Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Obchodní příkazy v praxi (2/3) - stop příkaz

    V minulém článku jsme se trochu blíže podívali na příkaz typu Market a vysvětlili si jeho klady i zápory jakožto jednoho ze způsobů vstupování do obchodů. Naznačili jsme si, že existují i další možnosti - konkrétně příkazy Limit a Stop. Příkazu Stop se budeme věnovat v dnešním článku.

    Stop

    Příkaz typu Stop patří mezi další velmi oblíbené způsoby vstupů do obchodů. Pokud používáme příkaz Stop, pak v podstatě "označíme" konkrétní cenovou úroveň, na které chceme být exekuováni - pokud se na takovou cenovou úroveň trh dostane. V praxi příkaz Stop funguje v podstatě tak, že jakmile se trh dotkne vaší "označené" ceny, okamžitě se spustí příkaz Market (tj příkaz Stop se promění do příkazu Market) a vy jste exekuováni většinou velmi blízko ceny, na jejíž úroveň jste příkaz Stop zadali. Velmi důležité je vědět, že nákupní příkaz Stop můžeme vždy zadávat pouze nad aktuální hodnotu trhu a prodejní příkaz Stop můžeme zadávat vždy jen pod aktuální hodnotu trhu.

    Pojďme začít jednoduchou ukázkou možného využití na příkladu obchodního systému FinWin.

    Použití příkazu typu Stop pro definování stop-lossu.

    Na obrázku výše vidíme pattern FinWin 2v long. Dle standardní "výuky" by jsme vstoupili do trhu příkazem Makret na konci vstupní úsečky - jinými slovy, sledovali by jsme, kolik času zbývá do uzavření úsečky a pokud by byl pattern 1 vteřinu před ukončením úsečky stále validní, nakoupili bychom stisknutím tlačítka BUY MARKET. Proč bychom tak učinili? Protože na základě patternu FinWin 2v předpokládáme, že právě vzniklo v trhu nové momentum na stranu long a my se chceme pokusit takové momentum zobchodovat už od samého začátku; čím dříve případné momentum podchytíme, tím větší je případný profit.

    Na druhou stranu, můžeme také uvažovat trochu jinak. Můžeme předpokládat, že aktuální momentum v rámci signálu 2v může být jenom chvilkový šum, který nebude mít delší trvání. Můžeme se rozhodnout, že si počkáme až na další "potvrzení" takovéhoto momenta. Například tak, že se poohlédneme po nějaké nejbližší logické zóně (swing, S/R úroveň, apod.) a usoudíme, že v rámci dané logické zóny existuje celá řada dalších umístěných příkazů, které by se v případě prolomení logické zóny aktivovaly a momentum by tak výrazně zesílily.

    Konkrétně na obrázku můžeme vidět velmi blízký swing, nad nímž není složité předpokládat řadu nákupních příkazů, jejichž aktivace by cenu vyhnala o pěkný kus výše, tj. zesílila momentum. V takovém případě bychom tedy umístili vstupní Stop příkaz kousek nad daný swing a čekali, zda bude příkaz zasažen. Nyní, jaké zde budou rozdíly oproti vstupu příkazem Market?

    Rozhodně se do případného pohybu dostaneme o mnoho později. Nejenom o vzdálenost od momentu vykreslení patternu 2v ke swingu. Třeba je připočítat i skluz, který dostaneme v momentě, kdy se náš Stop příkaz nad swingem aktivuje spolu s dalšími příkazy a který může být větší, než obvykle.

    Na druhou stranu, pokud by byl signál 2v pouze "šum" (tj. falešný poplach), pak by trh pravděpodobně ke swingu vůbec nedošel a my bychom v případě Market příkazu inkasovali zbytečnou ztrátu, zatím co v případě použití Stop příkazu bychom se do trhu vůbec nedostali. Takže bychom si ušetřili zbytečný stop-loss.

