V pondělí jsme rozšířili týdenní e-mailový newsletter o lekce z živých trhů, což se setkalo s velmi pozitivní zpětnou vazbou, a proto budeme v tomto formátu a Finančníkovi nadále pokračovat.

Nově budeme na samotném webu financnik.cz publikovat jen nadčasové články a tutoriály shrnující zkušenosti s vybranou oblastí systematického obchodování. Zaměříme se na to, abychom pokryli podstatné základy pro každého, kdo se chce v tomto oboru začít orientovat.

Aktuální informace týkající se trhů a živého obchodování budeme přinášet jen ve formě e-mailového newsletteru distribuovaného maximálně jednou za týden. Důvodů je několik. Hlavní je ten, že ty nejcitlivější informace nebudou trvale umístěny na veřejný web (v posledním newsletteru jsem například sdílel náhled na své otevřené pozice přímo v Interactive Brokers). Současně je mi příjemnější předávat své know-how těm, u kterých vnímám vážnější zájem (jsou přihlášeni do newsletteru), a mohu tak očekávat i aktivnější zpětnou vazbu.

Co jsou lekce z živých trhů?

Mé zápisky k tomu, co v obchodování vnímám jako aktuální. Bezesporu to budou lekce z mých živých obchodů, rámcové závěry testů různých nových přístupů, které provádím, či shrnutí nejzajímavějších trendů, které v trzích vnímám.

Jak dnes obchoduji?

Vše, co v trzích dělám, se točí okolo mechanických strategií. Ty skládám do diverzifikovaného portfolia, které obchoduji automatizovaně. Vstupy i výstupy mám popsané jasnými pravidly, které obsahují 0 % diskrečního prvku a jsou plně replikovatelné. Rozhodně ale není třeba se do systematického obchodování pouštět hned v automatizované podobě. Naopak si myslím, že je ze začátku lepší obchodovat signály ručně a získávat z trhu inspiraci pro rozvíjení strategií i portfolií. K obchodovaným strategiím mám poměrně velkou důvěru – obchoduji s nimi sedmiciferné účty  a věřím tak, že mé tipy přináší reálnou hodnotu v tom, jak se v tradingu posouvat kupředu.

Přihlášení do newsletteru

Do newsletteru se můžete přihlásit na adrese: https://www.financnik.cz/forum/newsletter/

Newsletter je zdarma.

Úvod a obsah

Intradenní obchodování, kterému se běžně říká také daytrading, znamená nákupy a prodeje různých finančních nástrojů (nejčastěji futures kontraktů, akcií, opcí nebo forexu) v průběhu jednoho dne. Intradenní obchodníci těží z krátkodobých pohybů cen odehrávajících se v řádu minut či hodin. Intradenní obchodník uzavírá pozici před koncem obchodní seance, nemusí se tak strachovat o vývoj ceny v průběhu noci. Vyšší frekvencí obchodů a využitím páky může dosahovat nadstandardních výnosů.

Intradennímu obchodování se na každodenní bázi věnuji přes 20 let. V tomto článku jsem pro vás připravil shrnutí, co mi v daytradingu funguje, na co si dát pozor a s čím dnes vydělat lze a s čím již ne.

V článku naleznete následující témata:

• Základy intradenního obchodování
  • Co přesně znamená intradenní obchodování?
  • Kolik si vydělá intradenní trader?
  • Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné?
  • Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat?
  • Jak s intradenním obchodováním začít?
• Tipy pro intradenní obchodování
  • Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat?
  • Jaká je minimální velikost účtu?
  • Jak na intradenní obchodování coby full time job?
  • Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů?
• Strategie pro intradenní obchodování
  • Intradenní obchodování breakoutů (průrazů)
  • Obchodování intradenní mean reversion
  • Intradenní obchodování fundamentů
  • Obchodování order flow
  • Intradenní obchodování arbitráží
• Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním
  • Začněte pomalu a co efektivněji
  • Připravte se na průběžné změny trhů
  • Zaměřujte se na detaily a evidenci
  • Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu
• Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním?

