Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Daně


marek

Doporučené příspěvky

Dobry den Rendo,
me jste urcite neurazil, prave naopak. V prvni fazi [papertradingu] dane nikoho trapit nemusi [to vsak neznamena, ze je spatna jakakoliv osobni iniciativa]. Pri zakladani uctu u brokera je dobre spojit se s ucetni a domluvit se na dokladech, ktere uchovavat pro danove potreby, coz se da vyresit za jednu navstevu. S narustajicim profitem si urcite kazdy sam urci, kolik casu venuje reseni danovych otazek. Dane jsou, bohuzel, nemilou soucasti kazdeho podnikani:-))

Mnoho uspechu!!

Libic

Link to comment
Sdílet pomocí služby

  • Odpovědí 125
  • Vytvořeno
  • Poslední

Nejaktivnější diskutující

Nejaktivnější diskutující

"(dani se 15% a neplati se soc a zdrav mam pocit)"
- pokud nejste zamestnany nebo vedeny na pracovnim urade, tak zdravotni platite vzdy. Je Vasi povinnosti prihlasit se k placeni zdravotnich odvodu do 8 dnu ode dne ukonceni zamestnani at jste podnikatel - Fyzicka osoba ci mate cinnost pozastavenu.
- u socialniho je otazka, jake mate prijmy. Pokud jste zamestnany, pak Vas to nemusi trapit. Pokud jste podnikatelem - Fyzicka osoba, pak zalezi na Vasich prijmech za predchozi rok. Pokud mate ukonceny ZL, plati se pouze zdravotni. V pripade neplaceni socialnich odvodu se Vam toto obdobi nepocita do duchodoveho vymeru [nechci zde resit hodnotu a smysl duchodoveho vymeru].
U spolesnosti s.r.o. a jinych je vse samozrejme trosku jinak.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Ahoj, já na burze neobchoduju, ale jsem účetní a známý mě požádal o radu ohledně zdaňování těchto obchodů. Takže jsem hledala na internetu a našla i tuhle diskuzi. Zatím jsem došla k těmto závěrům:

Obchodování s komoditami je vlastně obchodování s cennými papíry, resp. deriváty.
Zdanění je odlišné podle toho, zda obchoduje OSVČ - podnikatel nebo nepodnikatel - soukromá osoba.

1. OSVČ = příjmy zdaňuje podle § 7 zákona o dani z příjmu (ZDP). Z toho vyplývá, že ztrátu dosaženou v 1 roce si může odečíst ve třech následujícíh letech.
Problémem je v tomto případě také oceňování, ale to už je fakt dost složité.

2. Soukromá osoba = příjmy zdaňuje podle § 10 ZDP. Pokud má v jednom roce ztrátu, už si ji nikdy nemůže odečíst. (Výdaje v § 10 se vždy uplatňují jen do výše příjmů.)
Pokud ale dosáhne zisk, neplatí z něj sociální ani zdr. pojištění (to se platí jen z příjmů podle § 7).

Co se týká výdajů, lze v obou případech uplatnit pouze "výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů." Tedy rozhodně ne výdaje za PC, intertnet, literaturu apod.
Cena pořízení derivátu je výdajem až v okamžiku jeho prodeje - tedy pozor na přelomu roku.

Co se týká přepočtu cizích měn: Podnikatel používá kurzy podle účetních předpisů (může to být denní kurz ČNB, pevný kurz, případně i jednotný kurz, pokud vede daňovou evidenci), nepodnikatel vždy tzv. jednotný kurz, který vyhlašuje MF vždy následující rok v polovině ledna.

Příjmy se vždy zdaňují v ČR i když jsou dosaženy na burzách v zahraničí. Jestli jsou tyto příjmy zdaňovány i zemi zdroje netuším, teoreticky je možné, že už je z nich stržena nějaká srážková daň. Ale to může být v různých zemích různé.

