V lednu 2024 jsem na Finančníkovi publikoval článek Obchodní strategie: nákup krátkodobých poklesů v akciích zaměřený na systematické obchodování nákupů korekce v akciích indexu Nasdaq 100.

V článku je popsána kompletní 100% mechanická strategie, navíc doplněná o interaktivní backtester, se kterým může každý testovat své vlastní variace systému.

Nyní, v lednu 2025, přichází na řadu update. Jak strategie obstála v průběhu roku 2024 na datech, která tehdy nebyla v době původní publikace k dispozici (tzv. out-of-sample data neboli OOS)? Jak vypadají ziskové metriky a jak se vyvíjel její drawdown?

Obsah článku

• Rychlá rekapitulace strategie
• Výsledky za rok 2024 a srovnání s benchmarkem
• Analýza risk profilu a drawdownu
• Vytíženost kapitálu – pouhých 10 %
• Proč je nízká expozice výhodou pro kombinaci více systémů
• Závěr

Rychlá rekapitulace strategie

Strategie, o kterou se jedná, vychází z myšlenky mechanických nákupů akcií indexu Nasdaq 100 (testováno včetně historických konstituentů), jakmile trh daného titulu klesne v jediném dni více než o 3 % oproti předchozí uzavírací ceně. Tento pokles však sledujeme pouze u akcií, které jsou v růstovém trendu – konkrétně se obchodují nad 200denním klouzavým průměrem (MA200).

Když dojde k takovému poklesu, den po tzv. signální úsečce se aktivuje limitní nákupní příkaz cca 0,9násobku průměrného denního rozpětí (ATR) pod uzavírací cenou signálního dne. Pokud trh poklesne k této úrovni, dojde k nákupu a systém je „v pozici“. Vystupuje se pak několika možnými způsoby:

• Časový stop – pokud je pozice otevřená déle než 10 dní.
• Price action výstup – pokud trh uzavře výše než včerejší max cena.
• Limitní profit target – na úrovni vycházející z násobku ATR5.

Maximálně otevíráme 10 pozic současně, přičemž každé pozici je při vstupu alokováno 20 % kapitálu (a je krátkodobě povoleno obchodovat na margin). Výsledkem je poměrně jednoduchý, avšak z pohledu dlouhodobých backtestů velmi účinný mechanický systém.

Kompletní popis najdete v původním článku na Finančníkovi.

Výsledky za rok 2024 a srovnání s benchmarkem

Nyní k tomu nejdůležitějšímu: Jak si strategie vedla během roku 2024? Původní backtest byl postavený na historických datech do ledna 2024, takže data od 24. 1. 2024 do 24. 1. 2025 jsou nová a poskytují nám užitečný pohled na tzv. „out-of-sample“ (OOS) výkonnost.

Z přiložených screenshotů je zřejmé, že od 24. 01. 2024 do 24. 01. 2025 strategie dosáhla výsledku +2 468 USD (z původního účtu 10 000 USD). V procentuálním vyjádření se jedná o +25,08 % ročně. Benchmark (zde $NDX, tedy Nasdaq 100) ve stejném období vyrostl z 10 000 USD hypoteticky na 12 446 USD, tedy +24,46 %.

Na první pohled tedy vidíme, že v rámci OOS dat je výkonnost strategie a benchmarku velmi podobná (rozdíl zhruba 0,6 procentního bodu ročního zhodnocení). Nicméně když se podíváme na další metriky, už se situace výrazně mění.

• Drawdown: Strategie: –5,29 %, Benchmark: –13,59 %
• MAR: (Annual Return / Max Drawdown): Strategie 4,74, Benchmark 1,84
• Sharpe Ratio: Strategie 2,21, Benchmark 1,29

Z výše uvedeného je patrné, že náš systém umí generovat téměř shodný roční výnos oproti pasivnímu držení indexu, ale to vše s méně než polovičním drawdownem. Jinými slovy, rizikový profil strategie je znatelně lepší.

Analýza risk profilu a drawdownu

Tedy jeden z podstatných faktů je, že navzdory výskytu krátkodobých poklesů v akciích během roku 2024 maximální drawdown strategie činil pouze –5,29 %. U samotného indexu Nasdaq 100 bylo propady vidět výrazně více (přes –13 %).

Rozdíl v drawdownech nevypadá možná tak výrazně, ale je to hlavně proto, že Nasdaq v roce 2024 prakticky jen rostl.  V tomto pohledu je mnohem názornější pohled na dlouhodobější srovnání výkonnosti strategie s benchmarkem:

Zajímavý je i pohled na časovou délku drawdownu:

Benchmark v jistých fázích roku 2024 „visel“ v drawdownu až kolem 80 dnů, zatímco systém se vracel k novým maximům rychleji, čímž subjektivně zlepšuje komfort obchodníka. Kratší doba zotavení a menší absolutní drawdown mívá navíc pozitivní dopad na udržení psychologické disciplíny v reálném obchodování.

Vytíženost kapitálu – pouhých 10 %

Jeden z aspektů, který považuji za klíčový a který jsme zdůrazňovali už v původním článku, je poměrně nízké průměrné využití kapitálu. Statistiky z nových dat obchodování systému za poslední rok uvádí průměrné využití kapitálu strategie pouze 10,17 %, zatímco benchmark (buy and hold indexu například skrz ETF) je neustále v trhu.

Co to znamená? Strategie nevyžaduje mít drtivou většinu kapitálu permanentně „zamknutou“ v dlouhých pozicích. Ve skutečnosti systém otevírá pozice pouze tehdy, když dojde k rychlému poklesu. Po rychlém zisku (nebo po deseti dnech držení, případně na základě dalších výstupních podmínek) se z pozice vystupuje a peníze leží nevyužité, připravené pro jiné příležitosti.

Na první pohled by někdo mohl namítnout: „Proč je to výhoda? Vždyť systém pak zbytečně nevyužívá kapitál.“ Ovšem zde tkví jeden z největších benefitů pro systematické obchodníky – kombinace více strategií na jednom účtu.

Proč je nízká expozice výhodou pro kombinaci více systémů

Tím, že systém „nákupu korekce“ obchoduje jen zhruba 10 % času, uvolňuje se velké procento kapitálu (někdy až 90 %) pro zcela jiné strategie. Můžeme tedy paralelně nasadit třeba:

• Systém, který shortuje akciové tituly, když se naopak dostanou do přechodných euforických stavů (kdy mohou být chvilkově nadhodnocené).
• Systém na jiných trzích (komoditní spready, futures, FX, opce) – zcela jinou oblast, kde také dochází k rotacím cen.
• Nebo nějaký střednědobý momentum trendový systém. Například rotační momentum strategie.

Logika spočívá v tom, že každá z těchto strategií „dělá“ obchody v odlišném režimu trhu, v jiném čase a za jiných podmínek. Pokud se jedna strategie „nudí“ a drží jen hotovost, druhá může právě realizovat obchody.

Tím se ve výsledku zvyšuje šance, že celkové portfolio bude vydělávat stabilněji. A i kdyby došlo k většímu poklesu v jedné strategii, ostatní systémy mohou částečně vykrýt ztráty díky své odlišné logice. Viz diverzifikace v praxi.

Závěr

Analýza loňské výkonnosti tohoto mechanického systému ukázala, že úspěšný systém nemusí být složitý. 

Ani časově náročný na obchodování - podobný model lze velmi snadno automatizovat (posloužit vám k tomu může hotový autotrader, který získáte v TechLabu)

Pokud hledáte cestu, jak s tradingem začít, tak jednoduchý systém nákupů korekcí je určitě dobrou cestou. Sami si můžete v bezplatném online backtesteru navíc vyzkoušet, že systém není jakkoliv přeoptimalizovaný a funguje s různými nastaveními.

A pokud nevíte, o čem je řeč, a potřebujete průpravu od základů, přihlaste se do bezplatného kurzu Jak uspět v tradingu. Zde si podrobně vysvětlíme, jakým způsobem mechanické strategie konstruujeme, testujeme a vyhodnocujeme, abyste měli pevné základy pro své první systematické pokusy.

Jedním z tradičních přístupů v systematickém obchodování s akciemi je strategie návratu k průměru (mean reversion). Tato strategie se zaměřuje na situace, kdy cena akcie dočasně vybočuje od své průměrné hodnoty a očekává se, že se brzy vrátí k normálu. Tradičně se pro časování vstupů používají nástroje technické analýzy. V dnešním článku se s vámi podělím o svůj inovativní přístup k časování vstupů vycházejících z očekávání opčních obchodníků.

Obsah:

• Co je implikovaná volatilita?
• Co je realizovaná volatilita?
• Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru
• Praktické zkušenosti s obchodováním systému
• Dlouhodobý backtest systému
• Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě
• Shrnutí

Co je implikovaná volatilita?

Pro časování vstupů a výstupů v rámci dnes popisované strategie budeme pracovat s tzv. implikovanou volatilitou (IV). Hodnota vyjadřuje očekávání obchodníků ohledně budoucích pohybů cen akcií odvozenou z cen opčních kontraktů.

Tato volatilita se obvykle počítá na základě opcí s expirací přibližně 30 dnů a poskytuje představu o tom, jaké cenové pohyby mohou investoři v dané akcii očekávat v následujícím období. Pro využití IV nepracujeme s opcemi. Jde jednoduše o jedinou hodnotu, kterou stahujeme od svého poskytovatele dat.

Pokud je například implikovaná volatilita akcie 15 %, znamená to, že trh očekává, že se cena této akcie bude během následujícího roku pohybovat o ±15 % kolem své aktuální hodnoty s 68% pravděpodobností (v rámci jedné standardní odchylky). Implikovaná volatilita je prakticky takový VIX index, ale pro jednotlivé akcie.

Co je realizovaná volatilita?

Realizovaná volatilita (historická volatilita) naopak vyjadřuje skutečné pohyby ceny akcie v minulosti. Zatímco implikovaná volatilita předpovídá budoucí pohyby na základě cen opcí, realizovaná volatilita se počítá z historických dat cenových pohybů akcií. Pro výpočet se běžně používá například indikátor Average True Range.

Realizovaná volatilita je retrospektivní měřítko toho, jak moc se cena trhu skutečně měnila v určitém časovém období. Mnoho mean reversion strategií tradičně využívá právě realizovanou volatilitu k identifikaci momentů, kdy došlo k neobvyklým cenovým výkyvům, které pravděpodobně neodpovídají průměrnému chování dané akcie.

Důležité

Osobně jsem zkusil pro časování vstupů a výstupů využít ve svém tradingu netradičně i implikovanou volatilitu. A výsledky jsou zatím velmi perspektivní.

Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru

Mean reversion systémy využívající implikovanou volatilitu mohou být extrémně jednoduché. Sám postupuji následovně:

1. Stahuji hodnoty implikované volatility pro jednotlivé akcie z Interactive Brokers.
2. Porovnávám denní cenový pohyb s hodnotou denní implikované volatility.
3. Pokud pokles akcie za jediný den překročí hranici denní implikované volatility, může to signalizovat, že trh ovládla panika a akcie se po zklidnění situace vrátí k průměru. Takové trhy nakupuji.
4. Je-li systém v dlouhé pozici, snaží se vystoupit na profit targetu odvozeném z hodnoty denní implikované volatility – ta nám napovídá, jaký může být přibližně denní rozkmit trhu.

Praktické zkušenosti s obchodováním systému

Long mean reversion systém založený na porovnání denního pohybu s implikovanou volatilitou obchoduji živě od března 2024. Systém, kterému říkám DEEPDIP, obchoduji v rámci portfolia na svém větším účtu u Interactive Brokers.

Systém mám nastavený tak, že čeká na extrémnější situace a neobchoduje tak příliš často. Od spuštění jsem živě zobchodoval 17 obchodů s anualizovaným zhodnocením 10,19 % při drawdownu -2,52 %. Sharpe ratio mých živých obchodů je 1,89. Zhodnocení systém dosáhl při průměrném využití 3,84 % kapitálu. Což je z mého pohledu opravdu excelentní.

