Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Diskuze k článku: Psychologie úspěchu 1: můžeme buď vyhrát nebo prohrát


Doporučené příspěvky

  • Odpovědí 69
  • Vytvořeno
  • Poslední

Nejaktivnější diskutující

Myslim, ze k clanku uz neni co dodat :) Snad jen, uspech neni jen o penezich. Pro nekoho muze byt uspechem prekonani tezke nemoci, pro jineho uspesna charitativni akce. Uspech je dosazeni naseho cile, at uz byl tento cil jakykoliv [pominu ty, pro ktere je cilem vypit 10 piv za vecer :)].

Take se rad sektavam s uspesnymi lidmi a par jsem jich uz poznal. Poznal jsem cloveka, ktery, ac invalida, vybudoval uspesny tenisovy areal, na kterem kazdy den pracuje. Kazdy patek se s nim vidim, pokazde me nadsene vita, pokazde sedi ve sve kancelari. Pokazde ceka, az odejde posledni clovek. Nikdy na sobe neda znat nejake potize i kdyz jsou zrejme na prvni pohled.

Poznal jsem manzelsky par, ktery z nuly vybudoval firmu znamenajici cislo 1 ve svem oboru na trhu v USA. Tyto dva lidi znam osobne. Prosli si tezka obdobi, ktera by zvladl malokdo.

Poznal jsem zenu, ktera pracovala zdarma v gymnasticke skole jen proto, aby si udelala trosku jmeno. Pak si pujcila 100,000 USD a postavila vlastni gymnastickou skolu. V teto skole 4 roky sama o vikendech uklizela, protoze nemela penize na uklid [uklidit takovy prostor trva 8-10 hodin prace]. Za deset let provozovani teto skoly dotahla jedno dite do narodniho tymu USA a jedno dite na mistrovstvi sveta a evropy, kde s nim minuly tyden uspesne zavodila. Za timto jednim zavodem bylo deset let kazdodenni driny v telocvicne.

Takovychto pribehu mam hodne a vsechny maji jedno spolecne: odhodlani, laska ke sve profesi. Presne jak pise Tomas. Pro tyto lidi je radosti kazdodenni prace na jejich projektu. Nepocitaji penize, nepocitaji cas. Maji radost z toho, co delaji.

Preji vsem mnoho uspechu!!

Libic

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Clanek je vazne vynikajici. Kdo chce, ten zkratka uspechu dosahne. Osobne mam za sebou velice podobnou zkusenost - na stredni mne sice nefascinoval film, ale pocitace, konkretne svobodny software, alternativni operacni systemy a programovani v ruznych skriptovacich jazycich. Zaroven jsem vzdycky chtel psat clanky... Jednou jsem sebral odvahu a napsal prvni clanek, poslal ho do redakce jednoho prestizniho magazinu a cekal. Clanek mi zamitli s tim, ze je prilis odborny a rozsahly. Nevykaslal jsem se na to, napsal jsem dalsi a ten byl okamzite jednim z nejlepe hodnocenych clanku v cele historii onoho magazinu, kde jsem se o par mesicu pozdeji stal sefredaktorem (ac jsem byl jeste na SS, coz nikdo v redakci a vedeni nevedel). Zacaly se hrnout mraky nabidek na spolupraci (mj. jsem dostal hodne zajimavou nabidku z Ceske sporitelny) a spolu s tim samozrejme i slusne penize. Pred maturitou jsem vydelaval psanim clanku, poradenstvim, programovanim a provozem ruznych vlastnich webovych projektech z oblasti IT vic nez cely profesorsky sbor. Ac mne laska k PC postupem casu upsesne opustila a zacal jsem se venovat primarne jinym oblastem spis humanitniho zamereni (sinologie, psychologie...), vzpominam na tu dobu v dobrem - dokazal jsem v sedmnacti letech vic, nez dokazala naprosta vetsina mych vrstevniku do dnesniho dne. Zacal jsem z naproste nuly a dopracoval se ke slusnym penezum, udelal si jmeno, delal co mne bavilo a v zivote jsem nemusel byt zamestnany (coz jsem nebyl - vzdy jsem spolupracoval na ZL a v kancelari jsem pracoval jen 2x - v obou pripadech 14 dni, nez jsem vykazal nadrizeneho do jistych mist). A podobnych situaci jsem ja - i nekteri lide v mem okoli - zazil celou radu (mj. moje pritelkyne asi pred rokem opustila velmi lukrativni a prestizni praci v jiste U.S. spolecnosti a dnes vydelava penize z domova - ne sice tradingem, ale rozjela svuj business a je v nem velmi uspesna). Zkratka a dobre, kdyz se chce, vsechno jde; plati to vsude - v tradingu i v zivote.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tomasi,

