Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Hlavní přehled Co je nového ... Nepřečtený obsah Moje příspěvky Vyhledat

Prohledat Finančník.cz

Zobrazeny výsledky pro štítek 'opce'.

  • Filtrovat podle štítků

    Napište klíčová slova oddělená čárkou
  • Filtrovat podle autorů příspěvků

Typ obsahu


Diskuze

  • Otevřené diskuze
    • Dotazy a odpovědi
    • Akcie
    • Brokeři
    • Futures
    • Opce
    • Diskuze nad obchody
    • Finančník.cz - otázky a odpovědi
    • Finančník.cz - diskuze k článkům
    • Finančník.cz - ebooky zdarma
    • Dotazy a odpovědi - jen archiv [POUZE KE ČTENÍ]
  • On-line platformy a vybraný sw
    • Knihy a ostatní software
    • Interactive Brokers
    • MultiCharts a Tradestation
    • NinjaTrader
    • Genesis Trade Navigator
    • Sierra Chart
  • Tradeři traderům
    • Se Sidem o Forexu
  • VIP diskuze pro absolventy kurzů Finančníka
    • AlgoLab
    • Swingový workshop
    • On-line kurz Základy profitabilního obchodování v 10 týdnech
    • Opční akademie I
    • Opční akademie II
    • Vytváříme AOS: Od myšlenky k automatizovaným profitům
    • FIMS A–Z: Profesionální daytrading orderflow

Kategorie

  • Uzavřená sekce - FIMS1
  • Uzavřená sekce - FIMS2
  • Uzavřená sekce - AOS
  • Uzavřená sekce - AOS2
  • AlgoLab

Kategorie

  • Praxe
  • Seriály
    • Komoditní Manuál
    • Velký seriál o psychologii obchodování
    • Obchodujeme FOREX
    • Obchodování spreadů
    • Obchodujeme opce
    • Cenové patterny
    • Software pro obchodování
    • Business jménem trading
    • Money-management
    • Live trading
    • Typy grafů
    • Profitabilní obchodování A-Z

Hledat výsledky v ...

Najít obsah, který ...


Datum vytvoření

  • Začátek

    Konec


Naposledy zaktualizováno

  • Začátek

    Konec


Filtrovat podle počtu...

Registrace

  • Začátek

    Konec


Skupinu


Jméno autora

Nalezeno výsledků: 18

  1. Martinitram

    Obchodování opcí na futures a forex z jednoho účtu

    Dobrý den, neví někdo prosím o brokerovi, který by dovoloval obchodování opcí na futures a forexu z jednoho účtu a není to Interactive Brokers? IB má nepříjemně velké marginy a jiného takového brokera jsem nenašel. Někteří brokeři nabízí obchodování futures i forexu, ale pro každý trh musím mít zvláštní účet, takže mezi nimi nejde sdílet finanční prostředky. Děkuji.
  2. Andrej3310

    INTERACTIVE BROKERS

    Dobry den, v IB mam povolene len obchodovanie Futures. Ked som chcel pred tyzdnom povolenie na obchodovanie Opci tak som musel upravit svoj profil a zvysit svoj prijem a majetok. Oni si to nejako overuju ci som tam zadal spravny udaj ? Uz je od toho vyse tyzdna a od IB mi neprisla ziadna odpoved len to ze moja poziadavka sa spracuvava. Viete mi poradit kolko dni moze trvat spracovanie mojej ziadosti ? Popripade mi viete poradit alternativu k IB na obchodovanie opci ?
  3. TomasF

    Obchodování s opcemi

    Dobrý den, dostal jsem od Finančníka výhodnou nabídku na kurzy Opce I, Opce II, uvažuji, že si tyto kurzy zaplatím, ale zajímá mě, jestli se kurzy týkají binárních opcí. Předem moc děkuji za odpovědi.
  4. novotnymichal86

