Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Diskuze k článku: Peníze: Jak postupovat do vyššího levelu


Doporučené příspěvky

Uvažovat o vyšším levelu znamená prakticky podnikat ve velkém, resp. velkoobchodně. Čím větší mám sít odběratelů, tím vzrůstá level. V obchodování - tradingu to znamená obchodovat s vyšším účtem a vyšším počtem kontraktů. Pokud zůstanu u petitisícového účtu a nebudu usilovat jít výše pak se nedostanu do dalšího levelu. Za tímto účelem můžeme opět využít treninku na demo verzi a začít ideálně s rozumnou počáteční výší 20 000 $. Pravidelným obchodováním si tak náš mozek zvykne na tuto výši, kterou posléze proměníme do reálu. Postupem času tak můžeme jít ještě výše až na stovky tisíc.

Mira

Link to comment
Sdílet pomocí služby

  • Odpovědí 117
  • Vytvořeno
  • Poslední

Nejaktivnější diskutující

Valaki,

pokud jste si to takto spojil, je to jen důsledek kognitivní iluze, běžného úkazu psychologie :-) Nic takového nebylo v článku řečeno, ani naznačeno.
Pointa byla ta, že od zlodějů-politiků není v čem se motivovat, ale od restituentů bohužel často také ne, protože k majetku nepřišli tím, že by museli na sobě tvrdě pracovat. Mnohým jim majetek prostě "spadl do klína", takže není příliš mnoho, co si vzít motivačního na tom, jak sám sobě zapracovat na tom, abych se posunul do dalšího finančního levelu. Samozřejmě, je to myšleno obecně. Není v tom zahrnut fakt, že na majetek museli pracovat předchozí generace, apod. Jiná kapitola jsou restituenti, kteří získali zpět majetek v hrozném stavu a trpělivým úsilím takový proměnili v něco nového, hezkého - a tudíž se stali inspiraci pro ostatní (často ale spíše středem závisti ostatních, bohužel). Od takových se samozřejmě dá inspirovat v mnohém.
Jiná kapitola z protipólu jsou zase"restituenti" co přišli k majetku podvody, nebo tací, kteří přišli k majetku legální restitucí, ale náhle začali mít pocit, že jsou nadřazená rasa, protože včera neměli nic, dnes mají majetek. Z takových samozřejmě také není co si vzít k inspiraci. A bohužel je jich mnoho.
Takže spojení politik-zloděj a restituent tak může vyznít, protože řada lidí má restituci spojenou s miliardovými podvody (a tento fakt přehlížet nemůžeme), ale v kontextu článku je to myšleno tak, že prostě na lidech, co získali majetek restitucí (nebo dědictvím) a náhle se posunuli do "vyšší třídy", aniž by se museli jakkoliv zapřičinit, toho častěji moc k inspiraci není. Výjimky samozřejmě existují.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tomnes:
Velmi pekny clanok hlavne do buducnosti by sa mi pacilo ak by vyslo viac clankov na tuto temu.
P.S.Inak co sa tyka tej inspiracie predpokladam ze poznate vela uspesnych ludi v porovnani s ostatnymi tak mne osobne by sa velmi pacilo ak by ste niekedy v ramci nejakeho clanku opisaly pribeh niekoho kto dosiahol nieco pozoruhodne.
S pozdravom a pekny zvysok dna praje Filip (tu)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Ze vizualizace neni sarlatanstvi, ale dnes jiz ve znalejsich kruzich bezna technika dosvedcuje napriklad i serial Wall street warriors v jeho druhe serii, kde sleduji divku po skole (rookie) a behem treninku ve firme mimo jine i probiraji vizualizaci kde si meli predstavit obchodni den.
Z casti se vizualici zabyva i Silvova metoda, ale vim ze na tuhle metodu existuje mnoho ohnivych diskuzi, to bych tady nerad oteviral.
Bohuzel musim potvrdit, ze zavist je v CR zakorenenejsi vice nez je zdravo. A tim mam na mysli tu negativni zavist. Jediny zpusob jak tohle resit, je se od techto lidi odstrihnout at to muze jakkoli neprijemne.
Kdyz zminuji negativni zavist tak tim chci poukazat, ze existuje i podle mych slov pozivitni zavist. Tou trpim i ja :) Co me to prinasi? To ze ma nekdo neco co je momentalne nad moje moznosti nebo dokazal neco mimoradneho ve me vyvola zavist, ale ne takovou, ze jdu a pospinim jej (bohuzel i ja zazil v me rodine hluboke ryhy od klicu v laku auta), ale tim ze me to motivuje dosahnout to same. Takze mozna spise inspirace, ale o trosku silnejsi :)
A jak uz tady nekdo zminil, nekdy je nejslozitejsi prekrocit svuj vlastni stin. A jak uz jsem zminil na jine diskuzi, odstranit navyk z drivejsich dob zvany "nevycnivat z rady".