To je asi tak všechno, co jsem zatím zjistila, ale protože jak jsem říkala sama neobchoduju, je možné, že se v praxi vyskytnou situace, které já netuším.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

zdravím Vás,

kompletně bych souhlasil, až na jednu maličkost, a to je: "výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu". K tomu abych nakoupil, nebo prodal, potřebuji software (grafy, platforma) a připojení k internetu. Zatím jsem s tím neměl problém. Nevím, jak je to u bodu dva. Proto jsem také založil účet jako OSVČ. Vše, co je prokazatelně potřeba k vytvoření zisku dávám do nákladů. Stejně tak i ztrátu, která může na začátku přijít. U akcií se mi to v začátcích podařilo také. Mimochodem připojení k internetu a PC je už dnes myslím základní výbava podnikatelů a živnostníků, takže dát do nákladů tyto dvě věci, je snad samozřejmost.
Dík za příspěvek

Bohdan

Link to comment
Sdílet pomocí služby

bolija Napsal:
-------------------------------------------------------
> zdravím Vás,
>
> kompletně bych souhlasil, až na jednu maličkost, a
> to je: "výdaje související s uskutečněním prodeje
> a platby za obchodování na trhu". K tomu abych
> nakoupil, nebo prodal, potřebuji software (grafy,
> platforma) a připojení k internetu.
***Z toho, co píšete soudím, že jste své příjmy a výdaje danil pod § 7. Ale tom případě byste měl mít nějaký ŽL. Problém je ale v tom, že tato činnost - obchodování s komoditami - není živností (zatím). Nemůžete si tedy uplatňovat výdaje podle celého § 24 ZDP, ale musíte se řídit pouze odstavcem tohoto §, který upravuje uplatňování výdajů při obchodování s deriváty. Někdo sem už tento odstavec kopíroval, ale ještě jednou:

"zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty, {95} a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období."

Čili můžete si uplatnit jako výdaj pouze výdaje/náklady na deriváty - a to rozhodně není počítač apod.

Zatím jsem s
> tím neměl problém.
***Ano, to Vám věřím. Ale mohl byste ho mít při první kontrole, která bude vědět o co jde. Je fakt, že zatím se to nestává. Zejména v Praze. Ale od kolegů vím, že v okrajových částech republiky jsou FÚ mnohem přísnější a i odborně jsou na tom lépe, než ti pražští. Nejpřísnější jsou na severní Moravě a v jižních Čechách.

Nevím, jak je to u bodu dva.
> Proto jsem také založil účet jako OSVČ. Vše, co je
> prokazatelně potřeba k vytvoření zisku dávám do
> nákladů. Stejně tak i ztrátu, která může na
> začátku přijít. U akcií se mi to v začátcích
> podařilo také.
****
Když si pozorně přečtete odstavec, který jsem okopírovala, tak v něm se píše, když to přeložím: Pokud máte v prvním roce ztrátu z obchodování s deriváty, můžete si uplatnit výdaje jen do výše příjmů - tzn. můžete se dostat na nulu, nikoli do záporných čísel, tedy daňové ztráty. Pokud máte 2. rok zisk, můžete si uplatnit ztrátu (=výdaje neuplatněné v 1. roce) z 1. roku tak, abyste se dostal na nulu. A tak dál. ..Ale pokud do 3 let nevytvoříte zisk, ztráta z 1. roku Vám propadá.

Mimochodem připojení k internetu a
> PC je už dnes myslím základní výbava podnikatelů a
> živnostníků, takže dát do nákladů tyto dvě věci,
> je snad samozřejmost.
*******
No právě, jenže Vy nejste podnikatel ani živnostník, tedy pokud nemáte vedle obchodování s komoditami ještě jinou živnost. Pak tyto výdaje samozřejmě uplatníte v rámci této jiné živnosti.

Nechci Vám brát iluze, ale čekat od našich daňových zákonů samozřejmost a logiku je poněkud utopické :-))



Link to comment
Sdílet pomocí služby

Díky za reakci. Nevím, jestli jsem vše správně pochopil, neboť toto jsou již podrobnosti, do kterých vidí můj daň. poradce, ne já.
Jen chci podotknout, že daňová kontrola u nás probíhá prakticky pravidelně každé tři roky. Bohužel nejsem šťastlivec, který ji ještě od revoluce neměl.

Abych to shrnul. Po 1. roce obchodování s akciemi, jsem vyrobil ztrátu, kterou jsem následně odepisoval. Zda to bylo postupně, to netuším, ale již druhý rok jsem slušně profitoval, takže jsem ztrátu z minulého roku odepsal až z následného zisku z akcií ? Pouze jsem netušil, že ztráta z těchto obchodů nejde zahrnout do celkového výsledku firmy. Vždy jsme se s poradcem bavili o tom, že se akcie musí zahrnout do majetku firmy, pokud je z firemního účtu budu obchodovat. Proto jsem se domníval, že si také můžu odepisovat akciové ztráty ze zisků firmy – pokud jsem dobře pochopil, tak to není možné ! Díky za info. a za tuto informaci se omlouvám !!!