    Devizové opce

    Ahoj, netušíte někdo, kde bych mohl koupit devizovou opci na CZK/EUR? Chtěl bych spekulovat na posílení koruny, ale nechci mít otevřenou pozici přímo v trhu. Koukal jsem, že Saxo bank je má ve své nabídce, ale vstupní kapitál je tam 10 000 USD, což se mi kvůli jednomu obchodu nechce otvírat účet. Neznáte někdo jiného brokera, který by tento instrument nabízel? Díky
  5. V platformě ThinkOrSwim přibývají postupně velmi zajímavé funkce, které však často nejsou ani nikde pořádně zdokumentovány. Dnes si v článku ukážeme, jak v TOS analyzovat dva risk grafy opčních pozic najednou. Proč se na Finančníkovi věnujeme platformě ThinkOrSwim, když tato společnost neotevírá v tuto chvíli účty klientům z ČR a Slovenska? Jednak z důvodu, že mnoho obchodníků s touto výbornou platformou pracuje a současně proto, že je možné program stále používat v plně funkčním demorežimu (s jediným omezením – ceny jsou zpožděny o cca 10-15 minut). Tudíž jde o plnohodnotný analytický software, který často nabízí více, než tvrdě komerční řešení. Z našeho pohledu tak jde o produkt, kterým je vhodné doplnit obchodování opcí u jiných brokerů. Jednou z nejzajímavějších částí programu ThinkorSwim je záložka Analyze. Na této stránce je možné si mj. vytvářet riskgrafy opčních pozic, přičemž relativně novou (a velmi skrytou) novinkou je možnost zobrazovat si několik riskgrafů současně. Výhodné například při porovnávání různých strategií. Mimochodem – stránce Analyze jsme se věnovali z trochu jiného pohledu v článku Sledování aktuálního profitu/ztráty upravované opční pozice. Vytvoření analyzovaných pozic Nejprve je třeba vytvořit pozice, které budeme analyzovat. Cest je proto několik, my zvolíme tu přes záložku Analyze > Add simulated traders. Řekněme, že si chceme zobrazit graf výpisu jednoduchého vertikálního spreadu. Zobrazím si příslušný trh (např. RUT), zvolím kontraktní měsíc, rozbalím opční řetězec, najedu myší na konkrétní strike a kliknu pravým tlačítkem myši. Ze zvolené nabídky vybereme Sell > Vertical: Analyzovaný obchod by se měl objevit pod tabulkou s opčním řetězem: Jelikož je cílem tutoriálu práce se dvěma risk grafy, vytvořte si výše popsaným způsobem ještě jeden vertikální spread. Např. s vyšší strike: Nyní se přepněte do záložky Analyze > Risk Profile. Pokud tak nemáte učiněno, vyplňte symbol (analyzujeme RUT) a stránka by měla vypadat přibližně tímto způsobem: Pokud jste v minulosti analyzovali další obchody, je možné, že je budete na stránce mít mezi právě vytvořenými obchody. Na stránce v toto chvíli vidíme spojený risk graf všech analyzovaných pozic (tzn. pozic, které mají zaškrtnuté políčko označené na screenshotu červeným obdélníkem). Pokud chceme analyzovat jen jeden obchod, je třeba nechat zaškrtnutý jen daný řádek atd. Zobrazení dvou risk grafů Jak ale zobrazit dva risk grafy, oba reprezentující samostatnou analyzovanou pozici? Je třeba zvolit výběr Plot lines na Single. Rázem se vedle původních boxíků pro výběr strategií zpřístupní další zaškrtávátka, pomocí nichž je možné přidat do risk grafu jednotlivé samostatné obchody: V risk grafu jsou nyní zobrazeny dva průběhy samostatných opčních pozic. Jak dosáhnout toho, abychom viděli oba risk grafy v době expirace? V políčku Date ve spodním pravém rohu stránky nastavíme datum na den expirace (v kalendáři vyznačeno zeleně). Pozor – na stránce lze datum nastavit na dvou místech, nespleťte si příslušnou volbu...: A v platformě jsou k dispozici dva expirační risk grafy, které jsou zobrazeny současně: Poznámka na závěr – prosím nediskutujte pod článkem, zda-li budete ThinkorSwim otevírat nové účty pro české a slovenské klienty. Téma je probírané například v tomto vláknu diskuze a je zbytečné, aby se téma řešilo na mnoha místech zároveň.
  6. V případě obchodování opcí je důležité mít k dispozici nejen odzkoušené a funkční strategie, ale také je umět co nejlépe exekuovat, tedy opce nakupovat a prodávat za co nejvýhodnější cenu. Pojďme si vysvětlit, jak opční cena vzniká a jaké máme možnosti při zadávání příkazů. Cena opcí je kótována stejně, jako ostatní finanční instrumenty. V platformách vidíme tři ceny – bid, ask a last. Na screenshotu je opční řetězec indexu RUT. Jednotlivé sloupce mají následující význam: Last – cena, za kterou došlo k poslednímu obchodu. Jde tedy o údaj, který má pouze omezenou vypovídající hodnotu. Bid – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci prodat (nebo vypsat). Ask – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci nakoupit. Na obrázku jsem označil cenu pro CALL opci se strike cenou 720. Ze tří sloupců je patrné, že naposledy se opce zobchodovala za cenu 7,14. Pokud bychom chtěli v tuto chvíli opci koupit, opce je k dispozici za cenu 7,50 (připomeňme, že opci bychom tedy nakupovali za 750 USD, protože nejmenší velikost opčního kontraktu je na 100 shares podkladového aktiva). Pokud bychom chtěli opci prodat, nebo vypsat, získáme cenu 7,00. Cenám opcí, které vidíme v platformách jako bid a ask říkáme natural, česky bychom mohli překládat jako přirozené. Občas v obchodní platformě narazíte na zkratku NAT (z natural). Za tuto cenu můžeme opci vždy prodat nebo koupit. Jak je to možné? Velmi důležitými účastníky opčního trhu jsou takzvaný market makeři. Jde o obchodníky přímo na burze, kteří mají s burzou kontrakt na to, aby vytvářeli ceny pro jednotlivé trhy. Market makeři mají na starost jeden nebo více trhů (podle toho o jak aktivní trh jde) a jejich povinností je prodávat za ask a nakupovat za bid. Market maker nemá na výběr, jestli aktuálně chce danou opci koupit nebo prodat, přijde-li požadavek, musí ho za danou cenu přijmout. Zde trochu odbočím – market makeři toto samozřejmě nedělají zadarmo. Market makeři opce obchodují na svůj účet, tj. pochopitelně se dále různě zajišťují (například průběžnými pozicemi v podkladovém aktivu) aby jejich pozice byly co nejvíce neutrální a těží například z rozpadu časové hodnoty opcí. Jejich hlavním ziskem je pak především spread mezi bidem a askem. Jednoduše řečeno – jednu opci mohou od někoho koupit za bid (tj. v našem případě za 7,00) a následně ji jinému obchodníkovi prodat za ask (tj. za 7,50 – výsledkem je zisk 0,50). Z pohledu běžných obchodníků zajišťují market makeři likviditu – můžeme kdykoliv opce koupit nebo prodat za cenu, kterou vidíme v platformě v příslušné kolonce. Nicméně nakupovat za ask a prodávat za bid bývá spíše krajní řešení. Opční obchodník se musí naučit „lovit prémium“ – velmi často je totiž možné zrealizovat obchod za cenu lepší, než za Natural. Určitým referenčním bodem je tzv. středová cena – anglicky MID. Jde o průměr ceny bid/ask. Ve výše uvedeném příkladu se tedy MID vypočítá jako (7,00 + 7,50)/2 = 7,25. Obchodníkovi pochopitelně nikdo negarantuje, zda-li je možné opci koupit za 7,25 (při ask 7,50), ale je to často dost možné (např. proto, že market maker chce z různých důvodů danou opci prodat). Jediná cesta jak zjistit, zda-li je daná opce za uvedenou cenu k dispozici, je zkusit ji koupit (pochopitelně uvažujeme o případu, že opci skutečně chceme nakoupit). V případě obchodování opcí je tak dobré zkoušet opce nejprve nakupovat/prodávat za podstatně lepší cenu než je NAT a případě pak náš příkaz postupně upravovat. U většiny obchodníků se za změnu příkazů nic neplatí. Pokud obchodujete více kontraktů, může být dobré nejprve vyzkoušet aktuální situaci v plnění s první várkou několika málo příkazů a podle situace pak zvolit cenu pro zbylé kontrakty. Plnění se může velmi lišit mezi jednotlivými dny (např. podle očekávání market makerů o dalším vývoji pohybů trhů) a někdy může obchodníka překvapit, jak dobré plnění získá. Dobré plnění je přitom při opčních strategiích velmi důležité. Je potřeba si uvědomit, že zatím jsme hovořili o obchodování jedné jediné opce. Opční strategie jsou ale většinou složeny z několika opcí. Každá opce má přitom svůj vlastní bid/ask spread a rozdíl mezi MID a NAT cenou se tak stále zvětšuje. Vezněme si například jednoduchý vertikální spread, který se skládá ze dvou opcí. Řekněme, že budeme vypisovat kreditní spread -750C/760C. Opci 750 C můžeme prodat (vypsat) za bid 2,65, opci 760 C nakoupit za ask 1,70. Celkové inkasované prémium při NAT ceně tak bude +1,05 – 0,85= +0,95. Pokud bychom uvažovali o MID ceně, pak je výpočet následující – 750 C má MID cenu 2,80, MID cena opce 760 C je 1,60. Celkové prémium našeho vertikálního spreadu při MID ceně je tak +1.20. Podobné výpočty pro nás řada platforem vytváří automaticky. Například v ThinkorSwim můžeme vidět podobný prvek, který nás jasně informuje o rozdílu, mezi MID a NAT cenou: Byť se to na první pohled nemusí zdát, uvedený rozdíl mezi Nat a Mid cenou představuje při dlouhodobějším obchodování opravdu hodně peněz. Nezapomínejte, že opce se obchodují v minimálním kontraktu na 100 shares, tj. v uvedeném příkladu hovoříme při obchodování jednoho jediného opčního kontraktu o prémiu 95 USD vs. 120 USD. Přitom běžné opční komise se pohybují za cenu 1 dolar za opci, tj. celkem 2 dolary za uvedený vertikální spread. Náklady na exekuci jsou tak často potenciálně mnohem vyšší než komise a je třeba této oblasti věnovat opravdu hodně pozornosti. Navíc při obchodování některých běžných strategií (např. Iron Condor) pracujeme hned s dvěma vertikálními spready najednou... Za jakou cenu je tedy „rozumné“ zobchodovat daný vertikální spread? Určitě ne za NAT, pokud obchodník neřešení nějakou kritickou situaci (tj. pozici musí například uzavřít v případě zasažení stop-lossu atd). Určitě je dobré začít zkoušet spread zobchodovat za Mid, kde ale s největší pravděpodobností například v trhu RUT plnění nedostaneme (i když občas se to stane). Pokud plnění nedostanu, změním po určité době příkaz např. na cenu 1,10 a v této oblasti již plnění očekávám. Z pohledu exekuce je tedy určitě dobré obchodovat strategii v novém trhu vždy s minimem kontraktů a získávat určitou dobu „cit“ proto, jaké exekuce jsou možné a reálné. Při obchodování s více kontrakty se pak občas vyplatí odložit otevření nového obchodu například i o den či dva, pokud se v danou chvíli nedaří získat prémium, které si představujeme, a o kterém víme, že je jindy běžně dosažitelné. Další důležité poznámky k exekuci Všimněte si, že spread (tj. rozdíl mezi bid-ask) není na všech strike stejný. Především hluboko ITM opce mají spread hodně široký. Některé strategie umožňují výběr strike, se kterými budeme pracovat. V takovém případě je dobré použít opce, které jsou likvidnější a mají lepší spread. Nezapomínejte na skutečnost, že „lovit prémium“ si obchodník může dovolit v okamžiku, kdy vstupuje do pozice. Pokud pozici ukončujete „pod tlakem“, tj. například v případě uzavírání ztrácející pozice v prudce se pohybujícím trhu, často musíme brát i horší cenu, jelikož chceme pozici zavřít co nejdříve. S horším plnění (tj. blízko NAT) bychom v takovém případě měli počítat dopředu při přípravě našeho obchodního plánu. Různé trhy mají různě vysoké spready. Z pohledu exekuce jsou náročné například opce na „velké“ indexy jako je RUT, NDX, SPX a další. Jejich ETFs varianty mají často spread pouhý cent, tj. pro začátek nemusí být vůbec od věci začít obchodovat např. trhy jako IWM, QQQQ nebo SPY (byť velké indexy mají výhody ve vyšší páce a tudíž např. přijatelnějším poměru prémium/komise), protože zde je exekuce mnohem jednodušší a obchodník dostává automaticky spread podstatně užší.
