Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Slovník pojmů Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Více jistot v nejistém tradingu: diversifikace

    diversifikace.jpgExistuje řada přístupů pro vylepšení vlastního tradingu a existují i přístupy, jak do tradingu přidat trochu více „jistot“. I když slovo „jistota“ není samozřejmě v tradingu nikdy na místě. Jednou z takových technik je diversifikace. Rád bych však dnes pohlédl na tento fenomén z trochu jiného, spíše netechnického úhlu pohledu.

    Slovo „diversifikace“ by se dalo přeložit jako „rozložení“, v případě tradingu „rozložení rizika“. Toto je obecně zažitý termín, který mnozí vstřebají pouze rychlým a povrchním vjemem. Zamysleme se ale na moment nad tím, co vlastně diversifikace je a ukažme si, že diversifikaci v podstatě používají veškeré profese.

    Zkuste si na moment představit, že se rozhodnete začít podnikat. Abyste mohli úspěšně začít, potřebujete dvě základní věci – produkt, který budete nabízet a klienta, který bude váš produkt odebírat. Může se jednat o produkt ve formě služby nebo výrobku a váš klient může být koncový uživatel nebo korporace, na tom nezáleží. Já osobně byl před lety spoluvlastníkem reklamní agentury, takže zůstaňme třeba u tohoto příkladu.

    Máme tedy reklamní agenturu. Produkt, který nabízíme, je v tomto případě kreativita - tzn. kreativní myšlenky a nápady na reklamní kampaně. S tímto začínáme podnikat. Našimi potenciálními klienty jsou prakticky všichni, kteří potřebují reklamu – chceme se zaměřit převážně na nejrůznější výrobce celé škály produktů.

    Nyní si představme, že se nám po půl roce podaří získat jednoho klienta, navíc velmi váženého – například Nestlé. Taková firma může být pro reklamní agenturu doslova „dojnou krávou“. Klient jako tento vydá za deset menších klientů. A jelikož je klient našimi kreativními návrhy nadšený, dává nám postupně více a více zakázek a tak se na náš účet postupně sype více a více peněz. Budoucnost nikdy nebyla růžovější, nakupujeme nové BMW, stavíme dům s bazénem. Až do tohoto bodu je vše růžové a ideální.

    Jednoho dne však přijde od Nesté obálka, ve které nalezneme dopis se stručným obsahem: „s politováním oznamujeme, že jsme si našli jinou agenturu“. Podobné věci jsou v této branži na denním pořádku a my náhle procitneme do reality: na krku úvěry, hypotéky, splátky, leasingy, zaměstnanci, pronájmy a měsíční náklady v astronomické výši. Lapeme po dechu a začínáme přemýšlet, kde začít situaci zachraňovat...

    Nyní se zamysleme nad tím, zda-li by skutečně musela být situace takto tragická. Je jasné, že předejít se jí s vysokou pravděpodobností zřejmě nedalo, ale rozhodně by bylo možné připravit se tak, aby v případě podobné situace došlo pouze k minimálním nežádoucím efektům a naší firmu by nic podobného neohrozilo. Řeč je samozřejmě o diversifikaci.

    Stavět celý byznys na jediném klientovi a jediném produktu může být extrémně nebezpečné. Většina podnikatelů si je tohoto velmi dobře vědoma a tak se snaží „pojistit“ se formou rozložení rizika: na jedné straně se snaží o získání co největšího počtu klientů a na straně druhé o co nejširší portfolio služeb dle rostoucích nároků klienta. Tak například naše hypotetická agentura by nemusela vůbec prodávat firmě Nestlé pouze kreativní návrhy. Postupem času by se jí rozhodně podařilo přesvědčit Nestlé, aby na naší agentuře nechali také produkci kampaně a nákup souvisejících médií. Pokud by jednoho dne naše firma skončila jako „kreativní agentura“, mohla by za určitých okolností pokračovat pro Nestlé jako „mediální agentura“.