    Jak vidíte, každé pro má v tradingu své proti a proto není možné jednoznačně říci, že by jedna metoda byla lepší, než druhá. Vše je třeba řádně otestovat a dle toho udělat vlastní závěry o tom, co je nejideálnější pro vaše vlastní obchodování. Porovnání Stop příkazů na nějakých logických úrovních s Market příkazy v rámci systému FinWin, nebo i zcela jiného systému, je určitě jeden z prvních kroků, jak začít, a pokusit se zjistit, zda jeden druh příkazu nepomůže k lepšímu dosažení našich stanovených cílů, než druhý.

    Shrňme si tedy nyní, kdy se může použití Stop příkazu jevit jako dobrý nápad.

    • Stop příkaz se hodí tam, kde můžeme očekávat určitou logickou úroveň, jejíž prolomení může postrčit cenu výrazně našim směrem. Jelikož vstupovat dříve, než trh tuto úroveň skutečně dosáhne, může být zbytečně riskantní - použijeme Stop příkaz.
    • Stop příkaz se může hodit skvěle pro různé trend-following strategie, kde dosažení určité cenové úrovně může znamenat etablování nového trendu; strategie bývají v tomto ohledu velmi kreativní. Například můžeme nastavit Stop příkaz nad/pod trh o určitou vzdálenost jako násobek ATR, nebo v rámci určitých cenových kanálů (Donchian Channell), atd.
    • Stop příkaz je dobrý způsob, pokud chceme vstupovat nad/pod vstupní úsečku.
    • Stop příkaz se hodí skvěle v případě, že nemáme čas sedět celou dobu u grafu a sledovat každý cenový pohyb. V takovém případě zkrátka a dobře stanovíme úroveň, u které očekáváme na základě naší strategie (řádně backtestované) určitý pohyb, zadáme do trhu Stop příkaz a dále se již nemusíme grafem vůbec zabývat - s klidem můžeme odejít.
    • Využití Stop příkazu je zjevné i u určitých specifických strategií, například Oops patternu Larryho Williamse.

    Stop příkaz je sám o sobě zajímavý komponent už v momentě, kdy hledáme různé breakout strategie. Můžeme totiž zkusit experimentovat s umisťováním Stop příkazu v různých vzdálenostech dle nejrůznějších matematických operací - různé kombinace, součty a rozdíly předchozích cen, atd. Mimo jiné, jedno ze skvělých využití genetických algoritmů, které vám pomohou mnohem rychleji vyzkoušet bezpočet variant.

    Nyní si pro jistotu shrňme i situace, kdy použití příkazu Stop nemusí být úplně vhodné.

    • Stop příkaz není vhodný používat u strategií, u kterých se snažíme co nejvíce zužitkovat aktuální momentum už od samého začátku (i za cenu, že se jedná o falešné momentum).
    • Stop příkaz nemusí být vždy vhodný tam, kde spekulujeme pro příliš malý / krátký pohyb. Zde záleží na konkrétní strategii.
    • Stop příkaz může být nevhodný u trhů s nízkým volume, protože stejně jako u Market příkazu může přinést výrazný skluz v plnění.
    • Stop příkaz není vhodný tam, kde potřebujeme naprosto přesné plnění na přesně stanovené ceně.

    Osobně jsem v diskréčním obchodování vždy využíval především příkazy Market, v případě mechanického obchodování se však příkaz Stop stává součástí řady mých experimentů. Zatím žádnou strategii s využitím Stop příkazu nepoužívám, ale je docela pravděpodobné, že do budoucna Stop příkaz v některé strategii využiji. Konkrétně mám rozpracovaných několik myšlenek, kdy po zastavení trhu na určité "stagnační" zóně umístím Stop příkaz nad a pod trh a počkám na prolomení na jednu, nebo druhou stranu. Dále pak zkouším pracovat s umisťováním Stop příkazů nad High a pod Low dne v rámci breakout strategie.

    Všem pak doporučuji s porovnáním příkazů Market vs Stop lehce experimentovat v rámci backtestování. Zkuste si na určitém vzorku dat porovnat, jak by vaše výsledky vypadali při použití Market příkazu na close vstupní úsečky a jak by vypadali při použití Stop příkazu na určité logické zóně, nebo třeba jen nad high / pod low vstupní úsečky. Třeba dojdete k závěru, že právě pro vaši strategii se hodí Stop příkaz daleko lépe, než Market. Za trochu testování to stojí, rozdíly mohou být značné.