  7. Shodou okolností se mě v poslední době ptalo hned několik opčních obchodníků, jak sledovat skutečný stav profitu/ztráty opční pozice, kterou obchodník v průběhu času upravuje. Jelikož jde o důležité téma, připravil jsem krátký tutoriál, kde vše vysvětluji na jednom z mých aktuálně otevřených obchodů. Problematiku vysvětluji s použitím svého účtu u brokera ThinkorSwim, kde opce obchoduji. Nicméně stejný princip se vztahuje i k ostatním brokerským platformám. V čem je „háček“? Většinu obchodníků zajímá aktuální zisk/ztráta otevřené opční pozice. Číslo je v brokerské platformě samozřejmě k dispozici, ale vyjadřuje pouze aktuální zisk/ztrátu pozic otevřených v daném okamžiku. Jakmile opční pozici jakkoliv upravíte (například přerolujete její část nebo podobně), nebudete uvedená cifra odpovídat zisku/ztrátě celé původní pozice, ale pouze opcím, které máte nyní v platformě otevřené. Pojďme se podívat na konkrétní příklad – obchod v trhu NDX, kde obchoduji systém postavený na občasných průběžných úpravách otevřené pozice. Abych předešel případným dotazům – tento obchod patří mezi několik nových přístupů, který obchoduji živě na ostrém účtu, ale s minimem pozic. Tj. řekněme „v testovacím režimu“, ve kterém si především osahávám daný trh a pochopitelně i přístup. Tj. nejde o žádný z obchodních systémů, o kterém bychom zatím na serveru nějak oficiálně diskutovali. Nicméně jelikož zbylé části svého portfolia de facto neupravuji, jsou zde uvedeny screenshoty z tohoto obchodu, který mám zrovna aktuálně otevřený. Podívám-li se do obchodní platformy, vidím v záložce P/L Open číslo $2799.50. Tento údaj, ale neodpovídá reálnému otevřenému výsledku dané pozice, protože v sobě nezahrnuje již uzavřené části obchodu. Stejně tak, pokud se přepnu do záložky Analyze a nechám si zobrazit aktuální risk graf pozice, tak tento reflektuje pouze graf zbylých otevřených pozic a nikoliv tak celého obchodu od začátku: Jakým způsobem tedy zjistit stav pozice včetně součástí, které jsme uzavřeli? Možnosti jsou dvě: A) Vést si samostatnou evidenci obchodů v Excelu, kde je třeba zaznamenávat prémia všech koupených a prodaných opcí. Taková statistika je velmi přesná, ale obchodník tím bohužel nezíská risk graf kompletní pozice. B) Druhá možnost je všechny obchody „simulovat“ v některém programu, který dokáže z konkrétních opcí poskládat i risk graf. Osobně používám rovnou program ThinkorSwim, kde to jde velmi snadno. Mimochodem – program není určen jen pro klienty této firmy, takže to může být velmi praktický nástroj pro sledování otevřených pozic i v případě, že opce obchodujete u jiného brokera. Pro sledování kompletního P/L celého opčního obchodu (který jsme v čase upravovali) je našim cílem dostat všechny zrealizované obchody na stránku Analyze. Jednotlivé obchody můžeme přidávat buď ručně (přes Add Simulated Trades – nezapomeňte vždy nastavit přesné prémium, které jste v obchodu utržili/zaplatili), nebo automaticky z historie účtu (toto platí pochopitelně pouze pro obchodníky, kteří příkaz provedli přes ThinkorSwim). Pro přenesení kopie zrealizovaných obchodů je třeba se přepnout do záložky Monitor a vybrat podzáložku Account Statement. Zadejte trh (na screenshotu NDX) a počet dnů, za který se mají obchody vypsat (já mám na screenshotu 20). Zobrazí se vám zrealizované obchody v daném trhu za příslušné období. Nyní klikněte pravým tlačítkem myši na vybraný obchod. Zobrazí se kontextové menu, ze kterého vyberte Analyze Duplicate Trade. Toto opakujte pro všechny obchody, které patří ke sledované pozici (po přidání každého obchodu se TOS přepne do záložky Analyze a je třeba se znovu přepnout do záložky Monitor, kde naštěstí zůstávají vidět vybrané obchody). Výhodou tohoto kroku je, že se vám automaticky přenáší do Analyze obchod s uzamčeným nastavení plnění (tj. zaplacené nebo získané prémium). Nakonec je třeba v záložce Analyze vybrat Hide Positions – zobrazí se risk graf složený pouze ze „simulovaných obchodů“. Pochopitelně se ujistěte, že mezi simulovanými obchody máte pouze ty, které patří do sledované pozice. Profit/Loss, který je vidět pod grafem pak reflektuje aktuální skutečný výsledek v dané pozici. Od výsledku je třeba odečíst komise (TOS sice v záhlaví umožňuje nastavit, zda-li výsledky zobrazovat s komisemi nebo bez nich, ale bohužel se mi toto nastavení nepodařilo prakticky rozchodit tak, aby reflektovalo mé poplatky. Pokud má někdo nějaký tip, budu rád). Praktickou volbou je možnost exportovat simulované obchody do textového souboru, který můžete později zpět do Analyze naimportovat. Volbu využijete například při sledování více pozic v rámci jednoho trhu. Pro export obchodů klikněte na ikonku pod „Margin Req“ a z kontextového menu vyberte Export All Trades. Poznámka na závěr – prosím nediskutujte pod článkem, zda-li budete ThinkorSwim otevírat nové účty pro české a slovenské klienty. Téma je probírané například v tomto vláknu diskuze a je zbytečné, aby se téma řešilo na mnoha místech zároveň.
  8. Dnešní článek nebudete recenzí software, ale spíše tipem na zajímavý prográmek, který může stát za prozkoumání. Jde o OptionsOracle - bezplatný software pro opční analýzu. S Tomášem používáme pro své vlastní analýzy opčních obchodů platformu ThinkOrSwim, která má v sobě zabudované opční analytické funkce na skutečně vysoké a současně intuitivní úrovni. Platforma je sice k dispozici zdarma, ale v situaci, kdy ThinkOrSwim oficiálně umožňuje její nové používání pouze uživatelům z určitých oblastí světa (mezi které bohužel ČR a SR nepatří), dostáváme stále více dotazů na alternativní řešení především při obchodování opcí prostřednictvím InteractiveBrokers. Na poslední opční akademii jsme byli upozorněni na program Options Oracle, který je zdarma k dispozici na adrese www.samoasky.com. S programem nemáme s Tomášem žádnou osobní zkušenost, ale po rychlé instalaci a letmém shlédnutí jde jednoznačně o produkt, který si může mezi čtenáři Finančníka nalézt spokojené uživatele a proto na něj přinášíme toto upozornění. Options Oracle je samostatná aplikace nabízející základní nástroje pro opční analýzy. Data umí program získávat buď automaticky z různých bezplatných internetových zdrojů (zpožděná data pro celou řadu světových burz), nebo jej lze napojit na InteractiveBrokers (a další brokery) a pracovat tak s daty v reálném čase. Za zmínku stojí, že v programu je již připraven import opčních dat nejen z US burzy, ale například i z opční burzy v Indii, Kanadě, Autrálii, Německu, Itálii, Brazílii, Israeli, Eurexu a dalších. Program je pochopitelně k dispozici pouze v anglickém jazyce, nicméně je k němu vytvořena přehledná dokumentace a hned po spuštění vás programem provede „robotický“ průvodce, který vám představí většinu základních funkcí programu. Po spuštění stačí zadat do pole Symbol ticker konkrétního trhů (např. „IBM“ pro tuto akcii, nebo „^RUT“ pro akciový index Russell 2000) a program si sám načte jak ceny podkladového aktiva, tak opcí: Chcete-li napojit program na realtime data od InteractiveBrokers (kde musíte mít účet), klikněte vpravo dole na tlačítko Config a v okně Configuration zvolte mezi servery Plugin Server Interactive-Brokers (TWS): Opční analýzy se v programu provádějí tak, že se jednotlivé opce (nebo samotná akcie) „přetahují“ myší do prostředního okna Strategy Positions. Ve sloupci „Type“ pak musíte nastavit, jakou operaci chcete s danou pozicí provést (na výběr jsou volby Short/Long Call, Short/Long Put, Short/Long Stock). Ke každé opci je k dispozici celá řada informací (včetně řeckých písmen) a přesné nastavení sloupců je tak dobré provést přes konfiguraci (tlačítko Config). Budete-li chtít sestavit v programu například jednoduchý kalendářní spread, zobrazte si opční řetěz vždy konkrétního expiračního měsíce a přetáhněte příslušnou opci do políčka „Strategy Positions“. Pro jednotlivé opce nastavte, kterou kupujete a kterou vypisujete. Vaše obrazovka pak bude vypadat například takto: V okně Strategy Summary následně program zobrazuje souhrnné informace o opční pozici, které budete bohužel např. v InteractiveBrokers v takto přehledné formě postrádat– zobrazeno je např. kolik za pozici zaplatíme, jaký je aktuální potenciál zisku, kde jsou B/E body strategie a další: Po kliknutí na tlačítko Graph je k dispozici i risk graf pozice, ve kterém je mj. možné i krokovat v čase: Patrně nejpraktičtěji na mě působí možnost vytváření portfolií otevřených nebo sledovaných pozic. Nastavení jednotlivých strategií (např. našeho demo kalendáře) si můžete uložit prostřednictvím tlačítka Save. Po kliknutí na tlačítko Portfolio Mgmt se otevře okno s různými uživatelsky definovatelnými záložkami, ve kterých můžete najednou sledovat vývoj všech vložených (skrz tlačítko Add Strategy) pozic. Options Oracle toho umí víc, než jsem ve zkratce zmínil. Několik dialogových oken se například věnuje řeckým písmenům, volatilitě, v programu je do konce rozhraní pro automatické backtestování opčních strategií. Shrnutí Nato, že jde o bezplatný program (freeware) jde o řešení překvapivě velmi dobře použitelné. Program využijí především ti obchodníci, kteří např. obchodují opce výhradně přes InteractiveBrokers a schází jim přehledné nástroje pro zobrazování risk grafů nebo sledování zisku/ztráty jejich otevřeného porfolia. Pokud jste uživatelé platformy typu ThinkorSwim či jiného specializovaného software, tak vám Options Oracle patrně nic nového nepřinese. Jenom malá poznámka na konec – přestože jde program propojit s InteractiveBrokers, umí Options Oracle z IB pouze získávat živá data, nikoliv zadávat příkazy pro obchodování opcí. Program naleznete na internetové adrese www.samoasky.com
