Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Jak profitovat ve dnech s nízkou volatilitou

    Mnoho obchodníků to určitě zná moc dobře: Pokud je v trhu volatilita, není tak těžké vydělávat. Ale pokud volatilita náhle zmizí - příležitostí rázně ubude a realizovat nějaký zajímavější profit se zdá téměř nemožné. Jak na to?

    Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku.

    Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou.

    Postup vytvoření studie

    Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel.

    Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast.

    Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě.

    Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi.

    Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu.

    vol-study-obr-1.jpg

    Nyní, co nám tento graf říká?

    Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000).

    Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly.

    Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později.

    Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší.

    Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close).

    Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD.

    Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli.

    Závěr

    Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle.

    Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě.

    Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů.

    Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.

    3.3.2013

    Tomáš Nesnídal


    Zaměřeno na praxi systematického portfolio obchodování.

    Otevřeně sdílím to, co mně samotnému funguje.

    Pomohu vám získat důvěru v to, že trading je normální business, který lze dělat systematicky a profitabilně. Naučíte se pracovat s rizikem a diverzifikovat jej mezi různé strategie.

    >> Trading Room

    Další články na toto téma

    Volatilita

    Volatilita vyjadřuje míru rozkolísanosti. Nejčastěji vyjadřuje míru rozkolísanosti finančního aktiva (například akcií).
    Můžeme ji používat také pro vyjádření rozkolísanosti našich obchodních výsledků a z toho odvodit, s jakým riskem obchodujeme. Viz anualizovaná průměrná volatilita.
    Jak využít volatilitu
    Volatilita je v určité podobě podstatná pro naprostou většinu obchodníků.
    Obchodníci a investoři pracující s akciemi sledují volatilitu akciových trhů. Ta se nejčastěji analyzuje pomocí indexu volatility VIX, což je index sestavovaný burzou Chicago Board Options Exchange (CBOE), který odráží očekávanou volatilitu na americkém trhu S&P 500 v horizontu cca 30 dnů. Pokud je v trzích strach z poklesu cen, VIX index letí vzhůru. Pokud akciové trhy poklidně rostou, bývá VIX index nízký. Volatilitu tak lze používat jako indikátor pro zajištění portfolií.
    Systematičtí obchodníci sledují volatilitu výnosů v rámci svého portfolia. Příliš vysoká volatilita povede k příliš vysokým drawdownům. Pokud se ty dostanou za rozumnou mez, obchodníci začínají jednat ve stresu a neracionálně, což vede ke ztrátám. Volatilitu portfolia lze přitom dobře kontrolovat přes money management.
    Volatilita představuje také dobrý nástroj pro aktivní trading. Můžeme ji jak prodávat, tak nakupovat.
    Volatilita jako nástroj pro zajištění portfolia
    Typickým příkladem zajištění portfolia pracujícího s dlouhými pozicemi v akciích, je sledování akcelerace indexu VIX. Akceleraci VIX je možné měřit různými nástroji technické analýzy. Můžeme například sledovat poměr ceny indexu vůči jeho krátkodobému klouzavému průměru. Jakmile se poměr začne zvyšovat, značí tento stav rostoucí strach obchodníků z dalšího vývoje trhu a možné propady. Držíme-li dlouhé pozice - ať již coby investici či například v long swingových strategiích, hrozí takovým pozicím vyšší ztráty. Ty lze kompenzovat například nakoupením některého ETF, které je z volatility odvozeno. Například VIXY (ProShares VIX Short-Term Futures ETF). Pokud volatilita v trzích skutečně začne prudce růst, dlouhé akciové pozice mohou ztrácet, ale pozice ve VIXY bude vydělávat. Pochopitelně je potřeba podobný přístup podrobně backtestovat a zvolit mj. adekvátní position sizing.
    Ukázka indikátoru "VIX akcelarace", počítaného jako uzavírací hodnota VIX/klouzavý průměr VIX za posledních 20 dnů. Indikátor je zobrazen pod cenovým grafem trhu SPY (ETF následující index S&P 500).

