Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Technická analýza pro nováčky: swingy

    Co jsou swingy? Pro mě osobně jedním z naprosto nejdůležitějších prvků technické analýzy. Pracuji s nimi velmi aktivně, dokonce i v některých svých AOS. Přitom jsou opět jedním z toho nejzákladnějšího, dokonce tak základního, že má mnoho začínajících traderů tendence swingy úplně ignorovat. Pojďme se dnes na swingy podívat trochu blíže.

    Swingy jsou něco, co bych doporučil studovat každému nováčkovi v tradingu. Je to něco, o čem jsem přesvědčený, že se k tomu budete stále vracet i v budoucnu - už jako zkušení tradeři. Swingy vypadají jako příliš "základní" nástroj, ale je to základ, který nám toho řekne o trhu opravdu hodně. Swingy je třeba se naučit trochu číst, ale jak to dostanete do krve, získáte tím mnoho výhod. Naučíte se lépe rozpoznat trend, a tudíž i kdy obchodovat, a naopak poznat, kdy trh žádný jasný směr nemá - a stát tak raději stranou.

    Co je swing

    Anglické slovo "swing" má celou řadu českých výrazů. Já osobně bych ve spojitosti s tradingem označil swing jako "oblouček". Pokud bych celou záležitost měl velmi zjednodušit, pak by se dalo říci, že trhy se pohybují v obloučcích, které když rostou, tak máme v trhu uptrend, a když klesají, tak máme v trhu downtrend.

    Na obrázku níže jsem se pokusil rukou do trhu e-mini Russell 2000 (graf 3 minuty) zakreslit, že tendence trhů pohybovat se v obloučcích je vcelku zřejmá (za své kreslení rukou se omlouvám, přiznávám, že mně to moc nejde). Swingy naleznete v každém trhu a na každém časovém rámci (i alternativním), jedná se tedy o naprosto univerzální nástroj. Vsadím se, že byste je našli i na grafu vývoje počasí.

    swingy-1.jpg

    Pojďme si nyní kresbu trochu zjednodušit. Když hovoříme o swingu v obchodování, co nás ve skutečnosti zajímá je pouze vrchol obloučku, kterému říkáme SWING HIGH, a spodek obloučku, kterému říkáme SWING LOW.

    swingy-2.jpg

    Je vcelku náročné popsat, jak zcela přesně takové swing low a swing high definovat, protože těch možných definic bude obecně trochu více. Ale ta úplně nejjednodušší je taková, že swing high nám tvoří "prostřední" úsečka obklopená zleva i zprava úsečkami s nižším low i nižším high a swing low nám tvoří "prostřední" úsečka obklopená zleva i zprava úsečkami s vyšším low a vyšším high. Graficky bychom to mohli vyjádřit asi takto:

    swingy-3.jpg

    Opět ale upozorňuji, že se zde často nedá pravidlo generalizovat takto striktně, určitá zkušenost a cit pro trhy nám rozhodně pomohou swingy rozpoznávat lépe a na vyšší úrovni.

    Trend z pohledu swingu

    To nejpodstatnější, proč se učíme swingy v trhu rozpoznávat, je právě možnost určit vcelku bezpečně trend.

    Definici už jsem popsal výše - pokud nám trhy tvoří vyšší swing low a vyšší swing high, máme v trhu uptrend. Pokud nám trh tvoří nižší swing low a nižší swing high, máme v trhu downtrend. To znamená, že pokud máme uptrend, poohlížíme se po nákupních příležitostech, pokud máme downtrend, poohlížíme se po prodejních příležitostech.

    Jednoduché grafické znázornění uptrendu z pohledu swingů vypadá zhruba takto:

    swing-zaklady-1.png

    ¨

    A pro doplnění ještě downtrend:

    swing-zaklady-2.png

    Samozřejmě platí, že obrázky výše jsou "ideální" situací. Trhy zdaleka ne vždy vykazují takto ideální obrazce, a proto opět platí, že trochu citu pro grafy a zkušenosti jsou to, co nakonec hraje klíčovou roli. Nicméně princip bude zůstávat vždy stejný.

    Možná ještě klíčovější využití swingů slouží k tomu, abychom věděli, kdy neobchodovat. To je asi ten nejzákladnější rozdíl mezi začínajícími a zkušenými obchodníky - začínající mají tendenci obchodovat pořád (i když není co), zkušení si umí počkat jen na moment, kdy jsou opravdu v trzích příležitosti (například právě trend, pokud jsme trendoví obchodníci).

    Podívejte se nyní na obrázek níže a určete, na jakou stranu je v trhu trend:

    swing-zaklady-3.png

    Pochybuji, že se vám nějaký jasný trend rozpoznat podařilo - žádný zde totiž není. Tím se tedy značně i omezují obchodní příležitosti (zejména ty trendové) a stát stranou takových trhů nemusí být vůbec špatný nápad. Přitom se stačí podívat na strukturu swingů - a hned máme jasněji v tom, co se právě v trhu děje. To je právě síla swingů, jednoduchý nástroj nám může pomoci odhalit poměrně komplexní orientaci v trhu (minimálně tedy z pohledu toho, kdy máme trend a kdy máme chop).

    Závěr

    Jako vždy platí, že vše začíná hleděním do grafů. Čím více do grafů hledíme, tím více se učíme rozpoznávat, co je v trhu důležité. Učíme se vnímat důležité souvislosti a rozpoznávat okolnosti, ve kterých je příhodné obchodovat.

    18.8.2013

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Práce s grafy pro nováčky: Jaké nástroje a indikátory jsem shledal jako účinné a neúčinné

    Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
    Základní nástroje technické analýzy
    Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
    Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
    Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
    Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
    Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
    Indikátory
    Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
    Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
    Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
    Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
    Závěr
    Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.

    Fibonacci extensions

    Fibonacci extensions, neboli Fibonacciho rozšíření, je nástroj technické analýzy, který se používá k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Účelem použití je identifikovat úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.
    Základní princip
    Fibonacci extensions jsou, stejně jako Fibonacci retracements, založeny na Fibonacciho posloupnosti, která začíná čísly 0 a 1 a pokračuje součtem předchozích dvou čísel. Například prvních několik čísel Fibonacciho posloupnosti je následujících:
    0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89
    Poměr mezi těmito čísly je velmi přesný a často se vyskytuje v přírodě, umění a architektuře. Fibonacciho rozšíření využívá tento poměr k identifikaci potenciálních cílových cen na finančních trzích.
    Hlavní hladiny Fibonacciho rozšíření jsou 138,6 %, 150 %, 161,8 %, 261,8 % a 423,6 % a jsou považovány za úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.

    Indikátor Fibonacci extensions aplikovaný na graf akcie Apple. Barevné linky znázorňují úrovně indikátoru. Červené šipky ukazují, že trh testoval úrovně 161,8 %, 261,8 % a trendoval k úrovni 361,8 %.
    Závěr
    Fibonacciho rozšíření je užitečný nástroj technické analýzy, který lze použít k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Obchodníci mohou použít Fibonacciho rozšíření k tomu, aby se pokusili předpovědět, kam se trh bude v budoucnu ubírat.

    Technická analýza pro nováčky: Kam umístit základní stop-loss?

    Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
    Nesprávně položená otázka
    A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
    Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
    Takže, pojďme na to.
    Swing
    Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
    Pojďme na jednoduchý příklad.
    Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

    Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
    Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
    Analýza MAE
    Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
    Co je tedy MAE?
    Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
    Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
    Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
    Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

    Klouzavý průměr / PSAR
    Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
    Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
    Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

     
    Závěr
    Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
    Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.
×
×
  • Vytvořit...