Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Střípky z rozbíhání fondu 3 (listopad 2021)

    Ve fondu nyní aktivně obchoduji první čtyři měsíce. S ohledem na šílenství s celkovou ekonomikou a inflací jsem opravu rád, že jsem se do této cesty pustil. Krátkodobé systematické strategie vnímám v aktuálním prostředí jako solidní cestu, jak kapitál spravovat s přiměřeným riskem a nízkou časovou náročností. Zde je report posledního vývoje.

    Ve fondu nyní obchoduji strategie, které jsem popisoval v prvním reportu (stále kromě strategie STARL, kterou jsem zatím na účet nenasadil. Místo ní je ve fondu Monday Buyer z workshopu). I cíle fondu jsou stále stejné:

    • Obchodovat plně automatizovaně a systematicky.
    • Obchodovat long i short.
    • Než bude více strategií, tak obchodovat opatrně s cílem ročního zhodnocení v pásmu 15 až 30 % (popisoval jsem v druhém reportu).

    Zhodnocení se může zdát v kontextu aktuálního vývoje indexů typu S&P 500 nízké, protože jej lze „snadno“ dosáhnout v posledních měsících i pouhým pasivním držením indexu. Fond by měl ale nabídnout výnosy, které nebudou s indexy úzce korelovat. Už jen proto, aby měl šanci vydělávat i v době, kdy budou indexy padat. Proto ostatně aktivně obchoduje i do shortu (cca 1/3 všech obchodů byla do shortu). V případě krátkodobých obchodů navíc vnímám velkou výhodou v možnosti aktivnějšího reinvestování kapitálu a později i zvyšování páky s více současně obchodovanými strategiemi. Což je to, co mám v plánu.

    Mimochodem – forma fondu, kterou jsem zvolil, je ideální i v tom, že fond může obchodovat i velmi rychle (nemusí pozice nikam reportovat), což bezesporu nabízí konkurenční výhodu oproti regulovaným subjektům. I to je důvod, proč se snažím tuto výhodu využít a zaměřovat se na krátkodobé strategie.

    Na druhou stranu jsem z principu konzervativní obchodník, a tak například jen pomalu zapojuji do akce kapitál, který mám k dispozici. Takto vypadá rozložení jednotlivých aktiv, se kterými pracuji:

     fond3.jpg

    Zelená plocha jsou volné peníze, modrá pozice držené v akciích a ETF. Na první pohled je vidět, že ještě před měsícem jsem pracoval jen s cca 50% kapitálem a většina ho ležela na účtu. Poslední dobou jsem postupně začal risk zvyšovat a kapitál začal využívat více. Ovšem stále vesměs obchoduji bez páky, naopak mám na účtu velké rezervy.

    Zde vnímám ohromný rozdíl od mnoha začínajících traderů, kteří od startu exponují i bez dostatečných zkušeností kapitál na maximum a snadno a rychle se dostávají do problémů a velkých drawdownů.

    Pochopitelně, že nevyužitý kapitál by mohl vydělávat a mohl bych profitovat více. Sám ale situaci vnímám tak, že pořád je kam se posouvat. Z pohledu správy většího kapitálu je pro mě podstatné:

    • Jestli je volatilita výnosů ve stanovených mezích – tedy jestli v důsledku equity neprochází nějakými vysokými drawdowny. Což neprochází.
    • Jestli výkonnost nějak rámcově koresponduje s backtestem, a tudíž orientačními cíli. V tuto chvíli cílím na roční výkonnost 15-30 % při aktuální volatilitě výkonnosti. Tedy průměrně řekněme cca 22 %. Aktivněji obchoduji ve fondu cca 4 měsíce, jen jednoduchou matematikou bych měl mít nyní dosaženo cca 7,5 % (22 / 3). Což se daří – viz níže.

