Evoluce tradera od ztrát k profitům - zkušenosti obchodníka JenaL [1]

V našem seriálu o začátcích živého obchodování se na celý proces podíváme zpět – prostřednictvím tradera JenaL, který začal obchodovat přibližně před 3,5 lety a svými zkušenostmi může velmi inspirovat leckterého začátečníka nebo stagnujícího obchodníka.

Zabývám se tradingem od začátku roku 2006, kdy mě můj kamarád doporučil mezi jinými zdroji i skvělý server financnik.cz. Již v té době jsem si vydělával v cizině celkem slušné (ale vydřené) peníze a hodlal jsem je investovat. Tenkrát jsem měl chuť dát peníze do AOS a “začít si život pořádně užívat”. Náhoda tomu chtěla a fascinován po přečtení manuálu na finančníkovi, rozhodl jsem se vydat svojí cestou, naučit se obchodovat a mít nad svými penězi dohled sám. Miluji cestování a “trading” (jaké to bylo před kamarády tenkrát magické slovo) mi v uších znělo dokola jako vytoužená mantra cesty ke svobodě. Založil jsem účet, koupil jsem si dvě knihy od doktora Eldera a začal jsem každodenní 12ti hodinový vzdělávací marathon (kamarádi kolem si pravděpodobně mysleli, že jsem se zbláznil). Ten jsem nicméně asi po půl roce zakončil třemi krátkými týdny živého obchodování. První účet jsem jednoduše do posledního centu nenávratně “prohazardoval”. S druhým jsem si vedl lépe (déle) a až třetí pokus postupně odhalil, co jsem určitě o tradingu vědět nechtěl. To, že trading je na 100% mentální (v mém případě i duchovní) proces; to že trading je sice v principu jednoduchý, ale určitě ne v praxi lehký, a že v podstatě určitě nebudu milionář ani zítra ráno, ani za měsíc a pravděpodobně ani do konce roku. Důvod je jednoduchý: naše návyky v mysli stojí proti našim racionálním rozhodnutím. Co logicky a racionálně chápeme, nemusí být vždy kodex, podle kterého jednáme.
V současné době se na tohle vše zpětně dívám s odstupem 3 a půl let jako na lety a pády začínajícího tradera, které pravděpodobně díky mé neschopnosti se jakkoliv vzdát přerostly v nedocenitelné zkušenosti. Petr mě poprosil, abych udělal stručný souhrn svých zkušeností s postupným přechodem od trpkých začátků k profitabilnímu tradingu. Nebude to návod jak na to, ale spíše utřídění mých myšlenek a zkušeností, se kterými jste se již možná setkali v diskuzním fóru (příspěvky publikuji pod nickem JenaL) a porovnání mého přístupu k tradingu v době, kdy jsem začínal a dnes, kdy mě trading již slušně živí. Tak jdeme na to.

Pokud se podíváme na věc malinko zjednodušeně – a opomeneme technickou stránku věci - tak obecně vnímám v tradingu následující tři základní elementy:

1. Vstupy (vědět kdy vstoupit)
2. Výstupy, Money Management, řízeni pozice/rizika, velikost pozice (vědět kdy vystoupit)
3. Exekuce podle “plánu”, který nám “padne” a dlouhodobý pohled - neboli psychologie obchodování (schopnost aplikovat vstupy a výstupy v praxi)

Rád bych tyto tři základní kameny tradingu rozebral z pohledu tříleté evoluce sebe jako tradera. Vývoj v tradingu není pouze o finančních tocích, ale s postupnými zkušenostmi se především mění oblasti, které jsou pro obchodníka nejdůležitější.

Následující dva grafy zhruba znázorňují rozdíl mezi tím, kde jsem jako začátečník hledal “edge” a tím, kde současně trávím nejvíc času a energie. Osobně to nazývám obchodní útočiště. Moje výsledky se zlepšily pouze tím, že jsem změnil měřítko svého soustředění.

