Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Breakout první korekce - automatické testování v TradeStation

    Dnes navážu na svůj minulý článek „Studujeme intradenní systémy - breakout první korekce“ a prakticky vám ukážu, jak přibližně složité je vytvořit automatický test strategie, jehož výsledky byly v článku uvedeny.

    S Tomášem skoro na každém našem kurzu diskutujeme na téma, zda-li obchodní strategie programovat či nikoliv. Odpověď je vždy jednoznačná – pokud člověk s tradingem začíná, měl by se z naší zkušenosti programování čehokoliv vyhnout. Je totiž jen velmi nepatrná šance, že začátečník, který má o burze jen minimální povědomí, naprogramuje něco, co by mělo reálnou šanci „samo“ vydělávat peníze. Obzvláště to platí v oblasti intradenního obchodování. Jediné, co může začínajícího tradera posunout vpřed je studium grafů. A začátečníkům, kteří se snaží dívat na trhy skrz mechanické programování, bohužel navždy unikají ty nejzákladnější principy.

    Situace se pochopitelně mění u zkušených obchodníků. Pokud již rozumíte principům obchodování, máte dobře osahané své strategie (nejlépe skrz dlouhodobější živé obchodování), mohou vám různé programové nástroje zvýšit efektivitu nejrůznějšího testování nebo pomoci při nejrůznější automatizaci. Osobně používám programovatelné nástroje pro hledání tendencí nebo problematických období. Jednoduše řečeno jsem si vědom, že nejsem žádný programátor a nejsem schopen naprogramovat veškeré nuance obchodních přístupů, které používám. Většinou si tak vytvořím nějaký jednoduchý kód vystihující z principu určitou myšlenku a mohu chtít mechanicky otestovat její robustnost v čase předtím, než ji začnu jemně testovat ručním backtestem.

    Nástrojů, ve kterých lze testovat mechanické principy existuje obrovské množství. Poměrně dost tipů můžete získat ve starším článku „Jaký software pro backtesting a vytváření vlastních obchodních systémů a indikátorů?“. Osobně dnes používám programy TradeStation a Microsoft Excel.

    Krátce o TradeStation

    TradeStation je brokerská analytická platforma, kombinující skoro vše, co obchodník potřebuje pro technickou analýzu a mechanické programování nejrůznějších algoritmů. Podrobněji viz např. náš seriál „Pracujeme s TradeStation (1)“. Dnes samozřejmě existují i další podobná řešení, já osobně ale upřednostňuji právě TradeStation, kterou ke své spokojenosti používám již velmi dlouho. Mezi hlavní důvody patří snadná práce s daty (v podstatě historická data vůbec neřeším, protože se mi vždy načtou od brokera, byť např. ticková data jsou zde omezená pouze na 6 měsíců), velmi rozsáhlá uživatelská komunita (když potřebuji tak na diskuzním fóru vždy najdu řešení svého problému) a samozřejmě technické možnosti. Jenom pro dokreslení obrázku - platforma je zdarma klientům TradeStation (pokud děláte alespoň skutečné minimum obchodů) nebo se platí cca 100 dolarů měsíčně (plus je třeba vždy platit poplatky burzám za jejich data), komise jsou podobné jako u InteractiveBrokers. TradeStation má pochopitelně také své ALE – vývoj platformy je poměrně dost pomalý a např. až letos do platformy přibyla možnost obchodování rangebars (vteřinové grafy pořád chybí) a pro obchodníky z Evropy je nepříjemné, že prakticky příliš nelze obchodovat evropské trhy.

    Podoba kódu pro testování konceptu proražení první korekce

    Abyste si dokázali udělat představu o náročnosti programování v TradeStation, přikládám svůj kód pro diskutovanou strategii proražení první korekce. Upozorňuji, že nejsem programátor, ale uživatel. Je tak pravděpodobné, že věci jdou dělat efektivněji nebo jinak. Aby byl kód přehledný, uvádím jej jako obrázek, pokud by měl někdo zájem, napište do diskuze a vložím jej v textové podobě:

    breakout-jako-aos.gif, 48kB

    Jak vidíte, kód není příliš dlouhý. Nejprve se definují používané proměnné a vstupní hodnoty.

    Následná zhruba třetina kódu sleduje, kolik uděláme obchodů za den. V této chvíli obchoduje strategie jediný obchod denně, počítání obchodů se děje přes proměnnou numTradesToday a jakmile má tato proměnná hodnotu 1, další obchody bude software „obchodovat“ až následující den.