Takto vypadal jeden z posledních obchodů:

Jde o typický mean reversion obchod, ve kterém je pozice otevřena maximálně několik dnů.

Dlouhodobý backtest systému

Na základě svých pozitivních zkušeností se systémem jsem DEEPDIP zařadil do systémů sdílených v dashboardu Trading Room. K dispozici jsou zde nyní úplně stejné signály, které sám zadávám do trhu.

Zde je kopie backtestu z dashboardu Trading Room:

Od roku 2019 je hypotetická (backtest) výkonnost systému srovnatelná s výkonností S&P 500, ovšem při podstatně nižším drawdownu (DEEPDIP -4,68 %, S&P 500 -33,70 %) a zejména při výrazně nižší alokaci kapitálu. Pro dosažení výnosů využíval DEEPDIP kapitál jen ze 4 %! Systém tak lze efektivně kombinovat do systematických portfolií s dalšími systémy.

Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě

Využití implikované volatility k časování krátkodobých akciových obchodů je zajímavé i z toho důvodu, že vstupy bývají v úplně jiných situacích než při časování skrz realizovanou volatilitu. Analýza mých živých výsledků z roku 2024 ukazuje, že výsledky z long mean reversion strategie založené na implikované volatilitě a výsledky z long mean revision strategie založené na realizované volatilitě mají velmi nízkou a navíc negativní korelaci. Konkrétně jde o hodnotu -0,28.

Sám tak ve svém US portfoliu obchoduji 3 mean reversion systémy – MR3000L (long systém vstupující na základě realizované volatility), MR3000S (short systém vstupující na základě realizované volatility) a DEEPDIP (long systém vstupující na základě implikované volatility). Signály všech systémů tak, jak je obchoduji, sdílím v Trading Room. MR3000 Long/Short je navíc k dispozici jako hotový swingový systém (viz - Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“).

A takto vypadají mé živé výsledky tohoto „mean reversion portfolia“. Jde o skutečná plnění z Interactive Brokers mých reálných obchodů, které jsem jen přepočítal na kapitál 10 000 USD a alokaci přidělenou pouze těmto systémům:

Černá linka představuje výkonnost „mean reversion“ miniportfolia, oranžová benchmark v podobě držení SPY.

Při takto volených váhách (kdy bych měl v portfoliu jen tři mean reversion systémy) by tedy mé portfolio obchodovalo po započtení skluzů a poplatků podobně jako S&P 500, podstatné ovšem je, že průměrně alokovaný kapitál byl jen 32 %. Cca 70 % kapitálu bych mohl dále využívat v jiných systémech!

Což je to, co přesně v rámci svého obchodování dělám. Stejný kapitál sdílený s mean reversion strategiemi ještě využívám v rámci momentum strategií a také v rámci intradenních strategií.

Shrnutí

Použití implikované volatility v obchodování návratu k průměru představuje podle mého názoru zajímavou alternativu k tradičním přístupům založeným na technické analýze a realizované volatilitě. Na rozdíl od realizované volatility, která se zaměřuje na minulost, implikovaná volatilita poskytuje představu o budoucích očekáváních trhu, a může tak pomoci lépe načasovat vstupy do obchodů.

Tato metoda je obzvláště zajímavá v obdobích zvýšené volatility, kdy jsou cenové pohyby trhem výrazně podhodnoceny nebo nadhodnoceny.

Osobně jsem se zatím nikdy s podobným využitím implikované volatility nesetkal a rozhodně si myslím, že tato cesta stojí za využití. Cesta k systému navíc není složitá. To hlavní, co dělám, je porovnání aktuálního poklesu trhu s implikovanou volatilitou stahovanou k jednotlivým akciím z Interactive Brokers.

Pokud chcete systém využívat bez jakýchkoliv časových investic, zvažte práci se stejnou strategií, se kterou sám pracuji. Kompletní backtesty a své signály sdílím v rámci dashboardu Trading Room (spolu s dalšími strategiemi, se kterými obchoduji). Registrovat se můžete do Trading Room zde.

Jedno ze základních pravidel úspěšného burzovního obchodování říká – nakup levně, prodej draho. Pojďme si ukázat, jak konkrétně může vypadat obchodní systém vycházející z tohoto principu. Včetně popisu mechanických pravidel a zpřístupnění on-line backtesteru, ve kterém si můžete pravidla sami otestovat.

Obsah článku:

• Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy?
• Co je to "pokles" na akciovém trhu?
• Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu?
• Obchodní plán nakupování akcií do poklesu
  • Vstupní pravidla obchodního plánu
  • Výstupní pravidla obchodního plánu
  • Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu
• Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold
• Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu
• Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester

Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy?

Anglicky se tomuto přístupu říká „buy the dip“ a princip vychází z myšlenky, že v akciových trzích dochází velmi často po krátkodobých poklesech k oživení cen a novému růstu.

Obchodní příležitosti mohou být tím zajímavější, čím rychlejší a dramatičtější pokles je. Protože při poklesu ceny akcií obvykle nejslabší investoři začnou své akcie prodávat (nebo se jim aktivují příliš blízko zadané stop-lossy), což pokles ceny ještě umocňuje. Jakmile se situace uklidní, vstupují často do trhů noví nakupující a cena může mít tendenci stoupat.

Důležité

"Buy the Dip" je strategie, při níž investoři nakupují aktiva během dočasných poklesů cen, aby mohli těžit z potenciálního budoucího růstu cen.

Co je to "pokles" na akciovém trhu?

Pokles na akciovém trhu můžeme definovat jako krátkodobé snížení ceny akcie na její jinak růstové trajektorii.

Pro nákup krátkodobých poklesů tak obecně chceme vidět, že cena akcie dlouhodobě roste a v rámci růstu došlo ke krátkodobému cenovému poklesu.

Na Finančníkovi jsme systematičtí obchodníci, takže si budeme  podobná pravidla chtít popsat naprosto jednoznačně.

Pro účely systematického tradingu lze pokles definovat například tak, že se akcie obchoduje nad svým dlouhodobým cenovým průměrem (běžně počítaným jako průměr za 200 obchodních dnů) a současně se její cena snížila během jedné obchodní seance o více než 3 %.

Graf akcie TSLA s vyznačeným dlouhodobým klouzavým průměrem (zelená linka) počítaným za posledních 200 obchodních dnů (MA200). Zelené šipky zobrazují dny, kdy byla uzavírací cena nižší o více než 3 % než předchozí uzavírací cena.

Pokud pracujete s programem Amibroker, můžete si podobný graf zobrazit s pomocí následujícího kódu:

shape1 = IIf(ROC(C,1)<-3 AND C>MA(C,200),1,0) * shapeUpTriangle;
PlotShapes( shape1, colorGreen, 0, Low, -33);

(pokud byste rádi podobné grafy vytvářeli, ale nevíte jak sdílený kód aplikovat, doporučuji účastnit se minikurzů v rámci TechLabu).

Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu?

Pokud se podrobněji zaměříme na pohyby prakticky libovolného trhu, pak brzy zjistíme, že se trhy pohybují v určitých „vlnkách“. Nákupem na dnu vlnky pak můžeme dosáhnout lepší vstupní ceny, než pokud nakupujeme na vrcholu vlnky.

Takto si můžeme pohyby trhu zobrazit ve zmíněné akcii Tesly:

Je ale potřeba zdůraznit, že ne každý nákup do poklesu nás dovede k lepší vstupní ceně. Pochopitelně nikdy nemáme záruku, že cena nebude klesat dál. Každá akcie může klesnout třeba až k nule a jakékoliv obchody je třeba dělat s dobře nastaveným money managementem.

Nicméně bankrot akcie pohybující se nad MA200 není příliš pravděpodobný. Pravděpodobnější je scénář, že nákupem do poklesu získáme dlouhou pozici za příznivou cenu. Ovšem příznivá vstupní cena neznamená automaticky profit. Ten se realizuje až výstupem a tedy skrz kompletní obchodní plán.

Obchodní plán nakupování akcií do poklesu

Nákupy po poklesu akcií mohou mít různou formu. Někteří obchodníci podobným vstupem otevírají svá dlouhodobá portfolia, jiní vydělávají na očekávaných krátkodobých pohybech.

To je náš příklad.

Jedna z taktik, kterou v trzích dělám, vypadá zhruba následovně:

Vstupní pravidla obchodního plánu

Sleduji akcie v určitém akciovém indexu. Pro konkrétní příklad použijme Nasdaq 100. Sleduji, které akcie se pohybují nad MA 200 a čekám, až některá akcie klesne za jeden den o více než 3 %. To je tzv. signální úsečka (č.1 na níže uvedeném screenshotu).

Následující den zadám limitní vstupní příkaz pod uzavírací cenu signální úsečky. Většinou o velikosti určitého násobku ATR. ATR zjednodušeně řečeno říká, jaký je průměrný denní rozkmit. 0,9 * ATR5 tak např. reprezentuje skoro plnohodnotný průměrný denní rozsah za posledních 5 dnů. Do podobné vzdálenosti zadám limitní vstupní nákupní příkaz. Jinými slovy po výrazném poklesu se snažím nakoupit ještě s výraznou slevou.

Výstupní pravidla obchodního plánu

Takto se budu snažit vstoupit do určitého daného maximálního množství současně otevřených pozic. Například deset. Výstupy mívají časový stop-loss (např. pozici chci držet max. 10 dnů), price action výstupní podmínku (například výstup, když úsečka uzavírá nad nejvyšší cenou předchozí den) a třeba limitní profit target (např. pohyb o určitý násobek ATR od poslední uzavírací ceny).

Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu

Konkrétní obchod může vypadat jako tento na screenshotu:

Bod 1 představuje signální úsečku – trh poklesl o více než 3 % od předchozí uzavírací ceny. Následující den (úsečka 2) zadávám limitní nákupní příkaz do vzdálenosti 0,9*ATR5 od uzavírací ceny úsečky 1. Na úsečce 3 je zasažen výstupní profit target signál počítaný z hodnot 0,5*ATR5. Pokud bych měl profit target vzdálenější, vystupoval by systém na úsečce 4, protože ta uzavírá výše, než byla maximální cena předcházející úsečky.

Podobné obchody opakuje systém stále dokola ve všech akciích indexu Nasdaq 100 (maximálně má otevřeno 10 pozic).

Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold

Jaká je výhoda podobného přístup oproti klasickému držení akcií nebo indexu?

Stručně nám na to odpoví backtest.

Modrá křivka představuje výkonnost zmíněného jednoduchého systému nákupu „dipu“, šedá linka reprezentuje pro porovnání výkonnost indexu Nasdaq 100.

O jednotlivých metrikách backtestu bych zde mohl psát hodiny. Pro zachování stručnosti se zaměřme jen na ty nejjednodušší. V řádku označeném 1 je vidět, že systém vydělal historicky výrazně více, než případné držení indexu: 18,8 % ročního zhodnocení vs. 13,31 %. Což vedlo pochopitelně k výrazně odlišnému absolutnímu zisku. Investovaných 20 000 dolarů by v rámci systému přineslo 3 057 987 dolarů, v indexu 831 074 dolarů (řádek označený 3). Systém vydělal výrazně více i přesto, že v praxi bychom museli výnosy systému danit (v případě pasivního držení indexu nikoliv).

Ještě podstatnější než absolutní výnosy je pro mě důležitý drawdown (řádek označený 2). V indexu bychom si prošli drawdownem –82,90 %, systém měl drawdown –22,55 %. Z pohledu výnos/drawdown je jednoznačné, kdo je vítězem a proč se systematickému obchodování věnujeme.

Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu

Srovnání dalších parametrů si můžete projít ve výše publikované tabulce. Upozornil bych ale ještě na řádek označený 4 – průměrně vytížení kapitálu systémem. V případě indexu bychom měli zainvestovaný veškerý kapitál. V případě diskutovaného systému „nákupu se slevou“ je vytíženost kapitálu 13,9 %. To znamená, že 80 % kapitálu u podobného systému nevydělávalo – leželo by na účtu (a i přesto jsou výsledky mnohem lepší než při držení indexu).

