Intradenní obchodování a vnímání orderflow

Před více než šesti lety jsem na Finančníkovi publikoval článek Price Action vs. Indikátory, ve kterém jsem se zamýšlel nad těmito přístupy používanými v intradenním obchodování. Jak tuto problematiku vidím dnes?
  
Foto (c)123rf/file404 Nejprve mi dovolte malý úvod. Coby mentor řady FIMS obchodníků si dnes hodně uvědomuji, že všechny zkušenosti a know-how nelze předat během týdne. Začínajícího obchodníka můžete samozřejmě nasměrovat, ale na spoustu věcí si stejně musí přijít sám a ne všem vyhovují stejné nástroje. Z tohoto důvodu rozumím tomu, že lidé používají nejrůznější nástroje a mohou s nimi dosahovat i překvapivých výsledků. V článku tak hovořím z pohledu své zkušenosti – více než deseti let prakticky každodenního sledování trhů a poslední roky i každodenního kontaktu s mentorovanými fims obchodníky.
A nyní k tématu článku. Patrně čekáte, že budu pokračovat v dalším srovnávání price action a indikátorů podobně, jako jsem to dělal ve zmiňovaném starším článku. Ovšem tímto směrem se pouštět nebudu. Z dnešního pohledu mi podobné nástroje začínají splývat do jedné kategorie, ve které mi sice práce s price action přijde výrazně přehlednější, ale stále si dokáži představit orientaci v grafu i podle některého z indikátorů. Ten absolutní základ oddělující, zdali nástroj/přístup může fungovat, či nikoliv, vidím ve způsobu aplikace. Konkrétně v tom, zdali obchodníci používají nástroje pro širší vyhodnocení situace, nebo pro mechaničtější vyhledávání absolutně přesných patternů.
Právě fixaci na mechanické vyhledávání patternů vnímám jako něco, co představuje pro mnoho začínajících traderů bariéru k úspěchu v diskréčním intradenním obchodování, přinášející postupně stále vyšší frustraci. Intradenní trhy vždy vyžadují určitý stupeň širšího porozumění situace, do které vstup exekuujeme. To není tak úplně snadná věc, protože pro obchodování do jasného kontextu musíme jednak daný kontext pochopit, mít zkušenosti s jeho vnímáním v reálném čase a současně i trpělivost počkat si na to, až se bude v trhu vyskytovat.
Přičemž určitě platí, že obchodníci využívající indikátory mají k mechanickému obchodování patternů blíže než ti sledující price action. Často proto, že využití indikátorů vypadá jednodušeji ve smyslu, že není třeba nad obchodováním tolik přemýšlet. Z mé zkušenosti to však není pravda. Každý vstup vyžaduje pochopení kontextu dané situace, ať jej časujeme s využitím price action, nebo indikátorů.
Další podstatný fakt, který je třeba při intradenním obchodování vnímat je skutečnost, že se trhy mění. Oproti stavu před deseti či sedmi lety vnímám v trhu výrazně více sofistikovaných „útoků“ na stop-lossy pozic té nejodhadnutelnější masy využívající ty „nejprofláknutější“ nástroje technické analýzy. Pořád musíme mít na mysli, že obchodování na burze je z pohledu jednotlivých exekucí o přelévání peněz mezi obchodníky. Vaše případné zisky se negenerují „ze systému“, ale někdo na druhé straně musel ztratit. Ti výděleční dnes tak zcela přirozeně používají taktiky modelující psychologické a technické patterny chování ztrácející masy a tohoto chování využívají pro své profity prostřednictvím sofistikovaných algoritmů. Doba je v tomto „agresivnější“ (jako ostatně celá společnost) a o to více je třeba vstupy promýšlet s ohledem na to, co se v trzích děje aktuálně.
