Do jaké míry se můžeme spolehnout na úroveň historického drawdownu?

Úspěšnost obchodovaného systému poměřuje většina začínajících obchodníků skrz vydělané peníze zobrazené v historických obchodech, tj. nejčastěji v backtestu. To však není zdaleka optimální přístup. Jaké nejběžnější metriky máme k dispozici a na které se zaměřovat?
Jakmile se pustíme do systematické práce na obchodních strategiích, získáme k dispozici mnoho statistických ukazatelů o jejich historické výkonnosti. A je jedno, jestli pocházejí z ručně vytvářeného backtestu analyzovaného pomocí Excelu, nebo z automatizovaného backtestu.
Přehled může vypadat jako ten publikovaný na obrázku:

Jde o report historické výkonnosti testované intradenní strategie a na první pohled máme k dispozici spoustu informací (a to ještě na screenshotu nejsou zobrazeny všechny). Není divu, že začínající obchodníky mohou podobné statistiky vystrašit a raději se jimi příliš nezabývají.
Dobrou zprávou je, že pro vyhodnocování systémů nepotřebujeme sledovat všechny publikované informace. Je ale potřeba si vybrat ty nejrelevantnější, což bohužel většina obchodníků nedělá.
Pojďme si projít postupně nejběžnější metriky a popsat si, jak je interpretovat.
Důležité je začít u počtu obchodů. Pro jakékoliv analýzy potřebujeme dostatečně reprezentativní vzorek dat. Minimálně bychom měli pracovat se sto obchody. V případě intradenních strategií ale rád analyzuji systémy, které mají nejméně několik set obchodů. Na publikovaném screenshotu je vidět, že daná strategie má 723 historických obchodů (365 na dlouhou a 358 na krátkou stranu), což je již solidní počet. Jinými slovy – pokud máme k dispozici jen několik málo desítek obchodů, tak nemá smysl se ani snažit je nějak statisticky analyzovat.
Hodně začínajících obchodníků upírá pozornost k procentuální úspěšnosti obchodů. Ta udává poměr ziskových a ztrátových obchodů. Na první pohled se zdá, že čím vyšší úspěšnost, tím lépe. Vždyť co může být lepšího, než obchodovat například s 80% úspěšností. Ta přeci znamená, že z deseti obchodů budeme mít průměrně osm zisků a jen dvě ztráty. Bohužel ale úspěšnost obchodů zisky nezaručí. V praxi totiž záleží na tom, jak velké budou průměrné zisky a jak velké průměrné ztráty. Vesměs platí, že systémy s vysokou úspěšností mívají ohromné množství malých zisků a občasné velké ztráty. Procentuální úspěšnost tak v důsledku nepředstavuje moc důležitý údaj. V praxi je dobré nezacházet v úspěšnosti do extrémů. Sám nejraději obchoduji systémy s úspěšností někde kolem 40 – 70 %. Ale jak jsem uvedl – konkrétní úspěšnost nemá souvislost s tím, kolik budeme vydělávat. Spíše se pojí s různými obchodními styly. V některých obchodujeme aktivněji pro častější menší profity, a tudíž vyšší úspěšnost (a musíme se tedy připravit na občasnou vyšší ztrátu), v jiných obchodujeme pro větší, ale méně časté zisky (a musíme se tak připravit na dlouhé série období, kdy systémy nebudou vydělávat).
Studujeme-li procentuální úspěšnost, je potřeba se ještě dívat na velikosti průměrného risku vůči průměrnému zisku. Tyto tři hodnoty nám již dokáží poskytnout určitou představu, kolik vyděláme. Ovšem stále je to spíše jen orientační popis cesty, jak se dostaneme ke konkrétnímu zisku vycházejícímu v daném systému.
