Tip pro základní orientaci v cenovém grafu

Jeden z dalších klasických nástrojů technické analýzy, na který nováčci hned v začátcích narazí, je volume. Jedná se o ukazatel, který nám přináší informaci o objemu obchodů v rámci daného časového rámce na dané úsečce. K čemu je tedy volume pro nováčky v začátcích dobré a jak nám může pomoci?
Předně je třeba hned úvodem říci jednu podstatnou věc: Problematika volume analýzy může být velmi komplexní a specifickou záležitostí, na které řada pokročilých traderů staví svůj obchodní plán. Chtít o všech možnostech volume analýzy vědět vše hned v začátku asi není úplně to pravé, neboť k dalším možnostem využití objemu obchodů je potřeba dopracovat se postupně. V dnešním článku začneme tím základním, co by měl každý nováček vědět a co může potenciálně pomoci k jeho obchodování.
Takže, volume není v začátcích obchodování potřeba příliš komplikovat. Začněme tím, že zkrátka a dobře volume je důležité proto, abychom věděli, že pokud budeme chtít rychle nakoupit nebo prodat, existuje na daném instrumentu dostatek dalších obchodníků potřebných k tomu, abychom skutečně mohli náš obchod rychle realizovat, s minimálním skluzem v plnění. Obecně můžeme začít třeba pravidlem, že by daný obchodní instrument měl mít průměrné denní volume alespoň kolem 80 000 – 100 000 kontraktů denně (hovoříme-li o futures trzích a skutečnosti, že obchodujete zatím s pár kontrakty) – pokud jste tedy obchodníci zaměření na daytrading. Pokud obchodujete jako poziční obchodníci, stále bych trval alespoň na desítkách tisíc kontraktů denně. Konec konců, to vše jsou věci, o kterých už jsme psali zde, pojďme se tedy raději podívat na další důležitý aspekt indikátoru volume.
To opravdu podstatné, co je třeba si uvědomit, je skutečnost, že volume = palivo pro trhy.
Aby se trhy mohly pořádně hýbat, potřebují pořádné objemy obchodů. Potřebují tedy vysoké volume neboli hodně paliva. Když je paliva málo, nemůžeme čekat velké pohyby (dlouhý dojezd), když je paliva hodně, můžeme naopak předpokládat, že trhy se mohou skutečně pořádně nastartovat a začít přinášet větší pohyby - v trzích je je zvýšená volatilita. Volume má tedy úzkou spojitost s volatilitou.
Začněme obrázkem níže. Tento obrázek nám ukazuje volatilitu (vyjádřenou jako rozdíl mezi high a low každé úsečky) na 15minutovém grafu trhu e-mini Russell 2000 (červená část) a volume na každé z úseček stejného grafu a trhu (modrá část).

Je to tedy tak trochu jako by proti sobě volume a volatilita hleděly v zrcadle: Už na letmý pohled je vidět značná závislost – s rostoucím volume se zvyšuje volatilita a s klesajícím volume se snižuje volatilita.
Abychom byli ještě přesnější, pojďme se kouknout na závislost mezi volatilitou a volume tak, že si necháme spočítat korelace mezi oběma těmito proměnnými. Výsledky jsou opět vcelku jasné a dostatečně vypovídající:

