Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Výkonnost swingových reverzních strategií na akciích v roce 2018

    Máme za sebou rok 2018 a vhodnou příležitost zrekapitulovat loňské chování trhů a strategií. Dnes bych se chtěl zaměřit hlavně na nevalnou výkonnost swingových reverzních strategií, které v nemalé míře obchoduji stejně jako mnoho z vás.

    Rok 2018 přinesl do akciových trhů hodně nové volatility a nervozity z možného nástupu krize. Na rozdíl od předcházejících let akciové trhy nerostly a celkový charakter trhů se od předcházejících let výrazně odlišoval.

    Pokud bychom na začátku roku 2018 nakoupili za 1 000 USD trh SPY (akcie sledující vývoj S&P 500) a pozici drželi do konce roku, vypadal by náš účet při započítání dividend průběžně takto:

    SPY_equity2018.png

    Podstoupit bychom museli skoro 20% drawdown, který způsobil rychlý propad trhů v závěru roku:

    SPY_equity2018_drawdown.png

    Celková ztráta držení trhu by byla za rok −4,9 % (včetně dividend).

    Tedy už jen z tohoto pohledu nebyl rok 2018 v akciových trzích snadný na obchodování. Výkonnost indexů řada obchodníků vnímá logicky za benchmarky vůči svým strategiím, takže pro mnoho obchodníků byla v akciích jistě výhrou i lehce pozitivní nula (v případě adekvátně pomalých strategií).

    Mimochodem, zajímavé je sledovat výkonnost různých hedgových fondů. Například podle statistik BaclayHedge, kteří sledují 1 569 fondů, byla jejich průměrná výkonnost za 2018 mínus 5,16 %. U fondů, které jsou tzv. „long bias index“ – tedy soustředí se více na nákup akcií a indexů, byla průměrná výkonnost −8,09 %. Tedy výrazný propad po pěkném minulém roce:

    baclay2018.jpg
    Zdroj: BarclayHedge.com

    Samozřejmě jde o průměry různě velkých fondů, kde absolutní číslo nehraje tu nejdůležitější roli. Podstatné jsou tendence. Například změna výkonnosti za rok 2017 vs. 2018. Tedy v případě, že chcete například porovnat svoji výkonnost s něčím alespoň trochu relevantním.

    Výše uvedené píši z důvodu, že pokud jste v roce 2018 obchodovali swingové strategie nakupující akcie a nevydělali jste, tak to nemusí znamenat, že jste dělali něco špatně, nebo máte nefunkční systém. Tyto strategie měly jednoduše loni ztrátové období, protože si trh procházel velmi náročným kontextem a změnou volatility.

    Sám obchoduji několik reverzních swingových strategií návratu k běžné hodnotě v akciích a také neměly tak pěkné roky jako v předcházejících letech. Resp. nevydělávaly. Toto je prostě trading. Nejdůležitější je období drawdownu překonat a nehledat hned jiné přístupy. K tomu vám mohu poradit:

    Začátky jsou nejtěžší. Začínající obchodníci samozřejmě nemají k dispozici široký arzenál strategií. Začínají vesměs jednou strategií, maximálně obchodovanou v různých drobnějších variacích. Pokud jste zrovna loni začali se swingovými reverzními strategiemi, můžete mít pocit, že „nic nefunguje“. Nicméně realita je taková, že jste prostě měli smůlu. Štěstí a smůla jsou z podobného pohledu součástí tradingu a nedají se ovlivnit. Osobně si myslím, že je lepší začít s horšími výsledky, protože trader je rychleji vystaven realitě. Je ale pochopitelně potřeba obchodovat s přiměřenou pozicí. Toto se snažím na Finančníkovi opakovat stále dokola. Obchodujte s menšími pozicemi tak, abyste byli s trhy v kontaktu. Větší peníze je možné reálně vydělávat až s více vyváženým portfoliem. Což je řešení, ke kterému se člověk dostane postupně.

    Znám obchodníky, kteří vsadí vše na jednu strategii s maximální pákou. V případě reverzních strategií se předcházející roky cítili jako mistři světa a teď málem přišli o účet. Toto není cesta, jak s tradingem reálně kumulovat kapitál.

    Jediná cesta je z mého dnešního přesvědčení širší diverzifikace a rozkládání risku. Jak to dělám já? Předně musím zopakovat, že méně zkušeného obchodníka by nemělo odradit, že si podobné řešení nepostaví za týden. Nemá smysl se snažit vytvořit vše najednou. Smysl dává se k podobným řešením dopracovat tak, že obchodujeme nejprve menší pozice (u kterých řízení risku není tak kritické) a postupně v krocích pracujeme na správě risku a portfolia. Myšlenky, se kterými pracuji, nakonec nejsou tak složité.

    Základem je například to, že dnes odděluji obchodní systém od trade managementu. Toto je jedna z výhod, kterou vnímám u plně systematického obchodování. Podle nejlepšího mínění vytvořím a otestuji obchodní model. Ten neustále sleduji pomocí automatizovaných skriptů. Nicméně dále průběžně analyzuji poslední výsledky a vyhodnocuji aktuální míru risku vůči pravděpodobným výnosům. Pokud se míra risku/výnosů zhoršuje, automaticky snižuji v živém obchodování dané strategii kapitál. Možná to zní komplikovaně, ale schválně se pokuste zaměřit na některé základní parametry obchodních systémů typu průměrný obchod, standardní odchylka výsledků atd. v průběhu času. Často uvidíte, jak v profitujících obdobích jsou tyto parametry stabilní a „silné“ a ve slabších začínají jít zcela mimo vytyčené parametry. To vše lze použít k „predikcím“ s jakým trade managementem danou strategii obchodovat živě.