    Volatilita coby nástroj pro trading
    Profitovat lze na volatilitě jako takové.  Zejména proto, že volatilita má tendenci vracet se z extrémních hodnot zpět k průměru. Pokud v trhu vypukne chaos, index VIX vyletí vzhůru. S ním celá řada finančních instrumentů, které jsou od volatility odvozeny - lze obchodovat nejrůznější ETF cílící na volatilitu počítanou z různě vzdálených opcí, lze obchodovat futures kontrakty a opce. Shortování volatility je tak hodně často citovaný způsob, jak obchodovat s extrémně vysokou úspěšností. Ovšem s ohromným riskem toho, že jednou volatilita vylétne do výšin, ve kterých nikdy nebyla, a obchodníci využívající páku skončí s margin callem. Taková situace nastala v produktech volatility naposledy relativně nedávno - v únoru 2018 (viz Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018). Shortování volatility je opravdu velmi riskantní a určitě to není přístup vhodný pro začínající tradery.
    Nicméně nástroje volatility nabízejí mnoho příležitostí, jak vytvářet obchodní strategie. V nich pak můžeme volatilitu nakupovat, prodávat nebo logiku práce s volatilitou používat pro obchodování akcií. Jednou z unikátních vlastností, kterou lze skrz volatilitu analyzovat, je strach v trzích s různým výhledem. Použít lze futures kontrakty VIX nebo indexy volatility. Například poměr indexu VIX (počítaného z 30denní implicitní volatility opcí) vůči indexu VIX3M (počítaného z 3 měsíční implicitní volatility opcí) poskytuje indikátor, který bude mít hodnotu 1 v momentě, kdy obchodníci vnímají vysoké riziko propadů akciových trhů v delším časovém horizontu (a nejde tak o náhlou paniku).
    Takto indikátor VIX/VIX3M vypadá v porovnání s trhem SPY (ETF následující index S&P 500.

    Všimněte si, jak indikátor složený z indexů volatility sledující různé časové horizonty vytváří jiné obchodní příležitosti než výše uvedený indikátor "VIX akcelarace" počítaný pouze z ceny samotného indexu VIX.
     
     
     

    Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018)

    Volatilita v trzích je opravdu veliká a poslední týden tak přinesl dávku opravdu volatilních pohybů, mnoho zisků, ale i ztrát a vymazaných účtů. Co konkrétně si z posledního dění v trzích odnáším já?
    Ve světle aktuálního dění se jeví skoro jako prorocký článek, který jsem publikoval minulý týden pod názvem Překonání strachu ze ztrát a drawdownů. Načasování bylo opravdu perfektní. To, co se strhlo v indexech minulý týden, jistě mnoho obchodníků mohlo vystrašit.
    Pokud zatím žijete mimo svět tradingu, zde je aktuální denní graf e-mini S&P za poslední týden:

    Po dlouhých měsících pomalých pohybů s nízkou volatilitou jsme zažili týden plný volatility a opravdu ohromných denních pohybů.
    Samozřejmě, přítomnost korekce v indexech patrně nikoho nepřekvapila. Nicméně mnoho obchodníků mohla zaskočit dynamika, s jakou se vše odehrává. Zejména, pokud půjde jen o korekci, nikoliv obrat do downtrendu. Osobně si myslím, že rychlost, se kterou se odehrávají podobné propady je něco, co v trhu uvidíme stále častěji. Tipl bych si, že z velké části za tím stojí různé moderní samoučící se algoritmy, které používá stále více fondů a traderů. Ty se trénují na historických datech, kde v indexech máme za posledních x let jen mírné korekce a do jisté míry bude proto mnoho obchodníků obchodovat dost podobným stylem. A tak v okamžiku, kdy se například odehraje jen trochu hlubší korekce, než byla predikována, mnoho systémů spustí podobné mechanismy rebalancování či ukončování pozic, což vyvolává další vlny chaosu a volatility.
    Co si myslím, že je velmi důležité si z podobných pohybů vzít – zejména fakt, že existují. Mnoho traderů už na to mohlo za roky uptrendu v indexech zapomenout. A určitě bych moc nevsázel na to, že se podobné pohyby příliš neopakují. Jak jsem uvedl: tipl bych si, že se budou opakovat častěji. A o to více je tak dobré myslet na zohlednění složky volatility v používaných systémech.
    Co se týče mého obchodování. Znovu a znovu se mi v podobných situacích potvrzuje, jak extrémně důležitá je v tradingu diverzifikace. Protože některé systémy (například ty, co nakupují akcie na korekci) mám aktuálně ve ztrátě, jiné, například breakout strategie na futures, zažívají nyní žně. Diskutuji o tom hodně v novém 10týdenním kurzu základů. Z počátku tradingu budete logicky pracovat s jednou metodikou, ale postupně byste jako tradeři měli růst do různých stylů tradingu. Protože to je z mé zkušenosti jediná cesta, jak skutečně pojmout trading jako business (viz mé rámcové rozdělení strategií, které jsem popisoval zde) a inkasovat co nejstabilnější příjmy.
    Diverzifikace a práce na nových algoritmech do automatizovaného portfolia je pro mě určitě prioritou číslo 1. Stále vnímám rezervy, kde bych mohl dělat věci lépe.
    Pokud si ale někdo odnesl z poklesu největší lekci, tak jsou to myslím obchodníci, kteří poslední dobou shortovali volatilitu. Z diskuzí na různých diskuzních fórech mě upřímně překvapilo, kolik jich bylo (sám jsem mezi ně rozhodně nepatřil).
    O co šlo? Řada obchodníků si zvykla, že se poslední dobou pohyboval VIX (index opční volatility) v poměrně jasně definovaném pásmu:

    Na screenshotu je vidět, jak se trh dlouhodobě držel na nízkých hodnotách a jen občas vystřelil vzhůru, aby se vrátil do pásma k hodnotám kolem 10. Pro obchodování prakticky všech situací jsou dnes k dispozici nejrůznější deriváty, a tak není divu, že i podobné poklesy volatility šly přes některé obchodovat. Například přes ETP s tickerem XIV, se kterým se pracovalo úplně stejně jako s akcií. Hodnota XIV vycházela z pohybu krátkodobé volatility s tím, že trh se pohyboval inverzně k volatilitě. Velmi zjednodušeně řečeno – pokud volatilita S&P 500 klesala, XIV rostl (důvody proč rostl XIV i v momentě, kdy byla volatilita stabilní si případně můžete nastudovat na webu, podrobný výklad tohoto instrumentu není předmětem článku).
    Mnoho obchodníků tak od roku 2016 podobný produkt nakupovalo, protože defacto „nešlo“ ztratit. Pokud XIV poklesl, tak se zase vrátil zpět (až se trhy uklidní). Graf do konce roku 2017 vypadal takto:

    Obchodníci jistě chápali, že při větším výstřelku volatility vytvoří XIV hlubší korekci, ale spekulovali na pozdější další růst tohoto trhu (vyvolaný poklesem volatility v indexech). Jenže ouha. Ve specifikacích XIV bylo uvedeno, že při 80% denním poklesu bude produkt ukončen (protože by hrozilo, že se jeho hodnota dostane do záporných čísel).
    A co se nestalo – přestože to bylo málo pravděpodobné, jeden ze dnů v uplynulém týdnu byl natolik dynamický, že volatilita vylétla za jeden den nejrychleji v historii a XIV klesl o více než 80 %. Mnoho traderů drželo tento trh dlouhodobě (přes noc) a v jedné noční seanci tak přišli o vše a produkt bude zrušen:

    Sám jsem s XIV naštěstí nikdy neobchodoval, ale doufám, že většina obchodníků, kteří v XIV přišli o peníze, se dokáže ze ztrát otřepat a jít dál. Pro nás všechny ostatní je situace dobrým připomenutím toho, jak důležité je studovat vše, co obchodujeme a diverzifikovat se. Na zahraničních fórech je vidět dnes spousta diskuzí, jak se obchodníci kvůli ztrátám v XIV chtějí soudit, ale přijde mi to dost absurdní – vše, co se stalo, bylo podle pravidel, jen pravděpodobnost nebyla moc vysoká. Ale nastala (prostě klasická černá labuť).
    Shrnutí
    V trzích můžeme stále dokola identifikovat určité fáze, se kterými se pojí i chování začínajících traderů a celková nálada na diskuzních fórech. V každé fázi trhu najdeme trh či systém, který funguje úplně neskutečně a je tak hřích dělat „cokoliv jiného“. Ať již to bylo v roce 2017 držení kryptoměn, XIV či třeba indexů na vysoký margin, určitě znáte sami mnoho „odborníků“, kteří se smáli používání stop-lossu, diverzifikaci či nějakým taktikám risk managementu. Vždyť proč, když to tak krásně funguje a vydělává stovky procent ročně. Samozřejmě až do doby, než se trh změní.
    A změna přijde vždy, protože neexistuje trh nebo styl obchodování, který by byl dostupný široké veřejnosti a nabízel super zhodnocení s malým riskem. Neexistuje. Mnoho těch, kteří si to neuvědomí, musí nejprve ztratit účty, aby třeba začali jinak. Jak? Především s pokorou, striktním risk managementem a nejlépe diverzifikovaně.
    Pamatujte prosím třeba na výše uvedené obrázky z XIV v situacích, kdy budete mít pocit, že obchodujete svatý grál a vše funguje tak neskutečně dobře, že je s podivem, že to nedělá každý…

