Časování mean reversion vstupů z VIX indexu. Tip na diverzifikace z pohledu praxe

Trhy se mění a tak se i každý úspěšný obchodník musí dokázat trhům neustále přizpůsobovat. V intradenním obchodování toto platí dvojnásob. Letošní podzim je stále nižší volatilita, která může zejména nezkušeným obchodníkům působit spoustu problémů. V článku jsem tak připravil několik velmi praktických tipů, které se mi osvědčily při mém vlastním tradingu.
V aktuálních trzích panuje stále velmi nízká celková volatilita. Té jsem se podrobněji věnoval v nedávném článku Poznámky k aktuální volatilitě trhů a jak je vidět na následujícím screenshotu, situace se za poslední měsíc vůbec nezměnila. Denní graf indexu volatilitu VIX ukazuje, že volatilita je stále na dlouhodobém minimu:

Na první pohled začínajících traderů by se mohlo zdát, že nízká volatilita je dobrá pro začátek obchodování, protože trhy se hýbou pomaleji, a tudíž s menším riskem. Bohužel opak je pravdou – nízká volatilita vytváří na běžných intradenních timeframech prakticky neustále oblasti nebezpečného chopu a jde tak z pohledu intradenního obchodování o velmi zrádné prostředí. V aktuálních trzích je tak skutečně třeba velká obezřetnost.
Několik tipů, které aplikuji v aktuálním intradenním prostředí při svém obchodování:
Nižší volatilitě jsem přizpůsobil svůj trade management. Obchoduji spíše pro nižší targety, ovšem stále s pozitivním RRR. Většinu profitu vybírám poté, co trhu dojde po vstupu jeho prvotní momentum. Současně umísťuji targety k nejbližším i slabším S/R úrovním dané např. high/low předchozích swingů atd. Tj. v posledních týdnech neobchoduji pro vzdálenější profit targety a scale-out výstupy.
Snažím se obchodovat v době, kdy lze očekávat zvýšenou volatilitu. Tj. například po důležitých reportech. Ve dnech, kdy nejsou vyhlašovány žádné zásadní reporty, jsem velmi, velmi opatrný a někdy danou seanci zcela vynechám. Tématu kde sehnat přehled reportů jsme se věnovali v článku: Které ekonomické reporty sledovat při intradenním obchodování a kde sehnat jejich přehled?.
Výrazně více než dříve obchoduji v dravějších trzích, které stále dokáží vytvořit zajímavé pohyby. Většinu měsíců první poloviny letošního roku jsem trávil v ES. To však poslední týdny dělá skutečně velmi malé pohyby, a jelikož vstupuji do trhu na základě určitého momenta (skrz orderflow), potřebuji vidět v trhu po vstupu alespoň nějakou akci. ES je však s nižší celkovou volatilitou opravdu pomalé. V tomto trhu tak exekuuji skutečně jen ty nejzajímavější patterny na hlavních S/R úrovních, pro ostatní situace se snažím vyhledávat vstupy především v TF (e-mini Russell 2000) a dopoledne občas v DAXu. To samozřejmě neznamená, že bych tyto trhy doporučoval komukoliv k tradingu. Jen je skutečně potřeba vybírat si pro své strategie takové trhy, jejichž volatilita je pro nás dobře obchodovatelná. Taktiky, které obchoduji, a kterým se na Finančníkovi věnuji, vycházejí ze struktury trhu a fungují tak univerzálně. Tj. například v případě intermarket strategií máme na výběr automaticky několik trhů, které můžeme obchodovat a pokud jeden trh začne být „příliš mrtvý“ není potřeba se jej držet za každou cenu.
V nižší volatilitě je třeba zvýšená trpělivost. A to jak při čekání na vstupní pattern, tak v obchodu – zejména pokud se trh motá kolem našeho vstupu. Bohužel nižší volatilita neznamená, že můžeme automaticky pracovat s nižšími stop-lossy. Osobně se snažím vstupovat v oblastech s vyšší volatilitou, ale i tak se mi výrazně častěji než dříve stává, že trh jde pár ticků po vstupu proti mé pozici, aby se pak zas obrátil a vyrazil zamýšleným směrem. Při každém vstupu tak mám připravený základní stop-loss za hlavní S/R úroveň pod mým vstupem (při long pozici) a vždy se ujišťuji, aby měl trh dostatek prostoru pro drobný „šum“, který se může v oblasti vstupu vytvářet. S ohledem na nižší volatilitu platí u mých strategií více než dříve, že vystupuji dříve, než je zasažen můj záchranný stop-loss – tj. v okamžiku, kdy z ordeflow vidím, že se trhy nevydaly předpokládaným směrem. Většinou se snažím vystupovat se ztrátou maximálně rovnou cca výšce průměrné úsečky na mém obchodovaném timeframu.
V rámci vstupů se snažím čekat na situace, kdy trh potvrzuje momentum skrz například breakout velmi drobné S/R úrovně či předchozí konsolidace. Hlavně u intermarket divergencí využívám na volatilnějších trzích situace, které jsem popisoval v nedávném videu Studujeme Price Action II.
Viz jeden ze dvou vstupů, které jsem měl dnes (článek připravuji v úterý 16. 10. 2012) na trhu e-mini Russell 2000:

Trh se kolem 15:40 obchodoval v jedné z „našich“ S/R úrovní a vytvářel krásný patten skrz intermaret divergenci. Ve volatilnějším trhu bych vstupoval patrně agresivněji na nižší ceně, dnes jsem čekal na potvrzení momenta skrz prolomení zobrazené konsolidace. Vstupoval jsem až po close úsečky, která uzavřela mimo danou konsolidaci – tj. taktika popisovaná v nedávném videu.
To jsou tedy základní taktiky, které mě v aktuálním prostředí nižší volatility pomáhají v hledání situací, které stojí za riskování mého kapitálu.
Pro účastníky mého kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí price action s využitím intermarket a volume analýzy mám následující úkol – najděte v zobrazeném grafu trhu e-mini Russell 2000 dvě důležitá vodítka vycházející z cenové struktury trhu, které mě utvrdily v tom, že daný vstup long má velmi solidní šanci na úspěch i v tomto prostředí všeobecně nižší likvidity.
Své analýzy a další dotazy můžete vkládat v tomto vláknu diskuze, která je z praktických důvodů určena jen pro účastníky zmíněného kurzu.

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.
Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.
A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.
Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.
Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.
Důvodů je řada.
Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.
Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.
Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.
S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).
Jak konkrétně může taková strategie vypadat?
Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).
Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.
Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.
Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.
Takto může vypadat například long obchod:

Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.
Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).
Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.
Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.
Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.
Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.
Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.
A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.
Ale už i tak je vidět, že:
Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.
Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.
Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

V minulém článku jsem popsal, co mi poslední měsíce funguje v rámci portfolia nejvíce – konkrétně short mean reversion strategie. Jak jsou na tom ale long mean reversion obchody?
Mean reversion strategie obchodující akcie tvoří v tuto chvíli páteř mého portfolia, na kterém mám mj. postavený svůj systematický alternativní fond. Strategie obchoduji na long i short stranu – tedy  nakupuji jak krátkodobé propady (mean reversion long), tak shortuji krátkodobé vrcholy (mean reversion short). Obchodované strategie se snažím vytvářet opravdu co nejjednodušeji (a co jsem dříve považoval za jednoduché, jsem poslední rok ještě zjednodušoval), a tak nikoho patrně nepřekvapí, že long a short mean reversion mají stejnou logiku, jen „zrcadlově obrácenou“.
V minulém článku jsem ukazoval, že mean reversion short strategiím se poslední dobou daří solidně. S longy to byla v roce 2022 trochu jiná písnička.
Long mean reversion obchod v mém pojetí znamená, že systém vyhledává trhy, které si v posledních obchodních seancích prošly výrazným poklesem. U těch zadávám limitní příkaz ve vzdálenosti určitého běžného rozkmitu trhu pod poslední uzavírací cenu. Pokud k této ceně trh intradenně klesne a jsem vyplněný, existuje vysoká šance (dlouhodobě více než 60 %), že se v nejbližších několika dnech trh „nadechne“ a systém bude moci ukončit pozici v zisku. Podrobně se popisu mean reversion strategií věnuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům, jejíž přílohou je i komplet videí popisujících konkrétní pravidla mean reversion strategie.
Logika long mean reversion vstupů je dobře vidět i na pozicích, které mám právě dnes (25.2.2022) otevřené na jednom ze svých účtů u Interactive Brokers:

Hlavní graf zobrazuje long pozici v akcii CMC, která má za sebou výrazný pokles. V páteční seanci jsem proto zadával limitní příkaz na cenovou úroveň 50,96. Limitní příkaz byl vyplněn a na konci obchodní seance jsem zatím v otevřeném profitu +309 dolarů. Mimochodem vstupy u všech tří zobrazených pozic jsem dopředu rozesílal v rámci skupiny TradingRoom. Tedy jedna z ohromných výhod této metody obchodování je možnost si vše připravit dopředu evropské ráno a následně již s tradingem žádný čas netrávit.
Aktuální pozice jsou v plusu, nicméně rok 2022 byl pro longy v mean reversion výzvou – zejména první měsíce 2022, kdy padaly technologické tituly často bez jakýchkoliv korekcí. Equity křivka mých long mean reversion systémů vypadala zhruba takto:

Jaro 2022 poslalo long mean reversion do drawdownu, z kterého se systém dostává zatím jen velmi pomalu.
Osobně toto ale nevnímám jako žádnou zásadní tragédii. Zejména proto, že obchoduji jednoduché strategie, u kterých rozumím jak vznikají jejich zisky a ztráty. A ztráty z longu u mean reversion akciových strategií byly začátkem roku 2022 v kontextu chování trhů prostě přirozené. Na výše uvedeném grafu je navíc vidět, jaké neuvěřitelné zisky měly long mean reversion strategie v roce 2020 a 2021. Jsem přesvědčený, že u strategií v budoucnu opět uvidíme nová high.
Ovšem ztráty strategie 2022 mě průběžně nutily přemýšlet o tom, jak jednoduché mean reversion strategie dále diverzifikovat. Jako velmi triviální cesta se ukázala začít je obchodovat na dalších trzích.
Takto v betaverzi mé aplikace pro TradingRoom vypadá equity křivka prakticky stejné long mean reversion strategie na kanadských akciových trzích:

Strategii se zde daří poslední měsíce mnohem lépe (výsledky strategie vytváří nová maxima zisků) než v USA, přestože logika systému je úplně stejná.
Dnes kanadskou verzi mean reversion systému již obchoduji spolu s US verzí živě na svém účtu a mým plánem je postupně do portfolia přidávat další regiony. Tento přístup velmi dobře reprezentuje můj pohled na profitabilní trading. Pracuji s jednoduchými strategiemi, kterým rozumím. Chápu, že strategie nemohou vydělávat 100% času a je potřeba se diverzifikovat do portfolií. V těch lze ale vymýšlet jen omezený počet logik. Další diverzifikaci tak přináší obchodování stejných logik na dalších trzích.
A když už jsem zmínil téma portfolií, zde je ukázka toho, jak vypadá dohromady long mean reversion strategie se short mean reversion strategií. Jde o strategie vyučované ve swingovém workshopu, kde jsou nazvány SMR_S (short mean reversion - červená linka) a SMR_L (long mean reversion - zelená linka). Strategie jsou velmi podobné těm, co sám obchoduji jako MR3000. Černá linka reprezentuje portfolio výkonnosti obou strategií dohromady:
 

 
Long i short verze mají pochopitelně své propady (ty pro dlouhé pozice jsem ostatně popsal v tomto článku). Výkonnost obou strategií dohromady je ale mnohem stabilnější. Už jen tyto dvě strategie dohromady dlouhodobě překonávají benchmark při výrazně nižší volatilitě a především s výrazně nižším zapojením kapitálu (jen cca 50 % kapitálů vůči tomu, co je potřeba při držení indexu). Takto vypadá spojená výkonnost backtestu long + short mean reversion vs. benchmark v podobě S&P 500 (šedá linka):

Volný kapitál je tak možné využívat do dalších strategií (nebo trhů) a tím dál posouvat výkonnost a snižovat volatilitu. Což je přesně princip, který ve svém obchodování využívám a důvod, proč se tolik nezatěžuji drawdowny v rámci jednotlivých strategií.