    Sám ještě používám různé statistické testy, které mi pomáhají určovat míru pravděpodobnosti, že se systém obchoduje v očekávaných mezích. A pokud ne, tak se začne risk omezovat (díky tomu, že se otevírají menší pozice). Současně toto používám i v opačném směru – pokud se strategii daří dobře, je možné risk zvyšovat v podobě otevírání větších pozic.

    Podívejte se na názorný příklad. Zde je ukázka výsledků typické swingové strategie obchodující návrat k běžné hodnotě akcií indexu S&P 100. Poslední roky fungovala strategie poměrně dobře, letos si však prošla historickým drawdownem:

    2019_reverzni-strategie1.png

    Ovšem už před samotným drawdownem bylo patrné, že se strategie chová jinak než v minulosti. Můj risk management modul toto vyhodnocuje zcela systematicky a strategii postupně omezuje kapitál, až ji případně zcela vypne – pochopitelně jen do doby, dokud opět výsledky strategie nezačnou dávat smysl z pohledu podstoupeného risku a možného zisku. Výsledná equity křivka pak vypadá následovně:

    2019_reverzni-strategie2.png

    Zde jsou názorněji ukázány „váhy“ ovlivňující trade management strategie:

    2019_reverzni-strategie3.png

    Na první pohled je vidět, že risk management modul postupně váhy snižoval od konce 2015, až strategii na živo „úplně vypnul“.

    Sám jsem tak v roce 2018 výraznou ztrátu v reverzních strategiích neutrpěl, protože koncem roku už jsem je neobchodoval. Ovšem nikoliv na základě „pocitu“, ale na základě systematického a průběžného vyhodnocování míry risku vztažené k potenciálu profitu.

    Systém řízení portfolia není jednoduchá záležitost a sám rozhodně nejsem v práci na konci. Výše uvedený příklad zde ukazuji hlavně proto, abych motivoval všechny, kteří neměli se svými strategiemi loni nejlepší výsledky. Nemá totiž moc smysl zabývat se myšlenkou „vylepšování“ metody, která vám mohla prodělat peníze, ale jinak je ověřená a robustní. Pokud na takové vylepšení nyní přijdete, půjde s velkou pravděpodobností stejně pouze o nějaký přeoptimalizovaný filtr, který sice opticky vylepší výkonnost strategie v posledním období, ale selže někdy v budoucnosti.

    Mnohem důležitější je směřovat úsilí ke stavbě portfolia a řízení risku jednotlivých komponent. Budete-li mít v portfoliu několik nekorelujících strategií, které budou pracovat s dobře řízenými riskem, tak není moc důvodů, proč byste neměli v trzích stabilně generovat peníze.

    Ale samozřejmě je potřeba se k podobným komplexnějším řešením propracovat. Už jen tím, že přijmeme jako skutečnost fakt, že strategie mají slabší a silnější období a jediné, jak můžeme vše překonat, je následovat připravený plán.

    Pokud začínáte a obchodujete swingové reverzní strategie v akciích, měli jste pravděpodobně v roce 2018 těžší rok. Důležité je, jestli jste obchodovali s takovou pozicí, aby vám drawdown nepřerostl přes hlavu. Pokud ano, je podle mě vše v pořádku. Osobně bych stejným způsobem pokračoval dál a soustředil se na vytváření a řízení portfolia, které vám poskytne další nástroje, jak s riskem pracovat.

    15.1.2019

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 15 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování - intradenní s využitím orderflow. Poslední roky pak stavba automatizovaných portfolio systémů.


    Mohlo by vás dále zajímat

    Zkušenosti s vývojem jednoduchého, ale profitabilního AOS – cesta tradera Mirka, dokončení

