Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy?

V obchodních platformách lze příkazy zadávat hned několika způsoby. Mnoho traderů používá zadávání příkazů přímo z grafů, ale co takzvaný DOM? K čemu a kdo jej vůbec používá?
K dnešnímu článku mne inspiroval dotaz tradera, který mne oslovil s otázkou, zda-li pro své obchodování používám DOM nebo obchoduji z grafu. Uvědomil jsem si, že o tomuto tématu jsme se na Finančníkovi v článku ještě nevěnovali a je tak nevyšší čas to napravit.
Co je DOM?
DOM je zkratka pro Depth of Market. Principiálně jde o okno, ve kterém vidíme v prostředním sloupci cenovou škálu okolo aktuálně obchodované cenové hladiny. V postranních sloupcích jsou pak zobrazeny aktuální nabídky a poptávky pro jednotlivé cenové hladiny. DOM je dnes k dispozici snad ve všech obchodních platformách. V programu NinjaTrader může prostředí DOMu vypadat následujícím způsobem:

Z DOMu na screenshotu je patrné, že aktuální cena trhu je 1267.50 (žlutá oblast). V prostřední cenové škále jsou uvedeny i další informace týkající se aktuální ceny (různými barvami jsou vyznačeny aktuální bid/ask ceny, v závorce je uvedeno kumulovaný objem pro daný bid/ask. Co je bid/ask viz článek Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování). Co ale znamenají čísla uvedená nad a pod aktuální cenou?
Jde o součet čekajících limitních příkazů pro nákup nebo pro prodej. Nákupní příkazy vidíme na levém šedém pruhu pod aktuální cenou, prodejní v pravém šedém pruhu nad aktuální cenou. Počty příkazů se neustále mění, jak obchodníci zadávají nové příkazy a ruší staré. Pokud zadáte do trhu limitní nákupní nebo prodejní příkaz na určité hladině např. na nákup/prodej 10ti kontraktů, můžete se sami přesvědčit, že v okamžiku odeslání příkazu na burzu číslo v příslušném řádku povyroste o daný počet kontraktů.
To bylo jednoduché představení – k čemu je to však dobré v praxi? Mnoho traderů veteránů obchoduje z DOMu a jednoznačně tak tento druh zobrazení struktury a hloubky ceny má své opodstatnění. Bohužel ale jiný, než který v něm hledají začínající obchodníci. Ty se většinou snaží sledovat a analyzovat velikost bid/ask hodnot na jednotlivých cenových hladinách. Pokud například uvidí větší číslo než obvykle, začnou spekulovat, že jde o velký obchod s mnoha kontrakty, který určitým způsobem pohne trhy a například obchodují s tímto hypotetickým příkazem. Osobně tímto způsobem neobchoduji, takže podobné cesty nemohu zcela soudit (protože s nimi nemám zkušenost), ovšem obávám se, že podobné přístupy dnes již vůbec nefungují. Existuje celá řada důvodů, proč jsou čísla v DOMu občas jen naprostá „hausnumera“. Jeden z důvodů jsou vysokorychlostní počítačové algoritmy, které dnes tvoří velkou část objemu burz a generují ohromné množství příkazů, které mohou měnit/rušit doslova ve zlomku vteřiny. A bylo by také naivní se domnívat, že velcí obchodníci budou umisťovat své příkazy tak, aby je každý viděl v DOMu na první pohled. Nehledě na to, že je třeba si uvědomit, že v DOMu jsou vidět jen limitní příkazy.
