Financnik.cz

Diskuze k článku: Psychologie úspěchu 11: statická versus růstová mysl

Doporučené příspěvky

zdravim,
je to odveci, neviem ale kde to mam napisat: rad by som privital nejaky clanok o tom, ako sa vyrovnat s ludskou hlupostou. sami ste tym vsetci zda sa presli, trading, matematika nepusti a ukazuje profity, pochvalite sa priatelom, rodine vo vidine ze vzbudite zaujem. skratka, chcete pomoct a okolie vas posle do haja. a tak by ma potesilo, kebyze ma niekto rozumne sprace, lebo toto ja sam akosi neviem, pripadne tu da daky clanok, komentar alebo ja neviem co, [bold]ako sa naucit nepomahat druhym ludom a este k tomu to nelutovat.[/bold] co sa tradingu tyka, tak to ma take plus, ze sa odstrani vonkajsi vplyv natlaku a pesimistickych narazok. a co sa tyka mna, mna ludska hlupost stve uz od mala a nie a nie s tym nieco spravit, prosim pomozte. dakujem
marko

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
marko99999: Ja som tušim vždy o kus vytrčal z radu preto som si naražok okolia a podobne užil dost. Vždy som bol ten podivin, vždy som bol ten pako. Ked sa išlo chlastat jediny ja som ostal triezvy, ked sa išlo na diskoteku jediny ja som nešiel. Proste ma to nebavilo, a čo mna nebavi to nerobim. A nakoniec ked sa išlo na vysoku školu, jediny ja som nešiel :D a vtedy sa do mna pustilo nie len okolie z radov kamaratov, ale aj učitelia a dokonca aj nahodny ludia ktory hned ako začuli že nejdem na vysoku školu začali do mna "hučat" nech tam idem. No už vtedy som riešil forex a tak som mal jasnu predstavu čo chcem, a preto som na tu vysoku nešiel. A už vtedy začali reči že budem kopat kanale, že skončim ako stoka a spolužiaci si ma doberali asi takto: heej ked pojdem stavat svoj velky dom potom ta zavolam aby si my vykopal zaklady, okej?
No ja som mal hlavu plnu inych starosti ako riešit takychto pakov. Čas pokročil, vratil som prvotne straty z tradingu a dostal som učet do celkom slušneho plusu a možem si dovolit tvrdit že som full time trader, nič ine ma neživy.
A teraz nedavno som sa stretol s par spolužiakmi. Ja som vysmiaty akurat prevetraval bike, oni naštvany išly do školy. Tak som sa zastavil, hodil par slov, pokecali sme kdo sa ako ma. O tradingu som sa nezmenoval nikdy, tak im nešiel do hlavy fakt že som vysmiaty, že sa cez pracovnu dobu vačšiny vozim na biku po meste. O par dni neskor som stretol mojho najlepšieho kamarata zo školy, drali sme lavicu spoločne par rokov. Nakonec z neho vypadlo že ty ktory do mna najviac kričali aby som išiel na tu vysoku, presne ty nedošli ani na zapis. A čo ma potešilo najviac. Oni sami teraz makaju na stavbe nejakeho domu, konkretne kopu zaklady. Nedalo mi a musel som sa usmiat. A potom začal ten kamarat vyzvedat že čo teda robim, dal som vyhybavu odpoved no on stale stale vyzvedal. Tak som si povedal okej, poviem ti to.
Jeho reakcia ma dost zaskočila, prve čo povedal že to nemože fungovat. Povedal som mu že ja z toho žijem. Potom som mu popysal moj pracovny den a to ho naštvalo asi najviac. A začal hladat nezmyselne vyhovorky, že nemam žiadnu istotu, a podobne. Nechal som to tak a prišla zasadna otazka: kolko ti to sype? povedal som mu že mi to stači....povedal: čo ti to dava 150 tis SK mesačne? Odpovedal som mu že tolko nie. A on povedal že no vidiš, tak prečo to robiš?
Trošku ma zamrzelo že takto sa začal chovat moj velmi dobry kamarat o ktorom som bol presvedčeny že je z tych normalnejšich keed sa dozvedel že sa mam lepšie ako on. A stačilo k tomu tak malo, povedat čo robim a že som s tym spokojny.
Takže priprav sa na to že takychto situacii zažiješ velmi vela.
PS: ten velmy dobry kamarat dostat novy status: iba sa pozname ;)

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Uvedl bych na pravou míru příběh zmíněný v začátku článku:

1. G. Dantzig si opravdu jednou z tabule opsal dva do té doby nedokázané teorémy matematické statistiky a považoval je za domácí úkol a následně je "vyřešil" (dokázal).