    Foto ©iStockphoto.com/aldomurillo   Předcházející díl článku naleznete zde.
    V diskuzi jste jednou uvedl, že přestože je systém robustní a obchodujete jej živě již přes 1,5 roku, i tak jste s ním zažil krušné chvilky a ztráty díky tomu, že jste jej začal obchodovat příliš agresivně. Je možné se podělit i o tuto „lekci“?
    Cca po roce studia, programování a backtestingu jsem nasadil první strategie na papertrading na demoúčtu a zanedlouho jsem otevřel i skutečný účet. Sice malý (asi 500 USD), ale šlo mi spíš o ověření systému v reálných podmínkách. Zařekl jsem se, že od té doby na něj nesáhnu...
    Musím říct, že i když za mě obchoduje počítač, měl jsem co dělat, abych zvládnul své emoce i při pouhém pohledu na průběh obchodů. Asi po 100 obchodech jsem se ale už docela uklidnil. Pomohla mi i týdenní dovolená, kdy jsem nechal věci být a odjel, děj se vůle boží... A ono to šlo, po návratu mě přivítal mírný zisk
    Mezitím už jsem ale pracoval na „vylepšení“ systému. Optimalizoval jsem vstupy tak, aby strategie na backtestech dávaly co nejvyšší výnos a měl jsem i docela štěstí, že se v rámci papertradingu systému dařilo. Tak jsem k tomu ještě zvýšil procento risku a tyto strategie nasadil na cca 10x větší skutečný účet... Má euforie však netrvala dlouho. Reálné výsledky systému v modifikované podobě byly kolem nuly, spíš horší. Ztratil jsem takto asi třetinu účtu.
    Tato ztráta však byla velice přínosná, pochopil jsem, jak nezodpovědně jsem se zachoval, a začal systém obchodovat opět v původní podobě. Upravil jsem jen pár detailů spíše technického charakteru.
    All2Gather ve své původní podobě stále běží, a protože v něj mám dostatečnou důvěru, zveřejňuji jeho průběžné výsledky zde: http://www.myfxbook.com/members/mctrade/all2gather/11336
    Už jen studium výsledků vašeho systému, je myslím pro ostatní velmi dobrou školou. Děkuji, že se o své poznatky dělíte. Výsledky na myfxbook tedy reflektují systém tak, jak jste jej před 1,5 rokem naprogramoval? Některé parametry svého systému jsou pochopitelně trochu optimalizované (např. výběr dne kdy neobchodovat atd.), v systému žádné parametry v čase neměníte? To je skutečně praktický důkaz toho, že kombinace velmi jednoduchých věcí může dávat velmi robustní výsledky.
    Asi před rokem jsem vyřadil nepříliš povedenou strategii založenou na momentu pohybu ceny a nahradil ji strategií Breakout volatility. Jinak jsem ale na principech systému nic neměnil.
    Pouze když broker zavedl v kotacích o jedno desetinné místo navíc, musel jsem příslušně upravit i některé parametry, které nejsou relativními hodnotami (to je ale jen provozní záležitost).
    Záměrně jsem neupravoval ani dny v týdnu, kdy neobchodovat, byť vím, že ze strategie Léčka specialistů by bylo asi nejlepší vyřadit čtvrtek.

    Aktuální equity systému All2Gather.
    Poslední cca 2 měsíce jde equity systému spíše do strany. Řada obchodníků už by přemýšlela, jak systém změnit. Vy svému systému plně důvěřujete a předpokládám, že jej budete obchodovat pořád dál ve stejné podobě, je to tak? Jak by se musel vyvíjet scénář výsledků, abyste začal uvažovat o změně systému?
    Ano, systému plně důvěřuji. I kdyby šla equity do strany třeba půl roku, budu to považovat za naprosto normální. V souladu s plánem jsou i vyšší drawdowny, než jakých systém zatím dosáhl.
    Snažím se průběžně sledovat tvar rozdělení výsledků, poměry zisků a ztrát, odchylku a dělat testy spolehlivosti. Pokud bych měl pocit, že systém výrazně a dlouhodobě selhává, budu se snažit odhalit, v čem je problém, a tento pokud možno napravit. Pokud by equity např. protnula svou standardní odchylku nebo by nechtěla víc než rok dosáhnout nového maxima, zaměřil bych se jak na chyby technické, tak i na změny v chování jednotlivých strategií.
    Doufám, že se mi v budoucnu podaří vytvořit ještě lepší systémy, zatím mi ale All2Gather plně vyhovuje a hodlám jej obchodovat v nezměněné podobě, dokud to jen půjde.
    Svůj systém provozujete na virtuálním serveru. Jakou máte s touto cestou zkušenost? Je to skutečně tak jednoduché, že si objednáte VPS s Windows, nainstalujete software (ve Vašem případě MetaTrader) a ten funguje stejně jako na běžném desktopu? Můžete ostatním doporučit nějaké vhodné parametry VPS hostingu?
    Ano, je to velice jednoduché. Nechám si zprovoznit základní VPS s Windows a zabezpečením, zkopíruji na něj několik MetaTraderů (podle toho, kolik používám tradingových účtů) a mohu obchodovat. Menší nevýhoda je, že MetaTrader nemůže běžet jako Service, tj. uživatel musí být stále zalogovaný do systému. To je ale provozní záležitost. Pak už se jen stačí občas připojit pomocí vzdálené plochy.
    Pokud neukládám příliš mnoho historických dat, jedna instance MetaTraderu potřebuje cca 15MB RAM, 30 MB volného místa na disku, přenos dat několik GB měsíčně. Využití CPU je skoro nulové.
    Nejvíce mi vadí neohlášené restarty. Kvůli nim musím tak jednou denně server kontrolovat a případně znovu spustit všechny instance MetaTraderu. Doufám, že brzy zprovozním nějaký „WatchDog“, který v případě restartu pošle mail nebo SMS.
    Jinak ale VPS považuji za ideální řešení pro automatický trading. Server má dobrou konektivitu k internetu, málo výpadků, nachází se na fyzicky dobře zabezpečeném místě a je to i cenově výhodné (pár set Kč měsíčně).
    Při větším počtu reálných účtů je vhodné zvážit několik VPS v různých lokacích.
    Jaké máte zkušenosti s rozdíly backtestu Vašich strategií a výsledky reálného obchodování?
    Dá se říct, že moje reálné výsledky jsou oproti backtestům přibližně poloviční.
    To jsem vlastně i očekával, protože jsem se při optimalizaci parametrů strategií úplně nevyhnul pokušení vybrat hodnotu, která dávala co nejlepší poměr zisk/drawdown, a přitom okolní hodnoty byly o poznání horší. Věděl jsem však, že i při změněných tržních podmínkách bych měl mít kolem sebe dostatečně široké pásmo hodnot parametrů, které budou přinášet slušné výsledky.
    Určitě mám ještě co zlepšovat. Snažím se najít další způsoby, jak snížit počet proměnných, na kterých jsou strategie závislé a vůbec systém zjednodušovat, rozšiřovat testovací a validační množinu dat, dále rozvíjet systém řízení pozic, výstupy, money management, dělat sofistikovanější analýzu MAE/MFE a další.
    Vývojem jednoho systému jistě vaše cesta coby trader nekončí, spíše začíná. Jaké máte plány do budoucna?
    Profesně se zabývám mj. pokročilými metodami pro analýzu dat. Mám určité představy, jak v tradingu využít data mining, fuzzy logiku, case-based reasoning, statistickou analýzu apod. Zejména příprava a zpracování dat je však v těchto případech dosti náročná. Mám naštěstí kolem sebe stále se rozšiřující okruh lidí, kteří jsou schopni mi pomoci realizovat i tyto představy.
    Občas se na mě obracejí zájemci o naprogramování strategie podle jejich představ. Snažím se jim vyhovět, jen bych byl rád, kdyby specifikace byly podloženy určitým předchozím výzkumem. V opačném případě je taková strategie sice technicky funkční, ale v praxi v drtivé většině případů prodělečná.
    Nedávno jsme s partnery založili v Anglii firmu Empiricus Ltd. a chystáme se celosvětově poskytovat profesionální služby v řízení a obchodování Forex účtů, tzv. Managed Forex Accounts, s využitím našeho obchodního systému All2Gather. Máme plnou důvěru v systém All2Gather a chceme jeho možnosti a výsledky nabídnout i ostatním zájemcům. Pevně doufáme, že o naše služby bude zájem.
    Přeji všem hodně vytrvalosti při překonávání překážek, úspěch přijde automaticky 😉
    Velmi děkuji za všechny čtenáře Finančníka za rozhovor a ochotu dělit se o zkušenosti na velmi detailní úrovni. Přeji hodně štěstí a úspěchů jak v tradingu, tak v rozvoji profesionální firmy.
    Ke stažení:
    Aktuální podoba obchodního plánu All2Gather (v angličtině, ve které svůj plán Mirek tvoří): All2Gather-v5-3.pdf