Pojďme si jednotlivé segmenty popsat podrobněji.

1. Vstupní strategie

Pokud si pročítám svoje příspěvky na finančníkovi z období roku 2006, byl jsem opravdu asi hodně naivní. Koupil jsem si sadu Gecko TNT a zkoušel jsem svoje první backtesty, aniž bych o tom pořádně něco věděl. Čekal jsem pořádnou akci a byl jsem nedočkavý na své první miliony (které jsem hodlal utratit za nekonečnou cestu kolem světa). Takové byly sny. Proto každá ztráta, dokonce i v papertradingu, hodně bolela. Byl jsem odstrašující případ. Neměl jsem žádná obchodní pravidla, žádný plán, žádný backtest. Byla zde jenom horlivost vydělat peníze. Účet se tenčil a já se dostal “nevědomě” do víru hazardu. Zcela zahlcen představou, že obchodování je o předpovídání trhu, a že příště už to musí vyjít. Nulová disciplína, jenom obchody “od pasu”.
Obchodoval jsem tenkrát na principu Woodie CCI systému a divergencí na CCI představované Petrem a Tomašem. Tyto nástroje byly funkční, ale zároveň vcelku diskréční a dávaly hodně prostoru k emočním obchodům.

Co se tedy postupem doby změnilo, abych byl schopen začít vydělávat? Zjistil jsem, že co trader, to jiný obchodní přístup. Každý úspěšný obchodník na finančních trzích si prostě musí postavit systém podle svých vlastních preferencí a přesně sám sobě na míru . Celé je to navíc víceméně mentální proces - něco, co musíme nejdříve pochopit a poté vnitřně akceptovat...

Moje preference se stávaly postupem času stále jasnější - chtěl jsem mít vstupy mechanické, jasně definovatelné a jednoduše exekuovatelné. Později jsem po seminářích Mplaye v Praze tuto svoji vášeň v jednoduchých vstupních strategiích vypiloval do extrému. “V jednoduchosti je síla”platí v tradingu dvojnásob! Postupem času jsem také pochopil (s největší pravděpodobností díky Petrovi a Tomášovi), že peníze se v obchodování vydělávají z větší části výstupy nikoli vstupy, což plně korespondovalo s mými postupně se rodícími představami o jednoduchém obchodním systému.

Dnes obchoduji intradenně s jediným obchodem za den. Vše může být opravdu velmi jednoduché. Nebudu zde uvádět podrobnosti svého obchodního přístupu, ale v principu může kompletní graf jednoduchého, ale sofistikovaného a zcela funkčního obchodního systému (jednoho ze statisíců dalších) vypadat následovně:

Paradoxem je, že právě jednoduchost a nízká pravděpodobnost (30-50% podle typu výstupu) předurčuje takový obchodní systém k tomu, že jej budou obchodovat převážně profesionálové.
Další, opět především mentální úkol, se týkal výběru timeframe a vhodného trhu. Osobně mám dnes raději pomalejší, neimpulsivní a klidné obchodovaní, kde se dokážu lépe soustředit na své cíle, ale zároveň trh, který umí nadělit pěkné profity. Protože jsem měl největší zkušenosti s trhem Russel 2000, zůstal jsem u něj. Je to trh, který umí nabídnout při správném přístupu zajímavé RRR.
Timeframe jsem dříve používal rychlý a po zkoumání (backtest) jsem došel k hodnotě 1200 ticků, který by mi dříve připadal určitě příliš pomalý. Dával jsem přednost akci před nudou - opět je vidět, kam často ego upírá svoji energii, a jaký je rozdíl mezi tím co chceme udělat (emoce) a potřebujeme (racionální rozhodnuti). Pamatuji si, že dříve pro mě bylo samotné obchodování adrenalinem a akcí a backtest nudnou rutinou. Teď je tomu zcela naopak.
Nejvíce mě jednoznačně posunulo vpřed snížení počtu obchodů. Kde jsou doby, kdy jsem několikrát po sobě utratil $1000 za jednodenní desetiobchodový hazard. Po těchto “bolestivých” zkušenostech jsem měl jasno – musím eliminovat emoční faktor (více obchodů = více emocionálních chyb) a tím stabilizovat profit (menší chybovost-více obchodů podle plánu). Byl to celkem složitý proces plný frustrací z aplikací a nedodržování různých filtrů atd.
Celý nový přístup bylo jednoduché pochopit, těžké bylo jej vnitřně zcela přijmout: zvýšil jsem timeframe; změnil jsem RRR a vstupuji do trhu jen jednou denně. Prostě obchoduji méně, vydělávám více. Dříve jsem dělal 40-50 obchodů měsíčně + 10 nad plán a sotva jsem byl na nule (často i pod). Teď se svými 20ti obchody měsíčně mám úžasných 1000 USD/kontrakt v průměru měsíčně za pohodlných 10 min-2h denně. Zdá se vám to nováčkům zlatokopům málo? Tak zkuste číst dále.