    Poznámka: V praxi reálně můžeme cílit jen na volatilitu výnosů – tedy risk. Je reálné obchodovat tak, abychom měli například drawdown nejvíce 10 %. Není ale možné „mít za cíl vydělat určitou částku“. Tedy cílit na výnosy. Protože výnosy přicházejí na základě dlouhodobých pravděpodobností bez toho, aniž bychom krátkodobé výsledky nějak aktivně ovlivňovali. Průměrné roční zhodnocení 22 % tak může snadno představovat situaci, kdy jeden rok vyděláme 30 % a druhý 15 %. Nikdy přitom dopředu nevíme, co přesně nás čeká. Ostatně i proto mám ve fondu „investiční horizont“ tři roky. Toto se vztahuje i na retailové obchodování, kde můžeme pracovat s vyšším riskem a třeba dosahovat vyšších zhodnocení, ale ta je také třeba vnímat v delším horizontu, neboť se budou v průběhu času „průměrovat“.

    Každopádně ve fondu mám nyní zrealizované zhodnocení cca 9 %, což úplně odpovídá mým plánům. Takto vypadá equity křivka přímo z Interactive Brokers:

     Aktuální výkonnost fondu - výpis z Interactive Brokers

    Zhodnocení se navíc zvyšuje s tím, jak aktivněji fond obchoduje, což vnímám jako pozitivní směr.

    Co jsou mé aktuální postřehy, které vám mohou také pomoci:

    • Větší výzva je pro mě rebalancování strategií s novým kapitálem. Ten přichází do fondu vždy na začátku měsíce (jsou to ty velké skoky v zeleném grafu „cash“ publikovaném výše). Ve fondu obchoduji strategie, které vesměs popisuji na Finančníkovi (a buď je vyučuji ve workshopu, nebo obchoduji v Trading Room). U strategií, které drží pozice déle (hlavně MicroBreakout), musím pozice dokupovat, což výkonnost strategie snižuje (pozice dokupuji za vyšší ceny, často blízko vyčerpání trendu). To mě dále tlačí k tomu, abych podobné strategie ve fondu neobchodoval a naopak pracoval na dalších krátkodobých.
    • Pokud budete spravovat externí kapitál, určitě si ohlídejte, abyste na začátku nepřijali příliš mnoho externích peněz. Já jsem byl v tomto naštěstí velmi konzervativní a zpětně vidím, jak dobře jsem udělal. Každý nový milion ve správě je znát. Když dnes otevřu IB, občas se leknu, jak vysoký profit nebo ztrátu vidím u otevřené pozice. Ale jen proto, že systémy obchodují se stále vyšším kapitálem, na který je třeba si zvyknout.
    • S vyšším kapitálem vzrůstá tlak na řešení detailů, což ubírá čas. Na svých soukromých účtech jsem například úplně neřešil zajišťování měn, ve fondu mám pozice průběžně zajištěné (řešení popíši ve výuce stavby portfolia aktuálního workshopu swingového obchodování), protože výkyvy equity způsobené kurzovými rozdíly byly již příliš vysoké.

    Každopádně je skvělé vidět, že know-how, které si zde na Finančníkovi sdílíme, je využitelné jak v běžném retailovém obchodování, tak v profesionální sféře správy peněz. V době, kdy se odhadovaná inflace pohybuje kolem 7 % vnímám systematické obchodní strategie i coby nástroj použitelný k tomu, aby naše úspory neujídal čas. Na to stačí konzervativnější a pomalejší strategie typu Monday Buyer, kterou mj. popisuji v poslední knize Od myšlenky k reálným obchodům, kde můžete načerpat hodně inspirace (ke knize je dostupný i doprovodný bezplatný kurz, ve kterém předávám plně otevřená pravidla mean reversion systémů, které mj. používám i ve fondu).

    7.11.2021

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i fondu, který spravuje.