Což mě vede zpět k patternům a zejména těm vycházejících z indikátorů. Chápu, že pro mnoho obchodníků je stále pochopitelnější začít sledovat trhy z pohledu analýzy jednoho indikátoru a i dnes lze s těmito přístupy vydělávat, byť spíš na úrovni startovního můstku k dalším pokročilejším přístupům. Nicméně enormní množství energie je třeba věnovat nuancím, v jakém prostředí daný pattern vzniká. Tedy pokud budete například sledovat pattern 2v na CCI, je nezbytné mít v obchodním plánu dobře popsaný kontext, do kterého chcete pattern exekuovat. Sami víte, že i já, když jsem s indikátory před cca osmi lety obchodoval, jsem velký důraz kladl zejména na S/R úrovně a CCI jsem tak používal spíše jako vodítko pro srozumitelnou indikaci momenta. V dnešních podmínkách pak doporučuji sledovat oblast vstupu ještě minimálně s využitím běžného volume a stavět si i pravidla pro sledování dynamiky pohybu ceny v oblasti vstupu. Protože jsou dny, kdy je trh silný a dere se jedním směrem, a pak jsou dny, kdy má trh tendenci rotovat po každé dokončené úsečce. V obou (zjednodušených) případech se jedná o zcela odlišný kontext, kdy „pattern“ na indikátoru může vypadat úplně stejně, a přesto bychom se v obou situacích měli chovat jinak.
Ale nedělejme si iluze, že s price action jsou na tom obchodníci jinak. Opět vnímám, že pro rozumnou úspěšnost není možné dnes jen čekat na fixně vypadající patterny vycházejících z cenových úseček. Z úplně stejného důvodu, který jsem uvedl výše – cenový pattern (ve stylu například rostoucí úsečka a dvě klesající úsečky) je nutné posuzovat v kontextu toho, kde se odehrává, v jakém stavu jsou trhy (vyvážené/trendující atd.) a s jakou dynamikou se trhy v dané oblasti pohybují.
Výše uvedené je pro některé obchodníky zřejmé, a proto dokáží obchodovat s jakýmikoliv nástroji. Jiní se točí v bludném kruhu, protože se pokouší hledat stále nové patterny, které budou jednoznačné, jednoduché a konečně fungovat trvale s vysokou úspěšností. A ty nenachází, protože takové neexistují.
Ať již používáte jakékoliv nástroje pro časování trhů, je z mého pohledu důležité především chápat, jestli dobře rozumíte situacím, které s nástroji obchodujete. A tedy ne z pohledu „vzhledu patternu“, ale silám, které za vznikem patternu stojí.
Osobně se obchodování „patternů“ stále více vzdaluji. Přitom jde spíše o mentální posun směrem k obchodování určitých situací, ovšem ten úhel pohledu vnímám jako dost zásadní. Obzvlášť v dnešních trzích. Příkladem jsou situace, kdy v rámci fims obchoduji „stop runy“, tedy vstupuji v místech, kde jiní obchodníci opouštějí pozice na stop-lossu. Jakmile na vstup budete nahlížet podobnou optikou, začnou vám být konkrétní patterny irelevantní, byť patrně budete chtít vstupovat do určité jasněji definované struktury například cenových úseček (tak to dělám já). Nicméně v této struktuře budete chtít identifikovat jednak místo vstupu „ztrácejících“ obchodníků a jednak orderflow v oblasti jejich stop-lossů, do které naskakujete. A tedy i v případě, že cenová struktura vypadá dobře, ale například v orderflow nevidím příslušný řád, pak v dané oblasti nevstupuji, protože tam nevnímám onen důvod, který obchoduji. A tím není mechanická podoba patternu (ať na indikátoru nebo price action), ale určitý „příběh“, který se odehrává mezi nakupujícími a prodávajícími. Toto pak vnímám v intradenním diskréčním obchodování jako zásadní – chápat, že v trhu nevyhledáváme mechanické patterny, ale spíše určité „scénáře“, které pak obchodujeme s naším risk managementem.
Tedy price action, nebo indikátory? Osobně doporučuji především co nejméně nástrojů vycházejících z historické ceny a co nejvíce přemýšlet o tom, co se v trhu děje aktuálně. Sám preferuji price action, ale bez orderflow či určité formy sledování volume bych si dnes intradenní obchodování představit nedokázal.

V dnešním článku jsem připravil rozhovor s traderem Davidem, který již delší dobu publikuje ve FIMS vlákně pod nickem BOBR své obchody, na kterých je patrná vysoká konzistence a profitabilita. Jaký vývoj ovšem stojí za podobnými úspěchy? Co znamená být profitabilní intradenní trader, obzvlášť při velmi malém vstupním kapitálu? O tom všem je dnešní rozhovor.