  9. Existuje mnoho pohledů na to, kdy uzavírat opční nesměrové strategie (myšleno především strategie Straddle/Strangle a IronCondor). Někdo drží pozice do samého konce (tj. do dne expirace), někdo uzavírá na předem stanoveném profit-targetu nebo stop-lossu, někdo volí uzavření v expiračním týdnu, avšak bez vyčkávání až do expiračního pátku. Obecně se nedá říci, že by jeden přístup byl jednoznačně lepší nebo horší, než druhý. Jak jsme si ukázali v minulém článku, strategie Straddle/Strangle i IronCondor obecně fungují, další krok je tedy hledání různých jemných nuancí, se kterými můžeme strategii lépe přizpůsobit svým finančním cílům – například stabilnější distribuce zisků, zajímavější RRR, nebo co nejkratší dobu setrvání v obchodě (a tím co nejkratší blokace kapitálu), apod. S Petrem jsme se samozřejmě v průběhu času zabývali všemi variantami (a finálně našli i ty, které sedí našemu obchodnímu stylu a naším cílům). Dnes bych se rád trochu zabýval pouze jednou z nich – a to otázkou, zdali čekat do až do expiračního pátku, nebo uzavřít pozici o několik dnů dříve, během expiračního týdne. Abych získal na tyto otázky naprosto konkrétní odpověďi, opět jsem využil jednoduchého statistického testu. Ten jsem primárně konstruoval pro strategii Straddle/Strangle, v rámci které součastně vypisujeme dvě ATM opce (PUT a CALL), čímž inkasujeme nejvyšší možné premium. Abychom však skutečně i skončili v maximálním možném profitu (tj. z inkasovaného premia nám na závěr zbylo co nejvíce), je pro nás naprosto nezbytné, aby trh v expirační pátek uzavíral co nejblíže strike ceně, na kterém jsme obě opce vypsali – pouze tak inkasujeme z premia maximum. Nezřídka však přichází situace, kdy trh již v pondělí nebo úterý expiračního týdne velmi blízce osciluje kolem této „středové ceny“ (tj. strike, na které jsme vypsali naše ATM PUT a CALL opce) - a obchodník si tak přirozeně láme hlavu, zdali by nebylo výhodnější uzavřít pozici již nyní (i s tím, že má stále nezanedbatelnou časovou hodnotu, tj. že se dobrovolně vzdáme části profitu), nebo zdali čekat až do samotné expirace. Co tedy udělat? Již zmíněný statistický test přináší na tuto otázku zcela jasné odpovědi. Co jsem udělal při hledání odpovědí na tyto otázky bylo, že jsem den po dni rozebral, jaké jsou naše pravděpodobnosti, že trh uzavře velmi blízko středu našeho Straddle/Strangle, pokud se bude v jeho blízkosti nacházet už v pondělí, úterý, středu, nebo čtvrtek expiračního týdne. Jinými slovy, položil jsem dotaz: jaká je šance, že trh vydrží na mé „středové“ ceně až do expirace, pokud velmi blízko ní začne oscilovat už o několik dnů dříve? Statistická čísla přinesla velmi jednoznačné a vypovídající hodnoty, které vypadají následovně: V prvé řaděmně zajímalo, jak bude vypadat situace v expirační pátek trhu SPY, pokud v kterýkoliv den expiračního týdne budu oscilovat +/- 1% od „středové“ ceny (první třetina testu). Test byl dělaný s tím, že jsem počítal s otevíráním pozice vždy 30 dnů do expirace a to na strike co nejblíže uzavírací ceně close dne otevření pozice. Jedná se o starší testy, není zde tedy zahrnutý letošní rok, ale ani ten by neměl čísla příliš zkreslit. Jak vidíte z výsledků, jsou obecně velmi malé šance (9.8% - 17%), že by trh expiroval +/- 1% od „středu“ našeho Straddle/Strangle, pokud se v takovém pásmu bude trh nacházet kdykoliv od pondělí do čtvrtka expiračního týdne. Jinými slovy, pokud bychom například v pondělí expiračního týdne byli svědky toho, že trh uzavírá velmi blízko naší „středové“ ceně, existuje skutečně velmi malá pravděpodobnost, že takto příznivá bude situace i v expirační pátek. Ve druhém testu (prostřední třetina) jsem pásmo rozšířil na 1.5%. Pravděpodobnosti sice lehce stouply, avšak stále jsou velmi nízké na to, abychom mohli doufat, že optimálně přívětivá situace na začátku expiračního týdne vydrží až do samotného expiračního pátku. Při rozšíření rozpětí na 2% (poslední třetina testu) se již pohybujeme poměrně blízko šancím „50 na 50“ (i když ve skutečnosti je to stále znatelně méně, než 50%), otázka však zní, na kolik je pro nás již takto relativně široký range zajímavý – osobně se domnívám, že lepší, než předčasně uzavírat Straddle/Strangle celé 2% od středové ceny a tím se vzdát již poměrně citelné části premia, je nechat pozici až do expiračního pátku. Pokud tedy uděláme souhrn toho, co nám statistiky ukázaly – odpovědi jsou poměrně jednoznačné: pokud se zejména v první polovině expiračního týdne nacházíme velmi těsně naší „středové“ ceny, nebo dokonce zcela na ní, je obecně lepší zvážit předčasné uzavření pozice – šance, že takto dobře na tom budeme i na konci týdne, jsou totiž minimální. Samozřejmě je třeba posoudit i to, za jakou cenu můžeme naší pozici zpět odkoupit a jak vysoká částka z vypsaného premia nám tedy zbude – zde už musí každý posoudit sám. Já sám bych navrhnul alespoň pro začátek kompromis: zavírejte polovinu pozic předčasně, pokud k tomu přijde podobná příležitost, a druhou polovinu nechte až do samotné expirace. Po čase sami uvidíte, co vám vyhovuje lépe. Každopádně poměrně jednoznačně platí, že uzavírání nesměrových opčních strategií kdykoliv v průběhu expiračního týdne může být poměrně dobrý nápad – a to i z dalších důvodů, než zde prezentovaný statistický test (například vyšší gama a tím vyšší risk, apod). Není to nezbytné, ale někomu to může výrazně vyhovovat. Zcela jinou možností pak může být pozice managovat (řídit) úplně - tj. pracovat s jasně definovaným stop-lossem a profit-targetem. Tento styl prezentujeme na našich opčních seminářích, neboť se dlouhodobě ukázal jako nejstabilnější z pohledu distribuce zisků.
  10. Jedna z oblíbených nesměrových opčních strategií je i strategie Straddle/Strangle, známá též pod názvem IronButterfly. Jedná se o časově absolutně nenáročnou strategii, k jejíž obchodování nám stačí doslova 2 minuty měsíčně - pokud jí obchodujeme v takzvané "nemanagované" podobě. Proč strategie funguje? Pojďme se dnes podívat na několik obecných testů. Princip opční strategie Straddle/Strangle je v podstatě velmi jednoduchý: 30 dnů před expirací vypíšeme ATM PUT a CALL opci nejbližšího expiračního měsíce a zároveň nakoupíme levnější ochranné OTM CALL a PUT opce jakožto ochranu. Konkrétní vzdálenost těchto ochranných opcí záleží na tom, jaké RRR chceme využít - jinými slovy, vzdálenostmi si řídíme naše potenciální RRR (jelikož však nikdy nevíme, kde přesně Straddle/Strangle expiruje, pak se jedná samozřejmě o RRR velmi relativní). Ještě lépe řečeno, konkrétní vzdáleností ochranných OTM opcí řídáme náš risk - můžeme si takto naprosto přesně nadefinovat, jakou maximální částku na obchod chceme riskovat (a nikdy pak nemůžeme ztratit ani o cent více). Pointa strategie Straddle/Strangle pak spočívá hlavně ve výběru trhu - strategii musíme obchodovat na indexu, který prokazatelně na měsíční bázi vytváří podstatně menší pohyby, než se na první pohled může zdát. Tato skutečnost je velmi jednoduše prokazatelná jednoduchou studií distribuce historických pohybů, která může vypadat například takto: Graf ukazuje, že drtivá většina pohybů na bázi od expiraci k expiraci (30 dnů) se v indexu SPY odehrává o velikosti 0-6 bodů (tato studie je lehce staršího data, ale aktuální situace by i tak tuto studii příliš nezměnila). To tedy znamená, že pokud například konstruujeme Straddle/Strangle s velikostí ochranných OTM opcí 6 strike na každou stranu, již z principu a podstaty tohoto grafu máme velmi slušnou pravděpodobnost na úspěch. Jelikož podobné distribuční studie jsou poměrně známé a používá je každý opční obchodník, který se zabývá nesměrovými strategiemi, rád bych dnes přispěl ještě i trochu jinými studiemi, které jsem v minuloti využíval jako velmi, velmi obecný důkaz toho, že strategie Straddle/Strangle funguje a má v sobě potenciál. Co jsem jednoduše udělal je, že jsem vzal historická data trhu SPY za posledních 10 let a do tohoto trhu vstupoval vždy 30 dnů před expirací s náhodnou (random) volbou velikosti premia v určitém přednastaveném rozsahu a náhodnou velikostí ztráty u ztrátových obchodů. Konkrétně jsem sledoval následující: TEST 1: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí ve variantě, kdy studujeme Straddle/Strangle bez ochranných OTM opcí (verze Naked Straddle/Strangle). TEST 2: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí; nyní však v případě, že by trh skončil ztrátou (tj. expiroval mimo rozpětí o velikosti náhodně přiděleného kreditu), finální velikost ztráty opět distribuujeme náhodně, dle předem nastavených parametrů; limitujeme tedy ztráty do určité maximální konkrétní velikosti (což bychom dělali i v reálu s pomocí OTM opcí). TEST 3: náhodně distribuujeme kredit a finální OTM pak přidělíme tak, abychom vždy vytvořili Straddle/Strangle s RRR 1:2 (samozřejmě jedná se o ono "relativní" RRR - viz. výše); máme tedy nyní risk postavený již poměrně konkrétně, s konkrétním předpokladem. Pojďme se nyní podívat na některé zajímavé výsledky těchto náhodných studií: První z těchto náhodných studií ukazuje, že obchodovat "nahé" Straddle/Strangle je potenciálně velmi nebezpečná varianta, kdežto obchodovat strategii s variantou, že budeme vždy stavět fixní RRR, se jeví jako nejzajímavější. Co je ale ještě podstatnější - tento náhodný test jasně ukazuje, že při limitování risku má strategie jednoznačný potenciál. Parametry této varianty jsou záměrně nastaveny jako trochu "horší", než s čím bychom operovali v reálu. Ve druhé variantě testu jsem tedy použil parametry lehce bližší tomu, jaké premium je možné získat a s jakým riskem bychom reálně pracovali a výsledky pak vypadají například takto: Nyní již došlo k smazání rozdílů mezi verzí s fixním RRR a náhodně distribuovanou ztrátou, což nám říká, že je z dlouhodobého hlediska poměrně jedno, jestli stavíme naše Straddle/Strangle na principu fixního RRR, nebo na principu fixní, vždy stejné vzdálenosti ochranných OTM opcí. Co je zde opět daleko důležitější je fakt, že strategie opět ukazuje jasný potenciál funkčnosti, jinými slovy že kombinace strategie Straddle/Strangle a trhu SPY v sobě přináší jasný edge. Nejpodstatnější na celé strategii pak ale je pracovat s konkrétním, maximálním riskem. Tj. vždy používat rozumně vzdálené ochranné OTM a mít tak risk pod kontrolou. Tyto studie jednoznačně ukazují, že opravdu to jediné, co nám zdě stačí, je kontrolovat náš risk - a strategie se pak z dlouhodobého pohledu už samy o sobě postarají o zisk. Samozřejmě, jedná se o absolutně hrubé testy a kvalita equity křivky zde nemá žádnou vypovídající hodnotu - jinými slovy, takto hladký průběh equity v reálném obchodování můžeme pouze těžko očekávat. Podstatný je ale zde další úhel pohledu na to, že strategie zkrátka a dobře funguje a dlouhodobě vydělává a opět ona skutečnost, jak je důležité kontrolovat náš risk. Osobně se snažím prakticky u každé strategie, kterou testuji, najít jakýkoliv způsob, jak učinit i testy s prvky náhodnosti. Tento příklad tedy slouží jako jedna z inspirací. Také dnes raději preferuji naší managovanou variantu strategie IronCondor a i strategii Straddle/Strangle s Petrem preferujeme jako managovanou, neboť tak můžeme dosáhnout stabilnější equity křivky (tyto varianty strategií již vyučujeme pouze na našich seminářích, neboť jejich stavba nás stála nemálo času a testování a proto je chápeme jako přidanou hodnotu studentům těchto seminářů).