Základy intradenního obchodování

Co přesně znamená intradenní obchodování?

Jde o shrnující pojem jakéhokoliv stylu tradingu, kde se pozice nedrží přes noc. Intradenní obchodování zahrnuje jak scalping, kde se pozice drží spíše vteřiny, ale i taktiky, kdy se obchody drží hodiny. Své pozice intradenní trader uzavírá nejpozději na konci obchodního dne.

Kolik si vydělá intradenní trader?

Intradenní obchodování patří teoreticky k nejziskovějším obchodním stylům. Výdělky jsou neomezené a nejlepší intradenní obchodníci dokáží vytvořit profit i stovky procent ročně. Podstatné je, že při intradenním obchodování se lépe řídi risk, kdy například v akciích nehrozí riziko nočního gapu a obchodní kapitál se „otáčí“ rychleji (navíc často s využitím páky). Mé intradenní strategie tak mají podstatně vyšší sharpe ratio (dávající do poměru výnos a risk) než swingové obchodování.

Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné?

Především proto, že reálný intradenní trading je skutečně náročný a v praxi se věci mají jinak, než vypadají v teorii. Drtivé množství informací dostupných na internetu, jak úspěšně intradenně obchodovat, nefunguje a většina obchodníků, kteří intradenní obchodování zkusí, jen ztratí peníze. Úskalí je mnoho. Při ručním intradenním tradingu jsou zde opravdu vysoké nároky na psychiku obchodníka. A jelikož lidé nejsou stroje, vesměs se obchodníci jednou neudrží a často obchodují mimo původní plány. Intradenní obchodování bývá mnohem dražší (díky skluzům v plnění), než ukazují backtesty a obchodníci kvůli tomu nakonec ztrácejí peníze, přestože základní edge funguje. Mnoho začátečníků pak také skončí kvůli příliš vysoké páce.

Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat?

Obchodovat lze skutečně různě. Nejčastěji budete nacházet obchodníky, kteří obchodují breakouty (proražení určitých cenových úrovních), mean reversion (odraz od vybraných cenových úrovní) a obchodníky vyhodnocující orderflow (tok objednávek). Přičemž podobné strategie lze aplikovat na různé trhy (např. e-mini futures, akcie, etf, crypto, forex) a na různé časové rámce – lze sledovat minutové grafy, vteřinové grafy, půlhodinové grafy, různé speciální grafy, jako je například renko atd. Co se konkrétních nástrojů týče, i zde budete nacházet kombinace všeho možného. Hodně obchodníků pracuje s čistými cenovými grafy (tzv. price action), řada jiných bude používat indikátory, najdete i tradery, kteří budou pracovat pouze s nástroji hloubky trhu (tzv. DOM) a sledovat dynamiku toku objednávek.

Intradenní obchodování lze dělat ručně, kdy obchodník sedí před počítači, sleduje obrazovky monitorů a ručně obchoduje vybrané situace. Nebo automatizovaně, kdy se strategie připraví do mechanické podoby a v trhu obchodujeme strategii jako tzv. AOS – automatizovaný obchodní systém.

Jak s intradenním obchodováním začít?

Rychlé obchodování je z mnoha důvodů přitažlivé pro začínající obchodníky a v této oblasti tak naleznete nejvíce „balastu“. Všude lze zakoupit líbivé plány, které vás budou v konečném důsledku stát jen čas a peníze. Jelikož jde o nejnáročnější styl obchodování, začněte se učit jen od těch, u kterých máte jistotu, že sami používají funkční metody. Nesmiřte se s hypotetickými ekvitními křivkami vytvořenými v Excelu nebo grafickém editoru. Chtějte vidět výpisy z brokerských platforem, požadujte v procesu výuky maximální transparentnost (vidět plnění jednotlivých obchodů atd.). Trh je v tomto směru opravdu nemilosrdný a ani velká jména zahraničních autorů knih přednášejících na konferencích a tváře „top traderů“ smějících se z inzerátů brokerů absolutně nic neznamenají. Buďte v oblasti vašeho průzkumu opravdu důkladní a nenechte se odbýt. Daytrading není tolik o zásadním know-how v oblasti predikce trhů, ale spíše o pilování drobných nuancí (precizní exekuce, stabilní psychika, rychlost atd.) a měli byste si být jisti, že to, co se plánujete učit, skutečně v aktuálních podmínkách trhů může fungovat.