Ve FIMS diskuzi jste jeden z traderů, který dlouhodobě ukazuje své výsledky s poměrně vysokou konzistencí. Můžete na začátek ukázat, jakých zhruba výsledků v intradenním obchodování dosahujete?
Předně bych rád řekl, že sdílení mých výsledků („screenshotů“) ve FIMS skupině vzniklo čistě z vnitřní potřeby mít nějaký kontakt s ostatními tradery, kteří obchodují podobnou optikou a já mohl něco pochytit od ostatních. Mám na mysli strukturu trhu, S/R úrovně, orderflow atd. Postupně se stala diskuze jednou z nejživějších. Mé přispívání se stalo rutinou, kde prezentuji své obchody, které uskutečním. Touto cestou bych tedy rád vyjádřil dík všem, kteří se do diskuze aktivně zapojují a mohli se tak vzájemně vzdělávat.
Mým cílem už od počátku byla především konzistence z důvodu poměrně malého účtu (viz dále). Tohoto stavu jsem přitom dosáhl (subjektivní pohled) až tento rok. Konkrétní ziskovost byla pro mě jen orientační a druhořadá.
Má ekvity křivka od 1. 1. 2014 – 6. 11. 2014:

Na equity je stále spousta míst, která představují stagnaci a výraznější propady. Tyto místa jsou předmětem analyzování a prostorem pro další zlepšování do dalších let. Současný rok se mi podařilo ustálit své obchodování, kterým dokáži naplňovat své týdenní profit targety ve většině případů.
Výsledky jsou o to zajímavější, že vím, že jste svou fázi live tradingu vedoucí k těmto výsledkům začínal s velmi malým kapitálem. Kolik let to bylo zpět a s jakým kapitálem jste začínal?
Tradingem se zabývám téměř 6 let. Poslední 3 léta obchoduji systém, který má prakticky stálou podobu a dochází jen k drobným úpravám, které jsou podmíněny mými poznatky a zkušenosti v průběhu času.
Dříve jsem měl nějaké pokusy obchodovat live, ale vždy velmi neúspěšně. Jednalo se převážně o indikátorové přístupy s minimálním zapojením price action. Po každém novém startu jsem již do tradingu nemohl tolik investovat (jsem studentem VŠ). To je samozřejmě základní chyba -> podkapitalizace. Sám jsem věděl, že větší účet mi stejně příliš nepomohl, protože jsem nepřikládal obchodování dostatečnou pozornost. Vědomí dostatečného „polštáře“ působilo spíše kontraproduktivně. Vždy jsem musel vědět, že riskuji dost, abych byl pozorný a důsledný v dodržování plánu. Vím, jaké by měly být částky pro rozumný start. Zde na finančníkovi je spousta článků na toto téma. Nikde (literatura, semináře atd.) se na začátek obchodování tak nízký kapitál nedoporučuje a ani já jej nedoporučuji. Znamená to přílišnou dřinu na začátek a dlouhotrvající nemožnost osahat si live. Já neměl na vybranou! Mým počátečním kapitálem byla částka $5000.
Hodně obchodníkům jste nyní patrně poskytl naději, že jde začít i s malým kapitálem. Jak dlouho jste však trénoval na SIMU, než jste si s podobnými financemi dovolil jít live, a jaké jste měl na SIMu výsledky?
Na simu jsem trénoval přerušovaně lehce přes 1 rok. Důležité bylo nedávat si žádný přesný termín, jak dlouho budu na simu. V mé situaci bylo kritérium jasné. Měl jsem vždy nějaké přestávky, kdy jsem se stále dokola vracel k jednotlivým chybám a propadům, které mě doprovázely. Kritérium pro přechod do live s tak malým účtem je „hladká equity“ a nízký drawdown, který by mě jinak velmi snadno poslal k vymazání účtu. Skálopevně dostat pod kůži celý přistup a zaměřovat se více na drobnější nuance. V té době mi šlo především o „visual score“ – posuzování equity křivky dle vzhledu. Vedl jsem si v deníku všechny důležité informace o DD, Win%, RRR atd., ale s takto malým účtem bylo velmi těžké nastavit nějaké rozumné procentuální mantinely a omezení, kdy se případně zastavit a podobně.