V praxi se tak nabízí zapojení dalších systémů do portfolia. Což je přesně to, co na Finančníkovi děláme. Mohu obchodovat například podobný systém nákupu po poklesu a současně jiný systém, který bude krátkodobě akcie shortovat. Oba systémy budou vyžívat stejný kapitál a o to vyšší bude výsledná výkonnost.

Podrobně tento princip rozvádíme v článku Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika.

Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester

Možná, že začínáte být ze systematických mechanických strategií (a jejich portfolií) podobně nadšeni, jako jsme my. A nedivím se. Možností, jak zajímavě zhodnocovat kapitál, je zde skutečně mnoho. Vše lze navíc jednoznačně testovat a vyhodnocovat.

Pokud zatím nemáte s historickými backtesty zkušenosti, můžete vyzkoušet prostředí, se kterým sám pracuji.

Na stránku https://backtester.financnik.cz/zakladni-korekce jsme připravili jednoduché rozhraní, ve kterém si můžete otestovat různé variace popisovaného systému. Můžete sledovat, jaký dopad mají na výsledky jiné parametry zvolených násobků ATR, podmínky signální úsečky nebo množství současně otevíraných pozic.

Backtester je v tuto chvíli otevřený všem traderům na Finančník.cz. Hotové reporty posílá v PDF formátu na e-mail, který se nemusíte bát do formuláře zadat. E-maily v tomto formuláři nejsou nikde uchovány ani použity pro jiný účel, než jednorázové zaslání reportu.

P.S: V pravidelné pondělní lekci z živých trhů jsem komentoval svůj živý obchod, který mám v době psaní článku právě otevřený podle obchodního systému, který je velmi podobný tomu, který zde diskutujeme. 

Jednou z populárních cest tradingu je obchodování s kryptoměnami. Na Finančníkovi věnujeme praxi s kryptoměnami spíše menší pozornost především proto, že jde o neregulované prostředí, ve kterém zatím nemáme důvěru obchodovat vyšší kapitál tak, jak to děláme na regulovaných burzách, kde obchodujeme zejména akcie a futures. Nicméně s menším kapitálem mohou být kryptoměny bezesporu zajímavým způsobem, jak dále využít sdílené know-how systematického obchodování, kterému se Finančník věnuje.

Obsah článku:

• Porozumění základům obchodování s kryptoměnami
• Co je kryptoměna?
• Typy kryptoměn
• Kryptoměnové burzy
• Kryptoměny a risk
• Styly a strategie obchodování kryptoměn
• Portfolio kryptoměn
• Data kryptoměn pro backtest
• Trendové obchodování kryptoměn (trend following)
• Pravidla pro LONG trend following krypto strategii
• Pravidla pro SHORT trend following krypto strategii
• Pravidla pro Money management strategie
• Ukázkový obchod trend following krypto strategie
• Backtest trend following krypto strategie
• Shrnutí trend following krypto strategie
• Daytrading kryptoměn s pomocí breakoutů

Ano, na kryptoměnách fungují v tradingu stejné principy, které aplikujeme na libovolné další trhy.

Tedy obchodování systematických obchodních systémů, které diverzifikujeme v rámci portfolia. Systematické modely lze navíc v jakémkoliv trhu poměrně snadno automatizovat, a pokud tak profitujete se systematickým tradingem v akciích, futures nebo forexu, není aplikace know-how do oblasti kryptoměn a jejich live trading ani příliš časově náročné.

Systematický přístup k obchodování s kryptoměnami je podle mého názoru dobrou cestou, jak bojovat v kryptoměnách o profity a zároveň zmírnit rizika ve vysoce nepředvídatelném prostředí digitálních měn.

Porozumění základům obchodování s kryptoměnami

Než se do obchodování s kryptoměnami pustíme, je nezbytné pochopit základní pojmy, které tvoří páteř trhu s digitálními měnami.

Co je kryptoměna?

Kryptoměna je digitální nebo virtuální měna, která využívá k zabezpečení kryptografii a funguje na decentralizovaném systému využívajícím technologii blockchain.

Blockchain je technologie, která umožňuje ukládání a přenos dat v zabezpečené, transparentní a decentralizované formě. Můžeme si jej představit jako řetěz bloků (odtud název "blockchain"), kde každý blok obsahuje skupinu transakcí. Tyto bloky jsou navzájem kryptograficky spojeny a každý následující blok obsahuje informaci (tzv. hash) o předchozím bloku, čímž vytváří nerozbitný řetěz. Jednou z klíčových vlastností blockchainu je to, že data jsou distribuována napříč sítí mnoha počítačů, což ztěžuje jejich manipulaci nebo hacknutí.

Kryptoměnový trh není regulován, denně vznikají a zanikají různé měny. Trh s měnami funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a je přístupný po celém světě. Přehled hlavních kryptoměn je k dispozici například na https://coinmarketcap.com/. Mezi kryptoměny s nejvyšší kapitalizací patří „tradiční“ kryptoměny jako je Bitcoin (BTC) a Ethereum (ETH).

Typy kryptoměn

Kryptoměny se od svého vzniku výrazně diverzifikovaly, což vedlo k vzniku různých typů.

Pro účely tradingu nás nejvíce zajímají platební kryptoměny. Byly navrženy primárně pro platební transakce. Tyto kryptoměny slouží jako prostředek směny a forma digitální hotovosti pro peer-to-peer transakce. Tyto kryptoměny fungují na blockchainu určeném výhradně pro danou měnu, bez podpory pro smart kontrakty nebo decentralizované aplikace. Typicky mají omezenou nabídku, což vede k potenciálnímu nárůstu hodnoty s poklesem dostupného množství. Příklady: Bitcoin, Litecoin, Monero, Dogecoin, Bitcoin Cash.

Ve světě kryptoměn se hovoří často o tokenech (užitkových tokenech). S klasickými měnami (coins) se pojem hodně zaměňuje, v zásadě by mělo být hlavní rozlišovací charakteristikou, že jde kryptografická aktiva běžící na cizích blockchainech. Tokeny často poskytují funkčnost v rámci specifického ekosystému. Na rozdíl od platebních kryptoměn, nemá mnoho užitkových tokenů omezenou nabídku, což vede k potenciálnímu snížení hodnoty v průběhu času.

Typů kryptoměn existuje více, ale v rámci tohoto přehledu musíme uvést tzv. stablecoiny. Ty jsou vázány na fiat měny, nejčastěji americký dolar nebo euro. Při tradingu se využívají stablecoiny k tomu, abychom mohli rychle a efektivně kryptoměny obchodovat. Pokud chceme obchodovat například pozice v Bitcoin (BTC), budeme to dělat přes pár BTC/USDT. USDT je stablecoin vázaný na dolar. V praxi tak nejprve musíme směnit fiat dolary např. do USDT a s těmi pak obchodovat další kryptoměny. Což pochopitelně přináší jeden z nemalých risků do aktivního obchodování kryptoměn. Přestože stablecoiny mají stabilitu ve svém jménu a bývají dlouhou dobu stabilní (tj. pohybují se stejně jako např. americký dolar, pokud jsou vázány na tuto měnu), nejsou stablecoiny regulovány vládami a mohou krachnout (což už se stalo několikrát, např. takto dopadl hojně využívaný TerraUSD).

Kryptoměnové burzy

Trading kryptoměn je třeba provádět přes kryptoměnové burzy. Jde o soukromé společnosti, které poskytují potřebné nástroje, API, platební brány a podobně.

Jak to k mladým oborům patří, kryptoměnovým burzám se nevyhýbají divoké příběhy, které občas končí náhlým krachem. A to včetně těch největších. Viz například bankrot burzy FTX na podzim roku 2022.

U výběru kryptoměnové burzy je tedy na místě obvyklá ostražitost, ale stejně zde vždy bude hrozit poměrně vysoké riziko, že nepřijdeme v tradingu kryptoměn o peníze díky špatné strategii, ale díky krachu burzy. Sám drobně obchoduji skrz Binance, ale ani té se nevyhýbají poslední dobou skandály (její CEO byl např. nedávno odsouzen za praní špinavých peněz).

Kryptoměny a risk

Trading kryptoměn je jednoznačně výrazně riskantnější než trading regulovaných trhů (akcie, komodity) nebo tradičních měnových trhů (forex). Kromě risku plynoucího ze samotných strategií je potřeba počítat s tím, že ze dne na den může skončit obchodovaná kryptoměna, skončit burza, na které máme peníze, skončit stablecoin, do kterého potřebujeme mít převedené fiat dolary, abychom mohli kryptoměny obchodovat.

S tímto riskem musíme při tradingu kryptoměn počítat a zohledňovat jej při posuzování výkonnosti a risk profilu strategií.

Nelze vedle sebe dát strategii obchodovanou na portfoliu futures s výnosem např. 20 % ročně a strategii obchodovanou na portfoliu kryptoměn s výkonností např. 80 % ročně a jednoznačně říct, že je výhodnější peníze investovat pouze do portfolia kryptoměn. Ano, strategie zde bude vydělávat více, ale s reálným riskem, že jednoho dne můžeme přijít o vše.

Sám tak hlavní rodinné úspory zhodnocuji tradingem na regulovaných burzách (akcie, komodity), kde je riziko krachu burzy násobně nižší a kryptoměny obchoduji jen s malým kapitálem, který jsem připraven kdykoliv ztratit.

Styly a strategie obchodování kryptoměn

Kryptoměny lze obchodovat stejnými metodami jako kterékoliv jiné trhy. Můžeme je obchodovat ručně nebo mechanicky. Někteří tradeři dávají přednost krátkodobým obchodním metodám, jako je daytrading nebo swingové obchodování, kdy se zaměřují na malé a časté zisky, zatímco jiní mohou zvolit dlouhodobé strategie, jako je poziční obchodování.

Každý styl využívá jiné strategie a nástroje. Osobně mi jako všude nejvíce funguje mechanické obchodování, které mohu automatizovat (a netrávit s ním pak čas) a především kombinace různých strategií a přístupů do diverzifikovaných portfolií.

Tuto stránku mám v plánu postupně aktualizovat o další systematické přístupy. Začít chci se strategií obchodování s trendem a intradenními breakout obchody, které už jsem na Finančníkovi dříve popisoval.

Portfolio kryptoměn

Při tradingu kryptoměn bych volil při výběru trhů stejný přístup, jako to dělám na tradičních regulovaných trzích. Nesnažil bych se vyvíjet a obchodovat strategii na jediném trhu, zaměřuji se na obchodování více trhů najednou – portfolio kryptoměn.

Jak vybrat trhy do portfolia? Nejlépe nějakou systematickou cestou. Můžeme na to jít například přes kapitalizaci. Jednou z mých oblíbených taktik je vybrat si 10 trhů s nejvyšší kapitalizací na https://coinmarketcap.com/. V trzích přeskakuji stablecoiny. Pokud budeme historické backtesty provádět na portfoliu vybraném podle dnešní kapitalizace, budou naše výsledky podléhat zkreslení vycházejícímu z klamu přeživších. Nicméně pokud budeme vyhodnocovat výsledky z posledních let, nebude zkreslení nějak zásadní.

Aktuální portfolio se tak může skládat z následujících kryptoměn (v abecedním pořadí): ADA , AVAX, BNB, BTC, DOGE, DOT, ETH, MATIC, SOL, XRP.

Data kryptoměn pro backtest

U kryptoměnových dat je potřeba brát v úvahu, že historické ceny se mohou na jednotlivých burzách lišit. Osobně testuji na datech z burzy Binance, na které také obchoduji. Historické ceny lze zde stahovat jednoduše pomocí API a pak například importovat do Amibrokeru.