tohle je ten nejlepsi clanek co jsem tady zatim cetl. Mel by si ho precist kazdej kdo to s trejdingem mysli vazne a taky si uprime rict jestli na to ma. Je v nem tolik pravdy. Trefil jste to presene. Lide jsou lini a zavidi. Nechteji prevzit za sebe odpovednost. Je pravda, ze se clovek pak uz jen styka s uspesnymi lidmi, protoze nema zapotrebi porad dokola poslouchat jak neco nejde, za zady pomluvy, zadosti o pujcky. Koukam ze vas, Martinkuv pribeh jsou shode i s tim mym. Vse zacalo na stredni skole, jak rika Tomas, vsichni chodili do hodspod, utraceli peniza za huleni a ja nevim co vsechno. V tu dobu jsem vedel ze krome zdravi chci byt bohaty a plnit si svoje sny a to nedocilim tim ze se budu flakat. (jen pro rejpaly, chlastat sem chodil, paril jsem taky a mel jsem naprosto uchvatny mladi). Zacalo to podobne jako Martinek. Miloval jsem pocitacove hry natolik, ze se mi podarilo prispivat do casopisu Excalubur. Pote jsem se nachomytnul k mobilnim telefonum. Jako prvni jsem mel ve tride mobil. Kdo to jeste pamatuje, byl to Dankal. Prodavali jsme mobili a s nastupem internetu a moji znalosti francouzstiny se nasel clovek ve Francii, od ktereho jsem nakupovali a meli bezkonkurenci ceny. Eurotel kamaraduv obchod vyhlasoval porad tim nejlepsim v Praze. Troufnu si rict, ze sme byli prukopnici dovozu ze zahranici. V te dobe jsme si letali vsude kde se nam zachtelo, uzivali si v Provence, a meli dost penez. To prese lezlo krkem nasim vrstevnikum a hlavne ucitelum. Nemohly pochopit jak muze 18kluk prijet do skoly fungl novou A4 a zaparkovat to vedle ucitelskyho Favoritu. Kamarada tohle stalo maturitu, musel ji delat 2x, vychutnali si ho. (je fakt ze ucitele prudil, menil auta jak ponozky a schvalne parkoval svoji A8, BMW, Porsche pred skolou) Me to nastesti minulo.

Kde se ale lame chleba, je vysoka skola. Tam jsem nasel spousty lidi co semnou delala byznyys a ja s nima a byla to vyborna spoluprace. Tam tech linejch/zavistivejch lidi je minimum.

Strasne se mi libi moto co tady ma Radovan65. Kdo chce, hleda zpusoby. Kdo nechce, hleda duvody...

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Gratulujem ku genialnemu clanku. Som velmi rad ze sa zacal prave takyto serial, lebo v poslednej dobe mam k danej problematike velmi blizko. Na odporucanie som (mino inych) precital aj knihu od T. Harva: ako myslia milionari, kde je dana tematika tiez podrobnejsie preberana.