Osobně bych začal intradenně obchodovat spíše pomaleji (držet pozice delší minuty až hodiny) a jakmile najdete někoho, kdo obchoduje s transparentními výsledky a je ochotný se o své know-how dělit, je čas vrhnout se do studia a připravit se na roky dřiny.

Mějte před tímto směrem tradingu respekt a přistupujte k němu tak, že jde skutečně o to nejtěžší, s čím můžete na burze uspět. To platí zejména pro ruční intradenní obchodování. U mechanického obchodování je výhodou, že jsou výsledky a instrukce jednoznačně replikovatelné.

Tipy pro intradenní obchodování

Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat?

Pro intradenní obchodování je klíčové, aby bylo obchodování daného trhu co nejlevnější. A to jak z pohledu brokerských poplatků, tak spreadu. Spread představuje často přehlížený, ale velmi výrazný náklad obchodování. Jde o rozdíl mezi ask a bid cenou – tedy určuje, za jakou cenu můžeme nakoupit a prodat. Intradenně chceme obchodovat trhy, které jsou dostatečně likvidní. Takové mívají rozdíl mezi ask a bid cenou nejnižší. V některých trzích se může spread měnit (rozšiřovat) v závislosti na dění v trhu a obchodování v klíčové momenty (např. v době vyhlašování zpráv) může být velmi drahé.

Důležité také je, aby se trh dostatečně hýbal – měl dostatečnou volatilitu. Pozice jsou v intradenním obchodování drženy relativně krátce. Přesto musí být průměrný profit dostatečný, aby pokryl náklady spojené s pozicí. Proto lépe fungují intradenní strategie v trzích, které se více hýbou – jsou volatilnější. Například v akciových indexech jsou pro mě profitabilnější strategie obchodované na indexu Nasdaq 100 než na S&P 500, protože prvně jmenovaný je volatilnější.

Osobně se snažím vybírat intradenní strategie a obchodované trhy tak, aby velikost zbacktestovaného průměrného obchodu byla několikanásobně vyšší, než jsou náklady, kterým budu čelit. Tedy spreadu a komisím. Například pro daytrading používám e-mini ES – futures kontrakt na akciový index S&P 500, kde nejmenší pohyb cenového grafu (tzv. tick) má hodnotu 12,5 dolarů. Brokerský poplatek za zobchodování trhu bude cca 3 dolary RT (round turn) podle brokera. Při obchodování budu mít patrně alespoň jednou tzv. skluz v plnění, vstoupím/vystoupím do obchodu hůře alespoň o tick (hodnota 12,5 dolarů) a náklady na jediný obchod tak budou nejméně cca 15,5 dolarů, pravděpodobně více (skluz může být jak při vstupu, tak výstupu). V podobném trhu budu chtít obchodovat strategie, které mají dlouhodobý průměrný obchod (po odečtení komisí a skluzu) alespoň cca 50 dolarů. Velikost průměrného obchodu je jeden z významných faktorů, který mi pomáhá vybrat jak obchodovatelnou strategii, tak trh.

Dalšími faktory výběru trhu může být časová zóna, ve které se trh obchoduje, měna a dostupná finanční páka.

Osobně nejvíce obchoduji intradenně strategie na akciové indexy, a to s použitím futures kontraktů. K dispozici jsou jak mini kontrakty, tak mikro kontrakty. Pro intradenní strategie používám i volatilnější akcie. Pro výběr volatilnější akcie se mi osvědčilo používat poměr ATR/C – průměrný denní rozkmit vs. cena trhu.