    S diversifikací v rovině produktové nabídky bychom se samozřejmě snažili i diversifikovat naší klientelu. A tak bychom vynakládali nemalou část našich vydělaných peněz do dalších výběrových řízení a snažili se získat ještě alespoň 2-3 klienty. Pokud by naše portfolio klientů čítalo alespoň 4 klienty, z toho dva velké a dva malé, naše firma by nebyla výrazněji ohrožena při ztrátě jednoho z nich.

    Význam diversifikace tedy náhle přidal do našeho reklamního byznysu podstatně více „jistot“.

    Tento krok diversifikace je natolik důležitý, že jej naleznete i u firem, které by ze své podstaty vůbec nikdy diversifikovat nemuseli. Tak například firma Coca-cola. Pokud by se tato firma soustředila pouze a jen na výrobu a prodej tohoto věhlasného nápoje, vystačila by si s tím zřejmě do skonání světa. Firma Coca-cola je natolik zaběhlou značkou, že nepotřebuje další produkty. Prodává všude a stále – ať je mír nebo válka, prosperita nebo chudoba. Přesto neustále firma vyvíjí další nápoje. Máme zde produkty jako Fanta, Sprite, nebo Cherry Cola a Vanila Coke. Firma se chce saturovat do různých sfér a i přes svojí sílu značky pokračuje v diversifikaci...

    Na druhou stranu, diversifikace musí být vždy dělána s rozumem a mírou. V posledních pár letech byly velikou módou akvizice, které svým způsobem měly pomoci firmám k větší diversifikaci. Řada firem došla do bodu určitého „přediversifikování“, takže jejich výsledky po nákladných akvizicích šly razantně k horšímu. Nakonec řada firem své skoupené firmy zase rozprodala a šla se soustředit na svůj původní (core) byznys... Všeho je třeba s mírou a vždy bychom měli diversifikovat ve stejném, nebo velmi blízkém oboru.

    Nyní si tedy toto vše přenesme finálně na trading.

    Obchodovat jeden jediný systém nemusí být od věci, avšak může nastat období, kdy se systému přestane dařit – a to třeba i dost zásadně. Stejně jako firma Nestlé nám na pár měsíců může dát náš systém zkrátka a dobře „výpověď“.

    Na takovou situaci se však můžeme připravit.

    Pokud se nechceme příliš tříštit mezi více trhů a systémů (můj případ), můžeme se pokusit ve svém systému vytvořit co nejvíce pokud možno minimálně korelujících patternů (takto jsme s Petrem postavili náš systém FinWin).

    Pokud nám nedělá problém obchodovat více trhů, můžeme náš systém aplikovat na 2-3 trhy.

    Pokud máme více systémů pro různé trhy, je to také v pořádku, jsme-li schopni vše stále efektivně sledovat a máme-li správně nastavená pravidla portfolio-managementu.

    Diversifikace může výrazně vyhladit naší equity a postarat se o „hladší“ příjmy. Často je tento efekt vykoupen celkově nižší výnosností – každé pro má svá proti. Moderní teorie pak říkají, že ideální počet pro diversifikaci je číslo 5 (tj. například 5 patternů v jednom systému nebo 5 různých systémů).

    Diversifikace je kriticky důležitá i z psychologického pohledu. Můžeme se snažit donekonečna vylepšovat náš systém tak, aby měl co nejnižší poklesy v equity a co nejstabilnější růst. A nebo můžeme vzít více nekorelujících systémů a velmi často nám jejich spojení jako „zázrakem“ udělá stejnou službu, s mnohem méně námahy.
    Diversifikace je skutečně široká oblast, které se případně ještě budeme v budoucnu věnovat více. V tento moment ale mějte na paměti, že začít přemýšlet v mezích diversifikace vás může posunout vpřed často více, než si myslíte. Začít můžete například s experimentováním vašich systémů v programu MSA (Market System Analyzer).

