Obchodujeme Forex VII: Jak na fundamentální analýzu (4)
V dalším díle seriálu o fundamentech se zaměříme na jedny z nejdůležitějších fundamentů peněžních trhů vůbec – politiku a funkci klíčových centrálních národních bank.
USA
Centrální banka USA, správněji Federální rezervní banka (FED), má úplnou nezávislost v udávání směru monetární politiky USA. Politika se zaměřuje především na maximální neinflační růst. Vrcholným orgánem je Federální komise otevřeného trhu (Federal Open Market Committe – FOMC), která je zodpovědná za všechna rozhodnutí, včetně nejdůležitějších vyhlášení o úrokových mírách, zpravidla 8x ročně. Dvanáctičlenná komise se skládá ze sedmi členů Rady guvernérů, prezidenta FEDu (nesmírně populární Alan Greenspan) a čtyř míst pro další prezidenty rezervních bank, pro jedno období každý.
Úroková míra (Fed Funds sazba) je nejdůležitější úrokovou mírou vyhlašovanou FEDem. Změny úrokových mír vysílají jasné signály monetární politiky USA a mají široký dopad na všechny druhy akcií, cenné papíry, a především na devizové trhy.
Diskontní sazba je úroková sazba, kterou FED přenáší na komerční banky za účelem mimořádné likvidity. Je to spíše symbolická sazba, která je menší než úrokové míry, ale změna generuje strategické signály.
Desetileté Treasure Notes (vládní dluhopisy) jsou měřítkem pro dlouhodobé úrokové sazby a tvoří nejdůležitější indikátor možné inflace.
Tříměsíční Eurodolarové depozity – Eurodolarové depozity jsou bankovní účty uložené v jiné zemi, než je země dané měny. Název nemá nic společného s měnou euro. Například účty v jenech (JPY) uložené mimo Japonsko se nazývají Euroyen a euro účty mimo země eurozóny EuroEuros. Tříměsíční úroková sazba na dolarových vkladech mimo USA slouží i jako měřítko při stanovení měnových kurzů.
Desetileté Yields jsou další dluhopisy, které jsou obvykle porovnávány s obdobnými dluhopisy ve světě (německy 10letý Bund, japonský JBG a britský Gilt). Vyšší kurz USA 10letého yeildu obvykle prospívá USD proti zahraničním měnám. Dalším klíčovým fundamentem jsou i tři hlavní USA burzovní indexy Dow Jones Industrial Index, S&P 500 a NASDAQ. Největší vliv na kurz dolaru má Dow Jones.
Další informace: http://www.federalreserve.gov/
Evropa
Evropská centrální banka (ECB) byla založena 1. července 1998. Její základní jmění činí 5 miliard euro. Jako součást Evropského systému ústředních bank (ESCB) je hlavním úkolem ECB dbát o udržení cenové stability v rámci Evropského měnového systému a podporovat všeobecnou hospodářskou politiku EU. Výkonný výbor se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů. Všichni členové jsou jmenováni jednomyslným rozhodnutím vlád členských států na doporučení Rady po konzultaci s Evropským parlamentem a Řídící radou. Jejich funkční období je osmileté. Prezidentem ECB je nyní Jean-Claude Trichet (Francie), bývalý guvernér francouzské centrální banky. Prezident provádí měnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutími Řídící rady. Připravuje zasedání Řídící rady. Generální rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů centrálních bank členských států. Vykonává řadu úkolů, mj. se podílí na sběru statistických informací, na zprávách o aktivitách ESCB a o měnové politice a na vytváření pravidel pro standardizaci operací prováděných národními centrálními bankami. Sídlem Evropské centrální banky je Frankfurt nad Mohanem. Vytýčeným cílem ECB je především zmíněná cenová stabilita. Úrokovou sazbou je tzv. Refinanční sazba EU, jejíž rozdíl mezi ní a sazbou USA FEDu je silným signálem pro pár EUR/USD. Podobně jako v USA jsou důležité tříměsíční Eurodepozity (Euribor) a 10leté státní obligace. Klíčovými ukazateli jsou tradičně HDP, ale i německý průzkum spotřebitelské nálady (tzv. IFO) a míra inflace (CPI a HICP), která by se měla pohybovat do 3 % HDP jednotlivé členské země.
