Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018)

Mnoho obchodníků to určitě zná moc dobře: Pokud je v trhu volatilita, není tak těžké vydělávat. Ale pokud volatilita náhle zmizí - příležitostí rázně ubude a realizovat nějaký zajímavější profit se zdá téměř nemožné. Jak na to?
Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku.
Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou.
Postup vytvoření studie
Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel.
Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast.
Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě.
Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi.
Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu.

Nyní, co nám tento graf říká?
Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000).
Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly.
Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později.
Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší.
Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close).
Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD.
Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli.
Závěr
Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle.
Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě.
Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů.
Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.

Většina intradenních obchodníků dříve nebo později zjistí, že jejich obchodní výsledky jsou závislé na tom, jaká je volatilita trhů, které obchodují. Současné trhy procházejí obdobím velmi nízké volatility a pokud tomuto faktu nepřizpůsobíte své strategie, budete s největší pravděpodobností zažívat krušnější období.
Volatilitu bychom si stručně mohli představit jako „těkavost trhů“ – míru jejich pohybu. Pohyb ceny, tedy určitou rozumnou volatilitu, potřebuje každý intradenní obchodník. Bez toho, aniž by se cena rozumně hýbala nemůžeme očekávat, že se dostane k našim profit targetům. Samozřejmě všeho příliš může škodit a tak i extrémně vysoká volatilita může být nebezpečná – především pro začínající tradery, kteří se nedokáží se svoji psychikou a menšími účty adaptovat na vyšší stop-lossy, které jsou ve zvýšené volatilitě nezbytné. Ovšem nízká volatilita svědčí opravdu málokomu a od všech typů obchodníků vyžaduje především zvýšenou trpělivost. V nízké volatilitě se trhy hýbou spíš do strany, tedy v typickém chopu a je skutečně třeba čekat na vhodnou příležitost ke vstupu. Často je dobré popřemýšlet i o přizpůsobení stop-lossů a profit targetů, aby dávaly smysl aktuální cenové aktivitě.
Sám mám v nynějším období výrazně méně obchodů než před prázdninami. Dnešní článek připravuji například v pondělí 17. 9. 2012, kdy celá dopolední americká seance vytvořila na trhu S&P 500 range celkem 4 body (200 USD) a na trhu e-mini Russell 2000 také 4 body (400 USD). Navíc je v trhu velmi nízká likvidita a trh tak v daném mikrorange poskakuje nahoru dolů – každou chvíli vypadá, že range prorazí například níže, aby nachytal agresivní prodávající a obratem se hnal k jejich stop-lossům. Takové prostředí je opravdu velmi nebezpečné a začínající tradery svádí k přeobchodování.
V intradenním obchodování v zásadě platí, že čím nižší volatilita, tím méně agresivní obchodníci bychom měli být. Proto je dobré volatilitu nějakým způsobem sledovat.
Osobně sleduji volatilitu skrz následující tři nástroje:
Indikátor Average True Range (ATR)
Z indikátoru ATR získáváme informaci o průměrné výšce úseček za posledních X period. Výpočet indikátoru je nepatrně složitější, ale zjednodušeně řečeno si jej můžeme popsat následovně. Řekněme, že budeme pracovat s indikátorem Average True Range s periodou 10 na denních grafech. Indikátor pak jen odečte High-Low za posledních deset úseček a tuto hodnotu zprůměruje. Výsledkem je tedy hodnota průměrné výšky úsečky za posledních deset dnů (ve skutečnosti indikátor pracuje ještě s možnostmi různých gapů, proto výpočet vždy nepracuje jen s High a Low – viz například tento popis).
ATR tedy můžeme použít jako přímý nástroj měření volatility, neboť nás informuje o průměrném rozpětí úseček na daném timeframu.