Tady bych ještě moc poprosil o informaci, jakým procentem se daní tento příjem:

2. Soukromá osoba = příjmy zdaňuje podle § 10 ZDP. Pokud má v jednom roce ztrátu, už si ji nikdy nemůže odečíst. (Výdaje v § 10 se vždy uplatňují jen do výše příjmů.)
Pokud ale dosáhne zisk, neplatí z něj sociální ani zdr. pojištění (to se platí jen z příjmů podle § 7).

Psal jsem „Mimochodem připojení k internetu a PC je už dnes myslím základní výbava podnikatelů a živnostníků, takže dát do nákladů tyto dvě věci, je snad samozřejmost“.

-toto je samozřejmě myšleno u 1. bodu. V případě bodu 2, nesmíte dát do výdajů prakticky nic. Je to tak?



Co se týká výdajů, lze v obou případech uplatnit pouze "výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů." Tedy rozhodně ne výdaje za PC, intertnet, literaturu apod.

-omlouvám se, ale tento odstavec mi stále není jasný. Co to jsou konkrétně "související výdaje s... ???? - každý tomu rozumí trošku jinak.
Pokud budu chtít koupit akcie, nebo komoditu, bez placených dat, grafu a připojení na internet to jednoduše nejde (např. intradenní obchodování). Jsou i platformy, které v sobě zahrnují placená data, případně i grafy. Na té platformě musíte kliknout, abyste nakoupila danou akcii, nebo komoditu, takže ji musíte prostě mít. Bez toho by nedošlo k uskutečnění, takže to s tím souvisí, nebo ne?. Že jsou data a platforma někdy rozdělená bych už neřešil, protože je to docela složitá problematika pro pracovníka FÚ.
Pro zasvěcené, např. TNT program se dá považovat i za prostředek k získání cen, nebo pohybu ceny v klasickém obchodě. Pokud obchodujete fyzicky s cukrem, masem, zlatem, atd., musíte jednoduše analyzovat světovou cenu a nutně ho k tomuto obchodu potřebujete. Ale to jsme trošku mimo.
Co se týče literatury, tam opravdu nevím.

Myslím, že je také nutné přihlédnout k lokalitě, jak jste psala. Mám více firem na různých stranách republiky a neustále se setkávám s rozpory v naprosto shodných záležitostech. Nikdo z FÚ to nikdy nedokázal vysvětlit.

Zdravím Bohdan

Link to comment
Sdílet pomocí služby

> Tady bych ještě moc poprosil o informaci, jakým
> procentem se daní tento příjem:
>
> 2. Soukromá osoba = příjmy zdaňuje podle § 10 ZDP.
> Pokud má v jednom roce ztrátu, už si ji nikdy
> nemůže odečíst. (Výdaje v § 10 se vždy uplatňují
> jen do výše příjmů.)
> Pokud ale dosáhne zisk, neplatí z něj sociální ani
> zdr. pojištění (to se platí jen z příjmů podle §
> 7).
*****Daní se spolu se všemi ostatními příjmy progresívní sazbou. Nemůže se tedy použít samostatný základ daně a sazba 15 nebo 20 %.


. V případě
> bodu 2, nesmíte dát do výdajů prakticky nic. Je to
> tak?
*****V § 10 jsou výdaje definovány takto:
"U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů."
A trochu to je upřesněno v Pokynu D-190 MF:
"Výdaje související s pořízením a prodejem cenných papírů (např. poplatky obchodníkovi s cennými papíry, poplatky organizátorovi veřejného trhu s cennými papíry)."

Takže to vymezení výdajů pro § 7 i 10 je vpodstatě shodné. Opravdu jsem přesvědčena, že jiné výdaje než ty, které se vztahují ke konkrétnímu prodeji nelze uplatnit (podle současného textu zákona už jen k prodeji!, nikoli k pořízení - i když poplatky související s pořízením zase vstoupí do pořizovací ceny CP a tím se dostanou do výdajů touto cestou).



> Jsou i platformy, které v sobě zahrnují placená
> data, případně i grafy. Na té platformě musíte
> kliknout, abyste nakoupila danou akcii, nebo
> komoditu, takže ji musíte prostě mít. Bez toho by
> nedošlo k uskutečnění, takže to s tím souvisí,
> nebo ne?. Že jsou data a platforma někdy
> rozdělená bych už neřešil, protože je to docela
> složitá problematika pro pracovníka FÚ.

