Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Mé přístupy k algoritmickému investování

    V e-booku Orderflow trader jsem zmínil, že se mj. věnuji i algoritmickému investování. Jelikož jsem na toto téma dostal několik dotazů, chci v dnešním článku ukázat základní principy a důvody, které mě vedou k taktikám, které pro dlouhodobější a automatizované strategie používám.

    Jak jsem uváděl mj. v e-booku, nejsem programátor ani nějak výrazně zběhlý v matematice či statistice. Tudíž jsem se nikdy moc neexponoval v algoritmickém obchodování na nižších timeframech a obchodoval zde orderflow analýzu diskréčně.

    Pochopitelně, že mě ale vždy lákala myšlenka automatizované správy kapitálu, zejména pro možnosti širší diverzifikace spravovaných financí. Jelikož jsem do algoritmického světa vstupoval s již dost hlubokými znalostmi fungování market aukce a tržních principů z intradenního obchodování (což osobně vnímám jako podstatné), šel jsem cestou vytyčenou základními tezemi, které v tradingu vnímám za platné. Mj. jsou to:
    a) Základní obchodovaná myšlenka musí být extrémně jednoduchá. Čím je složitější, bude přístup patrně optimalizován. Čím více bude přístup optimalizován, tím menší pravděpodobnost, že bude robustní.
    b) Pokud něco automatizovaně vydělává nadstandardně, tak je to buď dílem náhody (která pomine) nebo neadekvátního risk managementu (řešení je náchylné na „černou labuť").
    c) Trhy jsou dost efektivní a neexistuje „svatý grál“ – tedy existuje velmi malá šance, že bych objevil něco vysoce ziskového, o čem nikdo jiný neví. Většina ziskových přístupů vychází z běžných tržních principů market aukce a reakcí retail obchodníků a fondů na definovatelné události.
    d) Funkční přístup by měl fungovat opravdu široce – tedy nejlépe na všech trzích s podobnou charakteristikou.
    e) Mechanicky opakovatelné přístupy je snazší hledat na vyšších časových rámcích.
    f) Přeoptimalizace vedoucí k nerobustním řešením je vždy extrémně blízko. Už jen výběr trhu většinou představuje základní optimalizaci, nehledě na dodatečné „donastavování“ parametrů a logiky. Úplně detailně mě proto nezajímá výkonnost systému na jediném trhu, neboť ta bude vždy ovlivněna nějakou formou optimalizace.
    g) Jedna z mála funkčních cest pro skutečné řízení risku je široká diverzifikace.

    Přes podobné teze jsem se dostal k systémům, které stavím zejména na denních timeframech různých ETFs a akciích – tedy trzích, kde je možná veliká diverzifikaci bez nutnosti použití ohromného kapitálu. Je ale současně nutné podtrhnout, že od podobných přístupů neočekávám zhodnocení stovek procent ročně. Ostatně proto jim říkám algoritmické investování – mým cílem je vyrovnanější a dlouhodobější zhodnocování prostředků bez výraznějších výkyvů na úrovni 25–40 % ročně. Opět toto téma si patrně zaslouží rozepsat a bude-li zájem mohu se mu věnovat blíže.

    V tomto článku chci trochu podrobněji nastínit svůj obchodní přístup k tomuto typu obchodování, který vás může třeba inspirovat k vlastním úvahám.

    Na níže uvedených ukázkách pracuji s jednoduchou vstupní logikou vycházející z velmi silně opakující se reakce obchodníků na pokles trhů.

    Pravidla obchodního systému mohu samozřejmě nejprve zkusit aplikovat na jeden trh. Equity systému aplikovaného na denní data například trhu DIA (ETFs kopírující vývoj akciového indexu Dow Jones) vypadá zhruba takto:

    2015algoinvestovani1.jpg

    Záměrně neuvádím žádné profity na vertikální ose, protože ty jsou v tuto chvíli irelevantní. To, co v dané křivce vidím, je následující:
    - Equity křivka potvrzuje určitý edge.
    - Nicméně je zde velmi málo obchodů (přitom jde o období mnoha let).
    - Výkonnost systému není na jednom trhu stručně řečeno „nic moc“ – například zhodnocení vůči drawndownu (jeden z nejdůležitějších parametrů, které sleduji) je už od pohledu slabé.

    Po vygenerování podobných výsledků mám tak několik možností:
    - Systém zahodit a zkoušet najít „něco lepšího“.
    - Pokoušet se systém vylepšit tím, že budu různě upravovat jeho logiku tak, aby výsledná křivka vypadala lépe – toto může být dost nebezpečná cesta, která velmi svádí k přeoptimalizaci.
    - Pokud věřím logice, na které je systém postaven, mohu jej zkoumat ze širší perspektivy. Na první pohled je totiž zřejmé, že při použití kapitálu na jednom trhu by většinu času peníze „odpočívaly“ na účtu. Co když je tak ve volném období nechám pracovat v jiných trzích?