Mnohem důležitější jsou pro mne informace týkající se risk profilu strategie. Pro jeho sledování používám nejvíce tzv. sharpe ratio. Pokud jste se zatím ve světě obchodování příliš nepohybovali, patrně jste o něm vůbec neslyšeli. A je tak dobré, že jste se o něm dozvěděli již nyní. Až s překvapením sleduji, kolik obchodníků, často již riskujících reálné peníze v trzích, nemá o významu této metriky ani potuchy. Často je to proto, že jim přijde příliš vědecký už samotný název (který se moc často nepřekládá do češtiny, byť se občas používá označení sharpeho poměr) a z principu používají metriky, které jim přijdou srozumitelnější, byť nemají příliš vypovídající hodnotu – jako třeba výše uvedená procentuální úspěšnost.
Síla sharpe ratia je v tom, že posuzuje výkonnost strategie v kontextu dosaženého risku. Konkrétně tak, že je ve výpočtu zohledněna historická volatilita strategie. Tedy to, jak hodně kolísal stav účtu strategie v průběhu roku. Představte si strategii A, která dosáhne zhodnocení 30 %, v průběhu roku bude ale účet strategie běžně lítat nahoru a dolu o 50 %. Oproti tomu můžeme posuzovat strategii, která dosáhla stejného zhodnocení, ale s mnohem nižší volatilitou – účet strategie například běžně lítal jen o 15 %. Strategie B bude mít mnohem vyšší sharpe ratio než strategie A. Sharpe ratio tedy do velké míry vypovídá o stabilitě obchodních výsledků strategie, což je jeden z hlavních parametrů, který by nás měl v obchodování zajímat.
Konkrétní výpočet sharpe ratio není důležitý, neboť jej většina programů dělá za nás (byť některé to dělají zvláštně a je dobré se vždy zajímat, jak konkrétně je výpočet prováděn – viz poznámka na konci článku). Pokud se chcete ponořit v pochopení této metriky trochu hlouběji, zde je stručný popis výpočtu. Počítáme-li denní sharpe ratio, použijeme průměrné denní zhodnocení a vydělíme jej standardní odchylkou denních zhodnocení. Hodnotu anualizujeme tak, že výsledek vynásobíme odmocninou z 252 (protože rok má přibližně 252 obchodních dnů). Občas se pracuje s trochu přesnějším výpočtem, který místo dosahovaného absolutního průměrného zhodnocení používá dosažené zhodnocení mínus běžná úroková míra dluhopisů. Sharpe ratio se také často používá na měsíčních datech. Tuto metriku používám zejména při posuzování systémů v portfoliích, kdy mě zajímá nejenom průměrné měsíční zhodnocení systémů, ale také jejich volatilita. A o tom přesně sharpe ratio vypovídá.
Výše uvedený způsob výpočtu jsem uvedl skutečně jen pro ty obchodníky, kteří chtějí metrice lépe porozumět. Z počátku stačí používat samotný výstup metriky. U sharpe ratio platí, že čím vyšší číslo je, tím lepší. Nicméně pokud je číslo až moc vysoké, je velmi pravděpodobné, že naše testy nejsou příliš realistické a jsou přeoptimalizované. Sám mám rád, když se sharpe ratio dlouhodobých výsledků pohybuje přibližně v rozmezí 0,9 a 2,5. Pokud tedy zbacktestuji systém a ten má velmi hezké zhodnocení, ale sharpe ratio 0,3 tak jej obchodovat nebudu. Jednoduše proto, že cesta k dosažení výsledků bude velmi kostrbatá (volatilní).
Samozřejmě existují i další ukazatele, které u statistik obchodů sleduji. Důležitá je hodnota průměrného obchodu. Číslo by mělo být dostatečně vysoké na to, aby schovalo různé chyby a zejména skryté náklady obchodování. Ty se projevují skluzy v plnění. V reálném světě nebudeme obchodovat za ceny, které nám vycházejí v testech. Často například vystoupíme z pozice o trochu hůře než nám ukazuje logika systému na statistických datech. Průměrný obchod musí být dostatečně velký na to, abychom podobné extra náklady na obchod dokázali vstřebat a stále vydělat.
