Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky
Financnik.cz

Diskuze k článku: Úspěch: Musíte dokázat jednu věc, pokud jich chcete dokázat 100

Doporučené příspěvky

Ahoj Tomasi,
naprosto s Vami souhlasim a tesi mne, ze neustavate ve studiu psychologie a neustale publikujete hodnotne clanky, ktere
si vzdy rad prectu. Dopnil bych pouze jedine slovo - "chtit" . Pokud neco chci, pak to chci.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Velmi podnětný článek. U nás máme takové rčení, když někdo tvrdí, že něco nejde: Všechno jde, jenom zdechlá koza se musí táhnout. :)

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
zaujal ma ten popis ceskej natury - "vono to nejde". Slovenska natura je este kapanek prespekulovanejsia, slovaci radi vymyslaju teorie "uspesni su ti co kradnu a podvadzaju, a to konkretne mna". Samozrejme daleko lepsie je stavat sa k veciam ako k vyzvam, vsetky predstavy a priania brat ako "narocne, ale mozne". Cital som prednedavnom knihu od Richarda Bransona, ktory si neustale zapisuje vsetky problemy na ktore narazi - tam kde ini vidia problem, on vidi podnikatelsku prilezitost. A hadajte kto je uspesnejsi :)

Tulky - to uz mam za sebou :D Clovek by neveril jak to moze ist lahko... ;-)

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Pěkný článek. Díky za něj.
Velmi dobře zachycuje můj postoj. K tradingu mě přivedl kamarád. Přečetl jsem manuál, dal dohromady strategii, udělal backtesty, papertrading. Ale naostro jsem nezačal. Je to už pět let. :-(
Letos mám pocit, že by to chtělo nějakou změnu v práci, která mi dává jistotu přesně podle bodu 5 v článku. Jistotu stereotypu, ale také nějaké nepokojenosti.
Začal jsem zase studovat trading. Potřeboval bych udělat ten krok k ostrému obchodování. Nevím, jestli je to ten první o kterém se píše v článku, ale je rozhodně hodně těžký. Peníze do začátku mám, chuť taky, ale taky mám zodpovědnost za 3 děti a manželku. To se začíná o dost hůř, než ve dvaceti bez rodiny.
Nevím jestli to tu někdo řeší v jiném vlákně, ale ani žádný trader nežije ve vakuu. Máme děti, manželky, přátele a to je každé rozhodnutí mnohem těžší a někdy svým způsobem i více sobecké.

Nechci, aby můj příspěvek vyzněl negativně, jsem v životě spokojený. Nad tou výzvou ostrého obchodování přemýšlím s úsměvem.

Kdybyste pro mě měl někdo radu, jak se posunout i s ohledem na ostatní blízké, budu za ní rád. Možná jsem trochu odbočil od tématu článku, ale snad mi to odpustíte.

Díky. Yaris

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Podstata toho článku mi připomíná film "Yesman" - je sice vytočený do extrému, ale v podstatě je to o tom samém - na vše říkat "ano". Pokud jste film viděli, víte jak se hlavní hrdina vypracoval. Film i článek mi mluví z duše a už nějakou dobu se tím snažím řídit. Jednoduše mít pozitivní přístup a dopředu nic neodmítat a nezatracovat. Ono bohatě stačí říct "ano" malé věci a začít. Pak už jde všechno samo.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Yaris,