Pro stahování denních dat výše uvedených 10 tickerů používám následující jednoduchý Python kód:

import pandas as pd
from binance.client import Client
api_key = 'XXXX'
api_secret = 'XXXX'
client = Client(api_key, api_secret)
symbols = ["MATICUSDT","DOTUSDT","DOGEUSDT","AVAXUSDT","XRPUSDT","BNBUSDT","SOLUSDT","ETHUSDT","BTCUSDT","ADAUSDT"]
for symbol in symbols:
    print (f"symbol: {symbol}")
    interval = "1d"
    Client.KLINE_INTERVAL_1DAY
    klines = client.get_historical_klines(symbol, interval, "1 Jan,2018")
    data = pd.DataFrame(klines)
    data.columns = ["open_time", "open", "high", "low", "close", "volume", "close_time", "qav", "num_trades",
                    "taker_base_vol", "taker_quote_vol", "ignore"]
    data['open_time'] = pd.to_datetime(data['open_time'], unit='ms').dt.strftime('%Y-%m-%d')
    data = data[['open_time', 'open', 'high', 'low', 'close', 'volume']]
    data.columns = ['Date', 'Open', 'High', 'Low', 'Close', 'Volume']
    data.to_csv('data/'+symbol + '.csv', index=False, header=True)

Skript vyžaduje knihovnu Pandas a Binance. Je určen pro stahování dat z burzy Binance. Zde musíte mít účet, ve kterém si vytvoříte API klíč. Ten vygeneruje samotný API klíč a API secret, které vložte místo "XXXX" v kódu. Data se budou ukládat do podadresáře "data", který je třeba ručně vytvořit.

Trendové obchodování kryptoměn (trend following)

Trend following je jednou z nejrobustnějších systematických taktik, která funguje na všech trzích. Rozhodně tak stojí za to otestovat přístupy také na kryptoměnách.

Takto mohou vypadat pravidla pro jednoduchý long/short  trend following kryptoměnový systém:

Pravidla pro LONG trend following krypto strategii

• Vstup do longu na breakout nejvyšší ceny za posledních 20 dnů.
• Stop-loss na nejnižší ceně za posledních 10 dnů.

Pravidla pro SHORT trend following krypto strategii

• Vstup do shortu na breakout nejnižší ceny za posledních 20 dnů.
• Stop-loss na nejvyšší ceně za posledních 10 dnů.

Pravidla pro Money management strategie

• Otevíráme pozice ve výše zmíněných 10 kryptoměnách. Každé pozici přiřadíme 10 % účtu.

Ukázkový obchod trend following krypto strategie

V trhu tedy sledujeme dva základní indikátory pro breakout vstup – jeden vykreslovaný z maximálních cen za 20 úseček pro vstup long a druhý vykreslovaný z minimálních cen za 20 úseček pro vstup short.

Jakmile máme otevřenou pozici, sledujeme tzv. posouvaný stop-loss. Ten je počítán z nejnižší ceny za posledních 10 úseček při long pozici, resp. nejvyšší ceny za posledních 10 úseček při short pozici.

Konkrétní obchod může vypadat tak jako v následující situaci v Bitcoinu (ticker BTCUSDT). Poslední vstup byl 16.10.2023 do longu, neboť úsečka prorazila předchozí maximální cenu za 20 dnů. Do obchodu bychom alokovali 10 % kapitálu. Obchod bude otevřen tak dlouho, dokud cena neprorazí oranžovou linku. Ta je počítána jako nejnižší cena za posledních 10 dnů. V době pořízení screenshotu by tak byla long pozice v BTCUSDT stále otevřená a prodejní stop příkaz na úrovni oranžové linky:

Backtest trend following krypto strategie

Takto jasně definovaný obchodní systém lze samozřejmě jednoznačně zbacktestovat.

Zde je výkonnostní křivka reprezentující historické obchody za období 1.1.2018 – 27.12.2023 při počátečním vkladu 10 000 dolarů:

Backtest indikuje 673 provedených obchodů a roční zhodnocení 123,11 % při max. drawdownu -38,22 %. Z 10 000 dolarů investovaných na začátku roku 2018 bychom měli na konci roku 2023 teoretických 1 125 776 dolarů. To je celkové zhodnocení +11 157 % za 5 let. Upozornění – backtest nezahrnuje poplatky z obchodů, které jsou na různých burzách účtovány různě (nicméně při běžných poplatcích Binance, které jsou 0,1 % z hodnoty obchodu, jsou výsledky stále impozantní. Po aplikaci komisí je zhodnocení +9 741 % za 5 let). Opravdu úctyhodný výsledek, u kterého bych se navíc neobával, že strategie „přestane fungovat“.

Protože použitá pravidla jsou extrémně jednoduchá a vychází z jednoduchých taktik, které se na trzích používají dlouhé desítky let (jde de facto o zjednodušení turtle systému popisovaného v článku věnovanému trendovému obchodování). Strategie navíc velmi dobře funguje i při jiných kombinacích použitých proměnných pro výpočet breakoutů a stop-lossů.

Na přístupu mi dále přijde výhodné, že kryptoměny obchoduje nejen do longu, ale také do shortu. A byť  byla většina profitů vygenerována skrz long stranu, short strana byla výdělečná a dokáže celé portfolio stabilizovat v dobách silných výprodejů a krachů.

Ovšem jako u kterékoliv jiné trend following strategie, je potřeba se připravit na silnější a slabší období. Nicméně ve sledovaném období strategie vydělávala od roku 2018 každý rok. Takto vypadá její distribuce ročních a měsíčních zisků/ztrát:

Shrnutí trend following krypto strategie

Stejně jako na dalších trzích, představuje trend following jeden ze základních přístupů, který by neměl chybět v žádném portfoliu. A jak je vidět, i na kryptoměnách se mu daří velmi solidně. Pokud tak máte podobný systém rozjetý na akciích nebo futures, je možné využít API např. u Binance a diverzifikovat se stejným přístupem i do krypto světa.

Daytrading kryptoměn s pomocí breakoutů

Portfolio je i v kryptoměnách možné diverzifikovat pomocí rychlejších strategií. Na Finančníkovi jsme konkrétní jednoduchý systém popisovali v článku Systematické obchodování breakoutů na kryptoměnách.

Takto vypadá aktualizovaná výkonnostní křivka popisovaného jednoduchého daytrading breakoutu aplikovaná na výše diskutované portfolio 10 kryptoměn k 28.12.2023:

Daytrading strategie vydělává méně než swingový trend following, ale také má menší průměrnou alokaci kapitálu (ten zůstává většinu času volný). Ideální je tak vyjít například z obou popisovaných principů a začít vytvářet systematické portfolio složené z různých strategií tak, jako to děláme v akciových trzích (viz Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika).

V dnešním světě tradingu existuje mnoho strategií, ale jedna z nich stojí nad ostatními svou efektivitou a jednoduchostí – trendové obchodování. V tomto článku si vysvětlíme, proč jsou trendy tak zásadní pro úspěch na trhu a proč by trendové obchodování nemělo chybět ve vašem portfoliu strategií.

Obsah článku:

• Úvod do trend followingu
• Základní pravidla trend followingu
• Proč jsou trendové pohyby důležité?
• Historie trendového obchodování
• Malé stop-lossy a otevření se profitům
• Indikátory pro trendové obchodování
• Obchodování trend following strategií
• Trhy pro trend following
• Praktický příklad trend following strategie na akciích
• Vylepšení trend following strategie
• Shrnutí strategií obchodujících s trendem

Úvod do trend followingu

Trend following obchodování je, zjednodušeně řečeno, obchodní přístup využívající historické ceny pro rozhodování o nákupu a prodeji do směru pohybu trhu. Příznivci trend followingu nakupují na trzích, které rostou a prodávají (shortují) na trzích, které klesají. „Trend“ určuje směr obchodu.

Klíčem obchodování s trendem je definování trendu. V tomto směru existují dva základní styly:

Obchodování podle trendu založeného na momentu. Vstupy jsou založeny na porovnání aktuální ceny trhu s jeho historickými cenami.
Obchodování podle trendu založeného na relativní síle. Vstupy jsou založeny na porovnání ceny trhu s jinými trhy.

Základní pravidla trend followingu

Každý styl obchodování trendu má své nuance a specifika, opírá se ale o stejná fundamentální pravidla:

1)     Následovat trend.
2)     Rychle ukončovat ztrátové obchody na relativně malých stop-lossech.
3)     Zisky nechat růst do doby, dokud trend neskončí.

Tyto tři principy jsou základním stavebním kamenem všech úspěšných trend following strategií. Nejde o to předvídat, kam se trh vydá, ale spíše reagovat na jeho změny. Cílem je využít v náš prospěch velkých a výrazných pohybů trhů. Pochopitelně nevíme, kdy takové přijdou, a je tak třeba otevírat se mnoha příležitostem, a pokud se trend nedostaví, tak obchod ukončit s malou ztrátou.

Proč jsou trendové pohyby důležité?

Trendy jsou klíčové, protože tvoří základ všech zisků na trhu. Označují dominantní směr, kterým se trh v určitém časovém rámci pohybuje. Jakmile začínající obchodník přežije počáteční experimentování v trzích, mělo by být jeho základním cílem vydělávat peníze.  A nejprimitivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je obchodovat v souladu se směrem, kterým se trh ubírá. Tedy podle trendu.

Historie trendového obchodování

Trend following není v tradingu žádnou novinkou. O to zajímavější tento princip je, protože jde o obchodní strategii ověřenou časem a mnoha různými fázemi trhů.

První zmínka o trendovém obchodování se patrně vztahuje k anglickému ekonomovi a politikovi Davidu Ricardovi (1772 – 1823), který formuloval tři zlatá pravidla pro úspěšné trendové obchodování: nikdy neodmítejte obchodní příležitost, kterou dostanete, omezujte ztráty a nechte zisky růst. Pravidla, která definují trend following i dnes – po 200 letech.

V 19. století se objevili další klíčoví hráči jako Pat Hearne, známý americký gambler a burzovní spekulant, který pravděpodobně vytvořil první systematickou strategii trendového obchodování. Významným příspěvkem k rozvoji trendového obchodování byla také práce Charlese Dowa, spoluzakladatele a prvního editora The Wall Street Journal, který je považován za otce technické analýzy. Dowova teorie zaměřující se na identifikaci trendů a definující býčí a medvědí trhy na základě vyšších maxim a nižších minim, se stala základním kamenem technické analýzy.

Jesse Livermore, jeden z nejslavnějších burzovních spekulantů své doby, se proslavil vytvořením a ztrátou několika milionových majetků, z nichž některé získal během krachu v roce 1929. Jeho přístup k trendovému obchodování, který zahrnoval prodej ztrátových pozic a držení ziskových, je dodnes považován za klíčový pro úspěšné obchodování.

Další důležitou postavou byl Nicholas Darvas, profesionální tanečník a akciový obchodník, který ve 50. letech 20. století vytvořil strategii Darvas Box, jednoduchou breakout strategii sledující trend. Richard Wyckoff, broker a newsletterový spisovatel na Wall Street, se zaměřoval na obchodování silných akcií v rámci býčích trendů a slabých akcií v medvědích trendech, což bylo v souladu s myšlenkou relativní síly.

V 20. století se trendové obchodování dále rozvíjelo a získávalo na popularitě. Robert Edwards a John Magee ve své knize "Technical Analysis of Stock Trends" popularizovali tradiční technické patterny pro definici trendu a cenových obratů (kniha se prodává dodnes). Harold Gartley v knize "Profits in the Stock Market" představil 'mechanické' obchodování na základě Dowovy toerie, zatímco Richard Donchian, obchodník s komoditami a futures, založil v roce 1949 první veřejný fond zaměřený na systematické obchodování futures.