    Technická analýza pro nováčky 9: Volatilita

    Když se tak nad tím zamýšlím, možná je volatilita něco, čím jsem měl tento seriál přímo začít. Volatilita je totiž svým způsobem alfou-omegou, volatilita je prakticky všechno. Na druhou stranu, vše má svůj čas a ke všemu je třeba dojít postupně. Takže dnes se konečně k tomuto tématu také dostáváme.
    Oč kráčí
    Jak jsem již naznačil, volatilita je vlastně tak trochu klíčem ke všemu. Přežít v trzích dlouhodobě je totiž otázkou právě toho, jak jsme připraveni na změny volatility, jak se s takovými změnami dokážeme vypořádat. A změny v trzích, to jsou převážně změny volatility.
    Základní myšlenka nutnosti sledování je vcelku jasná a jednoduchá:
    V trzích, které se právě příliš nehýbou, je nesmysl očekávat vysoké profity (například skrze vzdálené profit targety). A naopak – v trzích, které se právě hýbou, je nesmysl trvat jen na minimálních profitech (a zároveň pracovat s příliš blízkými stop-lossy). Celá záležitost je pak ještě kapánek komplikovanější o skutečnost, že někteří tradeři dokáží dodržovat konzistentní výkon pouze v určitých typech volatility, ale při jakémkoliv větším výkyvu může jejich výkon výrazně klesnout, proto při sledování volatility nejde jen o ryze technický přístup, ale také o určité osobní preference a osobní aspekty obchodního stylu.
    Jak volatilitu měřit
    Existuje celá škála způsobů, jak volatilitu měřit, mimo jiné záleží také na tom, jaký konkrétně druh grafu používáme. Nicméně nejzákladnější a zároveň nejuniverzálnější nástroj se jmenuje ATR (Average True Range) a minimálně pro začátek si s ním na dlouhou dobu vystačíte.
    Definicí indikátoru ATR se dnes zabývat nebudu – kdo chce, nechť si najde potřebné vzorečky na internetu. Pro mě je podstatné jednak chápat interpretaci a jednak rozumět tomu, jakým způsobem mohu ATR využít pro vlastní obchodování. V základu jde však o to, že indikátor měří a porovnává různé vzdálenosti mezi úsečkami v grafu a vytváří z nich průměr – který nám následně dává přehled o celkové volatilitě trhu.
    Podobu indikátoru ATR pak můžete vidět pro ukázku níže:

    Žlutá křivka ve spodní části grafu ukazuje, jak se průměrně mění volatilita v průběhu celého dne: Zatímco na počátku měla blíže k hodnotě 2 (tj. v trhu e-mini Russell 2000 se jedná o 2 plné body neboli 200 USD průměrné volatility na kontrakt), v době oběda nám klesla volatilita až na úroveň 0.7 – tj. třetinová volatilita proti té v době otevření! Volatilita se tedy může měnit poměrně zásadně a jenom pro zajímavost – během dne většinou dosahuje právě podoby písmene "U", tj. je vyšší na začátku, klesá kolem poloviny dne a probouzí se opět ke konci obchodní seance. Zde jeden obrázek z několika mých naprosto vyčerpávajících studií na téma volatility, který ukazuje generalizované chování volatility v průběhu obchodního dne na trhu e-mini Russell 2000 za posledních 10 let.

