Prohledat Finančník.cz
Zobrazeny výsledky pro štítek 'aos'.
Nalezeno výsledků: 12
-
Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
článek: publikoval/-a petr v rubrice Jak na obchodní plán
Obsah článku: Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader. Co je intradenní obchodování (daytrading)? Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat. Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje. Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně. Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty. Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií. Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší. Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte. Kde získat funkční obchodní plán? Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu. Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat. Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel. Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky. V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou: Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně). Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí). Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků: Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici. Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD. Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně: Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá. Jak strategii mechanicky otestovat? Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers. Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader. Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation: Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat. Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má). Automatizovaný daytrading - shrnutí Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný. Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné. Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility. Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů. Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD] V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].-
- 6
-
-
-
- daytrading
- aos
- a 3 další
-
Jak bez zkušeností vytvářet automatizované obchodní systémy (AOS) s využitím umělé inteligence
článek: publikoval/-a petr v rubrice Jak na obchodní plán
Nevíte, jak postavit obchodní systém? Nechte jej postavit umělou inteligencí, která čerpá z většiny informací týkajících se burzovního obchodování, které byly kdy publikovány. Stačí se česky ptát a základní AOS je za pár minut hotový. Velké jazykové modely není jistě na Finančníkovi třeba představovat. Jde o modely jazyka založené na neuronové síti trénované na ohromném množství textu. Modelů, které můžeme využívat, existuje dnes celá řada. Patrně nejznámější jsou GPT od OpenAI, se kterými sám denně pracuji. Tyto modely nepředstavují umělou inteligenci ve smyslu, že by měly nějaké vlastní vědomí. Ale jsou to nástroje, se kterými se dá již běžně komunikovat podobně, jako byste komunikovali s člověkem. S člověkem, který má ale načteno neuvěřitelné množství informací a tyto informace umí aplikovat skrz programovací jazyky na poskytnutá data. A tak například vytvářet a testovat obchodní systémy. Je potřeba zdůraznit, že například GPT neumí postavit systém, který by stačilo pustit do trhů a vydělávat. Umí ale poskytnout množství inspirace. A skrz postupný dialog je možné dostat se k nuancím obchodních systémů, které jsou inovativní a které by člověka vůbec nenapadly. Tady je jednoduchá ukázka, jak to vše funguje. Sám používám chat GPT v jeho placené verzi, která stojí 20 dolarů měsíčně. V rámci této verze GPT je možné pracovat s modulem Advanced Data Analysis umožňující do GPT nahrávat vlastní data, která chat GPT použije pro analýzu: Po zvolení modulu pro datovou analýzu už se stačí jen ptát. Můžeme začít velmi obecnou otázkou pro vytvoření mean reversion "z ničeho". Takto se zeptám GPT a nahraji mu příslušná denní data QQQ: "Jsi zkušený systematický obchodník s velkou znalostí swingových obchodních systémů. Vytvoř long mean reversion systém s využitím dat QQQ. In sample 2010-2019. Pro vstup použij některý z oscilátorů a vystup poté, co se trh vrátí ke krátkodobému průměru. Vstupuj jen v situacích, které jsou z pohledu historických pravděpodobností extrémnější. Publikuj přehled pravidel systému. Proveď out of sample test od roku 2019. U každého testu vytvoř equity křivku a srovnej s výkonností QQQ (graf vytvoř šedě). Publikuj také tabulku s běžnými výkonnostními metrikami." A GPT začne pracovat: Odpověď GPT postupně pokračuje dál: Výsledkem reakce chatu je první návrh konkrétní strategie, kdy se GPT rozhodl pro práci s indikátorem RSI a sám navrhl smysluplně vypadající kostru systému. Kostra systému je v tuto chvíli triviální, ale vše se dá ovlivnit dalšími dotazy. Můžete zkoušet vytvářet podobné systémy na jakékoliv téma - různé arbitráže, breakouty, momentum strategie. Co vás napadne... Všimněte si navíc boxíku "Finished working / Show work. V tomto boxíku se skrývá python kód, který GPT sám vytvořil: Znalost Pythonu není pro práci s GPT nutná, protože kódy GPT vytváří a interpretuje sám. Nicméně pokud kódům alespoň částečně rozumíte, můžete se z nich jednak učit a také lépe GPT směřovat na další vývoj. Na Finančníkovi vyučujeme základy Pythonu posledních několik let, v TechLabu naleznete mnoho tutoriálů i několik minikurzů na osvojení základů práce s Pythonem. Chat GPT v praxi demonstruje, jak se výuka na Finančníkovi logicky uzavírá. I základní znalost Pythonu vám práci s nástroji typu GPT umožní neuvěřitelně akcelerovat. GPT můžete česky instruovat k vytváření kódů, které je v důsledku možné nasadit do autotraderu, který máme na Finančníkovi také v Pythonu. Práce s GPT je o komunikaci. Je pravděpodobné, že první návrhy výsledků nevypadají smysluplně, grafy mohou být ve špatném měřítku. Ale GPT stačí říct a on pokračuje v konverzaci navrženým směrem. Například poté, co zobrazil první výsledky, jsem mu napsal, že graf QQQ není v dobrém měřítku (původně publikovaný graf nevypadal dobře) a hned mám opravené řešení: Na equity křivkách jsou vidět in-sample a out-of sample testy strategie, kterou navrhl GPT a jejíž výsledky jsou srovnány s držením QQQ. A tímto směrem můžeme v konverzi pokračovat dál. Můžeme například GPT požádat o shrnutí pravidel strategie a přepisu do skriptovacího jazyka Amibroker, který hodně pro práci se systematickými strategiemi požíváme: GPT neumí skriptovací jazyk AFL programu Amibroker interpretovat a je velmi pravděpodobné, že ve skriptu budou chybky. Bývá to ale základ, se kterým můžete začít pracovat. Mimochodem - v TechLabu, kde získáte praxi s Pythonem, vyučujeme i AFL skriptování. A 16.10.2023 spouštíme minikurz První strategie v Amibrokeru, který vás základy AFL provede. I v kontextu s ukázanými možnostmi GPT je patrné, jak hodnotné praktické znalosti v TechLabu získáte. GPT je možné používat pro solidní generování prototypů obchodních systémů. Know-how naučené v TechLabu vám pak pomůže prototypy dotahovat do produkční fáze. Zpět ke GPT. Komfort využívání podobných modelů tkví především v tom, že chat si udrží povědomí o provedené konverzaci. Jakmile GPT skončí s vytvářením základní verze systému, můžeme jej požádat, aby myšlenku rozvinul nebo třeba aplikoval v portfoliu. To vypadá takto jednoduše: A takto vypadá vytvořený portfolio graf: Zelená a modrá křivka jsou equity křivky strategie na trzích QQQ a SPY. Červená je výkonnost celého portfolia. A tímto směrem lze pokračovat. Můžeme si nechat zkusit vytvořit prototypy breakout strategií, ty kombinovat s mean reversion a podobně. Potenciál v této technologii je pro trading opravdu vysoký. Zejména pokud se dokážete ptát a rozvíjet odpovědi, které modely vrací. Chat GPT sám o sobě nepřijde zatím se systémem, který by byl použitelný tak, jak jej sám vygeneruje. Ale dokáže inspirovat. Představte si, že byste o stavbě mean reversion systémů vůbec nic nevěděli. A jak je vidět výše, stačí pár otázek a rázem máte nejen představu, jak vše funguje, ale i konkrétní backtesty a kódy, se kterými jde dál pracovat. A takto jde postupovat v dalších oblastech. Potřebujete rozvíjet momentum strategie? Můžete s GPT diskutovat o momentum faktorech, které ostatní obchodníci ve svých systémech používají, nechávat je ověřit backtesty a smysluplně vypadající myšlenky implementovat například do Amibrokeru. Podobná prostředí jsou z mého pohledu opravdu revolucí posouvající možnosti retailových obchodníků s omezenými budgety na vývoj a výzkum blíže k tomu, co si mohou dovolit různé instituce (které ale mají s vývojem také neuvěřitelné náklady na mzdy analytiků). -
Automatizovaný obchodní systém (AOS) je program nebo skript, který provádí obchody na základě předem definovaných pravidel. AOS může být použit pro obchodování s různými finančními aktivy, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity nebo měny. Pro profesionální obchodníky jsou AOS důležitým nástrojem, který jim umožňuje automatizovat jejich obchodní procesy a zvýšit jejich efektivitu. AOS mohou obchodníkům pomoci: Kontrolovat jejich emoce: AOS mohou pomáhat obchodníkům kontrolovat jejich emoce, které mohou vést k neefektivním obchodním rozhodnutím. Zvýšit jejich přesnost: AOS mohou pomáhat obchodníkům provádět přesnější obchody, protože jsou založeny na objektivních pravidlech. Snížit jejich riziko: AOS mohou pomáhat obchodníkům snížit jejich riziko, protože mohou být naprogramovány k tomu, aby se vyhýbaly určitým situacím, které jsou spojeny s vysokým rizikem. AOS také mohou obchodovat široká portfolia obchodních systémů (tj. mnoho systémů najednou). Příklad: Představme si, že obchodník používá AOS k obchodování s akciemi společnosti Apple. AOS může být naprogramován tak, aby kupoval akcie Apple, když jejich cena dosáhne určité úrovně, a prodával je, když jejich cena dosáhne jiné úrovně. Tento AOS může obchodníkovi pomoci snížit jeho riziko, protože mu brání v nákupu akcií Apple, když jejich cena je příliš vysoká, nebo v prodeji akcií Apple, když jejich cena je příliš nízká. Na Finančníkovi používáme pro systématické obchodování Automatizované obchodní systémy (autotrader) vytvářené ve skriptovacím jazyce Python.