Mezi volume a volatilitou vyjádřenou rozdílem high a low každé úsečky (volume vs. H-L) existuje korelace celých 71 % (opět na trhu e-mini Russell 2000). Pokud bychom vyjadřovali volatilitu jinými způsoby (jako procentuální rozdíl nebo jako rozdíl mezi close a open), korelace už nám sice klesne, ale jako skutečný ukazatel volatility považuji právě rozdíl mezi high a low a zde je korelace velmi vysoká a o závislosti mezi volume a volatilitou tedy ani z tohoto pohledu nemůže být pochyb.
Takže, k čemu je to tedy vše dobré, obzvláště pro nováčky? Je to vcelku jednoduché.
Nováčci už vědí, že největším nebezpečím je chop. To je trh, který se nikam nehýbe, je mrtvý. Chop však už podle všeho, co jsme si doposud ukázali a vysvětlili, bude přicházet v trzích s nízkým volume. Začínající obchodník má tedy možnost vyhnout se do jisté míry chopu právě tím, že bude pozorovat volume. Jak konkrétně na to? Třeba tak, že si vždy za posledních 5–10 obchodních dnů určí, v jakém volume začal do trhu přicházet chop, a v jakékoliv situaci, kdy volume klesne daný obchodní den pod tuto úroveň, zkrátka a dobře přestane obchodovat. Samozřejmě, nejedná se o exaktní techniku (nic takového v trzích ani neexistuje), ale jedná se o velmi solidní pomůcku v začátcích, jak se naučit vyhnout trhům, kterým chybí palivo, a neztrácet tudíž zbytečně peníze v chopu.
Tuto techniku však můžeme využít i opačně. Stejně jako je pro obchodníky nepřítelem chop, může být pro řadu nováčků nepříjemný přílišný nárůst volatility, obzvláště pokud trhy s opravdu vysokou volatilitou doposud nezažili, a tudíž na ně nejsou připraveni.
Pro takové účely tedy není od věci vyhledat si na grafech za poslední rok až několik let oblasti s velmi vysokou volatilitou a podívat se, v jaké tak výši se v té době pohybovalo volume. Hodnotu opět můžeme použít jako určitý varovný práh (osobně bych hodnotu snížil cca o 25 %), kdy musíme výrazně zvýšit naši opatrnost.
A to je vlastně celé. Jak vidíte, nejedná se o nic složitého. Osobně volume už prakticky vůbec nepoužívám, ale v začátcích jsem jej jistou dobu používal právě jako pomocný nástroj k tomu, abych se zbytečně nehrnul do trhů, které neměly dostatečné palivo. Nebojte se tedy s volume trochu experimentovat – nebude to zřejmě nástroj pro každého, ale někomu třeba v začátcích opravdu pomůže.