    15.5.2011

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Malé stop-lossy – smrt mnoha traderů

    V posledním dotazníku hodně z vás uvedlo, že nejaktuálnější téma v tradingu je pro vás „jak na stop-lossy“. A je pravda, že bohužel mnoho obchodníků pracuje se stop-lossy špatně, a je to jeden z důvodů, proč tolik obchodníků prodělává.
       Foto (c)depositphotos.com   Stop-loss představuje automatický příkaz, který ukončí otevřenou pozici v ještě přijatelné ztrátě. Co je přijatelná ztráta záleží na řadě faktorů – například frekvenci obchodování, dlouhodobé pravděpodobnosti úspěšnosti obchodovaného systému atd. Vesměs by to ale mělo být jen pár procent účtu. Čím rychleji obchodujeme, tím by se procento mělo snižovat. U dlouhodobějších obchodů s vyšší pravděpodobností úspěchu může být nepatrně vyšší. Sám například u intradenního obchodování riskuji na obchod pod 1 % účtu, u pozičních obchodů to může být několik procent.
    Většina krátkodobých obchodníků zmiňované pravidlo risk managementu v trzích aplikuje. Bohužel se snaží ale risk management přizpůsobit potřebám svého účtu, nikoliv trhu.
    Mohu mít například účet 3 000 USD. Podle pouček v knihách se rozhodnu riskovat například 1 % účtu na obchod. Tedy 30 USD. V tomto risku by měly být zahrnuty i komise a skluz v plnění. Dotud je vše v pořádku. Problém nastává v okamžiku, když si většina obchodníků s malými účty vybere příliš drahý trh – nejčastěji nějaký s pákovým efektem. A třeba v komoditách (i těch intradenních) je fixní stop-loss na úrovni 30 USD vesměs hrozně málo. Zejména pro začínající tradery.
    Obchodníci se pak dostávají do smrtelné spirály. Snaží se obchodovat tak, aby se „vešli“ do zvoleného stop-lossu. Hledají, jak vylepšit vstupy a zvýšit pravděpodobnosti obchodování. Přitom to, co dělají špatně je, že mají od začátku stanovený nepřiměřeně malý stop-loss. A to může reálně ovlivnit to, jestli daný systém vydělává nebo prodělává.  Jak to? Představte si, že jej bude obchodovat jiný obchodník s účtem 30 000 USD. Bude také riskovat 1 % na obchod. Takový stop-loss ale rázem může být funkční, protože poskytne obchodu dostatečný prostor.
    S malými stop-lossy se ztrátoví obchodníci dostávají ještě do jedné velmi problematické situace, kterou jsem na Finančníkovi již mnohokrát popisoval. Jelikož na základním stop-lossu vystupují velmi často, berou jej jako rovnocennou formu ukončení obchodu.
    A to se moc nevyplácí – při výstupu na stop-lossu se coby obchodníci dostáváme do velmi nepříjemné situace. Než se pustím do podrobnějšího popisu, tak jen uvedu, že v celém článku budu pro zjednodušení uvažovat jedinou formu obchodu – na dlouhou stranu. Tedy že jsme nakoupili, čekáme, že cena poroste a na tomto pohybu vyděláme. Samozřejmě pro short stranu platí vše stejně, jen s použitím obrácených příkazů. Proč není z mého pohledu ukončení obchodu na stop-lossu nejvýhodnější:
    Stop-loss je prakticky časovaný market příkaz. V našem případě SELL. Pokud je náš stop-loss zasažen, pak trh klesal. Pravděpodobně s nějakým momentem, do kterého my prodáváme marketem – v takové situaci je velká pravděpodobnost, že dostaneme skluz v plnění, což zejména v intradenních futures trzích už může znamenat docela nezanedbatelné částky. Především při malém stop-lossu. Trhy se pohybují vesměs prostřednictvím menších rotací. Při výstupu na prodejním stop-lossu budeme velmi často prodávat do poklesu trhu, který se hned poté „nadechne“ a mohli bychom vystoupit lépe. Co je tedy řešením – nepoužívat stop-loss?