****K tomuto se nevyjádřím, jak jsem psala, sama neobchoduju a tak to těžko můžu posoudit. Asi při případné kontrole bude hodně záležet na tom, co kdo dokáže "okecat". Alespoň do té doby, než se to tetky na FÚ naučí.


Pokud obchodujete fyzicky s
> cukrem, masem, zlatem, atd., musíte jednoduše
> analyzovat světovou cenu a nutně ho k tomuto
> obchodu potřebujete.
****Jak už jsem jednou psala, tohle nemůžete srovnávat. Uplatňování výdajů u činnosti, na kterou máte ŽL je jiné, než u obchodů s CP.


Link to comment
Sdílet pomocí služby


> Abych to shrnul. Po 1. roce obchodování s akciemi,
> jsem vyrobil ztrátu, kterou jsem následně
> odepisoval. Zda to bylo postupně, to netuším, ale
> již druhý rok jsem slušně profitoval, takže jsem
> ztrátu z minulého roku odepsal až z následného
> zisku z akcií ? Pouze jsem netušil, že ztráta z
> těchto obchodů nejde zahrnout do celkového
> výsledku firmy.

****Ještě jsem zapomněla reagovat na toto, jak teď pořád řeším jen ty komoditní obchody.

Takže s akciema je to jinak:
Do roku 2001 se u akcií a všech ostatních CP postupovalo stejně, jako dnes u derivátů - tj. ztrátu bylo možné odečíst jen od případného zisku během dalších 3 let.
Od roku 2002 byla změna - ztráta z obchodu s CP se mohla uplatnit přímo a to platí dodnes s výjimkou derivátů.
Cca od roku 2003 nebo 2004 (teď si nejsem jistá) je pak v zákoně o dani z příjmu extra odstavec zg) který tu byl již kopírován, a který se týká jen derivátů, tedy komoditních obchodů, a ten znovu zavádí způsob uplatňování ztráty jen do výše zisku a uplatňování ztráty v následujících 3 letech.



Link to comment
Sdílet pomocí služby

Prosím ještě upřesnění!
Během roku vedle úspěšných obchodů bude také řada ochodů neúspěšných - ztrátových. Tomu se nevyhne žádný obchodník a výsledek určí statistika - na konci roku odečtu ztráty od příjmů a vyjde mi zisk.

Co se v tomto případě rozumí tou ztrátou, kterou si můžu odečíst od ZDP? Je to:
a) součet všech ztrátových obchodů za uplynulý rok nebo
b) je to záporný výsledek rozdílu mezi celkovými příjmy a součtem všech ztrátových obchodů nebo
c) je to částka o kterou se celkově zmenšil můj účet?

Uf!! :S Snad jsem nikomu nezamotal hlavu.
Mirek

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Mirek Napsal:
-------------------------------------------------------
> Prosím ještě upřesnění!
> Během roku vedle úspěšných obchodů bude také řada
> ochodů neúspěšných - ztrátových. Tomu se nevyhne
> žádný obchodník a výsledek určí statistika - na
> konci roku odečtu ztráty od příjmů a vyjde mi
> zisk.
>
> Co se v tomto případě rozumí tou ztrátou, kterou
> si můžu odečíst od ZDP? Je to:
> a) součet všech ztrátových obchodů za
> uplynulý rok nebo
> b) je to záporný výsledek rozdílu mezi
> celkovými příjmy a součtem všech ztrátových
> obchodů nebo
> c) je to částka o kterou se celkově zmenšil
> můj účet?
>
> Uf!! Snad jsem nikomu nezamotal hlavu.
> Mirek
*************
Tak vidím, že rozhodně nemám dar něco vysvětlovat :-((
Tak ještě jednou:
Předpokládám, že obchodujete na komoditní burze a ne s akciemi nebo jinými klasickými CP.
Dále předpokládám, že nemáte ŽL nebo jiné příjmy z podnikání, takže daníte pod § 10 - ostatní příjmy.
Sečtete všechny příjmy a všechny výdaje.
(Ideální by bylo si vytisknout pohyby na Vašem účtě, který máte u Vašeho brokera/brokerů - ale opravdu nevím, jak to ve skutečnosti vypadá).
Do daňového přiznání uvedete zjištěné příjmy a zjištěné výdaje. Vyplňujete tabulku č. 3 v Příloze č. 2 k daňovému přiznání. Do dalších výpočtů daně ale z této tabulky převádíte jen kladný výsledek nebo nulu. K záporné hodnotě se nepřihlíží. O ztrátu z obchodování s CP a deriváty si nemůžete snížit základ daně z ostatních příjmů (zaměstnání, podnikání apod.) a to ani v následujících letech.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

  • 1 month later...