    Zkušenosti s vývojem jednoduchého, ale profitabilního AOS – cesta tradera Mirka

    Po čase se vrátíme opět ke zkušenostem traderů, kteří dokázali proměnit touhu po úspěchu až do konkrétního profitabilního tradingu. V článku naleznete zkušenosti tradera, diskutujícím pod nickem Mirek77, který se s ostatními pravidelně dělí o zkušenosti s více než 1,5 lety ostrého provozu svého poměrně jednoduchého AOS na forexu, založeného na známých patternech Larryho Williamse.
    Článek je rozdělen do dvou dílů. Pokračovaní naleznete na Finančníkovi za týden.
    Mirku, můžete stručně představit svůj vývoj z pohledu tradera? Jak dlouho se tradingu věnujete, jaké cesty jste zkoušel a jak dlouho vám trvalo, než jste objevil svoji cestu profitabilního obchodování?
    Tradingem jsem se začal zabývat asi před třemi lety. Když jsem hledal způsoby, jak se naučit seriózně investovat, narazil jsem na pojem „trading“ jako takový a především na váš server Finančník.cz. Necelý rok jsem jen studoval, hledal inspiraci a cestu, jak nejlépe celou tuto problematiku pojmout. Zúčastnil jsem se vašeho spreadového workshopu, což mě opět posunulo hodně kupředu. Nicméně u spreadů jsem nezůstal, jako vhodnější se mi jevil Forex díky nižší kapitálové náročnosti a velké podobnosti s futures. Když jsem objevil platformu MetaTrader a možnost používat automatické strategie, tak jsem, zřejmě jako každý nováček, vyzkoušel snad všechny Expert Advisors (EA), co se daly sehnat. Výsledky byly samozřejmě naprosto nepoužitelné. Byl jsem z toho docela zdrcený.
    Na druhou stranu jsem ale věděl, že existují tradeři (např. Woodie), kteří profitabilní jsou. Dal jsem si tedy závazek, že do toho budu „bušit“, dokud bude potřeba. Studoval jsem tudíž kódy strategií a přístupy jejich autorů, četl knihy o tradingu a osobním rozvoji a úspěchy se pomaličku začaly dostavovat. Výsledky backtestů už nebyly katastrofální, pouze velice špatné. V průběhu studia dále špatné, nic moc, „nalej-vylej“, později i nějaká naděje na zisk. Zjistil jsem, že nemá cenu se honit za spoustou obchodů na nízkých timeframes, že denní a hodinové grafy mi dělají mnohem lepší službu, dosáhnout na nich dobrých výsledků je mnohem, mnohem jednodušší. Jak jsem se dozvídal nové věci, hned jsem se je snažil naprogramovat a otestovat.
    Zde bych rád podotknul, že programátorem jsem se nenarodil, ale musel jsem postupně zjistit (např. na fórech), jak nejlépe jednotlivé části strategie vyřešit technicky a vychytat hodně chyb (především vlastních). Postupem času přestávalo být udržitelné, abych měl pro každou strategii vlastní kód. Vytvořil jsem tedy univerzální EA a zavedl parametry pro výběr vstupů, výstupů, řízení pozice a filtry signálů. Sady (sety) těchto parametrů ve spojení s kódem samotným tvoří jednotlivé strategie systému All2Gather.
    Když už byly mé kódy na slušné úrovni, bylo třeba řešit overfitting. Výsledky backtestů vypadaly výborně, ale na nezávislém vzorku dat strategie prodělávala. S těžkým srdcem jsem musel „zahodit“ většinu svých tak pracně (pře)optimalizovaných vstupů a snažil jsem se o co nejmenší počet faktorů, které strategii mohou ovlivňovat. Tehdy mi hodně pomohlo studium přístupu a patternů Larryho Williamse.
    Zároveň jsem zkusil použít určité procento průměrné volatility trhu pro stanovení velikosti StopLossu, Profit Targetu a Trailing SL. Dále jsem zjistil, že je potřeba hledat takové oblasti nastavení parametrů strategií, kde i při jejich mírné změně nedochází k velkému zhoršení výsledků. Toto je samozřejmě časově náročné, ale MetaTrader mi umožnil udělat takových backtestů tisíce. Ověřil jsem si, že i v tradingu vede správná cesta přes spoustu neúspěchů a malých pokroků.
    Většina začínajících obchodníků má pocit, že svůj přístup musí postavit na nějakém velmi jemném a „tajném“ edge, nejlépe koupeném za velké peníze. Vy jste svůj plně automatizovaný systém založil na patternech Larryho Wiliamse, které jsou všem k dispozici v jeho knihách. Do jaké míry používáte pro vstup patterny v jejich základní podobě?
    Jsem silným zastáncem Price Action. Po této stránce mi patterny Larryho Williamse velmi vyhovují. Pokusím se tedy stručně popsat ty, se kterými dosahuji nejlepších výsledků.
    Reverzní den (Reversal day)
    Jak píše Larry ve své knize „Kompletní průvodce obchodováním komodit [1]” na straně 190: “Co když ale trh zavře níže než předchozího dne a zároveň níže než byla jeho otevírací cena?”... Jedná se podle něj o jeden z nejsilnějších býčích patternů.