    • Líbí se 2
    • Děkuji 3

    Mohlo by vás dále zajímat

    Střípky z rozbíhání fondu 2 (srpen 2021)

    Další dávka inspiračních zkušeností s rozbíháním účtu v rámci mého fondu je zde.
    Poslední report jsem publikoval těsně před letními prázdninami. Léto jsem letos z větší části trávil v mém „jižním trading roomu" na slunečném španělském pobřeží u Malagy, kde byla letos teplota vyšší než obvykle. Přes 30 stupňů prakticky každý den, což člověka vede na mořském pobřeží vesměs k jiným než pracovním myšlenkám. Znovu a znovu tak oceňuji, že většinu svého obchodování mám převedenou do automatizovaných portfolií. Ta pracují každý den stále stejným tempem, byť sám mám volnější režim.
    Z pohledu fondu to prakticky znamená, že jsem celé léto obchodoval již hotové strategie popisované v posledním článku, nicméně zatím jsem nenasadil žádnou novou strategii (z naposledy zmiňovaného portfolia zatím není nasazená STARL). I když, jak jsem zmiňoval v Trading Roomu, pomalu se dostávám ve výzkumu k reálným obrysům breakout strategií, kterými chci portfolio rozšířit.
    S výsledky vývoje účtu jsem zatím spokojen. Jak jsem popisoval dříve, mojí prioritou je nyní především zvládnutí všech nových principů, které jsou se správou investic spojeny. Obchoduji tak velmi konzervativně s cílovým ročním zhodnocením v rozsahu cca 15 až 30 %, kdy za letní dva měsíce portfolio vygenerovalo adekvátní část zhodnocení. A to i přesto, že se strategiím zas tak moc nedařilo. Z pěti aktivně obchodovaných strategií (kdy Finwin v tomto grafu mám zobrazen jako jednu long/short strategii) dvě vydělávaly hezky, jedna průměrně, jedna byla na nule a jedna prodělávala.