Velmi důležitým parametrem je drawdown. O tom jsem podrobně psal v článku Drawdown v obchodování. Drawdown představuje pokles kapitálu strategie od nejvyššího stavu našeho účtu. V reálném obchodování jsme v nějakém drawdownu prakticky neustále, neboť žádná strategie netvoří neustálé nové přírůstky účtu, ale prochází i sériemi ztrát. Při posuzování drawdownu nás ale vesměs zajímají největší drawdowny. Byť vždy platí, že nejvyšší drawdown strategie je ten, který nás teprve čeká. Ve svých analýzách sleduji pět historicky nejvyšších drawdownů. A to jak z pohledu jejich procentuální hodnoty, tak délky trvání. Drawdown 50 % o délce 260 obchodních dnů například znamená, že obchodní účet dané strategie spadl ze svých maxim v určitém okamžiku na polovinu a trvalo více než rok, než systém začal tvořit nová maxima. Pokud analyzujeme historickou výkonnost systému před jeho nasazením do živého obchodování, tak tato informace také znamená, že po spuštění strategie můžeme přijít o polovinu peněz, strategie bude rok prodělávat a to vše bude v intencích historicky zbacktestovaných pravděpodobností. Drawdown tak představuje velmi důležité vodítko obchodovatelnosti strategie. Sám se snažím obchodovat strategie s očekávaným drawdownem do přibližně 30 %. Zde je dobré připomenout, že historická výkonnost se nikdy nebude zcela přesně opakovat v budoucnu a u všech parametrů musíme počítat s možnými odchylkami. Podrobněji jsem na toto téma psal v článku Nejistota a trading.
Výše uvedené parametry představují ty nejzákladnější, které sám při posuzování obchodních systémů používám. Nejprve se tedy podívám, jestli statistiky dávají smysl z pohledu počtu obchodů, letmo shlédnu také průměrnou velikost obchodu. Dále se zajímám o hodnotu drawdownu a především o stabilitu obchodního systému interpretovanou pomocí sharpe ratio.
Pokud vypadá vše nadějně, zajímám se samozřejmě i o další, podpůrné parametry. Zajímá mě průměrné roční zhodnocení, a to zejména ve vztahu k expozici kapitálu (tedy jak často byl obchodní kapitál umístěn do trhu). Zejména u pozičních systémů zkoumám průměrný počet dnů v pozici. Do živého obchodování se snažím upřednostňovat ty systémy, které držely pozici kratší dobu. V neposlední řadě je vhodné podívat se i na nejvyšší velikosti ztrát a zisků. Není moc dobré, pokud byl některý z pěti nejvyšších drawdownů způsoben jediným obchodem a stejně tak nejsem rád, pokud byla výrazná část ročního profitu vytvořena jediným ziskem.
Výkonnost systémů lze posuzovat s použitím dalších různých metrik. Nicméně pokud začnete s výše uvedeným výčtem, tak budete mít jednoznačně základní potřeby velmi dobře pokryté.
TIP: Pracujete-li s Amibrokerem, tak při vyhodnocování sharpe ratia narazíte na to, že hodnoty jsou u některých systémů nezvykle nízké. Je to z důvodu, že Amibroker počítá sharpe ratio z obchodů a nikoliv stavu účtu (equity). Sám tak v Amibrokeru počítám denní i měsíční sharpe ratio pomocí CBT právě z equity systémů a ve svých analýzách se orientuji pomocí takto získaných hodnot. Pokud jste zapojeni do skupiny "technické asistence", tak v průběhu týdne publikuji do TechLabu video tutoriál, jak konkrétně si podobný kód v Amibrokeru nastavit.

Jeden ze základních parametrů, který je třeba sledovat v přípravě každého obchodního systému. Co to je, a především, kterých chyb se obchodníci při vyhodnocování tohoto parametru dopouštějí?
Drawdown představuje pokles od nejvyššího stavu našeho obchodního účtu nebo výkonnosti strategie (equity). Drawdown tedy přichází po sérii ztrát.