Osobně ke svému obchodování využívám téměř ze 100 % technickou analýzu. V dnešním článku bych rád shrnul svých nejdůležitějších pět pravidel, o kterých jsem se za svou desetiletou kariéru úspěšného tradingu naučil, že jsou úplně ta nejdůležitější.
1. Základem je trend.
V mém obchodování je trend alfa-omega. Ať už v diskréčním, nebo automatickém obchodování. V případě automatických breakout-strategií se v podstatě snažím předpovídat začátky trendů a s takovými se pak svést. V případě systému FinWin se snažím nejprve trend rozpoznat a pak na něj reagovat. Dokonce i protitrendové obchody vyžadují, abychom uměli číst a rozpoznat trend - protože nezřídka až po jeho vyčerpání můžeme začít časovat protitrendové obchody. A trend, jakožto základní předpoklad a požadavek, nalezneme i u komoditních spreadů: Zde zase pro změnu vybíráme obchody těsně před začátkem předpokládaného trendu, se kterým se později pokusíme svést.
Trend je vlastně pohyb, takže je logické, že trend potřebujeme, abychom mohli vydělávat. V technické analýze je ale pak důležité mít vhodné nástroje, kterými trend určovat. Já používám především klouzavé průměry EMA u diskréčního obchodování, indikátory DMI a ADX u automatických obchodních strategií a sezónnost u spreadového obchodování.
Kriticky důležité je ale také si uvědomit, že pokud není trend, není co obchodovat - musíme stát stranou. To je jeden z častých důvodů, proč začínající obchodníci neprofitují. Nemají dostatek trpělivost a disciplíny počkat si na příležitosti, kdy jim jejich trendové nástroje potvrzují, že již je v trhu skutečně trend.
2. Indikátory jsou naprosto skvělá věc - pokud víte, jak je používat.
Osobně v rámci technické analýzy miluji indikátory. Doposud jsem nenašel žádný důkaz o tom, že by price action byla lepší než indikátory nebo naopak. Každá z obou oblastí je skvělá, pokud víte, jak jí používat - a já si troufám říci, že o vhodném používání indikátorů už toho vím docela dost, hlavně o tom, jak je používat jinak a originálněji.
Pokud víte, jak indikátory vhodně používat, můžete s nimi docílit naprosto všeho: identifikace trendu, vhodného časování vstupů, získání skvělých a funkčních výstupních technik, měření volatility pro množství pozic do obchodu. Ze své dlouholeté zkušenosti vím, že klíčem je být inovativní a hledat nové a nové způsoby, jak obecně známé indikátory používat. "Klasické" a běžně popisované používání většinou nefunguje, přesto je ale stále mnoho cest, jak z indikátorů dostat opravdu mnoho. Indikátory umožňují nekonečné experimentování, hledání nových a zajímavých cest k zajímavějším výsledkům. Je jen třeba trochu invence a nápaditosti.
Osobně mám rád především následující indikátory: EMA, AMA, CCI, DMI, ADX, ATR, TR, RSI. Používám je poměrně hodně a často - a hlavně úspěšně. Mé základní pravidlo ale zní - hlavně neustále přemýšlet, jak využít indikátory jinak a nově. (Mnoho o indikátorech a jejich vhodnému použití vysvětluji v online semináři Indikátory v praxi).
3. O všem stejně rozhodnou až výstupy.
Vezměte jeden vstup, přidejte mu 3 různé výstupní techniky - a dostanete zcela odlišné výsledky.
Výstupy je to, co rozhoduje o finálním úspěchu. Většina nováčků hledí na technickou analýzu jen z pohledu vstupů, ale už se téměř vůbec nezajímají o výstupy (nebo jsou příliš pohodlní testovat a zkoušet různé výstupní metody).
Výstupy z pohledu technické analýzy rozděluji na 3 části:
1) Samotné výstupní techniky. Tj. konkrétní výstupní podmínky, jako kdy se má co překřížit, protnout atd., abychom dostali signál k výstupu z trhu (případně použití profit targetů).
2) Výstupy na základně posouvaného stop-lossu. Občas je lepší stop-loss neposouvat, občas ano. Každopádně existuje opět obrovské množství způsobů, jak stop-loss posouvat (nápomocny nám opět mohou být obchodní indikátory). Můžeme například opět použít různé klouzavé průměry, PSAR atd.