    Open a Close jsou na Forexu dost relativní hodnoty, můj broker neobchoduje pouze přes víkend. Musel jsem si jej pro Forex tedy trochu upravit, protože jsem dostával příliš mnoho falešných signálů. Moje pravidlo pro nákup je následující:

    Místo Open a Close používám hodnoty Low z předchozích dvou dnů. Druhá část pravidla se snaží o vstup v souladu s trendem.
    Pravidlo pro prodej je opačné, s využitím hodnot High.
    Obvykle požaduji, aby byl vstupní signál potvrzen určitou „Tolerancí“ – cena se ještě musí pohnout ve směru zamýšleného obchodu. Vystupuji na prvním profitabilním Open (Bailout Exit), na základním StopLossu či ProfitTargetu.
    Ukázka vstupů na základě tohoto patternu:

    Léčka specialistů (Specialist’s Trap)
    Tento pattern jsem objevil v knize “Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů”.
    Vezměme maximální a minimální cenu za předchozích 20 dnů. Pokud půjde cena pod toto rozpětí, situace se nazývá “range breakout”. Nazvěme čárku, která udělala tento breakout “čárka B”. Pokud druhá až sedmá čárka (já používám pouze třetí) po čárce B překročí High čárky B, jedná se o nákupní signál. Prodejní signál funguje opačně.
    Selhání “range breakout” je tedy originální Williamsovo pravidlo, x-tá čárka, při které selhání nastane, už však můj přídavný filtr či optimalizace.
    Vystupuji opět na prvním profitabilním Open (Bailout Exit), na základním StopLossu či ProfitTargetu.
    Breakout volatility (Volatility Breakout)
    Tento pattern označuje Larry Williams jako svůj vůbec nejsilnější.
    50% včerejšího range (High – Low) se přičte k dnešnímu Open. Pokud cena překročí tuto hodnotu, strategie vstoupí do dlouhé pozice. Analogicky pro prodejní signál - tatáž hodnota se odečte od dnešního Open. Pokud cena klesne pod tuto hodnotu, strategie vstoupí do krátké pozice.
    Stop Loss se nastaví taktéž na 50% včerejšího range (tj. teoreticky na hodnotu dnešního Open).
    Strategie vystupuje z pozice buď na tomto základním StopLossu nebo na prvním profitabilním Open, resp. až v 7h ráno – moje pojetí Bailout Exit.
    50% range je výchozí hodnota. Pro jednotlivé trhy je možno ji mírně upravit (např. na EURUSD funguje dobře 60% pro vstup a 40% pro StopLoss).
    Ukázka vstupů na základě tohoto patternu:

    Všechny zmíněné strategie obchoduji na denním timeframe.
    Pro filtrování vstupů dále používám Larryho koncept TDW (Trade Day of Week) – např. pro pattern Reverzní den na GBPUSD jsou to pondělí, úterý a pátek.
    Pro příklad - skutečná equity křivka strategie „Reverzní den“ od začátku obchodování:

    Předpokládám, že hlavní své know-how vidíte tedy nikoliv ve vstupu, ale v řízení pozice, risku, money-managementu a diverzifikaci. Můžete se s ostatními podělit o základní poznatky, které jste v této oblasti v souvislosti s obchodováním svého systému získal?
    Rozhodně. Nesnažím se hledat nějaké hodně velké „edge“, které by správně predikovalo směr trhu. Snažím se mnoho maličkých „edge“ spojit do jednoho systému. Začal jsem být úspěšný, když jsem pochopil, že nemám šanci uhodnout, kudy se trh v danou chvíli vydá. Naprosto nekompromisně musím dodržovat svůj systém a nechat se „volně unášet“ v rámci nastavených mantinelů.
    Nutnost použít základní StopLoss při vstupu do každé pozice, myslím, nemusím rozebírat.
    Pro řízení pozice používám u dvou ze čtyř strategií Trailing StopLoss (posun SL pod předchozí Low nebo nad předchozí High).
    Velice se mi rovněž osvědčil Williamsův Bailout, tj. výstup na prvním profitabilním Open. Jelikož můj broker umožňuje obchodování od 7h ráno, aplikuji ho v tuto dobu.
    Co se týká řízení rizika, pro každou pozici riskuji fixní procento zůstatku na účtu. Podle průměrné volatility stanovím velikost základního StopLossu a podle nastaveného rizika spočítám maximální počet lotů, které mohu v danou chvíli otevřít.
    Snažím se pravidla svých strategií co nejvíce zobecnit a relativizovat. Některé parametry sice nastavuji fixně, v dlouhodobém měřítku a v kombinaci s ostatními faktory to však není na závadu.
    Když při vývoji strategie váhám, pro kterou kombinaci parametrů se rozhodnout, preferuji tu, která dělá raději méně obchodů, abych se zbytečně nevystavoval riziku zůstávání v trhu. Ve chvíli, kdy mé „edge“ ztrácejí svůj potenciál, nezůstávám v trhu déle, než je nutné.
    Sleduji, jestli je strategie úspěšná díky náhodě (pár velmi ziskových obchodů za testované období) nebo zda zisku dosahuje pravidelně. Vyhýbám se přístupům s nízkým Risk-Reward Ratio. Strategie, které mají obrovský StopLoss, maličký ProfitTaking a tím vysokou úspěšnost, jsem už dávno opustil.
    Portfolio strategií se snažím sestavovat tak, aby výsledky obchodů jednotlivých strategií byly mezi sebou pokud možno aspoň trochu negativně korelované. Při sestavování strategií nehledám kombinaci, která maximalizuje zisk, spíše přihlížím k ukazatelům jako Sharpe Ratio, Sortino Ratio, standardní odchylce, zešikmení a špičatosti rozdělení výsledků obchodů, případně k dalším robustním metrikám.
    Pokračování rozhovoru naleznete na Finančníkovi za týden.

    Mechanické strategie: rozhovor s Martinem Lembákem

    Minulý týden jsem publikoval článek s názvem "Pár úvah na téma mechanických strategií". Jelikož se jednalo pouze o úvahy, došel jsem k názoru, že by bylo férové, pokud by na článek mohl zareagovat i někdo, kdo je blíže realitě a praxi, než pouze úvahám. Někoho, komu denně prochází rukami stovky mechanických strategií a kdo je přímo v centru dění tradingového byznysu.
      