    To určitě ne. V prvé řadě bych se ale snažil rozlišovat výstup ve ztrátě a výstup na stop-lossu. Sám vnímám stop-loss jako určitou krizovou záležitost – záchrannou brzdu, jejíž použití je zde pro případ nějaké extrémní situace, která nenastává příliš často a ve které prostě pozici ukončím i za méně výhodných podmínek. Zkuste v rámci backtestu nejprve hledat přístupy, kdy nebudete používat fixní stop-loss. Definujte jen pravidla výstupu ze ztrátové pozice. Jsou průměrné ztráty z takového systému na váš účet příliš vysoké? Pravděpodobně pak budete muset najít jinou strategii, nebo levnější trh (ve futures lze dnes zvažovat mikro kontrakty).
    O krizovém stop-lossu přemýšlejte tedy jako o nejzazší variantě ukončení pozice. Takový stop-loss lze do strategie dodat až úplně naposledy (můžeme například vysledovat průměrnou hodnotu MAE a stop-loss použít na nějaké krajní úrovní).
    Konkrétní aplikace práce se stop-lossem samozřejmě záleží na obchodovaném stylu a timeframe. Ale přemýšlejte o tom – běžný retailový obchodník striktně vystupuje na malém stop-lossu. Často nastaveném přesně tak, aby se do něj trh trefil svými mikrorotacemi. Tedy trh je velmi efektivní v zasahování těchto stop-lossů a obchodníci velmi efektivní v inkasování ztrát.
    Na druhé straně jsou profit targety – u těch mají obchodníci úplně jiné emoce (euforie) a tak je posouvají daleko – mimo běžné mikrorotace trhů. A tak se velmi často odehrává scénář, kdy je obchodník v trochu malém profitu, aby pak skončil na blízkém stop-lossu. To v diskréčním obchodování u mnoha traderů vede k tomu, že se snaží o to více natahovat targety, aby trh ještě častěji zasahoval stop-loss.
    Obchodníci tak inkasují sice malé ztráty – 1-2 % velikosti svého účtu, ale pravidelně. A i to může vést k poměrně rychlému vymazání účtu.
    O tématu by se toho dalo napsat opravdu hodně. Pokud máte mnoho malých ztrát a váš účet se spíše potápí, zde jsem připravil alespoň základní body k přemýšlení:
    Při používání vzdálenějších stop-lossů se budeme častěji s pozicí pohybovat v otevřené ztrátě. To určitě nikoho netěší, ale psychicky to lze natrénovat. Je ale určitě lepší začít u pomalejších obchodů a nižší páky. Výstupy obchodů ve ztrátě by měly být prováděny co nejmechaničtěji. Protože u ztrátových obchodů máme coby obchodníci nejvíc zkreslenou mysl. Může jít o velmi jednoduchá pravidla typu „Trh klesl o x bodů od mého vstupu, vystupuji na close první rostoucí úsečky atd.“. Samozřejmě čím rychleji obchodujete, tím menší prostor pro nějaké rozhodování je. Bohužel hrozně moc začátečníků se pouští do těch nejrychlejších obchodů s nejvyšší pákou. Kde jim s použitím malého účtu „nezbývá“ nic jiného, než použít stop-loss pár ticků od vstupu, a stát se tak potravou pro celý řetězec. Určitě existují přístupy pro obchodování s malým stop-lossem. Hlavně pokud vstupujete do protipohybu trhů – který už je tak částečně vyčerpaný, a pokud v takové situaci obchodujete pro adekvátně malé targety (kdy si trh jde de facto pro stop-lossy obchodníků na druhé straně našeho obchodu). Ale když se o něco podobného pokoušíte a nevychází to, pravděpodobně na to nemáte psychiku a opět doporučuji začít obchodovat trochu pomaleji. V této oblasti se tedy nedá poskytnout úplně univerzální rada. Nicméně pokud obchodujete live nějakou dobu a nedaří se vám, zkuste analyzovat své výstupy. Vystupujete ve ztrátě často na nějakém blízkém stop-lossu? Pak toto bude jedna z příčin neúspěchu. Otestujte si, jak by se vám vedlo s nějakou jinou logikou výstupu tak, abyste mohli i v případě špatně se vyvíjejícího obchodu vystoupit jinak než na krizovém stop-lossu. Jsou vaše obchody příliš rychlé na nějaké analýzy? Pak zpomalte. Zvyšte timeframe a snižte páku (pokud na vyšší timeframe nemáte účet).

