PRIIPs KID, aneb proč nejdou u IB nyní obchodovat některá ETF

Řada lidí využívá trhy k dlouhodobému zhodnocování svých úspor. Což je bezesporu zajímavé i pro aktivní tradery, neboť investiční příležitosti bývají často konzervativnější než aktivní trading a risk je dobré diverzifikovat, jak jen to je možné. Do čeho investovat nyní?
Hlavní podnět k článku jsem získal z e-mailové diskuze na základě zmínky a backtestu investičního portfolia, který jsem publikoval v mých pracovních poznámkách. Ty doplňuji na závěr každého pondělního newsletteru.
Investovat lze v trzích do nejrůznějších aktiv.
Co si ale vybrat zrovna nyní a třeba v momentě, kdy se zatím v možnostech člověk příliš neorientuje?
Možná uvažujete o zlatu, o kterém se hodně hovoří. Nebo třeba nějakých alternativních kryptoměnách atd.
Bohužel potíž s investicemi na základě „zaručených tipů“ a zpráv z médií je ta, že vesměs vycházejí z nedávného „booomu“ v daném trhu. A čím více se o daném trhu mluví, tím větší je šance, že růst je u konce, přijde korekce, a člověk tak nakoupí na samém vrcholu.
A co si budeme povídat. Nikdo nemá křišťálovou kouli a nikdo neví, jak budou trhy vypadat za rok či dva.
Rozumný přístup spočívá z mého pohledu v rozložení kapitálu do různých trhů. Ideálně těch, u kterých máme historickou evidenci, že mají tendenci růst – například akcie, různé dluhopisy, reality. A použít můžeme samozřejmě i trhy, u kterých si subjektivně myslíme, že za pár let budou výrazně výše – pro mnoho lidí to mohou být například kryptoměny.
Na moderních finančních trzích je skvělé, že expozici do různých typů trhů můžeme dnes poměrně levně zařídit přes nákup jednoho produktu – často se používají tzv. ETF (Exchange traded funds), které se obchodují jako akcie. Detailnější popis viz článek Trhy podrobněji: ETFs.
Lze si tak snadno postavit investiční portfolio, které bude exponované právě například v akciích, dluhopisech nebo realitách.
Dobré je postupovat systematicky. V mém případě to znamená především:
Standardizovat volatilitu jednotlivých držených aktiv. V praxi jde o to, že trhy se pohybují různě rychle (volatilita), a proto v dravějších trzích chci mít méně kapitálu a v konzervativních více.
Například dluhopisy se pohybují vůči kryptoměnám jako šnek vůči tryskáči. Pokud budu chtít mít vyvážené portfolio skládající se, čistě teoreticky, z dluhopisů a kryptoměn, tak budu určitě chtít mít v portfoliu výrazně více dluhopisů než kryptoměn. Protože pokud bych za půlku kapitálu nakoupil kryptoměny a za půlku dluhopisy, tak samozřejmě portfolio budou ovládat kryptoměny a kapitál bude plně závislý na jejich pohybu (tedy půjde spíše o spekulace v kryptoměnách, než vytváření stabilního portfolia).
  Sledovat korelaci jednotlivých držených trhů. Cílem je nekoncentrovat portfolio do titulů, které spolu silně korelují.
Portfolia mohou mít mnoho podob. Pro ilustraci si pojďme ukázat, jak vše vypadá na takovém velmi zjednodušeném příkladu, kdy budeme pracovat s americkými akciemi (SPY), dlouhodobými americkými dluhopisy (TLT) a zlatem (GLD). Poznámka: Trhy SPY, TLT a GLD jsou ETF obchodované na amerických trzích, které v současné době není z důvodu regulace možné v EU obchodovat. Viz článek PRIIPs KID, aneb proč nejdou u IB nyní obchodovat některá ETF.  To ale tolik nevadí, protože dnes již existuje mnoho silně korelujících ETF, které obchodovat lze (sám například obchoduji ETF na LSE). Americké tituly ale mívají delší historii, proto s nimi pracuji v backtestech (a i v tomto článku).
Jak jsou na tom SPY, TLT a GLD s volatilitou? Následující graf zobrazuje denní změnu cen v jednotlivých trzích:

Na první pohled je vidět, že nejvolatilnější jsou akcie (SPY), ale i zlato umí být volatilní (GLD). A pochopitelně, že volatilita se mění v průběhu času.
Ve svých portfoliích tak dělám to, že:
Průběžně počítám volatilitu trhů za určité období (například za 60 dnů). Každý měsíc upravuji portfolio tak, abych měl risk vyvážený. Na ukázkovém zjednodušeném portfoliu SPY, TLT a GLD by to znamenalo, že bych nyní například pracoval s následujícími váhami:

37 % portfolia bych měl alokováno do dluhopisů (TLT), 31 % do zlata (GLD) a 32 % do akcií (SPY).
A takto pro ilustraci vypadá výsledek portfolia od konce roku 2004, kdy se jen každý měsíc mění počet shares v jednotlivých třech trzích na základě jejich historické volatility:

Jde o hrubý měsíční backtest, ale na první pohled je myslím patrná solidní robustnost. Ta vychází z toho, že použité trhy příliš nekorelují, a tak když padá jeden z nich (například akcie), jiný roste (například bondy).
TIP: Sám pracuji s více trhy (různé typy bondů, další akciové trhy mimo US, reality) a pak je dobré průběžně sledovat i korelaci jednotlivých titulů a váhy silně korelujících trhů nějakým způsobem „penalizovat“.
Na výše uvedeném způsobu systematického investování mám rád nejraději to, že:
Neobsahuje žádná pravidla vstupů a výstupů. Nemá se tak „co rozbít“ a „přestat fungovat“. Mohu jednoduše přidat další trh. Například se rozhodnu, že chci své portfolio obohatit i o kryptoměny. Řekněme, že zvážím zařazení bitcoinu. Ten se dá obchodovat přímo na kryptoburzách, pro zjednodušení do výpočtu vah použiji ETF trh s označením GBTC.
Pochopitelně, že GBTC je oproti akciím, dluhopisu a zlatu ultra volatilní. Bude mu tak patřit jen výrazně menší kapitál, konkrétně 4,5 % účtu:

Tato alokace se bude měnit každý měsíc, a pokud se bude vývoj bitcoinu uklidňovat, bude se zvyšovat. Příjemné je, že podobná část účtu nabízí solidní diverzifikaci i z pohledu korelací:

Raději ale ještě jednou upřesňuji, že uvedené tituly zde uvádím pouze jako příklad. Sám pracuji s více rozkročeným portfoliem, které ale skládám stejným způsobem, který jsem zde uvedl.
Abych na závěr odpověděl na otázku položenou v nadpisu. Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? Bez křišťálové koule z mých zkušeností vyplývá, že nejlepší je neustále se diverzifikovat do všech hlavních trhů, které mají dlouhodobě tendenci růst. Vždy si vezmu z růstu alespoň trochu a můj risk je výrazně omezenější než při sázce na jediný trh.