    Teprve až posledních několik řádků obsahuje kód samotné strategie. Obchodujeme pouze v určité hodiny (zde nastaveno přes proměnné čas 9:33 až 10:00, což je lokální čas obchodování trhu TF, budete-li chtít obchodovat např. trh NQ je třeba nastavit lokální čas o hodinu nižší, neboť TF a NQ se obchodují na jiné burze, v jiném časovém pásmu) a sledujeme, zda-li trh překoná v daném čase první korekci. V takovém případě zkoušíme nastoupit stop příkazem nad high (v případě dlouhé pozice) poslední úsečky.

    Výstupy v tomto kódu definované nejsou, protože používám předpřipravené kódy dostupné v TradeStation. Strategie ani neřeší „premarket“, protože v TradeStation můžeme strategii automaticky aplikovat pouze na data v hlavní obchodní hodiny – v našem případě zvolím „ticker“ @TF.D.

    Shrnutí

    Článkem jsem chtěl ukázat, že pro určité typy situací může být efektivní použít programové prostředky a otestovat si robustnost myšlenky tímto způsobem. Pochopitelně, že vytvoření kódu např. v TradeStation vyžaduje určitou zkušenost, ale můžete mi věřit, že sám ovládám jen minimum příkazů, většinou kód buduji systémem pokus-omyl-diskuze, ale i tak je vytvoření podobného kódu otázka maximálně několika málo hodin práce (a zkušený programátor toto pochopitelně má hotové za pár minut). Zdůrazňuji, že je nutné rozlišovat situace, pro které má mechanické testování smysl dělat, a pro které nikoliv. Pokud však obchodník buduje jednoduché strategie, které plánuje obchodovat čistě mechanicky a tyto lze naprogramovat, tak by se o to myslím mohl pokusit. Jednak proto, že si poté velmi zkrátí čas s hrubým otestováním robustnosti přístupu (aplikováním na roky historie zpět, další trhy atd) a jednak proto, že může kód použít pro zautomatizování exekucí, protože proč nenechat jednoduchou strategii tohoto typu zobchodovat počítač, pokud je vše nadefinováno mechanicky?
    Na závěr připomenu, že sám jsem diskréční typ obchodníka a mechanické přístupy testování používám většinou na vyšší timeframe (většinou denní), navíc za účelem sledování různých základních tendencí a pravděpodobností, nikoliv pro budování AOS. V rámci intradenního obchodování neobchoduji přístup, který by bylo možné naprogramovat, ale na druhou stranu se určitě nezdráhám použít nejvhodnější nástroje v případech, které jsou k tomu vhodné.

    2.12.2009

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Zaměřeno na praxi systematického portfolio obchodování.

    Otevřeně sdílím to, co mně samotnému funguje.

    Pomohu vám získat důvěru v to, že trading je normální business, který lze dělat systematicky a profitabilně. Naučíte se pracovat s rizikem a diverzifikovat jej mezi různé strategie.

    >> Trading Room

    Další články na toto téma

    Jak vydělávat na zvýšené volatilitě s malými účty?

    Dnešní zvýšená volatilita nejvíce nahrává breakout systémům. Tedy takovým, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle.
    Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě.
    Swingové breakout obchody
    Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování.
    V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít).
    Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto:

    Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem.
    Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů:

    Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě.
    Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. 

    Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty).
    Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému.
    Intradenní breakout obchody
    V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích.
    Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem:

    U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení.
    Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady:

    Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita:

    Závěr
    Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.  
     

    Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD)