Řada obchodníků daytraduje i forex a krypto. Výběr v tomto ohledu záleží především na tom, jestli budete preferovat burzovní trhy s vyšší regulací (jako to dělám já) nebo nikoliv.

Jaká je minimální velikost účtu?

Technicky lze intradenně obchodovat s velmi malým účtem třeba i několika set dolarů. Prakticky to ale závisí na parametrech konkrétní strategie. Je potřeba dobře spočítat risk, s jakým se budeme v trhu potýkat (a každé obchodování je spojené s riskem, bez toho nemůžeme vydělat) a nastavit jeho úroveň tak, abychom riskovali jen rozumnou míru kapitálu. V intradenním obchodování je rozumné riskovat max. 2 % na obchod a obchodovat systémy s drawdownem do cca 30 %. To jsou ale jen vodítka. Podrobnější vysvětlení problematiky na příkladu konkrétní intradenní strategie naleznete v článku Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD). Jednoznačně platí, že nejvíce obchodníků v tradingu prodělává proto, že obchodují s neadekvátním riskem. Riskují příliš mnoho vůči kapitálu, který mají na účtu. A buď jim reálně sérií ztrát dojdou peníze, nebo vyčerpají psychický kapitál (nemohou hloubku ztrát dále snášet).

Jak na intradenní obchodování coby full time job?

Hodně začínajících traderů chce obchodovat „na plný úvazek“. Vydělávat si jím na živobytí. To je reálné, ale jen při splnění mnoha podmínek, které je třeba promyslet.

Například musíme nastavit obchodování tak, abychom byli schopni stejnými metodami obchodovat více kapitálu a zároveň se po letech práce neodrovnali psychicky. V tomto směru je dobré správně se rozhodnout mezi ručním a automatizovaným obchodováním. Osobně obchoduji již jen automatizovaně, kdy nemusím s trhy trávit čas (ten o to více věnuji přípravě strategie) a mechanické strategie dokáží bez emocí pracovat jak s mým vlastním kapitálem, tak kapitálem, který spravuji.

Každý full time job představuje dlouhodobý úvazek. Daytrading v tomto není výjimkou. Je proto dobré zvážit, jak přesně si takové zaměstnání představujeme.

Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů?

Typickým stereotypem daytradera je člověk sedící před několika velkými monitory s grafy. Jistě budete taková videa nacházet na TikToku, ale jsem přesvědčený, že tímto způsobem peníze vydělá v domácím prostředí skutečně málokdo. Kolik uspokojení může navíc člověk získat sezením a hypnotizováním monitorů roky svého života? Také jsem tuto cestu vyzkoušel a nikomu bych ji jako finální formu tradingu nedoporučil. Pro intradenní obchodování vám stačí naprosto běžné vybavení kancelářského typu, a pokud máte pocit, že je to „málo“, patrně si daytrading představujete jako něco, co není.

Strategie pro intradenní obchodování

V intradenním obchodování lze uplatnit různé taktiky. Nejvyužívanější bych rozdělil do pěti skupin. Obchodování průrazů (breaoutů), obchodování návratů k běžné hodnotě (mean reversion), obchodování fundamentů (zpráv), obchodování orderflow, obchodování arbitráží.

Intradenní obchodování breakoutů (průrazů)

Strategie vstupuje poté, co trh prorazí určitou oblast a profituje, pokud bude trh pokračovat ve směru breakoutu. Úrovně průrazu stanovují různí obchodníci různě. Lze používat jednoduché price action taktiky, jako je zakreslování S/R úrovní, různých trojúhelníků či další cenové patterny. Mechaničtí obchodníci často  obchodují průrazy otevíracího rozpětí – například první půlhodiny obchodování nebo i kratších rozpětí. Popis konkrétní funkční mechanické strategie breakoutu otevíracího rozpětí naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Osobně nejvíce pracuji s průrazem oblastí definovaných volatilitou. Vypočítám si běžné rozpětí trhu (většinou s použitím indikátoru ATR) a vstupuji do obchodu poté, co trh proráží část tohoto rozsahu (například ½ ATR) a spekuluji, že se trhu podaří daný den dosáhnout např. plného běžného rozpětí (nebo toto rozpětí překonat).