    Pochopitelně, že osobně se vydávám třetí cestou a snažím se otestovat fungování logiky na širším portfoliu trhů. Pro tyto účely testuji portfolia složená z různých akcií (různé sektory), různé ETFs, případně jen z automaticky vybíraných titulů na základě například volume (čímž se dá vhodně předejít riziku optimalizace výběrem trhu).

    Pojďme se podívat na aplikaci logiky na akcie z indexu S&P 100, které se často pro podobné účely používají (jde o velké a vesměs stabilní společnosti představující skoro 50 % kapitalizace amerického akciového trhu).

    Takto bude vypadat equity křivka po komisích aplikovaná na akcie z indexu S&P 100 s tím pravidlem, že v jeden okamžik bude otevřena pouze jedna pozice. Tedy v tomto případě dojde výběrem více trhů k vyššímu využití systému, ale nikoliv k diverzifikaci. Jinak řečeno – získávám se stejnou logikou více obchodů:

    2015algoinvestovani2.jpg

    To už je samozřejmě zajímavější – vidím více než 200 obchodů, což je staticky už solidně relevantní. S použitým kapitálem by přístup za sledované období vydělal cca 153 %, ale drawndown by byl v některých místech až 43 % vůči prvotnímu kapitálu:

    2015algoinvestovani3.jpg

    A teď malé „kouzlo“ diverzifikace, představující důvod, proč stavím své strategie na akcie a ETFs. Pozice lze totiž velmi snadno dělit na velmi malé „dílky“ a risk tak snižovat díky faktu, že všechna vajíčka „nevkládáme do jednoho košíku“. Technická poznámka – samozřejmě ani v akciích a ETFs nemohou být dílky extrémně malé, protože by většinu profitu ukrojily komise, ale diverzifikace je finančně mnohem méně náročná než v derivátech.

    Pojďme se podívat na stejný systém, kterému ale vstupní kapitál rozdělím na 20 dílků. Ty budu obchodovat vždy v jiném trhu. Tedy tam, co jsem původně vstupoval s plným kapitálem, vstoupím jen s 1/20 kapitálu a zbytek použiji na další vstupní signály stále stejného systému v jiných trzích:

    2015_algoinvestovani4.jpg

    Na první pohled je vidět, že se s vyšší diverzifikací systém obchoduje stále stabilněji. Celkové zhodnocení je trochu nižší než u nediverzifikovaného přístupu – konkrétně 127 % základního kapitálu (bez reinvestování), nicméně podívejme se na drawndown:

    2015algoinvestovani5.jpg

    Ten je necelých 10 %, tedy 4x nižší než v případě nediverzifikovaného přístupu. Jinými slovy – pokud by nám nevadil vyšší risk (vyšší drawdown), můžeme diverzifikované portfolio obchodovat s vyšší pákou (technicky to není problém) a dosahovat výrazně vyššího zhodnocení než u nediverzifikovaného přístupu.

    Závěr

    V dnešním článku jsem chtěl především odpovědět na otázky týkající se mého přístupu k automatizaci a trochu blíže odhalit směry, kterým se věnuji. Současně věřím, že vám poskytl inspiraci v tom, jak silným nástrojem může být možnost širší diverzifikace. Sám hledám takové přístupy, které jsou hodně jednoduché, ale fungují robustně prakticky na libovolných trzích. Ve svých přístupech pak nepracuji ani tolik na perfektní podobě systému na jednom trhu, ale svoji pozornost věnuji řízení rizika jako celku. A na výše uvedených jednoduchých příkladech můžete vidět, jak jsou podobné taktiky silné. A to jsme se věnovali diverzifikaci jen skrz jednu obchodní logiku.

    28.10.2015

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Další články na toto téma

    Od neúspěšného systému k ziskovému portfoliu (včetně trading simulátoru)