-
Řada obchodníků začínajících s automatizovanými obchodními systémy (AOS) může být překvapena z výsledků, které po jejich prvním spuštění dostávají. Jak se vyvarovat nepříjemným rozčarováním a často zbytečným ztrátám? Jakékoliv formy tradingu mají svá úskalí. Systematické obchodování pomocí algoritmických kódů nevyjímaje. Do dnešního článku jsem připravil několik typů vzniklých na základě různých konverzací z poslední doby. Zejména s obchodníky, kteří s algoritmickým obchodováním začínají. Systém by měl mít jasný a robustní edge Profitabilita a robustnost automatizovaných obchodních systému samozřejmě začíná u samotné obchodované myšlenky. Existuje spousta cest, jak získat backtest, který vypadá obchodovatelně. Tedy poskytuje takovou historickou výkonnost (ve smyslu průměrného obchodu, draw downu atd), která vede obchodníka k přesvědčení, že systém stojí za to obchodovat live. Bohužel řada cest není statisticky validních a získané výsledky nejsou příliš velkou zárukou budoucí robustnosti. To je téma, které by vydalo na celou knihu. Osobně doporučuji zejména ze začátku volit raději méně optimalizované (preferuji prakticky neoptimalizované) přístupy. Takové, které mají jasný fundamentální základ, kterému důvěřujeme, a jejich výkonnost pak můžeme srovnávat s jinými obchodníky. Například pokud budeme obchodovat nějakou z variací krátkodobého obchodování momenta, můžeme náš systém v principu porovnávat s podobnými přístupy. Pokud budou obchodované trhy aktuálně spíše chopovat, je přirozené, že momentum strategie nebudou vydělávat. Ztráty budou ale jasně zdůvodnitelné a neměly by nás vyvádět z míry. Zejména pokud se pohybujeme v rámci běžných drawn downů viditelných v backtestu. Obchodujeme-li „black box", jehož výkonnost nemáme s čím porovnat, pak je zřejmé, že můžeme mít problém. Při stavbě systému je třeba přemýšlet především o risku a nesnažit se optimalizovat zhodnocení nad rozumné meze. Řada obchodníků má nepřiměřená očekávání ziskovosti. Jistě, pomocí optimalizací lze nalézt hypotetické backtesty nabízející zhodnocení stovky procent ročně, ale prostě toto není realita. Pokud začnete obchodovat podobné strategie live, tak je logicky jen otázkou času, než selžou nebo budou mít ohromný draw down. Opět je tak dobré už při stavbě systému porovnávat výkonnost s podobnými strategiemi jiných obchodníků a třeba fondů, kteří je mohou obchodovat již déle a přizpůsobit svá očekávání rozumné dosažitelné realitě. Zejména pokud s tradingem začínáte, tak bych se zaměřil především na kontrolu risku a akceptoval i poměrně nízké zhodnocení. Postupem času začnete patrně do svých portfolií přidávat další systémy, více se diverzikovat a postupným zvyšováním páky je možné zhodnocení dostat do zajímavých čísel. Pozor na survivorship bias Jeden z nebezpečných prvků optimalizace při vytváření strategií je tzv. „survivorship bias", který by se dal přeložit jako „klam přeživších". Prakticky jde o tzv. „out-of-sample optimalizaci", kterou obchodníci provádějí často nevědomky. Tím, že subjektivně preferují pozitivní výsledky a ignorují ty negativní. Zjednodušený příklad může být například ten, že budeme skrz paper trading sledovat tři systémy, které jsme vytvořili na základě nějaké podobné filozofie - A, B a C. Všechny systémy nám v určitém čase přišly rozumně robustní (řekněme, že prošly našimi testy robustnosti) a proto jsme se rozhodli je začít sledovat v rámci paper tradingu. Přesto mohl paper trading po určité době dopadnout tak, že systémy A a C nebyly výdělečné, vydělával pouze systém B. V takovém případě není určitě moudré vytvořit závěr, že systém B je funkční a ověřený. Protože jeho dobrá výkonnost v paper tradingu může být dílem náhody a určitě nepřináší žádné pravděpodobnosti další ziskovosti. Pokud bychom paper trading spustili třeba v trochu jinou dobu, mohl by zvítězit například systém C atd. Opět jsme u toho, že by systémy měly mít zejména solidní fundamentální základ. Pomocí něho bychom měli být schopni odůvodnit základní parametry výkonnosti systému v určitém období a rozhodně není dobrý nápad snažit se systémy optimalizovat „za chodu“ tím, že je budeme například vypínat podle našeho subjektivního rozhodování. V případě více systému může být ale rozumným řešením přiřazovat systémům různou váhu podle aktuální výkonosti a podle váhy jim alokovat kapitál. Ale toto je prakticky systém sám o sobě, který je opět třeba testovat in-sample a ověřovat out-of-sample. I u systémů se střídají zisková a ztrátová období Obchodníci často spouští strategie v momentě, kdy mají za sebou velmi dobré období a jejich equity tvoří dlouhodobá high. Je to přirozené, ale často dost nebezpečné. Totiž po sériích úspěšných obchodů velmi často přichází ochlazení strategií a adekvátní draw downy. Ty nemusí být nějak znepokojující pro obchodníky, exekvující strategie dlouhodobě. Nicméně pokud přijde draw down hned po spuštění strategie, je to nepříjemné. Sám raději spouštím strategie v momentě, kdy mají za sebou menší DD.
-
Ano, i to je v dnešní době možné. Konkrétně jde o open source řešení publikované k perfektní knize Systematic Trading od Roberta Carvera. V čem jsou „ALE“? Kromě pokročilosti celého konceptu jich zde moc není… Mnoho začínajících traderů hledá recept na profitabilní obchodování v těch nejkomplikovanějších analytických přístupech. Věří, že jednoduché myšlenky široce popisované v různé literatuře a na internetu, nemohou konzistentně vydělávat. Opak ale bývá pravdou. V trzích fungují často právě ony jednoduché přístupy. Logicky se k nim váží určitá ALE, která z nich dělají nakonec pro začátečníky neatraktivní řešení a ti jdou tak svůj „svatý grál“ dál hledat v komplikovanějších přístupech, které na první pohled vypadají, že je bude možné obchodovat jednodušeji. Vlastně docela paradoxní kolečko. Co jsou ona ALE, která se váží k jednoduchým funkčním principům? Tak zejména fakt, že jejich profitabilita vesměs funguje ve spojení s obchodováním v portfoliích. Zapojení širší diverzifikace. Portfolio obchodní systémy přináší do obchodování robustnost a možnost vydělávat v nejrůznějších obdobích a fázích trhů. Obchodování portfolií bývá mnoha začínajícími tradery vnímáno jako komplikované a je to škoda. Bohužel je to dáno i tím, že většina běžných softwarů vybízí tradery spíše k „hraní si“ s mnoha indikátory na jednom grafu než k pokročilé práci s více trhy najednou. Nicméně že je práce s portfolii možná i s menšími účty a jednoduchým softwarem si na Finančníkovi ukazujeme v seriálu Profitabilní obchodování A-Z, kde popisuji i konkrétní pravidla obchodního systému. Další ALE představuje implementace různých pravidel money managementu, která jsou v rámci portfolií komplikovanější. A v neposlední řadě jsou to pochopitelně nároky na kapitál. Obchodovat například futures kontrakty v portfoliu už vyžaduje nejméně desítky tisíc dolarů. Na druhou stranu začít lze právě i s akciemi nebo ETFs či CFD. Perfektní inspirace z pera dalších traderů, jak i jednoduché myšlenky obchodované v portfoliích dobře fungují, představuje kniha Systematic Trading od Roberta Carvera. Robert se věnoval vývoji algoritmických systémů v jednom z největších evropských algo investičních fondů AHL. Poté, co z fondu odešel, začal spravovat vlastní peníze, a to podobným způsobem, jako to dělal v AHL. Tedy algoritmicky a s použitím řady portfolio taktik, ve kterých kombinuje několik obchodních přístupů dohromady. Svůj přístup zcela otevřeně popisuje ve zmíněné knize. Ovšem navíc k tomu všemu celý systém publikoval jako open source a vše zastřešuje v této internetové diskuzi, kde odpovídá na dotazy a průběžně publikuje i výsledky ze svého systému. A ty rozhodně stojí za pozornost. Takto vypadal například jeho první rok: Zdroj: internetová diskuze autora knihy. Kniha Roba Carvera tedy jednoznačně poskytuje maximálně praktickou dávku inspirace. A to nejen teoretickou, ale i praktickou. Jak jsem zmínil, celý funkční systém si můžete zdarma stáhnout na Gitu na této adrese. Je vytvářen v mém oblíbeném Pythonu. Kniha je jednoznačně určena spíše pokročilejším obchodníkům. A bohužel musím říct, že to není snadné čtení. Patrně i proto, že se v ní autor snaží zaměřovat jak na diskréční, tak AOS obchodníky. Některé principy tak trochu chaoticky vysvětluje v průběhu několika kapitol. Nicméně jde o knihu, kterou doporučuji každému obchodníkovi. Nikoliv proto, aby stejné řešení začal obchodovat. Ale proto, že lze v knize načerpat hodně myšlenek, jak skládat a obchodovat portfolio systémy, které jsou samy o sobě založené na velmi jednoduchých taktikách. Publikovaný obchodní systém je pak jednoznačně určen více zkušeným programátorům. Ale opět. Celkově se lze v řešení hodně inspirovat a pro vlastní trading využít jen dílčí části či nápady. Tím, že je vše publikováno v otevřeném kódu nemohou existovat žádné nejasnosti v interpretaci myšlenek, které jsou v knize publikovány. A navíc to může být dobrá inspirace pro studium Pythonu. Doporučil bych knihu začínajícím traderům? Raději ještě jednou zdůrazním, že kniha je poměrně komplikovaná. Nekupujte si ji s tím, že dostanete funkční řešení, které budete moci za týden pustit na svém účtu. Autor se v knize snaží být hodně konkrétní a paradoxně tak řada popisovaných principů působí dost komplikovaně. Ovšem i tak lze z knihy načerpat mnoho inspirace, s jakými principy se v trzích vydělávají peníze a jak to vše „poskládat dohromady“. Za mě představuje kniha Systematic Trading jednoznačně jednu z nejlepších technických knih v oblasti tradingu, kterou jsem za poslední roky četl.