  11. V dnešním tutoriálu si prakticky procvičíme informace publikované v minulém článku. Ukážeme si, jak konkrétně pracovat v platformě ThinkorSwim s risk grafem. Demonstrace probíhá v demoverzi software ThinkorSwim, protože jde z našeho pohledu dnes o jedno z nejintuitivnějších softwarových řešení pro opční analýzy, software je navíc k dispozici včetně dat zdarma i obchodníkům, kteří nemají u TOS obchodní účet. Software je možné nainstalovat zde: thinkdesktop. Záměrem všech výukových ukázek je prakticky demonstrovat práci s opcemi v software, který je dostupný všem zájemcům zdarma. Je na každém obchodníkovi, jakou brokerskou společnost si případně zvolí pro samotné obchodování opcí. Finančník.cz nemá žádné spojení s brokerskou společností Thinkorswim, ani tímto jakkoliv nehodnotí či doporučuje jejich brokerské služby. Klikněte na obrázek, video se zobrazí v novém okně. K tomuto článku není navázána obecná diskuze. Účastníci opční akademie mohou jednotlivé díly opčního seriálu s námi diskutovat v uzavřeném vláknu, které mají k dispozici zde.
  12. Dnešní videotutoriál představuje první z videí, které budou doplňovat postupně publikovaný opční seriál. Dnes si prakticky projdeme informace publikované v prvních dílech našeho seriálu – jak si v platformě zobrazit opční řetěz, jak otevřít a uzavřít základní opční pozici. Demonstrace probíhá v demoverzi software ThinkorSwim, protože jde z našeho pohledu dnes o jedno z nejintuitivnějších softwarových řešení pro opční analýzy, software je navíc k dispozici včetně dat zdarma i obchodníkům, kteří nemají u TOS obchodní účet. Software je možné nainstalovat zde: thinkdesktop. Záměrem všech výukových ukázek je prakticky demonstrovat práci s opcemi v software, který je dostupný všem zájemcům zdarma. Je na každém obchodníkovi, jakou brokerskou společnost si případně zvolí pro samotné obchodování opcí. Finančník.cz nemá žádné spojení s brokerskou společností Thinkorswim, ani tímto jakkoliv nehodnotí či doporučuje jejich brokerské služby. Klikněte na obrázek, video se zobrazí v novém okně. K tomuto článku není navázána obecná diskuze. Účastníci opční akademie mohou jednotlivé díly opčního seriálu s námi diskutovat v uzavřeném vláknu, které mají k dispozici zde.
  13. Opční obchodování spočívá většinou v současném nákupu nebo prodeji více opcí, tzn. vytváření komplexnějších opčních strategií. Takové strategie mohou mít různé oblasti profitu a ztráty vůči ceně podkladového aktiva. Aby bylo možné jednoduše takové oblasti identifikovat a pracovat s nimi, používají opční obchodníci tzv. risk grafy. Risk graf tedy představuje dvojrozměrný popis zisků a ztrát dané pozice při různých cenách podkladového aktiva (komodity, akcie atd.). Na vodorovné ose je vždy uvedena cena podkladového aktiva, na svislé nejčastěji příslušný zisk/ztráta (není to však podmínkou, někdy se na svislé ose zobrazuje například zhodnocení pozice a podobně). Vzhledem k tomu, že hodnota opční pozice je ovlivněna mj. i faktorem času, bývá v risk grafu často uvedeno i několik křivek, které vyjadřují zisk/ztrátu v příslušném čase. Risk grafy umí zobrazovat snad všechny programy, které se dotýkají obchodování opcí. Sám opční pozice nejčastěji analyzuji v bezplatné platformě ThinkOrSwim, ve které si sami můžete zobrazit podobné příklady, jakými se budeme zabývat dále. Níže uvedené příklady pocházejí z programu OptionVue z důvodu, že screenshoty pořízené v tomto programu jsou velmi kontrastní a dobře reprodukovatelné. Na obrázku 1 vidíme zcela základní risk graf reprezentující vývoj zisku/ztráty v případě nákupu jedné opce – konkrétně květnové Call opce na strike cenu 45 v akciovém trhu Coca-Cola (KO). Trh KO se aktuálně obchoduje za cenu 44,33 (svislá osa v grafu), květnovou opci Call 45 můžeme nakoupit za cenu 1,12. Červená linka, kterou máme na screenshotu zobrazenou, udává profit/ztrátu pozice v době expirace opce. Z risk grafu pak můžeme vyčíst, jak bude vypadat profit/ztráta pozice v době expirace při různých cenách podkladového aktiva. Vidíme například, že pokud se cena akcie nehne, pozice prodělá 112 dolarů, tj. celou cenu, kterou jsme na nákup opce vynaložili. B/E pozice je na hodnotě 46,12, což je situace, kdy červená linka risk grafu potíná horizontální nulovou linku grafu. Hodnotu 46,12 pochopitelně nemusíme odečítat u takto jednoduchého příkladu z grafu, ale dopředu ji známe ze vstupních hodnot našeho nákupu (strike opce 45 + cena za kterou jsme opci pořídili, tj. 1,12), nicméně především u komplexnějších opčních strategií pomáhá i prosté vizuální prohlížení grafu. V risk grafu většinou budeme mít zobrazené více, než jednu linku. V takové situace dostáváme přehled o zisku/risku pozice v různém čase. Jak víme, opce v průběhu času ztrácí svoji časovou hodnotu. Pro řadu obchodních strategií nás proto bude zajímat nejen profit/ztráta opční pozice v době expirace, ale například i týden po otevření pozice. Může to být z důvodu, že s opcí plánujeme spekulovat na krátkodobější pohyb v trhu a nebudeme jí chtít držet až do expirace. V obrázku 2 je risk graf doplněn o další dvě křivky. Tečkovaná udává hodnotu pozice (tedy námi nakoupené Call opce) v aktuální okamžik, čárkovaná křivka udává hodnotu pozice v čase za 13 dnů. Krokování času lze pochopitelně ve všech platformách nastavit. Zobrazení risk graf v libovolném čase před expirací může být velkým pomocníkem, současně si však obchodník musí být vědom, že křivky jsou vždy pouze velmi orientační. Výpočet teoretické hodnoty v čase v takovém případě pracuje s fixní volatilitou, jejíž změna dokáže výrazně ovlivnit časovou hodnotu opce a tudíž i vzhled příslušné křivky. Nicméně i tak může být takový graf silným pomocníkem – může nám pomoci například odhadnout, jaká bude přibližná teoretická hodnota pozice v čase v případě, že se trh hne určitým směrem, což se hodí jak pro plánování použití konkrétních strategií. Jak jsem předeslal, význam risk grafu roste s komplexností strategií. U opcí se často obchodují strategie pracující se třemi až čtyřmi „nohami“ a risk graf je nejsnazší cestou, jak si vizuálně pozici zkontrolovat, nebo naplánovat. Vraťme se zpět k našemu trhu KO a řekněme, že budeme chtít vytvořit pozici, které se běžně říká „butterfly“ (na Finančníkovi naleznete často i Mplayovo označení straddle/strangle, což je popis téže situace) – jde o výpis 2 opcí a současný nákup dvou ochranných opcí, coby křídel. Samotné strategii se budeme věnovat v našem seriálu později, pojďme se podívat, jak vypadá a jak se interpretuje risk graf takové pozice: Graf 3 ukazuje risk graf pozice, kdy jsme: vypsali 2x Call 45, nakoupili 1xCall 42,5 a nakoupili 1xCall 47,5, vše v květnovém expiračním měsíci a v okamžiku, kdy se akcie Coca Coly obchodovala za cenu 44,33. Přestože pozice může vypadat na první pohled složitě, pohled na risk graf nám ji dokáže celkem dobře rozklíčovat. Pokud trh uzavře v době expirace mezi spodním a horním B/E, pak pozice skončí v profitu. Kolik přesně záleží na ceně, kde trh uzavře - profit/ztrátu je možné odečíst z levé svislé osy risk grafu. Pokud trh skončí pod spodním nebo nad horním B/E pak je pozice ve ztrátě. Ztráta je jasně limitovaná. Samozřejmě i pro podobné komplexnější strategie si můžeme zobrazit nejen zisk/ztrátu v době expirace, ale také kdykoliv předtím (zde se opět začínáme pohybovat na poli teoretických výpočtů, které nezohledňují změnu volatility). Takový risk graf pak bude vypadat následovně: Risk graf je samozřejmě pouze nástroj pro vizualizaci opčních obchodních přístupů, nejde o žádnou strategii samu o sobě. Pokud si však již umíme spočítat/zobrazit, kde daná strategie v čase vydělá či prodělá, je to první bod k tomu, abychom se postupně mohli s komplexnějšími strategiemi začít seznamovat. K tomuto článku není navázána obecná diskuze. Účastníci opční akademie mohou jednotlivé díly opčního seriálu s námi diskutovat v uzavřeném vláknu, které mají k dispozici zde.
  14. Rozpad časové hodnoty opcí je jedním z nejdůležitějších zabudovaných „edge“, které může opční obchodník využít. Edge ja tak důležitý, že řada obchodníků vydělává pouze na tomto principu a kromě celkové kontroly risku je v podstatě vůbec nezajímá, jak trhy vypadají (přístup např. Mplaye). Časová hodnota opce je samozřejmě závislá nejen na čase, ale i na dalších faktorech – mezi ty nejpodstatnější pak patří změna volatility. Pojďme se však nyní od dalších faktorů odprostit a ukázat si, jak edge v podobě rozpadu časového hodnoty vypadá konkrétně, pokud bychom jej „izolovali“. Princip „edge“ rozpadu časové hodnoty spočívá ve skutečnosti, že časová hodnota neklesá u opcí lineárně, ale rozpad časové hodnoty se zrychluje tím více, čím se blíží konec platnosti opčního kontraktu. Pro demonstraci jsem si náhodně vybral časový úsek a tři opce s postupnými expiracemi na stejné strike ceně. Konkrétně jsem jako startovací čas zvolil 18.2.2009, kdy se obchodovaly expirační měsíce březen, duben a červen. Opci v březnovém expiračním měsíci zbývalo 30 dnů života, v dubnovém měsíci 58 dnů a v červnovém ještě 121 dnů do expirace. Pro sledování jsem zvolil ATM Call opci na strike 70 v trhu SPY (při ceně podkladového aktiva 70). Celá hodnota opce se tak pro zjednodušení skládala pouze z časové hodnoty. Při třiceti dnech do expirace, tj. na začátku našeho sledování, měla březnová opce hodnotu 4,44 dolarů, dubnová 5,69 dolarů a červnová 7,86 dolarů. Na následujícím grafu vidíte, jak by se vyvíjela hodnota opce, při konstantním zachování ostatních faktorů ovlivňující cenu opce (pohyb podkladového aktiva, změna volatility): Na první pohled je vidět, že nejvýrazněji klesá modrá čára reprezentující hodnotu opce s nejbližší expirací (březnovou). Jak se blíží expirace, je pokles rychlejší a rychlejší. Na druhou stranu zelená čára, reprezentující hodnotu nejvzdálenější opce klesá v tuto chvíli v podstatě lineárně a nejpomaleji. Fenomén rozpadu časové hodnoty opce tak představuje automatický edge, který se v trhu opakuje měsíc co měsíc, a na kterém jsou založeny především nesměrové opční strategie. Patrně ta nejjednodušší se jmenuje časový, neboli kalendářní spread (někdy se o ní hovoří také jako o horizontálním spreadu). V rámci strategie obchodník vypisuje nejbližší opci, za kterou inkasuje prémium a jistí se nákupem opce ve vzdálenějším měsíci. Jak ubíhají dny vypsaná opce ztrácí hodnotu rychleji, než nakoupená ochranná opce a strategie tímto principem generuje svůj profit. Podrobněji se kalendářním spreadům a dalším příjmovým strategiím postaveným na podobném principu budeme věnovat v některém z dalších článků, protože je zřejmé, že v praxi nemůžeme izolovat vliv pohybu podkladového aktiva a změny volatility a strategie musí počítat i s těmito faktory. Pro dnešní výklad se však zaměřme skutečně pouze na rozpad časového prémia. V takovém „ideálním“ případě by praktické