Na screenshotu vidíte denní graf trhu ES od roku 2011. Modrý indikátor představuje ATR s periodou 7. Informuje nás o průměrném rozpětí úseček za posledních 7 pracovních dnů. Na první pohled je zřejmé, jak se volatilita v průběhu času mění a že v současně době se graf nachází v době s nižší volatilitou. Koncem srpna byla volatilita na jedné z dlouhodobě nejnižších hodnot a není proto divu, že mnoho obchodníků hlásilo ztrátové období – trhy se hýbaly jen velmi málo. Minulý týden se volatilita díky důležitým reportům zvýšila, ale stále je třeba myslet na to, kde se ATR nachází. Osobně vesměs očekávám trochu lepší cenové pohyby ve dnech, kdy jsou vyhlašovány reporty.
Pokud je tedy ATR například o polovinu nižší než před měsícem, jednoduše to znamená, že trhy udělají v průměru o polovinu menší pohyby – tomu je samozřejmě potřeba přizpůsobit především naše profit targety (a přiměřeně i stop-lossy). Navíc na grafu je zobrazena 24hodinová seance daného trhu – tj. podobnému zkoumání je dobré podrobit samostatně i denní seance, případně časové úseky, ve kterých obchodujete (například jen začátek obchodního dne a podobně).

Stejný pohled na e-mini Russell 2000. I zde je vidět, že volatilita trhu je stále na velmi nízkých hodnotách – průměrné ATR(7) je aktuálně kolem 12 (tj. rozsah 12 bodů), na konci října byla hodnota dokonce pod 10 body.
VIX
Dalším dobrým vodítkem pro sledování aktuální volatility je VIX nebo podobné indexy volatility. Konkrétně VIX je počítán skrz implicitní volatilitu opcí na index S&P 500 a vyjadřuje očekávání obchodníků o budoucí volatilitě.
Indikátor typu ATR měří tedy volatilitu skrz skutečná rozpětí aktuálně obchodovaných úseček, VIX je počítán z prémií opcí a vychází z náhledů obchodníků na budoucí volatilitu daného trhu.

Podíváme-li se na denní graf VIXu vidíme podobný obrázek jako u ATR aplikovaného na denní graf trhu S&P 500 – aktuální hodnoty VIXu jsou na dlouhodobých minimech, což opět svědčí o mimořádně nízké volatilitě. Chcete-li VIX sledovat na internetu, můžete použít například tento graf na Yahoo.
Price Action
V případě intradenního obchodování je dobré vnímat volatilitu nějakým způsobem i skrz samotné cenové grafy. Opět je možné použít indikátory typu ATR nebo často stačí pohled na samotnou price action. V nízké volatilitě jsou cenové úsečky většinou skládány vedle sebe a trh se pohybuje velmi nejistě. Pokud trh prorazí některou zhuštěnou oblast, má tendenci se vracet zpět, aby teprve po otestování původní zhuštěné oblasti případně pomalu vyrazil ve směru breakoutu. Je-li naopak volatilita vyšší, vidíme v cenových úsečkách často pěkné swingy a malé trendy. Pokud trh prorazí zhuštěnou oblast, bývá to pod vyšším momentem a trh se již příliš nevrací zpět. Konkrétní jemné nuance samozřejmě záleží na jednotlivých trzích – jinak se chová volatilnější e-mini Russsell 2000 a jinak S&P 500, ale určitě je dobré trhy zkoumat i z tohoto pohledu.

Hodně obchodníků si stěžuje na své horší listopadové výsledky. Za nimi však nestojí změna trhů či ztráta edge, ale jednoduše stále nižší volatilita, které se mnoho obchodníků nedokáže včas přizpůsobit.
Trhy procházejí fázemi různě vysoké likvidity. Existují období, kdy trhy přitahují velký zájem obchodníků (jsou velmi likvidní), což s sebou většinou nese i zvýšenou volatilitu – tedy pohyby.
Cykly různě vysoké likvidity a volatility se v trzích střídají a je dobré jim věnovat pozornost. Intradenním obchodníkům pochopitelně svědčí vyšší volatilita (byť extrémně vysoká volatilita může být již druhý extrém), neboť pro své profity potřebují pohyb ceny. S měnící se volatilitou je proto nutné přizpůsobovat svůj styl obchodování a trade management.
Je-li likvidita i volatilita vysoká, můžeme si dovolit vstupovat více do rozjetého momenta a vsázet na pokračování pohybu. Z pohledu řízení pozice je přirozeně výdělečnější chodit pro vzdálenější targety, které bývají zasahovány.
Je-li likvidita i volatilita nízká, je obchodování obtížnější. Jednak se trhy více pohybují v chopu, současně však mohou mít tendence k různým obtížně předvídatelným pohybům. V takovém prostředí je lepší soustředit se více na reverzní vstupy blízko S/R úrovní a dobře vážit, kde vybírat profit. Sám mířím výstupy spíše na bližší, první profit targety.
Bohužel mnoho obchodníků analýzu volatility a likvidity ignoruje. Zbytečně si tak ale zhoršují své výsledky například příliš agresivním trendovým obchodováním v době s celkově nižší volatilitou.
Volatilitu a likviditu lze přitom sledovat snadno.
Začněme volatilitou. Tu sleduji přes VIX, což je index počítaný z implicitní volatility opcí obchodovaných u akcií zařazených do S&P 500. Existují i jiné indexy volatility, vybrat byste si měli pochopitelně takový, který se vztahuje k vám obchodovaným trhům.
VIX si průběžně zobrazuji v Sierra Chart a sleduji, jak si aktuální volatilita vede ve srovnání s předcházejícím obdobím. Nyní (začátek prosince 2013) vidím následující obrázek:

Z obrázku je jasně patrné, že aktuální volatilita je skutečně nízká. A to je v grafu zobrazená jen situace od roku 2012, kdy jsme si již celkově procházeli obdobím spíše nižší volatility.
Pokud si stejnou volatilitu zobrazíme v podobě týdenního grafu, dostaneme následující obrázek:

Na něm je patrné, že celý letošní rok se volatilita držela velmi nízko, poslední měsíc navíc na dlouhodobě nejnižších hodnotách.
To je velmi silný kontext pro aktuální obchodování. Mnoho obchodníků si stěžuje, že má v listopadu u intradenního obchodování horší výsledky než v říjnu. Podívejme se na detail vývoje volatility v letošním říjnu a listopadu:

Do poloviny října 2013 byla volatilita na první pohled výrazně vyšší než v listopadu. Trhy se jednoznačně více hýbaly a bylo více příležitostí k profitům.
Podobná pozorování je třeba zohledňovat do každodenního tradingu.
Pochopitelně, že nižší volatilita celkově ovlivňuje i počet obchodů. Čím je volatilita nižší, tím bychom měli obchodovat méně agresivně. Ono je v trzích také celkově méně kvalitních příležitostí.
V době s nízkou volatilitou, jakou trhy předvádějí v listopadu 2013, se často vyskytnou v intradenním grafu jedna až dvě dobré příležitosti na začátku dne a pak často pohyby ustávají. Trhy se sice mohou hýbat, ale s velmi nízkým zapojením obchodníků (velmi nízké volume), což má za důsledek velkou nestabilitu cenových pohybů. Ceny jsou také mnohem více manipulovatelné – větším obchodníkům stačí málo, aby vychýlili cenu do oblastí, kde má většina menších obchodníků své stop-lossy.
Jelikož hodně obchoduji s využitím volume v intradenních grafech, mám v rámci FIMS vytvořené algoritmické indikátory, které mě upozorňují na zajímavé okamžiky v trzích. Nejde o AOS – signály neobchoduji mechanicky, ale pouze v souladu s dalšími prvky mého obchodního plánu.
A jen pro srovnání se podívejte, jak diametrálně odlišně vypadají příležitosti v trhu NQ v říjnu a listopadu::
Screenshot z října:

Screenshot z listopadu:

Trojúhelníky mi v trhu indikují zajímavé reverzní situace vycházející z analýzy změny nabídky/poptávky v orderflow. Na screenshotu z října je patrné, že po změně nabídky/poptávky má trh tendenci vytvořit rozumně obchodovatelný pohyb.
Na screenshotu z listopadu vidíme, že šipečky se stále objevují na rozumných místech, ale trh vytváří minimální rotace. Mnoho obchodů tak končí na výrazně menších targetech než u stejných vstupních situací v říjnu.
Podobnou situaci nelze ignorovat, ale je třeba se jí průběžně přizpůsobovat. Diskréční intradenní obchodování není o tom, že si na začátku roku naplánujeme, jak přesně budeme daný rok obchodovat, ale o tom, že se dokážeme průběžně přizpůsobovat vývoji trhů.