2. Nejednalo se o "řešení rovnic", nýbrž o důkaz hypotéz, které ještě nebyly ani dokázány, ani vyvráceny ("otevřené otázky"). Matematikové považují úlohu za neřešitelnou až ve chvíli, kdy je dokázáno, že je neřešitelná. Poté už není o čem polemizovat.

3. Nejednalo se o profesorku, nýbrž o profesora Neymana, vedoucího Dantzigovy dizertace a důležitou postavu ve vývoji matematické statistiky ve 20. století. Důkaz výše zmíněných hypotéz se stal obsahem Dantzigovy dizertace.



Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
no a teraz napisem moj postreh o prepade talentov v spolocnostiach. nejdem konkretizovat, jedna sa o legendarnu predstiznu cesku firmu, svetoznamu, priam priekopnikovi strojarenstva v tychto koncinach. kazdy rok ubuda technikov, lebo sa straca zaujem studovat taketo obory, jednak su narocne a jednak su neni ohodnotene tak ako by mali, lebo sa tu prizivuje pravnicka a financnicka sebranka. mate sikovneho absolventa, chce nieco tvorit - vedenie spolocnosti to vyuzije vo svoj prospech, absolvent maka a nema z toho nic, lebo vsak je absolvent. prosim vas, co je tu motivacia? ja sa ani necudujem, ze sa na to dany pracovnik vykasle, do prace si pride citat noviny, sem tam nieco spravi a ide domov. a v tom lepsom pripade si to uvedomi a da sa napriklad aj na trading, lebo znalostne predpoklady na to ma a nieco chce pre seba dokazat, zatial co v praci nedokaze nic, lebo vedenie ho svojim systemom demotivovalo. toto je moja vlastna skusenost ako vedenie kradne a zabija talenty a ako neferovym sposobom zasahuje do ekonomickej situacie ludi, pricom si pchaju sebe do vackov a na inych kaslu. preto sa vobec necudujte, ze uz dlhsiu dobu je v tomto sektore stagnacia, a lepsie to nebude. dokonca si dovolim tvrdit, ze taketo spolocnosti budu zapasit s nedostatkom kvalifikovanej sily (mnohe s tym uz dlhsiu dobu zapasia) a dojde k padu dalsieho vyvoja ich produktov. bud budu dlhodobo vyrabat podla starych podkladov, alebo sa pretransformuju, alebo ich pohlti konkurencia alebo v tom najhorsom pripade zaniknu.
ok, mozno sa to zda prehnane pesimisticke, len som chcel poukazat na to, ze ubytok talentov a demotivovat vie aj okolita spolocnost a system, aky je tu zavedeny a moze to mat dalekosiahly hospodarsky dopad.
marko

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
jj,, nieco podobne zazivam od mala, prakticky od zakladnej skoly. a aj s tym pocitam, ze stratim dost znamych ktorych som mal, lebo to skratka nestravia. dovol ale taku "otazku na telo" : co potom robis? s kym sa stretavas, ostali ti vobec nejaki priatelia? cim sa vyznacuju ti co ostali? ono ak clovek pride k nejakemu majetku, musi tu byt cesta, aby proste nestratil vsetko co mal. jedno z rieseni je radsej nic nevraviet... budeme sa to musiet naucit, proste byt ticho.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
marko99999: samozozrejme mam aj inych kamaratov, hlavne takych s ktorymi ma spaja laska k bikovaniu, s tymi travym dost vela času na spoločnych pojazdoch ;) , dokonca moj najlepši kamarat tiež forexuje ;) a spolu aj jazdime na bikoch......toto som len uviedol priklad ako sa velmi dobry kamarat dokaže zmenit na debila len čo zisti že veci sa maju trošku inač

a aby som upresnil: nie som žiadny milionar, proste len mam trading ako zamestnanie a vidiš že aj tak malo stači k tomu aby sa prejavila ludska obmedzenost

Neviem neviem čo spravi ten dotyčny ked sa mi začne darit ešte viac, lebo v podstate som len na začiatku.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Tomáši, děkuji za velmi zajímavý článek. Lidská psychologie mě poslední dobou také velmi zajímá - mohl byste prosím doporučit nějakou (anglickou) literaturu na téma růstové a statické mysli? Děkuji.