    V článku Jak na první daytrading autotrader jsme si popsali pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu strategie pro intradenní obchodování akciových indexů. Článek obsahoval i hotový kód pro mechanické intradenní breakout strategie a jediné, co chybělo, bylo dotažení money managementu. Na to se zaměříme dnes.
    Obsah článku:
    Co je money management a risk management? Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Position sizing podle volatility Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) ETF a CFD pro menší účty Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Diverzifikace strategie na více trzích Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Co je money management a risk management?
    Money management a risk management jsou dvě základní komponenty, které jsou pro úspěšný trading nezbytné a představují různé, ale vzájemně se doplňující aspekty správy obchodního kapitálu.
    Money management se zaměřuje na celkové řízení kapitálu a jeho alokaci mezi různé investiční příležitosti, v našem případě mezi různé obchodní systémy. To zahrnuje strategie pro určení velikosti pozic, vah systémů, diverzifikaci obchodů z pohledů korelací trhů, délky držení pozice a podobně.
    Na druhé straně, risk management se více soustředí na identifikaci, analýzu a minimalizaci rizik spojených s jednotlivými obchody nebo tržními podmínkami. Jde například o proces nastavení stop-loss příkazů, sledování volatility a podobně.
    Oba přístupy nám pomáhají chránit kapitál a současně rozumně riskovat proto, abychom mohli realizovat v trhu ziskové obchody.
    Strategie bez zasazení do kontextu money managementu a bez správného definování risk managementu nedává smysl. Což si ukážeme na příkladu obchodního plánu představeného v minulém článku.
    Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů
    Intradenní breakout systémy obchodují průlom určité historické cenové úrovně. Systém diskutovaný v minulém článku obchoduje průlom velmi krátkého pětiminutového otevíracího rozpětí. Každý průlom může vést k trendovému pohybu, nebo může jít o falešné proražení, kdy se cena vrátí zpět odkud přišla, a breakout pozice bude v tu chvíli prodělávat.
    Úspěšné obchodování breakoutů spočívá v tom, že budeme limitovat ztráty a ziskové pozice necháme růst. Breakout strategie mívají nižší pravděpodobnost úspěchu, ale pozitivní poměr risku a zisku (tzv. RRR). Tedy cílem je inkasovat více menších ztrát a občas větší profit.
    K intradenním breakout strategiím proto patří stop-lossy. Strategie z minulého článku umisťuje stop-loss na druhou stranu otevíracího rozpětí. Ovšem finanční vyjádření takového stop-lossu se bude měnit podle zvoleného trhu a podle jeho aktuální volatility.
    Pokud bude strategie obchodovat konstantně například 1 kontrakt trhu Micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ) a stop-loss budeme umisťovat na druhou stranu otevíracího pětiminutového rozpětí, může to znamenat, že podle velikosti první úsečky bude někdy stop-loss třeba jen několik dolarů a jindy ve vysoké volatilitě například stovky dolarů. Mnohem lepší je risk normalizovat. Používat pro obchodování takový počet kontraktů, aby náš dolarový risk byl na obchod pořád více méně stejný. Pokud je volatilita nízká a otevírací rozpětí malé, použijeme více kontraktů. Pokud je volatilita vysoká a otevírací rozpětí vysoké, budeme obchodovat s menším počtem kontraktů.
    Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní věc, ale má to ohromný dopad na celkovou profitabilitu. Podrobně jsem již o normalizaci risku psal před lety na Finančníkovi v článku Praktické tipy z money managementu – síla normalizace risku v ID obchodování. Znovu si to můžeme demonstrovat na mechanickém backtestu diskutovaných pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu.
    Takto vypadá mechanický backtest pravidel z minulého článku na futures trhu Micro e-mini Nasdaq 100 s použitím jediného kontraktu:

    A takto vypadá stejný systém, pokud budu v každém obchodu riskovat fixních 500 dolarů:

    Rozdíl je patrný na první pohled – jak ve vzhledu výkonnostní křivky, tak v absolutním výnosu (výsledky neobsahují komise).
    Position sizing podle volatility
    Normalizování risku je snadné. Vezmeme vzdálenost stop-lossu v bodech pro daný obchod, vynásobíme jej hodnotou bodu obchodovaného trhu. Výsledným číslem vydělíme částku, kterou chceme na obchod riskovat.
    Příklad ztrátového obchodu v MNQ 9.11.2023:

    Otevírací rozpětí podle definovaného plánu bylo 15419,25 – 15385,75 = 33,5. Jeden bod v Micro e-mini Nasdaq 100 má hodnotu 2 dolary. Konečný počet kontraktů pak při risku 500 dolarů na obchod vypočítáme jako 500 / (33,5 * 2) = 7 kontraktů (číslo zaokrouhlujeme vždy dolů na celé kontrakty).
    Jaké trhy pro intradenní breakout strategie?
    Studie citovaná v minulém článku výslovně zmiňuje akciový index Nasdaq 100. A z mé zkušenosti jsou akciové indexy pro intradenní breakouty nejvhodnější. Z diskuzí s ostatními tradery vím, že mnoho obchodníků má pocit, že když bude něco fungovat na akciovém indexu, bude to fungovat na individuálních akciích. Ale není tomu tak. Akciové indexy mají jinou charakteristiku pohybů a je mnohem snazší na nich funkční breakout strategii nalézt.
    Osobně podobnou breakout strategii obchoduji na akciovém indexu Nasdaq 100 a S&P 500.
    Jaký konkrétní produkt pro obchodování indexů použít, bude vycházet právě z money managementu. Tedy z toho, jaký produkt si můžete dovolit s ohledem na velikost vašeho účtu. Preferencí by měly být co nejlikvidnější a především co nejlevněji obchodované produkty z pohledu poplatků a spreadu. Vybírat lze mezi futures, ETF a CFD.
    Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity)
    Jsou pro intradenní obchodování breakoutů na indexech patrně nejvhodnější. Trhy jako Nasdaq 100 nebo S&P 500 lze obchodovat pomocí několika futures derivátů, přičemž pro menší účty lze použít i zmiňované mikro kontrakty.
    I tak je ale dobré si spočítat, jak velký účet budeme potřebovat, abychom mohli flexibilně pracovat s různým počtem pozic v různé volatilitě.
    Určitě je důležité riskovat na obchod dostatečně vysokou částku, abyste si ve zvýšené volatilitě mohli dovolit obchodovat alespoň jeden kontrakt. Pokud byste riskovali 500 dolarů na obchod, jako ve výše uvedeném příkladu, pak je potřeba zvážit především jaké procento účtu těchto 500 dolarů představuje. Tedy kolik ztratíme v jediném obchodě.
    Jako rozumné se mi jeví pracovat s částkou maximálně 2 %. Tedy riskovat 2 % účtu na jeden obchod (osobně riskuji mnohem méně).  Jednoduchou matematikou pak vychází, že potřebný účet by měl mít velikost 25 000 dolarů. Při podobném money managementu by neměl být problém ani s marginy. Margin bývá u jednoho futures mikro kontraktu několik set dolarů.
    ETF a CFD pro menší účty
    Pro menší účty bych použil buď ETF, nebo CFD.
    ETF jako QQQ (kopíruje Nasdaq 100) nebo SPY (kopíruje S&P 500) se mi jeví jako ideální, neboť věrně kopírují pohyb indexu, lze je obchodovat jako akcie a mají vysokou likviditu (a tudíž mají malý spread). Viz co je etf. Můžeme je tak nakupovat od 1 share, velmi dobře strategii škálovat s ohledem na volatilitu a pracovat s opravdu malými účty. Jak je vidět na mém screenshotu, co jsem dával na profil Finančníka na síť X, své breakout obchody nyní dělám právě s použitím trhů QQQ, SPY. Důvodem pro mě není velikost účtu, ale především co nejlineárnější škálování pozic s ohledem na volatilitu a také to, že vše obchoduji automatizovaně a můj autotrader je více přizpůsoben na akcie. Bohužel díky regulacím EU je třeba mít pro obchodování většiny amerických ETF status profesionála a na běžném retailovém účtu tyto tickery obchodovat nepůjdou.
    Zbývají pak ještě CFD kontrakty, které lze obchodovat u různých brokerů za různých podmínek. Sám obchoduji CFD pouze Interactive Brokers a pouze na měnách (používám je na účtu k zajištění kurzových rozdílů). U Interactive Brokers lze obchodovat CFD s tickery IBUS500 a IBUST100, které kopírují S&P 500 a Nasdaq 100. Při krátkodobém držení pozic by měly být komise u menších pozic 1 dolar (tedy 2 dolary nákup/prodej) (viz https://www.interactivebrokers.ie/en/pricing/commissions-cfd-index.php). V případě CFD by pak podobně jako u ETF bylo možné obchodovat bez páky a o to menší obchodní účet může být.
    Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou
    Snižovat nároky na kapitál lze i volbou trhů. Breakouty obecně fungují dobře na volatilních trzích, jako je například právě zmiňovaný Nasdaq 100. Volatilita trhu ale s sebou prostě nese určité nároky na minimální kapitál. Pokud vám výpočty podle výše publikovaného návodu budou vycházet stále příliš vysoké, můžete zkusit strategii stavět na méně volatilním trhu.
    Příkladem je akciový index S&P 500 skrz Micro e-mini futures MES.
    Když backtestuji stejnou logiku, jako jsem použil výše na Nasdaq 100, dostanu při risku 200 dolarů na obchod následující výkonnostní křivku:

    Je vidět, že zde strategie v principu funguje také a z mé zkušenosti je potřeba na tento trh výrazně menší risk než v případě obchodování Nasdaqu.
    Diverzifikace strategie na více trzích
    V případě, že máte dostatečně vysoký účet, lze strategii obchodovat i na více trzích. Tak to přesně dělám v rámci portfolia já. Obchoduji intradenní breakout na Nasdaqu 100 a S&P 500.
    Poslední breakout obchod v těchto trzích jsem měl v pátek 10.11.2023 a včetně screenshotu z brokerské platformy jsem jej publikoval na svém profilu Finančník sítě X, kam dávám poslední dobou komentáře ke svému systematickému obchodování.
    Breakouty obchoduji na vzdálenějších úrovních, než je pětiminutové rozpětí. A velmi často se tak stává, že breakout nastává jen v jednom z trhů. V pátek byl breakout výrazně dříve na Nasdaq 100. A tak přestože v obou trzích (Nasdaq 100 i S&P 500) riskuji stejně (používám diskutované normalizovaný risk), vydělal breakout na Nasdaqu výrazně více. V Nasdaqu byl zisk po 3,5 hodinách v pozici +1 448,98 USD/obchod, v S&P 500 + 900,59 USD/obchod. Rozhodně obchodování stejné strategie na podobných akciových indexech určitý stupeň diverzifikace přináší a mohu jej doporučit ke studiu.
    Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí
    Ve dvou článcích jsme si ukázali konkrétní edge, který v trhu existuje a který můžete zařadit do svého portfolia. Zmiňovanou studii bych ale v každém případě vzal jen jako základ, ze kterého se můžete odrazit. Osobně se mi zdá například stop-loss umístěný podle pětiminutového otevíracího rozpětí jako velmi blízký a sám pracuji se vzdálenějšími hodnotami vycházejícími tradičně z výpočtu ATR.
    Dnes jsme si ukázali, že u strategie je třeba dobře propočítat money management. Je to jednoznačně klíčové téma, protože strategie bude obchodovat s nižší úspěšnosti (ale vyšším RRR), a pokud budete pracovat s neadekvátně vysokým riskem, může strategie nakonec skončit se ztrátami i když v principu představuje breakout všeobecně velmi robustně fungující princip.
    V minulém článku sdílím i hotový kód pro testování strategie určený pro TradeStation, což je patrně nejjednodušší cesta, jak s podobným typem strategií začít pracovat. Sám strategie obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers, ale s jeho stavbou jsem strávil nemálo času a stále má své limity (a jak už jsem uvedl, i to je důvod, proč pozice obchoduji skrz ETF a ne skrz futures).

    Breakout

    Co je to breakout?
    Breakout je pojem v oblasti technické analýzy v tradingu, který označuje moment, kdy cena aktiva prorazí mimo dosavadní obchodní pásmo, často definované supporty (podpůrnými úrovněmi) a resistancemi (odpornými úrovněmi). Breakout může signalizovat začátek silného trendu v určitém směru.
    Pro tradery může breakout znamenat příležitost k nákupu (v případě proražení resistance) nebo k prodeji (v případě proražení supportu). Důležité je rozlišovat mezi skutečnými breakouts a falešnými proraženími, kdy se cena může rychle vrátit zpět do původního obchodního pásma.
    Na Finančníkovi obchoduje breakouty jak ve swingové (pozice držíme několik dnů), tak intradenní (pozice držíme několik hodin) podobě.
    Příkladem intradenního breakoutu na akciovém indexu Nasdaq 100 je obchod realizovaný 10.11.2023. Nasdaq 100 (na screenshotu reprezentovaný ETF s tickerem QQQ) překonával resistanci na cenně 374

    Náš AOS nakoupil průlom trhu se vstupem do pozice za cenu 374,21. Celkem nakoupil 364 a pozici držel cca 3,5 hodiny do konce obchodní seance. Těsně před koncem obchodní seance akcii QQQ prodal za cenu 378,21, což představovalo zisk +1448,98 dolarů po odečtení poplatků. Takto vypadal obchod ve výpisu brokerské platformy Interactive Brokers:

    Pravidla breakout strategie
    Breakouty obchodujeme v rámci breakout strategií. Viz Úvod do breakout strategií
    Konkrétní pravidla mechanické intradenní breakout strategie vč. obchodní kódu naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
×
×
  • Vytvořit...