    Největším vítězem bylo paradoxně shortování akcií – jak intradenní, tak swingové. Paradoxně přesto, že akciové trhy stále jen rostou. To je pro mě osobně dobrou zprávou, protože cílem fondu je mj. diverzifikace k běžným dlouhodobým akciovým investicím. Cílem je zaměřovat se na krátkodobé obchody (max. několik dnů), které by měly vydělávat i v době, kdy budou akciové indexy procházet drawdowny.
    Každopádně strategie fondu vytvářejí nyní nová maxima (tučná linka), což je vždy příjemné. Na výše uvedeném screenshotu je ale opět patrné, jak důležitá je diverzifikace – obchodování několika různých přístupů najednou. Nikdy nevíme, který přístup bude vydělávat v nejbližší době a sám bych nedokázal profitabilně obchodovat jen jediný systém. U celku jsem si nicméně celkem jistý, že v rozumném časovém horizontu peníze vydělám.
    Rozhodně je tak mým plánem portfolio rozšířit i o další systémy. Jednak proto, že to zajistí stabilnější distribuci zisků a také je otázka, kdy u stávajících strategií narazím na limity s likviditou. Od září budu například opět zvyšovat stav účtu o 100 % kapitálu a byť pozice nejsou ještě nějak extrémně veliké, bude jednou existovat hranice, u které začnou být plnění horší.
    V souvislosti s kapitálem mám prosbu – prosím, nepište mi o informace ke vstupu do fondu. Nepřijímám nový externí kapitál – fond v tuto chvíli spravuje mé rodinné finance, plus nejbližších spolupracovníků, kterým možnost zapojení do fondu nabízím jako bonus vzájemné spolupráce. Je to z důvodu, že smysluplné fungování podobného fondu vidím ve dvou režimech – buď je fond relativně malý, spravující maximálně několik nižších milionů dolarů a takový může dosahovat nadstandardních zhodnocení možná i desítek procent ročně (průměrně každý rok). Nebo bude fond žít z poplatků, potřebuje vyšší kapitál, ale logicky už se musí zaměřovat na hodně likvidní trhy a bude dosahovat výrazně nižších zhodnocení. Také proto, že více investorů si bude žádat vyšší administrativní zázemí a vyšší fixní náklady.
    A jelikož se sám považuji více za tradera než správce kapitálu, je zatím mým cílem jít první cestou. Mj. je mým cílem, aby podstatná část peněz spravovaných fondem byly mé vlastní, a fond mi tak umožňoval peníze rozmnožovat nadstandardním tempem. Byť pochopitelně vše se může v budoucnu změnit.
    Na Finančníkovi o fondu tedy píši nikoliv z důvodu akvizice klientů, ale proto, že jsme zde všichni tradeři pracující na podobných cílech a mé zkušenosti mohou sloužit jako motivace pro ostatní.
    Například se mi potvrzuje extrémní zájem lidí v okolí o správu peněz systematickými strategiemi. Pokud tedy řešíte například to, že vás trading baví, ale pro uživení máte malý kapitál, tak vězte, že kapitál je ten nejmenší problém.  Podstatné je, abyste si byli jisti v tom, co děláte, měli dostatečné zkušenosti s živým obchodováním, a pokud o to budete stát, externí kapitál pak absolutně nebude problém.
    Několik dotazů jsem dostal na téma odlišení strategií obchodovaných ve fondu od těch, které sdílím v rámci Trading Roomu. Ten vznikl jako řešení pro všechny, kteří chtějí využívat stejné pravděpodobnosti, se kterými pracuji já. Každý den ukazuji, do kterých pozic budu vstupovat, které ukončovat, jaké jsem dostal plnění atd. Do velké míry se pracuje se stejným know-how, jako používám ve fondu, ovšem je pravda, že jsem řešil, aby obchody z Trading Roomu neovlivňovaly plnění ve fondu. V tuto chvíli mám vše nastaveno tak, že strategie v Trading Roomu obchodují stejné strategie, ale s trochu jiným nastavením. Výsledné tendence jsou tak stejné (například i nyní se v Trading Roomu nejvíce vydělává na shortech), nicméně nevstupuji a nevystupuji na úplně stejných cenách a často se obchodují i odlišné trhy. Výjimkou je intradenní strategie Finwin, ke které jsem v Trading Roomu poskytl svůj autotrading skript a která v tuto chvíli obchoduje stejné vstupy (plánování a reportované plnění v Trading Roomu pochází z účtu fondu a shoduje se také s obchody reportovanými na finwin.cz).
    Další telegrafické postřehy z vývoje fondu:
    Pokud se touto cestou pustíte, určitě je třeba mít připravenu  zejména z počátku cca 1/3 času na čistě administrativní úkony. Řeším situace, které jsem coby trader neznal – jak evidovat podíly investorů, jak jim ideálně reportovat výsledky atd. Celkově vnímám, že většině potenciálních investorů nezáleží tolik na vysokých výnosech, ale spíše se bojí (oprávněně) drawdownů. Máte-li tak pocit, že vaše strategie vydělává málo nato, aby oslovila externí kapitál, tak to vůbec nemusí být pravda. Podstatné je ale pracovat na řízení risku (osobně toto řeším zejména diverzifikací). V případě externí správy kapitálu je potřeba přemýšlet o business plánu. S kolika klienty ještě dokážete komunikovat osobně a od kolika již bude potřeba někdo další na administrativu? Kolik kapitálu bude třeba aby se posila zaplatila? Atd. Jsem čím dál více přesvědčený, že ideální cesta pro většinu obchodníků jsou spíše jednodušší, neoptimalizované strategie obchodované v rámci diverzifikovaných portfolií. S postupně získávanými zkušenostmi s automaticky obchodovanými strategiemi se mi čím dál více líbí rychlejší strategie. Mým aktuálním cílem je obchodovat v portfoliu cca 200 obchodů měsíčně, tj. průměrně cca 10 obchodů denně. Jsou s tím spojené sice vyšší komise, nicméně strategie se mi jeví stabilnější a kapitál lze lépe reinvestovat. A jako vždy platí. Pokud se věnujete testování trhů, pracujete na strategiích a vidíte přínos v zapojení v mém týmu, určitě mi neváhejte napsat na e-mail petr@financnik.cz a třeba najdeme model na vzájemnou spolupráci.