využití edge rozpadu časového prémia mohlo vypadat následovně: 18.2.2009 vypíšeme březnovou opci CALL na strike 70 za 4,44 (tímto inkasujeme na náš účet 440 dolarů na kontrakt). Pouhým výpisem bychom Call opce bychom sice inkasovali celé časové prémium za vypsanou opci, ale současně bychom čelili neomezenému risku (viz předcházející díly našeho seriálu). Jelikož chceme mít vždy risk jasně definovaný, pak: Současně nakoupíme dubnovou opci CALL na strike 70 za 5,69 (tímto zaplatíme z našeho účtu 569 dolarů na kontrakt). Celkově začínáme obchod s výdajem 129 dolarů (569 – 440). Toto je však celý náš maximální risk – v naprosto žádném případě nemůžeme ztratit více (kromě brokerských poplatků samozřejmě). Pojďme se nyní podívat, jak by působil „edge rozpadu časové hodnoty“ na naši pozici: Tím, jak vypsaná CALL opce ztrácí svoji hodnotu rychleji, než nakoupená ochranná opce, narůstá postupně na pozici profit. Obchod by skončil v okamžiku, kdy vypsaná opce vyexpiruje (skončí její platnost). V našem – zatím čistě akademickém příkladu – by nakoupená opce měla v tu chvíli hodnotu stále 3,75 dolarů. Samozřejmě, že opce můžeme coby obchodníci kdykoliv prodávat a nakupovat. Tj. ochrannou opci z našeho spreadu můžeme prodat za její cenu a inkasovat 375 dolarů na kontrakt. Celkový výsledek obchodu je pak zřejmý – 129 dolarů byla naše investice, 375 dolarů jsme získali na konci, rozdíl je tedy +246 dolarů na kontrakt, skoro dvojnásobek toho, co jsme za časový spread zaplatili (při době trvání obchodu 30 dnů). Pochopitelně, že v reálném obchodování se nám málokdy stane, že trh v době expirace bude přesně na hodnotě vypsané strike a tudíž výsledky nebudou tak „optimální“ jako v našem příkladu (navíc do obchodu vstupuje ještě faktor volatility). Příklad měl pouze ukázat, jak v principu jednoduché mohou být opční strategie – stačí nechat pracovat čas. A to ještě lze z tohoto jednoduchého principu získat mnohem více. Už na prvním grafu jsme si ukázali, že nejvzdálenější expirační měsíc (v našem příkladu June=červen) má rozpad časové hodnoty nejmenší. Časové spready se proto často staví tak, že vypisujeme nejbližší měsíc a nakupujeme ochrannou opci až ve výrazně vzdálenějším expiračním měsíci, kdy je sice opce dražší, ale: 1) Výrazněji se projevuje rozdíl rozpadu časového prémia. 2) Každý měsíc můžeme proti vzdálené ochranné opci vypisovat novou „vydělávající“ opci a tak v podstatě za jednu investici opakovat příjmy i několikrát za cyklus životnosti vzdálené ochranné opce. Nicméně kalendářním (časovým) spreadům se budeme věnovat podrobněji někdy příště. Smyslem dnešního článku bylo přiblížit edge v podobě rozpadu časového prémia na konkrétním příkladu a ukázce, protože je to oblast, která stojí za zkoumání a využití.
  15. Dnešní videotutoriál se trochu netradičně věnuje technologickému řešení – programu thinkAnywhere, který poskytuje společnost ThinkorSwim pro obchodování opcí z mobilních telefonů vybavených operačním systémem Windows Mobile. Samotného mě dřív zajímalo, do jaké míry může být podobná mobilní platforma použitelná a jak vůbec vypadá. Jelikož sám program thinkAnywhere pro trading nějaký týden používám, připravil jsem krátký videotutoriál, ve kterém se sami můžete podívat co program umí. Další info o programu: http://www.thinkorswim.com/tos/displayPage.tos?webpage=wirelessPlatform&displayFormat=hide Pro video klikněte na fotografii:
  16. V souvislosti s Opční akademií dostáváme dotazy, v čem se opční obchodování liší např. od intradenního obchodování emini trhů. Opční obchodování může mít obrovskou škálu podob. V zásadě se ale strategie dělí především na směrové a nesměrové. My jsme si oblíbili především ty nesměrové, které představují ideální, časově nenáročný doplněk k našemu ostatnímu tradingu. V článku si ukážeme, jak takové strategie vypadají v praxi. Směrové strategie jsou takové, kdy obchodujeme na základě signálu našeho obchodního systému do směru předpokládaného pohybu trhu. Přístup bude zřejmý každému, kdo kdy obchodoval jakýkoliv trh s pomocí akcií nebo komoditních kontraktů ať již pozičně či intradenně. Zjednodušeně řečeno, pokud očekáváme růst trhu, kontrakt nakoupíme, pokud trh skutečně rostl, můžeme jej později prodat s profitem atd. V případě opčního obchodování vstupují do hry další faktory (např. rozklad časového prémia) a skutečnost, že pracujeme s dvěma typy kontraktů (call a put), které můžeme jak nakupovat tak vypisovat. Směrové obchodování s opcemi tak většinou bývá ve výsledku trochu komplexnější, odměnou je obchodníkům především naprostá a velmi jemná kontrola risku, kterou nelze dosáhnout jinými přístupy. Opční směrové strategie jsou tedy jen jiným způsobem, jak zobchodovat určitý pohyb v trhu. Záleží pak na obchodníkovi, zda-li swing např. v ropě zobchoduje přes komoditní kontrakt, akcii (např. prostřednictvím ETFs) či právě pomocí některé směrové opční strategie. Pochopitelně, že každý přístup má svoje zásadní pro i proti, ale předmětem dnešního článku není v této oblasti zacházet příliš hluboko. Oblastí, která může být pro mnoho obchodníků nová a která je specifická právě pro opce jsou tzv. nesměrové strategie. Jde o styl obchodování, který sám o sobě tvoří podstatnou část porfolií řady úspěšných obchodníků a také přístup, ve kterém sami realizujeme v rámci opčního obchodování největší počet obchodů. Nesměrové strategie představují zcela jiný přístup než obchodování na základě „předvídání“ pohybů trhů. Jde spíše o strategie založené na určitých statistických pravděpodobnostech, že trhy většinu času netrendují, tj. nikam podstatně nesměřují. V našem případě tak nesměrové strategie představují ideální doplněk ke směrovému obchodování prostřednictvím komoditních spreadů a intradenního obchodování. Nesměrové strategie vycházejí z toho, že část ceny opcí tvoří tzv. časové prémium, které se v průběhu života opce rozkládá, až na konci zcela „zmizí“. Nakupující opce za časové prémium platí a získává tak šanci že pokud se trh pohne, může realizovat zisk, prodávající opce za časové prémium dolary inkasuje a nechává si tak platit za risk. Opční principy jsou podrobněji popsány v dalších článcích, které můžete na serveru najít, nebo ve specializované literatuře, v dnešním článku chci spíše ukázat „jak to funguje prakticky“. Nesměrových opčních strategií existuje celá řada. Strategie mají různá exotická jména, ale vždy jde jenom o určitou kombinaci nákupů a výpisů call a put opcí buď v rámci jednoho expiračního měsíce (např. strategie iron condor, různé butterfly) či několika expiračních měsíců (diagonály, kalendáře). Strategie lze obchodovat na základě formací v grafu (např. vidím, že se trh pohybuje v určitém kanálu), tak v podstatě „naslepo“ každý měsíc. Ano, nesměrové opční strategie jsou skutečně přístupy založené především na money-managementu a určitých statistických přístupech a často jsou tradery obchodovány bez ohledu na aktuální pohled na graf. Tímto způsobem se většinou obchodují nesměrové strategie na akciové indexy, které mají obecně tendence k pomalým pohybům. V praxi to funguje např. tak, jednu ze svých strategií iron condor otevírám v akciovém indexu RUT každý měsíc přibližně 36 dnů před expirací. Obchod otevírám většinou ve středu nebo čtvrtek, to jsou dny, kdy strategii musím věnovat trochu více času (nejprve sleduji a vyhodnocuji prémia, tj. ceny za které lze opce vypsat, potom zadávám obchodní příkazy a zapisuji obchod do obchodního deníku). Strategie iron condor spočívá v tom, že si pomocí čtyř opcí nastavím určité pásmo, ve kterém vydělám, pokud v době expirace trh uzavře kdekoliv v tomto pásmu. Jednotlivé opce použité do strategie mám přesně dané svým obchodním plánem – v tomto případě vybírám kandidáty podle tzv. delty (jeden z parametrů opcí zobrazený v opční platformě). Tj. výběr je zcela konkrétní a s nulovou dávkou subjektivity. Pokud bych strategii otevíral dnes, představoval by daný kondor v trhu RUT prostor mezi cenou cca 629,50 a 800. O jak velký prostor jde, můžete získat představu na následujícím grafu: Konkrétní ukázka nesměrové strategie v trhu RUT - pokud trh zůstane v době expirace mezi uvedenými hranicemi, strategie vydělala. Graf zobrazuje denní úsečky akciového indexu RUT. Pokud trh v následujících 36 dnech (strategii otevírám cca 36 dnů před expirací, tj. dnešní ukázka je ilustrativní) uzavře výše než je cena 629,50 (není skoro ani na grafu) a níže než 800 (naposledy byl na této ceně trh před víc než půl rokem), iron condor expiruje a mě zůstane inkasované prémium (tj. budu v profitu). Pokud by se trhy naprosto zhroutily, poskytuje mi strategie jasně definovaný maximální risk (nikdy nemůžu ztratit více než kolik je risk definovaný na začátku). Navíc – pokud trhy nebudou spolupracovat a nastane nějaký naprosto zásadní výprodej či masivní pohybu trhu vzhůru, mohu kdykoliv strategii ukončit dříve s menší ztrátou (tj. řekněme na předem daném stop-lossu), což je u této strategie i můj plán. Iron Condor zobrazený na ukázce je velmi široký a samozřejmě má obrovské šance na úspěch. Kolik? Obchod vyjde přibližně 10x v roce, 2x za rok inkasuji ztrátu. Tj. úspěšnost cca 80%. RRR záleží na stylu s jakým obchodník pozici řídí / neřídí. Osobně inkasuji při otevření pozice prémium kolem 120 dolarů / kontrakt (toto představuje můj maximální zisk), pokud jde obchod do ztráty, uzavírám obchod na předem stanovém bodě ztráty (cca 250 dolarů max). Tj. poměr RRR ve vztahu k úspěšnosti velmi slušný. Margin na obchod představuje cca 900 dolarů, poplatky za otevření jedné kompletní pozice cca 4 dolary. Obchod otevírám každý měsíc ve stejnou dobu a samotné sledování pozice již nezabírá de facto žádný čas (v platformě mám nastavené různé automatické podmíněné příkazy a alerty, které mě upozorní na mobil v případě, že pozice vyžaduje moji pozornost). To je princip tak zvaných příjmových nesměrových opčních strategií – obchod realizujeme v podstatě mechanicky každý měsíc a rozpad vypsaného opčního prémia nám pomalu hodnotí účet. Při konzervativním money-managementu dokáže podobná jedna strategie udělat ročně pár desítek procent při minimu času stráveném před monitorem. Strategií jak pracovat s nesměrovými strategiemi existuje pochopitelně obrovské množství. Je možné kondory otevírat užší pro vyšší prémium, strategie řídit / nebo nechat vyexpirovat atd. Co je ale velmi pozitivní, ani profesionální obchodníci nepoužívají nějaké ohromné množství různých strategií najednou. Raději se specializují na několik málo strategií, které dávají (ve větších objemech) do trhu každý měsíc. Je to tedy zcela jiná koncepce, než v případě směrových strategií (např. intradenní obchodování), protože obchodník se o celkový směr trhu vůbec nestará a určitě jde o zajímavý směr obchodování, který se mi velmi osvědčil coby doplněk k intradennímu obchodování.
  17. petr