-
Před pár týdny jsem obdržel potěšující email s přiloženou live equity od jednoho ze svých VIP studentů. Jedná se o studenta mého VIP AOS TURBO kurzu. Jmenuje se Jonáš a patří k jedněm z nejserióznějších a pro AOS nejzapálenějších studentů, jaké jsem doposud poznal. Zde jeho equity za prvních 74 live AOS obchodů: Jelikož pan Jonáš odvádí skvělou práci, rozhodnl jsem se ho požádat o krátký rozhovor, jakožto inspiraci pro ostatní tradery. Pojďme tedy na to. Jonáši, můžete nejprve prozradit něco málo o sobě? Je mi 24 let a žiji v klidném prostředí asi čtyřicet minut od Prahy. K tradingu jsem poprvé přičichl v roce 2005, kdy jsem se registroval na stránku financnik.cz a zhltnul během pár hodin základní komoditní manuál. Byl jsem naivní třináctiletý kluk, a tak se pro mě trading stal okamžitě vysněnou prací. Ve dvaceti jsem nastoupil jako key account manager do reklamní BTL agentury, což mi dovolilo o dva roky později fundovat svůj první účet a rozjet úspěšně obchodování spreadů. Od dětství je trading můj cíl i hobby a neustále jsem fascinován myšlenkou, že jediným limitem v téhle práci je člověk sám sobě. Vaše naprosto skvělé začátky v AOS ukazují, že jste musel přípravě věnovat opravdu hodně času a práce. Můžete prozradit něco více o svém současném portfoliu? Kolik trhů obchodujete, jaké trhy, jaké timeframe, něco o systémech? Díky tomu, že můj AOS účet je z 80 % tvořen externím kapitálem, jsem se již od začátku snažil o maximální možnou diversifikaci portfolia. Hlavní páteř tvoří 6 intradenních systémů na akciových indexech TF, ES, EMD, YM a NQ. Všechny se orientují v hlavním timeframe 15 až 30 minut. Kromě toho mám dva swingové systémy na trhu S s hlavním timeframe 45 minut a jeden výborný inradenní na trhu CL. Celkem tedy 9 systémů. Co pro vás doposud byly nejzajímavější poznatky z oblasti AOS světa? Jsem zatím na úplném začátku, takže přijdu každý týden na desítky poznatků, které mě nadchnou a chci se jimi dále zabývat. Z těch nejvýznamnějších je to možnost hledat systémy do portfolia s dopředu danými specifickými parametry. Je to jako skládat kolečka o různé velikosti do strojku hodin tak, aby tikaly podle mých představ. V tomto je pro mě posledních pár týdnů hlavním tématem aplikace různých filtrů a market internals. Na co kladete při vývoji AOS strategií největší důraz? Co jsou pro vás skutečně zásadní body? V samotném procesu kladu důraz na robustnost v rámci CA analýzy, výsledky na OOS a vysoké SQN daného systému po započítání reálných transakčních nákladů. Zároveň systém musí vykazovat konzistentní equity při Monte Carlo analýze s akceptovatelným poměrem DD/Net profit na confidence úrovni 95 %. Zaměřuji se také na specifika daného trhu jako je volatilita, slippage a další aspekty. Jakmile při prvních D&P najdu systém, který vypadá po CA relativně slibně, snažím se analyzovat klíčové překážky, které trh proti AOS staví. Může jít o vysoký DD, Avg. trade a podobně. Při následujícím D&P běhu již vybírám jen takové kandidáty, který mají potenciál k eliminaci klíčových nedostatků po aplikaci filtrů. Filtry někdy rovnou vložím do specifického D&P kódu pro daný trh. S jakou částí AOS tradingu trávíte nejvíce času? Ze začátku jsem samozřejmě nejvíce času strávil hledáním systémů pomocí workflow z VIP AOS TURBO kurzu. Cesta k prvnímu systému na trhu TF vedla přes 24 kandidátů. Na trhu S to bylo 36 kandidátů. Když nyní již jede první portfolio live, vidím na něm spoustu nedostatků. Hodně věcí ještě neznám, a tak čerpám z knih a jiných zdrojů praktické podněty, které se snažím co nejrychleji aplikovat. Proč jste si vybral právě automatické obchodování? A jak vnímáte psychologickou stránku tohoto obchodního směru? Po dvou letech obchodování spreadů jsem dospěl k závěru, že sice dokáži udržet průměrné zhodnocení 36 % za rok, nicméně distribuce profitů je příliš nekonzistentní. Tím pádem bych nemohl reálně využít externí kapitál a moje cesta k fulltime tradingu by byla velmi, velmi dlouhá. Kromě toho jsem zažil na spreadech osmiměsíční DD 50 % kapitálu, aniž bych nějak výrazně porušoval systém nebo money management. Po takovém DD jsem vždycky musel překonávat pořádnou dávku strachu, než jsem znovu klikl na tlačítko „buy“. V AOS jsou DD samozřejmě také. Statistika mi ale dává klid, díky možnosti vidět dopředu na přibližné maximální dno. A co se týče „klikání“ za jakýchkoliv podmínek, to obstarává ten nejodvážnější trader ze všech – počítač. Oba tyto psychologické aspekty si na AOS nesmírně užívám. Co jsou vaše dlouhodobé cílea jaké nejbližší kroky na svém portfoliu plánujete nyní? Do ledna 2017 se musím připravit na navýšení kapitálu o 200 %, což sebou ponese výzvu zvolit vhodný money management a zapracovat na diversifikaci. Chci rozšířit portfolio o trhy GC, DAX, FESX a vyřešit silnou nevyváženost portfolia na stranu long. Na indexových trzích chci poté snížit DD a vzájemnou korelaci systémů pomocí market internals. Práce je více než dost, ale už se na ni těším. Co byste poradil a doporučil nováčkům v oblasti AOS? Zmíním jen dvě věci. Tím prvním doporučením je, aby se nesnažili hledat zkratky a nešli vždy tou nejsnadnější cestou. Namísto toho by si měli dávat adekvátně náročné cíle a radovat se z jejich postupného a zaslouženého zdolávání. Tím druhým doporučením je učit se od opravdových profesionálů a nespoléhat na rady nováčků, mezi které samozřejmě počítám i sám sebe. Jonášovi velmi děkuji za rozhovor a zde ještě přikládám souhrnnou statistiku jeho prvních 74 obchodů. V dohledné době se pokusím připravit rozhovory i s dalšími svými VIP AOS TURBO úspěšnými studenty.