Takto vypadá drawdown na výkonnosti konkrétní strategie:

V bodě A jsme měli nejvyšší stav na účtu – cca 15 150 dolarů. Následně přišla série ztrát, při které účet poklesl na přibližně 11 119 dolarů (bod B). Bod B tak představuje maximální drawdown, protože od tohoto bodu začaly pomalu opět přicházet zisky a strategie se postupně z drawdownu dostala v bodě 3, kdy začala vytvářet nové maximální zůstatky na účtu.
Zobrazený drawdown je tzv. maximální dané strategie. To znamená, že na celé testované historii jde o nejvyšší pokles. V průběhu obchodování pak bude ale každá strategie procházet i průběžnými drawdowny.
Na výše uvedeném obrázku má maximální drawdown hodnotu 15 150 – 11 119 = 4 031 dolarů. To je tzv. dolarové vyjádření, které ale není příliš vypovídající. Hodnota čtyř tisíc dolarů může být hodně nebo málo – záleží především na stavu účtu. Proto je nutné naučit se udávat drawdown vždy v procentech. V našem případě jde o 26,6 % (4 031 z 15 150 dolarů).
Drawdown a psychologie obchodování
Drawdown je jeden z největších nepřátel nezkušených obchodníků. V průběhu obchodování totiž nikdy nevidíme, jak se bude výkonnost obchodní strategie vyvíjet dál. A pokud jsme již ztratili například 20 % účtu, bude žít hodně obchodníků v nejistotě a pokládat si otázky typu: „Mám strategii vypnout?“, „Nepřijdu o všechny peníze?“ atd.
Bohužel každá strategie si prochází drawdowny a v reálném obchodování jsme v určitém drawdownu prakticky neustále. Protože poté, co strategie vytvoří na účtu nové maximum, přijde většinou pár ztrát, a jsme tak vůči novému maximu účtu opět v drawdownu. Současně je vždy možné a reálné, že strategie vytvoří drawdown podobný tomu historicky maximálnímu a je to stále v pořádku. Takto obchodování prostě funguje.
Má zkušenost s mentorovanými tradery je taková, že obchodníci přestávají taktiky obchodovat v nejhorší moment – většinou když jsou v určitém drawdownu. A často těsně předtím, než se strategie vrátí ke své původní výkonnosti.
Podívejme se i na náš příklad, jak se výkonnost strategie vyvíjela dál. Z dlouhodobějšího pohledu drawdown vůbec nevypadá tak hrozně, jako vypadal v reálném čase:

Jakmile se strategie dostala z drawdownu, tak se jí začalo krásně dařit. Zpětně to tak pak vypadá, že maximální drawdown „nebyl vůbec hrozný“ a řada obchodníků jej vůbec nevnímá. Ale bohužel většinou jen do doby, než se dostanou do situace nového aktuálního drawdownu. Třeba takového, který vidíte na konci výše publikované equity křivky. Ten byl sice maximálně 18 %, ale vsadím se, že spousta obchodníků už by v dané situaci opět panikařila. Přitom historicky v dané strategii nejde o nic neobvyklého.
Jeden z hlavních úkolů, který se musí naučit všichni obchodníci, je překonávat drawdowny.
Mé tipy k drawdownům vycházející z 15+ let fulltime tradingu
Výkonnost strategie má vždy souvislost s riskem a tedy drawdownem. Budete-li mít agresivnější systematické strategie vydělávající průměrně například vyšší desítky procent ročně, je realistické očekávat, že max. realistický historický drawdown strategie bude také na úrovni vyšších desítek procent.
Pokud testujete strategii vykazující vysoké průměrné roční zhodnocení, ale současně velmi malý drawdown, většinou je někde chyba. Například je strategie již příliš optimalizovaná (a výsledky tak nejsou realistické).
Začínající obchodník zvládne drawdowny o velikosti tak max. 20-30 %. Pokud strategie vykazuje historicky vyšší hodnoty, určitě bych s ní nezačínal obchodovat.