    Jeden z principů, který připomínám začínajícím traderům stále dokola je, že na jednotlivých obchodech příliš nezáleží. A jednotlivé obchody nelze "pilovat" k dokonalosti.
    Vím, že mnoho začínajících obchodníků má pocit, že vztah mezi pravděpodobností a riskem mohou ovlivňovat svými schopnostmi. Tedy například, že se naučí vyhledávat jednoduché cenové patterny s vysokou úspěšností a vysokým poměrem průměrného zisku na občasné ztráty. To je ale typický příklad kognitivního zkreslení, kterým se všichni více či méně necháváme ovlivňovat. Jedním z nejznámějších kognitivních zkreslení spojených s přílišnou sebedůvěrou je "overconfidence bias" (zkreslení přehnané sebedůvěry). To vede zejména začínající obchodníky k přecenění vlastních schopností, dovedností nebo informací. V kontextu tradingu může tento jev vést k rozhodování na základě nedostatečných nebo nesprávných informací, protože obchodník si myslí, že ví víc, než ve skutečnosti ví. Například trader může přecenit svou schopnost předpovědět pohyb trhu, a může tak podstupovat zbytečná rizika. Třeba proto, že z příspěvků na sociálních sítí má pocit, že to „musí jít“.
    Jednoduše řečeno – některé věci v tradingu kontrolovat můžeme, jiné nikoliv.
    Jednou z oblastí, kterou v tradingu kontrolovat nemůžeme, je výrazné zvyšování výkonnosti běžných obchodních přístupů, aniž bychom nezvyšovali risk.
    Sám obchoduji mnoho strategií. Mám rád například swingové mean reversion akciové strategie. Obchoduji je ale prakticky v té nejjednodušší možné podobě. Protože vím, že v reálném světě není cesta, jak zvýšit jejich výkonnost například 5x, aniž bych podstatným způsobem nezvyšoval risk (a to třeba skrytou cestou, kterou neuvidím v backtestu, protože testy vedoucí k podobné výkonnosti budou jednodušše přeoptimalizované).
    Výkonnost proto vždy posuzuji ve vztahu k risku. Metrik, jak to dělat, je celá řada. Osobně používám sharpe ratio. To velmi stručně řečeno udává poměr průměrné výkonnosti k průměrnému risku a opravdu hodně volně bychom mohli říct, že strategie se sharpe ratio 1 může mít průměrnou výkonnost například 20 % při max. drawdownu také cca 20 %, nebo 10 % při max. drawdownu také 10 % (sharpe ratio v praxi nepracuje s drawdownem, ale volatilitou výnosů).
    Strategie, které živě obchoduji, mají sharpe ratio někde mezi 0,5-1,5.
    Začínající obchodníci často hledají strategie, které budou mít sharpe ratio „v nebesích“ – například doufají v průměrné zhodnocení 100 % při maximálním drawdownu 5 %. To je upřímně s běžně dostupnými strategiemi naprosto nereálné.
    A čas v trzích vás naučí, že ani nemá smysl se pokoušet podobným směrem strategie posouvat.
    Cesta, jak výkonnost zvyšovat, je diverzifikace v rámci portfolií.
    Tím, že budete postupně obchodovat více nekorelujících strategií, zachováte jejich výkonnost, ale celkový risk bude klesat. Sharpe ratio se bude zvyšovat.
     Velmi dobře to v krátkém videu vysvětluje Ray Dalio (americký miliardář a významný hedge fund manager):

    https://www.youtube.com/watch?v=Nu4lHaSh7D4
    Ray ukazuje, že to, co ovlivňuje celkový risk našeho obchodování, je počet systémů (nebo zdrojů příjmů) a jejich korelace.
    To je mentální posun, který je potřeba si v tradingu osvojit. Je potřeba odpoutat pozornost od jednotlivých obchodů  a začít přemýšlet o systémech pracujících v celku.
    Na první pohled to nemusí vypadat složitě. Ale úplně snadné to není. Je potřeba vytvořit workflow, které zajistí, že jednotlivé systémy spolu dobře fungují, že se příkazy zadávají bez chyb, že dokážeme vše spolehlivě vyhodnocovat a podobně. Rozhodně to ale není nepřekonatelné. Podstatné je, do jaké oblasti trader zaměřuje svoji pozornost.
    V pochopení důležitých a méně důležitých věcí v tradingu mohou pomoct také simulace.
    Na Google Colabu s vámi sdílím svůj python simulátor náhodného obchodování.
    Naleznete jej na této adrese:
    https://colab.research.google.com/drive/1eLZr0-UuCx6srHLkF4QM0L_1LB5XvnzT?usp=sharing
    Skript si uložte na svůj Google Drive a můžete jej spustit černou šipkou v záhlaví. Pak stačí vyplnit příslušná políčka a kliknout na „Spočítej“:

    Prostředí je jednoduché. Skript generuje hypotetické systémy podle zadaných parametrů. Průměrný roční výnos 0,2 říká, že generujeme systém průměrně generující 20 % p.a. Pak je důležitá roční volatilita. Hodnota 0,2 stručně řečeno znamená, že můžeme očekávat drawdown cca 20-30 %. Dále zadáme počet let v simulaci a počet generovaných strategií.
    Klikneme na Spočítej  a dostaneme například podobný graf:

    Je zde daný počet equity křivek, které jsou vygenerované náhodně, ale s výchozími parametry výnosnosti a risku.
    Některé systémy z principu vydělávají více, jiné méně. Pod tabulkou naleznete základní pohled na výnos a risk:
    CAGR mean: 21,13 % CAGR max: 30,97 % CAGR min: -0,69 % Drawdown max: 40,15 % Drawdown min: 21,95 % Drawdown mean: 30,31 % Hodnoty se pochopitelně liší s každým během skriptu (křivky jsou generovány náhodně), ale rámcově budou při stejných parametrech vypadat podobně. Zde vidíme, že drawdown systémů se pohyboval v rozmezí 21,95 – 40,15 %. Výnosnost od -0,69 % do 21,13 % (ano, jedna strategie ztrácela podobně, jako se nám to bude dít na živých účtech).
    Všech deset systémů má průměrné zhodnocneí 21,13 % při průměrném drawdownu 30,31 %. To je relativně realistický poměr.
    Pokud ale v živém obchodování budete obchodovat se systémem, který má průměrné zhodnocení 21,13 % při drawdownu 30,31 %, není skutečně způsob, jak snížit drawdown nějakými "pokročilými taktikami" třeba na polovinu.
    Až na jedinou taktiku. Doslova hlavní „svatý grál“ tradingu, který se odehrává na úrovni portfolia.
    Řekněme, že bychom každé strategii přiřadili 1/10 kapitálu (na ukázce pracujeme s 10 strategiemi) a obchodovali je všechny najednou. Výkonnost portfolia by pak vypadala následovně:

    Max Drawdown: -4.90 % CAGR: 23.05 % Annual Volatility: 5.23 % Celkové portfolio má najednou průměrné roční zhodnocení 23,05 % při maximálním drawdownu -4,90 %.
    Věřím, že tento příklad hovoří za vše a maximálně doporučuji, abyste si s testerem hráli chvíli sami.
    Jsem přesvědčen, že po čase každému obchodníkovi začne docházet, jak hodně záleží na kombinaci strategií do celku (portfolia) a jak minimálně jsou podstatné jednotlivé obchody.
    Samozřejmě, že praktická implementace portfolií systémů má mnoho aspektů, které musíme řešit a sdílený python skript problematiku přibližuje jen ve zjednodušené a teoretické rovině. V praxi musíme systémy vytvářet, řešit rozdělování kapitálu mezi strategie, zajišťovat nízkou korelaci, systematicky obchodovat mnoho signálů atd.
    Podstatné ale je, kam ve svém tradingu zaměřujete pozornost – na precizování např. vstupních situací nebo na pilování portfolia jako celku...
     

    Existuje vůbec nějaký malý trader, který se živí tradingem?

    Hodně obchodníků se na začátku zaplete do slepých uliček. A jistě je napadají myšlenky typu té uvedené v nadpisu dnešního článku. Tu mi nedávno poslal Vlastimil. Jak to vidím z pohledu svých více než 15letých zkušeností v trzích?
       Foto (c)depositphotos.com   Předně – na podobnou otázku není snadné jednoznačně odpovědět.
    Už jen proto, že pod jednotlivými pojmy jako „malý trader“ a „živit tradingem“ si každý může představit něco jiného. Začněme u „živit se tradingem“. Předpokládám, že pod tím si každý představuje situaci, kdy náš jediný příjem plyne z trhů a našich strategií. V takové konstelaci bude obchodník jistě hledat především méně volatilní strategie dobře kontrolující risk, se kterými se jde dobře diverzifikovat a lze je obchodovat i s většími penězi. Takové ale pochopitelně nevydělávají nějaké závratné částky. Určitě hovoříme o max. nízkých desítkách procentech ročně, nejčastěji v rámci 10-20 %. Aby tradera takové zhodnocení uživilo, musí mít kapitál. Kolik, si každý jistě dokáže spočítat sám podle toho, co pro něj představuje „rozumná životní úroveň“.
    Pokud v tuto chvíli začínáte, tak vás jistě napadá – to se skutečně nedá vydělat více?
    Tomu se na Finančníkovi věnujeme poměrně často a průběžně. Dá se vydělat více, ale jen s vyšším riskem. Příjmy jsou ve finančním světě nedílně spjaty s podstoupeným riskem. Zjednodušeně řešeno – pokud na nejbližší obchod „vsadíte“ např. 1 % svého účtu, patrně v případě zisku vyděláte v podobných řádech. Pokud byste vsadili celý účet, tak můžete svůj účet zdvojnásobit během jediného obchodu. A určitě se vám to může povést i několikrát za sebou. Ale pochopitelně to není cesta, jak se tradingem živit. Dříve nebo později bychom o kapitál přišli. A samozřejmě existují i cesty mezi. Můžete obchodovat tak, že vám nevadí 50% drawdown a pak můžete dosahovat mnohem vyššího zhodnocení. Opět si ale nemyslím, že je možné být finančně závislý na podobném přístupu, tj. riskované peníze skutečně potřebovat pro zajištění životních potřeb. Takový způsob obchodování lze provozovat v případě, že má obchodník i další rezervní příjmy nebo výrazné úspory.
    Větších zhodnocení se dá dosahovat také zrychlováním obchodování. Tam se ale malý obchodník bude potýkat s ohromnými psychickými výzvami, a také si proto nemyslím, že je možné se na podobné příjmy spolehnout jako na jediný způsob obživy.
    Tedy řekněme, že jste malý trader s typickými 10 000 USD startovního kapitálu a „stačilo by vám“ vydělat například za rok 10 000-20 000 USD. Je možné, že se vám to se štěstím povede? Ano, je to možné. V momentě, kdy nebudete příliš kontrolovat risk a budete mít štěstí. A někteří obchodníci mají štěstí. Podaří se jim například první rok vytvořit se štěstím výrazné zhodnocení – třeba i několik set procent, pokud budou na správném místě ve správnou dobu (viz třeba trend v bitcoinu v roce 2017. A výrazné trendové pohyby lze nalézt i na komoditních trzích a akciích). I v historii Finančníka jsem se potkal s řadou obchodníků, kterým v prvním roce obchodování účet vystřelil raketově vzhůru. Jenže hlavní problém „života z malého kapitálu“ je ten, že pokud budete zisky spotřebovávat, tak další rok budete „na startu“, po vybrání kapitálu na život, opět například s účtem 10 000 USD. A pokud se budete pokoušet o podobné štěstí „stále dokola“, tak nakonec o peníze přijdete. Pravděpodobnosti pracují nelítostně. (viz černá labuť).