A co sa tika clanku, je to uplna pravda. Taketo myslenie je v splocnosti urcite pritomne, dokonca ja by som rozvinul, je tu akysi "spolocensky pesimizmus". Vsimol som si, ze aj ked je 70% ze nieco dopadne dobree, ludia sa skor budu sustredit na tych zvysnych 30%.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Ten clanek je velmi peknej a bohuzel strasne pravdivej. Zavist je vsude a nezbavite se ji jen tak lehce. Vy uz ste asi za vodou, ale ja porad ziju mezi lidma, kterejm trading zavani nejakym podvodem a loterii. Ano, loterie to je, ale s 50% sanci na velkou vyhru, v opacnem pripade na malinkou prohru.
Kdyz jsem pred trictvrte rokem v kancelari neuvazene zavedl rozhovor na tema komodit, tak sem si silene nabeh a mam to na taliri dodnes. Kdykoli si kolegove zacnou stezovat na nedostatek penez (a ze to zacina 14 dni po vyplate), tak ja nic nerikam, ale oni okamzite dodaj - nojo ty prodas vagon psenice a ses za vodou! Mel sem tenkrat radsi drzet hubu.
Uz nejakou dobu jedu naostro - a vidim ze to jde. Sice jsem diky zacatecnickejm chybam (snad vsechny co jdou udelat) prisel o temer 20% uctu, ale pomalinku polehnounku se zacinam dostavat zase nad hladinu. Proste se musi drzet otestovanej plan a basta - kdyz fungoval na papire, tak funguje i v realu. Jen se nesmi delat hovadiny zpusobene psychikou (a ze sem delal fakt blbosti - nojo, hamiznost je desna vec :).
Mym snem je taky poradna americka kara (treba Chrysler 300C :) a treba i dum ... a hlavne moznost cestovat po svete bez nutnosti delat si hlavu s penezma ... a makam na tom! Je to vidina, ktera mi dodava silu ve dnech jako je dnesek (kdy sem uz treti den za sebou ve ztrate ... grrrrr) - ale jedny veci se bojim. Co az se to jednoho dne naplni a ja skutecne do prace prijedu takovym autem? Bojim se, ze mi kolegove udelaj ze zivota peklo a budu muset vypadnout. Da-li buh, tak skutecne uz praci potrebovat nebudu, ale zatim sem moc velkej srab na to, abych se zbavil hlavniho zdroje prijmu a spolehl se jen na komodity ... No uvidime.

A jeste se musim pridat k ty hospode - je to az s podivem - ale presne ty veci co Tomas a ostatni psali o hospode tak sedej i na me! Taky jsem ta cerna ovce, ktera jde do hospody 4x za rok a da si tam jednou dve piva a v ostatnich pripadech sodovky! Cumej na me jak na zjeveni - coze, ty nepijes??? Jenze zatimco sedim v hospode a kecam s nima - tak na pozadi premejslim nad tim, jak se to zejtra vyvrbi, jak se srovnam s dalsi ztratou, pripadne zda nebude zisk a jestli mam spravne urcenej profit target ... ale vim, ze podobny veci jim v ty hospode proste nesmim rict, protoze je nechtej chapat a zase bych byl za exota. Ale ja jsem sve rady vzdy minil dobre!

Posledni dodatek k 911: Ad vysoka skola - nedavno jsem dokoncil studium, dostal pred jmeno ona magicka pismenka ING. - ktera vam otevrou cestu na skvele pracovni pozice za 20 hrubeho ... A popravde na vejsce kde sem byl ja (mechatronika - programator) tak bylo nepochopeni investic uplne stejny jako vsude jinde kde se vyskytuju. I kdyz by clovek rekl, ze jakozto programatori/matematici/fyzici (a buh vi co jeste jsme) bychom to meli ihned pochopit a zacit se o to zajimat - ale nebylo tomu tak.
A to jsem vsem vzdy popisoval cestu jak zacit premyslet o zhodnoceni svych penez velmi optimisticky a nenasilne!

Tak se mejte a at vam to dneska a jiny dny jde ...

btw: nemate nejakou skvelou radu jak se mam dostat do optimisticke nalady ve ztratovem obdobi? protoze koukani na vysledky backtestu uz mi prestavaj stacit :) Jeste ze sem tvrdohlavej a uz dodrzuju plan jak mam - ale ted se proste nedariii buuu buu (to brecim - aby si nekdo nemyslel ze bucim jako krava :)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tomáši:

Díky, opravdu jeden z nejkvalitnějších článků, které jsem zde kdy četl.

Nezbývá než souhlasit. I já s tím mám své zkušenosti, i když tentokrát ze strany toho poraženého.

Ve své rodině a blízkém příbuzenstvu mám několik lidí podnikatelů/manažerů. Jedna část z nich je úspěšná a druhá extrémně úspěšná. Když jsem začal dospívat a "přemýšlet", zjistil jsem, že kolem sebe všude vídám nadprůměrné příjmy, auta, domy atd. Životní úroveň stoupala (i když ne nějak dramaticky rychle); viděl jsem, co všechno si můžeme dovolit, o kolik méně jsme si mohli dovolit před pár lety, a o kolik méně si toho spousta našich známých může dovolit i nyní. Zároveň jsem viděl, že k úspěchu mých blízkých nevedlo VŠ vzdělání (přestože ho mají všichni), ale prostě zdravý, selský rozum, odpovědnost, tvrdá práce, odhodlání a silná psychika.