Obchodování komodit v centralizovaném prostředí burzy má řadu výhod, které vedou tradery k tomu, aby obchodovali právě tyto trhy. Některé výhody – jako obchodování na vysoký margin – mohou však nezkušeným začátečníkům způsobovat krušné chvilky a je dobré přemýšlet na tím, jak zejména z počátku obchodování eliminovat risk co nejvíce.
Všem začínajícím traderům v první řadě radím začít obchodovat s co nejlevnějšími trhy a přiměřeným kapitálem. Pokud budeme hovořit o akciových indexech – jako že si myslím, že jsou to ideální kandidáti jak pro intradenní tak swingové obchodování – je dobré začínat s komoditními trhy jako je např. YM (e-mini Down Jones) nebo NQ (e-mini Nasdaq). Oba trhy mají nejmenší tick 5 USD a zcela běžně lze v těchto trzích pracovat v rámci intradenního obchodování s velmi malým stop-lossem několik málo desítek dolarů. O money-managementu bylo na Finančníkovi napsáno již mnoho, ale připomeňme alespoň to nejdůležitější: budu-li obchodovat např. YM s plánovaným stop-lossem cca 50 USD (výše stop-lossu velmi záleží na strategii, aktuální volatilitě atd., nicméně v tuto chvíli je tato hodnota pro řadu vstupu v tomto trhu přiměřená), měl bych mít na účtu minimálně tolik peněz, aby můj risk na jeden obchod představoval 1-2% procenta celého účtu. Osobně radím být co nejkonzervativnější a spíše se blížit spodní hranici, nebo být pod ni. Sám dnes riskuji v intradenním obchodování pod 1% svého účtu na obchod. Pokud budeme chtít riskovat 1% účtu a náš risk bude 50 USD (nutno počítat včetně komise), potom je třeba začít obchodovat s účtem 5000 USD plus ideálně nějaká rezerva.
Toto je zřejmá a funkční cesta, ovšem existují tradeři, kteří hledají způsoby, jak zejména ze začátku obchodování risk ještě snížit. Může to být z mnoha důvodů. Například:
- I 50ti dolarový stop-loss může v začátku obchodování působit „heat“, zvyšovat adrenalin, vnášet do tradingu stress. Každý má trochu jinou hladinu vnímání risku, ale logicky všichni by měli chtít začít obchodovat tak, aby se co nejvíc mohli soustředit na samotnou strategii a co nejvíc se oprostili od stresu ze ztrácení peněz (byť pochopitelně vždy platí úměra, že čím méně riskujeme, tím méně vyděláváme).
- Některé intradenní přístupy vyžadují vyšší stop-loss i v levných trzích.
- Swingové obchodování vyžaduje vesměs vyšší stop-loss.
Určitým řešením (bohužel ne pro všechny) může být použití ETFs trhů. Velmi zjednodušeně řečeno jde o akcie, kdy vybrané tituly mohou velmi vysoce korelovat s komoditními trhy (např. SPY koresponduje s komoditním trhem ES, QQQQ s komoditním trhem NQ atd.). A jelikož jde o akcie, obchodují se s mnohem nižší pákou, než komoditní kontrakty. Kde je nižší páka jsou nižší zisky, ale také risk. O EFTs trzích si můžete podrobněji přečíst v našem starším článku Trhy podrobněji: ETFs.
Jak velkou částku bude obchodník riskovat např. v trhu QQQQ (korespondující s komoditním trhem NQ) záleží na počtu akcií QQQQ, které nakoupí/prodá. Akcie lze kupovat/prodávat v libovolném množství, běžně se pracuje s minimem 100 akcií. V takovém případě je pozice v trhu QQQQ zhruba 8x méně riskantní než v komoditním trhu NQ (pro úvahy v rámci tohoto článku nepočítáme s marginem, který se často poskytuje i na práci s akciemi). Trhy velmi silně korelují a na běžném timeframe by měl obchodník vidět stejné obchodní formace. Tj. u vstupu, který se odehrává na NQ, a na který bychom potřebovali stop-loss např. velký stop-loss 100 USD, bude v akciovém trhu QQQQ odpovídat risk cca 12 USD (při 100 akciích). To je samozřejmě výhoda, protože obchodník se může více soustředit na samostatnou strategii, méně se obávat stop-lossů a dělat kvůli stresu chyby. Navíc si risk může postupně zvyšovat – jakmile bude zkušenější, může začít pracovat s 200 akciemi, později s 300 akciemi atd. Při cca 900 akciích bude jeho pozice přibližně odpovídat 1 komoditními kontraktu.

Teoretický obchod na základě IM divergence mezi indexy a na vyšším, 15ti minutovém timeframe (pouze ukázka). Risk v tomto případě vychází na cca 39 ticků, což i v levném trhu YM znamená 195 USD. Potenciální max. profit (hodnoceno zpětně jen pro představu dolarového vyjádření pohybu) činil 165 ticků, tj. 825 USD.