Proč tedy tolik zkušených intradenních obchodníků s DOMem pracuje? Je to především kvůli jejich vypěstované schopnosti číst dynamiku pohybu ceny v DOMu v oblastech, ve kterých plánují své obchody. Každý obchodník si může sám zobrazovat např. na replay datech místa, kde trh bojoval s určitou S/R úrovní a sledovat jak se liší chování ceny v DOMu v případech, kdy se cena od S/R oblasti odrazila a kdy jí prorazila. Z chování ceny v DOMu lze bezesporu vyčíst mnoho, ovšem podle mých zkušeností už jde skutečně víc o umění než techniku. Mnoho obchodníků tak DOM používá jednoduše proto, že jde o skladný, přehledný a osvědčený způsob zadávání příkazů (obchodování přímo z grafů v tak obrovském měřítku – doslova v každé platformě – je doménou až posledních několika let).
Ale zpět k položené otázce, zda-li pro své obchodování DOM používám. Nepoužívám. Osobně zadávám příkazy rovnou do grafu.
Důvod, proč DOM nepoužívám, vychází i z výběru platformy, ve které dnes exekuuji příkazy – NinjaTrader. Pokud jste někdy oblast DOMů zkoumali, patrně jste zjistili, že existuje celá řada více či méně kreaktivních způsobů, jak výrobci do svých platforem DOM vytvářejí. Je to proto, že práva na DOM v základní podobě má patentovaná společnost Trading Technologies a ostatní firmy se tak snaží DOM „inovovat“ aby mohly s daným patentem koexistovat. A co si budeme povídat, nejjednodušší originální řešení je v tomto případě nejpoužitelnější. Pokud plánujete věnovat obchodování z DOMu svůj čas a úsilí, jednoznačně doporučuji minimálně vyzkoušet některou z platforem, která obsahuje „originální“ DOM od Trading Technologies. Velké množství DOM traderů pracuje např. s platformou X_Trader. V NinjaTrader si můžete princip DOMu od Trading Technologies vyzkoušet skrz tzv. Static DOM, který převzal od TT určité dobré principy, ale některé další mu ještě chybí (a hlavně se v případě jeho použití musí platit společnosti Trading Technologies licenční poplatky z každého obchodu proto jej málokdo v programu NinjaTrader používá), ale tato cesta pro mě není v moc použitelná. Na druhou stranu musím přiznat, že mi DOM na ploše vůbec nechybí (před pár lety jsem jej používal). Právě díky velkým změnám ve struktuře trhu a ohromnému množství příkazů generovaných algoritmy, které se objevují a hned mizí, mě čísla v DOMu odváděla pozornost více, než jsem považoval za vhodné. Přirozeně jsem tak přešel na obchodování z grafů v okamžiku, kdy tato technologie byla velmi intuitivně dopracována v programu NinjaTrader.
Shrnutí
DOM je velmi příjemný nástroj pro zadávání obchodních příkazů. Jednoznačně jde o plnohodnotnou alternativu k obchodování z grafu, jejíž hlavní výhodou je kompaktnost a lepší přehled nad jemnějším pohybem ceny. Neustálý tok blikajících čísel však může být velmi rušivý a u mnoho traderů může spouštět i nežádoucí chování. Trader by měl eliminovat informace, se kterými nepracuje a to je i důvod, proč já osobně zadávám příkazy přímo v grafu.
Samotný DOM je podle mého názoru dnes velmi, velmi obtížné (pro nováčka jednoznačně nemožné) použít jako jediný nástroj pro časování vstupů (tj. obchodování pouze z DOMu bez jakýchkoliv grafů nebo připravených analýz S/R úrovní). Určitý edge jistě existuje v podobě sledování dynamiky pohybu v DOMu v oblastech vstupů pocházející z jiné analýzy, ovšem toto je již velmi jemný edge obchodníků, kteří by uměli podobně profitovat i bez DOMu a DOM ji jen pomáhá k lepším výsledkům. V případě začínajících obchodníků je podle mých zkušeností lepší směřovat pozornost nejprve jiným směrem než snaze uvidět v blikání čísel DOMu nějaký zásadní řád.