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Skvělý článek, se kterým se stoprocentně ztotožňuji. Jinak k tomu konzumu a materialismu: článek byl napsán o penězích a jako takový nabízí rady, jak se stát bohatým. Myslím, že touha stát se bohatým je srovnatelná s jakýmkoli dílčím cílem, který si nastavíme, nejde o recept na štěstí. Bohatí mají tendenci mluvit o penězích takovým způsobem, že to na druhé působí, že mluví o receptu na štěstí, a mate je to, i když to tak není.
Velmi užitečné a praktické myšlenky, pro každého, který to myslí s posouváním se dál ohledně financí vážně.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Díky za pěkný článek,

určitě je třeba se připravovat na to, že si člověk bude vydělávat více peněz a připravit se na to i duševně. Právě proto si myslím, že je třeba číst knihy od lidí, který jsou tam kam se třeba já chci dostat. Myslím si, že je to součást učení se, obchodní systém je jen jedna součást souboru věcí co člověk musí zvládnout, aby se stal úspěšným obchodníkem. A k tomu patří třeba i " Milionářtina ". Je to další nezbytná věc, protože jak napsal Tomáš, mozek splní naše rozkazy co mu dáváme a je mu jedno jestli se to opravdu stalo a nebo si to představujeme. Prostě je třeba si do něj nahrávat dobré věci, ať už finanční, tak i takové, které z nás budou dělat lepší lidi. A co na to mozek? PROVEDU!

Link to comment
Sdílet pomocí služby

ako Tomas popisoval zavist a nepriatelstvo voci bohatym (obzvlast v nasich krajinach), myslim ze okrem ochrany vlastnych mozgovych map ide aj o ochranu vlastneho ega. Kazdy clovek ma ego, a ego vacsiny ludi ich drzi v presvedceni, ze su skveli, vsetko robia spravne a su majstri sveta. Ked su potom konfrontovani s uspesnejsim clovekom, tento obraz o sebe samom je ohrozeny. Obrannou reakciou je historka o zlodejovi, co si nakradol, kapitalistovi co vykoristuje chudakov zamestnancov atd. Clovek potom moze sam seba nadalej vnimat ako majstra sveta, ego je zachranene, nic netreba menit.
Ohladom ispiracie od uspesnych - nemate nejake tipy ako sa s takymi ludmi zoznamit? Pre cloveka nie obzvlast spolocensky zrucneho to moze byt problem :)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Dobrý článek, ostatně jako vždy. K tomu závidění ( nemyslím, že se jedná zejména o českou záležitost):
Někdou moudrý řekl: jediné, co mohu někomu závidět , jsou jeho schopnosti.
Takže ne auto, prachy, krásná žena, ale schopnosti, jak k tomu dospět. ( Samozřejmě bez zločinných schopností ).

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Yamato,

velmi dobrá připomínka.