    2.1.2008

    Tomáš Nesnídal


    Další články na toto téma

    Nejlepší způsob dosažení vyšší stability: diversifikace (2/2)

    Nejlepší způsob dosažení vyšší stability: diversifikace (2/2)
    V minulém díle jsme si představili korelaci, jako základní nástroj k efektivní diversifikaci. Pokud budeme mezi sebou diversifikovat systémy s co nejnižší korelací, můžeme dosáhnout lepší stability distribuce zisků – jak si dnes názorně ukážeme.
    Vraťme se nyní k výsledkům hypotetických systémů, se kterými jsme pracovali už v minulém díle (je vcelku jedno, zda-li pro názornost použijeme výsledky reálné, nebo hypotetické – jde především o pochopení logiky věci). Tentokrát řekněme, že máme celkem 3 různé obchodní systémy (Systém 1, Systém 2 a Systém 3), které měsíčně vygenerují průměrně 15 obchodů každý a vydělají tak za měsíc průměrně 600 – 650 USD.
    Nyní přichází otázka: kombinovat tyto 3 systémy dohromady, nebo nikoliv? A pokud ano, který systém kombinovat se kterým, abychom dosáhli lepších výsledků – myšleno z pohledu stabilnější distribuce zisků a menšího propadu (drawdownu) v naší equity křivce?
    Samozřejmě, už z minulého dílu víte, že odpověď na tyto otázky nám dá právě určení vzájemné korelace těchto systémů. Pojďme se tedy podívat, co nám takový test korelace ukáže.
    Předpokládejme, že primárně budeme chtít obchodovat Systém 1, k němu pak dle výsledků korelace doplnit buďto Systém 2, nebo Systém 3:

    Systém 1, Systém 2 a Systém 3. Bílý sloupec jsou výsledky za jednotlivý obchod, modré sloupce prezentují P/L, nebo-li vývoj equity křivky – jak nám konkrétně roste po jednotlivých obchodech účet. Zcela dole pak naleznete korelaci mezi systémy.
    Jak tedy vidíme, korelace mezi Systémem 1 a Systémem 2 je 69.1%, což je velmi vysoká korelace – Systém 1 a Systém 2 se tedy chovají velmi podobně a vzájemnou jejich kombinací nedosáhneme příliš diversifikačního efektu, ani vyhlazení equity křivky.
    Oproti tomu, korelace mezi Systémem 1 a Systémem 3 je -59.9%. Jedná se o negativní korelaci, což je pro účely vzájemné diversifikace velmi dobré znamení, jak jsme si vysvětlili v minulém článku. Kombinace systému 1 a systému 3 se tedy její jako velmi dobrý nápad a skutečně nám dává příslib stabilnější equity a potažmo menších drawdownů.
    Pojďme tedy nyní udělat vzájemné kombinace a podívat se na výsledky. Aby bylo porovnání co nejpříkladnější, porovnáme následující varianty:
    VARIANTA 1: budeme obchodovat pouze Systém 1, avšak zdvojnásobíme počet kontraktů (tj. namísto přidání druhého systému za účelem diversifikace prostě jen znásobíme kontrakty).
    VARIANTA 2: spojíme systém 1 a systém 2 – dle korelací předpokládáme, že tato metoda by stabilitu equity příliš vylepšit neměla.
    VARIANTA 3: spojíme Systém 1 a systém 3 – dle vzájemné korelace předpokládáme, že toto spojení by mělo dávat nejstabilnější equity ze všech tří variant.
    Zde tedy výsledky:

    Jak vidíte, propojení Systému 1 se Systémem 2 nepřineslo příliš změnu oproti obchodování Systému 1 s dvojnásobným počtem kontraktů. Předpoklad o nevhodnosti kombinovat vysoce korelující strategie tedy nezklamal. Oproti tomu, kombinace Systému 1 a Systému 3 přinesla velmi příjemné zlepšení. Mezi obchody 2 a 3 jsme se zbavili draw-downu, mezi obchody 8-11 jsme se s equity křivkou více stabilizovali. Průběh equity s kombinací Systém 1 + Systém 3 ukazuje nejhladší průběh, s nejmenšími propady. Ukázalo se tedy, že diversifikace mezi systémy s nízkou korelací má smysl.
    Samozřejmě, toto je pouze ukázková studie, kterou je možno dále rozvíjet. Můžete takto například kombinovat podstatně větší množství systémů a pracovat na ještě zajímavějších a stabilnějších výsledcích. Nic méně, korelace a diversifikace jsou základem, jak vylepšit stabilitu obchodního systému.
    Závěr
    Zde několik myšlenek závěrem:
    1) Naučte se myslet v tradingu z pohledu diversifikace. Můžete diversifikovat všelijak – fantazii se meze nekladou. Můžete kombinovat mezi sebou různé systémy, patterny, obchodní styly, time-frame, trhy, produkty (opce, akcie, komodity, ETF´s) – cokoliv vás jenom napadne.
    2) Vždy diversifikujte tak, abyste vyloučili jakékoliv příliš vysoké korelace výsledků mezi jednotlivými styly a systémy. Vzájemné korelace musí být co nejnižší, tj. ideálně neutrální, nebo negativní.
    3) Pokud chcete dosahovat vyšší stability, pak si rozdělte kapitál na 2-4, nebo i více částí a diversifikujte se.
    4) Snažte se při diversifikaci vždy myslet tak, abyste proti sobě stavěly co nejvíce rozdílné systémy a přístupy. Např. trendový přístup vs. protitrendový, směrové strategie vs. nesměrové, strategie na nižším timeframe vs. strategie na vyšším timeframe, atd. Tímto způsobem nejlépe naleznete přístupy s nízkou korelací, tj. vhodné k diversifikaci.
    5) Pro různé další testování a studie můžete využít program Market System Analyzer (MSA).
    Jak tedy vidíte, je velmi důležité se naučit myslet v tradingu takto „komplexněji“, neboť podobné kroky jsou nesmírně důležité k efektivnějšímu obchodování. Ne nadarmo se říká, že základem obchodování je po psychologii money-management. Diversifikaci počítám též do kategorie money-managementu a je třeba na této části velmi pracovat, chcete-li se stát úspěšnějšími tradery. Tato část je mnohem důležitější, než nekonečný čas strávený vstupy – ty jsou opravdu nejméně důležité. Zkuste si vzít 3-4 průměrné systémy s nízkou vzájemnou korelací a rázem uvidíte, jak je možné získat díky diversifikaci systém nadprůměrný (obzvláště, pokud ještě přidáte inteligentní position-sizing), aniž byste museli cokoliv dělat se vstupy. Samozřejmě je důležité si také uvědomit, že pro efektivnější diversifikaci musíme pracovat s adekvátním kapitálem. Už mnohokrát jsme hovořil o tom, jak je podkapitalizace zásadní nevýhodou začínajícího tradera – možnost diversifikace opět ukazuje, že dostatečná kapitalizace dává slušný „náskok“ před těmi, co mají naivní představu, že se s účtem o velikosti pár stovek dolarů stanou milionáři.
    Pokud máte k tomuto tématu jakékoliv další postřehy, zkušenosti, nebo nápady, nezapomeňte se prosím podělit v diskusi – určitě mohou být jakékoliv další zkušenosti inspirací pro všechny.