Byl jsem blázen do počítačů, ve své pubertě uměl velmi dobře programovat webové stránky a hltal jsem knížky o mladých podnikatelích jako např. Bill Gates. Chtěl jsem také něco dokázat. Viděl jsem mezery na trhu webových aplikací (i po splasknutí dot-comové bubliny :) ) a v pouhých 14 letech dostal geniální nápad - jelikož mě bavily i mobily, rozhodl jsem se udělat portál o zábavě na mobilu (loga, melodie, vtipné SMSky, tapety atd.). Tak jsem ho udělal, vzal si k tomu jednoho spolužáka, který dobře rozuměl mobilům, abychom spolu spolupracovali. Portál byl úspěšný (i když dosud ne komerčně). Bohužel jsem tím začal usínat na vavřínech a staral se o něj čím dál méně, až jsem se nakonec jednou rozkoukal a zjistil, že ten můj spolužák založil vlastní portál, překopíroval tam obsah toho našeho původního, a dále na něm dělá sám na sebe. Bral jsem to jako ohromný podraz, ale smál jsem se tomu. Říkal jsem si, že ten člověk absolutně nemá bez mých programátorských schopností šanci. Bylo pod mojí úroveň s ním soutěžit, zabalil jsem to. Dnes, o 6 let později, ten můj bývalý spolužák zaměstnává desítky zaměstnanců ve své firmě na výrobu Java her a dalších věcí pro mobily. Je považován za nějúspěšnějšího mladého podnikatele v ČR, vyhrál kategorii Manažera roku a myslím, že byl i jako v host v Uvolněte se, prosím.

Stále to beru jako podraz - ne v profesionální sféře, ale v soukromé. Považoval jsem ho za nejlepšího kamaráda, tohle mu do smrti nezapomenu. Ale z profesionálního hlediska jsem si to zasloužil. Považoval jsem svou práci za maximum, co se dá udělat, byl jsem tak trochu namyšlený. Neměl jsem lásku a odhodlání. Není divu, že jsem neuspěl (ani později, kdy jsem se pokoušel s jinými projekty). On, přestože ve škole měl diametrálně horší výsledky a profesoři ho pro jeho charisma a pohrdání školou nesnášeli, přestože nebyl zdaleka tak dobrý programátor jako já, uspěl. Všichni (se mnou v čele) se mu posmívali, učitelé mu dávali důtky a já nevím co ještě za to, že si při hodině dělá svoje věci. Potom ze školy odešel (dnes stále nemá maturitu a je mu to jedno) - učitelé si řekli: haha, bárka se potápí, s ním je konečná. Pak o něm učitelé přirozeně nic nevěděli, ale o rok a půl později ho nemohli nevidět v Uvolněte se, prosím... a to jste pak měli vidět, když se nás, třídy, do které on chodil, ptali, jak je to všechno možné, jak takový idiot a lempl (cituji), který ani nemá maturitu, může mít takový majetek. A jsme u toho - je jednodušší závidět, než makat. Navíc málokdo měl možnost vidět do jeho soukromí - žádný volný čas, jen tvrdá práce. To ale nikdo nevidí. Přece není možné uspět, tohle je klikař.

Jsem rád, že jsem si to konečně všechno uvědomil. Také jsem zjistil, že jsem vlastně i rád, že to tak dopadlo. Nechtěl bych mít život, jako má on. Moc často ho nevidím, ale dělá na mě dojem, že absolutně není svobodný. Práce je jediné, co má, a je jejím otrokem. Nevím o tom, že by měl kamarády nebo že by měl nějaký delší vztah s nějakou přítelkyní. Kdybych to všechno dělal s ním, tak bych nikdy nepotkal svojí přítelkyni, a už jen kvůli tomu by mi to za to nestálo. Nemluvě o nějakém volném čase (nesnáším válení se po hospodách a flákání, ale také nesnáším workoholism), kamarádech, mládí, zážitcích.

