Obchodování swingových strategií pomocí opcí

Opce, anglicky „options“, jsou dle základní definice v podstatě předkupní práva. Tím, že nakoupíme určitou opci, získáváme předkupní právo koupit určitou danou věc v určitém termínu a za určitou konkrétní cenu.
Než se dostaneme k přesnému principu obchodování opcí na trzích, začněme dnes trochu srozumitelnějším příkladem, z pro mnohé „srozumitelnější“ oblasti.
Jedním z nekomodnitních byznysů, kde se hojně obchoduje s opcemi, je filmový průmysl. Jenom v Los Angeles žije přes 10 000 scénáristů, a tak každý rok vzniká minimálně několik tisíc nových scénářů. Některé jsou lepší, některé horší a některé jsou tak kvalitní, že o ně projeví zájem největší Hollywoodská studia. Problém je však v tom, že každé studio natočí pouze několik scénářů ročně, a tak množství potenciálně zajímavých scénářů vysoce převyšuje množství filmů, které se každý rok natočí.
Samozřejmě, Hollywood je vysoce konkurenční prostředí. Žádné studio si nechce nechat ujít skutečně skvělý a nápaditý scénář. Jenomže na druhou stranu, pokud by si chtělo určité studio, například Paramount pojistit, že veškeré nejkvalitnější scénáře bude vlastnit právě ono, muselo by jednak sáhnout velice hluboko do kapsy a jednak výrazně zariskovat. Vkus publika se totiž průběžně každé 2-3 roky mění, a tak pokud by studio letos nakoupilo všechny skvělé scénáře na romantické komedie, docela možná by muselo zaplatit více jak 10 milionů dolarů, přičemž příští 3 roky by mohly romantické komedie zcela vyjít z módy a studio by tak tedy vlastnilo bezcenné scénáře, které by byly považovány za špatnou investici.
Žádné studio nechce tedy nakupovat příliš mnoho scénářů dopředu, neboť takovýto tah není příliš efektivní. Přesto ale nechce studio pustit zajímavou látku někomu druhému a rádo by si takovou nechalo pro sebe. Jak tedy z takové situace ven?
Řešení bylo vynalezeno již před mnoha desetiletími, kdy někdo přišel s nápadem, že pro obecné účely by se mohl začít využívat nástroj zvaný opce.
Opce jsou nástrojem, který vám vlastně umožní „zablokovat“ si určitou danou věc (práva na filmový scénář) na určitou dobu a určitou cenu. Během takové doby vám sice práva nepatří, ale zato vám patří určitá exkluzivita v tom, že jste jediný, kdo může chtít během přechodného období látku koupit, a to dokonce již za předem známou a jasně definovanou cenu.
Pokud tedy dostane studio Paramount do ruky scénář na film „Jurský park IV“ a shledá tento scénář jako mimořádně kvalitní, může začít uvažovat o jeho koupi. Jenomže dinosauři právě nejsou v kurzu a navíc autor scénáře patří k jedněm z dražších, takže se filmovému studiu nechce scénář koupit okamžitě. Raději by počkalo na dobu, až zase přijdou dinosauři do kurzu. Takové čekání však může být na druhou stranu nebezpečné, protože studio Universal může mít lepší analytické oddělení, které došlo k závěru, že dinosauři budou v kurzu už příští rok, a tak může být pro Universal zajímavé scénář koupit. Nebo se také může stát, že za rok začnou být dinosauři tak silně v kurzu, že scénárista začne za svůj scénář požadovat podstatně větší částku než nyní. To však ve jménu konkurenčního boje nechce Paramount dopustit. Pramount si chce pojistit jak práva, tak cenu už nyní.
Studio Paramount se tedy může (a s vysokou pravděpodobností by to v takové situaci i udělalo) rozhodnout, že nekoupí scénář, ale koupí k němu opční práva. Tím si tedy na časově vymezenou dobu koupí práva na to, že během smluvně daného intervalu bude studio Paramount jediné, které smí koupit celý scénář. Žádnému jinému studiu během takové doby nesmí být scénář prodán. To ale ještě není vše. Studio Paramount si v rámci opce zároveň i pojistí cenu. Řekněme, že za půl roku začnou být dinosauři opět v kurzu a studio Paramount se může rozhodnout využít svého opčního práva a odkoupit scénář. Jenomže i autor by v ten moment pochopil, že dinosauři začínají být opět v kurzu, a tak zatímco před půl rokem mohl požadovat za svůj scénář 2 miliony dolarů, dnes už může s klidem požadovat 3 miliony dolarů. Pokud však studio projeví zájem o nákup opce, může si pojistit v rámci opce i budoucí cenu. Součástí opce tedy bude nejenom to, že příští dva roky nesmí autor prodat scénář nikomu jinému, ale i skutečnost, že pokud se Paramount kdykoliv během oněch dvou let rozhodne využít svého opčního práva koupit scénář, bude mu prodán za jasně specifikovanou částku – tj. 2 miliony dolarů.
Paramount tedy může koupit třeba na 2 roky opční práva, neboli tak zvanou opci, a to řekněme za částku 250 tisíc USD, zatímco celý scénář by stál 2 miliony USD, což se nechce studiu právě teď investovat. Opční obchod namísto odkoupení celého scénáře se tedy ukáže jako ideální řešení a navíc může být pro všechny strany velice výhodný. Paramount má jistotu, že příští dva roky nedostane scénář konkurence a zároveň si již nyní pojistí konkrétní cenu. Scénárista inkasoval do kapsy příjemných 250 tisíc USD, zároveň mu však stále scénář 100% patří. V lepším případě ho tedy čekají další 2 miliony dolarů, v horším případě po dvou letech cena vyexpiruje, studio scénář neodkoupí a autor se jej může pokusit prodat pod cenou někde jinde. Oněch 250 tisíc mu však již nikdo nevezme.
Shrnutí a první základní pojmy
Pokud tedy mluvíme o opcích, můžeme již nyní říci, že víme a chápeme následující:
Opce jsou předkupní práva, definovaná na přesnou cenu a přesně danou časovou dobu. Opce nám říká, že můžeme během přesně časově daného období přednostně koupit konkrétní věc, a to za předem přesně stanovenou cenu. Právě čas bude jeden z nejdůležitějších faktorů v případě obchodování opcí na futures a akciových trzích.
Opce nám pomáhají pojistit si určitou cenu. Ceně, která je daná opčním právem (tj. ony 2 miliony, pokud by se Paramount rozhodl své opční právo během dvou let využít) se říká strike price a řekneme si o ní něco více v dalším díle.
V případě uzavírání opčních obchodů musí být vždy dva subjekty: jeden, který opce nakoupí a druhý, který je poskytne (tj. prodá). Tomu, kdo opce poskytuje, se říká vypisovatel. Opce tedy můžeme nakoupit, nebo vypsat.
Pokud chceme koupit opční práva, která nám zaručí, že budeme moci určitou věc během přesně definované doby v budoucnu nakoupit, a to za předem přesně definovanou cenu, pak musíme za taková opční práva zaplatit. Částku, kterou za takovou opci zaplatíme, nazýváme opční premium. (Tj. studio Paramount za časový interval 2 roky a předem danou cenu 2 miliony v případě, že se rozhodne využít své právo scénář koupit, zaplatí opční premium 250 tisíc USD).
Premium jde okamžitě do kapsy vypisovatele a zůstává mu i po uplynutí opcí vymezené doby – tj. po expiraci dané opce.
Tolik tedy k základnímu vysvětlení pojmu opce. Příště si již začneme vysvětlovat, jak opční byznys funguje v případě komoditních a akciových trhů.