    Rozhodně se na tomto principu nedá stavět obživa. Pro tu skutečně potřebujeme adekvátní kapitál. Ten představuje základní pracovní nástroj tradera.
    Je tedy reálné naspořit 10 000 USD, vzít je, začít obchodovat na burze a v krátkém čase žít jen a pouze z těchto peněz? Určitě není. A pokud vám kdokoliv tvrdí opak, pak lže. Ano, viděl jsem i na českém internetu reklamy, co slibují výdělek 20 % měsíčně opcemi a byť to vše zní lákavě, tak toto prostě není dlouhodobě možné. Vím, že tomu občas někdo uvěří a skutečně je možné, že se vám takový výsledek podaří za jeden, dva měsíce. Ale pak v takovém případě pracujete s určitou formou skrytého risku, která dříve nebo později skončí černou labutí, která rázem dlouhodobě průměrné zhodnocení pošle do adekvátních mezí…
    Existuje tedy malý trader, který se živý tradingem?
    Existují lidé, kteří byli na začátku malými tradery (začínali s pár tisíci dolary), postupně se vypracovali na větší obchodníky a dnes se tradingem živí naplno. To je z mé zkušenosti jediná možná cesta. Tedy postupně se ve fulltime tradera vyvinout.
    Přičemž jde o proces trvající roky a vyžadující podnikavého ducha stejně jako v kterémkoliv businessu.
    Vím, že většina začínajících traderů nechce na otázku „Jak získat na burze finanční a osobní svobodu?“ komplikované odpovědi. Chtějí prostě jen vědět, jaký pattern v trhu sledovat, kdy vstoupit a vystoupit. A ať to hlavně není moc sofistikované, protože nemají v dnešní době vůbec žádný volný čas ještě něco studovat a učit se.
    Trading ale není jednoduchá cesta. Už někdy před deseti lety jsem na Finančníkovi psal, že pokud jsou vaše ambice vydělávat měsíčně pár desítek tisíc korun a „jen nepracovat pro šéfa“, tak je mnohem jednodušší dosáhnout takový cíl spíše vlastním podnikáním. Ale pochopitelně to má své limity, které v tradingu nejsou, a proto je trading tak lákavý.
    Pokud tedy s tradingem začínáte, máte pár tisíc dolarů, musíte se rozhodnout.
    Buď budete v trzích trochu pokoušet štěstí a obchodovat s vyšším riskem pro občasný „jackpot“, který s určitým štěstím může přijít. Jak jsem zmínil, řada obchodníků i na Finančníkovi vydělala podobným způsobem někdy i stovky procent ročně. Ale bude to hodně hrbolatá cesta, neboť pro podobné zhodnocení je třeba podstoupit vysoký risk (pro začátečníky bohužel často v podobě skrytého risku, o kterém zatím nevědí) a bohužel občas přijdete i o větší část svého účtu (nebo celý). Takto se tedy dá fungovat jedině s dalšími příjmy, a trading tak bude určitá forma přivýdělku. Což je samozřejmě naprosto v pořádku. Důležité je ale myslet na to, že i kdybyste se štěstím vydělali hodně peněz, nedá se taková cesta provozovat dlouhodobě. Pro obživu je nutné najet na jiné strategie s kontrolovaným riskem, které budou vydělávat řádově méně.
    Nebo se rozhodnete pro kariéru tradera, ale pak je třeba pojmout opravdu trading jako busisness. Využít všech příležitostí, jak postupně získat větší kapitál. Opět znám na Finančníkovi řadu traderů, kterým se to povedlo. Nejčastěji pracují tak, že postupně spravují peníze jiným lidem. Několik obchodníků, které znám osobně, spravuje kapitál v řádech desítek a stovek milionů korun – opravdu to není zas tak výjimečné, jak by se začátečníkům mohlo zdát. Ale pochopitelně tato cesta už je typickým podnikáním – každý si musí najít cestu, která mu bude vyhovovat. Někdo upřednostňuje správu cizího kapitálu, jiný se raději k vyššímu vlastnímu kapitálu dostane pronajímáním systémů, další využívá trhy tak, že postupně zhodnocuje například příjmy ze svého jiného podnikání a takto se dopracovává k většímu účtu.
    Cest je skutečně hodně. Trading jednoznačně stojí za tu námahu. Ale je potřeba počítat s tím, že ve své podstatě jde o business jako kterýkoliv jiný. A nelze v něm uspět zcela bez práce a bez překonání některých základních překážek. Protože pak by uspěl každý, což v tradingu rozhodně neplatí.

