Analýza portfolií pomocí open source projektu pyfolio

V každé praxi se člověk posouvá a hledá cesty, jak dělat věci lépe a efektivněji. V tomto videu ukáži jak obchoduji dnes a shrnu, kam jsem se za poslední roky posunul.

Ve videu používám jeden ze svých obchodních účtů u Interactive Brokers.
Postupně ukazuji, jak dnes analyzuji obchody a sleduji je jak přímo v obchodní platformě, tak pomocí indikátorů, které jsou pro mě důležité hlavně z pohledu řízení celkového risku.
Ve videu ukazuji hned několik obchodovaných systémů, se kterými pracuji plně mechanicky. Tedy následuji dlouhodobě otestované pravděpodobnosti.
Pokud hledáte inspiraci jak na podobné systémy, tak právě pro vás jsem připravil na 25.9.2020 webinář, kde budu předávat popis 7 mých obchodních systémů. Na bezplatné vysílání se můžete registrovat na této adrese (obsah bude dostupný pouze pro registrované).

Silným tématem posledního Trading Fora bylo obchodování (a také pronajímání) portfolií obchodních systémů. To je totiž jedna z nejsnazších cest, jak dosahovat v obchodování stabilních profitů. Zde je konkrétní ukázka, jak obchodování více systémů výrazně ovlivňuje celkový výsledek našeho úsilí.
Problém většiny nevydělávajících obchodníků je v tom, že se snaží najít „svatý grál“. Jediný přístup, s jehož pomocí budou konzistentně vydělávat. Potíž je ale v tom, že se v trzích nedá nic „s jistotou“ předvídat. Vše funguje jen na dlouhodobých pravděpodobnostech. To ale také znamená, že z krátkodobého pohledu (což může být v trzích doba i několika měsíců, u pomalejších systémů třeba i několik let) můžeme obchodovat systém, který je funkční, ale zrovna prodělává. Toto se stává zcela běžně. Krásný příklad jsem dokumentoval na Finančníkovi letos. Viz ztrátový průběh breakout strategie popsané na začátku roku a následný pohled na nová high, která jsem ukazoval ve screenshotu zde (poslední screenshot na stránce).
Toto úskalí bohužel mnoho traderů nedokáže překonat. Znovu a znovu se po prvních drawdownech pouští do obchodování nových přístupů a staré zahazují. Doufají, že tentokrát jim vše vyjde lépe. Třeba proto, že při vývoji nového systému získali krásnou historickou equity křivku, která ale díky přeoptimalizaci nemá šanci nabídnout stejnou charakteristiku do budoucna.
Řešení je přitom snadné. Obchodovat více systémů najednou. Ideálně takových, které spolu příliš nekorelují. A je jedno, jestli je obchodujete ručně nebo automatizovaně. Toto platí univerzálně.
Na Trading Foru jsem ukazoval jednu z cest, jak systémy vyvíjím pomocí automatizovaného workflow s využitím GSB. V rámci přednášky jsem pak demonstroval OOS průběhy několika takto vytvořených systémů. Zde nebudu duplikovat výklad (ten si účastníci mohou přehrát v archivu ) – z dnešního pohledu jde čistě jen o výklad principu obchodování portfolia (konkrétní zobrazované systémy sám neobchoduji).
Všechny systémy mají krásné historické equity křivky (byly vytvořeny automatizovaně). Mají ale rozdílné vývoje křivek po jejich vytvoření (tedy řekněme v živém obchodování). Jde o systémy obchodované na různých trzích, což většinou vede alespoň k částečné diverzifikaci.
Systému obchodujícímu trh e-mini S&P 500 se dařilo velmi dobře. Takový vývoj si pochopitelně každý přál u všech systémů:

V případě trhu e-mini Nasdaq zažil systém krásný start následovaný poměrně velkým propadem. Zisk nakonec byl, ale pokud by se trader zaměřoval jen na tento jediný systém, tak by bylo jeho následování náročné:

V plynu (Natural Gas) systém vydělal, nicméně hlavně na několika málo obchodech v momentech, kdy se v trhu zvýšila volatilita (systém obchoduje breakouty):

První systém obchodovaný na ropě měl krásný historický backtest, nicméně v živých trzích šel spíše do strany:

Druhý systém na ropě prošel dokonce velkým drawdownem:

Poslední z diskutovaných systémů v soje šel prakticky jen do strany:

Výše jsou ukázky typických průběhů obchodních systémů po nasazení. Někdy vyděláváme krásně, jindy to skřípe a jindy systém generuje ztráty. Bohužel dopředu nikdy nevíme, jak bude budoucnost konkrétně vypadat. Pokud bychom obchodovali výše uvedené portfolio šesti systémů, možná si řeknete, že bychom mohli zůstat jen u obchodování systému na ES, kterému se v poslední době dařilo nejlépe. Ale garantuji vám, že například v příštím roce tento může jít do drawdownu (po silné ziskové sérii to tak i bývá) a vystřelí jiný systém, který jsme vyřadili.
Řešení? V rozumné míře obchodovat více přístupů najednou. Tedy portfolio.
Podívejte se, jak by vypadala výkonnost jednoduchého portfolia vytvořeného z výše uvedených šesti systémů za poslední diskutovaný rok (kde bychom v každém systému obchodovali 1 kontrakt):


Rázem bychom získali „meta systém“ generující profity větší polovinu měsíců v roce. Roční zhodnocení kapitálu činí 42 % při 21% drawdownu z vloženého kapitálu. To jsou velmi dobré výsledky na to, jak hrozně vypadaly jednotlivé equity křivky. Započítány jsou přitom všechny poplatky i očekávané skluzy v plnění (2 ticky v trhu na každý obchod).
Toto je skutečně velmi důležitá lekce.
Svatý grál v tradingu člověk nikdy nenajde v jednotlivostech. Je potřeba se přenést přes to, že ne vše dokážeme v obchodování předvídat a ovlivnit. A že systémy mají dobré a horší období. A že je třeba vše řídit na „vyšší úrovni“ – tedy na úrovni portfolia kombinujícího více výhod dohromady. Pochopitelně není třeba využívat hned futures vyžadující vyšší kapitál. Portfolia lze dělat i v levnějších trzích, třeba typu ETF nebo akcie. Volba trhů není tak důležitá. Podstatný je posun v myšlení, kdy se nezaměřujeme na jednotlivosti, ale na řízení, obchodování a rozvoj celku.