Stejná situace obchodovaná na ETFs. Při obchodování se 100 akciemi by risk činil 38 USD a potenciální max. profit cca 166 USD. RRR poměr zůstal zachován, pouze se snížila "páka", kterou si může obchodník sám řídit různým počtem obchodovaných akcií.
Každé pro má i své proti a u tohoto přístupu to platí dvojnásob (a nejde tak o univerzální řešení pro každou potřebu). V tuto chvíli jsem v kontaktu s traderem, se kterým jsem tuto problematiku intenzivně řešil, takže mohou rovnou zprostředkovat zkušenosti s cca měsíčním živým obchodováním ETFs místo komoditního trhu.
- Obchodování ETFs je mnohem dražší na komise. U většiny brokerů budete platit minimální komisi – nejčastěji 1 USD za vstup a další 1 USD za výstup (tj. 2 USD RT). Například u InteractiveBrokers se platí 0.005 za akcii s daným minimem (jedním směrem). Tj. je jedno jestli obchodujete 100 akcií nebo 200 akcií (platíte 2 USD RT). Proto v případě levnějších trhů jako je QQQQ je lepší začít obchodovat s 200 akciemi – ovšem velmi záleží na stylu obchodování (pro jak velké pohyby si trader v trhu jde). Při malých intradenních swinzích můžou komise při 100 akciích představovat velké procento zisku, což samozřejmě není dobré.
K tomu ovšem jeden poznatek. Jelikož nejsou komise zanedbatelné, tlačí tradera k promýšlení vstupů a výstupů, obchodování s menší frekvencí a pro větší profity. Tj. z tohoto pohledu mají velmi pozitivní efekt (pokud bereme obchodování ETFs z pohledu tréningové náhražky a přípravy, velké komise samozřejmě nikdy nemohou být pozitivní).
- Aktivní intradenní obchodování akcií (mezi které patří ETFs) vyžaduje kapitál 25 000 USD (u intradenního obchodování komodit žádný podobný limit není). Podrobně na toto téma anglicky například zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Pattern_day_trader. Toto nařízení lze jen splnit – buď požadovaným kapitálem (což je případ tradera se kterým pracuji) a nebo tak, že trader bude obchodovat s opravdu nízkou frekvencí aby se vešel do daných limitů (tj. bude obchodovat spíše swingově). Vždy však bude obchodování ETFs vyžadovat vyšší kapitál než obchodování komodit – i v případě pozičního obchodování musí mít trader kapitál na nákup dané akcie.
- Tím jsou limity vyčerpány. Ostatní v praxi probíhá tak, jak byste si představovali. Trader obchoduje trhy DIA (odpovídající YM), QQQQ (odpovídající QM), IWM (odpovídající TF) a SPY (odpovídající ES) a na všech trzích je naprosto dostatečná likvidita i pro velmi krátkodobé vstupy.
- Různé trhy mají různě odpovídající poměr ETFs/komodita. Např. trh SPY má cca 5x menší páku než trh ES. Je třeba proto věnovat čas průzkumu trhů, které se rozhodu obchodovat. Existují i další ETFs kopírující indexy a nabízející různou „páku“.
- Konkrétně u IB je zkušenost taková, že není žádný problém se shortovatelností zmíněných trhů.
- Je třeba mít na paměti, že akcie zavírají o 15 minut dříve než komodity.
Shrnutí
Dnešní „řešení“ je pochopitelně specifické jen pro určité tradery. Osobně mě přijde velmi zajímavé např. pro swingové obchodování intermarket divergencí na akciových indexech. Pro swingové pozice již komoditní trhy vyžadují vyšší stop-lossy a ETFs mohou být v tomto ohledu velmi dobrý trenažér. Řada obchodníků na Finančníkovi obchoduje Forex, který umožňuje pracovat s mikroloty. To je podobné řešení, ale bohužel ne pro obchodníky, kteří chtějí obchodovat akciové indexy nebo jiné komodity. Teoreticky lze použít ještě produkty typu CFD (viz http://en.wikipedia.org/wiki/CFDs) , ovšem to už se opět dostáváme s myšlenkami do oblasti neburzovních produktů se všemi jejich pro/proti.