Drawdown, který vám vyjde v backtestu, bývá často příliš optimistický. Například je důležité jej počítat nejen z výsledků uzavřených obchodů, ale i z jejich průběhů. Řada analytických softwarů přitom počítá historické drawdowny jen z výsledků uzavřených obchodů (u pomalejších swingových strategií pak bývají rozdíly desítky procent). Pokročilejším obchodníkům doporučuji počítat drawdown dále pomocí monte carlo simulací.
U pomalejších strategií může být drawdown dlouhý i několik týdnů. To je realita.
Překonávání drawdownu je z počátku náročnější u diskréčních strategií než u systematických. Diskréční strategie znamená, že obchodujeme s určitou naší zkušeností, na základě které časujeme obchody podle toho, co aktuálně vidíme v trhu. Systematické strategie jedou naprosto mechanicky podle předem stanoveného plánu. A právě naše zkušenost a vnímání reality se v drawdownu u méně zkušených obchodníků mění. Většinou chtějí rychle dohnat ztráty, a jsou tak agresivnější. Což vede k prohlubování drawdownů.
Psychicky se naučíte drawdowny překonávat pouze praxí a zkušeností. Proto tak doporučuji začít obchodovat s menší pákou, pomaleji a malým riskem. Jakmile si projdete několika drawdowny (které ale budou představovat opravdu malé finanční částky), váš mozek se začne realitě tradingu přizpůsobovat a postupně se naučíte drawdowny zvládat lépe a lépe.
Drawdown reálně nejde snížit tím, že „trochu poštelujeme“ parametry systému. Například tak, že změníme parametr nějakého používaného indikátoru. To, že se v backtestu drawdown mohl snížit, znamená jen to, že jsme vynechali nějaké hodně ztrátové obchody. Ty však s velkou pravděpodobností přijdou hned, jak člověk strategii spustí…
Drawdown se reálně snižuje zejména diverzifikací. Tedy skládáním strategií tak, že se vzájemně doplňují v období, kdy se jim daří. Proto je ale potřeba dobře rozumět důvodům, které vedou ve strategiích k profitům. Větší kapitál je tak vždy lepší obchodovat pomocí diverzifikovaného portfolia strategií.
Shrnutí
Překonání drawdownu reprezentuje jednu z největších výzev začínajících obchodníků. Každý si na začátku myslí, že přestát ztráty nebude problém, ale realita jej pak krutě zaskočí. Z mé zkušenosti je tak lepší začít obchodovat s plně systematickými strategiemi, které je možné dobře otestovat a na drawdown se pak lépe připravit. Začněte ale strategii obchodovat tak, abyste skutečně byli schopni akceptovat ztrátu reprezentující maximální drawdown. Váš prvotní cíl v obchodování by neměl být vydělávat peníze, ale dokázat strategie obchodovat systematicky, dlouhodobě a alespoň přes několik drawdownů.
Pamatujte, že pokud máte na účtu drawdown 50 %, musíte vydělat se zbytkem peněz 100 %, abyste byli zpět na původním stavu účtu! A takový výkon potřebuje čas, ve kterém je navíc potřeba obchodovat stále stejně podle pravidel.

Velmi zásadní otázka, kterou si pokládá každý, kdo se do obchodování jednou pustí. Pojďme si ukázat jednoduchou taktiku, kterou aplikuji na rychlé a dynamické intradenní trhy.
Funkčnost zejména systematických (mechanických) intradenních strategií je časově omezena. Jen naivní obchodník si může myslet, že v trzích nalezne „perpetuum mobile“, které nasadí a bude mu vydělávat trvale peníze. Jakmile se v trzích objeví určitá neefektivita, kterou využíváme pro naše profity, je jen otázkou času, než ji obchodníci „vyčerpají“. Toto je realita tradingu, kterou je potřeba akceptovat.