    Typy obchodních příkazů

    V jednotlivých článcích publikovaných na Financnik.cz jsme si ukázali, jakým způsobem se v komoditních obchodech vydělává. Víme, že obchody pro nás otevírá/uzavírá broker, který představuje prostředníka mezi námi a burzovním parketem (nebo on-line trhem). Ať již zadáváme příkazy prostřednictvím brokera či on-line platformy, vždy je třeba přitom používat jednoznačné standardizované příkazy. Příkazů přitom existuje hned několik. Pojďme se postupně podívat na ty nejběžnější.
    Příkaz Market
    Příkaz typu market představuje jeden z nejčastěji používaných příkazů. V případě použití tohoto příkazu není obchodníkem specifikována cena, ale obchod je otevřen/uzavřen co nejrychleji s použitím aktuální ceny trhu. Nejčastěji se tak příkazy typu market používají pro rychlé uzavření pozic.
    Alternativou příkazu jsou příkazy Market On Close (často zkracováno na MOC) a Market On Open (zkracováno na MOO). Příkaz MOC uskuteční obchod za market cenu v uzavíracím rozpětí trhu (cca 10 posledních minut obchodování), MOO naopak obchod uskuteční v otevíracím rozpětí trhu (cca do 10 minut po otevření).
    Příklady:
    BUY 1 CH5 MARKET - příkaz brokerovi říká, aby teď hned otevřel jednu pozici březnového kontraktu kukuřice za aktuálně obchodovanou cenu.
    BUY 1 CH5 MOC - příkaz brokerovi říká, aby otevřel jednu pozici březnového kontraktu kukuřice na konci obchodního dne za cenu, která bude v daný čas obchodována.
    Příkazy typu market jsou rizikové zejména v trzích s nízkou likviditou. Při plnění je prioritou čas, nikoliv cena, což může být v méně likvidním trhu problém. V hlavních kontraktních měsících běžně obchodovaných komodit s příkazy market nebývá problém.
    Příkaz typu market se používá především při rychlém intradenním obchodování, zejména prostřednictvím on-line platforem.
    Příkaz Limit (or better)
    Příkazem typu limit se pozice otevírá/zavírá za uvedenou cenu nebo lepší. Prioritou plnění není tedy čas, ale dosažená cena, která musí být shodná nebo lepší s cenou uvedenou v příkazu. S použitím příkazu limit má obchodník jistotu, že dostane své plánované plnění, nicméně negativem příkazu je skutečnost, že trh může obchodníkovi "utéci" byť se třeba chvilku pohyboval na zadané vstupní hodnotě (ale burza nestihla příkaz spárovat třeba z důvodu, že podobných příkazů byla v trhu celá řada a na ten náš se již nemusela "dostat řada").
    Často se limitní příkaz používá pro výstup z pozice na tzv. "profit targetu" - cílové hodnotě za kterou bychom rádi kontrakt prodali (např. proto, že na hranici je silná S/R úroveň a očekáváme, že by se trh mohl od ní odrazit).
    Nákupní limitní příkazy je třeba do trhu zadávat s cenou, která je shodná nebo nižší než aktuální obchodovaná cena. Prodejní limitní příkazy je třeba do trhu zadávat s cenou, která je rovná nebo vyšší než aktuální obchodovaná cena.
    Příklad:
    Držíme pozici CH5, kterou chceme prodat za cenu 213. Aktuální cena na trhu je 210. Brokerovi zadáme příkaz SELL 1 CH5 213 LIMIT. Příkaz říká, že chceme prodat jeden kontrakt březnové kukuřice za cenu nejméně 213 (v lepším případě i více).
    Chceme-li koupit kontrakt CH5 za cenu např. 208 za situace kdy se kukuřice obchoduje na hodnotě 210, pak použijeme nákupní limitní příkaz:
    BUY 1 CH5 208 LIMIT
    Příkaz říká, že chceme nakoupit jeden kontrakt březnové kukuřice za cenu maximálně 208 (v lepším případě i méně).
    Z výkladu je zřejmé, že limitní příkaz nemusí být vůbec splněn. Je-li například cena na 210 a my chceme zkusit koupit kontrakt na hodnotě 208 limit, pak spekulujeme na skutečnost, že se trh vrátí na hodnotu 208 (nebo níže). Pokud se trh nevrátí, pak k žádné exekuci nedojde.
    Stop příkaz
    Dalším hojně používaným příkazem je tzv. STOP. Stop příkaz zadaný do trhu není exekuován do doby, dokud se jej trh nedotkne - pak se mění v příkaz typu market. Tzn. nákupní stop příkaz je do trhu vkládán vždy nad aktuální cenu trhu, prodejní pod aktuální tržní cenu.
    Stop příkaz se nejčastěji používá v případě, že obchodník chce vstoupit/vystoupit do/z pozice na určité cenové úrovni - například po překonání suportu nebo resistance.