-
Jen málo technik, se kterými jsem se ve své tradingové kariéře setkal, dokáže nadělit možnost tak rychlého a dramatického zlepšení obchodních výsledků jako zapojení Market Internals (MI). Minulý týden jsem pro VIP AOS obchodníky demonstroval drastické zlepšení výsledků v rámci AOS, dnes prezentuji podobné zlepšení v rámci obchodování systému FinWin, konkrétně patternu TNG (Touch And Go). 1. Výsledky FinWin TNG před zapojením MI Ukázka pochází z nedávno uvedeného kurzu Market Internals pro daytradery. V této ukázce demonstruji, jak veliký dopad může potenciálně zapojení Market Internals techniky mít. Jako základ jsem použil pattern FinWin TNG, a to variaci přímo od jednoho ze svých studentů, který souhlasil s poskytnutím své práce pro účely kurzu. Takže, ze všeho nejdříve se podívejme na původní equity křivku: Ta sama o sobě zajisté nevypadá špatně, nicméně podívejme se také na souhrnné statistiky, které napoví mnohem více: Úspěšnost nad 50 % není špatná, je zhruba v rámci očekávání. Samozřejmě, vyšší úspěšnost by byla příjemnější - uvidíme, zda zapojení Market Internals dokáže přinést nějaké zlepšení. Průměrný zisk na obchod by zajisté zasloužil trochu vyšší hodnotu. Čísla jsou totiž bez transakčních nákladů (komise + slip), takže tady bych očekával prostor ke zlepšení, který bych viděl jako nutný. Drawdown 3 570 USD je zajisté něco, co by drtivá většina traderů srazila alespoň o polovinu, aby mohli úspěšně obchodovat i s menšími účty. Toto bude pro Market Internals asi největší výzva - opět, uvidíme, jak si s ní poradí. Profit Factor 1,35 není špatný, pro mě osobně přijatelný, i když prostor pro zlepšení zajisté existuje. Poměr mezi profitem a drawdownem na úrovni 17:1 považuji za velmi slušný - ale opět, uvidíme, jestli i tento již tak slušný ukazatel dokáží Market Internals případně ještě vylepšit. 2. Zapojení MI Jako metodu zapojení Market Internals jsem v této ukázce vybral metodu nazvanou D-Trend Average. Jedná se o moji privátní metodu, kterou jsem sám vymyslel, a úspěšně používám. Jako základ MI poslouží indikátory UVOL-DVOL, jejich aplikace však bude lehce pokročilejší skrze zapojení sofistikovanější metody určení vhodné síly trendu pro obchodování, která mimo jiné používá klouzavý průměr. 3. Výsledky po zapojení MI Nyní výsledky po aplikaci této Market Internals techniky. Nejprve pro srovnání obě equity: Daleko důležitější je však vidět, zda a případně jak se nám zlepšily jednotlivé parametry. Zde výsledky po aplikaci MI: Abychom si udělali konkrétní srovnání, pojďme se podívat na procentuální změnu jednotlivých výsledků. Držte se, protože to bude jízda. 🙂 Procentuální úspěšnost se nám zlepšila o 11,5 %. Hodnota 63 % je myslím již velmi příjemná. Požadovaná nutnost zvýšit průměr na obchod se nám naplnila nad očekávání. Poskočili jsme o celých 72,8 %, na více než skvělých 88 USD průměru na obchod. Nejzásadnější asi bude pro všechny drawdown. Zde jsme díky zapojení jediné techniky do již hotového systému snížili drawdown o více než polovinu a to je, domnívám se, naprosto úžasný výsledek. I Profit Factor vykázal změnu nad očekávání, a to o 42,5 %, na úctyhodných 1,91. A konečně, už i tak skvělý Net Profit / Max DD se nám zlepšil o téměř čtvrtinu, na naprosto skvělých 20,78. Jsem vcelku přesvědčený, že toto jsou výsledky, které by vysoce uspokojili většinu daytraderů. Přitom do samotného systému jsme prakticky vůbec nemuseli zasáhnout - vše, co jsme udělali, bylo přidání chytrého „super-filtru“, který nám řekl, kdy jsou skutečně vhodné okamžiky k obchodování díky síle trhu jako celku (což je celá pointa Market Internals). 4. Závěr Dovolte mně udělat závěr. Technika Market Internals je obecně známá, ale velmi málo traderů ji využívá, protože ani pořádně nevědí jak. Osobně jsem strávil researchem mnoho měsíců a vymyslel téměř 40 vlastních metod zapojení Market Internals. V tomto kurzu představuji ty, které jsem shledal pro daytradery dlouhodobě jako nejvhodnější a nejsilnější. Dopad Market Internals může být skutečně tak dramatický, jak jsem představil v tomto článku. Záleží však systém od systému, někdy jsou změny jen decentní, někdy významné, jsou i případy, kdy změny přijít nemusí - proto také nabízím rovnou 6 technik a i nástin možností jejich kombinací. Řada mých AOS studentů dokázala z Market Internals dokonce vytěžit ještě více než já sám. Market Internals mohou mít také pozitivní psychologický dopad, protože umožňují lepší vnitřní přesvědčení o tom, že obchodujeme skutečně jen v trhu se značnou silou, ve kterém má obchodování cenu. Pro některé daytradery přišel výrazný posun vpřed právě až se zapojením Market Internals (a paradoxně, při zjištění jednoduchosti jejich zapojení do AOS začali k diskréčnímu obchodování přidávat i své první AOS strategie zaměřené na daytrading). Samozřejmě, jako u všeho v tradingu platí, že každý nástroj je tak dobrý jak jeho uživatel. Takže je na každém, jak hodně dokáže z Market Internals získat. Můj kurz je zde proto, aby tuto možnost vůbec nabídl. Aby představil a uvedl celou problematiku, ukázal 6 konkrétních metod zapojení s konkrétními, srovnávacími výsledky, přidal řadu tipů a triků - a zbytek už je na každém. Osobně pak MI nazývám „neférovou výhodou“ - ve správných rukou jí totiž skutečně může být.
-
V minulých týdnech jsem dostal mnoho dotazů na téma automatizovaného daytradingu (AOS). S čím počítat? Pro koho skutečně tento směr je a pro koho určitě není? Jak je to vše náročné technicky? Jak se kapitalizovat? Pokusil jsem se sestavit bližší přehled v tomto článku, a odpovědět tak na většinu dotazů. Výhody a nevýhody AOS - s čím reálně počítat Foto (c)depositphotos.com/Yermek Největší výhodou jsou bez pochyb časová flexibilita a efektivnější zvládání psychologických aspektů tradingu. Automatizovaný trading je ideální pro kohokoliv, kdo se necítí nebo ho nebaví pravidelné „vysedávání“ před počítačovou obrazovkou a sledování grafů. Jakákoliv automatizovaná strategie může v podstatě běžet na vašem vlastním domácím počítači, serveru apod. Můžete navíc využívat možnost vzdáleného připojení k počítači (takzvaná RDP - Remote Desktop funkce ve Windows), takže se můžete kdykoliv připojit z mobilu/tabletu a sledovat své pozice, ať už jste kdekoliv. Automatizovaný trading dále může výrazně pomoci s psychologickými aspekty obchodování. Avšak pozor - nikoliv kompletně! Určitě můžete radikálně snížit problém porušování obchodního plánu. Vstupy i výstupy za vás exekvuje počítač, není zde žádný prostor pro osobní váhání nebo „tipování“. Počítač ví dle daného kódu naprosto přesně, kdy má vstoupit nebo vystoupit. Vše je dáno, žádné emoce. V tomto ohledu je dnes má chybovost absolutně nulová. To ovšem neznamená, že ztrátové dny nebo drawdowny „bolí“ méně. V tomto ohledu je jedno, jaký styl obchodujete - tlak ze ztrátových dnů a drawdownů je samozřejmě stále stejně nepříjemný. Přesto je však psychologická úleva (a samozřejmě i časová) v tomto směru značná. Nevýhody automatizovaného tradingu jsou určitá nutnost projít si počátečními technickými kroky, zvládnout několik technických aspektů, které se k automatizovanému tradingu váží. Dále pak nutnost pracovat s větším stop-lossem než u diskréčního daytradingu (takže jeho zasažení pochopitelně bolí více než u menších stop-lossů, na které jsou diskréční daytradeři zvyklí) a připravit se na