Postupný vývoj na SIMu:

První equity představuje obchodování v délce dvou měsíců. Základním cílem bylo umět rozeznat mnou hledanou situaci v reálném čase. Na různých backtestech jsem měl vytipované „obrázky“, situace, patterny. V pohybujících trzích jsem je nedokázal včas vysledovat a zareagovat. Když jsem příležitost viděl, bylo pozdě, cena byla „ujetá“. Tím jsem získal zcela jinou (horší) cenu než v backtestu. S tím souvisel i SL, který pak nebyl dostatečně daleko vůči struktuře trhu. Podobně to bylo s PT. Se špatnou vstupní cenou mi ve většině případů vyprchalo potřebné momentum těsně před zasažením PT. PT jsem snižovat nechtěl, protože bych neudržel pozitivní RRR. Bez řízení pozice jsem jen strnule čekal na zasažení základního SL.
Poučení z tohoto období bylo zřejmé. Pokud nedostanu dobrou cenu, je rozumné nechat situaci raději plavat a trh nenahánět!

Druhá equity představuje obchodování v délce dvou a půl měsíců. Zde jsem se více zaměřoval na pochopení struktury trhu. Snažil jsem se naladit na sentiment swingování a podle něj i přizpůsobovat svůj PT. Snažil jsem se odhadovat, jaký potenciál každý obchod může individuálně mít. To je dobře viditelné i ze samotné equity, kdy některé profity jsou mnohem větší než okolní ztráty. Série ztrát byly převážně tvořeny neschopností umět si počkat na vhodný moment (timing entry), zbytečné reentry vstupy (ego chtělo mít pravdu) a občasně přehnaně velký PT, který trh nezasáhl.

Třetí equity představuje obchodování v délce devíti měsíců. Ta reprezentuje obchodování, kdy jsem přesně věděl, na co v trhu čekám a uměl to zároveň vyhodnotit v krátkém čase, který máte při exekuci obchodu. Celý svůj obchodní plán jsem měl dobře zažitý, a tak jsem se mohl lépe soustředit jen na jemnější odlaďování přístupu. Parametr, který byl pro mě rozhodující, byl čas, přes který se stabilní equity rozložila (9 měsíců). Chtěl jsem nabýt vnitřní důvěry, že obchodování probíhalo v různorodých podmínkách a bylo protkáváno nejrůznější nahodilostí trhu. Proto nejsem příliš zastáncem krátkých backtestů / SIM obchodování. Myšlenky některých začátečníků, jít po měsíci SIMu do live, jsou dosti naivní.
Schopnosti, které jsem uměl aplikovat do trhů na SIMu, jsem se znovu od začátku učil v live obchodování.
Bylo i s takovým tréninkem live obchodování s malým kapitálem snadné? S čím jste se případně potýkal? Jak vypadaly výsledky po přechodu ze SIMu na LIVE?
Obchodování s malým kapitálem má opravdu spousty nevýhod a omezení. Rozhodně se jedná o náročnější cestu. Nevýhody jsem plně pochopil až ze zpětného pohledu, kdy účet narostl a mně se začalo obchodovat s mnohem větší lehkostí.
S malým kapitálem jsem nemohl pořádně podchytit a kontrolovat procentuální risk na jeden obchod (základ), stanovit jaký bude můj max. drawdown, obchodovat více jak 1–2 obchody denně, obchodovat více kontraktů atd. Velmi sužující byla taky myšlenka, která se mi držela v hlavě na začátku. „Pokud přijdu o tento kapitál, tak nový bude až za hodně dlouho“. Vše to byly aspekty, které mi můj začátek značně komplikovaly a solidně kapitalizovanému obchodníkovi odpadají.