    Praktické tipy z live tradingu: Aktuální zkušenosti a nové přístupy 04/2023

    Diverzifikace portfolia: Sázka na kanadské trhy a testování australských akcií. Jak může hedging mean reversion strategií zvýšit výkonnost vašeho portfolia? A objevte nový přístup k short-term momentum obchodování, který vám pomůže snížit drawdowny v dobách nestability na trzích.
    Diverzifikace skrz mimo americké trhy
    Tento směr se mi zatím v portfoliu velmi osvědčuje. Mimo americké trhy obchoduji živě v současné době swingovou mean reversion strategii (pouze long stranu), kterou v Trading Room sdílím pod názvem TDMR1. Ta obchoduje kanadské akcie. Zajímavé je strategii porovnávat s podobnou long mean reversion strategií, kterou pod označením MR3000L obchoduji na amerických trzích. Skrz TDMR1 jsem k minulému týdnu zobchodoval letos 31 obchodů, obdobně je na tom MR3000L, která obchoduje přibližně shodné situace, ale na amerických trzích. Ta měla letos 45 obchodů. Ovšem TDMR1 obchodovala s úspěšností 74,19 % a sharpe 3,28, kdežto MR3000L s úspěšností 51,11 % a sharpe 1,16.
    Kanadské trhy se přitom obchodují velmi podobně jako americké – můžeme používat stejné typy příkazů, otevřené jsou ve stejné době. Komise jsou trochu vyšší, ale i přes ně mají strategie výrazně vyšší výkonnost než na amerických trzích. Tipoval bych si, že je to proto, že na kanadské trhy se zatím tolik algo traderů nesoustředí.
    Každopádně svoji strategii TDMR1 jsem začal sdílet v Trading Roomu, a pokud hledáte inspiraci bez toho, aniž byste si museli předplácet kanadská data, můžete se inspirovat v novém dashoardu, kde strategie vypadá takto:

    Mimo kanadské a americké trhy jsem se pustil do testování australských akcií. Ty jsou ještě méně likvidní než kanadské a z pohledu poplatků dražší na komise. Tak uvidíme, jestli se mi podaří tam nějakou strategii rozchodit. Zatím to vypadá tak, že cokoliv trochu funguje na australských trzích, tak generuje mnohem lepší backtesty na kanadských akciích. S velkou pravděpodobností tak spíše svoji pozornost zaměřím na spuštění dalších strategií na kanadských akcích.
    Hedging mean reversion strategií
    Pokud obchodujete swingové mean reversion strategie, možná jste stejně jako já přemýšleli, jak zejména long otevřené pozice zajistit (provádět hedging) proti případnému velkému krachu trhů v momentě nějaké významné makro události.
    Jako nejvhodnější se mi po dlouhém testování jeví hedgování long mean reversion pozic skrz short pozici v S&P 500, do kterého můžeme vstupovat například přes mikro kontrakty. Před testy jsem měl obavu, že podobný hedge bude výrazně ubírat na výkonnosti, ale nakonec to tak hrozné vůbec není. Naopak – na svém účtu jsem začal  hedgovat i short mean reversion pozice (long pozicí v S&P 500) a oba tyto hedge dohromady dlouhodobě v backtestech nestojí žádnou výkonnost – naopak ještě trochu vydělávají.
    Přitom zajištění swingových mean reversion pozic umožňuje se stále rozumným riskem přiřadit systémům v portfoliích vyšší váhu – a tudíž z dlouhodobého pohledu více vydělávat. Rozhodně se mi tak vyplatilo s tímto testováním strávit čas a tento směr doporučuji. V Trading Roomu sdílím své testy a popis finálního nastavení zde.
    Long/short krátkodobé momentum v akciích
    Pokud jste před několika lety nemohli v akciových trzích najít funkční krátkodobé momentum strategie na short stranu, doporučuji zkusit zrevidovat testy. Tržní kontext posledních měsíců pomáhá zvýraznit strategie, které bylo možné dříve snadno přehlédnout. Osobně jsem takto našel velmi triviální přístup, který obchoduje de facto opak mean reversion strategií a kterému se logicky daří v aktuálním kontextu.
    Takto pro ilustraci vypadá equity křivka pouze této short momentum strategie (křivka obsahuje přes 1 200 obchodů, takže je solidně statisticky relevantní):

