Obchodní výhoda plynoucí z přehnané reakce obchodníků

V lednu 2024 jsem na Finančníkovi zveřejnil pravidla mechanické strategie pro nákup krátkodobých poklesů v akciích Nasdaq 100. Modelový účet s počátečním kapitálem 10 000 dolarů se ve sledovaném období více než zdvojnásobil. Ještě podstatnější než samotný výnos je ale nízké průměrné využití kapitálu. Dnes si ukážeme, co výsledky říkají o stavbě systematických strategií a proč je dalším logickým krokem kombinace mean reversion, momenta a dalších přístupů v jednom portfoliu.
Strategie zveřejněná dopředu
Původní článek Obchodní strategie: nákup krátkodobých poklesů v akciích jsem publikoval 21. ledna 2024. Popsal jsem v něm nejen myšlenku „buy the dip“, ale také konkrétní vstupní a výstupní pravidla. Součástí článku je i interaktivní backtester, ve kterém si lze otestovat různé varianty strategie.
O rok později jsme v prvním updatu vyhodnotili nová out-of-sample data. Strategie za první rok přidala přibližně 25 %.
Dnešní update je ještě zajímavější. Od prvního vyhodnocení máme k dispozici další rok a půl dat, přičemž samotná pravidla zůstala beze změny. Nejde tedy o systém, který bychom zpětně upravili podle toho, co trh mezitím udělal. Hodnotíme stále stejnou logiku na datech, která při zveřejnění strategie nebyla známá.
Aktuální výsledky: modelový účet se více než zdvojnásobil
Aktualizovaný backtest pracuje se stále stejnými parametry, které jsme si popsali v původním článku. Testované období sahá od 1. 1. 2024 do 2. 8. 2026 a výkonnost zahrnuje komise podle sazeb Interactive Brokers.
Systém dosáhl zisku 10 208 dolarů. Konečný stav modelového účtu je tedy 20 208 dolarů, což představuje celkové zhodnocení 102,08 %.
Anualizované zhodnocení vychází na 31,23 %. Nasdaq 100 ve stejném období vydělal 68,48 %, respektive 22,79 % anualizovaně, ale za cenu výrazně hlubšího drawdownu. Benchmark se dostal na –22,64 %, zatímco maximální drawdown systému byl –10,18 %.
Další základní metriky:
221 obchodů, úspěšnost 73,76 %, profit faktor 2,56, Sharpe ratio 1,72, průměrná expozice 13,14 %. Rok 2024 skončil zhodnocením 22,5 %, rok 2025 výsledkem 28,9 % a od začátku roku 2026 do začátku srpna přidal systém dalších 27,9 %.