U diskréčního obchodování se může trader postupně adaptovat na měnící se trhy. U systematických strategií je, zejména na nízkých timeframe, potřeba framework vyhodnocování výkonnosti. Takový, který nám umožní v případě vyprchávající výkonnosti jednat – strategii například reoptimalizovat nebo nahradit.
Taktik sledováni výkonnosti strategií v živém obchodování používám hned několik.
Jedna z jednodušších, ale funkčních, může spočívat v porovnání základních metrik živého obchodování s těmi, které máme otestované. Přičemž platí, že bychom se vždy měli maximálně snažit porovnávat metriky živého obchodování s výsledky tzv. out-of-sample testování sytému.
Jedna z metrik, kterou používám, je samotný průměrný obchod.
Pokud věříme, že je náš backtest relevantní, pak s pomocí průměrného obchodu můžeme dělat určité „predikce“, jak by se systému mělo dařit v budoucnu.
Při velikosti průměrného obchodu +100 USD můžeme například předpokládat, že v ideálním světě budeme mít na účtu po 100 obchodech výdělek 10 000 USD.
Pochopitelně, že realita není nikdy takto jednoduchá. Velikost průměrného obchodu se bude v průběhu času měnit. Pokud je ale náš systém robustní, neměla by být realita z pohledu většího množství obchodů „úplně mimo“. Na popis rozumné odchylky si můžeme vzít na pomoc statistiku a vytvořit si pásma v oblasti první a druhé standardní odchylky, kde bychom očekávali výsledek našeho systému v závislosti na uplynulém čase.
Pojďme se podívat na příklad. Toto je equity křivka systému, jehož vývoj proběhl ke konci roku 2017. Od této doby jsou výsledky generovány trhem bez jakékoliv optimalizace nebo úprav systému:

Na konci equity křivky je vidět, jak se pomalu zplošťuje. A nabízí se tak otázka – funguje systém stále ještě v očekávaných parametrech?
Jednu z odpovědí mi poskytuje následující graf:

Modrá linka představuje lineární predikci průměrného obchodu. Jednoduše spočítám průměrný obchod za určité období v historii (většinou na cca 2 roky posledního vývoje) a zobrazím si „ideální equity křivku“.
Zelené a červené obálky kolem této křivky pak představují první a druhou standardní odchylku. Vesměs se mi pak potvrzuje, že funkční systémy oscilují právě v oblasti mezi druhými standardními odchylkami predikce.
Na uvedeném příkladu je pak zřejmé, že systému se stále daří velmi, velmi dobře. De facto lépe, než v backtestu a aktuální pohyb do strany je naprosto v normě. Na výsledky strategie je třeba vždy nahlížet z dostatečně dlouhodobého pohledu a z takového je vývoj naprosto perfektní. V systému jsem připraven i na drawdown, protože je zcela v pořádku, aby se equity křivka podívala i ke spodní hraně pásma vyznačeného červenými standardními odchylkami.
Daný postup má mnoho praktických nuancí. Určitě je dobré okno predikce například posouvat tak, jak běží čas – tj. je třeba si definovat, na jak dlouho „predikci“ vytváříme a jak dlouhou historii používáme. Také se mi osvědčilo jej používat spíše na rychlejší intradenní systémy než pomalejší swingové strategie.
Co se týče konkrétní aplikace, tak výpočty jdou jistě vytvářet například v Excelu nebo jiném tabulkovém editoru. Publikované screenshoty ale pocházejí z naší vlastní aplikace pro řízení a vyhodnocování risku, ve které je mým cílem postupně sledovat a analyzovat metriky všech obchodovaných systémů přes různé brokery. V této oblasti se mi daří poměrně velký posun a jak jsem uvedl již několikrát – vnímám ji ve svém obchodování jako prioritu. Často je možné obchodovat i jednoduché principy a mnohem důležitější, než samotné vstupy, jsou pak odpovědi na otázky, jaké systémy kombinovat v portfoliích a samozřejmě, kdy systém vyřadit nebo mu v portfoliu přiřadit nižší váhu...