3) Záměrné oddálení výstupů. V řadě případů je vhodné samotný výstup trochu "oddálit". Tj. mít například pravidlo, že aktivuji výstupní techniky až po určité době nebo určitém pohybu nebo určité změně volatility. Taková pravidla je asi nejnáročnější vymyslet a poskládat, ale pokud se to povede, mohou přinést další zajímavá zlepšení.
Osobně pracuji se všemi body výše a také hledám různé jejich vzájemné kombinace. Protože výstupy (a řízení obchodu) je to, co ve finále dělá zásadní rozdíly (nejvíce pak s více kontrakty, kdy s každým vystupujeme jinak, nebo každý jinak řídíme). Je tedy třeba mít na paměti, že technická analýza znamená možná ještě více experimentovat s výstupy než se vstupy.
Momentálně například pracuji na poměrně vyčerpávajícím testu stovek výstupů a kombinací s pomocí velmi sofistikovaného kódu, který využívá genetické algoritmy (a na které jsem pracoval mnoho týdnů). Některé zajímavé obecnější závěry zde představím v jednom z budoucích článků.
4. I sebelepší technická analýza je k ničemu bez řízení rizika.
Pokud chceme být v tomto byznysu skutečně dlouho, nepomůže nám k tomu jen skvělé využití technické analýzy, ale především řízení rizika. Nejdůležitější pravidlo je riskovat na jediný obchod jen minimální část účtu, např. 1–3 %. Jenom tak můžeme ustát případné série ztrát a být zde ještě i v momentě, kdy se našemu systému zase začne dařit. Toto pravidlo se však dá rozvíjet do řady dalších podob: Například skrze riskované procento účtu a stanovený stop-loss (který může být proměnlivý na základě volatility) můžeme určovat počet kontraktů do pozice (a s těmi pak vystupovat s rozdílnými výstupními technikami) apod.
Ovšem pozor. To není zdaleka vše, co zahrnuji do řízení rizika.
Řízení rizika je u mě i následující:
1) V diskréčním obchodování neobchodovat zásadně v chopu, nebo pokud není jasný trend. Protože i to není nic více a nic méně než řízení rizika. Proč riskovat v trhu, který se nikam nehýbe?
2) V AOS snižovat kontrakty, pokud se zrovna systému nedaří. Za několik let zkušeností s AOS jsem se naučil, že občas přijde období, ve kterém se určitému systému nemusí zrovna dařit. Po mnoha experimentech jsem došel k závěru, že v rámci řízení rizika je nejlepší v takové situaci snížit počet kontraktů. Systém totiž může být zrovna tak na konci své životnosti.
3) Ve spreadech nikdy nevstupovat, pokud nejsem na nějakém velmi významném dnu. Vstupovat uprostřed sezónnosti není rozumné řízení rizika. Je nutné vstupovat tam, kde je riziko nejmenší - a to je vždy na co nejnižším sezónním low.
Bez rizika na prvním místě vám nepomůžou sebelepší nástroje technické analýzy.
5. Technická analýza není žádná věda a my nemusíme rozumět všemu.
U technické analýzy záleží na jediném: praktické aplikaci. Obor technické analýzy je nesmírně široký a komplexní. Nejhorší, co můžeme udělat, je snažit se pochopit a rozumět všemu.
K technické analýze nemá cenu přistupovat jako k nějakému vědnímu oboru. Nemá cenu studovat donekonečna poučky, vzorečky a snažit se přistupovat k tomuto tématu jakkoliv akademicky. Samozřejmě, je dobré rámcově chápat, co tak děláme a s čím tak pracujeme. Avšak nejrychlejší způsob, jak najít profitabilní využití technické analýzy, je experimentování, přemýšlení o nových (i zdánlivě bláznivých) způsobech používání běžných nástrojů, neustálé backtestování nových nápadů. Nedávno jsem četl rozhovor s jedním velmi úspěšným byznysmenem, který prohlásil: "Všichni vaříme z vody". Postupné "vaření z vody", následné rozvíjení nápadů a zkoušení a testování je to, co přivede k profitům rychleji než snaha všemu rozumět.
Technickou analýzu v tradingu není třeba zbytečně komplikovat - myslím, že k ní stačí jednoduchý přístup se zdravým rozumem. Technická analýza je dle mého názoru opravdu pro každého.