Frankie

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Zdravím, jako zdroj příběhu jsem použil knihu zvanou Mindset, kterou mimo jiné doporučuji k hlubšímu studiu statické/růstové mysli.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Také bych se rád připojil k poděkování za článek.

Až doteď jsem si neuvědomoval svou statickou mysl vůči anglickému jazyku. NA základní škole jsem byl eso...teď na střední jsem vpodstatě taky, ale hodiny mi přijdou nudné a nebaví mě...tím si vytvářím blok k dalšímu vzdělání v jazyce...to stejné platí o jiných předmětech...je to podle mě jen otázka času, kdy si člověk dokáže tenhle blok odsunout, což ho následně může vystřelit k výšinám.
Co se týče tradingu, tak jsem vůči němu maximálně otevřený a hltím všechný nové poznatky, které tady na foru a na serveru proběhnou...
F

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Skvely clanok, presne vystihuje, co som zazil a zazivam posledne roky. Snazim sa dokoncit PhD a vo svojich zaciatkoch som mal pocit, ze nicomu nerozumiem a vsetko je priserne komplikovane a nemam sancu to nikdy pochopit. Nastastie mam skveleho skolitela, ktory mi vzdy povie "pozri sa ake je to jednoduche". A ma pravdu. Preto sa vzdy pri rieseni uloh a problemov snazim najst miesta, ktorym nerozumiem alebo ich nepoznam a zameriam sa na ne. Neriesim hned naraz celu vec a nehovorim si ake je to priserne takze az nemozne pochopit ako ked som zacinal. Velmi mi to pomaha.

V skole cvicim predmet zamerany na strukturu programovana. Kazdy rok mam skvelych studentov, ktori programuju skvele, studentov priemernych a studentov, pri ktorych sa cudujem ako je mozne, ze presli predmet zamerany na zaklad programovania. Posledny typ studentov ma spolocny nazor na programovanie, ked sa s nimi o programovani rozpravam. Povedia mi, ze im programovanie nejde, nemaju nato a ze je to priserne tazke. Mne to nikdy neda, pytam sa ich a vrtam, nech mi povedia co je na tom to tazke, co im nejde a co robi problemy. Odpovede su opat velmi podobne: "nooo, tak celkovo. Ja vlastne ani neviem. ...". Tak im navrhnem nech sa zamyslia nad tym, co im vlastne nejde a ked nato pridu, nech sa ozvu a prejdeme si to spolu. Cast z nich tuto moznost vyuzije a je radost sa pozerat a porovnat zadania, ktore odovzdali na zaciatku a na konci semestra. Zrazu to programovanie je az take tazke a zacne ich bavit. Druha cast z nich stagnuje a nadalej pri programovani trpi.

Tomasove clanky o psychologii mam velmi rad. (tu)

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Tak to u mne se to pravidelně střídá . Mám období kdy nic neřeším , věci jakžtaž fungují a poté příjde nějaká řacha , já zjistím , že to nefunguje , že co jsem si myslel neplatí a jsem nucen to řešit a bum začnu to řešit a tak je to furt.
Po matuře jsem si myslel jaký jsem king /že to není racionální to jsem věděl , ale nemohl jsem si pomoci/ pak přišly seznamy otázek na přijímačky a statická mysl mi nevydržela ani měsíc : )).

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby
Perfektní článek, jako prakticky každý tady zveřejněný! neuvěřitelně motivační, alespoň pro mě!
Jaké poučení jsem si z téhle lekce odnesl?
- úspěch se neodpouští, bohužel (sám se nepovažuju za nepřejícího člověka... a myslím, že i vám se to nejedenou stalo, že ste se přistihli jak někomu něco tiše závidíte, nepřejete mu jeho štěstí nebo jeho plat, nové auto atd atd atd... a pak si sami řeknete.. co to sakra.. proč to dělám.. vždyť je to můj kámoš,přeju mu to! vůbec netuším z jaké části naší lidskosti se tahle vlastnost/ pocit bere, ale je naprosto zbytečný! )

-a to hlavní, co asi každy pochopil, kdo ne... tak by to asi měl pochopit, že NAŠE hranice nejsou tam, kde je vidí televize nebo noviny, nejsou tam kde říkají jiní, že tam už nelze a tohle nedokážeme. Jsou tam, kde mi sami si je stanovíme!

Díky za článek.
M.J.

Sdílet příspěvek


Adresa příspěvku
Sdílet pomocí služby

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlašte.

Přihlásit se