    Data a nástroje pro opční backtesting

    Jelikož se řada obchodníků začala na Finančníkovi věnovat kromě komoditního intradenního a pozičního obchodování také obchodování opcí, pojďme se zastavit u důležité otázky - jak a čím backtestovat naše opční strategie? Řadu opčních strategií, především těch příjmových, mají obchodníci postaveny na základních statistikách pohybů trhů a v podstatě je umísťují do trhu pravidelně např. každý expirační měsíc. Aby bylo možné si připravit konkrétní obchodní plán obsahující mimo jiné prvky jako kdy ukončit ziskovou pozici, kdy ukončit ztrátovou pozici atd., je třeba strategie testovat. Samozřejmě to lze v reálném čase zdarma např. na demoúčtu, ale mnohem efektivnější a rychlejší je to s použitím historických dat stejně jako u jiného typu obchodování. Bohužel ceny opcí jsou svou podstatou (mnoho strike, různé expirační měsíce, další důležité parametry) mnohem komplexnější než samotné ceny trhů a backtest je tak výrazně hůře cenově dostupnější než v případě testování strategií na samotném podkladovém aktivu (akcie, komodity). Jelikož je toto téma velmi důležité, přinášíme zde několik praktických tipů s našimi zkušenostmi, které vám mohou výrazně urychlit vaše vlastní zkoumání. Historická opční data pro akcie a ETF Většina opčních obchodníků se patrně soustředí na prostředí akcií, akciových indexů a ETF (Exchange traded funds - fondy chovající se jako příslušné indexy, které je možné obchodovat jako běžné akciové tituly). Opce lze samozřejmě obchodovat i na futures, ale tyto opce mají menší likviditu a často tak horší cenu a plnění. Proto se pojďme nejprve podívat samostatně na tuto oblast. Samostatná historická data Historická data včetně nástrojů pro jejich analýzy lze dnes samozřejmě získat v podobně specializovaných opčních platforem (viz dále). Ty jsou však vesměs hodně drahé a začínající opční obchodník tak může uvažovat o vlastní analýze dat např. pomocí Excelu nebo nějaké vlastní databáze. Zde jen pozor na skutečně obrovské množství dat, které je nutné zpracovávat, tato cesta se vyplatí patrně jen v případě, že se budete zaměřovat na analýzu pouze několika titulů (např. indexů, což je ostatně cesta, kterou jde řada zkušených obchodníků). Historická data opcí lze na internetu nakoupit na řadě míst. Osobně jsem "rešerši" věnoval hodně času a pro mě nejzajímavější služba z pohledu cena/kvalita/výkon vychází nejlépe server iVolatility.com. Zde je k dispozici, kromě řady nejrůznějších skenerů, analytických nástrojů a kalkulátorů, také databáze historických cen, ze kterých je možné stahovat v CSV formátu ceny titulů, které nás zajímají (blíže viz http://www.ivolatility.com/data/data_download_intro.html). Jde o EOD opční ceny, což je tak jako tak pro individuální analýzu jediný vhodný formát, protože intradenní data by už byla opravdu neskutečně rozsáhlá. Na výběr posyktuje iVolatility.com několik formátů dat, z pohledu běžné analýzy je patrně nejzajímavější "Individual Options Contracts Volatilities" - databáze, která obsahuje u jednotlivých titulů EOD ceny všech strike plus informace o IV a greeks. Tedy vše, co potřebujeme pro příslušnou analýzu. Cena jednoho roku takto kompletních opčních dat vychází podle trhu na cca 9 dolarů - kompletní historii např. často obchodovaných titulů jako jsou SPY, QQQQ, IWM atd. můžeme pořídit za pár desítek dolarů. Získaná data budou praktická samozřejmě pouze pro obchodníky, kteří je dokáží zpracovat v nějaké databázi. Pokud hledáte data pro tyto účely, může být ivolatility.com zdroj, který hledáte. Historická data včetně nástrojů pro backtesting Historická data jsou jedna věc, nástroj pro jejich analýzu věc druhá. Pokud nemáte vlastní nástroj pro historickou analýzu dat, budou vám samotná data k ničemu a potřebujete k nim nástroje, které budou automaticky data prohledávat, umožňovat zadávání simulovaných příkazů pro obchodování opcí, jejich analýzu, krokování v historii atd. Na trhu opět existuje několik nástrojů, ale připravte se na to, že čím dokonalejší a profesionálnější řešení, tím hlouběji sáhnete do peněženky. Pokud se na problematiku podíváme z pohledu vynaložených investic, pak jeden z nejdostupnější nástrojů je Optinetics Platinum (http://www.optionetics.com/platinum/). Je to čistě webová služba (tj. pracuje se výhradně v prostředí internetového prohlížeče), obsahující řadu analytických opčních nástrojů, skenerů a z pohledu našeho článku také důležitý backtestovací modul. Platinum obsahuje historická denní data opcí (EOD) a uživatel si může nastavit libovolné aktuální nebo historické datum, ke kterému se data v systému nastaví k příslušnému obchodování. Optinetics Platinum - v horním rohu systému lze nastavit referenční datum, ke kterému se vztahují ceny dostupné pro všechny použité nástroje. Obchodník tak může snadno "krokovat historii". Klikněte pro kompletní screenshot. V systému jsou dostupné všechny běžné obchodované trhy a obchodník tak může poměrně snadno bactestovat své strategie. Obchoduje-li např. strategii IC tak že obchod otevírá vždy např. 4 týdny před expirací, může se v programu pohybovat po příslušných datech, zadat svůj příkaz, zanalyzovat pozici (k dispozici jsou poměrně pokročilé risk grafy vč. různých časových průběhu), otevřít simulovaný obchod, sledovat jeho vývoj krokováním po příslušných dnech. Dostupnost pouze EOD dat samozřejmě přináší určité "zkreslení", neboť v reálném obchodování bude možné dosahovat např. lepších cen plnění, ale pro základní backtest je takové řešení dostatečné. Výhodou pro Platinum je cena řešení - v nejlevnější verzi Expres lze službu využívat za 90 dolarů měsíčně či 995 dolarů za rok (přehled funkcionality naleznete na adrese http://www.optionetics.com/platinum/features.asp). V této ceně je jak samotný software, tak data. Program je možné vyzkoušet na 14 dní zdarma. Další (podstatně dražší) alternativou je program OptionGear (http://www.optionetics.com/tools/software/optiongear/). Program jsme osobně netestovali, ale měl by mít podobou funkcionalitu jako Platinum s tím rozdílem, že jde o samostatný program provozovaný na lokálním počítači. Cena ale nahrává web prostředí Platinum, OptionGear stojí 3995 dolarů (v ceně je 12 měsíců EOD opčních dat a samozřejmě historická databáze) a to je již cena poměrně zbytečně dost vysoká (např. i v porovnání s OptionVue - viz dále). Pomyslným králem pro opční analýzy a samozřejmě backtestu je OptionVue (www.optionvue.com). Jde o profesionální řešení, které nabízí prakticky všechny možnosti pro práci s opcemi - od skenování, pokročilých analýz po podrobný backtest. V rámci backtestu jsou v OptionVue k dispozici nejen EOD ale také intradenní opční data. Backtestovací modul umožňuje samozřejmě jednotlivé obchody podrobně analyzovat, simulovat pomocí krokování, přizpůsobovat a vyhodnocovat. Ovšem za poskytnuté funkce je třeba si dostatečně zaplatit - program se prodává za 1495 dolarů (standardní verze), pro testování je třeba přikoupit backtrader modul za 400 dolarů a přístup k příslušným datům (stovky dolarů ročně podle zvoleného plánu). Další pravidelné poplatky se platí za aktuální data. Podrobnosti viz http://www.optionvue.com/storelist_software.aspx, program je možné získat za 49 dolarů v měsíční zkušební verzi. Historická opční data pro futures Osobně obchoduji opce na akcie a především EFT, kde je díky větší likviditě a více opčním burzám často výrazně "férovější cena" a lepší plnění než u futures opcí, ale pochopitelně také opce na komoditní kontrakty jsou zajímavé pro řadu obchodníků. Téma nástrojů pro backtesting by si patrně vyžádalo rozsahem samostatný článek, tak pouze jeden konkrétní tip. Jelikož řada zdejších futures obchodníků používá analytický software Gecko TnT (http://www.financnik.cz/komodity/recenze-sw/track-n-trade-pro-4.html), hodí se připomenout, že i do tohoto programu lze získat od výrobce plugin pro práci s opcemi, včetně historických cen. Prostředí není v žádném případě tak sofistikované jako u specializovaných opčních platforem, ale o to příznivější je cena. Samotný plugin stojí 187 dolarů (včetně dlouholeté historie opčních cen), aktualizace dat stojí od 15-20 dolarů měsíčně podle délky předplatného. Opční plugin Gecko TnT, klikněte pro zvětšení. Program obsahuje EOD historické ceny opcí. A to buď skutečné, nebo teoretické (zejména u starších grafů jsou především teoretické ceny, které lze snadno odlišit indetifikační hvězdičkou u příslušné ceny). Pro orientační zkoušení různých opčních strategií nicméně jistě dostačující. Možnosti programu jsou samozřejmě výrazně omezené oproti vyspělým opčním platformám. Nicméně Gecko TnT obsahuje velmi jednoduchý opční kalkulátor s risk grafem pozice v čase a především možnosti "krokování" historickými grafy a zadávání různých opčních příkazů a následné sledování vývoje pozic. Prostě vše v jednoduchém stylu, který je programu vlastní i v oblasti technické analýzy grafů. Opční plugin (včetně historie dat), lze získat jako trial verzi na měsíc zdarma. Závěr Dnešní článek měl pomoci nasměrovat obchodníky, kteří hledají nástroje pro historické testování svých opčních strategií. Věřím, že existují i další nástroje a pokud máte praktický tip či zkušenost, podělte se prosím v diskuzi. Jak je jistě z článku patrné, zvolený nástroj a přístup bude v každé situaci vycházet z očekávání a zkušeností každého obchodníka. Backtest jakékoliv strategie je podle mého názoru nezbytný, ale vynaložené prostředky by měly reflektovat aktuální zkušenosti a obchodní aktivitu. Pokud s opčními strategie začínáte, může být zajímavý zmiňovaný Optinetics Platinum. Službu lze provozovat za stále přijatelný peníz i v době studování trhů a kdykoliv lze zakoupit dražší řešení v situaci, kdy obchodník ví co přesně potřebuje a vynaložené prostředky budou mít odůvodnitelnou návratnost.
  18. tomnes

