Psychologie obchodování 34: ztrácíme své příležitosti ke stabilním profitům jenom proto, že jsme chamtiví?

Obchodování nemusí být tak těžké, pokud překonáme několik základních psychologických zvláštností (viz psychologie obchodování), které zřejmě z nějakého důvodu plynou ze samotné lidské nátury. Jednou z nich je například schopnost nechávat trhy volně plynout, aniž by nám tu a tam v silně trendujících dnech nadělili profit.

Představme si, že by k nám přišel nějaký známý člověk, nebo třeba i Bůh, pokud chcete, a řekl: "na začátku každého týdne ti dám 1000 Kč, ale na konci stejného týdne ti 500 Kč zase seberu".

I hloupý jedinec si rychle spočítá, že taková nabídka by byla více než přívětivá - na konci každého týdne by nám 500 Kč zbylo, takže bychom dostávali pravidelně peníze zadarmo.

Mám ale vážné obavy, že je v lidské povaze zakódováno něco, co by zákonitě ve většině z nás vzbudilo dříve či později otázku: "nebyla by cesta, abych nemusel na konci týdne odevzdat oněch 500 Kč, a tak by mně každý týden zbyla celá tisícikoruna?"

Někteří by pak takovéto myšlenky raději zaháněli, a snažili být vděční za to, co dostávají, jiní by zaručeně začali přemýšlet, jak se při nedělním odevzdávání 500 Kč co nejvíce "zatloukat", a vyhnout se tak této nepříjemné povinnosti. Jsem si ale velmi jistý, že "ďáblík" by se dříve či později ozval v každém z nás.

Tato analogie, možná trochu filosofická, možná trochu úsměvná, je ale bohužel i přesnou studií toho, jak se jako lidé v drtivé většině chováme v trzích, a svou chamtivost tak necháváme dojít až do krajností, díky kterým nemáme nakonec nic.

Určitou "tragédií" trhů je fakt, že můžeme vidět data zpětně. Ano, bez této úžasné možnosti bychom nemohli stavět obchodní systémy, hledat statistické výhody, ani backtestovat naše myšlenky. V tomto ohledu je nám historie požehnáním a možná i tím hlavním důvodem, proč jsme vůbec ochotni se do tradingu pustit. Tragická rovina však je ta, že při každém pohledu okamžitě vidíme ohromné množství pohybů, které bychom "mohli mít". Necháváme v sobě tak vzbuzovat iluze, že můžeme mít všechno - až nakonec nemáme nic.

Pojďme se o této skutečnosti pobavit trochu konkrétněji:

Každý obchodník, který v počátku dostal, získal nebo si vybudoval svůj vlastní obchodní systém, který těží z určitých statistických anomálií trhů (trhy skutečně nejsou efektivní a něco jako zcela efektivní trh je absolutní iluze - pokud by byly trhy efektivní, nemohly by prakticky existovat), je v přesně té stejné situaci, kterou jsem popsal na samotném začátku: tu a tam na nepravidelné bázi inkasuje díky pohybu trhu slušnější profit, ale ihned jak naskočí peníze na jeho účet, jako by zároveň podepisoval smlouvu, ve které se zavazuje, že část zisku zase v dohledné době odevzdá zpět - ať už na jediném ztrátovém obchodě, nebo na celé sérii ztrát.

Tato smlouva je přitom přesně to, co se nám nelíbí. Naše chamtivost není ochotna vzdávat se toho, co už jednou nabyla a není ani ochotna připustit myšlenku, že pokud se vzdáme části toho, co jsme právě nabyli, můžeme za nedlouho získat ještě více.

Náš mozek tak začíná fungovat v režimu určité otupělosti, kdy hledáme způsob, jak obejít "smlouvu s trhy" o tom, že část každého zisku dříve či později budeme muset odevzdat, a začínáme tak bojovat s nekompromisním monstrem, které není rozhodně v pozici přizpůsobovat se našim pravidlům nebo tomu, co chceme my. Tím pádem se vydáváme na slepou cestu a v konečném důsledku nemáme nic. Nejvíce paradoxní na tom je, že ono nekonečné hledání "výjimky ze smlouvy" jako by nám bylo příjemnější než finanční růst a prosperita s tím, že část našich profitů budeme muset zase odevzdávat zpět. Pokud by nám totiž byl příjemnější druhý případ, raději bychom začali využívat první možnost úspěšného obchodování trhů, kterou najdeme. Jenomže ono to z nějakého důvodu takto nechodí - tragédie možnosti vidět historii grafů, a tudíž i profity, které jsme "mohli mít, ale nemáme", z nás raději dělá potenciální zlatokopy než pomalu rostoucí úspěšné tradery.

Některé věci se zkrátka a dobře nikdy nezmění, a pokud si tyto skutečnosti co nejdříve uvědomíme, bude naše obchodování o to jednodušší:

• vždy bude v trzích mnoho velkých pohybů, kterých se nikdy nezúčastníme;
• občas v tom, co vidíme jako příležitost, budeme zažívat naopak ztráty;
• a konečně - vždy bude nutné odevzdávat část toho, co vyděláme.

Můžete tomu říkat třeba "vyšší princip", ale jakýkoliv boj s těmito třemi axiomy vždy povede k jedinému: vaše chamtivost mít více skončí tím, že nebudete mít nakonec nic.

Závěr

Odevzdejte se faktu, že část toho, co získáte, bude nutné zase "redistribuovat" zpět. Naučte se v této skutečnosti relaxovat. Naučte se být vděčni za to, že se zúčastníte velkého pohybu - a rozhodně to neberte jako samozřejmost. Ne všechny velké pohyby v trhu jsou zde pro vás. Trh nezajímá, co chcete vy. Ale alespoň vám dá šanci, pokud začnete respektovat jeho pravidla. A nesnažte se hledat „výjimky z pravidel“, díky kterým bychom historicky hledali způsoby, jak „napasovat“ nějaký obchod na situace, kdy by trh celý den trendoval a my nedostali jediný signál. Je to cesta do finančních pekel.