      Foto (c)iStockphoto.com/JoKMedia &nbsp  Vybral jsem si tedy k rozhovoru našeho dlouhodobého brokera a kamaráda Martina Lembáka, CAIA ze společnosti Striker.com, která sídlí přímo v budově největší komoditní burzy světa. Martinova specializace jsou mechanické systémy a jelikož má s nimi již mnohaleté zkušenosti, jsem velmi rád, že s rozhovorem souhlasil.
    Martine, minulý týden jsem zde publikoval článek se svými úvahami na téma mechanické strategie a velcí hráči. Zatímco můj článek byly pouhé úvahy, ty žiješ v reálném světě velkých hráčů – s těmi největšími jsi v kontaktu prakticky každý den. Jak bys tedy okomentoval můj poslední článek?
    Zdravím Tomáši a Petře! Velice pěkný článek a hodně se mi líbí ta teorie velkých hráčů. Myslím, že je velmi pravdivá. Je nutné si uvědomit, že na velmi likvidních trzích jako je Forex, kde velké banky dokáží hrát s miliardami dolarů denně a dominují na nich svými super servery, které testují miliony algoritmů během vteřin, je těžké konkurovat. V praxi jsem ještě nenarazil na jediný alespoň střednědobě úspěšný forex daytradingový systém, a to se čtenářům svěřuji jakožto forexový broker. To akcivé trhy jsou na tom pro drobnější investory lépe, a pak bych si nedovolil souhlasit s tím, že na komoditách se systémy špatně aplikují. Na komoditních trzích totiž jakožto relativně nejméně likvidních v porovnání s forexem a akciemi fungují velice dobře. Věčná otázka zda systémově či diskrečně je skutečně těžko zodpověditelná. Zcela objektivně, když se podívám do databáze např. BarclayHedge, kde se monitorují programy komoditnich money manažerů, tak index diskrečních obchodníků i index systémových obchodníků vykazuje podobné výnosy.
    Na Finančníkovi se často střetávám s opozicí forexových obchodníků, kteří hájí obchodování mechanických strategií na FX trzích. Můžeš říci něco o tom, jaké máš praktické a faktické postřehy ohledně obchodování mechanických strategií na FX? Jaký je tvůj názor na obchodování FX mechanickou cestou?
    My jsme ve Strikeru zkoušeli v počátcích rozkvětu Forexu a dále zkoušíme různé automatické strategie a moje pozorování je takové, že buď se systém rozpadne okamžitě po jednom či dvou měsících nebo jde zpočátku prudce nahoru a poté prudce dolů. Hovořím zde o intradenních a swingových strategiích. Jedná se o velmi efektivní trh z důvodu již výše uvedených a zdá se, že je to pro krátkodobé obchody silně v držení mezinárodních finančních gigantů.
    Jak bys zhodnotil vhodnost akcií a komodit pro mechanické obchodování?
    Domnívám se, že na komoditách se dá využít pro menší hráče kvantitatnvní (AOS) obchodování mnohem lépe. Ja sám z důvodu bezkonflitní politiky naší společnosti nesmím obchodovat komodity na svůj účet, a tak svůj mechanický systém uplatňuji na akciových opčních trzích. Jedná se především o ETF akcie na komodity jako USO (ropa), GLD (zlato), TLT (vládní dluhopisy) atd., ale také na jednotlivé akcie jako AMD, QSII, EBAY, SBUX, atd., kde takto obchoduji s úspěchem již léta. Ale vždy říkám „komodity jsou king“, když porovnávám, jak by to mohlo vypadat při uplatnění strategie na futures trzích. Dále se domnívám, že u intradenního obchodování nemají mini akciové futures kontrakty typu mini SP, mini Dow, atd. při systematickém obchodování žádnou konkurenci z důvodu rychlosti plnění a z toho vyplývající slippage, tj. skluzu, z důvodu denních rozpětí důležitých pro realizaci dostatečného zisku během dne a mnoha dalších výhod.
    Dobrou knihou, kde autor zkoumá výkonnost jednoduchých (swing, dlouhodobějších) systémů na komoditních a akciových trzích je od Larse N. Kestnera: Quantitative Trading Strategies (Harnessing the power of Quantitative Techniques to Create a Winning Trading Program). Tam je vidno, že komodity reagují i na základní strategie typu momentum pozitivněji.
    Jak o tobě vím, rukama ti již prošlo zřejmě tisíce mechanických strategií. Můžeš trošku odhalit, na jakých trzích a jakých timeframe většinou běží ty nejlepší? Za nejlepší považuji takové, které robustně fungují již řadu let, dokázaly úspěšně přestát i turbulence posledních let – a přesto stále poskytují nadprůměrné zhodnocení.
    Ano, velice rád. Ty intradenní se nejlépe uplatňují na výše zmíněné komoditní mini kontrakty, ale také na energie typu mini crude oil, mini heating oil. Na swing už se toho dá aplikovat více, nicméně stále dominují indexy. U dlouhodobých trendových systémů je dobré aplikovat více trhů. Skvěle trendují např. zrniny, úrokové sazby, některé softs. Masa se zase např. dobře pohybují v tzv. channelu, a je zajímavé uplatnit reversní strategie používající např. stochastics či RSI či polo reverzní polo trendové na základě MACD. Co se týče timeframe, tak nejlepší strategie používají klasický 5 min. graf, ale u daytradingu také rychlejší 1 min. graf. U swingu pak 30, 60 a 405 min. grafy. U dlouhodobých systémů pak denní grafy, ale viděl jsem i vynikající systém na dluhopisy na týdenním grafu – tam však již je zapotřebí větší počáteční kapitál.
    Jaké průměrné roční zhodnocení považuješ u mechanických strategií za dobré? A jaké bys označil za velmi dobré? Napiš prosím zvlášť pro swingové a zvlášť pro čistě intradenní strategie.
    Zde je nutné zmínit, že co se týče výnosů v praxi není rozdíl, zdali se jedná o daytrading nebo swingtrading. Průměrně dosahují v delším období kvalitní strategie 20-40 % ročně, s tím, že jsou roky, kdy se podaří bez problému i přes 100 %. Překročení 100 % se dá považovat za velice solidní výsledek. Hovořím tu o výnosu s ohledem na doporučený počáteční kapitál. Při zhodnocování účtu a přidáváním dalších kontraktů (pyramidování) k obchodování programu se pak ty výnosy dale můžou zvyšovat, ale je naprosto důležitý timing, tj. časování, kdy je vhodné kontrakty přidat, protože při nedostatečném kapitálu a následném drawdownu, tj. propadu výnosu systému, se může vše zmařit.
