Další díly tématického seriálu :

Vyhledávání v článcích
Tip na knihu


Jak na...

Přímá cesta k informacím

Psychologie úspěchu 6: nový pohled na chyby


Člověk je zajímavý tvor. Na jednu stranu touží po dokonalosti, touží se stát dokonalým ve všem a za každou cenu. Na druhou stranu není příliš schopen učit se z vlastních chyb. Dnes bych vám rád nabídnul nový pohled na chyby a jak z nich udělat hnací motor nejenom pro trading.

Za svůj život jsem poznal pár lidí, kteří se narodili v určité záležitosti jako géniové, nebo, můžete tomu říkat třeba, že se narodili s darem od Boha. Jsou to lidé, kteří se zkrátka a dobře pustili do určité činnosti a ta jim jako mávnutím kouzelného proutku prakticky okamžitě šla. Tací lidé mě vždy fascinovali, udivovali a co si budeme nalhávat, způsobovali mně mnoho frustrace. Také bych si přál ovládat okamžitě cokoliv do čeho se pustím!

Na druhou stranu, při studiu podobných lidí jsem poměrně rychle pochopil, že tito lidé tvoří naprostou výjimku a jeden by se měl tímto přestat hodně rychle znepokojovat. Já osobně patřím k lidem, kteří cokoliv dosáhli, to měli vydřené. Tvrdě vydřené. Potem, krví a nekonečnou prací i nekončící ubíjející frustrací. Kvůli těm pár šťastlivým jedincům jsem měl vždy pocit, že pouze já to mám vždy tak moc složité – ale velmi brzy se ukázalo, že takto to má vždy složité naprosto každý. Tedy s onou výjimkou pár jedinců. A co více, velmi brzy jsem zjistil, že i řada z těch, které jsem považoval za „vyvolené“, dokazují svůj výjimečný um opět jen a jen díky tvrdé dřině! Pamatuji si například, jak jsem před lety viděl v televizi záznam představení slavné tanečnice Isadory Duncan. Byl jsem uchvácen jejími tanečními prvky, které byly naprosto originální a podobné svět rozhodně nikdy předtím neviděl. I obyčejný laik musel smeknout a poklonit se před mistrovstvím nápadů (například si pamatuji neuvěřitelně působivé taneční vyobrazení jízdy parní lokomotivy!). Měl jsem v té době Isadoru za Bohem obdařené dítě. Pak jsem ale jednou viděl dokument, ve kterém Isadora povídala právě o onom výstupu „parní lokomotivy“. To, co vypadalo tak samozřejmě a přirozeně trénovala Isadora několik měsíců, každý den několik hodin! Ukázalo se tedy, že zkrátka a dobře bez dřiny a potu většinou nic nejde. O tomto faktu jsem byl postupem času více a více utvrzován. Co mně však nikdy nešlo do hlavy bylo proč. Proč než se člověk něco naučí musí udělat tolik chyb a prolít tolik krve? Proč je to vždy tak těžké? Nejsem žádná studnice odpovědí a do sebemenší moudrosti mám hodně daleko. Ale troufám si říci, že pro sebe samotného jsem si odpověď na tuto otázku nakonec přeci jenom našel.

Než se pohnu k jádru podstaty, je třeba říci, že jsem člověk, který velmi hluboce věří v sílu myšlenek. Patřím k těm, co na 1000% věří, že člověk může dokázat cokoliv, pokud si to dostatečně vytvoří ve své hlavě. Můj život byl vždy takový – vždy jsem dosáhnul čeho jsem chtěl, ale vždy to začalo v mých myšlenkách, dále přešlo v prvotní činy, pokračovalo trpělivostí a dřinou a skončilo většinou tam, kde jsem si představoval.

Aby toho nebylo málo, patřím k těm lidem, kteří věří v určité „vyšší principy“. V mém případě velmi silně věřím, že všechno kolem nás je jenom energie (což jen tak mimochodem je) a že právě myšlenkami vyvíjíme energii, která je vyslána do vesmíru, aby záhy přišly potřebné odpovědi nebo potřebné okolnosti, které mě dostanou tam, kam jsem si ve své mysli předsevzal. Někdo nazývá vyššími principy jako „Bůh“ – já jsem však přesvědčením ateista, takže pro mě je zkrátka vyšší princip celý vesmír, nebo si to nazvěte jak chcete.

Jak už jsem řekl, v životě jsem si ověřil, že skutečně funguje spojení mezi vámi a vesmírem. Pokud svými myšlenkami vytvoříte energii, která do vesmíru pošle informace o tom, co chcete a co si přejete, a pokud si za tím budete stát dostatečně dlouho a tyto myšlenky stále posilovat, časem se vaše myšlenky zhmotní a k vám přijde to, co jste si vytvořili v hlavě.

Otázka ale zní, proč to vždy trvá tak dlouho a proč to stojí tolik chyb.