    Trading, tradeři a burza: Jak to chodí v zahraničí

    Při svých nedávných cestách jsem samozřejmě využil každé příležitosti, abych trochu "zmapoval" aktuální tradingovou situaci v daném regionu. Mojí oblíbenou činností je například navštěvovat budovy lokálních burz, pročítat lokální ekonomické časopisy a bavit se obecně s lidmi, kteří mají k ekonomické oblasti v daném regionu blízko. Jak je to tedy s tradingem ve světě a jak si v celkovém měřítku vede Česká Republika?
    Východní Asie
    Začal bych částí světa, u které se domnívám, že momentálně prochází v oblasti tradingu skutečně silným rozvojem.
    Rozvoj tradingu ve východní Asii je z mého pozorování velmi rychlý, spolu s tím, jak aktuálně roste životní úroveň a bohatství v mnoha Asijských zemích. Mezi země s největší koncentrací traderů patří jednoznačně Hongkong, Singapur, Japonsko – a překvapivě i Čína. Obzvláště v Číně se odehrává zajímavá situace (několikrát na toto téma byly publikovány velmi zajímavé články v časopise Business Week). Velké americké banky a hedgeové fondy totiž zjistily, že mezi Číňany je dnes možné najít velké množství vysoce schopných, talentovaných a inteligentních jedinců, které se vyplatí vyškolit na tradery, a přímo v Číně je pak nechat spravovat nemalé finanční prostředky – v mnoha ohledech jsou totiž i zde Číňani efektivnější a levnější než jinde ve světě. Dříve bych takový stav komentoval slovy "když i Číňan se dokáže naučit úspěšně obchodovat, musí to už dokázat každý" – ovšem dnes už vidím situaci jinak. Snaha, píle a cílevědomost lidí ve východní Asii je pro mě natolik (opakovaně) překvapující, že se nedivím tomu, že i v Číně vzniká množství elitních traderů.
    V Japonsku a Hongkongu jsem znal několik traderů, kteří obchodovali čistě na svůj účet, delší dobu však s nimi již ve styku nejsem. Všichni obchodovali většinou futures akciové indexy (e-mini, ale i velké indexy) nebo akcie. Někteří diskréčně, někteří jako AOS. Jenom pro zajímavost – abyste si mohli v Hongkongu nebo Tokiu dovolit zaplatit trochu slušnější byt, potřebujete alespoň 5 000 USD měsíčně (a to si moc vyskakovat nebudete). Celkové životní náklady těchto traderů začínaly bez problémů na částkách kolem 10 000 USD (200 000 Kč) měsíčně, což bylo naprosté minimum na přežití, které si museli každý měsíc vydělat (u řady z nich to nebyl výraznější problém). Tj. to, o čem řada začínajících traderů u nás sní jako o svém ideálním tradingovém příjmu, to se stává v jiných zemích naprosto základním, nezbytným minimem.
    V Singapuru jsem dodnes v kontaktu s několika tradery. Velmi intenzivně pak s jedním kamarádem, který 6 let obchoduje AOS a dopracoval se až ke svému vlastnímu hedgeovému fondu. S tímto kamarádem jsem v týdenním kontaktu, vzájemně si sdílíme mnoho cenného know-how a on sám je pro mě velikou inspirací, protože je jedním z lidí, kteří ukazují, že s cílevědomostí, systematickou prací, vytrvalostí a inteligencí se dá dojít velmi daleko – i když začínáte od nuly (kamarádovi je přes 50, takže nezačínal zrovna nejmladší, přesto se mimo jiné vypořádal se všemi technickými aspekty AOS bez jakýchkoliv problémů, dokonce se naučil i programovat v C#).
    Osobně se domnívám, že Asie je dnes skvělou destinací pro tradery všeho druhu. Najdete tu velké množství tradingových služeb, brokerů, velmi nízké daňové zatížení, řadu dalších traderů – a co hlavně, pokud někomu na ulici řeknete, že jste trader, nejenom, že si nebude poklepávat na čelo, ale docela možná vám řekne, že i on je trader. Krom toho je v Asii skvělé jídlo, mnoho inspirace, a pokud se budete prohánět po ulici v nejnovějším Ferrari, řada lidí vám místo závisti projeví uznání a obdiv, že jste se dokázali vypracovat tak vysoko.