Intradenní breakout strategie bude většinou pracovat s nižší úspěšností, ale vyšším poměrem risku/zisku. Je tak potřeba pracovat se stop-lossem, který omezí ztrátu v momentě, kdy jde o falešný průraz.

Nejběžnějším časováním výstupů intradenních breakoutů jsou konce obchodních seancí. Protože pokud se trhy dají do pohybu, pak zejména akciové indexy trendují nejčastěji až do konce dne.

Ukázka vstupu do dlouhého breakout obchodu v akciovém indexu S&P prostřednictvím mikro kontraktu MES tak, jak je to popisováno v pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Profitabilní výstup by v tomto případě byl na konci obchodní seance.

Obchodování intradenní mean reversion

Mean reversion trading lze s lehkou nadsázkou popsat jako opak obchodování průrazů. Obchodníci používají podobné nástroje jako u breakoutu, jen s tím rozdílem, že spekulují na odraz od dané úrovně.

Této obchodní taktice se často říká obchodování návratu k „běžné hodnotě“, což znamená, že obchodník vstupuje proti trhu, který se příliš rychle a příliš daleko vzdálil od ceny, kterou většina obchodníků vnímá jako férovou. Stává se to hlavně v reakci na nějakou zprávu, kdy lidé v emocích nakupují nebo prodávají a trhy na chvíli přestávají být efektivní.

Velmi dobře funguje mean reversion obchodování v akciích. Můžeme si vytipovat situace, kdy akcie velmi rychle během například první hodiny obchodování vytvoří pohyb, který se jinak tvoří celý den (mechanicky jej lze vyjádřit jako například plné ATR za posledních 5 dnů). Pak existují často vysoké pravděpodobnosti, že se pohyb trhu daný den vyčerpá a podobné situace je možné obchodovat. Sám mám takto vytvořen mechanický obchodní plán Finwin. Pokud trh na začátku dne prudce vystřelí vzhůru, jsem připraven akcii shortovat. Pokud cena akcie na začátku dne prudce padne, jsem připraven ji nakupovat.

Konkrétní pravidla obchodního systému diskutuji v tomto YouTube videu. To je součástí celé série videí, ve kterých jsem strategii stavěl:

V praxi obchoduji tak, že si na základě pravidel diskutovaných ve videu připravím několik desítek akcií, které mohu daný den obchodovat. Následně mi můj trading skript, který jsem si vytvořil v Pythonu, zadává limitní příkazy do trhu na předpřipravené úrovni s cílem vstoupit do maximálně 10 pozic. Takto vypadaly například pozice zadávané do obchodní platformy na začátku obchodní seance 15.11.2023:

V oranžovém boxu jsou předpřipravené limitní shorty akcií. Pokud k nim trh rychle dorazí, bude existovat vysoká pravděpodobnost vyčerpání trhu a cena se stáhne. Pozice držím do konce obchodního dne. Dole v bloku Zaměřujte se na detaily a evidenci je pak komentář, jak vypadala situace při uzavírání pozic.

Samozřejmě mean reversion lze stejně jako jakoukoliv jinou strategii obchodovat různě aktivně. Můžeme pracovat třeba s profit targetem, který pozici ukončí  na bližších cenových úrovních a podobně.

Intradenní obchodování fundamentů

Intradenní obchodování je nejziskovější v momentech, kdy se ceny trhu hýbou. A to bývá nejčastěji v době, kdy se do trhu dostávají klíčové ekonomické zprávy. Na rozdíl od technických obchodníků, kteří se soustředí na grafy a cenové patterny, se obchodníci fundamentů zaměřují na ekonomické indikátory, politické události a zprávy, které mají potenciál významně ovlivnit trh – buď jako celek, nebo třeba i individuální akcie.