Ja bych měl možná doplňující dotaz. Řekněme, ze mám normální zaměstnání. Udělám si živnostenský list na živnost, hmm, třeba na Investiční poradenství, abych si teda ještě po večerech přivydělal. Jak se tedy celá situace bude daňově vyvíjet, když platím zdravotní a sociální pojištění ve svém zaměstnání, zároveň budu na živnost nakupovat knížky, platit internet, tzn. budu zde zatraceně ve ztrátě(nepředpokládám že bych našel mnoho zoufalců ochotných mi zaplatit za moje rady, když vlastně potřebuji poradit sám), ale zárověň budu na živnosťák obchodovat s komoditami a v komoditách budu hezky v plusu. To se to nakonec všechno vzájemně pokrátí při daňovém přiznání? Děkuji za odpověď.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Martine,
daňová problematika dokáže být v naší zemi hodně složitá a komplexní, a těžko vám může někdo ve fóru takhle zpatra poradit, jak si to máte ve Vašem konkrétním přiznání všechno nastavit. Rozhodně doporučuji se obrátit na profesionála = daňového poradce, zaplatíte mu pár tisíc, dostanete razítko a máte jistotu, že máte vše v pořádku, což se v této oblasti určitě vyplatí.
Petr

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Hezký den,
ještě mi k otázce daní dovolte takovou mojí osobní malou obecnou vsuvku – stejně jako se při psaní smluv obracíme na právníky, tak daňové věci doporučuji konzultovat s daňovými specialisty – tj. daňovými poradci. Je fajn, že na internetu jsou k dispozici rady, co a jak zaúčtovat, co si můžete a nemůžete dát do nákladu, ale v konečném důsledku pak vše závisí na tom, jak se konkrétní postup obhájí před konkrétním pracovníkem konkrétního Finančního úřadu. Toto platí obecně, ne pouze u komoditního businessu – ten je specifický pouze tím, že je méně obvyklý než např. „zprostředkování služeb“ a proto zde můžete narazit na více paradoxů a otazníků. Opravdu se může stát, že to co někde bude ok, jinde bude problém. Je to jako u právníků – každý vám před začátkem sporu vysvětlí jak zcela jistě „vyhrajete“, ale realita může být odlišná. I daňový poradce se může mýlit, nebo se nakonec „neshodnout“ s FU, ale rozdíl je ten, že daňový poradce je pojištěn, takže škoda (=penále) se pak platí z jeho pojistky. V případě, že špatně aplikujete nějakou radu „z internetu“, budete všechno platit ze svého.

Toť asi tak. Jsem upřímně moc rád, že existují odborníci typu Kiša, kteří věcí rozumí a najdou si čas poradit ostatním. Všichni tak mohou získat základní představu „jak to asi tak funguje“ a případně být informovaným partnerem před svým daňovým poradce. Ale probůh vidíte to každý den v TV Nova, jak dopadají lidé, co jsou si sami svými právními poradci a stejné je to v daňové oblasti – užívejte si risku v trzích, ale daňové přiznání si nechte sestavit za pár tisícovek daňovým poradcem s kulatým razítkem a máte klid a stres si můžete nechat na obchodování ....
Petr
Finančník.cz

Link to comment
Sdílet pomocí služby

V tom s vámi plně souhlasím. Nejde o to dělat si daně sám. Daňový poradce je dobrá volba.
Ale každý by měl předem vědět do čeho jde, co je daňově uznatelné a co nikoliv, jak vysoké daně může očekávat, zda musí platit sociální a zdravotní pojištění měsíčně zálohově či nikoliv atd. Prostě je nutno mít základní představu o tom kolik asi mu daně a pojištění užerou z jeho pracně nabytých zisků. Vzít v březnu krabici od bot plnou dokladů a přinést ji k daňovému poradci může být značně zpozdilé a může přinést velmi nepříjemná překvapení a to zvláště pokud komodity nejsou jedinnou podnikatelskou aktivitou (Martin uváděl, že kromě toho má ještě živnost investiční poradenství + řádné zaměstnání). Pak je základní daňová gramotnost přímo nezbytnou nutností.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Návštěvník
Téma je uzavřené.

×
×
  • Vytvořit...