Ad seznamování se s úspěšnými - no, to je taky dobrá připomínka. Jednoduché to není, to přiznávám. Ale společenská zručnost je dovednost, která se dá také trénovat/posilovat. Člověk se prostě nesmí bát jen tak s někým "zakecat", oslovit, napsat email, apod. V principu má každý strach z neznáma, takže každý má i strach někoho jen tak oslovit. Ale pokud to párkrát zkusíte, tak zjistíte, že to tak hrozné není. Protože lidi jsou většinou poměrně vstřícní, jen trochu vyděšení, když je osloví někdo cizí :-) Úspěšní lidé jsou často překvapivě velmi vstřícní. Oslovování lidí ve svém okolí je mimo jiné skvělý tréning a možnost navazovat společenské vazby a ty jsou klíčem k získávání inspirativních známostí. Zrovna minulý týden jsem se o tom přesvědčil. Nějaký náhodně projíždějící člověk se ptal na majitele resortu, kde bydlíme. Trochu jsme se zakecali a tak jsem ho pozval dál. Pro většinu lidí bych byl asi blázen, ale člověk se občas nesmí být vlastních instinktů. No a po hodině co jsme tu popíjeli Slivovici jsem se dozvěděl, že daná osoba pochází z jedné z nejbohatších rodin z Evropy. Ve středu máme zase společný oběd. Jiný případ se stal před rokem, kdy jsem náhodně kousek od našeho domu potkal člověka se psem. Tak jsem mu pochválil psa, představil se, protože bydlím v sousedství - za představení se člověk nic nedá. A on se z toho vyklubal majitel několika továren v Evropě. Nakonec jsme se stali přátelé a vzájemně se tu často navštěvujeme.
Před dvěma lety jsem se zase na jednom semináři v Holandsku zakecal s Němcem, protože si náhodou přisedl k mému stolu. No a když už tam ten člověk sedí - za oslovení nic nedáte. A nakonec se z něho vyklubal bývalý ředitel Německé centrální banky. Trochu jsme se zapovídali, řekl jsem mu, že se za krátko chystáme stěhovat do Portugalska, a ono z něho vylezlo, že žije částečně v Brazílii, kde má vilu se služebnictvem, a jelikož tudíž taky hovoří portugalsky, chvíli jsme si povídali a pak nás s manželkou do té vily pozval. Na stejném semináři jsem se seznámil s jednou poměrně starou Američankou, (btw. byl to seminář Brandon Bays), která se chtěla naučit obchodovat. Tak jsem jí pozval do ČR, nechal bydlet u nás v domě a vysvětlil jí základy obchodování. Nakonec se z ní vyklubala sestra jednoho z největších vynálezců posledních 100 let (už bohužel zemřel). Vynalezl například laserovou tiskárnu a mnoho dalších věcí. Vím, že to vše zní neuvěřitelně, ale přísahám, že je to do posledního puntíku pravda.
Buďte vstřícní - a okolí bude vstřícné k vám.
Dávejte - a bude vám dáno.
Ono je to asi trochu i o tom, jak si to člověk mentálně sám nastaví. Já si to nastavil vnitřně tak, že chci přitahovat inspirativní a úspěšné lidi. No a z nějakého důvodu to funguje.... Mozek prostě říká: vaše přání je rozkazem :-) Chce to i trochu odvahy a drzosti. Tu dnes musí člověk procvičovat i kdyby nechtěl, pokud to chce někam dotáhnout. Jinak to v dnešní době prostě nejde. Předsudky stranou, člověk se na to musí dívat tak, že jde o přežití.
Možná také ty věci beru lehčeji i proto, že pravidelně medituji.
A možná je to taky proto, že prostě jak člověk opustí ČR, je hned nějak jednodušší se seznamovat. Mám pocit, že v ČR a SR je pořád hrozná podezíravost a na každého se preventivně už od začátku hledí skrze prsty. Evidentně další pozůstatek z komunismu, kdy soused mohl být tajný člen STB, takže člověk musel pořád všechny lustrovat. A bohužel lidé si tam mnohem častěji na něco hrají. Stačí mně jít v ČR na golfové hřiště a nestačím se divit. Všude ve světě je golf normální hra, v ČR je to přehlídka ega. Takže je to i o tom, kde se člověk pohybuje....
Ale hlavně se nebát, pozitivně naladit - a ono se to poddá :) Berte to jako výzvu.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tomnes, vdaka za priklady.
U mna to samotne oslovenie nie je az taky problem (kedysi som to dost trenoval z dovodu... ehm... no balil som holky :)) Problem je v tom naslednom pokecani. Ja som clovek pomerne introvertny a nedokazem moc dlho spolocensky konverzovat s niekym, koho nepoznam a nemame nejaku spolocnu temu. Z toho dovodu som nervozny uz pri samotnom nadviazani kontaktu - podvedome viem, ze po troch vetach nastane trapne ticho. Da sa aj zhovorcivost natrenovat? Aby to nevyzeralo offtopic - aj spolocenska neobratnost moze byt prekazkou na ceste za vyssim levelom :)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Yamato,