    Střípky z rozbíhání fondu

    Poslední týdny trávím spoustu času posouváním prací na fondu. Zde je první souhrnný update, kam jsem se zatím posunul z pohledu používaných strategií a jaké jsou mé další plány.
    K samotnému rozhodnutí rozjet fond jsem dostal patrně nejvíce e-mailových reakcí od založení Finančníka. Řada z vás se zajímá jak na to, jiní zjišťují možnosti správy peněz atd. Pro mě samotného je to pochopitelně velký krok. Do určité míry zde vidím paralelu se vzdělávacími kurzy, které mi vždy poskytovaly určitý bič na promýšlení strategií do detailů a jemných nuancí. U fondu pracuji sice s podobnými strategiemi jako na svém osobním účtu, ale práce s externím kapitálem mě nutí mnohem více promýšlet a dotahovat detaily například řízení portfolia. Vše tak postupuje dopředu jen velmi pomalu. Na druhou stranu dobrou zprávou je, že fond již reálně funguje a obchoduje.
    V prvotní chvíli jsem se rozhodl zaměřit na systematické strategie pracující s americkými akciemi a ETF.
    Jelikož ve fondu plánuji hodnotit i většinu svého vlastního kapitálu, hlavní důraz kladu na co nejvyšší stabilitu výnosů a co nejnižší drawdowny. Byť za cenu nižších výnosů.
    Způsob, jak dosáhnout co nejvyšší stability, je pochopitelně diverzifikace. Fond jsem začal obchodovat s osmi strategiemi (kde obchodování jedné ještě ladím po technické stránce), které mají velmi nízké korelace. A to jak výnosů, tak především drawdownů. Historický backtest korelace drawdownů vypadá takto:

    Nejvyšší korelace v drawdownech s akciovým indexem S&P 500 (reprezentovaným tickerem SPY) mají strategie MicroBreakout a MR3000L, které obě nakupují akcie a drží alespoň několik dnů. Což je logické – pokud začnou akciové trhy celkově padat, budou ztrácet všechny strategie, které nějakým způsobem akcie drží. To je i důvod, proč ve fondu nemám zatím další strategie, které americké akcie drží. U všech testovaných jsem měl sice nízkou korelaci výnosů, ale vysokou korelaci v drawdownech.  
    Dobré je, že při intradenním nákupu akcií v podobě strategie FinWin, kterou v portfoliu fondu obchoduji také, korelace v drawdownech není (viz řádek Finwin_long).
    V portfoliu fondu tak mám nyní:
    Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je alespoň několik dnů (MicroBreakout a MR3000L). Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je maximálně 12 hodin (Finwin_long a STARL). Strategii, která shortuje americké akcie a drží pozice několik dnů (MR3000S). Strategii, která shortuje americké akcie na intradenní bázi (Finwin_short). Strategii obchodující volatilitu (vxTradeLow, vxTradeHigh). Všechny strategie jsou samozřejmě plně mechanické a automatizované.
    Velkou technickou výzvou pro mě bylo zajistit, abych strategie byl schopen obchodovat coby portfolio a mohl reagovat na poměrně časté změny kapitálu. Na konci každého kalendářního měsíce fond oceňuji a přidávám/odebírám kapitál podle toho, jak ve fondu proudí externí kapitál.
    Vyřešeno to mám tak, že celé portfolio obchoduji jako jeden systém, který má na začátku definován vstup v podobě aktuální výše kapitálu. Jednotlivé strategie mají svůj position sizing definován procentuálním poměrem kapitálu celého portfolia. Pokud se změní velikost kapitálu fondu například o deset milionů korun, všechny strategie budou okamžitě další den pracovat s adekvátně většími pozicemi. Otevřené pozice mám uloženy v databázi, což zajišťuje, že jsou uzavírány pozice vždy ve velikosti, ve které byly původně otevřeny.
    Všechny strategie v celém portfoliu v reálném čase také „vědí“ o ostatních strategiích. A pozice v určité akcii tak nemůže být otevřena v několika strategiích současně (tento princip už mám zahrnut i v backtestu).
    Velkou otázkou pochopitelně je, jak velký podíl kapitálu přidělit jednotlivým strategiím v portfoliu. Nyní to dělám tak, že posuzuji individuálně historickou volatilitu strategií, kterou normalizuji. Tj. chci, aby všechny strategie měly v portfoliu podobnou volatilitu. Velmi jednoduše to lze udělat například přes posuzování denních procentuálních výkyvů zisků a ztrát strategie s tím, že nastavím position sizing a kapitál strategie tak, aby nejvyšší denní historické procentuální zisky/ztráty strategie byly na úrovni x % kapitálu. Nebo lze použít standardní odchylky výnosů, což je metrika, se kterou sám pracuji. Nesleduji tedy maximální drawdowny strategií, protože ty jsou vždy výsledkem určité náhody a jde jen o jedno jediné číslo (tedy statisticky nerelevantní informaci). Jde mi více o to, aby ztráty v jedné strategii nebyly nějak zásadní vůči velikosti celého portfolia. Všechny strategie by tak měly mít dlouhodobou podobnou průměrnou volatilitu.
    V podobný přístup mám velkou důvěru, ale vede k tomu, že máme-li málo strategií, nemusí být využit všechen kapitál. A to je přesně situace, ve kterém jsem nyní. S velmi konzervativně nastavenou volatilitou strategií má historický backtest portfolia drawdown pouze 3,85 %, ovšem úplně nejvyšší souběžná intradenní expozice portfolia byla jen 23 %. Tedy většinu času není do obchodování zapojeno více než 75 % kapitálu. To samozřejmě vede k nižším možným výdělkům. Nicméně historický backtest první verze portfolia nasazené ve fondu indikuje průměrnou možnou roční výkonnost 16 %. Při maximálním drawdownu 3,85 % a nejvyšším využití kapitálu 23 % je to za mě velmi dobré a líbí se mi stabilita výnosů, tvořená za posledních cca 11 let 12 711 obchody – ohromným vzorkem. Takto vypadá equity křivka celého portfolia (historický backtest zahrnující poplatky):