Největší překvapení na mě čekalo až po prvním roce live. Po perfektním SIMu se stabilní equity jsem zakončil rok, který byl sice ziskový, ale absolutně nekoreloval s výsledky, které jsem dosahoval na SIMu. Půl roku jsem se motal kolem „kladné nuly“. Byl to pro mě skutečný důkaz, jak moc emoce ovlivňují mé výsledky:

Další rok live obchodování se mi podařilo obchodovat s již větším klidem. Krizové období je vidět na začátku a poté okolo 120. obchodu. Byla to období (únor a listopad) s velmi nízkou volatilitou, na kterou jsem neuměl příliš reagovat. Nakonec mi tato období, díky důkladnému vedení deníku, velmi pomohla. Trénoval jsem na nich jak vstupovat proaktivně, pracovat s dynamickýma PT/SL a scale out výstupy. Přesto samotný průběh neodpovídal mým představám:

Teprve třetí rok live obchodování začíná skutečně vypadat podle mých představ (viz. Equity 2014 - % trade by trade). Nyní se soustředím taky na obecně nižší risk na obchod, který se stále ponižuje růstem účtu.
Po absolvování FIMS kurzu jste nicméně takto pečlivě SIM trénovat nezačal a měl jste i ztráty v live obchodování. V čem byla ta zásadní změna, že dnes již dokážete konzistentně v intradenních trzích profitovat?
Pro konzistentní obchodování vnímám, že nelze zmínit pouze jednu zásadní věc, která by ke konzistenci vedla. U mě se jednalo o určitý mix schopností, které se mi postupně dařily přenášet z teorie do praxe.
1) Úplně z počátku mi nejvíce pomohlo uvědomění, že cena není jen náhodně vygenerovaná čára, která se hýbe nahoru a dolů, ale že za ni stojí kupci a prodejci, kteří se chtějí dostat do trhu za lokálně „výhodnou“ cenu. To mě dovedlo ke struktuře trhu, analýze volume profilu a vytyčovaní oblastí, které mohou být výhodnou cenou pro mě v podobě silných S/R úrovní. Možnost tvořit scénáře předem byla revoluční. Zvládnutí S/R je jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů, které mohou systém razantně posunout k ziskovosti. Nikoliv však konzistenci, protože nelze každou S/R obchodovat „naslepo“ bez dalších informací z trhu.
2) Lepší porozumění aktuálně se odvíjející seanci. Jestli je daný den spíše trendový, nebo v nějakém kanálu. Podle jednotlivých fází trhu pak flexibilně měnit přístupy, zda budu obchodovat spíše trendově, protitrendově, nebo situaci nerozumím a neobchoduji.
3) Samotné čtení toku objednávek. Jde o analýzu orderflow, ale taky jak cena „tiká“ (poskakuje) v určité oblasti, s jakou dynamikou se pohybuje v místě, kde plánuji vstup, jak vypadá situace na jiných vysoce korelujících trzích. Vše jsem se učil nakoukáváním v reálném čase a z nahrávek monitoru (cca 3 000 hodin). To mě dovedlo k další efektivnosti v podobě dynamického řízení svého vstupu/ výstupu – trade management.
4) Poslední velmi důležitá věc, která stojí za zmínku, je podrobný deníkový záznam. V Excelu si každý jednotlivý měsíc dále dělím a analyzuji na týdenní bázi. To byla věc, které mi pomohla pochopit, že zhodnocení, na které mířím, si mohu smysluplně rozdělit na malé částky, které se mi daří snadno dosahovat. Týdenní výsledky se spojují do měsíčních atd. Výsledkem je větší pohoda, radost z dosažených cílů a celková větší kontrola nad svou výkonností.
Takto to vypadá rozbor pro září 2014:

Měl byste pro začínající intradenní obchodníky nějaký zásadní tip, co se této cesty týče?
Začínajícím obchodníkům bych jednoznačně doporučil hned od začátku trénovat a pracovat se dvěma kontrakty. Je to cesta náročnější na kapitál a psychiku, ale mnohem snazší k dosahování pozitivního RRR a %Win mezi 35–45%. S jedním kontraktem, malým účtem a malými zkušenostmi jste velmi závislí na Vašem výkonu, ve kterém není prostor pro žádnou chybovost.