    V rozhovoru, který jsme s tebou dělali v knize Jak se stát intradenním finančníkem, jsi naznačil, že řada skvělých mechanických strategií pracuje s naprosto jednoduchou myšlenkou. Platí toto i nadále? Nebo se v tomto ohledu něco změnilo? A můžeš alespoň trochu nastínit, co se dá považovat za jednoduchou myšlenku?
    Ano, vzpomínám velice dobře a můžu znova konstatovat, že se moc nezměnilo. Ty nejkvalitnější systémy pracují na základních logických principech a sledování opakujících se patternů na tom kterém trhu. Např. je zřejmé, že po vytvoření daného trading pásma bude mít s velkou pravděpodobností trh prostor pro pohyb, a to se zdá u daytradingu klíčové. Potvrzují-li indikátory na burze jako advance-decline poměr, tj. poměr rostoucích ke klesajícím akciím na burze v New Yorku, že tento pohyb ve směru trendu vypadá jako zajímavá příležitost, pak je možné vstoupit např. na dané hladině Fibonacciho retracementu. Samozřejmě nic není v tradingu jisté, ale dá se vysledovat, že na základě behaviorálních financí se chování trhu v určitých periodách má tendenci opakovat. Samozřejmě je dobré, pokud jsou zabudovány další filtry, když je takový a takový indikátor na určité hladině a dále pak přidat např. breakoutové strategie atd. Dalším velmi klíčovým bodem je pravidelný update systému a jeho parametrů. Stejně jako ve fyzice existuje teorie poločasu rozpadu jader radioaktivního prvku či izotopu, tak i systémy mají tendenci v čase upadat, a je nutné tak na měsíční až čtvrtletní bázi program poupravovat, ale bez toho, aniž by zanikla ta původní myšlenka, na které byly hypotéza a systém vybudovány. To bylo naznačení jen jedné z myšlenek jak vstupovat do trhu. Je zřejmé, že existují i jiné.
    Pokud se podíváš na velmi kvalitní mechanické strategie, dokážeš říci, kolik prostoru je poměrově věnováno ve strategii vstupním, a kolik výstupním pravidlům?
    Řekl bych, že je to tak stejné. Možný vstup jsem již naznačil výše. U výstupu se většinou pracuje s fixní hodnotou případné ztráty, s volatilitou trhu u stop lossu a na volatilitě založeném výstupu – tj. někdy je fixní profit target a někdy systém vydá signál, kdy neexistuje pro daný obchod žádný profit target. Avšak dlouhou dobu jsem měl na svém počítači jeden velmi úspěšný daytradingový systém asijského developera, který zadal po vstupu základní stop loss 5 bodů na mini SP kontraktu, a pakliže se trh pohnul v žádoucím směru o 4 body, tak se posunoval stop loss na hodnotu vstupu a dále se jen nechala pozice běžet až do konce, toť vše. Paradoxně vše fungovalo nádherně do momentu, než začal chtít developer vydělávat víc a víc a systém totálně pozměnil i s touto výstupní metodou. Po pár měsících byla kapitola úspěšného systému uzavřena z důvodu pozměnění dobré obchodní myšlenky.
    Jako největší problém u mechanických strategií vidím fakt, že se velmi těžko pozná, kdy strategie přestala fungovat. Po letech zkušeností, které s mechanickými strategiemi máš, dokážeš již říci nějaké obecné pravidlo, podle kterého se dá řídit, pokud potřebujeme vědět, kdy mechanickou strategii „vypnout“?
    Obecně se v průmyslu používá pro zvážení výstupu, když dojde k poklesu výnosové křivky (equity curve) o dvě standardní chyby (standard errors) od lineární regrese této výnosové křivky. Samozřejmě na prvním místě je klientův kapitál a jeho rizikové preference. Pakliže někdo nemůže nést riziko, čiště teoreticky, např. více jak 30 % kapitálu, pak je třeba okamžitě ven. Z praxe měl jsem i klienta, který mi tvrdil, že 20% propad je naprosto v pořádku, a i tak u pohovoru jsem navrhl, aby investoval méně kapitálu než původně zamýšlel a zbytek vložil do klasických akcií s dluhopisy, ktere jsou se systémy téměř nekorelované a realizoval tak dostatečnou diverzifikaci. Po investici i s tímto nižším kapitálem došlo okamžitě „jako naschvál“ k drawdownu (poklesu) o 15 % a klient situaci neunesl a vystoupil ze systému. Jak už to bývá, po jeho výstupu měl systém nejlepší periodu několika let nádherného růstu i s více jak ročním 100+% ročním zhodnocením.
    A závěrem jedna obecnější otázka: jaké největší změny a nejnovější obchodní trendy jsi vypozoroval u vás v Chicagu, jakožto světovém finančním centru?
    Chicago jako takové vypadá pořád stejně nádherně na pohled, zvláště z naší kanceláře v 36. patře v budově komoditní burzy, ale největší mrakodrap USA Sears Tower se už takto nenazývá – byl přejmenován na Willis Tower. V březnu 2009 totiž Londýnský pojišťovací broker Willis Group Holdings Ltd. pronajal část budovy a obdržel práva používat své jméno. Ale to jen tak bokem, trochu jsme odbočili. Ve finančním průmyslu dochází ke změnám z důvodu zavádění tzv. Volker pravidla, nazývaném po bývalém prezidentu Federálního Rezervního Systému Paulu Volkerovi. Velmi zjednodušeně, budou bankovní instituce muset omezovat své tzv. proprietární obchodování, tj. obchodování na svůj účet a zde se otvírá příležitost pro menší tzv. butikové správce aktiv a co je důležité pro drobnější hráče na trhu, tj. i potencíálně pro čtenáře serveru Financnik.cz a možném zmírnění efektu velkých hráčů, který jste diskutovali vy ve svém článku. My samotní s bratrem jsme ve fázi založení firmy na money management, která bude spadat pod naši společnost Striker. Zde se budeme snažit aplikovat to nejlepší z nejlepšího, co jsme měli možnost za ta léta obchodování, ať už diskrečně či systémově, vysledovat. Věříme, že se bude jednat o zajímavou příležitost v této době rozsáhlých změn jak z hlediska regulace, tak z hlediska přístupu k teorii portfolia ve světě moderních financí.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.