    U kamaráda tradera v Singapuru.
    Austrálie a Nový Zéland
    V této části světa má trading poměrně silnou tradici (osobně zde znám dva tradery, jeden z nich je původně z NZ, dnes žije v Austrálii).
    Je ovšem třeba věci uvést do trochu širšího kontextu. Austrálie je obecně národ gamblerů. Australané milují sázky všeho druhu, milují hrát, hazardovat, gamblovat. Proto milují i burzu – což ovšem v konečném důsledku bohužel znamená, že většina na burze spíše gambluje, než seriózně obchoduje. Mnoho Australanů má tudíž burzu spíše jako hobby než jako seriózní příjem.
    I přesto ale nelze generalizovat, nejdete tu totiž skutečně prvotřídní tradery s výrazně inovativním uvažováním. Právě inovace se mně líbí u Australanů nejvíce, viděl jsem několik opravdu zajímavých nápadů a myšlenek, pocházejících právě z této oblasti. Australané rádi obchodují především na australských burzách, ať už jsou to akcie, nebo australské indexy. Mnoho z těch úspěšných, co znám, se ale se stejnou intenzitou koncentruje i na futures trhy v USA.
    Trh s brokery je v této oblasti značný a rozvinutý, hovořit o tradingu a spekulacích je zde naprosto běžné. Bohužel pro zdejší tradery je tu trochu nepříjemné vysoké daňové zatížení. Ve městech jako Sydney se pak žije velmi draze, takže lokální soukromí tradeři se opět musí pohybovat minimálně na částkách kolem 10 000 USD měsíčně, aby mohli vůbec pokrýt své nejzákladnější měsíční potřeby.