    Na první pohled je patrné, že strategii se daří zejména v tržních propadech posledních měsíců a patrně bude dobrým doplněním celého mého aktuálního portfolia obchodujícího z velké míry mean reversion přístupy.
    Strategie je tradičně velmi jednoduchá – de facto vstupuje short po volatilním klesajícím pohybu (short verze), nebo long po volatilním rostoucím pohybu (long verze) a pozici drží max. několik dnů. Co je ale podstatné – samu o sobě bych ji patrně neobchodoval – dlouhodobé sharpe ratio backtestu short strany je jen kolem 0,6. Strategie ale podstatným způsobem vylepšuje průběh celého mého portfolia.
    A podobným situacím možná čelíte také –  v zásadě jste spokojeni s hlavními strategiemi svého portfolia, ale hodil by se vám přístup, který portfoliu pomůže v určitých momentech snížit délku a hloubku drawdownu. Přesně pro to mohou být dobré dnes popisované přístupy – jednak hedge skrz S&P 500 a pak tento hrubě popsaný momentum přístup. Ten sám zatím ještě paper traduji, ale v nejbližší době plánuji nasadit do živého portfolia. Jakmile se tak stane, nahodím jej také do dashboardu Trading Roomu.

    Soustředit se výhradně na jedinou obchodní strategii?