Mnoho lidí bohužel chápe a vidí chyby jako něco špatného a nechtěného. Nevidí je jako nástroj vývoje vpřed, ale jako své vlastní selhání, svou neschopnost a nedokonalost.
Pojďme si ale položit trochu filosofickou otázku: jak bychom mohli dělat všechno dobře, kdybychom neznali protipól – tj. dělat věci špatně?

Ke každé věci musí existovat protipól: pokud je černá, musí být bílá. Pokud je plus, musí být mínus. Pokud je studené, musí být horké. Jedno bez druhého nemůže fungovat - pokud by neexistovalo bílé, nebylo by černé. Pokud by neexistovalo horké, nevěděli bysme, že existuje i studené (kdyby existovalo jenom studené, jak bychom věděli, že je to studené, když jsme nikdy nepoznali a nezakusili že může existovat také teplé?). Protipóly jsou tedy nutné a pokud chceme něco dělat dobře, musí existovat i způsob, jak to dělat špatně.

Nyní, pojďme dál a definujme si další důležitou skutečnost v tomto principu – co je dobře pro jednoho, může být špatně pro druhého a naopak. Řekněme, že se chceme naučit obchodovat na burze. Chceme dělat vše dobře, ale jak víme co je dobře? Pokud já budu tvrdit, že je dobře že jsem nyní vstoupil do dlouhé pozice, bude zde vždy 1000 lidí, kteří budou ze svého pohledu vidět tento čin jako špatný. Proč? Protože každý z nich pracuje s jiným obchodním systémem, má jiný styl obchodování a vidí obchodní příležitosti jinde a jinak. Z toho tedy plyne, že obecné dobře a špatně neexistuje. (Samozřejmě existují určitá zažitá dogmata, která tvrdí opak, ale jsou to opravdu jen dogmata, protože nikdo na celé zemi nemá patent na to, co je dobře a co špatně, i když se často mnozí snaží tvrdit opak).

Co však existuje na 100% je individuální vnímání každého člověka co je pro něj osobně dobře a špatně. Každý člověk, každá osoba na této planetě má svůj vlastní žebříček hodnot toho, co je dobře a co špatně. Takový žebříček slouží jejich vlastním cílům. Pokud chce tedy někdo něco dokázat – cokoliv – musí si vytvořit nejprve určitý vnitřní žebříček hodnot toho, co je pro jeho cíl dobře a špatně. Opět zde podotýkám – není tím myšleno převzít „obecné“ a dogmaticky zažité žebříčky hodnot toho co je dobře a špatně od někoho jiného nebo od společnosti – jde o to najít si ten vlastní, zcela individuální, který slouží jen a jen naší osobě a především pak našemu cíli.

Takovýto žebříček vnitřních hodnot co je špatně a co dobře pro náš daný cíl je možné vytvořit jediným způsobem – osobními prožitky dané věci. Tj., pokud si chceme dát určitý cíl, musíme okamžitě začít podnikat prvotní, jakékoliv kroky k jeho dosažení. Bez akce není reakce ani posun vpřed. Každý takový krok je pak zkušenost, která definuje a postupně nám odhaluje a ukazuje, co je špatně a co dobře pro daný cíl. My sami nemůžeme od začátku vědět co je dobře a co špatně pro daný cíl - můžeme to sice tušit nebo si myslet, ale skutečně se nám to ukáže a potvrdí až když danou věc začneme reálně dělat.

Je tedy naprosto logické, že nemůžeme v každém kroku směrem k dané věci zažívat už od samého začátku pouze „dobré“ zkušenosti. Pokud bychom vše dělali dobře, tak vlastně ani nepoznáme že děláme vše dobře – abychom poznali co děláme dobře, musíme nejprve poznat, co děláme špatně. Dělat tedy věci špatně je nutnost, neboť skrze špatné kroky a rozhodnutí teprve definujeme to, co je správné a slouží našemu cíli nejlépe. Bez občasného dělání dané věci špatně není možné definovat, co znamená dělat danou věc správně.

Z toho tedy plyne jediná věc:

Chyby jsou zde od toho, abychom skrze ně definovali co je správně. Bez chyb nikdy nepoznáme, co je dobře a tudíž se bez chyb nikdy nestaneme mistry v tom, co je náš cíl. Pokud neděláme něco občas špatně, nemůžeme definovat momenty, kdy děláme danou věc správně. Zkrátka a dobře bez protipólu "špatně" nikdy nepoznáme vytoužený cíl dělat věc "správně".

A právě zde tkví zakopaný pes pro většinu lidí. Málokdo se totiž snaží dívat na chyby tímto pohledem. Málokdo dokáže brát své chyby jako lekce k tomu, co se jeví jako slepá cesta a co se jeví jako srpávná cesta. Lidé se nedokáží a snad ani nechtějí ze svých vlastních chyb poučovat a učit. Možná je to tím, že je pro ně příliš ponižující chybu uznat – ego to často nedopustí. Nebo je to možná určitý druh pohodlnosti, nebo podvědomý strach – vždyť společnost přeci v dnešní době „chyby neodpouští“. Co já vím. Jedno vím ale naprosto jistě: tento pohled je ten jediný, který jsem našel k tomu, abych dokázal odbourat frustraci a vztek v cestě za mými cíly a zároveň v sobě našel více trpělivost danou věc dělat a dotáhnout.