Jedním z přístupů je obchodování na základě plánovaných ekonomických zpráv. Například, když se očekává důležité prohlášení centrální banky nebo vydání klíčových ekonomických dat, jako jsou nezaměstnanost, HDP nebo indexy spotřebitelské důvěry, trhy často reagují velmi silně. Obchodníci analyzují tato očekávání a snaží se předvídat, jak trh zareaguje, a na základě toho přijímají obchodní rozhodnutí.

Dalším přístupem je sledování geopolitických událostí a zpráv. Například politická nestabilita, války nebo mezinárodní konflikty mohou mít výrazný dopad na ceny surovin, měnové páry a akciové trhy. Obchodníci, kteří se zaměřují na intradenní obchodování fundamentů, musí být velmi dobře informováni o aktuálních událostech a musí být schopni rychle reagovat na nové informace.

Při intradenním obchodování fundamentů je také klíčové porozumět vztahům mezi různými trhy a aktivy. Například zvýšení úrokových sazeb v jedné zemi může mít dopad na měnový pár této země, ale také na akciový trh nebo ceny dluhopisů. Tento styl intradenního obchodování tak patří bezesporu mezi ty nejvýnosnější, ale vyžaduje hodně znalostí a analytických schopností.

Obchodování order flow

Intradenní obchodování pomocí analýzy order flow (toků příkazů) se zaměřuje na detailní sledování objemu a typu obchodních příkazů, které vstupují na trh. Tato metoda poskytuje obchodníkům teoreticky hlubší pohled do toho, co se skutečně děje na trzích, a pomáhá jim rozpoznat sílu poptávky a nabídky za cenovými pohyby.

Základem analýzy order flow je sledování objemu obchodů. Obchodníci se zaměřují na Level 2 data, která poskytují informace o všech aktivních nákupních a prodejních příkazech na různých cenových úrovních. Pomocí těchto dat mohou analyzovat, kde se nacházejí významné objemy příkazů, což může naznačovat potenciální úrovně podpory nebo odporu.

Dalším důležitým nástrojem v analýze order flow je sledování tzv. "tape" nebo "time and sales", což je seznam všech uskutečněných obchodů s detailními informacemi o objemu, ceně a času. Tato data umožňují obchodníkům identifikovat "agresivní" kupce nebo prodejce, což jsou ti, kteří jsou ochotni přijmout aktuální tržní cenu, a tím mění rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou.

Obchodování order flow jsem se sám věnoval několik let a na vlastní oči tak mohl vidět, jak se trhy průběžně měnily a bylo stále těžší s touto metodou vstupy efektivně identifikovat. Dynamika order flow akciových indexů je například dnes s ohromným nástupem opcí s nulovou expirací (0TDE) dost jiná, a přesto se výrobci nejrůznějších order flow indikátorů tváří, že vše funguje stejně jako například před deseti lety.

Mnoho začínajících obchodníků se do této oblasti dnes vrhá proto, že vypadá zajímavě a nevšedně. Skutečně si však udělejte dobrý průzkum toho, do čeho se případně plánujete pustit. Na screenshotu je interpretace orderflow do tzv. footprintů. Konkrétně v platformě TradingView (jde o tento footprint indikátor). Rozhodně se podobného vizuálnímu stylu zobrazení informací nedá ani dnes upřít atraktivita.

Intradenní obchodování arbitráží

Intradenně lze obchodovat i další styly. Osobně na mě působí zajímavě oblast arbitráží, byť se jí v současně době aktivně ještě nevěnuji. Obchodování arbitráží dosahuje zisky skrz využívání rozdílů mezi různými trhy nebo finančními nástroji.