Velmi důležité je mít i přiměřené nebo možná lépe skromné očekávání zhodnocení. Osobně bych doporučil cílit maximálně na 100 % p.a. a podle toho si vše rozdávkovat na menší cíle. Skromné očekávání bývá psychicky největší problém většiny nováčků, protože jim nominální částky mohou připadat malé. Proto je možná lepší hned od začátku pracovat v procentech.
Posledním tipem je tvoření nahrávek. Nahrávejte si monitor, ale zároveň zvuk mikrofonu a přemýšlejte nahlas. Můžete být sami sebou překvapení, jak jiní jste, když obchodujete pod tlakem. Tady se dá udělat velký kus práce a zlepšit se v čekání na obchod (časování vstupu), objektivním pohledu, lepším porozumění orderflow, pilovat trade management.
Davide, moc děkuji za rozhovor a přeji další úspěchy na Vaší cestě tradera.

V obchodních platformách lze příkazy zadávat hned několika způsoby. Mnoho traderů používá zadávání příkazů přímo z grafů, ale co takzvaný DOM? K čemu a kdo jej vůbec používá?
K dnešnímu článku mne inspiroval dotaz tradera, který mne oslovil s otázkou, zda-li pro své obchodování používám DOM nebo obchoduji z grafu. Uvědomil jsem si, že o tomuto tématu jsme se na Finančníkovi v článku ještě nevěnovali a je tak nevyšší čas to napravit.
Co je DOM?
DOM je zkratka pro Depth of Market. Principiálně jde o okno, ve kterém vidíme v prostředním sloupci cenovou škálu okolo aktuálně obchodované cenové hladiny. V postranních sloupcích jsou pak zobrazeny aktuální nabídky a poptávky pro jednotlivé cenové hladiny. DOM je dnes k dispozici snad ve všech obchodních platformách. V programu NinjaTrader může prostředí DOMu vypadat následujícím způsobem:

Z DOMu na screenshotu je patrné, že aktuální cena trhu je 1267.50 (žlutá oblast). V prostřední cenové škále jsou uvedeny i další informace týkající se aktuální ceny (různými barvami jsou vyznačeny aktuální bid/ask ceny, v závorce je uvedeno kumulovaný objem pro daný bid/ask. Co je bid/ask viz článek Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování). Co ale znamenají čísla uvedená nad a pod aktuální cenou?
Jde o součet čekajících limitních příkazů pro nákup nebo pro prodej. Nákupní příkazy vidíme na levém šedém pruhu pod aktuální cenou, prodejní v pravém šedém pruhu nad aktuální cenou. Počty příkazů se neustále mění, jak obchodníci zadávají nové příkazy a ruší staré. Pokud zadáte do trhu limitní nákupní nebo prodejní příkaz na určité hladině např. na nákup/prodej 10ti kontraktů, můžete se sami přesvědčit, že v okamžiku odeslání příkazu na burzu číslo v příslušném řádku povyroste o daný počet kontraktů.
To bylo jednoduché představení – k čemu je to však dobré v praxi? Mnoho traderů veteránů obchoduje z DOMu a jednoznačně tak tento druh zobrazení struktury a hloubky ceny má své opodstatnění. Bohužel ale jiný, než který v něm hledají začínající obchodníci. Ty se většinou snaží sledovat a analyzovat velikost bid/ask hodnot na jednotlivých cenových hladinách. Pokud například uvidí větší číslo než obvykle, začnou spekulovat, že jde o velký obchod s mnoha kontrakty, který určitým způsobem pohne trhy a například obchodují s tímto hypotetickým příkazem. Osobně tímto způsobem neobchoduji, takže podobné cesty nemohu zcela soudit (protože s nimi nemám zkušenost), ovšem obávám se, že podobné přístupy dnes již vůbec nefungují. Existuje celá řada důvodů, proč jsou čísla v DOMu občas jen naprostá „hausnumera“. Jeden z důvodů jsou vysokorychlostní počítačové algoritmy, které dnes tvoří velkou část objemu burz a generují ohromné množství příkazů, které mohou měnit/rušit doslova ve zlomku vteřiny. A bylo by také naivní se domnívat, že velcí obchodníci budou umisťovat své příkazy tak, aby je každý viděl v DOMu na první pohled. Nehledě na to, že je třeba si uvědomit, že v DOMu jsou vidět jen limitní příkazy.