Pokud se chcete ubírat vpřed, musíte se začít dívat na své chyby tímto novým pohledem. Pokud se vám zatím nedaří v tradingu, pak jste definovali to, co je špatné a pokračujte v hledání toho, co je pro vás dobré. A samozřejmě se snažte neopakovat to, co jste definovali jako špatné. Nezapomeňte však, že pokud se někomu nedaří, často hodí do koše celou svou předešlou práci, i přesto, že v ní bylo mnoho dobrého. Nestačí pouze pokračovat v hledání nových cest pokud ty staré nefungovaly. Je také nesmírně důležité ptát se proč nefungovaly a hledat v nich jakékoliv drobnosti, u kterých cítíte, že by fungovat mohly, že prokazovaly lepší výsledky než cokoliv dalšího a takové pak rozvíjet dále. Mezi mnoha „špatně“ totiž vždy musí být několik málo „dobře“, které musíte najít, identifikovat a dál rozpracovat. Tím totiž budete velmi rychle pokračovat k tomu, jak danou věc dělat „dobře“. (Netřeba podotýkat, že jednou z nejdůležitějších věcí při takovém hledání jsou pečlivě vedené záznamy, backtesty apod).

Tolik tedy k mému pohledu na chyby.

A na závěr ještě:

  • Edison musel nejprve vytvořit 100 nefunkčních modelů žárovky, než vytvořil jeden funkční. Musel tedy 100x definovat co je špatně, aby skrze to mohl najít co je pro jeho cíl a záměr správně.
  • Bob Fossett dokázal obletět zeměkouli v balónu až na pošesté.
  • Donald Trump musel nejprve zkrachovat, aby mohl vytvořit miliardové impérium.
  • Nejprve jsme museli mnohokrát spadnout, než jsme se naučili chodit. Museli jsme mnohokrát definovat „jak ne“, než jsme přišli na to „jak ano“.
  • M. N. Shaylmalan musel celkem 9x od základu začít znovu psát scénář filmu Šestý smysl, než přišel na geniální pointu konce filmu.

A konečně:

  • Každý z dnes úspěšných traderů musel nejprve na začátku udělat mnoho chyb, aby tak definoval co je pro jeho cíl špatné a co nefunguje a tím se postupně dostal k tomu co funguje a co jeho cílům slouží dobře.
    Kdyby vše šlo zkratkovitě, byla by na světě hrozná nuda. Lidé by byli ještě pohodlnější, na celé planetě by zmizel tvůrčí duch a lidé by byli docela jistě brzy ještě více nespokojení, než je většina dnes.

Diskutovat k tématu článku můžete zde


Tomáš


(c) foto ISIFA, zdroj ISIFA/Getty Images
(publikováno 01.10.2007, editovat ) Vytisknout tento článek

Předcházející kapitola:
Psychologie úspěchu 5: milujete peníze

Následující kapitola:
Psychologie obchodování 26: jak se vyrovnat s nejistotou

Klíčová slova použitá v článku:
backtest, obchodní systém

Finančník.cz je místo, kde už od roku 2004:

  • Autoři webu a zkušení tradeři Petr a Tomáš předávají své know-how.
  • Autoři webu Petr a Tomáš přinášejí kompletní vzdělání v tradingu.
  • Naleznete nejkomplexnější informace o tradingu v českém jazyce.
  • Získáte profesionální tipy a rady, plynoucí z reálných zkušeností z trhů.
  • Najdete inspiraci a motivaci k novému životnímu stylu tradera.
  • 2x týdně naleznete nový článek věnovaný úspěšnému tradingu.

Upozornění: Všechny informace poskytované na Financnik.cz jsou určeny výhradně ke studijním účelům témat týkajících se obchodování na burze a neslouží v žádném případě coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Provozovatel serveru ani jednotliví autoři nejsou registrovanými brokery či investičním poradcem ani makléřem. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na burze. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.

Burzovní obchodování a investování s finančními instrumenty (a komoditami obzvláště) je vysoce rizikové. Rozhodnutí obchodovat komodity a akcie je odpovědností každého jednotlivce a jedině on sám nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Pamatujte, že burza má svá pravidla, kterým je třeba porozumět, než začnu riskovat své vlastní peníze!

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Copyright 2016 © Financnik.cz - Developed by BlueCube.cz
Server Financnik.cz vydává a všechny služby provozuje Centrum finančního vzdělávání, s.r.o.
Všechny články zde uveřejněné podléhají autorskému zákonu a jejich kopírování pouze se souhlasem autora.