myslim ze je to otazka financneho managementu. Ak mas zavazky voci sebe a blizkym, potrebujes na obchodovanie kapital, ktoreho strata tieto zavazky neohrozi. Ak mas 5000 dolarov, ktore nepotrebujes na splacanie hypoteky ani na skolne, stravu atd., tak v pripade straty tohto kapitalu to sice nebude prijemne, ale nikoho tym neohrozis. Vyber si lacny trh a opatrne zacni. Je nepravdepodobne ze by si hned spociatku zarabal, ale najdolezitejsie je zacat. A v tomto duchu to musis aj vysvetlit manzelke - trading je biznis, robis to pre nich, a hoci sa k tomu stavias maximalne zodpovedne, aj trading ako kazdy iny biznis ma svoje naklady a zisk prichadza az po case.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
yaris: Mám to stejně. Taky mám rodinu a věci, které "musím" platit. Takže doporučuji začít při práci. Stanov si malé cíle, např. udělat jeden ostrý obchod denně přesně podle plánu. Začni na levném trhu, aby ti kapitál dlouho vydržel, než se naučíš živě obchodovat.
A samozřejmě je nutné, aby blízcí věděli, co děláš. Aby věděli, že tomu budeš muset věnovat čas na úkor rodiny. Že ty peníze pravděpodobně ztratíš (statisticky podloženo). Ale taky je tu ta možnost, že to půjde dobře a ty se posuneš od zaměstnání k tradingu.
Taky je dobré, aby s tím blízcí souhlasili. K čemu ti bude, když po třech letech úmorné práce se vypracuješ v profitabilního full time tradera, když tě mezitím žena opustí a odstěhuje se i s dětmi za někým, kdo se jim bude věnovat... :D

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Moc pekny clanek. A je to tak. Clovek je bohuzel tak nejak ze sve podstaty pohodlny tvor, asi ho k tomu vedou geny predku, kdy je potreba setrit energii vlastniho tela aby clovek prestal obdobi hladu. Taky mam pocit, ze pro neco udelat potrebuju dvojnasobek energie nez bych usetril nicnedelanim :)
Co jsem ale zjistil u sebe (a bude to platit obecne) je dobre se na sebe zdrave nastvat. Rict si, ze na to mam, zvladl jsem hromadu veci pred tim, tak tohle zvladnu taky. A ono to jde. Co mi pred rokem pripadalo v tradingu nesrozumitelna hantyrka dneska bezne pouzivam ve svem slovniku. Ale vzdy jde o ten prvni krok. A ano, kdyz jsou k tomu vyzvy, je to vic motivujici. Jenze nezastavit se, ale prekazku prekonat chce vnitrni trenink a bohuzel pro mnoho lidi je jednodussi rict "to nejde".
A k te ceske nature, ano, mnoho lidi radsi rekne ze to nejde, ale jine narody to nereknou proto, ze to ani nezkusi :) A jsou zase jine narody ktere to nazvou vyzvou. Takze me na cesich spis vadi, ze se ke vsemu stavi negativne. A kdo by chtel chtel rict, at tedy jdu do jine zeme kdyz se mi v Cechach nelibi, tak mu reknu "mas pravdu, proto uz nejakou dobu v Cechach neziju" :)
Nic proti Cesku, je to muj domov, ale o to vic je mi obcas smutno kdyz vidim co se u nas deje...

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Yamato díky za odezvu,
uvědomil jsem si ještě jednu věc, o které píšeš. A to je zodpovědnost. Vůči rodině jí rozhodně mám, ale mám strach že jí nemám k penězům. Dal bych dohromady $5000, o které bych mohl přijít, bez ohrožení rodinných financí. Jsou to i pro mě docela velké peníze, ale protože o ně můžu přijít, tak mám pocit, že je mi vlastně jedno jak to s nima dopadne. A to je špatně a pramení z toho i můj strach začít. Mám strach, že se budu pouštět do různých experimentů proti plánu. Dostanu o ty peníze strach, když začnu naostro? Bez té zodpovědnosti (a strachu) to asi nepůjde.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
ohladom nasej "ceskoslovenskej" natury - ciastocne sa nie je comu cudovat, ludia boli 40 rokov vedeni k pasivite a k viere, ze vsetko podstatne zariadi niekto iny (stat), a ze najdolezitejsie je nevytrcat z davu. Ludia na zapade, hlavne v anglosaskom svete, su zase vychovavani v tom, ze spolocnost stoji na jednotlivcoch, na ich osobnych uspechoch v praci a v podnikani, a na ich zodpovednosti voci vlastnej komunite. Rozdiel v nazoroch je potom pochopitelny.