    Trh s kukuřicí se například obchoduje na úrovni 190 a obchodník chce vstoupit do trhu na úrovni 210 (např. po překonání S/R úrovně). Brokerovi zadá příkaz:
    BUY 1 CH5 210 STOP
    Příkaz bude exekuován pouze v případě, že se trh dotkne hranice 210 bodů. Poté se příkaz mění na příkaz typu market a podle volatility trhu může obchodník získat plnění např. 210,50 nebo 210 či 209,50 atd.)
    Stop příkaz je ideální také pro tzv. stop-loss příkazy. Příkaz se zadá do trhu a uzavře pozici v případě, že se trh dotkne dané hranice.
    Konkrétní příklad:
    Spekulujeme na růst trhu CH5. Do trhu jsme vstoupili nákupním (buy) příkazem na úrovni 210 a spekulujeme tedy, že kukuřice poroste (a my tak budeme vydělávat). Samozřejmě však zadáme do trhu stop-loss příkaz pro případ, že by naše plány nevyšly a kukuřice padala - vždy je lepší vystoupit s malou ztrátou než vymazaným účtem (podrobně viz kapitola o stop-lossu). Řekněme, že použijeme stop-loss na úrovni 150 dolarů - z trhu chceme vystoupit, pokud by cena klesla na hodnotu 207. Brokerovi zadáme příkaz:
    SELL 1 CH5 207 STOP
    Pokud by trh s kukuřicí klesl na úroveň 207, příkaz se automaticky aktivuje a uzavře náš kontrakt s limitovanou ztrátou.
    Další méně používané příkazy
    Uvedené příkazy představují ty nejzákladnější a nejčastěji používané. Nicméně existuje celá řada dalších příkazů, které jsou používány v různých méně obvyklých situacích. Stručně si uvedeme alespoň ty nejznámější zástupce:
    Market If Touched (MIT). Jde v podstatě o příkaz podobný limitnímu příkazu. Nákupní příkaz MIT se zadává do trhu pod aktuální cenou, prodejní nad aktuální cenou kontraktu. Jakmile se cena vrátí k ceně zadané v příkazu, příkaz se přemění na "market" a plnění tak může být nejen na udané ceně, ale také pod ní nebo nad ní.
    Stop Limit. Příkaz stop limit kombinuje dva příkazy a příkaz musí proto obsahovat dvě ceny. První cena slouží jako stop příkaz (tj. příkaz se aktivuje jakmile se trh dotkne zadané hodnoty) a druhá udává nejhorší možné plnění, které jsme ochotni akceptovat.
    One Cancels The Other (OCO). Jde o dva příkazy napsané na jeden ticket s tím, že druhý příkaz se automaticky zruší v případě exekuce prvního. Příkaz OCO se používá např. při spekulaci na proražení kanálu - v takovém případě máme zájem jít buď long (buy) nebo short (sell) podle toho, kterým směrem trh kanál prorazí. Můžeme tedy zadat najednou oba příkazy s použitím příkazu OCO - jakmile je exekuován obchod na jednu stranu, druhý příkaz se automaticky zruší.
    Platnost příkazů - GTC vs. denní
    Kromě samotných příkazů je třeba specifikovat jejich platnost - z principu je možné zadat příkaz platný pouze pro daný konkrétní obchodní den (tzv. denní příkaz), nebo příkaz, který je platný do jeho zrušení - takovému příkazu se říká Good Till Canceled (označováno jako GTC).
    Zadáme-li tedy například v úterý ráno příkaz BUY 1 CH5 100 STOP jako denní, bude příkaz exekuován v průběhu úterý, pokud se cena kukuřice dostane na hranici 100. Po skončení úterního obchodního dne bude příkaz automaticky stornován (pokud nedošlo k plnění).
    Zadáme-li však v úterý příkaz BUY 1 CH5 100 STOP GTC, bude příkaz viset v trhu do doby, než jej zrušíme. K plnění tedy může dojít třeba v pátek, pokud příkaz nezrušíme. V případě GTC příkazů je tedy nezbytné vést dobrou evidenci jednotlivých příkazů!
    Jinak pochopitelně libovolný zadaný příkaz lze kdykoliv zrušit nebo změnit, pokud již nebyl exekuován.
    Specifika brokerských domů a burz
    Příkazy uvedené na této stránce představují základní nástroje každého obchodníka. Jde o standardizované pojmy, jejichž prostřednictvím se "domluvíte" u každého brokera. Nicméně mějte vždy na paměti, že i v této oblasti mohou mezi jednotlivými brokery existovat rozdíly - například v tom, že některé on-line platformy umožňují pracovat pouze s některými typy příkazů. Navíc se situace v použití příkazů liší i podle burz - ne všechny akceptují všechny uvedené příkazy. Např. v rámci elektronického trhu GLOBEX nelze zadávat STOP příkazy ale pouze STOP LIMIT, řada burz neakceptuje MIT, někde nelze zadat OCO atd. To vše jsou věci, které si každý obchodník musí vždy ověřit u svého konkrétního brokera předtím, než se pustí do ostrých obchodů.