Stále častěji se v případě tradingu hovoří o titulech ETFs. Jde o trhy, které jsou zajímavé pro nejrůznější typy obchodníků obchodující akcie, opce, ale v mnoha případech také jako alternativa pro swingové komoditní obchodníky, pro které jsou pohyby v jejich primárním trhu příliš veliké, nebo kteří si jen chtějí otestovat funkčnost svých přístupů či systémů.
ETFs – stručné představení
Zkratka ETFs znamená Exchange Traded Funds, česky fondy obchodované na burzovním trhu. Jednoduše řečeno jde o fondy, jejichž akcie lze obchodovat stejně, jako akcie jiných obchodovatelných společností jako třeba IBM nebo Apple. Obrovskou výhodou ETFs je ale skutečnost, že se dané fondy zaměřují často na určitou specifickou, širší nebo užší část trhu, jejichž vývoj pak velmi těsně následují. A jelikož jsou ETFs obchodovatelné jako jiné akciové společnosti, můžeme si tak v podobě akcie koupit aktivum, které se chová jako např. energetický index nebo konkrétní komodita. A to obchodníkům nabízí řadu výhod. Ale pojďme postupně.
ETFs nejsou žádnou novinkou - vznikly v USA v roce 1993 a dnes se obchodují na burzách po celém světě. ETFs tak kromě produktů na americké trhy lze obchodovat v Evropě, Asii atd. ETFs jsou podobné jako klasické investiční fondy, které spravují určité portfolio akcií nebo komodit a s investování do takového fondu investor získává určitý podíl v daném portfoliu. Jak již bylo řečeno, jsou ETFs obchodované přímo na burze a tak lze podíly (akcie) ETFs prodávat kdykoliv v obchodní hodiny stejně, jako libovolné jiné akcie. Tradiční ETFs nejsou na rozdíl od fondů nějak aktivně řízeny (tj. z pohledu, že by někdo rozhodoval, které akcie se do porfolia v průběhu času přidají nebo se z něj odstraní), ale nejčastěji jsou složeny přesně tak, aby co nepřesněji kopírovaly určitý jasně daný segment trhu, konkrétní index nebo produkt.
Pro jaký typ obchodování jsou ETFs zajímavé?
Obchodníci obchodují ETFs podobnými způsoby jako například akcie. Důvody, proč obchodovat ETFs jsou například následující:
 