Nejcennější metrika je volný kapitál
Přes více než 100% celkové zhodnocení byla průměrná expozice strategie pouze 13,14 %. Většinu času systém držel hotovost a čekal na situace, pro které byl navržen.
Pro mě coby aktivního obchodníka je to jeden z nejcennějších parametrů. Nevyužitý kapitál totiž může sdílet jiná, ideálně nízce korelovaná strategie, a výsledky celého účtu tak posouvat dál.
Není to samozřejmě úplně triviální. Průměrná expozice představuje dlouhodobý průměr, nikoliv stav, který na účtu vidíme každý den. V praxi expozice osciluje mezi nulou a maximem. V tomto backtestu se maximální expozice dostala až na 193,41 %, protože systém povoluje obchodování na margin.
Průměrná expozice 13,14 % tedy neznamená, že máme každý den bezpečně volných zbývajících 86,86 % účtu. Znamená ale, že existuje značný prostor pro kombinování více systémů nad stejným kapitálem. Lze je skládat buď s cílem maximalizovat výnos, nebo stabilizovat průběh equity. Právě na druhou možnost se sám zaměřuji především.
Proč jednoduchá mean reversion strategie funguje
Možná si říkáte, jak je možné, že veřejně a zdarma popsaná strategie může dosahovat takto zajímavých parametrů.
Odpověď není v žádném tajném indikátoru. Jde o to, že strategie je jednoduchá a staví na jednom ze základních tržních principů.
Připomeňme si, že je stoprocentně mechanická. Je tedy plně replikovatelná podle předem popsaných pravidel a v průběhu obchodování nevyžaduje žádné dodatečné rozhodování o tom, kdy vstoupit nebo vystoupit. Kompletní pravidla včetně bezplatného backtesteru naleznete zde.
Strategie stojí na principu návratu k průměru, anglicky mean reversion. Sleduje akcie Nasdaq 100 v dlouhodobě rostoucím režimu a čeká na jejich krátkodobý pokles. Pokud akcie klesne o více než 3 %, systém se ji následující den snaží nakoupit ještě níže limitním příkazem vzdáleným přibližně o 0,9násobek ATR5.
Pozice se uzavírá po rychlém odrazu ceny nebo na časovém stop-lossu.
Za pravidly není nic magického. Prudký krátkodobý pohyb často obsahuje nucené výstupy, přehnané reakce a dočasnou nerovnováhu nabídky a poptávky. Jakmile tlak poleví, cena má tendenci část pohybu korigovat.
Princip mean reversion podle mě z trhů nezmizí. Neznamená to ale, že každá jeho implementace bude vydělávat stále stejně dobře. Někdy bude fungovat lépe, jindy hůře. To je důležitý rozdíl mezi základním tržním principem a konkrétní strategií, která jej obchoduje.
Aktuálně má strategie za sebou příznivé období. Pokud trhy přejdou do déletrvajícího poklesu, přijdou drawdowny i zde. Systém totiž bude nakupovat akcie, které mohou po vstupu pokračovat níže.
Právě proto pracujeme s dlouhodobými testy. V interaktivním backtesteru si můžete sami ověřit, že ne každé období dlouhé 2,5 roku vytvoří zhodnocení přes 100 %. Současně je ale vidět, že strategie v dlouhodobých testech zvládala i výraznější tržní poklesy.
Od jedné strategie k portfoliu
Klíčové je, že podobné strategie se zpravidla neobchodují samostatně. Největší smysl dávají jako součást portfolia složeného z přístupů, které mají rozdílná období zisků a ztrát.
Ve svém portfoliu kombinuji především:
mean reversion strategie, kterým se typicky daří v rozkolísaných trzích pohybujících se spíše do strany, momentum a trend following strategie, které těží z déletrvajících trendů, intradenní breakout strategie na indexech, které vydělávají na silných long i short pohybech uvnitř obchodního dne. Tyto přístupy nemají vydělávat všechny ve stejnou chvíli. Právě v tom spočívá jejich hodnota. Když jeden typ trhu přestane vyhovovat mean reversion, může se současně rozběhnout prostředí příznivé pro momentum nebo intradenní breakouty.
Na následujícím grafu vidíte export mark-to-market equity z mého hlavního účtu u Interactive Brokers.

Křivka není výsledkem jediné strategie. Na účtu kombinuji různé přístupy a časové rámce. Některé obchodují návrat k průměru, jiné momentum a další intradenní pohyby. Každý systém má jiné období, kdy se mu daří, kdy prodělává a kdy pouze čeká na svoji příležitost.
Export je normalizovaný do jednotek σ (sigma). Neukazuje velikost účtu ani konkrétní dolarový výnos. Podstatný je průběh mark-to-market equity v horním panelu a realizovaného drawdownu ve spodním panelu. Vidíte, že účtu se dařilo konstantně růst (i přes různé fundamentální turbulence posledního roku) s velmi nízkým drawdownem.
Právě tímto směrem dnes mířím nejvíce. Nehledám jednu strategii, která bude sama vydělávat každý měsíc. Skládám portfolio tak, aby vedle sebe pracovaly různé zdroje obchodní výhody, sdílely stejný kapitál a společně vytvářely stabilnější průběh equity.
Jednoduchý nákup korekcí je pro takové portfolio dobrým stavebním kamenem. Má jasnou logiku, krátkou dobu držení, dostatek obchodů a nízkou průměrnou expozici. Jeho hodnota proto nespočívá jen ve více než zdvojnásobení modelového účtu, ale také v prostoru, který ponechává dalším přístupům.
Co si z výsledků odnést
Po přibližně dvou a půl letech nových dat vidím tři praktické závěry.
Nejprve je ale důležité říct, co z výsledků neplyne: že jsme našli svatý grál. Nenašli. Model obchoduje akcie, kterým zejména v posledních měsících tržní prostředí přálo. Současně ale velmi pěkné výsledky vidím i u dalších long mean reversion strategií, které mám v portfoliu.
Prvním závěrem je, že funkční systematická strategie nemusí být složitá. Mohou stačit jednoduchá pravidla, která odpovídají konkrétnímu tržnímu kontextu a v méně příznivém prostředí nevytvářejí nepřiměřené ztráty.
Druhý závěr je praktický zejména pro ty, kteří s tradingem začínali před několika lety. Zkuste si zpětně vyhodnotit, kolik jste skutečně vydělali, kolik času vás obchodování stálo a jak stabilní byl celý proces. Obchodování podobné strategie zabere maximálně několik minut denně a lze je navíc poměrně snadno automatizovat. Sám jsem se k systematickému obchodování dostal podobnou cestou. Postupně bylo zřejmé, že mi mechanické strategie nabízejí lepší risk model než samotné investování a zároveň výraznou časovou úsporu proti diskrečnímu tradingu.
Třetím závěrem je potřeba sledovat, jak se strategie chová vedle systémů, které už obchodujeme. Pokud je mezi nimi nízká korelace, může dávat smysl nový systém do portfolia zařadit. Právě o to mi v tradingu jde především: efektivně využívat účet prostřednictvím principiálně odlišných strategií s nízkou vzájemnou korelací.
Stejným směrem pracujeme i v Trading Roomu. Sdílím zde většinu přístupů, které sám obchoduji, a to jak v podobě konkrétních signálů, tak navazující výuky. Pro vlastní portfolio tak můžete získat první sadu v zásadě odlišných strategií a sledovat, jak spolu pracují v reálném čase.