    Vypilovat jediný obchodní přístup nebo se v trzích raději více rozkročit? Jedno z nejdůležitějších témat, které je třeba vyřešit, aby se mohly dostavit konzistentní profity.
    Obchodování opravdu nemusí být přehnaně komplikované a těžké.
    Mnoha obchodníkům ale dlouho trvá přijmout skutečnou realitu trhu.
    Tou je především fakt, že v trzích neexistují snadné peníze bez risku. Neexistuje a nelze se naučit nějaký „jednoduchý pattern“, kterým by se dalo v trzích trvale vydělávat a tahat z trhů peníze jako z bankomatu.
    Nejde to už z principu. Klasický krátkodobý trading, jak si jej představuje většina retailových obchodníků, spočívá v nalezení a využití určité výhody (edge) nad jinými obchodníky. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud na nějaké situaci generujeme zisk, někdo jiný přijímá ztrátu. V anglickém světě naleznete pro tento typ obchodování běžně název „alfa obchodování“. Generování tzv. alfy představuje právě vytváření zisků nad rámec toho, co poskytují trhy sami o sobě.
    Systémy a patterny vedoucí ke generování „alfy“, tedy pracující s určitou výhodou, jednoznačně existují. A z krátkodobého pohledu je jich poměrně dost. Prakticky s každým nástrojem technické analýzy lze vytvořit funkční systém mající určitý edge. Ten bude mít ale omezenou životnost. Velmi často proto, že je navázán na určitou celkovou situaci v trhu (například volatilita vycházející z určité politické situace atd.). A především proto, že pokud by byl robustnější, dříve či později jej začnou objevovat další a další obchodníci a edge svými obchody doslova vyzmizíkují.
    Mnoho obchodníků hledající svatý grál je proto uvězněno v trvalém kruhu. Hledají fungující jednoduché „alfa“ výhody, které ale v trzích nejsou. Jsou frustrovaní tím, že jedno období funguje dobře jeden systém využívající třeba reverzní patterny, v jiném období fungují spíše trendové přístupy a podobně.
    Důležité je zdůraznit, že v trzích se vydělává i dalšími principy. V nich zjednodušeně řečeno můj zisk neznamená automaticky ztrátu jiného obchodníka. Příkladem může být držení nějaké akcie poskytující dividendy, držení měn nebo výpisy opcí. Tam coby obchodníci vyděláváme především na tom, že jsme placeni za risk vycházející z držení daného instrumentu.  A jsme-li placeni za risk, je třeba se reálně připravit na to, že risk v dané situaci je a dříve nebo později mu budeme čelit (toto bývá pro mnoho obchodníků složité akceptovat, protože reálně se risk může projevit třeba až po mnoho letech vydělávání s daným přístupem, kdy už je obchodník v daném stylu velmi sebevědomý a neopatrný – viz například článek Pozor na černé labutě). Hodně obchodníků si bohužel myslí, že dokáže charakteristiku daného stylu obchodování nějak přelstít – tj. například „vyfiltruje“ indikátory situace, kdy v trhu hrozí risk, a tím se mu vyhne. To je však naivní.
    Vesměs jakýkoliv běžný obchodní přístup tak bude mít svá dobrá a špatná období. Jejich charakter se bude dost lišit podle toho, o jaký typ obchodování jde.
    Toto jsem se v trhu naučil já:
    Je potřeba přijmout skutečnou povahu obchodovaných strategií. Například vypisování opcí bude generovat menší zisky s vysokou úspěšností a občasnou větší ztrátou. Reverzní strategie obchodující pro menší profity podobně. U trendových obchodů budu mít zase nižší úspěšnost, tj. hodně ztrát a občasné větší profity. Jakákoliv „alfa“ strategie pracující s edge dříve nebo později o svůj edge přijde a je potřeba se neustále adaptovat. Strategie generující profity z držení trhů v sobě mají odpovídající risk (z něhož plyne má odměna). Je potřeba počítat s tím, že čas od času se dostaví situace, kdy risku budu přímo čelit. Současně je v trzích potřeba trpělivost a dlouhodobě přístupy obchodovat v neměnné podobě, aby se edge projevil. Ve všech přístupech musím být tak připraven procházet nejen ziskovými, ale i ztrátovými obdobími. Jedinou rozumnou cestou, jak dosahovat stability, je přístupy kombinovat. Snažit se je skládat na účtu tak, aby se doplňovaly. Je dobré maximálně rozkládat risk – například pokud obchoduji strategii s optimalizovanými parametry, často obchoduji několik verzí s různými parametry (nevsázím všechny peníze na jednu sadu optimalizovaných parametrů, neboť netuším, které parametry budou nejlépe fungovat do budoucna). Hlavní pozornost u „alfa“ strategií směřuji na celkovou správu portfolia (jednotlivé strategie by neměly mít příliš velkou váhu v portfoliu, pokud se strategiím nedaří, tak je vyřazuji atd.). Pokud nejste o diverzifikaci přes různé strategie úplně přesvědčeni, tak přemýšlejte o následujícím: každá strategie (automatická, diskréční) bude v reálném obchodování procházet jednou vyššími drawdowny, než jsme měli natestováno. Je to mj. proto, že v testech jsme vesměs optimističtí (už jen z důvodu, že systémy s opravdu vysokými drawdowny vyřadíme hned poté, co statistiky uvidíme). Musíme být proto připraveni vyšší drawdowny na živém účtu překonat, protože jen tak se dostaví případné další profity. Současně ale čelíme nejistotě – trhy se mění, edge je v trhu velmi nestálý (přičemž s nástupem různých metod „umělé inteligence“ se vše neskutečně zrychluje) a nikdy nevíme, jestli strategie edge ještě má. Budeme-li mít jedinou strategii, může se stát, že jednoduše odevzdáme ve výrazném drawdownu do trhu zpět veškeré profity.
    Jistě, můžete doufat, že v trhu objevíte trvalý edge, metodu s dlouhodobě nadstandardním poměrem odměny/risku nebo v sobě výjimečnou schopnost, jak tak říkajíc „nejvíce ztrácející obchody filtrovat“.
    Ale mnohem realističtější je přijmout fakt, že toto není v lidských silách a připravit se na dlouhá období možného propadu jedné strategie. A takové se reálně mnohem lépe překonávají tím, že se v trhu „rozkročím“ přes více nekorelujících principů a strategií. Což pochopitelně nemusí být nějak zásadně komplexní. Už jen dvě nekorelující strategie vycházející z různých tržních principů (klidně diskréčně obchodované) představují diverzifikaci.
     
×
×
  • Vytvořit...