    Začínáme s opcemi (1)

    Opce, anglicky „options“, jsou dle základní definice v podstatě předkupní práva. Tím, že nakoupíme určitou opci, získáváme předkupní právo koupit určitou danou věc v určitém termínu a za určitou konkrétní cenu. Než se dostaneme k přesnému principu obchodování opcí na trzích, začněme dnes trochu srozumitelnějším příkladem, z pro mnohé „srozumitelnější“ oblasti. Jedním z nekomodnitních byznysů, kde se hojně obchoduje s opcemi, je filmový průmysl. Jenom v Los Angeles žije přes 10 000 scénáristů, a tak každý rok vzniká minimálně několik tisíc nových scénářů. Některé jsou lepší, některé horší a některé jsou tak kvalitní, že o ně projeví zájem největší Hollywoodská studia. Problém je však v tom, že každé studio natočí pouze několik scénářů ročně, a tak množství potenciálně zajímavých scénářů vysoce převyšuje množství filmů, které se každý rok natočí. Samozřejmě, Hollywood je vysoce konkurenční prostředí. Žádné studio si nechce nechat ujít skutečně skvělý a nápaditý scénář. Jenomže na druhou stranu, pokud by si chtělo určité studio, například Paramount pojistit, že veškeré nejkvalitnější scénáře bude vlastnit právě ono, muselo by jednak sáhnout velice hluboko do kapsy a jednak výrazně zariskovat. Vkus publika se totiž průběžně každé 2-3 roky mění, a tak pokud by studio letos nakoupilo všechny skvělé scénáře na romantické komedie, docela možná by muselo zaplatit více jak 10 milionů dolarů, přičemž příští 3 roky by mohly romantické komedie zcela vyjít z módy a studio by tak tedy vlastnilo bezcenné scénáře, které by byly považovány za špatnou investici. Žádné studio nechce tedy nakupovat příliš mnoho scénářů dopředu, neboť takovýto tah není příliš efektivní. Přesto ale nechce studio pustit zajímavou látku někomu druhému a rádo by si takovou nechalo pro sebe. Jak tedy z takové situace ven? Řešení bylo vynalezeno již před mnoha desetiletími, kdy někdo přišel s nápadem, že pro obecné účely by se mohl začít využívat nástroj zvaný opce. Opce jsou nástrojem, který vám vlastně umožní „zablokovat“ si určitou danou věc (práva na filmový scénář) na určitou dobu a určitou cenu. Během takové doby vám sice práva nepatří, ale zato vám patří určitá exkluzivita v tom, že jste jediný, kdo může chtít během přechodného období látku koupit, a to dokonce již za předem známou a jasně definovanou cenu. Pokud tedy dostane studio Paramount do ruky scénář na film „Jurský park IV“ a shledá tento scénář jako mimořádně kvalitní, může začít uvažovat o jeho koupi. Jenomže dinosauři právě nejsou v kurzu a navíc autor scénáře patří k jedněm z dražších, takže se filmovému studiu nechce scénář koupit okamžitě. Raději by počkalo na dobu, až zase přijdou dinosauři do kurzu. Takové čekání však může být na druhou stranu nebezpečné, protože studio Universal může mít lepší analytické oddělení, které došlo k závěru, že dinosauři budou v kurzu už příští rok, a tak může být pro Universal zajímavé scénář koupit. Nebo se také může stát, že za rok začnou být dinosauři tak silně v kurzu, že scénárista začne za svůj scénář požadovat podstatně větší částku než nyní. To však ve jménu konkurenčního boje nechce Paramount dopustit. Pramount si chce pojistit jak práva, tak cenu už nyní. Studio Paramount se tedy může (a s vysokou pravděpodobností by to v takové situaci i udělalo) rozhodnout, že nekoupí scénář, ale koupí k němu opční práva. Tím si tedy na časově vymezenou dobu koupí práva na to, že během smluvně daného intervalu bude studio Paramount jediné, které smí koupit celý scénář. Žádnému jinému studiu během takové doby nesmí být scénář prodán. To ale ještě není vše. Studio Paramount si v rámci opce zároveň i pojistí cenu. Řekněme, že za půl roku začnou být dinosauři opět v kurzu a studio Paramount se může rozhodnout využít svého opčního práva a odkoupit scénář. Jenomže i autor by v ten moment pochopil, že dinosauři začínají být opět v kurzu, a tak zatímco před půl rokem mohl požadovat za svůj scénář 2 miliony dolarů, dnes už může s klidem požadovat 3 miliony dolarů. Pokud však studio projeví zájem o nákup opce, může si pojistit v rámci opce i budoucí cenu. Součástí opce tedy bude nejenom to, že příští dva roky nesmí autor prodat scénář nikomu jinému, ale i skutečnost, že pokud se Paramount kdykoliv během oněch dvou let rozhodne využít svého opčního práva koupit scénář, bude mu prodán za jasně specifikovanou částku – tj. 2 miliony dolarů. Paramount tedy může koupit třeba na 2 roky opční práva, neboli tak zvanou opci, a to řekněme za částku 250 tisíc USD, zatímco celý scénář by stál 2 miliony USD, což se nechce studiu právě teď investovat. Opční obchod namísto odkoupení celého scénáře se tedy ukáže jako ideální řešení a navíc může být pro všechny strany velice výhodný. Paramount má jistotu, že příští dva roky nedostane scénář konkurence a zároveň si již nyní pojistí konkrétní cenu. Scénárista inkasoval do kapsy příjemných 250 tisíc USD, zároveň mu však stále scénář 100% patří. V lepším případě ho tedy čekají další 2 miliony dolarů, v horším případě po dvou letech cena vyexpiruje, studio scénář neodkoupí a autor se jej může pokusit prodat pod cenou někde jinde. Oněch 250 tisíc mu však již nikdo nevezme. Shrnutí a první základní pojmy Pokud tedy mluvíme o opcích, můžeme již nyní říci, že víme a chápeme následující: Opce jsou předkupní práva, definovaná na přesnou cenu a přesně danou časovou dobu. Opce nám říká, že můžeme během přesně časově daného období přednostně koupit konkrétní věc, a to za předem přesně stanovenou cenu. Právě čas bude jeden z nejdůležitějších faktorů v případě obchodování opcí na futures a akciových trzích. Opce nám pomáhají pojistit si určitou cenu. Ceně, která je daná opčním právem (tj. ony 2 miliony, pokud by se Paramount rozhodl své opční právo během dvou let využít) se říká strike price a řekneme si o ní něco více v dalším díle. V případě uzavírání opčních obchodů musí být vždy dva subjekty: jeden, který opce nakoupí a druhý, který je poskytne (tj. prodá). Tomu, kdo opce poskytuje, se říká vypisovatel. Opce tedy můžeme nakoupit, nebo vypsat. Pokud chceme koupit opční práva, která nám zaručí, že budeme moci určitou věc během přesně definované doby v budoucnu nakoupit, a to za předem přesně definovanou cenu, pak musíme za taková opční práva zaplatit. Částku, kterou za takovou opci zaplatíme, nazýváme opční premium. (Tj. studio Paramount za časový interval 2 roky a předem danou cenu 2 miliony v případě, že se rozhodne využít své právo scénář koupit, zaplatí opční premium 250 tisíc USD). Premium jde okamžitě do kapsy vypisovatele a zůstává mu i po uplynutí opcí vymezené doby – tj. po expiraci dané opce. Tolik tedy k základnímu vysvětlení pojmu opce. Příště si již začneme vysvětlovat, jak opční byznys funguje v případě komoditních a akciových trhů.
×

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.