Jelikož sám obchoduji v trhu čistou price action, vím, jak nepřehledně mohou čisté cenové grafy bez indikátorů zpočátku působit. Naštěstí existuje celá řada cest, jak se v cenových úsečkách orientovat. Jednou z nich jsou cenové swingy.
Čím nižší timeframe pro trading používáme, tím více šumu obsahuje. Při vstupech v rámci FIMS tak neustále myslím na to, abych zpracovával informace od těch nejdůležitějších po méně důležité. Začínám na vyšších timeframech, poté se přesouvám na nižší timeframe, ovšem zde nesleduji tolik samotné cenové úsečky, ale swingy a jejich strukturu. A teprve když v rámci nižší struktury vidím oblasti zajímavé pro vstup, zaměřím se na nejnižší element – vstupní svíčky, resp. jejich orderflow (viz například článek Intradenní obchodování a vnímání orderflow).
Co jsou tedy swingy? Jde o vrcholy a dna „vlnek“, které grafy vytvářejí:

Na obrázku vidíte typický swing high (vrchol nějakého krátkodobého pohybu) a swing low (dno krátkodobého pohybu).
Pevnou strukturu swingu vidíme pochopitelně až poté, co je swing dokreslen. Sledujeme-li například vytváření swingu high, můžeme si takový zakreslit až v okamžiku, kdy trh vytvoří vrchol, po kterém začne klesat. Finální swingy tak vždy budeme zakreslovat s příslušným zpožděním.
Také je třeba zdůraznit, že různí obchodníci mohou používat různé definice pro zakreslování swingů. Někteří mohou sledovat malé swingy a pro „otočku“ jim stačí potvrzení v podobě dvou úseček odrážejících se od dna. Jiný obchodník bude chtít sledovat hrubší strukturu swingů (větší pohyby) a bude čekat na potvrzení v podobě deseti úseček. To vše je v pořádku, neboť swingy samy o sobě nejsou vstupními signály. Je to nástroj pro orientaci v trhu a každému může vyhovovat něco trochu jiného. Každý obchodník by měl však mít přesná pravidla, jak swingy zakresluje.
Použít lze i různá automatizovaná řešení. V Sierra Chart jde o studii Zig Zag (v ostatních programech se bude studie jmenovat většinou dost podobně).
Nastavím-li studii následujícím způsobem:

Bude mi program zobrazovat swingy například takto:

Zaměříme-li se v grafu jen na vrcholy swingů, získáváme výrazné zjednodušení aktuální struktury a lepší prostředí pro rozhodování.
Všimněte si například, že jsem u swingů nechal zobrazovat písmena HH, LH, HL, LL. Jde o zkratky pro:
HH = higher high (vyšší swing high)
LH = lower high (nižší swing high)
HL = higher low (vyšší swing low)
LL = lower low (nižší swing low)
Při pozorném zkoumání struktury swingů pak můžete snadno získávat jednoznačný kontext pro své obchody.
Pokud trh například silně trenduje vzhůru, vytváří často strukturu typu HH-HL-HH-HL. Tedy vrchol vyšší než předcházející vrchol následovaný dnem, které je vyšší než předcházející dno, a tak stále dokola.
Naopak v downtrendu vidíme často strukturu LH-LL-LH-LL. Vrchol nižší než předcházející vrchol, následovaný dnem vytvořením níže než předcházející dno a tak dále.
Jdou-li trhy do strany, můžeme vidět nepravidelnou strukturu vytvářející například HH-LL – tedy vyšší vrchol a nižší dno.
Pomocí struktury swingu můžeme získávat jasný kontext pro naše obchody – tedy buď pro trendové, nebo reverzní vstupy.
Konkrétní příklad
Jedním z mých oblíbených kontextů jsou obraty po menším trendovém pohybu. Líbí se mi, když trh například klesá (vytváří strukturu LH-LL-LH-LL), následně se pokusí vytvořit nové low, ale v trhu již není dostatečná síla prodávajících. Místo nižšího low pak trh vytvoří vyšší low (HL). Situace může vypadat například takto:

Trh NQ se pokusil zaútočit na poslední nižší low na ceně 3475.5, ale neměl sílu oblast prorazit – ani se k ní přiblížit. Prodávajícím došla síla a trh začínají ovládat nákupy. Jednak obchodníků likvidujících své shorty (vybírání profitů) a současně prvních traderů spekulujících na růst.
Sledujeme-li strukturu swingů, je pro nás samozřejmě podstatná reakce trhu na oblast posledního LH – v tomto případě 3488.75. Pokud trh oblast prorazí, bude vznikat vyšší high (HH) – a tedy již uptrendová struktura (budeme mít LH-HL-HH). Řada obchodníků v oblasti LH (3488.75) vstupuje do longu na breakoutu. Osobně breakout vstupy neobchoduji, ale čekám na pullback k této ceně:

V rámci FIMS vstupuji na základě orderflow. Z pohledu struktury trhu ale očekávám, že by trh mohl vytvořit již vyšší low.
Ukázka byla pochopitelně zjednodušená a ilustrativní. Je zřejmé, že existuje celá řada kombinací swingů, které lze využít pro naše vstupy. Na screenshotech však můžete sami vidět, že už jen zobrazení swingů výrazně usnadňuje orientaci v cenovém grafu a další vhodný kontext pro vstup a výstup z trhů vás bude napadat mnohem snáze.