    Stop příkaz

    Stop příkaz je jedním z nezbytných nástrojů v kapse profesionálního tradera, sloužící jako záchranná síť proti nepředvídaným tržním pohybům. Nejčastěji se používá coby stop-loss. 
    Představte si situaci, kde obchodník vstoupí do dlouhé pozice, tedy nakoupí, 10 ks akcie ZY za 150 USD. Pokud by obchodník chtěl omezit svou potenciální ztrátu na 10 USD na akcii, může nastavit stop příkaz na 140 USD.
    V platformě by tento příkaz vypadal jako SELL 10 ZY 140 STOP.
    Pokud tržní cena klesne na 140 USD nebo nižší, stop příkaz se automaticky změní na market příkaz a pozice je prodána za nejlepší dostupnou cenu. Na rozdíl od limitního příkazu, který určuje maximální nebo minimální cenu pro nákup či prodej, stop příkaz specifikuje hranici, po jejímž překročení chce obchodník příkaz zrealizovat.
    Je důležité si uvědomit, že stop příkaz nemusí být vždy proveden přesně za stanovenou cenu, zejména v situacích s vysokou volatilitou. Jakmile je stop cena dosažena, stává se z příkazu tržní příkaz a provedení závisí na tržních podmínkách.
    Stop příkaz se používá také k otevřené nové pozice v breakout strategiích. Příkaz BUY 10 XY 100 STOP se zadává do trhu v případě, že ten se obchoduje pod cenou 100 a na ceně 100 chceme vstoupit do dlouhé pozice.
×
×
  • Vytvořit...