    Ale je pochopitelně na čem pracovat. Můj cíl je samozřejmě zužitkovat i zbývající volný kapitál fondu. Nicméně nechci to dělat na úkor vyšší volatility jednotlivých strategií (což by vedlo sice k vyšším výnosům, ale také k vyšším drawdownům), ale pomocí dalších nekorelujících strategií. Pracuji na strategiích s využitím opcí, futures a mimo evropských akciích. Ale každý, kdo strategie kdy vyvíjel jistě rozumí tomu, že vývoj a testování chce čas. Ten mimochodem potřebuji i proto, abych u stávajících strategií ověřoval třeba to, jak velké pozice jsem schopen do trhu umisťovat a možná tak v budoucnu některým strategiím v portfolií váhu přeci jen trochu zvedl.
    Další verze portfolia by tak měly být především komplexnější co se počtu různých strategiích týče. Rozhodně o vývoji budu dál na Finančníkovi reportovat.

    Jak konkrétně jsem zakládal fond

    K úvahám o správě externího kapitálu dochází na Finančníkovi čím dál více obchodníků, zejména těch, kteří peníze rozmnožují systematickou cestou, často plně automatizovanou. A není se čemu divit. Po správě kapitálu dnes existuje ohromná poptávka a inkasováním výkonnostních poplatků ze spravovaných externích peněz si i obchodníci s vlastním malým kapitálem mohou zajistit nadstandardní život.
    Patrně nejpodrobněji jsme se věnovali možnostem správy externího kapitálu z legislativního pohledu na posledním Trading Fóru. Jaroslav Rozehnal zde velmi detailně probíral možnosti, které jsou tuzemským traderům k dispozici (pokud jste se konference účastnili, tak zde máte stále k dispozici záznam všem přednášek pro případnou rekapitulaci). Na konferenci Jaroslav podrobně popisoval nejčastější možné právní formy, jurisdikce, potřebný kapitál a přibližné náklady na obhospodařování dané entity. A že padalo čísel a možností. Cest je skutečně mnoho a ta „nejprofesionálnější“ řešení jsou jednoznačně dost drahá a vyplatí se v momentě, kdy se v nich spravují skutečně vysoké investice.
    Většina běžných traderů tak bude patrně hledat podobné cesty jako já – ideálně začít s minimem administrativy a nákladů, vše rozhýbat, nastavit právní a účetní cesty, investorské smlouvy, případně si ověřit, že správa externího kapitálu je skutečně ten správný směr (např. po psychické stránce).
    A z tohoto pohledu se mně osobně jeví jako optimální alternativní „minifond“ dle § 15 zákona  o investičních společnostech a investičních fondech (známý pod zkratkou „ZISIF“). Zmiňovaný § 15 ZISIF umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“, a tedy vznik menších fondů, které na jeho základě kolektivně spravují majetek investorů. Takový fond je pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy.
    Minifond je omezen správou kapitálu na 100 000 000 euro při použití pákového efektu, jinak se limit zvyšuje na 500 000 000 euro, a nesmí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti (pouze od kvalifikovaných investorů, resp. menšího počtu retailových investorů v režimu friends & family).  Což je z mého pohledu pro start na poli správy externího kapitálu zcela dostačující – sám vnímám, že při správě externího kapitálu je rozumnější zaměřovat se na menší počet investorů s vyššími vklady a spravovaný kapitál nabírat z počátku pomalu. Alternativní fondy dle ZISIF nemají stanovenou minimální velikost spravovaného kapitálu. Trader tak není nikam tlačen a ani nemá povinnost mít například depozitáře, což jsou další struktury zvyšující náklady a tlačící na co nejrychlejší vyšší objem spravovaných investic.