potřebu větší kapitalizace. I když ta je velmi individuální - znám tradery, kteří se vypracovali v automatickém obchodování i z pár jednotek tisíc USD. Obecně ale se 2-3 tisíci USD nemá moc smysl s AOS začínat. Náročnost AOS - pro koho skutečně jsou a pro koho skutečně nejsou Náročnost samotného obchodování je (resp. může být jako v mém případě) prakticky nulová. Například veškeré mé automatické strategie běží dnes pod neustálým dohledem mého brokera Martina Lembáka. To znamená, že sám se nestarám vůbec o nic. Dokonce ani nekontroluji pravidelně své statementy. Nepotřebuji vůbec sledovat trhy. Za několik let jsem v tento způsob získal natolik velikou důvěru, že jen jednou za pár týdnů (a když cestuji tak i měsíců) překontroluji své statementy, kouknu se, jak equity od té doby (ideálně, ale ne vždy) povyrostla a samotným procesem tradingu se prakticky vůbec netrápím. V tomto ohledu jsou AOS nenahraditelné - prakticky nepotřebujete vidět žádné grafy, žádné trhy, ani o svém tradingu téměř vědět, a přesto můžete efektivně fungovat (samozřejmě, je i řada AOS traderů, kterým naopak vyhovuje své pozice sledovat - přístup je zde značně individuální). Vývoj strategií je něco trochu jiného. Je zde nutnost zvládnout určité technické kroky a následně mít trpělivost, než přijdete se zajímavou strategií. Najít robustní AOS strategii není dnes snadné. Vyžaduje to čas a trpělivost (většinu času za vás obstará počítač, avšak i tak je potřeba developmentu věnovat pozornost). Výhoda je, že tato část je časově flexibilní - nejste vázáni na konkrétní časové rozpětí během dne. Náročnost vývoje AOS představuje určité výzvy. Proto sám rád říkám, že vývoj AOS je pro lidi, kteří mají výzvy rádi, které baví něco stavět, budovat, vytvářet, testovat, porovnávat a uvádět v provoz. Z tohoto pohledu tedy nejsou určitě AOS pro každého. Mnoho klientů mého VIP AOS Turbo kurzu jsou většinou akční, tvořiví lidé. Jsou to lidé, ke kterým mám hluboký respekt, protože většina z těch, co jsem měl možnost na svých živých AOS kurzech potkat, jsou lidé s odvahou, kuráží a radostí pracovat na sobě i na svém tradingu. Jsou to často i pro mě inspirativní lidé, kteří to sami již někam dopracovali, něco již dokázali vytvořit a vybudovat (a velmi jim děkuji za to, že mně dali svoji důvěru a stali se mými klienty, velmi si toho vážím a jsem za tuto důvěru a i inspiraci pro moji další práci upřímně velmi vděčný). A jsou to definitivně lidé, kteří mají rádi výzvy a umí je překonávat. Myslím si, že AOS není pro nikoho, kdo nemá rád výzvy a jejich překonávání nebo kdo čeká okamžité výsledky bez práce. Většina AOS traderů, co znám, žije už pro proces samotný. Hledí na AOS jako na stavbu dlouholetého byznysu, někteří moji studenti už dnes mají a řídí i vlastní, menší investiční AOS fondy. To vše je v tomto směru obchodování důležité. A pokud nemáte rádi počítače, má smysl se do AOS pouštět jen pod jedinou podmínkou - že si k sobě najdete někoho, kdo počítače rád má (což občas moji studenti dělají). Kapitalizace - a pár tipů, jak na to V řadě mých studentů je hodně takových, kteří nedisponují žádnými značnými finančními prostředky. Jsou to lidé se zaměstnáním, trochu lepšími platy, rodinami, nemalými měsíčními náklady. Vcelku mě zaujalo, když jsem zjistil, že pracují s docela velkými portfolii AOS, což samozřejmě již vyžaduje rozumnější kapitalizaci (u některých taková byla i v řádech desítek tisíc USD). Proto jsem se pídil, jakým způsobem tito studenti dali dohromady až takovýto kapitál a prakticky vždy jsem dostal stejnou odpověď: Několik lidí, občas i přímo AOS obchodníků, se spojilo. Toto z mého pohledu dává naprostou logiku (navíc je možné dnes u brokera založit takzvaný „join account“, kdy každý vloží svoji část prostředků a má ji zároveň určitým způsobem pod kontrolou - na detaily je však třeba se zeptat přímo u daného brokera, sám tuto službu nevyužívám). Sdílení lidských zdrojů je něco, co mně v posledních dvou letech umožnilo neuvěřitelný leverage mé vlastní práce na tradingu - až do úrovně založení vlastního hedge fondu. Jinými slovy: Více lidí = rychlejší postup práce + větší kapitalizace + větší portfolio = rychlejší úspěch. Mezi studenty jsem pak narazil na celou řadu případů: Někteří se ponořili do vývoje AOS, následně šli prezentovat výsledky své práce lidem v okolí, které by mohlo zajímat podílet se investičně a dali dohromady (nemalý) kapitál. Jiní dali dohromady prostředky v rámci rodinných příslušníků, které také možnosti tradingu zajímaly. A jak jsem již zmínil, někteří si přímo založili vlastní, malý, soukromý investiční fond (resp. soukromou investiční firmu). Sám jsem pak zažil na jednom ze seminářů pána, který z nedostatku času nabídl kapitál za spolupráci přímo na místě. Kapitálu je všude kolem dost. Vidím to dnes a denně. Na světě nikdy nebylo více peněz a tak málo příležitostí k potenciálně zajímavým výnosům. Kde je vůle, je i cesta. I proto jsou AOS pro lidi s odvahou a vizí - což dokazují mé překvapivě kladné zkušenosti z toho, kde všude a jak AOS obchodníci dokázali dát dohromady nemalý kapitál i mimo vlastní zdroje. Je třeba vidět příležitosti, ne překážky. Je třeba být otevřený možnostem, ne se uzavírat ze strachu. Kdo je na (veliké) peníze připravený, k tomu si vždy cestu najdou. Kdo je připravený jen na malé peníze, zůstane jen ve svém mikrosvětě. Kdo má k penězům předsudky, těžko kdy zbohatne. Běžný software používaný při AOS Moji studenti používají většinou TradeStation, MultiCharts nebo NinjaTrader. S jiným SW jsem se prakticky nesetkal. Sám jsem začínal s TradeStation. Ze začátku mě to trochu děsilo, ale postupnými krůčky jsem program vcelku zvládl. Dnes spolupracuji se dvěma elitními programátory. Ve sdílení lidských zdrojů a dovedností (a následném sdílení případných profitů) jsem našel větší potenciál i větší smysl. I tak se ale domnívám, že i software může zvládnout každý, kdo bude mít vůli. Mezi mými studenty jsou lidé napříč všemi úrovněmi vzdělání a poradili si všichni. Odkud se do toho pustit Nejprve si zvažte z výše popsaného, zda skutečně splňujete profil pro obchodníka AOS. Zda výhody AOS jsou to, co hledáte, zda nevýhody dokážete akceptovat. Zda jste člověk, co chce něco tvořit, budovat, posouvat se dále, někam mířit, kráčet a má dlouhodobější (a případně i větší) vizi - ne pouze představu, že nebude muset nic moc dělat a peníze se posypou. A zda máte rádi výzvy. Pokud ano, samozřejmě si neodpustím zde doporučit začít mým vlastním kompletním, online programem. Nejde jen o ucelené, kompletní, prověřené know-how, ale také o komunitu naprosto skvělých lidí, kteří již sami vytvořili vlastní strategie a podělili se o ně v rámci VIP AOS klubu (který dnes čítá již 43 strategií a každý týden přibývají další). Jejich práce a úsilí jsou velikou inspirací, ze které je radost čerpat. A pokud jste navíc lidé, kteří dokáží pracovat s dlouhodobější vizí a představou postupného budování, pak pro vás bude investice naprosto zanedbatelná. Budete z ní moci v příštích letech opakovaně těžit a nadále na ní stavět. Sám jsem po pár letech dosáhl posunu od svého prvního jednoduchého AOS, který mimochodem obchoduji dodnes, až po ambiciózní investiční fond. Meze se zde nekladou. A pokud preferujete jinou variantu, pak na Finančníkovi existuje již celá řada bezplatných článků, jak a odkud se do AOS pustit.