Nedávný článek o výstupech publikovaný pod názvem Jak na dobré výstupy – lekce z FIMS vyvolal pozitivní ohlasy, a tak jsem se na toto téma rozhodl připravit volné pokračování s dalšími konkrétními radami. Inspirací mi byl obchod, který jsem uskutečnil 27. 12. 2013, když byla nízká volatilita, a přesto na něm solidně vydělal. Samozřejmě právě díky dobrým výstupům.
Začnu samotným obchodem. Ten jsem exekuoval na levnějším trhu NQ 27. 12. 2013. Mezi svátky jsem neměl v úmyslu obchodovat, nicméně připravoval jsem si po softwarové stránce nový notebook na cestu do JAR, kde letos trávím zimu/jaro, a měl tak spouštěnou platformu. Cca 30 minut po otevření mě zaujal vstup short v NQ. Jel jsem ve „svátečním tempu“ a obchod jsem proto zadal jen se dvěma kontrakty. Jelikož jsem očekával spíše nižší volatilitu, která se také dostavila, řídil jsem oba kontrakty spíše volněji a bez vyššího očekávání. Přesto jsem vydělal +552 USD po odečtení komisí, což na daný trh a volatilitu vůbec není špatné.
Konkrétně vypadal obchod takto:

klikněte pro větší obrázek
Obchod byl časován na základě vstupní situace FVR odehrávající se mimo jiné v oblasti dnešního open a splňující další podmínky obchodního plánu FIMS. Šlo o poměrně standardizovaný vstup, o čemž svědčí fakt, že jej brali nezávisle i ostatní FIMS obchodníci, se kterými jsem v kontaktu a kteří daný den obchodovali.
Jak jsem popisoval v minulém článku – základem dobrého výstupu je dobře umístěný vstup. A tento vstup měl solidní umístění. Díky celkově nízké volatilitě jsem měl základní stop-loss hodně vysoko nad high noční seance a v oblasti, kterou v dnešní seanci trh po open rychle odmítl. Navíc jsem vstupoval na dnešní otevírací ceně, u které se dalo předpokládat, že cenu „podrží“. To se také stalo. Risk tohoto obchodu byl reálně pár desítek dolarů. Dále jsem v obchodu očekával, že daná oblast by mohla představovat high daného dne a trh by se tak od dané oblasti mohl rychle vzdálit.
Další důležitou podmínkou šance na rozumný výstup je volatilita. Vstupy v rámci FIMS časujeme do oblastí, kdy je trh volatilnější a máme k tomu pádný důvod – existuje šance, že se trh rychle vzdálí od naší vstupní ceny. Obchod pak můžeme pohodlněji řídit. Všimněte si, že ve zbytku seance byla po úvodním poklesu již volatilita výrazně nižší a jakýkoliv vstup by tak byl z pohledu řízení pozice náročnější.
Celkově platí, že čím nižší volatilita, tím rozhodněji musíme využít šance, které nám trh nabízí.
Bohužel v rámci obecných článků nemohu podrobně popisovat konkrétní prvky FIMS, a tudíž jít úplně do detailů tohoto obchodu, nicméně zde jsem pro vás připravil několik velmi důležitých tipů:
O výstupu je třeba mít jasno před samotným vstupem
V rámci FIMS hodně pracujeme se strukturou trhu, volatilitou a analýzou volume. K dispozici máme menší targety (tzv. volatility targety) nebo výstupy na základě struktury trhu (S/R úrovně). Případně kombinaci obojího. Očekávám-li v trhu nižší volatilitu (tzn. menší počet příležitostí) a mám-li dobrou vstupní cenu, pracuji raději se vzdálenějšími targety vycházejícími ze struktury trhu. Z mého pohledu není třeba se při obchodování mechanicky fixovat na jeden typ řízení pozice.
Stop-loss je potřeba trailovat s rozumem
V případě používání vzdálenějších targetů si otevřený profit chráním posouvaným stop-lossem. Toto je však potřeba dělat s dobrým plánem. Mně osobně se nejvíce opět osvědčuje používat pro trailování strukturu trhu – pochopitelně vnímanou optikou mého obchodního plánu. Tedy stejné analýzy, které používám pro vstup do pozice.
Například poté, co 27. 12. 2013 trh poklesl, jsem pochopitelně řešil, kam umístit posunutý stop-loss. Většina obchodníků jej posouvá příliš blízko – například nad malé swingy vyznačené bílou šrafovanou linkou:

Takové stop-lossy jsou velmi často zasahovány a je lepší pozici raději ukončit například na bližším targetu.
V rámci svého obchodního plánu jsem vnímal, že trh může otestovat žlutě šrafovanou oblast a stále být v platném poklesu, který obchoduji. Proto jsem měl stop-loss posunutý až nad touto oblastí.
Teprve až trh danou oblast otestoval, posunul jsem stop-loss nad vytvořený swing (kde bych mimochodem v době rozumné volatility uvažoval o vstupu):