Trendové obchodování bylo dále popularizováno v 80. letech 20. století díky jednomu z nejzajímavějších experimentů v historii obchodování, známého jako "Turtles". Tento experiment popsaný v knize Way of the Turtle byl výtvorem slavného dua obchodníků Richarda Dennise a Williama Eckhardta, kteří chtěli dokázat, že úspěšní obchodníci mohou být "vycvičeni" stejně, jako želvy v Singapuru jsou vycvičeny k závodění. Dennis a Eckhardt vybrali skupinu lidí různých profesí a vzdělání, většinou bez předchozích zkušeností s obchodováním, a naučili je jednoduchým, ale efektivním trendovým obchodním strategiím. Tyto strategie zahrnovaly sledování dlouhodobých trendů na komoditních a finančních trzích, správné řízení rizika a disciplínu v obchodování podle stanovených pravidel. Experiment "Turtles" skončil úspěchem, když tato skupina nováčků v průběhu několika let vydělala miliony dolarů, čímž potvrdila tezi Dennise a Eckhardta, že obchodování lze naučit a že systematické sledování trendů může být vysoce ziskové.

Historie tradingu je na první pohled plná mnoha inspirativních příkladů, kdy následování trendů přineslo obchodníkům ohromné bohatství. Trend following přitom funguje dnes podobně jako dříve a nabízí stále zajímavé příležitosti ke zhodnocování peněz.

Malé stop-lossy a otevření se profitům

Tradiční ekonomické modely často vycházejí z předpokladu, že ceny aktiv jsou normálně distribuovány, což znamená, že většina cenových pohybů se soustřeďuje kolem střední hodnoty s méně častými extrémními výchylkami. Tento jev bývá znázorněn pomocí grafu zvaného bell curve nebo Gaussova křivka.

Avšak realita finančních trhů často odhaluje, že ceny se neřídí striktně normální distribucí. Místo toho pozorujeme jev známý jako "fat tails" (česky těžké chvosty), který ukazuje, že extrémní cenové výchylky jsou pravděpodobnější, než by naznačovala normální distribuce. Tento fakt zvyšuje riziko nečekaných tržních událostí, jako jsou finanční krize, války, pandemie a podobně.

Těžké chvosty mohou v tradingu pracovat v náš prospěch i neprospěch. Záleží, jakým směrem je otevřena naše pozice a jakým se vydá trh.

Ukázka distribuce měsíčních zhodnocení v trhu S&P 500 (skrz ETF SPY). Tvar distribuce naznačuje, že nejčastěji se měsíční zhodnocení pohybuje v lehce pozitivních hodnotách. Distribuce má ale jasný levý těžký chvost – výrazně ztrátové měsíce.

Obchodování s trendem díky taktice malých stop-lossů „ořezává“ ztráty vycházející z těžkých chvostů. Strategie neinkasují velké ztráty. Otevírají se však inkasování běžným profitům a také možným pozitivním pohybům z oblasti těžkých chvostů – tedy extrémním profitabilním pohybům, které mohou v některých pozicích nastat.

Indikátory pro trendové obchodování

Obchodní systémy pro trend following bývají jednoduché. Nejčastěji se pracuje s cenovým momentem a systémy vstupují buď na základě křížení klouzavým průměrů s různou periodou, nebo po průrazu cenového maxima (pro long pozici) či minima (pro short pozici).

Ukázka kompletního nastavení grafu pro trend following systém Turtles. Na grafu jsou zobrazeny maximální ceny za posledních 20 dnů (modrá linka), minimální ceny za posledních 20 dnů (červená linka) a systém vstupuje po jejich průrazu. Tečkované linky představují úrovně pro posouvané stop-losssy – minimální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v dlouhé pozici, maximální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v krátké pozici. Graf je zobrazen v programu Amibroker, data pocházejí od Norgate Data.

Obchodování trend following strategií

Strategie lze obchodovat ručně či automatizovaně. Klíčová je systematičnost. Obchodník nesmí vynechávat žádné obchodní příležitosti, protože nikdy neví, který obchod bude ten, co chytí výrazný zisk.

Trendové obchody mají nižší úspěšnost – nejčastěji v rozmezí 30-40 %, ale výrazně pozitivní RRR. Inkasujeme malé ztráty a občas velký zisk.

Z krátkodobého pohledu (třeba i několika let) se může občas zdát, že trend following nefunguje. Protože všechny trhy obchodované v portfoliu jdou spíše do strany. Ale v drtivé většině trhů čas od času výrazný trend přijde a jako celek mají strategie obchodování s trendem navrch nad dalšími typy obchodování a investování.

Takto vypadají historické výsledky jednoduché Turtles strategie, jejíž pravidla jsou známy již desítky let, aplikované na 24 futures trhů:

Trend following strategie jsou náročné nikoliv z pohledu know-how, ale psychiky a money managementu. Je potřeba si vše nastavit tak, abychom zvolené portfolio byly schopni následovat dlouhodobě a to i v průběhu drawdownů. Většinou se obchodům alokuje relativně malá část účtu, aby časté ztráty nebyly likvidační jak z pohledu psychiky, tak z pohledu peněz.

Trhy pro trend following

Trendové obchodování funguje na všech trzích. Nejčastěji se o něm hovoří ve spojení s futures, ale dobře jej lze aplikovat na měny, akcie a třeba i kryptoměny.

Praktický příklad trend following strategie na akciích

Ukázkovou výkonnost trend following strategie na futures jsme si ukázali výše. Pojďme si udělat jednoduchý test na akciích.

Z logiky věci bude trend following lépe fungovat na akciích, které se více hýbou. Můžeme vyjít např. z akcií indexu Russell 3000 (testování s historickými konstituenty indexu). Strategie obchoduje pouze na dlouhou stranu, vstupuje do max. 10 pozic, každé přidělí 10 % kapitálu. Vstupuje do akcií s momentem pro průrazu maximální ceny za posledních 20 dnů a vystupuje při ztrátě momenta, nebo při průrazu low za posledních 20 dnů. Zde jsou historické výsledky:

Výkonnost trend followingové strategie (zelená linka) na akciích z indexu Russell 3000 je porovnána se samotným indexem Russell 3000 (šedá linka). Běžné poplatky za obchod jsou započítány. Graf je zobrazen v logaritmickém měřítku.

A co akcie, které nejsou tak výbušné? Například z indexu S&P 500? Zde je backtest se 100% shodnými pravidly:

Zelená křivka je trend following strategie aplikovaná na akcie indexu S&P 500, šedá samotný index S&P 500.

Podobnou tendenci dostaneme při práci i s dalšími indexy.

Trend following dobře dokládá, proč dělám trading. Z mého pohledu jsou podobné strategie lepší než pasivní investování jak z pohledu absolutních profitů, tak z pohledu řízení risku.

Vylepšení trend following strategie

Samotné strategie obchodování s trendem by měly z mého pohledu zůstat co nejjednodušší. Čím více se budeme případně snažit vstupy filtrovat, tím vyšší šance, že zmeškáme „ten“ ziskový obchod, na který čekáme.

Nejvýhodnější cesta vylepšování trend following strategií se mi jeví skrz kombinaci s mean reversion strategiemi v rámci portfolia strategií. Což je přesně to, co dělám na svém účtu.

V dnešním bezplatném newsletteru s lekcemi z živých trhů jsem rozesílal komentované video s náhledem do mé TWS platformy u Interactive Brokers se všemi mými aktuálně otevřenými pozicemi. Komentoval jsem průběh středeční seance 6.12.2023, kdy trhy klesaly. Na účtu mám otevřené pozice v několika trend following strategiích a řadě mean reversion strategií. Přestože dlouhé trend following pozice ztrácely, vydělaly jak short mean reversion pozice, tak short krátkodobý trend following.

Shrnutí strategií obchodujících s trendem

Trend following je jedna z nejistějších cest, jak v trzích dlouhodobě vydělávat. Osobně jej na svém účtu obchoduji v několika strategiích. Strategie SMO NDX otevírá pozice na základě relativní síly akcií vůči dalším akciím v Indexu Nasdaq 100. MicroBreakout obchoduje klasické momentum definované průrazem maximální ceny za sledované období. Obě strategie sdílím v Trading Room. Krátkodobý trend following obchoduji skrz intradenní obchodování. Konkrétně breakouty ceny v akciových indexech.

Hlavní úskalí trend following spočívá v hlavě, tedy psychologii obchodování. Strategie budou vydělávat, jen pokud trhy trendují a coby tradeři musíme na dané období trpělivě čekat. A inkasovat drobné ztráty, které budou vykompenzovány až v momentě, kdy se dají trhy do pohybu. Toto se nedá nijak obejít. Pokud začneme do strategií přidávat nejrůznější filtry, s velkou pravděpodobností docílíme jen toho, že strategie v budoucnu vynechají potřebné nejsilnější pohyby.

Sám tak obchoduji strategie v co nejjednodušší podobě. Výkonnost portfolia se pak snažím zvyšovat a vyhlazovat diverzifikací - dalšími strategiemi v portfoliu. Zejména short mean revesion strategiemi.

Stejně jako kterékoliv jiné trhy, i akcie lze nejen nakupovat (a vydělávat na jejich růstu), ale také shortovat – prodávat bez toho, aniž bychom je vlastnili a vydělávat na jejich poklesu.

Důležité

Shortování akcií, známé také jako krátký prodej, je obchodní strategie, která se snaží k profitům využít očekávaného poklesu ceny konkrétní akcie.

Shortování funguje tak, že coby obchodníci prodáváme akcii, kterou nevlastníme. Půjčujeme si ji od brokera, který ji drží v inventáři, nebo je může získat od jiných klientů či třetích stran.

Ne každá akcie je shortovatelná. Nicméně dostupnost akcií k shortování je opravdu vysoká. Každý broker nabízí nástroje, jak si shortovatelnost akcie ověřit. U Interactive brokers si můžeme například do platformy TWS přidat sloupce Shortable Shares (počet shortovatelných akcií, které jsou k dispozici), Fee rate (úrok, který se za shortování platí) a Utilization (udávající, jak hodně je trh shortován). Takto vypadají například tyto údaje v TWS pro akcie AAPL, CFLT a GAME dne 16.10.2023:

Vidíme, že všechny tři akcie jsou shortovatelné. Ale v každé akcii je k dispozici jiný počet shares k shortování. V tickeru APPL jich je pro short k u Interactive Brokers více než 300 milionů. Zde rozhodně se shortem problém není. V akcii CFLT se jich pro short nabízí přes 5,5 milionů. Opět ohromné množství. Nakonec vidíme akcii s tickerem GAME, která nabízí pro short výrazně méně akcií – jen cca 26 tisíc. Tuto akcii jsem do TWS přidal pro ilustraci. Je vidět, že situace v shortování je v ní celkově odlišná od zbylých dvou tickerů. Má výrazně vyšší úrokovou sazbu za vypůjčení akcií (fee rate činí 13,93 %) a podstatně vyšší je také Utilization – procentuální poměr vypůjčených akcií k dostupným akciím.

Pokud se rozhodneme pro short akcie, tuto akcii si vypůjčujeme od brokera (tento proces probíhá v praxi zcela automaticky). Ten jich má k dispozici určité omezené množství. U některých méně likvidních akcií nemusí být akcie pro short dostupné. Přehled shortovatelných akcií u Interactive Brokers naleznete například zde: https://www.interactivebrokers.com/en/index.php?f=4586&cntry=usa&tag=United%20States&ln= Za short platíme brokerovi úrok. Sazby jsou vesměs velmi nízké, a pokud držíte shorty krátkou dobu, jako to dělám já, jsou poplatky zanedbatelné. Jsou ale i akcie, které mají úrokové sazby vysoké – ty osobně neshortuji.

Krátkodobé shortování nabízí v akciích zajímavé příležitosti k zisku

Takto vypadá výkonnostní křivka mých živých short swingových akciových obchodů od startu mého alternativního systematického fondu:

Jde o short mean reversion obchody,  které mám plánované den dopředu a vstupní a výstupní signály sdílím na Finančníkovi v Trading Roomu. Stejné obchody budete dosahovat se systémem SMR, ke kterému na Finančníkovi sdílím mean reversion otevřené kódy. Se stejnými kódy obchoduji na svém živém účtu, ze kterého pochází výše uvedená equity křivka.