-
V e-booku Orderflow trader jsem zmínil, že se mj. věnuji i algoritmickému investování (obchodování pomocí AOS). Jelikož jsem na toto téma dostal několik dotazů, chci v dnešním článku ukázat základní principy a důvody, které mě vedou k taktikám, které pro dlouhodobější a automatizované strategie používám. Jak jsem uváděl mj. v e-booku, nejsem programátor ani nějak výrazně zběhlý v matematice či statistice. Tudíž jsem se nikdy moc neexponoval v algoritmickém obchodování na nižších timeframech a obchodoval zde orderflow analýzu diskréčně. Pochopitelně, že mě ale vždy lákala myšlenka automatizované správy kapitálu, zejména pro možnosti širší diverzifikace spravovaných financí. Jelikož jsem do algoritmického světa vstupoval s již dost hlubokými znalostmi fungování market aukce a tržních principů z intradenního obchodování (což osobně vnímám jako podstatné), šel jsem cestou vytyčenou základními tezemi, které v tradingu vnímám za platné. Mj. jsou to: a) Základní obchodovaná myšlenka musí být extrémně jednoduchá. Čím je složitější, bude přístup patrně optimalizován. Čím více bude přístup optimalizován, tím menší pravděpodobnost, že bude robustní. b) Pokud něco automatizovaně vydělává nadstandardně, tak je to buď dílem náhody (která pomine) nebo neadekvátního risk managementu (řešení je náchylné na „černou labuť"). c) Trhy jsou dost efektivní a neexistuje „svatý grál“ – tedy existuje velmi malá šance, že bych objevil něco vysoce ziskového, o čem nikdo jiný neví. Většina ziskových přístupů vychází z běžných tržních principů market aukce a reakcí retail obchodníků a fondů na definovatelné události. d) Funkční přístup by měl fungovat opravdu široce – tedy nejlépe na všech trzích s podobnou charakteristikou. e) Mechanicky opakovatelné přístupy (AOS) je snazší hledat na vyšších časových rámcích. f) Přeoptimalizace vedoucí k nerobustním řešením je vždy extrémně blízko. Už jen výběr trhu většinou představuje základní optimalizaci, nehledě na dodatečné „donastavování“ parametrů a logiky. Úplně detailně mě proto nezajímá výkonnost systému na jediném trhu, neboť ta bude vždy ovlivněna nějakou formou optimalizace. g) Jedna z mála funkčních cest pro skutečné řízení risku je široká diverzifikace. Přes podobné teze jsem se dostal k systémům, které stavím zejména na denních timeframech různých ETFs a akciích – tedy trzích, kde je možná veliká diverzifikaci bez nutnosti použití ohromného kapitálu. Je ale současně nutné podtrhnout, že od podobných přístupů neočekávám zhodnocení stovek procent ročně. Ostatně proto jim říkám algoritmické investování – mým cílem je vyrovnanější a dlouhodobější zhodnocování prostředků bez výraznějších výkyvů na úrovni 25–40 % ročně. Opět toto téma si patrně zaslouží rozepsat a bude-li zájem mohu se mu věnovat blíže. V tomto článku chci trochu podrobněji nastínit svůj obchodní přístup k tomuto typu obchodování, který vás může třeba inspirovat k vlastním úvahám. Na níže uvedených ukázkách pracuji s jednoduchou vstupní logikou vycházející z velmi silně opakující se reakce obchodníků na pokles trhů. Pravidla obchodního systému mohu samozřejmě nejprve zkusit aplikovat na jeden trh. Equity systému aplikovaného na denní data například trhu DIA (ETFs kopírující vývoj akciového indexu Dow Jones) vypadá zhruba takto: Záměrně neuvádím žádné profity na vertikální ose, protože ty jsou v tuto chvíli irelevantní. To, co v dané křivce vidím, je následující: - Equity křivka potvrzuje určitý edge. - Nicméně je zde velmi málo obchodů (přitom jde o období mnoha let). - Výkonnost systému není na jednom trhu stručně řečeno „nic moc“ – například zhodnocení vůči drawndownu (jeden z nejdůležitějších parametrů, které sleduji) je už od pohledu slabé. Po vygenerování podobných výsledků mám tak několik možností: - Systém zahodit a zkoušet najít „něco lepšího“. - Pokoušet se systém vylepšit tím, že budu různě upravovat jeho logiku tak, aby výsledná křivka vypadala lépe – toto může být dost nebezpečná cesta, která velmi svádí k přeoptimalizaci. - Pokud věřím logice, na které je systém postaven, mohu jej zkoumat ze širší perspektivy. Na první pohled je totiž zřejmé, že při použití kapitálu na jednom trhu by většinu času peníze „odpočívaly“ na účtu. Co když je tak ve volném období nechám pracovat v jiných trzích? Pochopitelně, že osobně se vydávám třetí cestou a snažím se otestovat fungování logiky na širším portfoliu trhů. Pro tyto účely testuji portfolia složená z různých akcií (různé sektory), různé ETFs, případně jen z automaticky vybíraných titulů na základě například volume (čímž se dá vhodně předejít riziku optimalizace výběrem trhu). Pojďme se podívat na aplikaci logiky na akcie z indexu S&P 100, které se často pro podobné účely používají (jde o velké a vesměs stabilní společnosti představující skoro 50 % kapitalizace amerického akciového trhu). Takto bude vypadat equity křivka po komisích aplikovaná na akcie z indexu S&P 100 s tím pravidlem, že v jeden okamžik bude otevřena pouze jedna pozice. Tedy v tomto případě dojde výběrem více trhů k vyššímu využití systému, ale nikoliv k diverzifikaci. Jinak řečeno – získávám se stejnou logikou více obchodů: To už je samozřejmě zajímavější – vidím více než 200 obchodů, což je staticky už solidně relevantní. S použitým kapitálem by přístup za sledované období vydělal cca 153 %, ale drawndown by byl v některých místech až 43 % vůči prvotnímu kapitálu: A teď malé „kouzlo“ diverzifikace, představující důvod, proč stavím své strategie na akcie a ETFs. Pozice lze totiž velmi snadno dělit na velmi malé „dílky“ a risk tak snižovat díky faktu, že všechna vajíčka „nevkládáme do jednoho košíku“. Technická poznámka – samozřejmě ani v akciích a ETFs nemohou být dílky extrémně malé, protože by většinu profitu ukrojily komise, ale diverzifikace je finančně mnohem méně náročná než v derivátech. Pojďme se podívat na stejný systém, kterému ale vstupní kapitál rozdělím na 20 dílků. Ty budu obchodovat vždy v jiném trhu. Tedy tam, co jsem původně vstupoval s plným kapitálem, vstoupím jen s 1/20 kapitálu a zbytek použiji na další vstupní signály stále stejného systému v jiných trzích: Na první pohled je vidět, že se s vyšší diverzifikací systém obchoduje stále stabilněji. Celkové zhodnocení je trochu nižší než u nediverzifikovaného přístupu – konkrétně 127 % základního kapitálu (bez reinvestování), nicméně podívejme se na drawndown: Ten je necelých 10 %, tedy 4x nižší než v případě nediverzifikovaného přístupu. Jinými slovy – pokud by nám nevadil vyšší risk (vyšší drawdown), můžeme diverzifikované portfolio obchodovat s vyšší pákou (technicky to není problém) a dosahovat výrazně vyššího zhodnocení než u nediverzifikovaného přístupu. Závěr V dnešním článku jsem chtěl především odpovědět na otázky týkající se mého přístupu k automatizaci a trochu blíže odhalit směry, kterým se věnuji. Současně věřím, že vám poskytl inspiraci v tom, jak silným nástrojem může být možnost širší diverzifikace. Sám hledám takové přístupy, které jsou hodně jednoduché, ale fungují robustně prakticky na libovolných trzích. Ve svých přístupech pak nepracuji ani tolik na perfektní podobě systému na jednom trhu, ale svoji pozornost věnuji řízení rizika jako celku. A na výše uvedených jednoduchých příkladech můžete vidět, jak jsou podobné taktiky silné. A to jsme se věnovali diverzifikaci jen skrz jednu obchodní logiku.
-
Mám za sebou nějakých 5–6 let živého obchodování automatických breakout strategií na indexech. Za tu dobu jsem si zažil mnoho zajímavých a cenných poznatků a zkušeností. Obzvláště zajímavé byly předchozí dva roky a zatím i rok letošní. Rozhodl jsem se tedy provést rekapitulaci, která pro mě samotného přinesla mnoho zajímavého. Půjdu dnes rovnou k věci – dovolte mně prezentovat několik souhrnných dat a na nich popsat vše podstatné. Začněme rokem 2013. V roce 2013 jsem měl celkem 13 breakout strategií na indexech. Pokud bych všechny obchodoval s jediným kontraktem (měl jsem však různé počty kontraktů), pak za rok 2013 byl souhrnný profit těchto strategií při jednom kontraktu celkem +41 950 USD. 92 % strategií vydělalo peníze, přitom ty, které nevydělaly, se spíše pohybovaly kolem záporné nuly. Průměrný profit na strategii byl +3 227 USD (veškerá prezentovaná čísla jsou bez transakčních nákladů, takže všude uberte 10–20 %). Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, takže se jednalo o fenomenální rok. Vydělal jsem daný rok spoustu peněz a mimo jiné za část z nich jel na 4měsíční cestu kolem světa luxusní lodí. Když se v trzích zadaří, stojí to většinou za to. Co jsem se v tomto roce naučil: V roce 2013 jsem poprvé skutečně výrazně dopiloval celé své workflow vývoje strategií a naučil se díky tomu vytvářet velmi rychle robustní strategie. Získal jsem ve své workflow velkou důvěru a nabyl falešné přesvědčení, že obchodovat AOS je nesmírně lehké. Nyní postupme o rok dál – k roku 2014. Posílen sebevědomím z předešlého roku, jsem pro rok 2014 vytvořil celkem 32(!) strategií pro indexy (vše breakouty). Měl jsem skutečně velké přesvědčení, že i rok 2014 bude stejně úspěšný. Opak byl pravdou a rok 2014 byl můj nejnáročnější ze všech. Výsledek za rok 2014 byl -508 USD (po transakčních nákladech přidejte ještě mínus pár tisíc) a vydělalo pouze 50 % breakout strategií. (Nutno ale říci ještě jednu věc: Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, které fungovaly vcelku dobře, navíc ne všechny breakout strategie jsem jel živě, toto není to můj konečný stav na mých účtech – i tak se ale nejednalo o nic světoborného). Co jsem se v tomto roce naučil: Mnoho věcí, vlastně nejvíce za posledních 5–6 let v AOS. Nejprve jsem nevěděl, kde je problém – zda v trzích, nebo mém workflow a způsobu vývoje strategií. Jako první jsem do detailu projel znovu celé workflow vývoje strategií, všechny své testy robustnosti. Každý sebemenší detail jsem znovu zvážil, otestoval, hledal, zda někde není chyba nebo slabina. V zásadě jsem došel k závěru, že workflow je zcela v pořádku, i tak jsem ale provedl díky škále nových testů řadu drobných úprav a změn (bylo jich opravdu vcelku dost, myslím, že když jsem na konci roku všechen ten upgrade zaslal svým VIP klientům, byli trochu zaskočení). Díky roku 2014 jsem myslím vypiloval vše téměř k dokonalosti. Dále jsem si provedl velký research mezi ostatními tradery a zjistil, že na AOS breakoutech v indexech si příliš nevedl daný rok nikdo. Pár se jich našlo, ale byly to výjimky. Také jsem se vrátil k několika z dřívějška načrtnutým strategiím na zcela jiných trzích a zjistil, že některé trhy si v roce 2014 vedly velmi dobře, takže s diversifikací mimo indexy by konečný stav účtu byl někde úplně jinde. Nakonec jsem si detailně znovu projel všechny obchody a zjistil, že jedna z velkých ztrát byla mimo jiné způsobena technickou chybou a že největší chyba byla v risk managamentu, kdy jsem dovolil otevírat příliš mnoho strategií stejným směrem v jeden okamžik a jejich risk se tak sčítal do nehezkých čísel. Konec konců, 50 % strategií stále vydělávalo! To není tak špatné, při troše rozumného risk managamentu se dá i z tohoto ještě něco málo vymáčknout. Celkově se tedy jednalo o kombinaci slabého roku pro indexy a několika závažnějších chyb z mé strany. Nyní ale koukněme na rok 2015. Indexy se vrátily ke svému normálu a situace ohledně mých 32 indexových breakout strategií je následující: 1) K dnešnímu dni se drtivá většina strategií vyhrabala ze svého drawdownu, nebo k tomu mají už jen malý kousek. 2) Souhrnný profit těchto 32 breakout index strategií při obchodování jediného kontraktu je k aktuálně +91 046 USD. Úspěšnost je velmi vysoká: 91 % z těchto strategií aktuálně vykazuje profit. Zbylých 9 % se spíše jen plácá kolem nuly. Průměrný profit na strategii je +2 845 USD. 3) Někteří studenti, kteří přes slabý rok 2014 vydrželi, mně dnes píší s tím, že jsou zpět ze svého DD venku a s účtem se dostávají na zcela nové vrcholy, se skvělými výsledky. Zajímavé také je, že pokud bych izoloval pouze oněch 13 strategií z roku 2013, tak i ty jsou dnes celkem +29 810 USD v profitu, průměrný profit na strategii je +2 293 USD a vydělává 77 % strategií, zbytek se plácá kolem -200 až -500 USD (také nutno dodat, že tento stav by byl s parametry z roku 2013, ovšem strategie každý rok reoptimalizuji, pro lepší výkonnost v roce následujícím). Já sám bohužel aktuálně jedu v odlehčeném módu, protože dokončuji jistý tradingový projekt (aplikaci s názvem Trading Director, která právě bude kontrolovat expozice risku na různých úrovních, aby se neopakovaly chyby přeexpozice z roku 2014 – aplikace bude jen pro vlastní účely), který vyžaduje extrémní soustředěnost, takže profituji na této skvělé jízdě mnohem méně, než by se mně líbilo. I tak ale zaznamenávám výrazně pozitivní růst equity. Co si z toho všeho vzít Vše toto považuji za velmi cenné lekce, které mně pomáhají být neustále lepším a lepším AOS traderem. Jsem za ně vděčný a díky nim také mohu čím dál tím více cestovat s vědomím toho, že mé AOS jsou lepší každým dnem, a pracují za mě stále lépe na mých cestách. Před lety jsem si v hlavě vytvořil koncept tradingu který jsem pro sebe nazval „Trading bez hranic“ a AOS ho pro mě zcela naplňují, i když stále ještě dostávám tvrdé lekce – ze kterých je třeba se učit, zlepšovat se a jít dále. Dále jsem si udělal následující souhrn: 1) V tradingu je třeba být konzistentní a počítat s tím, že občas přijdou slabá období. Konzistencí myslím to, abychom pokračovali i přes slabá období, pokud svému způsobu vývoje strategií věříme. Já své stavbě a testování breakout strategií věřím na 110 %. 2) Nejlepší, co můžeme dělat, je diversifikovat se. Řada trhů měla úžasný rok 2014, takže při troše diversifikace se dalo velmi dobře vydělat i přes slabotu v indexových trzích. Cenná a důležitá lekce i pro mě. Posledních pár měsíců intenzivně pracuji na portfoliu a diversifikaci. 3) Důležité je nepřeexponovávat účet. To proto, abychom zde byli i v momentě, kdy se situace otočí k lepšímu. V tradingu bohužel nejsou garance. Lepší je být konzervativní a omezovat risk ve strategiích, které mají tendence obchodovat současně. 4) Můj způsob vývoje strategií a testování robustnosti je kvalitní a je to to nejlepší, co doposud znám. Nezapomínejte, že mojí profesí je právě trading, takže na rozdíl od většiny nedělám v 99 % pracovního času nic jiného, než se věnuji právě věcem jako zjišťování, kde ještě věci vylepšit, nebo zda neexistuje někde něco lepšího. Za 6 let usilovné práce, hledání, testování, experimentování a srovnávání o ničem nevím. Naopak si více a více uvědomuji nutnost držet se jen svého workflow, protože jsou v něm tisíce hodin práce a protože zkrátka už vím a mám na živých trzích odzkoušeno, že to funguje. 5) Občas přemýšlím, zda by také nebylo dobré být k AOS diversifikovaný ještě mezi spready. Je to další přístup, který je časově nenáročný, tudíž se dá v klidu dělat i během cestování. Navíc spready nám také vždy velmi dobře fungovaly (a fungují i mnoha našim studentům). Pohrávám si s myšlenkou, že část účtu oddělím a přidám si ke svým AOS ještě právě i spready, protože tady se jedná o velmi kvalitní diversifikaci – AOS a spready jsou naprosto rozdílné přístupy (zrovna tak spreadoví obchodníci mohou naopak najít skvělou alternativu diversifikace v AOS). A to je celé. Mějte se krásně a přeji všem dobré obchody.
-
Jedna z tradičních otázek, se kterou pravidelně traderům pomáhám. Tedy, kdy přejít z paperu na živý účet? I na základě mých zkušeností s mentorováním mnoha obchodníků jsem přesvědčen, že je lepší na live obchodování přejít raději trochu později než příliš brzy. Bohužel většina obchodníků se do live obchodování vrhá co nejdříve a stojí je to zbytečné peníze. Věci se mají z mého pohledu tak – obchodování je o systematické exekuci určité taktiky, která nám poskytuje řekněme výhodu nad jinými účastníky trhu tak, abychom mohli vydělávat. To neznamená, že bychom museli mít přístup, který bude důmyslnější a inteligentnější, než používají všichni ostatní (bylo by velmi naivní se domnívat, že něco podobné existuje, resp. že to můžeme mít k dispozici). Vesměs jde o to systematicky využívat určité situace, které se v trhu vyskytují – například drobnější změny nabídky/poptávky v orderflow, které obchoduji v rámci FIMS. Spousta podobných přístupů funguje, pokud se exekuují v rámci jasně nastavených pravidel. Tedy především bez výraznějších chyb a emocí. A to právě bývá u začínajících obchodníků problém – tedy za předpokladu, že vůbec pracují s dostatečně funkční strategií. Obchodních stylů existuje mnoho – na Finančníkovi hodně pracujeme s intradenním diskréčním obchodováním, automatizovanými strategiemi nebo pozičním obchodováním spreadů a opcí. A je zřejmé, že každý styl má určitá specifika „jak začít“ a jiná úskalí při přechodu na live. Nicméně ve všech oblastech vnímám u začínajících obchodníků podobný scénář – zběžné „nastudování taktiky“, několik simulovaných obchodů a velmi rychlý přechod live. Často navíc s neadekvátním risk managementem, který obchodníci po několika prvních úspěšných obchodech ještě zagresivňují například přidáváním kontraktů na velmi malém účtu. Toto vesměs končí jak finančními, tak především emocionálními ztrátami. Kdy tedy začít live? Asi nejvíce mohu hovořit o oblasti diskréčního intradenního obchodování, kde už jsem k live tradingu dovedl mnoho obchodníků. Zde bych podtrhl následující podmínky: Je třeba chápat, co v trhu dělám a proč by strategie měla fungovat – tedy nefixovat se pouze na nějaké mechanické tvary