Poslední měsíce máme na Finančníkovi opravdu živo.  Zde je přehled o tom, kam se posunula naše skupina a kam výkonnost strategií. Plus informace o plánech na nejbližší měsíce.
Spuštěna výuka long mean reversion + živé obchody
V září jsme v Trading Room publikovali pro všechny kurz výuky long mean reversion strategie. Kompletní popis vývoje obchodního přístupu krok za krokem – od myšleny, po live trading.
Sám jsem strategii ihned po dokončení spustil na živém účtu. Mám za sebou 11 obchodů se ziskem přes 2 000 dolarů a úspěšností 81,82 %. Takto vypadá má dosavadní živá ekvity křivka:

V rámci výuky sdílím zcela otevřeně kompletní pravidla systému, který tak lze obchodovat nezávisle skrz libovolné platformy. Pro ty, co začínají a nechtějí si signály generovat sami, jsou signály připravovány i v interaktivním dashboardu pod označením MRZ:

Během přibližně dvou týdnů máme v plánu do kurzu přidat i python skener, který všem umožní s využitím bezplatných Yahoo dat připravovat signály strategie bez potřeby jakéhokoliv skriptování nebo budoucí účasti v Trading Room.
K výuce máme opravdu velmi pozitivní zpětnou vazbu. Pro budoucí nové členy Trading Room je výuka dostupná již jen v ročním členství a rozhodně doporučuji výuku shlédnout a MRZ zařadit do portfolia.
Silná výkonnost intradenního breakoutu
Druhým systémem, který na Finančníkovi v Trading Room sdílíme v plně otevřené podobě (spolu s otevřenými autotradery), je intradenní breakout. Podrobně viz Trading Room intradenní breakout - Zákulisní orientace
Ten obchodujeme od května 2024 a takto aktuálně vypadá ekvity křivka se sdílenými pravidly:

Výkonnost se vztahuje ke kapitálu 20 000 dolarů a risku 200 dolarů na obchod. Od spuštění systém vydělává cca 22 % ročně při drawdownu -7,5 %. Sharpe ratio cca 1.3.
Jde o kontinuální backtest vyučované varianty s tím, že jednotliví členové aplikují různé své nuance.
Mé vlastní živé obchodování tohoto systému od spuštění v Trading Room vydělalo již 23 359 dolarů (reálné peníze, nikoliv backtest). Live trading ekvity z Interactive Brokers vypadá následovně:

Mé aktuální sharpe ratio v live tradingu intradenního breakoutu je 1.16.

Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům?
Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí?
Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům
Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování.
Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Výhodou systému je, že obchoduje jen občas a velmi dobře sdílí kapitál s dalšími strategiemi.
Nová maxima u Deep Dip
V Trading Room sdílím signály k několika dalším svým strategím (zde zatím bez výuky systému).
Krásnou výkonnost má například Deep Dip  - long mean reversion časovaný pomocí implikované volatility. Podrobně jsem o systému psal na Finančníkovi v článku Časování návratu k průměru pomocí implikované volatility.
Systém obchoduji živě přes rok a stále vytváří nová maxima bez výraznějších drawdownů:

Shorty a připravovaný kurz
Specifickou kategorií obchodů v mém portfoliu je shortování akcií.
Signály ke své short mean reversion strategii sdílím v Trading Room od poloviny roku 2021 a takto vypadají od té doby mé živé výsledky z Interactive Brokers:

Jde o export mých vstupů a výstupů z platformy Interactive Brokers, kdy velikost pozice byla přepočítána na alokaci 10 % účtu na pozici (protože v rámci živého obchodování mám position sizing dynamický a je ovlivněn dalšími strategiemi v účtu). Obchodovaný systém  je stále stejný a používám kódy sdílené v Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“.
S výkonností jsem spokojený, nicméně z praxe plyne, že shorty jsou spojené s mnohem více know-how, než obodobné obchody do longů.
Z tohoto důvodu připravuji v Trading Room kurz, ve kterém si swingovou short mean reversion postavíme opět od myšlenky k live tradingu. Důvod je jednoduchý – kombinaci cca tří systémů vnímám jako základní proto, aby trader byl schopen provozovat konzistentně profitabilní trading. A v rámci tradingu skutečně chcete obchodovat kombinace systémů - viz vysvětlení, co je to portfolio.
Jakých tří systémů? Například právě vyučované long mean reversion, plánované short mean reversion, plus momentum – například rotační momentum, které obchoduji na Finančníkovi jako SMO NDX – viz Co jsou zač rotační momentum strategie? Mimochodem právě na rotační strategie bych rád zaměřil další kurz poté, co probereme short mean reversion.
Pro inspiraci – takto vypadá ekvity křivka portfolia (černá křivka) složená ze tří systémů:
Červená – můj live trading (exekuce vytažené z Interactive Brokers) strategie MR3000S  - short mean reversion na amerických akciích – signály strategie jsou sdíleny v Trading Room.
Modrá – můj live trading strategie NDX SMO (rotační momentum strategie na Nasdaq 100) – signály strategie jsou sdíleny v Trading Room.
Zelená – backtest nově postavené long mean reversion strategie MRZ, která je  v Trading Room vyučována se všemi pravidly:

Výkonnost odpovídá zhodnocení 32,3 % ročně, při dradownu -14,5 %. Sharpe ratio 1,53. Portfolio využívá obchodování na margin.
Solidní výkonnost, navíc při plné automatizaci (podobné řešení lze obchodovat skrz autotrader, který sdílíme v TechLabu).
Mým cílem je tak v TradingRoom poskytnout v průběhu následujících měsících know-how k tomu, aby si každý mohl podobné portfolio postavit a obchodovat třeba i bez další účasti ve skupině.
Ovšem samozřejmě v praxi pravděpodobně nebudete chtít skončit u obchodování tři systémů. Protože čím více nekorelujících strategií do portfolia zapojíte, tím stabilnější výkonnost získáte. Sám například stejné strategie obchoduji mimo jiné na ne amerických burzách. Ale k podobné diverzifikaci je potřeba se dobrat postupně.
Proto pokud vás svět automatizovaného obchodování zajímá, je ideální se nyní zapojit do ročního předplatného TradingRoom. Začít aplikovat již sdílené know-how a postupně se s ostatními posouvat kupředu.

Při obchodování na burze můžeme pracovat s různými statistickými výhodami. Jednou z nich může být i IPO, kdy se akcie poprvé dostávají na burzu.
Obsah článku:
Co je IPO? Kolik je IPO za rok? Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Obchodování IPO Tendence pohybů akcií po IPO SPAC vs. tradiční IPO Identifikace SPAC v historických grafech Obchodní plán vycházející z IPO Backtest mechanické IPO strategie Mechanické obchodování IPO – shrnutí Co je IPO?
"IPO" je zkratka pro "Initial Public Offering" a označuje první veřejnou nabídku akcií společnosti na burze. Tento proces je klíčovým momentem pro mnoho soukromých společností, protože znamená jejich vstup na veřejný akciový trh a nabídnutí svých akcií široké veřejnosti. Před IPO je společnost obvykle vlastněna zakladateli, ranými investory, jako jsou venture kapitalisté, a možná malým počtem privátních investorů. IPO umožňuje společnosti získat kapitál od široké veřejnosti prostřednictvím prodeje akcií a současně poskytuje raným investorům a zakladatelům možnost zhodnotit část své investice.
Kolik je IPO za rok?
O kolika potenciálních obchodech hovoříme?
I když aplikujeme na první obchodní den akcie po IPO konzervativní filtr likvidity C*V > 10 milionů, abychom vyloučili různé penny stocks, jde stále o vyšší desítky, někdy i stovky obchodních příležitostí ročně:

Historická data ukazují, že poslední roky je IPO méně, zejména v roky, kdy akciové trhy klesaly. Ale stále jde o zajímavé množství signálů.
Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat?
Coby tradeři obecně vyděláváme především na neefektivitách trhů. Ty se často odehrávají v dobách, kdy v trzích panují emoce. Což uvedení nové společnosti na veřejně obchodovaný trh často představuje. O společnostech vstupujících na trh se hodně hovoří a především není známá jejich tržní cena. Ta se teprve bude tvořit.
Obchodování IPO
IPO lze obchodovat jednak tak, že se účastníme samotného úpisu. Při vstupu na burzu je na základě poradců a investičních bank stanovena cena, za kterou se akcie upisují. Za tuto cenu lze nakupovat akcie u brokerů, kteří IPO umožňují obchodovat. Řada obchodníků akcie nakupuje právě v IPO a vydělává na tzv. fenoménu IPO pop – rozdílu mezi první otevírací cenou akcie na burze a cenou, za kterou byla akcie upsaná. Řada akcií na základě zájmu investorů otevře výše, než za kterou byly primárně upsány. Nasdaq ve svých statistikách udává, že průměrný IPO pop v roce 2020 byl 38 %  (viz Trends in IPO Pops).
IPO lze obchodovat ale i tak, že akcie nakupujeme až poté, co se začnou obchodovat na burze. Což je cesta, která se dá dělat systematicky s běžnými nástroji, které máme všichni k dispozici. Oproti etablovaným akciím můžeme coby tradeři těžit ze zvýšené volatility a již zmíněného prostého faktu, že trh teprve hledá férovou tržní cenu dané společnosti. To se promítá do toho, že některé tituly mohou po svém IPO dosáhnout ohromného zhodnocení. Zde je graf nejvyšších zhodnocení akcií za 30 obchodních dnů od první uzavírací ceny:

 
Vidíme, že každý rok, včetně let 2022–2023, se našly tituly, které během 30 dnů po IPO uzavřely o několik desítek procent výše, než za jakou cenu skončilo na burze jejich obchodování první den. To jsou bezesporu zajímavé obchodní příležitosti.
Tendence pohybů akcií po IPO
Výše uvedený graf by mohl naznačovat, že akcie mají po IPO tendenci růst. Obecně tomu ale tak nebývá (výše publikovaný graf ukazuje maxima). Takto vypadají průměrná zhodnocení za 30 obchodních dnů od první uzavírací ceny po IPO:

Zejména v době celkového klesajícího trhu akcie po IPO průměrně klesaly. A některé opravdu výrazně. Takto vypadá nejnižší zhodnocení akcií po IPO za 30 dnů od první uzavírací ceny:
 

Akcie tedy umí v relativně krátké době po IPO vytvořit jak ohromný zisk, tak ohromnou ztrátu. To je paradoxně přesně prostředí, které pro aktivní trading potřebujeme. Vesměs vyděláváme hlavně na volatilitě, kdy se obchodované trhy hýbou.
SPAC IPO vs. tradiční IPO
IPO v grafu poznáme tak, že v daný den začíná cenový denní graf daného tickeru. Budete-li grafy testovat a například na IPO stavět obchodní systém, je potřeba mít na paměti druhý možný způsob, jak se společnosti dostávají na burzu. Může jít o výše popsané tradiční IPO, ale i o tzv. SPAC (Special Purpose Acquisition Company). SPAC IPO a tradiční IPO jsou dva rozdílné přístupy, jak společnost může vstoupit na veřejný akciový trh. Zatímco oba procesy mají stejný konečný cíl – získat kapitál od veřejných investorů a obchodovat na burze – způsob, jakým k tomu dosáhnou, se značně liší.
SPAC, někdy označovaný jako „blank check company“, je entita vytvořená výhradně za účelem akvizice jedné nebo více nejmenovaných podniků. Společnost se na burzu dostane tak, že skupina investorů nebo sponzorů vytvoří novou společnost (SPAC) a uvede ji na burzu. Přičemž investoři kupují akcie bez znalosti, jaká konkrétní akvizice bude provedena. Jde skutečně o prázdnou společnost, kdy se teprve později hledá firma, u které SPAC provede akvizici. Jakmile je cílová společnost identifikována (často měsíce až několik let), akcionáři SPAC hlasují o schválení akvizice. Po schválení se cílová společnost stává veřejně obchodovanou společností prostřednictvím fúze se SPAC.
Rozlišovat mezi tradičním IPO a SPAC IPO je při analýze grafů velmi důležité. Cena SPAC IPO zpočátku nemá souvislost s akvizovanou společností.
Identifikace SPAC v historických grafech
SPAC můžeme v historických grafech identifikovat například pomocí Norgate Dat (je potřeba alespoň platinum tarif). Takto vypadá jednoduchý indikátor, kterým si do grafu vykresluji, jestli byla společnost SPAC:
#include_once "Formulas\Norgate Data\Norgate Data Functions.afl" blankcheckcompany = NorgateBlankCheckCompanyTimeSeries(); Plot(blankcheckcompany,"SPAC",colorBlack,styleHistogram); Screenshot z Amibrokeru zobrazuje cenový vývoj healthcare společnosti Clover Health Investments (CLOV):