Proč tedy tolik zkušených intradenních obchodníků s DOMem pracuje? Je to především kvůli jejich vypěstované schopnosti číst dynamiku pohybu ceny v DOMu v oblastech, ve kterých plánují své obchody. Každý obchodník si může sám zobrazovat např. na replay datech místa, kde trh bojoval s určitou S/R úrovní a sledovat jak se liší chování ceny v DOMu v případech, kdy se cena od S/R oblasti odrazila a kdy jí prorazila. Z chování ceny v DOMu lze bezesporu vyčíst mnoho, ovšem podle mých zkušeností už jde skutečně víc o umění než techniku. Mnoho obchodníků tak DOM používá jednoduše proto, že jde o skladný, přehledný a osvědčený způsob zadávání příkazů (obchodování přímo z grafů v tak obrovském měřítku – doslova v každé platformě – je doménou až posledních několika let).
Ale zpět k položené otázce, zda-li pro své obchodování DOM používám. Nepoužívám. Osobně zadávám příkazy rovnou do grafu.
Důvod, proč DOM nepoužívám, vychází i z výběru platformy, ve které dnes exekuuji příkazy – NinjaTrader. Pokud jste někdy oblast DOMů zkoumali, patrně jste zjistili, že existuje celá řada více či méně kreaktivních způsobů, jak výrobci do svých platforem DOM vytvářejí. Je to proto, že práva na DOM v základní podobě má patentovaná společnost Trading Technologies a ostatní firmy se tak snaží DOM „inovovat“ aby mohly s daným patentem koexistovat. A co si budeme povídat, nejjednodušší originální řešení je v tomto případě nejpoužitelnější. Pokud plánujete věnovat obchodování z DOMu svůj čas a úsilí, jednoznačně doporučuji minimálně vyzkoušet některou z platforem, která obsahuje „originální“ DOM od Trading Technologies. Velké množství DOM traderů pracuje např. s platformou X_Trader. V NinjaTrader si můžete princip DOMu od Trading Technologies vyzkoušet skrz tzv. Static DOM, který převzal od TT určité dobré principy, ale některé další mu ještě chybí (a hlavně se v případě jeho použití musí platit společnosti Trading Technologies licenční poplatky z každého obchodu proto jej málokdo v programu NinjaTrader používá), ale tato cesta pro mě není v moc použitelná. Na druhou stranu musím přiznat, že mi DOM na ploše vůbec nechybí (před pár lety jsem jej používal). Právě díky velkým změnám ve struktuře trhu a ohromnému množství příkazů generovaných algoritmy, které se objevují a hned mizí, mě čísla v DOMu odváděla pozornost více, než jsem považoval za vhodné. Přirozeně jsem tak přešel na obchodování z grafů v okamžiku, kdy tato technologie byla velmi intuitivně dopracována v programu NinjaTrader.
Shrnutí
DOM je velmi příjemný nástroj pro zadávání obchodních příkazů. Jednoznačně jde o plnohodnotnou alternativu k obchodování z grafu, jejíž hlavní výhodou je kompaktnost a lepší přehled nad jemnějším pohybem ceny. Neustálý tok blikajících čísel však může být velmi rušivý a u mnoho traderů může spouštět i nežádoucí chování. Trader by měl eliminovat informace, se kterými nepracuje a to je i důvod, proč já osobně zadávám příkazy přímo v grafu.
Samotný DOM je podle mého názoru dnes velmi, velmi obtížné (pro nováčka jednoznačně nemožné) použít jako jediný nástroj pro časování vstupů (tj. obchodování pouze z DOMu bez jakýchkoliv grafů nebo připravených analýz S/R úrovní). Určitý edge jistě existuje v podobě sledování dynamiky pohybu v DOMu v oblastech vstupů pocházející z jiné analýzy, ovšem toto je již velmi jemný edge obchodníků, kteří by uměli podobně profitovat i bez DOMu a DOM ji jen pomáhá k lepším výsledkům. V případě začínajících obchodníků je podle mých zkušeností lepší směřovat pozornost nejprve jiným směrem než snaze uvidět v blikání čísel DOMu nějaký zásadní řád.