patternů, ale chápat i širší kontext. Pokud budete obchodovat jen mechanický pattern – ve stylu například double top / double bottom, pin bar či cokoliv jiného na cenovém grafu a jen čekat na to, až se v trhu objeví „příslušná úsečka“, budete velmi zranitelní při změně charakteru trhu (vyvážený trh do silně trendujícího, výrazná změna volatility). Především budete ale obchodovat mechanickou strategii, kterou byste měli obchodovat s využitím AOS (a u něj využívat možnosti různé diverzifikace – tedy těžit z toho, že na jednom trhu nebude strategie patrně nic moc, ale na mnoha trzích by mohla ze systému vypadnout třeba již použitelná equity křivka). Jiná situace je obchodovat vstupní cenové formace do širšího kontextu – tedy například do S/R úrovní z vyššího timeframu, v kontextu nárůstu/úbytku volume v dané oblasti atd. To již začínají být komplexnější pravidla umožňující alespoň částečnou interpretaci důvodů, proč obchody brát. Je nutné mít dostatečně ověřenou historii obchodů na simulovaném účtu. Začínající obchodníci mají pocit, že paper obchodování (tedy v reálném čase ale jen se simulovanými penězi) je nikam neposouvá. A raději se rychle vrhají do živých obchodů, kde přicházejí o reálné peníze. Kolikrát jsem jen viděl scénář, kdy trader měl plán „vydělat“ v paper obchodování například 5000 USD na dva kontrakty, ale již po prvním tisíci dolarů se přepnul na live účet, protože měl pocit, že mu utíkají reálné peníze… Zejména v intradenním obchodování futures potřebujete získat jasnou rutinu v exekucích, a pokud nebudete schopni vydělat peníze se striktními pravidly na simulátoru, tak v reálu to nebude lepší. Je třeba obchodovat opakovatelné vstupy. Jasná rutina v exekucích bývá patrně největší problém. Protože v obchodování se nám velmi často mísí pravidla a pocity. Přičemž naše pocity mohu být často správné a na simu není problém „jen tak kliknout“ a vydělat. Jenže toto v reálném obchodování absolutně drtivé většině obchodníků fungovat nebude. Proto je třeba v rámci paper obchodování pilovat jeden styl vstupů, který bude zpětně zřetelný i z exekuovaných obchodů. Pokud jste sice v paperu dosáhli pěkného výsledku, ale jen proto, že jste občas vzali nějaký „pěkný obchod na základě pocitů“, je to něco, co vám cestu k profitabilnímu obchodování spíše vzdaluje… Takže kdy začít live například v intradenním obchodování? Poté, co opravdu dobře zvládnete exekuce obchodů na simu. Například pro FIMS doporučuji se dvěma kontrakty v trhu NQ/YM dosáhnout alespoň simulovaného profitu 5000 dolarů po odečtení komisí s úspěšností minimálně kolem 60 %. Pokud se vám to zatím nedaří, je třeba trénovat dál. To, že vyděláte například 1000 dolarů, nic neznamená. Navíc jak z řada z vás ví, je dobré si trénování rozdělit do dílčích částí – nejprve trénovat dobré vstupy, poté výstupy a teprve výsledně skládat vše dohromady . Velmi těžko se z nuly dá zvládnout „vše dohromady“. Extrémní důraz byste měli klást na to, aby vaše simulované obchody byly „podle určité šablony“. U jiných obchodních přístupů platí vše dost podobné, byť kritéria úspěšného paper obchodování budou mít svá vlastní specifika. Doporučuji strategii papertradovat přes různá období v trhu. Například pokud budete obchodovat opce, kterým vyhovuje spíše pomalejší trh, je dobré papertradovat i přes období, která budou volatilnější, a nespokojit se jen s pár úspěšnými obchody z doby, kdy jdou trhy do strany. Protože právě až krušnější okamžiky vám pomohou dostatečně pochopit slabé stránky vašeho přístupu a třeba dotáhnout některé detaily risk managementu vašeho obchodního plánu. V každém případě platí, že pokud se do živé obchodování vrhnete bez skutečně dostatečné přípravy, nedokážete s největší pravděpodobností přestát krušné chvilky, mimo jiné proto, že nebudete schopni zjistit, kde pramení příčina ztrát.
-
Máme tu klasický prázdninový efekt. Nízká volatilita, na burze se toho (stejně jako kdekoliv jinde) moc neděje. Počet obchodů je minimální, se zisky musí být trader trpělivý. Pokud si užíváte prázdniny, zase o tolik zřejmě nepřicházíte. Prázdniny jsem v tradingu nikde neměl zrovna rád. Je teplo, takže člověk se na obchodování nemůže moc soustředit. Tradeři jsou někde u vody, takže volatilita i volume prudce padají. Skoro by se mně chtělo říci, že o prázdninách se ani nevyplatí obchodovat - ale není to pravda, protože v minulosti jsem zažil i prázdniny velmi profitabilní, takže jako se vším je i toto na burze relativní (a v podstatě platí Murphyho zákon - pokud o prázdninách nebudete obchodovat, budou to nejlepší prázdninové trhy za váš život a pokud budete, tak to naopak budou ty nejlínější prázdniny za váš život 🙂 ). Já osobně jsem rád, že po mnoha a mnoha letech už obchoduji pouze AOS, protože zkrátka a dobře na pláži je mně lépe a můj mozek jede v tomhle teplu jen na 50 %. Zatímco v zimních dnech si diskréčně ještě tu a tam rád zaobchoduji (člověk nemá v zimě moc co dělat), tak léto asi budu mít už vždy vyhraněné jen a jen pro své AOS. Zkrátka mně to vyhovuje více. A jak jsem tedy na tom v červenci byl? V prvé řadě, počet obchodů klesnul u některých systémů až o 100 %. Systémy mám postavené tak, aby reagovaly především na pohyb a na korekce v pohybu. Minulý měsíc jsme neviděli příliš ani jedno ani druhé. Takže jsem třeba neměl jediný obchod celé 4 dny, což je vzhledem ke skutečnosti, že obchoduji přes 20 systémů, docela nevídané. Některé systémy nenadělily za celý měsíc dokonce jediný obchod. Na druhou stranu, je lepší v podobných trzích neobchodovat než ztrácet peníze. Za další, průměrné zisky i ztráty se pohybovaly na menších úrovních než před pár měsíci. V trhu zkrátka a dobře chyběla volatilita, takže ani MAE a MFE hodnoty nebyly zrovna výrazné. Tím neříkám, že se nedalo vydělat - jen určitě méně a s větší trpělivostí. Celý měsíc mě zároveň opět utvrzoval v tom, co je jedna z nejzákladnějších chyb začínajících a neúspěšných traderů: Že oni zkrátka a dobře musí obchodovat. I když není co, musí klikat, musí vykazovat aktivitu - a tím samozřejmě ztrácet, protože kde nejsou pohyby, nejsou ani příležitosti. Takže, obchodovat méně a vydělávat více platí i v AOS, vždy je třeba umět si počkat jen na dny, které za něco stojí. Pravda, pracuji nyní na novém AOS přístupu, který bude potenciálně obchodovat trochu více, ale právě vždy s ohledem na volatilitu, protože nízká volatilita obchodům často moc nesvědčí (a extrémně vysoká občas také ne). Co se týče profitability, bylo to po vcelku uspokojivém červnu (+23 000 USD) spíše už tak na chleba a příjemný čas v Miláně, který jsme tam strávili v rámci koncertu Robbieho Williamse. Účet OEC přinesl + 1 000 USD. Tj. spíše takový lepší B/E, ale stále profit. Na tomto účtu mám nejméně systémů, takže především aktivita byla téměř nulová. Účet TS dopadnul ještě hůře, o částce +250 USD se nedá hovořit už ani jako o profitu. Mám na TS větší množství systémů, takže hodně slabý měsíc (málo obchodů, malá volatilita). Účet IB s agresivnějšími systémy i přes nízkou volatilitu obchodoval docela aktivně a vykázal zisk +7 825 USD. Celkem tedy hovoříme za měsíc Červenec o zisku +9 075 USD (cca 180 000 Kč). Ano, byl to sice zisk bez práce (z pohledu toho, že všechny obchody provedl počítač, samozřejmě nepočítám nekonečnou práci na vývoji všech AOS), ale vím, že to jde i mnohem lépe 🙂 Zároveň jsem ale vděčný, že to byl další ziskový měsíc, protože i ztrátové už jsem zažil (naštěstí ztrátové měsíce jsou u mě velmi mírné a přijatelné). Ale vždy je co zlepšovat. Vždy je možnost jít mnohem, mnohem dále, což je to, na čem také aktuálně pracuji. Znám nedostatky svých systémů, vím, co jsou jejich slabé stránky a od ledna letošního roku pokračuji krůček po krůčku k tomu, abych se pohnul do další úrovně (a je to velmi náročná práce vyžadující mnoho trpělivosti). Pokud jste tedy přes prázdniny nechali trading chvilku odpočívat, myslím, že se až tolik zase nestalo. Navíc odpočinek je velmi důležitý i pro tradery a dovolené jsou super možností získat odstup a přijít na nové myšlenky a nápady. Celkově jsem s první polovinou roku zatím vcelku spokojený. Bylo letos už pár náročnějších měsíců, jsem také zatím v rámci letošního roku trochu za svým ročním cílem (například spready byly první 3–4 měsíce opravdu slabota, ale tak to chodí, není každý den posvícení), ale i tak si nemohu stěžovat, a pokud bude i zbytek roku takový, určitě to bude pozitivní. Ale uvidíme, v tradingu vše může být ze dne na den jinak. Přeji tedy všem dobré obchody a super zbytek prázdnin. P.S. Dostal jsem e-mailem několik dotazů, zda mé AOS, jejichž výsledky jsem minulý (i tento) měsíc prezentoval, vycházejí z principů, které vyučuji ve AOS webináři. Ano, řada mých systémů jsou vcelku jednoduché a vycházejí právě z principů v tomto webináři.