    Jak volatilitu využívat
    Existuje celý vesmír způsobů a možností, jak volatilitu využívat. Pointa je ale vždy stejná: Vaše výstupy a ochranné stop-lossy by měly umět korespondovat s volatilitou trhu, ideálně se volatilitě samy adaptovat a přizpůsobovat – což už je ale značně pokročilejší záležitost.
    Využití volatility pak strmě narůstá s našimi dovednosti a také s naším účtem. Možnosti využití volatility s jediným kontraktem (tj. v samotném začátku) jsou vcelku omezující, avšak při obchodování s větším množství kontraktů už nabízejí úplně jiné možnosti – například škálovat velikost naší pozice právě skrze aktuální volatilitu nebo dle volatility měnit naší expozici atd. Právě proto, že využití volatility může být v budoucnu dost zásadní, je důležité, aby koncept volatility chápal začínající trader už ve svých začátcích a učil se pomalu a postupně s volatilitou více pracovat a více jí rozumět.
    Dobrý základ pro nováčky: volatilní zóny
    Takže, začněme tím naprosto nejjednodušším – a tím jsou volatilní zóny.
    V podstatě jde v naprostém začátku naučit se lépe rozumět a chápat to, jak se můj obchodní přístup chová v různých rozmezích trhu. Než přejdete ke komplexnějším a pokročilejším technikám, začněte jednoduše tak, že si vezmete celý svůj backtest, ke každému vstupu si dopíšete, jaká byla hodnota ATR v momentě vstupu, a následně si rozsah volatility rozdělíte na 3 části (zóny). Pak budete studovat, jak se váš systém chová v jednotlivých zónách volatility (neboli v různých fázích trhu).
    Pokusím se trochu vysvětlit na jednoduchém příkladu. Na obrázku níže vidíte volatilitu na 15minutovém grafu za období zhruba 1 měsíce:

    Nyní, hodnoty ATR ukazují za toto období následující rozsah:
    Min. volatilita: 0.9 bodu
    Max. volatilita: 5.4 bodu
    Rozsah volatility: 4.5 bodu
    Rozdělíme si tedy tento rozsah na 3 samostatné zóny:
    Zóna 1: 0.9 – 2.4
    Zóna 2: 2.4 – 3.9
    Zóna 3: 3.9 – 5.4
    A poté jednoduše ke každému obchodu v našem obchodním deníku dopíšeme hodnotu ATR na vstupu – a až budeme hotovi, v Excelu si rozdělíme všechny výsledné obchody dle toho, do jaké zóny volatility spadají, a koukneme se na jednotlivé parametry systému dle volatility – tj. jejich ziskovost, procentuální úspěšnost, průměrný zisk na obchod atd.
    Samozřejmě, obrázek výše jen pro demonstraci obsahuje jen jediný měsíc dat, vy toto však provedete na co největším vzorku backtestových dat, tj. v rámci daytradingu minimálně 1 rok, ideálně ještě více.
    Tím se dozvíte mnoho zajímavých věcí, například také to, jaká volatilita sedí vašemu obchodnímu přístupu více, jaká méně nebo v jaké volatilitě případně raději ani neobchodovat! Zóny si pak můžete rozdělit na více jak 3 části, ale zase tolik bych to nepřeháněl, myslím, že cokoliv mezi 3–5 zónami volatility je tak akorát.
    Stop-loss a profit target
    Nováčci nezřídka pracují v začátku s fixními stop-lossy a profit targety, což je naprosto v pořádku, stále to považuji z různých důvodů za velmi rozumný způsob v začátku (dokonce i můj rozsáhlý průzkum v AOS ukázal, že fixní hodnoty SL a PT z dlouhodobého pohledu nejsou špatnou volbou, tedy alespoň do momentu, než začneme chtít výrazně sofistikovaněji pracovat na risk managementu a celkovém řízení počtu pozic).
    Problém s technikou fixních SL a PT je však skutečnost, že není příliš přizpůsobivá volatilitě (řešením mohou být SL a PT jako ATR násobky, ale to je jednak technika trochu pokročilejší, jednak má také svá úskalí). Proto i zde pro začátek mohou pomoci zóny volatility: Můžeme si optimalizovat hodnoty SL a PT právě na různé rozsahy volatility a do každého obchodu vstupovat s trochu jiným SL a PT – dle toho, v jaké volatilitě se trh právě nachází. I přesto, že je to vcelku jednoduchý přístup, může v začátku pomoci poměrně zajímavě zlepšit obchodování a adaptabilitu našeho obchodního přístupu na různou volatilitu trhů, přitom stále s využitím velmi jednoduchých a základních prvků technické analýzy. Je ale třeba pracovat s dostatečným vzorkem backtestových dat – abychom měli k dispozici co nejširší rozsah volatility – a v případě nových max. a min. hodnot volatility v našem obchodování adekvátně reagovat a aktualizovat k tomu i naše zóny a hodnoty SL a PT.
×
×
  • Vytvořit...