Ta vstoupila na burzu v roce 2021 prostřednictvím SPAC IPO. Vývoj grafu v roce 2020 (kde na spodním indikátorů vidíme čárky) se netýkal společnosti CLOV, ale investičního nástroje (prázdné společnosti), která byla uvedena na burzu, ale ještě se nevědělo, se kterou společností se spojí.
Obchodní plán vycházející z IPO
V případě systematického obchodování IPO se tedy budeme chtít zaměřit na nové společnosti (existuje v grafu jen několik úseček), které nejsou SPAC. Patrně budeme chtít tyto společnosti nakupovat (shortování akcií se mi jeví v této fázi jako hodně riskantní, nehledě na to, že shorty nemusí být vůbec k dispozici). 
Jeden z nejjednodušších způsobů obchodování, které se nabízí, je obchodovat momentum.
To dává smysl i s ohledem na výše publikované tendence. Některé společnosti mají po IPO tendence ke skutečně silnému trendování.
Může tak být výhodné nakoupit trh v okamžiku, kdy cena poprvé uzavírá výše, než byly předcházející maximální ceny.
Takto může vypadat konkrétní obchodní plán:
Vstupní podmínky:
Společnost je obchodována na US burze a není SPAC. První obchodní den měl dostatečný objem. C*V>10000000 Trh nakoupíme při otevření následující den poté, co poprvé uzavřel výše než kterákoliv předcházející cena. Na signál čekáme v prvních 100 dnech obchodování titulu. Risk management:
Stop-loss 20 % od vstupu. Profit target 30 % od vstupu. Obchodujeme současně maximálně 5 pozic, každé alokujeme 20 % kapitálu. Pokud je k dispozici více signálů než pozic, které si můžeme dovolit otevřít, řadíme signály podle aktuálního průměrného C*V. To je vše.
Kromě podmínky likvidity nemá systém žádnou optimalizovatelnou vstupní podmínku. Což je velké pozitivum – čím méně proměnných, tím vyšší šance na robustní systém.
Optimalizovatelný je risk managment. Ten ale upřímně vnímám jako základní a pro živé obchodování bych volil místo fixního stop-lossu patrně nějakou formu posouvaného stop-lossu.
Backtest mechanické IPO strategie
Backtest podobného ukázkového přístupu rozhodně naznačuje, že v této oblasti bude zajímavý edge.
Historicky by strategie dosahovala zhodnocení 20,53 % p.a. při drawdownu -31,57 %. A to po započtení komisí dle Interactive Brokers. Testováno za období 1. 1. 2003 - 25. 4. 2025. Do testu byly zahrnuty i delistované akcie. Použita Norgate Data.
Průměrný obchod má velmi nadstandardní zhodnocení +6,72 % při průměrné délce obchodu 67 dnů. Sharpe ratio je 0,95.
Zde jsou graficky zobrazené výsledky backtestů.
Graf vývoje stavu účtu strategie (modrá křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Logaritmické měřítko:

O tom, jak ohromný rozdíl v absolutních číslech je ve zhodnocení strategie vůči držení indexu S&P 500, dobře vypovídá graf v běžném měřítku:

Mechanické obchodování IPO – shrnutí
Jednoduchá ukázková strategie ukazuje, že v mechanickém trendovém obchodování IPO může být zajímavý edge. I velmi jednoduchá pravidla strategie vykazují stabilní růst equity křivky. Strategie má přitom velmi jednoduchá pravidla a implementovat ji do portfolia není složité.