Snažte se identifikovat, co a s jakou efektivitou trh dělá
Většina začínajících obchodníků vnímá trhy jen jako shluk úseček, které analyzují z makropohledu historických četností výskytů „patternů“. To je samozřejmě jedna cesta, ale zejména při diskréčním obchodování může být mnohem účinnější využít lidský pohled. Trhy nejsou nic jiného než zrcadlem emocí obchodníků otevírajících a uzavírajících své obchody. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů – volume – nám pomáhá ukazovat, s jakou intenzitou kdo a kde obchoduje. Od toho si pak můžeme odvozovat (samozřejmě jen s určitou pravděpodobností), co se v trhu děje a zdali je to vše v souladu s naším probíhajícím obchodem. Tomuto říkám kontext a je to jedna z nejdůležitějších věcí, které se v rámci FIMS snažím předávat. 27. 12. 2013 jsem například vnímal, že se obchodníci snaží obchodovat pro stále nižší ceny, a proto jsem měl zájem zůstat v mé krátké pozici.
Toto je jedna z cest, jak zůstávat v trhu pro vzdálenější targety.
Kombinace několika výstupních taktik
Jak víte, v rámci FIMS hodně pracujeme s orderflow – sledujeme aktuální aktivitu nakupujících a prodávajících. Mířím-li na vzdálenější targety, mohu tuto taktiku kombinovat s připravenými S/R úrovněmi – analyzuji aktivitu orderflow v předem předpřipravených oblastech.
A to byl i důvod pro konkrétní výstupy 27. 12. 2013. Orderflow zde mám zjednodušeně vykreslené v podobě automatizovaných žlutých šipek – v okamžiku, kdy jsem na numbers barech vnímal výstupní pattern (což je v cenových grafech reprezentováno automatizovaným alertem, šipkou) a zároveň se cena nacházela v kritické oblasti, ve které jsem očekával nakupující, příslušnou část pozice jsem ukončil. Sami můžete vidět, že tento přístup zafungoval velmi dobře. Jde o cestu kombinující určité historické pravděpodobnosti a sledování aktuální aktivity nakupujících a prodávajících:

klikněte pro větší obrázek
Závěr
Smyslem mých článků je především poskytovat inspiraci. Je jasné, že existuje bezpočet cest, jak se v trhu pohybovat a já mohu hovořit jen za přístupy, se kterými mám reálnou zkušenost. Tedy zkušenosti, které předávám v rámci FIMS.
Z pohledu výstupů zdůrazňuji především potřebu porozumět aktuálnímu kontextu (co se trh snaží dělat) a struktuře trhu (S/R oblasti, referenční body). V rámci těchto informací je pak jasnější, kde vstupovat, abychom měli dobrý prostor jak pro řízení pozice, tak pro výstup.
A na závěr tradiční pohled do brokerské platformy. Opět je zde vidět, že i v trzích typu NQ lze provádět obchody se skutečně solidním RRR (reálný risk na celý obchod byl několik málo desítek dolarů):

 
 

Mezi méně tradiční grafy, ale o to zajímavější, patří grafy pomáhající identifikovat orderflow – aktivity nakupujících a prodávajících na jednotlivých cenových hladinách. Tento typ grafů nepoužívá mnoho obchodníků, přesto stojí za pozornost, jelikož zejména v diskréčním obchodováním může pomoci napovědět o aktuální detailní struktuře trhu a hlavním zájmu obchodníků.
Grafy, které jsou předmětem dnešního dílu seriálu, mají v různých platformách různá označení. Nejčastěji se jim říká Footprints což je marketingové označení výrobce software MarketDelta, který s těmito grafy přišel patrně jako první (minimálně v masovém měřítku), v programu Sierra Charts najdete tyto grafy pod názvem Numbers Bars. V článku se budu držet především označení Footprint.
Zjednodušeně řečeno představují Footprint grafy vizuální interpretaci aktivity nakupujících a prodávajících skrz obchody uskutečněné buď za bid nebo ask cenu. Do velké míry tak lze z Footprint grafů vyčíst podobnou informaci jako z tradičního Time & Sales, ale s tím rozdílem, že v Time & Sales jsou informace interpretovatelné defacto jen v reálném čase, kdežto Footprint tyto informace nabízejí k interpretaci jak v reálném čase, tak i v historii.
Footprint grafy si lze představit jako „grafickou nadstavbu“ nad libovolný graf, která zobrazuje souhrnné informace o obchodech provedených za bid/ask na dané cenové hladině s tím, že vytváření „svíček“ je řízeno primárním timeframe. Footprint grafy tak mohou mít klasickou časovou periodou, častěji se však aplikují na alternativní grafy – zejména rangebary.
Takto vypadá Footprint graf (alá Numbers bar) v programu Sierra Chart. Footprint je zobrazen na range bar grafech 4 ticky v trhu ES (podrobný popis range bar grafů naleznete v předcházejícím díle našeho seriálu Různé typy grafů – díl 3, range bary😞