Také díky zoufalému hledání úspěchu jsem se dostal k tradingu, který je první věc, která mě opravdu oslovila, kde u sebe opravdu pozoruji lásku a odhodlání. Zatím nemám žádné live výsledky, ale ty mě nikam neutečou. Nanečisto už jsem se posunul hodně daleko a je jasné, že to je jen a jen díky té práci a odhodlání. Jsem rozhodnutý v něm uspět, ať to trvá jak dlouho chce a ať mě to stojí třeba deset vymazaných účtů. S okolím o tom zatím moc nemluvím, nemám zapotřebí poslouchat žádné názory. Nechci, aby v budoucnu někdo musel přiznávat tu svojí chybu, když říkal, že to nedokážu, a já jsem to dokázal. Nechci závist a nechci ztratit kamarády. Radši počkám, a až uspěji, tak se o tom začnu bavit - aby rovnou viděli, že to jde a tím pádem měli větší šanci uspět také.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

911: jen dodám, že časy se asi pomaličku mění. Co se týče vysoké školy, tak sleduju že hodně lidí jde na vysokou jen z toho důvodu, že neví co dál dělat a jsou líní se o sebe začít starat. V mojí maturitní třídě je zruba 10 lidí, kteří chtějí na vysokou školu. Jsou to různí lidé. Jeden má 11 přihlášek, další musí kvůli rodičům a další např. má přihlášku na vysokou a ví že je to jeho jediná možnost, protože z něho nejde pocit, že by měl nějaký životní cíl možná tak leda vystudovat VŠ, aby měl o 5000.- lepší nástupní plat za 5 let až vystuduje. Nicméně cíle těmto lidem chybí a myslím, že jich na vejškách bude přibývat.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

malcikk,

jj, toho kluka znam. no nemel jsi usnout na vavrinech a vzal by te do byznysu s sebou. ale je dobra zivotni zkouska a je fajn ze se nehroutis :-))

MiroslavCZ
no taky sem si vsimnul, protoze jsem u vyberu novych kandidatu, kteri se po skole hned hlasi do prace tak vidim co je to zac. jednim slovem hruza. myslej si ze budou delat kulovy a jen dostanou 40.000+ ale znalosti zadne. jsou namysleni a bez vedomosti a selskeho rozumu. kdyz jim davam jednoduche priklady, ulohy jsou uplne mimo a to maj vystudovane matfyzy, VSE a podbne. hruza. je tezky najit kvalitni lidi.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

To malcikk:

Drsnej pribeh! To bych kamarada uz nemel moc rad.