Jedna z oblíbených nesměrových opčních strategií je i strategie Straddle/Strangle, známá též pod názvem IronButterfly. Jedná se o časově absolutně nenáročnou strategii, k jejíž obchodování nám stačí doslova 2 minuty měsíčně - pokud jí obchodujeme v takzvané "nemanagované" podobě. Proč strategie funguje? Pojďme se dnes podívat na několik obecných testů.
Princip opční strategie Straddle/Strangle je v podstatě velmi jednoduchý: 30 dnů před expirací vypíšeme ATM PUT a CALL opci nejbližšího expiračního měsíce a zároveň nakoupíme levnější ochranné OTM CALL a PUT opce jakožto ochranu. Konkrétní vzdálenost těchto ochranných opcí záleží na tom, jaké RRR chceme využít - jinými slovy, vzdálenostmi si řídíme naše potenciální RRR (jelikož však nikdy nevíme, kde přesně Straddle/Strangle expiruje, pak se jedná samozřejmě o RRR velmi relativní). Ještě lépe řečeno, konkrétní vzdáleností ochranných OTM opcí řídáme náš risk - můžeme si takto naprosto přesně nadefinovat, jakou maximální částku na obchod chceme riskovat (a nikdy pak nemůžeme ztratit ani o cent více).
Pointa strategie Straddle/Strangle pak spočívá hlavně ve výběru trhu - strategii musíme obchodovat na indexu, který prokazatelně na měsíční bázi vytváří podstatně menší pohyby, než se na první pohled může zdát. Tato skutečnost je velmi jednoduše prokazatelná jednoduchou studií distribuce historických pohybů, která může vypadat například takto:

Graf ukazuje, že drtivá většina pohybů na bázi od expiraci k expiraci (30 dnů) se v indexu SPY odehrává o velikosti 0-6 bodů (tato studie je lehce staršího data, ale aktuální situace by i tak tuto studii příliš nezměnila). To tedy znamená, že pokud například konstruujeme Straddle/Strangle s velikostí ochranných OTM opcí 6 strike na každou stranu, již z principu a podstaty tohoto grafu máme velmi slušnou pravděpodobnost na úspěch.
Jelikož podobné distribuční studie jsou poměrně známé a používá je každý opční obchodník, který se zabývá nesměrovými strategiemi, rád bych dnes přispěl ještě i trochu jinými studiemi, které jsem v minuloti využíval jako velmi, velmi obecný důkaz toho, že strategie Straddle/Strangle funguje a má v sobě potenciál.
Co jsem jednoduše udělal je, že jsem vzal historická data trhu SPY za posledních 10 let a do tohoto trhu vstupoval vždy 30 dnů před expirací s náhodnou (random) volbou velikosti premia v určitém přednastaveném rozsahu a náhodnou velikostí ztráty u ztrátových obchodů. Konkrétně jsem sledoval následující:
TEST 1: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí ve variantě, kdy studujeme Straddle/Strangle bez ochranných OTM opcí (verze Naked Straddle/Strangle). TEST 2: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí; nyní však v případě, že by trh skončil ztrátou (tj. expiroval mimo rozpětí o velikosti náhodně přiděleného kreditu), finální velikost ztráty opět distribuujeme náhodně, dle předem nastavených parametrů; limitujeme tedy ztráty do určité maximální konkrétní velikosti (což bychom dělali i v reálu s pomocí OTM opcí). TEST 3: náhodně distribuujeme kredit a finální OTM pak přidělíme tak, abychom vždy vytvořili Straddle/Strangle s RRR 1:2 (samozřejmě jedná se o ono "relativní" RRR - viz. výše); máme tedy nyní risk postavený již poměrně konkrétně, s konkrétním předpokladem. Pojďme se nyní podívat na některé zajímavé výsledky těchto náhodných studií:

První z těchto náhodných studií ukazuje, že obchodovat "nahé" Straddle/Strangle je potenciálně velmi nebezpečná varianta, kdežto obchodovat strategii s variantou, že budeme vždy stavět fixní RRR, se jeví jako nejzajímavější. Co je ale ještě podstatnější - tento náhodný test jasně ukazuje, že při limitování risku má strategie jednoznačný potenciál. Parametry této varianty jsou záměrně nastaveny jako trochu "horší", než s čím bychom operovali v reálu.
Ve druhé variantě testu jsem tedy použil parametry lehce bližší tomu, jaké premium je možné získat a s jakým riskem bychom reálně pracovali a výsledky pak vypadají například takto:

Nyní již došlo k smazání rozdílů mezi verzí s fixním RRR a náhodně distribuovanou ztrátou, což nám říká, že je z dlouhodobého hlediska poměrně jedno, jestli stavíme naše Straddle/Strangle na principu fixního RRR, nebo na principu fixní, vždy stejné vzdálenosti ochranných OTM opcí. Co je zde opět daleko důležitější je fakt, že strategie opět ukazuje jasný potenciál funkčnosti, jinými slovy že kombinace strategie Straddle/Strangle a trhu SPY v sobě přináší jasný edge. Nejpodstatnější na celé strategii pak ale je pracovat s konkrétním, maximálním riskem. Tj. vždy používat rozumně vzdálené ochranné OTM a mít tak risk pod kontrolou. Tyto studie jednoznačně ukazují, že opravdu to jediné, co nám zdě stačí, je kontrolovat náš risk - a strategie se pak z dlouhodobého pohledu už samy o sobě postarají o zisk.
Samozřejmě, jedná se o absolutně hrubé testy a kvalita equity křivky zde nemá žádnou vypovídající hodnotu - jinými slovy, takto hladký průběh equity v reálném obchodování můžeme pouze těžko očekávat. Podstatný je ale zde další úhel pohledu na to, že strategie zkrátka a dobře funguje a dlouhodobě vydělává a opět ona skutečnost, jak je důležité kontrolovat náš risk.
Osobně se snažím prakticky u každé strategie, kterou testuji, najít jakýkoliv způsob, jak učinit i testy s prvky náhodnosti. Tento příklad tedy slouží jako jedna z inspirací.
Také dnes raději preferuji naší managovanou variantu strategie IronCondor a i strategii Straddle/Strangle s Petrem preferujeme jako managovanou, neboť tak můžeme dosáhnout stabilnější equity křivky (tyto varianty strategií již vyučujeme pouze na našich seminářích, neboť jejich stavba nás stála nemálo času a testování a proto je chápeme jako přidanou hodnotu studentům těchto seminářů).

Dobrý den,
neví někdo prosím o brokerovi, který by dovoloval obchodování opcí na futures a forexu z jednoho účtu a není to Interactive Brokers?
IB má nepříjemně velké marginy a jiného takového brokera jsem nenašel. Někteří brokeři nabízí obchodování futures i forexu, ale pro každý trh musím mít zvláštní účet, takže mezi nimi nejde sdílet finanční prostředky.
Děkuji.