    Prakticky jedinou povinností alternativního fondu dle ZISIF je jednou ročně odeslat sadu reportů do ČNB, případně nahlášení změn týkajících se registrovaných informací.
    A jak registrace dle § 15 probíhá?
    V principu stačí zaregistrovat právnickou osobu u ČNB, což je poměrně rychlý proces.
    Do samotné registrace se uvádí kromě běžných administrativních informací hlavně popis použité investiční strategie ve struktuře požadované ČNB.
    Současně je ale třeba pochopitelně odladit další právní náležitosti, které se správy investic týkají. Zejména jde o smlouvu o správě investic, obchodní podmínky, vytvoření AML dotazníku a AML směrnice (kvůli zákonným opatřením proti praní špinavých peněz) a také se doporučuje vytvoření KIID formuláře (sděluje klientům klíčové informace o investičním produktu).
    Náležitostí je poměrně dost a v tomto směru jsem nechtěl nic zanedbat. Je tedy patrné, že to z mého pohledu bez zkušeného právníka nešlo. Sám jsem tak nakonec volil cestu přes specializovanou právní kancelář KLB Legal, pro kterou je zakládání fondů jednou ze specializací. Právní kancelář prakticky sama sestavila všechny dokumenty, které byly potřeba, na základě specifikací, které jsem jí poskytl. Na začátku se mnou probrali jednotlivé kroky založení minifondu a ukázali různé možnosti, jak minifond strukturuovat. Celý proces pak trval několik málo týdnů (a to především proto, že jsem sám musel nad některými drobnostmi dost přemýšlet – například při vytváření KIID svého portfolia) a rozhodně si neumím zpětně představit, že bych proces podstupoval bez asistence specializovaných právníků. Zejména, když stejně jako já ještě s fondy nemáte zkušenost a de facto úplně netušíte, na co se z právního hlediska zaměřit a jaké všechny možnosti při nastavování vlastního minifondu vlastně máte. Pokud budete také plánovat založení podobné struktury, pak KLB Legal mohu z tohoto pohledu doporučit – člověk se skutečně nemusí v oblasti legislativně orientovat, aby na velmi rychlém konci byl hotový finální rámec, do kterého už můžeme coby tradeři vložit své know-how.
    Samozřejmě je ale dobré nezapomínat, že vytvoření nezbytných právních dokumentů a registrace u ČNB je začátek. Dále je třeba otevřít si nový účet u brokera, nastavit účetní a daňové procesy a v neposlední řadě obchodovat podle schválené investiční strategie tak, aby se peníze rozmnožovaly s řízeným rizikem. Tedy celý proces je potřeba promyslet, nicméně pokud se pro něj rozhodnete, není to nijak nepřekonatelná záležitost. A pokud jste zkušení tradeři, je zajímavé o této možnosti uvažovat, protože právě správa externího kapitálu je jednou z možností, která v tradingu dokáže relativně bez práce znásobit využití našeho know-how a zajistit další příjmy z činností, které v trzích děláme tak jako tak.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.