    Hlavni burza ve Wellingtonu (Nový Zéland).
    Arabské země
    Z arabských zemí, které jsem procestoval, mám pocit, že je zde trading spíše v plenkách. Dle mého názoru to má ale hodně společného s jejich vírou, kulturou a tradicemi. Určité náznaky jsem viděl v Dubaji, tím to ale hasne.
    Na druhou stranu, pro úspěšné soukromé tradery může být dnes život v Dubaji vcelku zajímavý. Ultra-moderní, velmi otevřené, dynamické, bezpečné město, kde je teplo po celý rok a kde nechybí jakékoliv služby nejvyššího standardu. K tomu všemu nízké daňové zatížení. Kdo si dokáže na burze vydělat, může si zde užívat velmi vysokou úroveň života, se všemi službami, které ho jen napadnou. Zrovna tak se domnívám, že zde stále může existovat prostor pro hedgeové fondy, osobně ale o lokálním trhu nic nevím, takže těžko říci, jak by to zde bylo náročné.
    USA
    Amerika je dnes i nadále hlavním sídlem traderů. Najdete je prakticky ve všech státech, samozřejmě s největší koncentrací v městech jako New York, Chicago, Los Angeles apod.
    S Petrem jsme poznali v USA celé tradingové komunity, mezi nimi tradery veterány i tradery začátečníky. Trading je zde chápán jako naprosto běžná věc, běžné povolání. Projděte se centrem Chicaga a docela možná každý třetí, na kterého narazíte, bude trader nebo bude alespoň pracovat v profesi, která je tradingu blízká. V USA jsou tradeři všeho druhu, všeho zaměření. S Petrem jsme v minulosti poznali tradera, který si vydělával denně kolem 500 USD scalpováním na futures trzích, tradera, který již několik desítek let obchoduje úspěšně opce (později nás hodně naučil), poznali jsme zde tradery všeho věku, tradery úspěšné, neúspěšné, částečně úspěšné, profesionální i naivní. Vždy se ale jednalo o prostředí, kde zkrátka a dobře být traderem není nic exotického, každý vás jako tradera bere tak, jako byste dělali jakékoliv jiné povolání – protože tak je v USA trading chápán. Trading zde má tradici, renomé, mnoho úspěšných traderů obchodujících na své účty i mnoho "superstars" v oblasti hedgeových fondů.
    Úspěšní tradeři zde berou svůj trading velmi vážně, chápou burzu jako vysoce soutěživé prostředí. Na druhou stranu, dokáží ocenit, pokud jste úspěšní i vy nebo pokud přijdete s něčím novým.
    Na můj vkus je jen v Americe vše trochu moc "velké" a rychlé – jako trader bych v USA žít moc nechtěl.
    Evropa
    Většina lidí zná ve spojitosti s tradingem hlavně Londýn, kde se samozřejmě vyskytuje obrovské množství traderů. Naše kamarádka, která v Londýně prodávala nemovitosti na nejdražší ulici, nám povídala příběh o soukromém traderovi, který si tam šel koupit multi-milionový byt v šortkách a potištěném tričku. Vypadal jak nejběžnější kluk z ulice, ale byl to velmi úspěšný trader (podobně vypadá mnoho úspěšných traderů, jen u nás v ČR z nějakého důvodu stále panuje přesvědčení, že úspěšní tradeři musejí jezdit v Bentley a ukazovat se na obdiv – je zkrátka a dobře patrné, že majetkové mindráky z dob komunismu stále ještě nebyly u nás ani zdaleka vyřešeny).
    Tradery ale nenaleznete zdaleka jen v Londýně. Sám jsem byl překvapený, jak úspěšní tradeři uvažují podobně – pokud mají možnosti, které trading nabízí (obchodovat kdekoliv na světě), tak je rádi a hojně využívají. Takže když jsem se například stěhoval do Španělska, do našeho apartmentu v první linii u moře, vlastně mě ani tak moc nepřekvapilo, že první trader, na kterého jsem narazil, byl můj soused (bohužel ve stejné době se stěhoval na Korsiku). O několik měsíců později jsem zjistil, že Holanďan, se kterým jsme se pravidelně setkávali v našem bloku, je trader-broker. Takže docela možná jen u nás na Costa del Sol je traderů slušné množství – není ale samozřejmě snadné je najít, je to spíš otázkou náhody.
    Dalšími zeměmi, ve kterých je mnoho traderů, jsou Německo a Švýcarsko (tam jsme s Petrem znali jednoho osobně). Evropa se ale obecně zaměřuje spíše na akcie, futures trh je zde méně rozšířený.
    Každopádně i v mnoha místech Evropy je naprosto v pořádku, pokud řeknete, že jste trader – nikdo se nad tím nepozastavuje.
    Česká Republika
    Česko je samozřejmě vysoce konzervativní zemí, navíc plnou předsudků a špatných zkušeností. Na vše se u nás hledí s podezřením – a rozhodně jsme ještě nedošli do fáze, kdy by bylo možné brát trading jako kteroukoliv jinou profesi (což je v mnoha částech světa naprosto samozřejmé).
    I přesto ale musím říci, že jsem pozitivně potěšen, že vnímání se pomalu mění a v rámci národního konzervatismu a podezřívavosti ve stylu "za vším hledej podvod", se stává pomalu, ale jistě i trading onou respektovanou a běžnou činností. Bude to ještě nějaký čas trvat, ale domnívám se, že máme vykročeno správným směrem, a trading vidím jako něco, co bude častější a běžnější (a tak trochu se domnívám, že k osvětě pomohl do značné míry i Finančník.cz). Navíc i u nás již znám řadu naprosto výtečných traderů, kteří si nic nezadají v invenci a schopnosti úspěšně obchodovat s jinými světovými tradery, navíc jsou to nezřídka skvělí lidé.
    Česko je také zemí pogramátorů, a to velmi schopných, ale bohužel velmi nezkušených a neznalých v tradingu. V minulosti mě oslovilo několik lokálních fondů, zda bych nechtěl pracovat s jejich "geniálními programátory". Většinou se jednalo o oslovení vcelku nabubřelé, takže jsem vždy odpověděl se zdvořilým "děkuji, ne". Nepochybuji o šikovnosti českých programátorů (sám jsem vděčný, že s takovým spolupracuji), ale bohužel po mnoha zkušenostech vím, že 99 % z nich chybí zkušenosti z trhů a jakákoliv invence v hledání tradingových nápadů, které programovat. Zkušenost a invence jsou v tradingu základem – ale u nás (logicky) zatím spíše velikou výjimkou.
    Další překážkou, kterou vidím k lepšímu rozvoji v této oblasti u nás, je potřeba lepší vzdělanosti lidí v tom ohledu, že ne vše "zadarmo" je dobré. Český člověk je bohužel posedlý slovem "levnější" a "zadarmo", takže pak velmi rád poskytuje své finanční prostředky buďto brokerům kdesi v offshorových oblastech, nebo se snaží (marně) obchodovat s produkty typu forex a CFDs, aniž by si dokázal spočítat, proč ono "zadarmo" je někdy i 100x dražší než fixní (rozumný) poplatek na futures a akciových trzích (a pak se diví, proč nevydělává). Mnoho Čechů zatím také stále nechápe rozdíly mezi centralizovaným a necentralizovaným trhem (kde broker může obchodovat proti svému klientovi) a později se diví, že pokud začnou vydělávat, jejich broker je vyhodí.
    Poslední věcí, kterou také vnímám doposud spíše s nevolí, je fakt, že Češi jsou z nějakého důvodu stále posedlí obchodováním tuzemských akcií. Lokální akciový trh je naprosto nezajímavý, mrtvý, drahý a bez výběru. Nic dnes nebrání tomu, aby šel obchodník obchodovat výrazně lepší a vhodnější americké akcie, navíc s velkými možnosti opčního zajištění.
    I přesto jsme urazili velký kus cesty. Vidím u nás stále více (úspěšných) traderů a docela dost věřím, že trading bude více a více běžnou záležitostí. A nemyslím tím zdaleka jen na úrovni hobby, ale především na úrovni seriózní profese. Myslím, že Češi se dokáží stále více prosazovat i v této oblasti (a také více využívat možnosti, které trading nabízí, a chápat, že trading opravdu není o soukromých ostrovech a že kvalita života není o tom, kolik miliard musíme vydělávat, a že kvalita tradera se neměří tím, kolik obchoduje kontraktů). Tradingu a traderům u nás tedy větším dobrou budoucnost.
×
×
  • Vytvořit...