2. Výstupní strategie, kontrola pozice/risku, velikost pozice

Dříve, pokud si dobře pamatuji, mi šlo pouze o to, kde a jak vstoupím. Říkal jsem si, že co se bude dít potom je jedno - buď přijde zisk, nebo ztráta. Toto mě zajímalo. Bolest nebo radost. Dva stavy, které se po nějakou dobu staly mantrou mého prožívání po každém obchodu. Jakmile přišel profit, všichni o něm věděli. Byla to doba, kdy jsem prožíval opravdu velké frustrace.
Situaci změnila v podstatně náhoda – přihlásil jsem se webinar známého obchodníka Charlese LeBeau. Vyzdvihoval důležitost výstupních strategií, money managementu, position sizingu a ukazoval něco podobného jako následující graf:

Byl to pro mě nový vítr do plachet. Naprosto jsem propadl myšlence, že o úspěšnosti strategie rozhoduje výstup, nikoliv vstup. Toto období mělo zásadní vliv na moji budoucí aktivitu. Proběhl také seminář s Mplayem v Praze s jeho, pro mě dnes již jeho kultovním, házením mincí (náhodné vybírání pozic a trhů), které rád s oblibou zmiňuji kamarádům, které dnes učím obchodovat.
Pokud si průměrně chytrý člověk představí, kolik je v trhu současně účastníků, tak musí rázem dojít k závěru, že trhy nelze jasně předpovídat. Předpovídání je past, do které se chytne nejvíce nováčků. Na druhou stranu můžeme ale říci, že trhy nejsou náhodné a to jenom proto, že je ovládají prakticky lidské emoce jako strach a chamtivost. Pochopil jsem, že obchodovat lze s určitou pravděpodobností, která závisí z daleko větší části na typu výstupu a to včetně práce se stop-lossem. Nastalo období nadšení, zkoumání a bádání, které trvá prakticky dodnes. Neustále si pokládám otázky typu: “Na jaké úrovni nebo v jakých podmínkách vystoupit, kdy posunout SL , jaký PT, jestli kombinaci PT a TSL, jak nejlépe diverzifikovat různé porce kontraktů etc… Od té doby až po současnost, se spolu s “duchovním” aspektem trading staly výstupy, management pozice a PS mojí hlavní obchodní činností. Současně průběžně vyhodnocuji asi 5 kategorií výstupů (indikátory, logické úrovně, kombinace TSL&PT, samotné TSL, samotné PT&SL), tj. dohromady asi 17 různých výstupu. Ukázku jejich různých charakteristik můžete vidět na následujícím grafu (jsou tam pouze ty kterým věnuji zvláštní pozornost):