Na obrázku vidíte, že Footprint bary jsou zobrazovány ve stejných blocích jako range bary (tj. na screenshotu je zobrazeno 5 range barů), bloky jsou však široké aby do nich bylo možné vepsat potřebné informace. Na jednotlivých cenových hladinách pak v daném range baru vidíme, kolik obchodů proběhlo za cenu bid (číslo nalevo) a kolik za cenu ask (číslo napravo). Na rozdíl např. od DOMu (viz Obchodování z DOMu vs. obchodování z grafu) jsou ve Footprintu vidět pouze skutečně zrealizované obchody. Jak však s touto informací naložit?
Využití Footprint grafů
Práce na úrovni analýzy bid/ask objednávek je podle mých zkušeností vždy do vysoké míry subjektivní. Neexistují žádná jednoznačná pravidla a pohled je hodně závislý na zkušenostech obchodníka. Už jen z důvodu, že každý ze zobrazených obchodů může znamenat jak otevření nové pozice, tak ale i uzavření starší otevřené pozice (jinými slovy – nákup je často prováděn za ASK, ovšem nákup trhu používáme jak pro vstup do dlouhé pozice, tak pro výstup z krátké pozice). To však nesnižuje význam Footprint grafů, které mohou při určitém stylu obchodování hodně napovědět a pomoci především s jemným časováním vstupů a umísťováním stop-lossů.
Osobně nemám své obchodování postavené na Footprintech, nicméně pro některé situace v trhu používám Time & Sales, což je velmi podobný nástroj, mohu tak pomoci s určitým nasměrováním se základními tipy při případném studiu tohoto stylu zobrazování grafů. Věřím, že další tipy se objeví v diskuzi.
Především bid/ask analýzy je třeba provádět teprve až jako poslední nástroj technické analýzy, poté, co má obchodník jasnou představu o aktuálním kontextu trhu. Drtivá většina obchodníků pracuje s nástroji typu Footprint tak, že si nejprve analyzuje trhy na vyšším timeframe, zakreslí si S/R zóny a teprve, když se trh začne obchodovat v oblasti předpokládaného vstupu do pozice, používají grafy typu Footprint pro potvrzení vstupu. Potvrzení skrz Footprint grafy mohou mít nejrůznější podoby a defacto již mají charakter prvků obchodních systémů (tj. neexistuje nějaká jednoznačný pattern, který by fungoval za všech okolností). Navíc každý trh má jinou likviditu a „čísla“ ve Footprintech tak vypadají pokaždé jinak. Pokud se rozhodnete s Footprint grafy seznamovat, nejjednodušší je patrně zkoumat jejich vzhled na historických grafech v oblastech silných S/R oblastí. Mj. je zajímavé sledovat cenové hladiny kde výrazně převažovala jedna strana objednávek (bid/ask) nad druhou a následný vývoj, který daná aktivita způsobila (proražení, revers). Spoustu zajímavých videí na téma Footprint grafů lze nalézt na stránkách MarketDelta.
Footprint grafy jsou zajímavé také z pohledu zkoumání „mikro S/R úrovní“ v rámci jednotlivých svíček – např. pro umisťování vstupních limitních příkazů nebo stop-lossů. Tyto mikro S/R úrovně často vznikají na cenové hladině, která byla nejvíce obchodována a právě Footprint grafy dokáži tyto hranice zcela zřetelně identifikovat (na screenshotu ceny s černým rámečkem):

A pochopitelně existuje celá řada dalších interpretací a patternů, které lze ve Footprintech objevovat. Pozor však na skutečnost, že Footprint grafy mohou vést k paralýze z analýzy – vždy je třeba mít v hlavě nejprve velký obraz a teprve potom se případně věnovat takto extrémní „mikroúrovni“. Tj. jako vždy jde o nástroj, který není nutný pro profitabilní obchodování, ale pro některé styly obchodování může být přínosem.
Nastavení v Sierra Chart
Numbers bary se v Sierra Chart nastavují tradičně v Chart > Chart Settings (F5). Zde je třeba nejprve nastavit typ grafů a poté v okénku Graph Type zvolit Bid Vol x Ask Vol Numbers Bars. Takto vypadá nastavení pro trh ES s range bary 4 ticky:

Pro diskuzi a rozvíjení této taktiky můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se také Numbers Bary zabýváme.