Další informace: http://www.ecb.int/ecb/html/index.cs.html
Japonsko
V Japonsku je nejdůležitější politickou a monetární institucí Ministerstvo financí (MF). Vliv MF na řízení měny je daleko vyšší než v USA nebo v Evropě. Představitelé MF velmi často vystupují veřejně s ekonomickými prohlášeními s velkým vlivem na kurz jenu, kterou je možno označit za intervevční prohlášení k nákupu/prodeji JPY. V roce 1998 byl sice přijat zákon o nezávislosti Japonské centrální banky (BoJ) na vládní měnové politice, ale ta pouze kontroluje monetární poltiku státu. MF si nadále drží rozhodující vliv na zahraniční měnovou politiku. Klíčovou úrokovou mezibankovní sazbou je OCR (Overnight Call Rate). Podobně jako v USA a v Evropě hrají důležitou roli 10leté a 20leté vládní dluhopisy, které Japonská centrální banka vykupuje každý měsíc kvůli likviditě monetárního systému. Nejdůležitějším indikátorem trhu je HDP, průzkumy TANKAN, stav zaměstnanosti a mezinárodní obchod.
Hlavním burzovním indexem je NIKKEI 225, který na pokles/vzestup jenu reaguje velmi intenzivně. Specifický je vývoj kurzu EUR/JPY, který v efektu křížových kurzů hraje často spíše roli zhodnocovacího faktoru mezi USD/JPY a EUR/USD.
Další informace: http://www.boj.or.jp/en/
Velká Británie
Podle zákona o Bank of England (BoE) z roku 1997 získala BoE nezávislost na určování monetární politiky s cílem cenové stability, podpoře růstu ekonomiky a zaměstnanosti.
Hlavní úrokovou sazbou je minimální úroková míra, jako základní sazba. Její změny mají tradičně velký dopad na britskou libru. Britské 10leté vládní obligace (tzv. Gilt) jsou známy jako tzv. „pozlacená jistina“. Eurosterlingové tříměsíční depozity hrají v systému především ve vazbě na podobné Euroeuros depozity významnou roli. Vzhledem k členství Velké Británie v EU mají všechny projevy o přiblížení GBP nebo náznaky přijetí eura významně klesající dopad na kurz GBP. Nejdůležitějšími ekonomickými indikátory jsou stav nezaměstnanosti, index RPI – X a maloobchodní prodej. Britský burzovní index FTSE 100 má jen malý vliv na vývoj britské libry, ale pozitivní souběžný vývoj tohoto indexu a indexu Dow Jones v USA má velmi kladný vliv na britskou libru.
Další informace: http://www.bankofengland.co.uk/
Švýcarsko
Švýcarská národní banka má nejvyšší míru nezávislosti a na rozdíl od jiných centrálních bank nepoužívá specifické sazby. Ještě kolem roku 1999 používala jako hlavní nástroj měnové politiky výměnu cenných papírů. Řízená likvidita se provádí pomocí Foreign Exchange Swaps, kdy centrální banka přešla koncem roku 1999 na jiný přístup deklarovaný maximálně 2% roční inflací a použitím tříměsíční sazby podle Londýnské mezibankovní sazby (LIBOR). Nejdůležitější sazbou je diskontní sazba se značným dopadem na švýcarský frank (CHF) při změně. Tříměsíční Euroswissfrank depozity, stejně jako CHF samotný, jsou mnohdy velmi žádané především proto, že CHF je tradičně považován za bezpečný přístav v době celosvětových ekonomických výkyvů. Vyplývá to z tradice monetární politiky Švýcarska, diskrétnosti bankovního systému a neutrality země. Nejdůležitějším ekonomickým údajem je tradičně index M3 (míra nabídky peněžních prostředků), inflační index a HDP. Důležitým faktorem pro FX trhy je vysoce negativní vztah mezi párem USD/CHF a EUR/USD (pokud jeden pár stoupá nebo klesá, druhý pár reaguje většinou přesně opačně), který je považován za vůbec nejsilnější na devizovém trhu.
Další informace: http://www.snb.ch/d/index3.html
Aktuální úrokové sazby ve světě
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroj: FX Street.com
Příště: Trendy
Sid