naprosto chápu, o čem mluvíte. Ne vždy se to povede, také se mně to dodnes stává.
Já jsem se životními zkušenostmi naučil několik věcí:
1) pokud máte upřímnou, lidskou snahu komunikovat, druhá strana to často vycítí a trochu vám pomůže, když zrovna není téma; netřeba se bát toho, že se člověk trochu ztrapní - protože úplně stejné pocity má i druhá strana, ono střet a oslovení dvou neznámých lidí a náhlá konverzace je svým způsobem velmi zábavný proces,
2) pokud vás nenapadá téma, nebojte se nenápadně prozradit něco o sobě; dáte lidem lepší možnost vás poznat, něco řeknete o sobě - a snížíte prvotní nedůvěru. Moje žena mně vždy říká, že o sobě hned "všechno vykecám". To je sice pravda, ale zase vím, že to je dobrý způsob, když se člověk seznamuje a když stojí téma. Zrovna předminulý týden tu griloval soused z Anglie, se kterým se ještě neznám. Tak jsem se ho zeptal, proč griluje před domem, když má tak krásnou terasu. A on že protože nechce mít v domě kouř. Náhle se zaseklo téma. Tak jsem mu klasicky řekl, že je krásně a na jak je tu dlouho. A on že na 2 týdny - a tím jsem mu hned nahrál, aby se zeptal i on. A když už se zeptal, rovnou jsem mu řekl co dělám, že jsem trader. A on hle - byl to nějaký analytik nebo co s nějaké Londýnské banky :-)
3) pokud cítíte, že není vhodná příležitost hned o sobě říkat více, něco člověku pochvalte. Každý má něco specifického, čeho si hned všimnete: zajímavé tričko, psa, nový model auta, atd. Je překvapivé, jak rychle to otevře komunikační kanály.
4) pokud se s někým opravdu chcete seznámit, nebojte se mu říci to na rovinu, s tím, že mu řeknete, proč se chcete seznámit (třeba mu řekněte, že jeho činy vás inspirují, atd), klidně uveďte i to, že jste introvert; úspěšní lidé mají obvykle překvapivě silné pochopení. Většinou dostanete decentní odmítnutí (chápu to), ale občas budete překvapen. Když jsem se učil pracovat s Genetickými Algoritmy, velmi jsem se inspiroval od příspěvků jistého zkušeného člověka, co má vlastní hedge fund v Singapuru a co shodou okolností používá stejné softwarové i hardwarové řešení; jeho příspěvky mně hodně pomohly. Tak jsem mu po nějaké době napsal o tom, jak hodně mně inspiroval a že vím, že hraje rád golf (často to o sobě zmiňoval). Shodou okolností bydlím hned kousek od vyhlášeného šampionát hřiště zde v Portugalsku, tak jsem mu dále napsal, že trading je trochu osamělý byznys a že každé seznámení s traderem na podobné vlně je vzájemně velmi inspirující, takže mu navrhuji, jestli nechce přijet do Portugalska na golf, s tím, že můj dům je jeho dům. Za chvilku jsem dostal jeho telefonní číslo a podobné pozvání do Singapuru (kam se s ženou skutečně chystáme). Nikdy nevíte. Svět naštěstí není jen plný lidí závistivých, ale i vstřícných. Není snadné na ně narazit, ale je třeba to zkoušet. Nejlépe tak, že člověk sám koná, jak chce, aby konali vůči němu druzí.
5) jestli máte opravdu problém s tématem, navštivujte jakékoliv happeningy, eventy, nebo semináře lidí, kteří mají podobné zaměření, jako vy. To je nekonečný zdroj seznamování. Kdybych měl napsat, kolik inspirace už jsem získal díky pouhým dvěma návštěvám semináře Brandon Bays, bylo by to dlouhé. A byli to často lidi pozoruhodní, o kterých byste nikdy neřekli, že se s nimi na něčem takovém setkáte. Btw., překvapivě mnoho úspěšných lidí chodí právě na podobné semináře.

Introverce je dle mého názoru jen stav mysli. Možná, že máte práci, která k introverci nabízí (programátor? nebo něco podobného?). Pak prostě berte v úvahu fakt, že potřebujete pro život balanc. Proto MUSÍTE jít ven mezi lidi. Mohl bych o tom povídat - trading je velmi introvertní byznys. Začněte tím, že se budete ptát prodavačky ve vedlejší kavárně, jak se má. Prvních pár týdnů na vás bude hledět divně, za pár týdnů si vás zapamatuje a začne se ptát ona vás. Mně to zde v Portugalsku trvalo celý rok, protože v principu oni jsou zvyklí, že turisté přicházejí a odcházejí a tak s nimi ani nemá cenu navazovat kontakty (což je pravda a což chápu). Ale těžko jim vysvětlíte, že nejste turista. Tak prostě při každé návštěvě řeknete "como esta?". Oni na vás první 3 měsíce hledí podezřele, další 3 měsíce už vás lehce vnímají, za další 3 měsíce už se vás ptají sami a za další 3 měsíce už vám udělají služby, které nikomu jinému neudělají. Na začátku přitom člověk musel vzít odvahu do svých rukou a nebát se být chvíli "za blázna". Pokud je člověk v cizím prostředí, o to více si vše toto uvědomí. Jste v cizí zemi, nikdo vám nerozumí, vy pořádně jim taky ne, jste tu sami - tak se prostě opravdu musíte začít snažit. Za nějaký čas zjistíte, že je to vlastně jednoduché, chce to jen trpělivost - jako cokoliv jiného :-)
;) ;) ;)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tomnes,

niesom programator, som bankovy pravnik :) Do banky ma nasmeroval trading (resp. do financnictva), pred tym som bol v advokacii, ale to nebolo nic pre mna (asi vdaka tej introvertnosti)
Nevravim ze by som bol uplny sociopat, nemam problem ist medzi ludi a bavit sa s nimi, len to je u mna nieco, na co treba vedome tlacit, nejde to samo od seba. A ked ma clovek plno inych priorit (praca, trading, vztah atd.), neostava mu kapacita sustredit sa este aj na toto...

Link to comment
Sdílet pomocí služby


×
×
  • Vytvořit...