Nižší volatilita než samotná akcie. ETFs se často chovají jako širší indexy, tj. jejich cena není odvozena od ceny jedné společnosti, ale od cen několika nebo mnoha společností v určitém sektoru. Cena ETFs je tak často stabilnější, než cena jediné akcie, která může volatilněji reagovat na určitý typ zprávy atd. Obchodníci tak velmi často využívají ETFs v případech, že chtějí držet pozici v určitém sektoru a co nejvíce eliminovat risk např. neočekávaných gapů (byť i EFTs pochopitelně gapují). Z tohoto důvodu se ETFs často využívají pro swingové obchodování nebo také pro opční příjmové strategie. Intradenní obchodování. Hlavní ETFs bývají velmi likvidní a lze je tak bez problémů obchodovat i intradenně. Na rozdíl od komodit však trhy mají „menší páku“ a lze je obchodovat s mnohem menším riskem na jednotku obchodu, což může být zajímavé nejen pro začínající obchodníky, ale také pro různé typy position sizingu. Bohužel se v případě intradenního obchodování vztahuje na ETFs stejná zákonná podmínka jako na jakékoliv jiné akcie – akcie i EFTs lze intradenně obchodovat pouze s účtem od 25 000 USD (tato podmínka neplatí pro obchodování komodit, kde není velikost účtu pro intradenní obchodování omezena žádnou spodní hranicí). Dostupná alternativa pro obchodování komodit. Řada ETFs defacto kopíruje cenu hlavních komodit, jejichž poziční obchodování prostřednictvím komoditních kontraktů je velmi oblíbené, nicméně kapitálově náročné. Přes ETFs lze trhy jako např. ropa, zlato, stříbro, měny atd. obchodovat stejně, jako přes komoditní kontrakty, ale s možností mnohem nižšího kapitálu díky menšímu risku. Pochopitelně, že zhodnocení kapitálu nebudou tak vysoké, jako v případě obchodování komoditních kontraktů, ale pro obchodníky s menším účtem poskytují ETFs vůbec možnost se obchodů v daném segmentu zúčastnit s rozumným money-managementem. Jen raději zdůrazním, že pro poziční obchodování ETFs a akcií není třeba mít na účtu 25 000 USD (tato podmínka platí jen pro intradenní obchodování těchto trhů).  
Jaké ETFs existují a kde je naleznu?
ETFs existuje dnes již opravdu hodně. Obchodují se na stejných burzách jako akcie a jsou tak vesměs obchodovatelné přes stejné brokery a platformy.
Kromě svého zaměření se ETFs liší ještě v dalších ohledech. Existují např. ETFs nabízející různou „páku“ . Např. pohyby indexu S&P 500 můžete (mimo jiné) obchodovat přes ETF se zkratkou „SPY“, což je ETF v principu kopírující cenový vývoj indexu S&P 500. Existuje ale i ETF se zkratkou „SSO“, což je ETF jehož výsledky obecně představují dvojnásobek indexu S&P 500. A podobných „pákových“ ETFs je celá řada (viz seznam publikovaný níže).
Existují i ETFs, které se pohybují „inverzně“ než aktivum, které sledují. Příkladem může být ETF se zkratkou „SH“, které inverzně kopíruje vývoj ceny indexu S&P 500. Pokud index S&P 500 klesá, trh SH roste a naopak. Takový produkt se používá hodně např. v USA, kde není možné na některých účtech trhy běžně „shortovat“, tj. toto lze obejít tím, že v případě klesajících trhů obchodník nakoupí některý z inverzních ETFs.
Jak sami brzy zjistíte, ETFs existuje dnes opravdu ohromné množství. To však neznamená, že lze všechny tyto trhy bezproblémů obchodovat! Než začnete uvažovat o zobchodování určitého ETF vždy se ujistěte, že má dostatečnou likviditu! Některé tituly se obchodují velmi tence a o takové nemá smysl se zajímat.
Seznamy některých ETFs může nalézt například zde:
ETFs na nejrůznější bondy:
http://etf.stock-encyclopedia.com/category/bond-etfs.html
ETFs sledující pohyby komodit:
http://etf.stock-encyclopedia.com/category/commodity-etfs.html
ETFs sledující pohyb měn:
http://etf.stock-encyclopedia.com/category/currency-etfs.html
ETFs „s pákou“:
http://etf.stock-encyclopedia.com/category/leveraged-etfs.html
„inverzní ETFs“:
http://en.wikipedia.org/wiki/Inverse_exchange-traded_fund
Asi nejznámější a nejvyužívanější jsou ETFs sledující hlavní indexy. Pokud se zaměříme na americké trhy, pak jsou hlavně to:
SPDRs    sledující index S&P 500 (zkratka SPY) DIAMONDS Trust    sledující Dow Jones Industrial Average (zkratka DIA) PowerShares QQQ    sledující index Nasdaq 100 (zkratka QQQQ) MidCap SPDRs    sledující S&P MidCap 400 (zkratka MDY) iShares Russell 2000 Index Fund    sledující index Russell 2000 (zkratka IWM) Ale aktivně obchodovaných ETFs je další celá řada. Např. XLF zaměřený na finanční sektor, XLE na energetický sektor, ETFs zaměřené na zahraniční indexy, poslední dobou velmi populární GLD následující vývoj zlata či USO kopírující vývoj ropy (dodávané do Oklahomy) a další.
Ukázka praktického využití ETFs
Jak již bylo řečeno výše, jednou z hlavních výhod ETFs je jejich dostupnost - jak cenová, tak faktická daná obchodovatelností v klasickém prostředí burzy. Pokud se chce obchodník diverzifikovat a používá "tradiční" akcie či komodity, potom taková činnost vyžaduje poměrně vysoký účet. Použije-li vhodně zvolený ETFs, může si i při menším účtu sám zvolit přesný poměr jednotek, který nakoupí, např. "indexu" daného sektoru, o který se zajímá.
Příklad - vývoj ceny ropy vs. ETFs USO:

Klikněte pro plný obrázek
Řekněme, že chce obchodník swingově až střednědobě obchodovat na americkém trhu ropu. Má několik možností.
Může zakoupit klasický komoditní kontrakt ropy (CL), kde však s ohledem na pákový efekt a velmi dravý trh musí mít k tomu patřičně velký účet (desítky tisíc dolarů). Např. pro překonání ilustrativní zobrazené korekce je třeba přestát pokles 3180 dolarů (pokud uvažujeme o dlouhodobější spekulaci na uptrend).
Může se poohlédnout po "mini" kontraktu, pokud takový v daném trhu existuje a má dostatečnou likviditu. V ropě je to konkrétně e-miNY Crude Oil (QM), který má poloviční velikost bodu (na screenshotu není tento trh zobrazen). Naše ilustrativní korekce má však i v tomto "mini" trhu stále poměrně velkou hodnotu - přes 1500 dolarů, což je stále vyžaduje poměrně dost velký účet.
Malý obchodník, který plánuje trendově daný trh obchodovat, může použít např. ETFs USO. Ten přesně nekopíruje absolutní cenovou hladinu new-yorské ropy, ale jak vidíte na screenshotu, koreluje opravdu velmi úzce. Akcie ETFs se kupuje/prodává stejně jako akcie klasických firem. Tj. obchodník v případě naší uptrend spekulace může zakoupit přesně tolik akcií, abych jejich cena reflektovala jeho příslušný money-management. Při 100 akcií ETFs USO pak bude korekce přibližně 260 dolarů, tj. takový obchod lze realizovat i s velmi malým účtem do 10 000 dolarů.
Pochopitelně, že jiná otázka je zhodnocení. Futures kontraky na komodity mají jako deriváty pákový efekt a zhodnocení tak mohou být obrovská. ETFs se obchodují stejně jako akcie - tj. je třeba zaplatit jejich plnou cenu (případně samozřejmě klasicky na nejčastěji poloviční margin) a z tohoto pohledu nelze produkty úplně jednoduše srovnávat. Vše vychází z jednoduché rovnice potenciální risk vs. zisk. Pro řadu obchodníků je nicméně důležité, že se daného pohybu mohou vůbec se svým účtem zúčastnit a řada obchodníků tak získává v jejich podobě např. nástroj pro zkoušení konkrétních strategií a své psychologie na velmi podobném trhu předtím, než si ověří, že vše funguje a stejný postup pak později aplikují na "dravějším" komoditním trhu. Navíc na rozdíl od např. komoditních trhů nemají ETFs žádnou expiraci, tj. kontrakt není třeba rolovat.
Jiný příklad - vývoj komoditního kontraktu zlata vs. ETF GLD, které vývoj zlata sleduje:

Klikněte pro plný obrázek
Co se poplatků týče, tak za obchodování ETFs se platí stejně, jako za obchodování akcií. Tj. velmi to záleží na brokerovi, vesměs jde o poplatky cca 1 dolar za nákup 100 akcií (a stejný poplatek za prodej).
Velmi podobná situace je u opcí na dané produkty. Na hlavní ETFs se opce velmi často obchodují a tak to může být opět určitý "odrazový" můstek pro obchodníky, kteří začínají a ve "velkém" produktu by riskovali příliš (např. opce na IWM vs. RUT).
Další využití může být např. u "mechanických" strategií určených pro indexy. Osobně máme rádi strategie a patterny Larryho Willamse, který však pracuje s hodně velkými stop-lossy, např. 3000 dolarů v trhu S&P. Nicméně i takové strategie se dají živě testovat a obchodovat s příslušným ETFs. Např. SPY velmi blízko kopíruje S&P 500:

Klikněte pro plný obrázek
ETFs jsou dnes tak říkající "v módě" a vzniklo jich obrovské množství. Zdaleka ne všechny však mají dostatečnou likviditu, ale z pohledu obchodníků mohou ty hlavní nabídnout hodně zajímavou službu.