Myslim ze namiesto stazovania sa na nasu naturu by to chcelo skor kus obcianskej statocnosti od tych uspesnych, aby sa postavili pred dav frflosov a povedali "aha, ja som zacinal z nicoho a uspel som. Pozrite sa ze to ide." A takisto sa zucastnovat na rieseni spolocenskych problemov, aby sa odburala atmosfera "prachac je zlodej" a navodila atmosfera "podnikatel je pilier"

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
2yamato:
S tim by se dalo souhlasit. Jenze kdybys vedel kolik jsem mel diskuzi s lidma ohledne toho ze neco jde. A to bys neveril kolik argumentu jsem dostal ze to nejde a ze to tak nema byt. A byli to inteligentni mladi lide. Prislo jim treba normalnejsi delat pro velkou zahranicni firmu, kde management se netajil prepychem ve kterem ziji, nez realizovat svoje napady. A argumentem bylo to, ze v podstate penize jsou spatne. To byl pro me nepochopitelny paradox. A obecne me stval jejich postoj, ze neco nejde.
A k tomu ucastneni se spolecenskych problemu. Treba clovek Karel Janecek, ktery na tradovani vydelal ohromne mnozstiv penez (a stale vydelava) zalozil nadacni fond proti korupci. Jenze kdyz pak clovek cte vyvoj tech kauz, tak ruka ruku myje a je ti z toho akorat zle. O to vic se mi libi jeho odhodlani do toho jit.

D.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Je otázka jestli opravdu existuje něco jako "povaha národa", ale pokud ano, tak zajímavá souvislost je mezi touto povahou a zákony státu. V seriálu "Vzestup a pád peněz" a uváděli informaci, že cca před sto nebo více lety byly v evropě zákony, že když jsi zkrachoval tak tě zavřeli do vězení pro dlužníky a tahle vězení pro dlužníky byla tenkrát nacpaná a lidi seděli celkem dlouhé roky. V USA ale zákony povolovali nesolventním dlužníkům osobní bankrot - když jsi zkrachoval, tak jsi nešel do vězení ale prostě jsi se otřepal a začal znovu. Ty zákony v USA (nevím jestli to je v nějakém dodatku k ústavě nebo kde, ale dá se to najít) platí dodnes. Pak není divu, že amíci mají podnikavého ducha a nebojí se riskovat, zatímco evropané hrají pořád na jistotu, přestože už nemáme vězení pro dlužníky v podobě jak to bylo dříve. Do toho si přidejte vzdělávací systém který předává a posiluje tu mentalitu dál a má obrovskou setrvačnost. Věci se samozřejmě trochu mění ale vliv historie je pořád silný. Komanči rozpojením vazby mezi pracovním výkonem a odměnou/trestem taky udělali svoje.

Yamato to napsal hezky, potřebujeme více takových dobrých příkladů, které budou postupně měnit "mentalitu národa". Musíme ale začít každý u sebe - můžeme ovlivnit především to co děláme sami a být inspirací aby nás ostatní dobrovolně napodobovali, nikoliv je k tomu nutit násilím, výsměchem nebo zákony. Ostatní je jen delegování zodpovědnosti a povinností na někoho jiného - mělo by se s tím něco dělat, ať s tím vláda něco udělá apod. Možná tak ještě můžete mít vliv na výchovu svých dětí, když s nimi máte možnost trávit víc času než paní učitelka nebo televizní hlasatelé předžvýkaných instantních názorů tj. když nebudete muset chodit do práce a mít dva úvazky abyste splatili hypotéku. K tomu vám dopomáhej Bůh ... ehm chci říci trading :)

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Díky za článek. Nejvíc mě zaujala myšlenka, že jedna dokončená věc mi pomůže s těmi dalšími. To u mi pomáhá. Velký konečný úkol může vést k tomu, že se ho zaleknu a ni s ním nezačnu. Ten samý úkol rozložený na meší části je mnohem snadnější. Dobrá je také myšlenka uvědomit si a pochválit se i za splnění zdánlivě malých úkolů.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby

×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.