Vypilovat jediný obchodní přístup nebo se v trzích raději více rozkročit? Jedno z nejdůležitějších témat, které je třeba vyřešit, aby se mohly dostavit konzistentní profity.
Obchodování opravdu nemusí být přehnaně komplikované a těžké.
Mnoha obchodníkům ale dlouho trvá přijmout skutečnou realitu trhu.
Tou je především fakt, že v trzích neexistují snadné peníze bez risku. Neexistuje a nelze se naučit nějaký „jednoduchý pattern“, kterým by se dalo v trzích trvale vydělávat a tahat z trhů peníze jako z bankomatu.
Nejde to už z principu. Klasický krátkodobý trading, jak si jej představuje většina retailových obchodníků, spočívá v nalezení a využití určité výhody (edge) nad jinými obchodníky. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud na nějaké situaci generujeme zisk, někdo jiný přijímá ztrátu. V anglickém světě naleznete pro tento typ obchodování běžně název „alfa obchodování“. Generování tzv. alfy představuje právě vytváření zisků nad rámec toho, co poskytují trhy sami o sobě.
Systémy a patterny vedoucí ke generování „alfy“, tedy pracující s určitou výhodou, jednoznačně existují. A z krátkodobého pohledu je jich poměrně dost. Prakticky s každým nástrojem technické analýzy lze vytvořit funkční systém mající určitý edge. Ten bude mít ale omezenou životnost. Velmi často proto, že je navázán na určitou celkovou situaci v trhu (například volatilita vycházející z určité politické situace atd.). A především proto, že pokud by byl robustnější, dříve či později jej začnou objevovat další a další obchodníci a edge svými obchody doslova vyzmizíkují.
Mnoho obchodníků hledající svatý grál je proto uvězněno v trvalém kruhu. Hledají fungující jednoduché „alfa“ výhody, které ale v trzích nejsou. Jsou frustrovaní tím, že jedno období funguje dobře jeden systém využívající třeba reverzní patterny, v jiném období fungují spíše trendové přístupy a podobně.
Důležité je zdůraznit, že v trzích se vydělává i dalšími principy. V nich zjednodušeně řečeno můj zisk neznamená automaticky ztrátu jiného obchodníka. Příkladem může být držení nějaké akcie poskytující dividendy, držení měn nebo výpisy opcí. Tam coby obchodníci vyděláváme především na tom, že jsme placeni za risk vycházející z držení daného instrumentu.  A jsme-li placeni za risk, je třeba se reálně připravit na to, že risk v dané situaci je a dříve nebo později mu budeme čelit (toto bývá pro mnoho obchodníků složité akceptovat, protože reálně se risk může projevit třeba až po mnoho letech vydělávání s daným přístupem, kdy už je obchodník v daném stylu velmi sebevědomý a neopatrný – viz například článek Pozor na černé labutě). Hodně obchodníků si bohužel myslí, že dokáže charakteristiku daného stylu obchodování nějak přelstít – tj. například „vyfiltruje“ indikátory situace, kdy v trhu hrozí risk, a tím se mu vyhne. To je však naivní.
Vesměs jakýkoliv běžný obchodní přístup tak bude mít svá dobrá a špatná období. Jejich charakter se bude dost lišit podle toho, o jaký typ obchodování jde.
Toto jsem se v trhu naučil já:
Je potřeba přijmout skutečnou povahu obchodovaných strategií. Například vypisování opcí bude generovat menší zisky s vysokou úspěšností a občasnou větší ztrátou. Reverzní strategie obchodující pro menší profity podobně. U trendových obchodů budu mít zase nižší úspěšnost, tj. hodně ztrát a občasné větší profity. Jakákoliv „alfa“ strategie pracující s edge dříve nebo později o svůj edge přijde a je potřeba se neustále adaptovat. Strategie generující profity z držení trhů v sobě mají odpovídající risk (z něhož plyne má odměna). Je potřeba počítat s tím, že čas od času se dostaví situace, kdy risku budu přímo čelit. Současně je v trzích potřeba trpělivost a dlouhodobě přístupy obchodovat v neměnné podobě, aby se edge projevil. Ve všech přístupech musím být tak připraven procházet nejen ziskovými, ale i ztrátovými obdobími. Jedinou rozumnou cestou, jak dosahovat stability, je přístupy kombinovat. Snažit se je skládat na účtu tak, aby se doplňovaly. Je dobré maximálně rozkládat risk – například pokud obchoduji strategii s optimalizovanými parametry, často obchoduji několik verzí s různými parametry (nevsázím všechny peníze na jednu sadu optimalizovaných parametrů, neboť netuším, které parametry budou nejlépe fungovat do budoucna). Hlavní pozornost u „alfa“ strategií směřuji na celkovou správu portfolia (jednotlivé strategie by neměly mít příliš velkou váhu v portfoliu, pokud se strategiím nedaří, tak je vyřazuji atd.). Pokud nejste o diverzifikaci přes různé strategie úplně přesvědčeni, tak přemýšlejte o následujícím: každá strategie (automatická, diskréční) bude v reálném obchodování procházet jednou vyššími drawdowny, než jsme měli natestováno. Je to mj. proto, že v testech jsme vesměs optimističtí (už jen z důvodu, že systémy s opravdu vysokými drawdowny vyřadíme hned poté, co statistiky uvidíme). Musíme být proto připraveni vyšší drawdowny na živém účtu překonat, protože jen tak se dostaví případné další profity. Současně ale čelíme nejistotě – trhy se mění, edge je v trhu velmi nestálý (přičemž s nástupem různých metod „umělé inteligence“ se vše neskutečně zrychluje) a nikdy nevíme, jestli strategie edge ještě má. Budeme-li mít jedinou strategii, může se stát, že jednoduše odevzdáme ve výrazném drawdownu do trhu zpět veškeré profity.
Jistě, můžete doufat, že v trhu objevíte trvalý edge, metodu s dlouhodobě nadstandardním poměrem odměny/risku nebo v sobě výjimečnou schopnost, jak tak říkajíc „nejvíce ztrácející obchody filtrovat“.
Ale mnohem realističtější je přijmout fakt, že toto není v lidských silách a připravit se na dlouhá období možného propadu jedné strategie. A takové se reálně mnohem lépe překonávají tím, že se v trhu „rozkročím“ přes více nekorelujících principů a strategií. Což pochopitelně nemusí být nějak zásadně komplexní. Už jen dvě nekorelující strategie vycházející z různých tržních principů (klidně diskréčně obchodované) představují diverzifikaci.