Shorty obchoduji velmi krátkodobě. Osobně krátké pozice držím maximálně 2 dny.

Zde je ukázka, jak swingový mean reversion obchod vypadá konkrétně. Nejde o žádné dlouhé vybírání z historie obchodování. Jde o poslední obchod, který jsem na svém živém účtu zrealizoval. Hodně jich vypadá velmi podobně:

Konkrétně to byl short v akcii CFLT. V Trading Roomu jsme vstupovali z úrovně 32.44 (tuto úroveň jsem rozesílal všem účastníkům dopředu před otevřením trhu). Osobně jsem vystupoval druhý den na ceně 30,89 s profitem 487,49 USD po odečtení poplatků. Na grafu je vidět, že pokud by se pozice držela déle, profit by byl výrazně vyšší.

Koncept shortování i přes mean reversion lze skutečně různě obměňovat. V Trading Roomu například sdílím signály z lehce modifikované SMR strategie, která drží pozice déle.

I zde strategie nyní obchoduje na historických maximech (nicméně tato výkonnostní křivka představuje simulace obchodů, na rozdíl od živých výsledků publikovaných výše):

Shortování a daytrading

Akcie lze shortovat i intradenně. Tedy držet shorty jen pár hodin v průběhu obchodní seance, čímž se dále snižuje risk.

Osobně intradenně obchoduji hlavně skrz finwin. Pro intradenní obchodování mám připravený vlastní python autotrader, který spolu se strategií sdílím na Finančníkovi v kurzu AlgoLab: Stavba intradenní mean reversion strategie.

Takto vypadá výkonnost složená z živých plnění intradenního shortování v rámci Finwinu:

I zde se letos výkonnost pohybuje na historických maximech.

Shrnutí

Stejně jako kterákoliv obchodní strategie, i u shortů je potřeba myslet na risk. Shorty v akciích se od long pozic liší v tomto ohledu tím, že risk je „neomezený“. Cena nakoupené akcie může spadnout maximálně na nulu (a tudíž ztratíme max. 100% hodnoty vložené investice), kdežto shortovaná akcie může růst libovolně vysoko. Osobně tak shorty držím velmi krátkodobě (intradenně, nejvýše několik dnů) a vybírám si pro shortování spíše dražší akcie.

Shorty pak mohou představovat zajímavý obchodní přístup sám o sobě. Nebo častěji ještě lépe jako doplněk portfolia, kdy shorty mohou stabilizovat celkové portfolio v době, kdy nevydělávají strategie držící nakoupené akcie.

Málokde na internetu se můžete zúčastnit vývoje obchodního systému, studovat jeho otevřená pravidla a sledovat jeho nasazení do živých trhů. A o tom přesně je intradenní Finwin, který mám dnes nasazen i ve fondu. Dnes si popíšeme update, který od pondělí se systémem plánuji.

Co je Finwin 2021?

Jde o intradenní systém obchodující akcie, jehož vznik jsem komentoval na našem Youtube kanálu. Prošli jsme si zde celým vývojem – od otestování základní myšlenky po sestavení pravidel obchodního systému až po nasazení do trhů v podobě plně automatického obchodování. Videa jsou stále linkovaná a k dispozici na stránce finwin.cz.

Celá bezplatná výuková série ukazuje, že není tak neřešitelné v trzích vydělávat nemalé peníze a jak konkrétně na to. Od startu systému reportuji pPro maximální důvěryhodnost celého procesu všechny živé obchody v reálném čase na Twitteru, který je linkován také na stránku finwin.cz. Na stránce se objeví obchody doslova za pár vteřin poté, co je obchod vyplněn v brokerské platformě. Takto vypadá jeden z posledních obchodů, který systém otevíral v akcii NTNX 3.9.2021 v 13:54:

A takto vypadá pozice ve výpisu mé brokerské platformy:

Čas reportovaný u brokera je v jiné časové zóně, ale je jasně vidět, že na Twitteru se obchod objevil za 6 vteřin po vyplnění v platformě. Výstup je vždy v rámci uzavírací aukce burzy – používám příkaz „Market on Close“. V tomto případě byla pozice uzavřena za cenu 43.24, což byla uzavírací cena akcie NTNX daný den.

Finwin tedy obchoduje maximálně transparentně a toto je z mého pohledu základní předpoklad k tomu, aby stála metoda za studium.

Jakých výsledků Finwin dosahuje v živém obchodování?

V rámci Twitteru nereportuji velikost svých pozic, protože se neustále zvyšují (systém mám dnes zapojen ve svém fondu). V Youtube videích jsou nicméně ukázány i brokerské výpisy, kde jsem naposledy obchodoval systém s účtem 20 000 dolarů, což odpovídá 4 000 dolarů na každou otevíranou pozici.

Výsledky proto reportuji tak, že přepočítám všechny obchody právě na tento účet. Pokud byste si dali tu práci a prošli kompletní historii publikovaných live obchodů na Twitteru, každý obchod otevírali s pozicí 4 000 dolarů, odečetli komise, pak dostanete následující výkonnost:

Od 29.1.2021 systém provedl 210 obchodů a anualizované roční zhodnocení po všech komisích je nyní 37,72 %. Systém  po nasazení live dosáhl zatím sharpe ratio 2.09. Šedá plocha v grafu zobrazuje výkonnost long i short části systému dohromady, červená linka je výkonnost shortů, zelená dlouhých obchodů.

V zhodnocení reálně překonal index S&P 500 a to i přesto, že využíval jen cca 25 % kapitálu. Toto poskytuje extrémní prostor pro další využití kapitálu jinými strategiemi a dosahování ještě vyšších zhodnocení.

Mně osobně se na systému hodně líbí, že větší část profitů byla dosahovaná shorty (135 obchodů vs. 75 obchodů na long stranu). Systém hezky diverzifikuje další mé systémy, které drží nakoupené akcie.

Ve výsledcích také nedominují žádné extrémně ziskové obchody. Vesměs je výkonnost složena z menších zisků/ztrát, které se pohybují kolem 1 % účtu. Jen občas systém inkasuje zisk/ztrátu na úrovni 2 % účtu:

Osobně jsem tak dost přesvědčený, že systém má velké šance vydělávat v různých režimech trhů, které nás budou v budoucnu čekat.

Za mě tedy se současným vývojem velká spokojenost.

Jak systém exekvuji?

Finwin obchoduji plně automaticky. Jeho obchodování tedy nevěnuji žádný čas a rozhodně v průběhu dne nesleduji trhy, abych mohl zadávat příkazy. O vše se stará Python skript, který jsem si na toto vytvořil. Prakticky vše funguje tak, že v noci mi software projede akciové trhy a vyhledá ty, které splňují podmínky diskutované v obchodním plánu probíraném zde na Youtube. Následně kandidáty na obchodování přebere Python skript a v průběhu dne trhy sleduje a zadává obchodní příkazy. Ohromné zadostiučinění pro mě je, že skript dnes sdílím v rámci Trading Room a spolehlivě funguje i u ostatních obchodníků, kteří začali obchodovat stejným směrem.

Update systému

K původní logice systému publikované v původním Youtube videu nemám žádné výhrady. Z mé zkušenosti fungují nejlépe jednoduché systémy a rozhodně na logice neplánuji nic měnit.

Prostor ke zlepšení systému vidím v množství trhů, které systém sleduje. V tuto chvíli Finwin obchoduje akcie z indexu Russell 3000 – tedy cca 3 000 amerických akcií. Nicméně poslední měsíce jsou trhy velmi ospalé a Finwin obchoduje čím dál méně příležitostí. Zde je zobrazen počet obchodů za jednotlivé dny:

Na první pohled je zřejmé, že nejvíce profitů systém vygeneroval v prvních dvou měsících obchodování, kdy byl také dostatek obchodních signálů. Je to přesně jak popisuji v nové knize Od myšlenky k reálným obchodům. Pokud máme edge, potřebujeme k profitům frekvenci. A je jedno, jestli provozujeme kasino nebo obchodní systém.

Proto jsem zkoumání zaměřil k možnosti obchodovat Finwin na více akciích. Konkrétně na všech akciích obchodovaných na amerických burzách.

Pochopitelně, že veškerá zkoumání podkládám systematickými backtesty. Než se však dostaneme k jejich výsledkům, je třeba zopakovat, že jsou jen hrubě orientační. A to ze tří hlavních důvodů:

• Pro testování používám pouze denní, nikoliv intradenní data. A když začnete studovat pravidla systému, zjistíte, že funguje tak, že ráno vygeneruji na každou stranu (long/short) maximálně 50 signálů, ale otevřu nejvíce 5 pozic. Těch, které jsou v trzích zobchodovány nejdříve. Na denních datech toto ale nelze přesně poznat a historické testy jsou tak pouze orientační (což mi z řady důvodů popisovaných v Youtube sérii nevadí).
• Některé akcie nelze v praxi shortovat, což opět v testu nepoznám a akcie tak shortované jsou.
• V živém obchodování obchoduji jen trhy, které nemám otevřeny v jiných systémech.

Historický backtest tak vnímám skutečně jen orientačně.

Mohu si například porovnat živé výsledky s backtestem za stejné období (ve kterém jsem pro zjednodušení exekvoval obchody tak, že jsem akcie seřadil podle své volatility. Pro relevantnější testy používám náhodné pořadí a monte carlo):

I když je backtest hrubě orientační, tak vidím, že backtest s využitím akcií z Russellu 3000 (test 0002) má poměrně podobné výsledky jako živé obchodování (test 0001), při obchodování všech US akcií (test 0003) jsou ale výsledky dvojnásobné. Hlavně proto, že bylo podstatně více obchodů (389 vs. 281) a více byl využitý kapitál (50 % vs. 36 %).

Pokud stejný backtest provedu na delším časovém období, dostávám podobný obrázek:

Finwin na všech US akciích generuje vyšší zhodnocení díky většímu počtu obchodů a vyššímu využití kapitálu.

Nově tak budu od pondělí 13.9.2021 obchodovat Finwin na všech US akciích. Signály, které generuji do Trading Roomu budou pochopitelně také ze všech US akcií, protože zde generuji naprosto shodné signály, které sám obchoduji.

Jak začít obchodovat podobnou strategii?

Věřím, že na příkladu Finwinu je zřejmé, že úspěšné profitabilní obchodování není magie. Nejsou potřeba ani žádné zázračné indikátory. Jde vesměs o systematičnost a realistický pohled na věc.

Pokud chcete trhy také úspěšně obchodovat, začal bych knihou Od myšlenky k reálným obchodům. V té popisuji hlavní principy, se kterými je třeba k trhům přistupovat tak, abyste měli vůbec šanci vydělat (a asi vás nepřekvapí, že se zde dočtete spoustu opaků k názorům běžně prezentovaných v diskuzních fórech). Mj. v knize naleznete popis podobného systému jako je Finwin, ale obchodovaného na futures.

Následně vás čeká zvládnutí mnoha technických reálií (sám jsem testy na Finwinu strávil dnes jistě stovky hodin). Můžete ale využít také opačnou cestu – nejprve zkusit obchodovat, zjistit, jestli je podobný styl pro vás vhodný, a pak dělat vlastní výzkum. V takovém případě je zde pro vás Trading Room, ve které poskytuji všechnu svou práci k dispozici v podobě konkrétních signálů, které budu daný den obchodovat. A ano, u Finwinu včetně skriptu, který mi zajišťuje autotrading a který tak můžete také využít.

Jak se vyvíjí intradenní obchodní systém, jehož pravidla jsme si zde otevřeně popsali a který dnes obchoduji mj. i ve svém fondu?

Nejprve malá rekapitulace, co Finwin je. Jde o systematickou obchodní metodu, která intradenně obchoduje americké akcie. Finwin je unikátní tím, že vznikal prostřednictvím bezplatných Youtube videí, která stále můžete najít v archivu. Ve videích jsme si ukázali, jak je možné přetavit myšlenku do reálného „stroje na peníze“. Stroje proto, že Finwin mám zmechanizovaný, a obchoduje tak již zcela sám. Pro inspiraci ostatním a zachování maximální transparentnosti navíc reportuji obchody v reálném čase na web finwin.cz.