Hodnoty, na základě kterých strategii vyhodnocuji, hledám dnes jinde, než tomu bylo dříve. V začátcích to byl samozřejmě profit - dnes mě zajímá hlavně cesta k takovému profitu, úspěšnost, Drawdown a Expectancy (hodnota potenciálně vydělaných dolarů na jeden riskovaný dolar). Co se úspěšnosti týče, je to opět otázka naší hlavy. Každý musí přijít na to, co dokáže snést. Mě určitě nevadí delší ztrátová období, protože svému systému maximálně důvěřuji, dokážu udržet emoce na uzdě a disciplinovaně jej obchodovat i přes extremní období (nevyjímaje období extremních zisků, kde člověk má pocit, že konečně nad trhy vyzrál, jenom proto, aby opět pochopil, že tomu tak jistojistě není). Osobně si často vážím i časového faktoru, takže pokud se rozhoduji u dvou podobných výstupů a u jednoho mám trávit u počítače posouvaním SL v průměru třeba o hodinu více (často držím pozici i dvě hodiny) tak raději zvolím jiný výstup i s potenciálně menším profitem.

Jak jsem již naznačil, je důležité se nekoncentrovat úplně na konečný profit, ale raději na stabilitu equity u daného výstupu. Zde jsou nějaké myšlenky, které mě napadají při zkoumání equity křivek různých systémů.

První equity ukazuje výsledky jednoho z výstupů, který sám používám. Pokud vidím podobné výsledky v backtestu, musím si pokládat otázku zda-li jsem schopen skutečně v reálu přestát podobnou „stagnaci“?

(Oranžová equity odpovídá výsledkům v níže uvedené tabulce, druhý sloupec zprava. Modrá equity = fixní referenční výstup.)

U druhého příkladu si všimněte, jak je equity vyzdvižena pouze několika málo většími profity. Takové profity sice podstatně „vylepší“ equity křivku, ale otázkou, zda-li nebyly výjimečné a jaká je šance, že přijdou v budoucnu znovu?

(Oranžová equity odpovídá výsledkům v níže uvedené tabulce, šestý sloupec zleva. Modrá equity = fixní referenční výstup.)

Co je důležité – podobné zkoumání výsledků (backtest) a důvěra v plán pro mě není nikdy žádný konečný status quo. Vše neustále vyhodnocuji a zkoumám, jestli náhodou strategie nějak výrazně nevybočuje ze svých prvotních backtestovaných hodnot. Tento proces je opět poměrně jednoduchý (ale je to práce).
Mám backtest (který jsem u TF eliminoval na časový rámec pouze od ledna), do kterého každý den připisuji daný obchod. Dále mám list se statistikami posledních 100 live obchodů (out of the sample). U “Out of the sample“ varianty by měli být moje funkční výstupy opět jako jedny z nejvhodnějších - nesleduji pouze čísla, ale také charakteristiku equity – jestli jsou profity vytvořeny dvěma/třemi velkými obchody ze sta, tak to určitě není výstup, pro který bych se rozhodl jako první (viz druhá ze dvou equity výše). Ostatně proto dnes používám současně dva druhy výstupů pro pro dvě porce kontraktů - oba se chovají jinak v různých fazích trhu. Opět je to určitá psychologická berlička vyhlazující naši equity.

Ukázka, jak mohou vypadat podobná porovnání:

Backtestové hodnoty pro jednotlivé výstupy


Posledních 100 živých obchodů pro jednotlivé výstupy

Pokud jsem jako začátečník hledal svatý grál, jako pokročilý obchodník jsem ho našel -> jsou to právě výstupy a management otevřených pozic, výše pozic, kontrola rizika a pochopení ztrát jako neoddělitelné součásti systému. Došel jsem k jednoznačnému poznání: “Pokud budete chtít kontrolovat trh, za chvíli vyčerpaně zjistíte, že kontroluje on vás”.

Autor textu: JenaL

Za týden v našem seriálu naleznete dokončení zkušeností tradera JenaL. Článek bude zaměřen především na tipy v oblasti psychologie obchodování.

Diskutovat k tématu článku můžete zde

Petr