Ale ad tve posledni predsevzeti - "i kdyby me to melo stat 10 vymazanejch uctu" - davam Ti pratelskou radu jakozto zacatecnik co uz do toho sel nazivo - priprav se na to!!! Mam o sve psychice celkem vysoke mineni a rozhodne jsem sebevedomy clovek - ale nedokazes si predstavit, jak me zdeptaly ty prvni ztraty! Fakt jsem byl v soku a zjistil, ze skutecne par vterin po uzavreni neuspesneho obchodu me ovladly emoce a ja sel do pozice znova (samozrejme ze se to ihned otocilo zas proti me) ... no jak nejakej pomatenec. Ted je to dva tejdny a kousek co jsem se zarekl a prestal tydle blbosti delat - a hned se zacalo lip dejchat. Sice se zatim vyhrabavam na puvodni vklad, ale aspon se vyhrabavam. Taky sem moh mit vymazanej ucet, kdybych vcas neskoncil s kravinama.
Osobne jsem vypozoroval, ze to co me tak zatemnilo mysl nebyla samotna ztrata penez - ty se kdyztak vydelaj jindy/jinde - strasne me nastval fakt, ze sem proste nemel pravdu a trh nesel mym smerem! Typicka ukazka toho - od malicka jsem vychovavani tak, abychom verili ze vse co delame je spravne. A mylit se je spatne.
V jakemsi clanku Tomas popisoval sveho kolegu, ktery po prvni ztrate 30 USD behem cca 2 hodin ztratil cely ucet. Popravde - skoro sem sel v jeho slepejich. Akorat ja se teda zastavil na 20% ztrate. Jeste jednou Ti zopaknu - priprav se na to 100x vic nez zamyslis. Mozna je to jen mou osobou, ale myslim, ze prvni ztraty pekelne zamavaj s kazdym.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Super článek! Zrovna o tomto tématu v poslední době hodně přemýšlím. Dal jsem si měsíc přestávku od všech mých činností a studuju jen techniky duševní práce, úspěch, kreativitu, time management atd. Prostě všechno co je potřeba k tomu abych efektivněji duševně pracoval.
Narodil jsem se skoro před 34 lety také ve znamení býka. Za svých 30 let života jsem ale téměř žádných větších úspěchů nedosáhl a to jednoduše protože jsem si nestanovil žádný cíl. Jen jsem se tak poflakoval a protloukal životem, jak to šlo. Měl jsem spoustu snů, nápadů, dokonce i snad schopnosti a dostatečnou inteligenci abych je uskutečnil, ale pořád nic.
Ještě za komunistů, asi před dvaceti lety, se mi dostala do rukou kniha od Jiřího Tomana Jak zdokonalovat sám sebe. Moc se mi líbila. Už tehdy ve svých 13 letech jsem tušil, že je to ono, že by to chtělo něco ve mně změnit, nějak myšlení upravit nebo tak něco. Jsem si tu knihu z nostalgie před pár dny znovu sehnal. Po roce 1989 se pak objevila spousta knih o úspěchu apod. Prostudoval jsem si například Myšlením k bohatství a mnoho dalších. V roce 1992 jsem si udělal živnostenský list, ale podnikat jsem nezačal. V hlavě jsem měl pořád spoustu geniálních nápadů, ale jaksi jsem pořád nic velkýho v reálném světě neuskutečnil. V této době jsem taky nechal po 3 letech VŠ, protože se mně nějak nechtělo pokračovat. Mezitím jsem sem tam makal někde ve světě a pak se opět věnoval nicnedělání.
Když jsem se před osmi roky vrátil z práce v USA, objevil jsem náhodou na internetu poprvé komodity. Koupil si Řepíkův manuál a snil o milionech. Pak jsem o komoditách prostudoval vše, co bylo tehdy dostupný, většinou v angličtině. A za rok jsem pak na komodity zapomněl.
Najednou se blížily moje třicáté narozeniny, neměl jsem nic, naopak dlužil jsem snad nějakých 120 000Kč. Jsem tak nějak přemýšlel o všem a rozhodl jsem se (spíš jsem se pořádně naštval), že s tím konečně něco musím udělat, že to tak dál nejde. Stanovil jsem si cíl, že do 33 let budu v něčem úspěšný a začal jsem na tom makat. Překvapilo mě jak to šlo snadno, stačilo jen zvednou prdel a konečně začít něco dělat. Dokonce jsem nemusel ani pracovat, protože jsem dělal jen to co mě bavilo, takže to byla spíš zábava. Programoval jsem si něco na PC a dělal internetový stránky, přes který jsem prodával všechno možný. Od letenek a parfémů až po členství v erotických stránkách - to mě bavilo nejvíc :-)
Stačilo si stanovit nějaký cíl a tomu se skutečně věnovat, jak jsem nejlépe uměl. A úspěch se konečně dostavil. Jsem fakt čuměl. Podobně jsem si stanovil cíl v dlouhodobým investování a v několika dalších věcech. A ono to zase fungovalo. Najednou to vypadá, že na co sáhnu, to se podaří :-) Vypadá to, že když se člověk rozhodne být úspěšný, tak se tím úspěšným fakt stane. Nic na tom není, je to jednoduchý jak facka.

Trochu toho lituju, že jsem na to nepřišel už o mnoho let dřív. Kdybych to měl shrnout, jak dosáhnout úspěchu podle mých zkušeností: [bold]stanovit si cíl, pořádně si to promyslet jak na to - hledat možnosti jak to zvládnout a ne jak a proč to nejde. Pak zvednout prdel a jít to konečně už udělat.[/bold]

Link to comment
Sdílet pomocí služby

911: ale na vině jsou trochu i školy, když jsem se dozvěděl od jednoho kamaráda studenta prvního ročníku jedné ekonomické školy, že za celých 5 let budou mít 2 měsíce praxe, tak na prezenční studium takovéto školy by mě nikdo nedostal ani vidlema. Mimochodem kam vybíráš nové kandidáty, když už jsi to tak krásně nakousnul? :)) popř. email jsem zanechával v diskusi ''jaký počítač pro trading''

Link to comment
Sdílet pomocí služby

jedna se o marketing. brand managment. s tou praxi je to horsi. praxi by sis mel zajistit sam a pracovat pri skole. snad krome mediciny se to da bezproblemu stihat. od skoly bych jen vyzadoval zahranicni staz a to ted nabizi kazda skola. jen proste clovek nesmi byt linej a jit si za svym. anebo byt linej, ale pak si nestezovat

Link to comment
Sdílet pomocí služby


×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.