Finwin je tedy opakovatelná obchodní metoda:

• Jejíž pravidla jsme si sestavili a vysvětlili v otevřených videích.
• Kterou sám obchoduji na živém účtu.
• Jejíž obchody reportuji v reálném čase.
• A která vydělává nemalé peníze...

Myslím, že těžko někde na internetu dostanete konkrétnější a praktičtější inspiraci „jak vydělávat na burze peníze“.

Sám dnes obchoduji Finwin ve stále stejné podobě, v jaké jsem jej popisoval na Youtube videích. Rozdílem je akorát jiný kapitál, protože Finwin jsem zařadil do systematického portfolia obchodovaného v rámci mého fondu. Jsem skutečně přesvědčený, že metoda má solidní potenciál výdělku.

Ve fondu pochopitelně postupně přiřazuji strategii vyšší kapitál, a proto nemohu již jednoduše reportovat equity křivku systému. Z tohoto důvodu budu na Finančníkovi dále uvádět výsledky Finwinu přepočtené na kapitál 20 000 dolarů, což byla poslední částka, se kterou jsem systém na Youtube obchodoval.

Finwin svůj kapitál rozděluje mezi maximálně 5 long a 5 short pozic, kdy při kapitálu 20 000 dolarů každé přiřazuje 4 000 dolarů. Pokud byste s tímto money managementem přepočítali všechny long a short pozice publikované na finwin.cz, odečetli komise, dostanete následující equity křivku:

Ta tedy plně reflektuje mé vlastní živé obchody, které jsem jen obchodoval s jiným kapitálem.

Finwin od svého spuštění krásně vydělává. V tuto chvíli jsme přibližně na zhodnocení 25 % za cca půl roku, tedy 50 % anualizovaně (při hypotetické alokaci 4 000 dolarů do každé pozice od spuštění systému). Což je pochopitelně parádní výsledek.

Na screenshotu je patrné, že systém prochází různými fázemi výkonnosti – vidíme období strmého růstu, menší drawdown, stagnaci a následný útok na nové maximum. Ale takto se chovají všechny systémy. V případě Finwinu je vše hodně ovlivněno volatilitou trhu.

Takto vypadá výkonnost Finwinu při různých úrovních VIXu (index volatility – v grafu zobrazen oranžově):

Volatilita se poslední měsíce dostala na velmi nízké hodnoty, kdy se systému nabízí velmi málo vstupů. Ale věřte mi, že je jen otázkou času, než se režim v trzích opět změní.

Systém zatím pěkně překonává i benchmark (Russell 3000), byť doba na nějaké hodnocení je zatím krátká:

Co se mi ovšem na systému líbí nejvíce – přestože akciové trhy i v první polovině roku 2021 prakticky jen rostly, Finwin vydělával především na short obchodech:

Tohle vnímám jako opravdu důležité. Nakupovat profitabilně akcie v období celkového růstu indexů není zas tak složité. Vydělávat ve stejném období pomocí shortů je mnohem náročnější. Osobně mám v portfoliu cca třetinu pozic v shortech, protože chci mít výkonnost co nejvyrovnanější i v dobách, kdy trhy budou padat nebo půjdou do strany. A Finwin vnímám rozhodně jako systém, který mi bude v této diverzifikaci dobrým pomocníkem.

Technická implementace Finwinu sice není triviální, ale jak to u každé technické věci bývá, je to jen o technice. Tedy vždy lze nalézt cesty. Zatím to rozhodně vypadá, že přístup za trochu extra námahy zkoumání cest určitě stojí.

Pokud se systematickým obchodováním začínáte, pak ale není určitě potřeba pouštět se hned do intradenního obchodování, které je vždy psychicky a technicky náročnější než pomalejší swingové styly. Osobně obchoduji logiku Finwinu i na pomalejších denních timeframe pomocí systému, kterému říkám MR3000 (jeho princip je na Finančníkovi popsán zde). Swingové obchodování je pomalejší, což především znamená, že příkazy lze zadávat klidně i ručně dlouho před otevřením trhů a není třeba žádného náročného programování.

U MR3000 obchoduji také long i short stranu (tedy stejně jako u Finwinu) a zde je pro ilustraci výkonnost portfolia, ve kterém kromě MR3000 obchoduji pro diverzifikaci ještě trend following systém MicroBreakout (na Finančníkovi jsem jej popisoval například zde).

Portfolio obchoduji veřejně v rámci služby Trading Room, kde dopředu reportuji konkrétní akcie a ceny, za  které budu obchodovat (a následně publikuji svá přesná plnění z brokerské platformy) a každý mi tak může „koukat přes rameno“. Portfolio nyní od začátku roku atakuje zisk +10 000 USD. Tedy jednoznačně lze podobný pomalejší styl obchodování praktikovat opravdu bez stresu a sám bych začal s tou pomalejší cestou, ve které odpadá náročnější implementace intradenního zadávání obchodů. Nicméně pokud již v portfoliu swingové strategie máte, tak intradenní mean reversion ve stylu Finwinu může poskytnout další zajímavou diverzifikaci – tak, jak je to vidět v dnešním reportu. O dalším vývoji strategie budu na Finančníkovi samozřejmě informovat.

Práce na zrychlování strategií, kterou jsem si naplánoval pro rok 2021, postupuje solidně kupředu. Mimo jiné i z důvodu, že jsem vše nakonec pojal veřejně. Na svém Youtube kanálu jsem připravil již několik videí, jak postupuji v momentě, kdy se chci dostat od myšlenky k reálným obchodům.

Koncem minulého týdne jsem pak publikoval video popisující kompletní obchodní plán, který budu následující týdny obchodovat:

Odkaz na video: https://youtu.be/UBC3mKBIoJ8

Pokud vás trading zajímá, rozhodně video doporučuji ke shlédnutí. Velmi otevřeně v něm ukazuji, jaké základní myšlenky jsem pro plán použil, jak nyní zcela mechanický plán vypadá, co zhruba očekávám za výsledky a také jak vypadaly první obchody, které jsem na základě plánu zobchodoval.

Videa dál plánuji dělat v podobné otevřeném duchu. Pokud vás videa zaujala, mám na vás jedinou prosbu. Klikněte u mého kanálu na Odebírat, ať se postupně videa na Youtube více zviditelní a také ať nepřijdete o další aktualizace které plánuji:

Mým cílem je ukázat, jaké cesty dnes v tradingu reálně fungují a jak by měl i začínající trader postupovat, aby se k profitům dopracoval.

V dalších videích proto plánuji například ukázat:

• Jak konkrétně v běžném retailovém programu postavit tzv. skener a udělat si přípravu pro obchodování.
• Jak s jednoduchými nástroji intradenně sledovat denní signály.
• Jak obchody vyhodnocovat, na co se zaměřovat.
• Jak si nastavit hlavu, abychom s přístupem měli šanci vydělat.
• Jak zprovoznit veřejné živé reportování otevíraných pozic, abyste měli referenci, jak obchodování postupuje v reálném čase.
• Jak udělat řadu ukázek a komentářů z živého obchodování.
• A mnoho dalších.

Pokud vás téma zajímá, tak prosím na Youtube klikněte na Odebírat, ať mám sám i zpětnou vazbu, že je o dané téma na Finančníkovi zájem.

Pokud bych vám nabídl k předplatnému obchodní systém, který za minulý rok vytvořil zhodnocení 250 % systematickým obchodováním akcií bez použití páky, uvažovali byste o takové nabídce?

Mnoho obchodníků by bylo minimálně na vážkách, zejména, pokud by měli důvěru v to, že nejde o žádný podvod. A to skutečně nejde. Jde v principu o variantu systému, který již roky vyučuji v otevřené podobě na serveru Finančník.cz v rámci workshopu swingového obchodování. Ten v jedné z možných konfigurací loni, v roce 2020, skutečně vytvořil bez použití páky zhodnocení 250 % a jeho equity křivka vypadá impozantně:

Konkrétní výkonnost za poslední roky:

Bylo by výhodné hypotetickou nabídku předplatného přijmout a systém začít na základě publikovaných výsledků další roky obchodovat? V principu jde o přístup, který rozhodně stojí za to mít v portfoliu (viz dále), nicméně chybné by bylo o něm začít přemýšlet poté, co vytvořil za rok zhodnocení přes 250 % a nechat se zlákat touto jedinou informací.

V tradingu je potřeba naučit hlavu přehlížet extrémně lákavé nabídky vycházející z nadstandardně dobré výkonnosti v poslední době, jelikož tyto jsou zatíženy takzvaným klamem přeživších. Jde o jedno z kognitivních zkreslení, které náš mozek pravidelně šálí. Vyvolává v nás nepravdivé, příliš optimistické závěry díky tomu, že podvědomě věnujeme vyšší pozornost vítězům než poraženým.

Zmiňovaný systém je založen na poměrně jednoduchém principu. Jde o takzvanou rotační strategii, která drží dlouhodobější pozice v technologických akciích. Konkrétně akciích obchodovaných v indexu Nasdaq 100. Strategie srovná každý měsíc akcie v indexu Nasdaq 100 podle jejich dosavadní výkonnosti (použít můžeme například průměrné zhodnocení za posledních několik měsíců) a otevře pozice v definovaném počtu nejvýkonnějších titulů. Za měsíc provede strategie nové srovnání akcií obchodovaných v indexu Nasdaq 100 podle výkonnosti a případně portfolio upraví tak, abychom opět drželi definovaný počet nejvýkonnějších titulů.

Výše uvedené výsledky ukazují výkonnost přesně takto jednoduchého systému. A zde se skrývá malá past na začínající obchodníky, kteří vnímají především možná zhodnocení, ale nemají ještě dostatek zkušeností informaci zařadit do kontextu. Krásné zhodnocení v roce 2020 bylo dosaženo zejména díky držení akcie Tesly (TSLA), která sama o sobě vytvořila za rok zhodnocení přes 700 %. Velkých zhodnocení dosáhlo i několik dalších technologických titulů, které těžily z pandemie koronaviru.

Dokážou technologické akcie vytvořit příští rok podobné zhodnocení? To je pochopitelně velkou neznámou. Současně to znamená, že je velkou neznámou, jakou bude mít uvedený systém v daném nastavení výkonnost v příštím roce.

Přesto jsem sám dostal v minulých dnech e-mailem nabídku z renomovaného zahraničního serveru na pronájem systému Tech Comets za „pouhých“ 97 dolarů měsíčně s aktuální 20% slevou:

Autor v nabídce popisuje, jak s pomocí speciální kombinace proprietárních indikátorů patřících k těm nespolehlivějším, které kdy objevil, postavil rotační systém obchodující akcie indexu Nasdaq 100 a v roce 2020 dosáhl zhodnocení 99,5 %. Tu dokazuje velmi podobnými grafy a tabulkami, které jsem publikoval výše. Výsledky jsou podobné bez ohledu na skutečnost, že jsou v systémech použité jiné kombinace indikátorů a vstupních logik. Protože za konkrétním zhodnocením nestojí kombinace proprietárních indikátorů, ale samotná alokace kapitálu do nejvíce rostoucích technologických titulů akcií obchodovaných v indexu Nasdaq 100 v roce 2020, které hodnotily nevídaným tempem.

Klam přeživších je jedna ze silných psychologických bariér, kterou se budete muset coby tradeři naučit překonávat. Má hodně společného s tím, že zejména z počátku obchodníky více bolí příjmy, které nerealizovali než ztráta, kterou jim trh nadělil. Jsem absolutně přesvědčený, že spousta obchodníků si předplatí systém Tech Comets za 97 dolarů měsíčně (s 20% slevou), aby příští rok zjistili, že vychvalované proprietární indikátory přestaly najednou fungovat a dalších 100 % za rok se nekoná. Což je pochopitelné, protože výsledek systému není důsledkem použitých indikátorů, ale výkonností Tesly a několika dalších technologických firem, které v průběhu pandemie koronaviru v roce 2020 silně posilovaly.

V obchodování je dobré hledat neustále inspiraci v tom, co funguje. Je ale současně potřeba naučit se potlačovat potřebu rychle vstupovat do trhů a systémů, kterým se zrovna extrémně daří a o kterých se hodně hovoří. Takové příležitosti už jsou vesměs pasé.

Ohromné množství obchodníků se točí v bludném kruhu, kdy jen naskakují do přístupů, které zažily zrovna dobré období. Nevědomky jsou tak stále dokola ošáleni klamem přeživších. Vnímají pouze historické vítěze a neuvědomují si, že historie se neopakuje a budoucnost přinese vítěze jiné.

Osobně technologické akcie z Nasdaq 100 také v portfoliu pomocí rotačního systému obchoduji, ale výrazně konzervativněji a především v portfoliu s ostatními systémy. Rozhodně tak rotační strategie představuji zajímavý arzenál nástrojů, které nám generují peníze. A na výše uvedeném příkladu vidíte, že jejich obchodování opravdu není složité a dokáže odměnit.

Jak konkrétně strategii naskriptovat a testovat?

Nevíte, jak konkrétně strategii nadefinovat, aby se dala snadno otestovat v Amibrokeru a zapojit do portfolia? Výše uvedené statistiky jsou výsledkem posledního tutoriálu TechLabu, který naleznete zde.

TechLab je komunita na Finančníkovi, kde postupně řešíme technická témata s obchodováním a mimo jiné v něm každý týden naleznete podobný technicky zaměřený tutoriál. Do skupiny je možné se přihlásit zde.

Velikost účtu je jeden z faktorů ovlivňujících výkonnost a stabilitu obchodování. Zejména proto, že s většími účty se lze lépe diverzifikovat (a diverzifikace je v tradingu opravdu klíčová). Mnoho obchodníků začínajících s menšími účty už jen z tohoto důvodu funguje s určitým hendikepem. Určitě tak stojí za to přemýšlet, jestli jde podobný hendikep alespoň částečně využít v náš prospěch.

Jeden princip, který se nabízí, je obchodování takových pozic, které větší obchodníci obchodovat nemohou. Jaké to jsou? Jde o obchody v trzích, kde se obchoduje s menšími objemy transakcí a větší obchodníci by své pozice do trhů buď vůbec nemohli umístit, nebo by získávali nepřiměřený skluz v plnění.

Na Finančníkovi takový přístup popisuji v podobě systému Micro Breakout.

Ten se zaměřuje na méně likvidní akcie (volume kolem 300 000 za den), kdy čeká, až akcie začne překonávat dlouhodobé cenové maximum a toto maximum nakupuje. V pozici se systém snaží vydržet co nejdéle (nepoužívá profit target, ale průběžně posouvaný stop-loss). Risk je pak řízen také obchodováním většího počtu akcií současně – systém drží až 25 akcií najednou, kdy do každé alokuje jen malou část kapitálu (podrobněji jsem systém popisoval například v článku Micro Breakout dva měsíce po spuštění).

Zcela konkrétní detaily svých vstupů zde z pochopitelných důvodů nesdílím, nicméně systém je extrémně jednoduchý. Vlastně každý den pouze:

• Skenerem projdu cca 20 000 akcií, které sleduji na amerických trzích.
• Vyberu ty, které mají odpovídající likviditu (obchodovaný denní objem) a jejichž cena aktuálně proráží dlouhodobé maximum.
• Otevřu až 25 pozic.
• U pozic sleduji posouvaný stop-loss a zavírám je v okamžiku, kdy jej zasáhnou.

Z testů vychází, že potenciál systému je generovat průměrný roční zisk 30–40 % zcela mechanickou cestou (časová náročnou při použití softwaru typu Amibroker je denně cca 5 minut práce).

V tuto chvíli obchoduji přístup živě 7 měsíců a dlouhodobé pravděpodobnosti se zatím potvrzují. Od spuštění systém vygeneroval zhodnocení 26 %, což vychází na 46 % anualizovaně. Maximální drawdownu byl zatím 10,5 %. Aktuální sharpe ratio je 2,18 při anualizované volatilitě 18,2 %.

Od spuštění v květnu 2020 systém zobchodoval 50 obchodů s úspěšností 50 %. Ovšem průměrném RRR 1 : 3 – průměrný zisk je přibližně 3x vyšší než průměrná ztráta.

Takto vypadá equity křivka živě obchodovaných obchodů při kapitálu 10 000 dolarů:

Na ní je zajímavé, že má poměrně nízkou korelaci s hlavními indexy. Zisky jsou tvořeny v situacích, kdy se najednou rozjede některá z nakoupených malých společností, která často posiluje o desítky procent. To se stává v situacích, kdy hlavní indexy rostou, ale i padají.

Výzvy, které jsem se strategií řešil:

• Některé nakoupené tituly prošly pohlcením jinou společností a např. se mění tickery. Pro přesné porovnávání s backtesty je vyžadována detailnější evidence obchodů a právě tento systém mě donutil přepracovat evidenci všech obchodů v portfoliu do databáze, o kterém jsem referoval v TechLabu v posledním příspěvku na téma aktuální trhy a výkonnosti strategií. Začínající obchodníky tak systém může rychleji provést všemi různými reáliemi, které se v trzích dějí.
• Pozornost je třeba věnovat exekucím příkazů. Ty já rád zadávám do trhu před jejich otevřením. Nicméně u málo likvidních tickerů není možné používat market příkazy a limity zůstávající často nevyplněné. Situaci jsem vyřešil speciálními adaptivními příkazy, které jsou u IB k dispozici. Určitě je u méně likvidních titulů potřeba neustále sledovat hypotetickou a reálnou výkonnost.

V každém případě se mi zatím jeví obchodování přístupu pro malé účty jako velmi nadějné.

Do následujícího tutoriálu TechLabu proto pro inspiraci připravím popis, jak konkrétně každý den skenuji 20 000 tickerů amerických akcií (a že to vůbec není náročné) a také, jak konkrétně zadávám exekuce. Tutoriál naleznete v tradičním archivu videí TechLabu.

Jeden z prvotních úkolů, které má před sebou každý obchodník, je získat funkční obchodní plán – obchodní strategii, kterou budeme následovat. Jak získávám inspiraci a vytvářím plány dnes já?

Proces vytváření obchodních strategií je pochopitelně tím snazší, čím více zkušeností máme. To, co na začátku vypadá jako extrémně náročný proces, se postupně začne jevit jako ta méně významná část tradingu.

Zde jsou mé tipy, pokud se v této oblasti potřebujete pohnout vpřed.

Základem úspěšného obchodování je především přijmutí reality, ve které se coby tradeři pohybujeme. Mj. je to fakt, že neexistuje svatý grál. Každá strategie má své slabé a silné chvilky. Důležité je řídit risk, protože jestli přijde zrovna období ztrát nebo zisků je ovlivněno náhodou, se kterou nic neuděláme.

V případě vytváření systémů se tak sám řídím následujícími pravidly:

• Hledám „dostatečně dobrou strategii“, nikoliv perfektní. Podrobněji viz Jak vytvořit dokonalý obchodní systém?.
• Líbí se mi spíše jednodušší systémy. Takové není třeba ani příliš optimalizovat.
• Obchodované myšlence potřebuji rozumět. Mj. proto, že se mi systémy lépe obchodují v jejich drawdownech.
• Příliš nesleduji risk profil jednotlivé strategie, ale přemýšlím o výkonnosti a risk profilu celého obchodovaného portfolia několika strategií. Stabilitu obchodování přináší jednoznačně až úroveň portfolia.
• Strategie začnu poměrně brzy v určité základní podobě obchodovat s menším kapitálem živě, což  v průběhu času vede k mnoha dalším nápadům, jak základní myšlenky posouvat dále.

A kde získávám inspiraci pro nové strategie?

Vesměs sleduji, co s úspěchem obchodují ostatní.

Zaměřuji se na obchodníky publikující výsledky systematických strategií, sleduji, co obchodují za trhy, jak přibližně vstupují, vystupují a jaké mají výsledky. Mnoho obchodníků strategie komentuje na svých blozích. Samozřejmě dále zkoumám výsledky strategií např. na striker.com nebo collective2.com

Důležité je rozumět tomu, že od funkční myšlenky obchodního plánu k reálné implementaci může být zejména z počátku náročná cesta. Protože pokud by bylo obchodování jednoduché, uspěl by v něm každý. Přitom naprostý opak je pravdou – drtivá většina začínajících retailových obchodníků hledá jednoduchá řešení a peníze prodělá.

Sám dnes všechny obchodní plány obchoduji v plně mechanické podobě. Tedy všechny obchodní myšlenky převádím do 100% systematických pravidel, které mohu otestovat na historických datech a následně obchodovat mechanicky (jen zadávám ručně signály na základně instrukcí počítače) nebo automatizovaně. Tuto cestu bych zpětně doporučil každému začátečníkovi, protože jakmile je hotová práce na implementaci strategie, samotné obchodování čas nezabírá a můžeme svou pozornost plně přesunout k vývoji dalších strategií (a jak jsme si řekli – konzistentní obchodování je záležitostí portfolií systémů). Nicméně rozchodit mechanické strategie od myšlenky k realizaci je z počátku náročná výzva a člověk musí vydržet.

Příkladem může být například Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě), kterou jsem na Finančníkovi popisoval v minulém článku. Sám tuto strategii dnes v jen nepatrně obměněné podobě obchoduji na živém účtu (říkám jí MR3000 a patrně ji budu v budoucnu v článcích zmiňovat) a jelikož jsem v minulém článku publikoval prakticky všechny podmínky strategie, jde jen o úsilí vše konkrétně implementovat.

A takto přesně postupuji na svém účtu. Naleznu podobné tipy, jako publikuji na Finančníkovi a pracuji na jejich implementaci. Coby naprostému neprogramátorovi mně rozchození první portfolio strategie trvalo asi rok a půl Samozřejmě ne každodenní práce, ale řekněme soustavného zkoumání odkud vše uchopit. Dnes mi trvá proces od myšlenky k implementaci strategie spíše týdny.

A jaká je tedy má hlavní rada v případě vytváření strategií?

Nebojte se inspirovat od ostatních.

Důležité je ale nezkoumat individuální strategie, ale raději portfolia. Například alespoň dvě strategie, které se určitým způsobem doplňují. Podívejme se opět na mean reversion strategii z minulého článku. Ta se de facto skládá ze dvou samostatných systémů – long strategie a short strategie. Jejich chování vidíme na backtestu v podobě zelené a červené linky:

Pokud bych zprvu testoval jen long strategii jako samostatný systém, patrně bych systém nikdy nenasadil živě, protože strategie má příliš dlouhé a hluboké drawdowny. Spolu se short strategií ale vzniká systém, který je již příjemně obchodovatelný (jeho equity křivku představuje na screenshotu šedá plocha).

Stejné je to s ostatními principy. Velmi dobře fungují strategie nakupující různé korekce v akciových indexech. Ovšem strategie mohou mít docela hluboké drawdowny, které vás patrně odradí od jejich obchodování. Stačí ale zkusit současně strategii kombinovat se strategií obchodující volatilitu nebo dluhopisy a rázem získáme úplně jiný obrázek.

Zvládnutí komplexnější implementace (například v podobě vyhodnocování několika strategií najednou) je zprvu náročnější, ale je to proces, do kterého se vyplatí čas investovat.

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.

Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.

A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.

Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.

Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.

Důvodů je řada.

Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.

Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.

Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.

S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).

Jak konkrétně může taková strategie vypadat?

Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).

Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.

Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.

Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.

Takto může vypadat například long obchod:

Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.

Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).

Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.

Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.

Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.

Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.

Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.

A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.

Ale už i tak je vidět, že:

• Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly.
• Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020).
• Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům.
• Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat.

Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.

Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.

Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.