Typicky se arbitráže vyhledávají na cenových rozdílech. Ovšem rozmach některých nových instrumentů dovoluje vytvářet arbitráže alternativními způsoby. Jedním takovým trendem jsou nulové expirační (0TDE) opce. Tyto opce mají expiraci ještě ve stejný den, co jsou obchodovány, a umožňují obchodníkům spekulovat na krátkodobé změny volatility bez potřeby dlouhodobé expozice riziku. Arbitrážní obchodníci mohou využít 0TDE opce k vytvoření strategií, které se zaměřují na nesrovnalosti v cenách volatilit mezi různými opcemi (například hodnoty volatilit akcií v indexu vůči volatilitě indexu samotnému).

Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním

Začněte pomalu a co nejefektivněji

Začínající obchodníci milují akci a mají pocit, že čím aktivnější budou, tím více peněz vydělají. Toto pochopitelně milují a podporují i brokeři. V trzích to ale z pohledu výnosů často funguje obráceně. Nejvíce jsme odměňováni za trpělivost. Při ručním obchodování na nižších timeframe je ale neustálá trpělivost a koncentrace extrémně náročná. Drtivá většina obchodníků tak nakonec končí určitým vyhořením nebo blackoutem, kdy se neudrží a začnou obchodovat zcela mimo plán (viz V tradingu nás nepotopí běžné ztráty, ale neplánovaný obchod).

Velmi se mi proto osvědčilo oddělit v intradenním obchodování plánování od samotných exekucí. Je dobré obchodovat jen situace, které máme promyšlené dopředu. Což už je jen krůček k mechanickým strategiím, kde je plán jasně připraven dopředu a počítač je jen bez emocí následuje (tak dnes intradenně obchoduji sám).

V případě diskrečního obchodování bych začal obchodovat tak, že si dopředu připravím oblasti S/R úrovní, ve kterých budu později v rámci intradenních grafů vyhledávat vstupy. Ať již breakouty či mean reversion.

Připravte se na průběžné změny trhů

Trhy nejsou statické a průběžně se mění. To má dopad na to, co funguje a co nikoliv. V posledních několika letech strukturu akciových indexů změnil nástup opcí s nulovou expirací (0TDE), což ovlivnilo řadu strategií. Není tak dobré k daytradingu přistupovat způsobem, že se naučíme jednu taktiku a ta nás bude živit do konce života. I v rámci intradenních strategií se mi osvědčilo kombinovat systémy do diverzikovaných portfolií (obchoduji dohromady mean reversion a breakout systémy).

Zaměřujte se na detaily a evidenci

V intradenním obchodování není příliš prostor pro chyby a každý cent se počítá. Než strategii začnete obchodovat, měli byste ji zbacktestovat a získat rámcovou představu o její základní charakteristice. Opravdu důležitý je důraz na rozumnou velikost průběžného obchodu. Ten se dá vylepšovat i pomocí různých způsobů exekucí. Například u mean reversion obchodů v akciích lze vstupovat limitními příkazy (poskytují likviditu, za což inkasujeme rabat - viz Interactive Brokers – jak na nižší komise, navíc nehrozí skluz v plnění) a vystupovat v rámci uzavírací aukce příkazy MOC (Market on Close) nebo LOC (Limit on Close) bez rizika skluzu.

Takto například dopadly intradenní mean reversion obchody, jejichž vstupy jsou zobrazené výše v sekci  Obchodování intradenní mean reversion. Obchody byly otevírány limitním vstupem (kde není možné získat negativní skluz) a zavírány příkazy MOC, kde exekuce proběhne za oficiální uzavírací cenu trhu. Výsledky jednotlivých obchodů jsou vidět ve výřezu (pocházejí z mého účtu u Interactive Brokers).

Své obchody evidujte a vytvořte si rutinu pro revizi výsledků. Sám například každý týden o víkendu porovnávám v rámci přípravy pro Trading Room komentáře plnění živých obchodů s teoretickými obchody a plněními, které měly nastat podle obchodovaného obchodního plánu. Dobré je také vést si průběžně deník změn ve strategii, dokumentovat obchodní situace a podobně. Osobně pro to používám výborný a bezplatný Obsidian.

Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu

Trhy se na nízkých intradenních timeframe nedají „predikovat“ ve smyslu, že by se šlo naučit předvídat, kam půjdou. Cena se chová podle toho, jaké příkazy do trhu proudí. Existují pravděpodobnosti, které můžeme využít v náš prospěch, ale nejde o predikce v pravém slova smyslu. Ztráta v intradenním obchodu neznamená, že jsme se mýlili. Je to jednoduše součást pravděpodobnostního modelu, který obchodujeme. To je koncept, na který mozek začínajícího obchodníka není naučen a který je třeba ve svém myšlení zakořenit.

Pokud obchodujeme se strategií, která má úspěšnost 40 %, skutečně to znamená, že 60 % vstupů skončí se ztrátou a je to tak zcela v pořádku.

Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním?

Ukázali jsme si, že intradenní obchodování má mnoho podob. Je to obor, který je vysoce konkurenční a náročný. Pokud začínáte, tak určitě existují v trzích snazší cesty, jak peníze vydělávat.

Ale pro zkušenější obchodníky nabízejí intradenní trhy mnoho zajímavých obchodních příležitostí. Jako nejperspektivnější se mi v aktuální volatilitě jeví jednoduché obchodování intradenních breakoutů na akciových indexech. To je přístup, který bude v dostatečné volatilitě v určité formě fungovat patrně vždy a lze jej jednoduše zmechanizovat.

Pokud si také nenecháte ujít žádný film s tématikou tradingu, pak nepřehlédněte nový film Dumb Money popisující události ohledně nedávného short squeezu v akcii GME. V něm malí retailoví obchodníci skoro porazili Wall Street.

Film Dumb Money, režírovaný Craigem Gillespiem, se zaměřuje na skupinu postav, které se podílely na události známé jako GameStop short squeeze v roce 2021 a přináší osvícený pohled na nerovnováhy na finančním trhu. Hlavní role hrají Paul Dano a Seth Rogen a film je pojat jako životopisné komediální drama.

Dumb Money přináší zábavnou dramatizaci reálných burzovních příhod nezkušených obchodníků s malými penězi, jejichž síla ale spočívala v propojení na sociální síti. Má poměrně vysoké hodnocení (např. na ČSFD aktuálně 74 %) a ačkoliv film pochopitelně nevypráví úplný příběh celé události, může posloužit i k nahlédnutí do toho, jak se dnes prolínají sociálních světy s profesionálním burzovním světem Wall Streetu.

Děj filmu se točí kolem Keitha Gilla, muže z nižší střední třídy, který pracuje jako finanční analytik v Brocktonu ve státě Massachusetts. Ve svém volném čase často navštěvuje subreddit r/WallStreetBets, kde pod pseudonymem Roaring Kitty sdílí své názory na akciový trh prostřednictvím YouTube live streamů. Příběh, který ukazuje jednotlivce a skupiny zapojené do této neobvyklé situace odhaluje, jak mohou být i zdánlivě nevýznamní hráči na trhu překvapivě vlivní.

Celkově je Dumb Money pojat jako temně komický pohled na explozi akcií GameStop (GME) v roce 2021. Záměrně je použit styl komunikace a vizuálního provedení, které bude vyhovovat spíše mladším divákům. Ale určitě poskytuje zajímavý pohled na finanční trhy, jejich komplikovanou dynamiku a to skrze příběh, který je jak informativní, tak zábavný.

Film se tedy točí okolo short squeezu v akcii GME, který jsem sám prožíval dost naplno, protože v roce 2021 jsem již v akciích hodně shortoval. Neshortoval jsem sice akcii GME, ale celkový souhrn okolností okolo akcie GME dost zvýšil v trhu volatilitu a situace z akcie GME se odehrávala i v jiných titulech – např. v BBBY (Bed Bath & Beyond Inc), kterou „diamantové ruce“ malých obchodníků z r/WallStreetBets také nakupovali a která již dnes neexistuje.

Film má částečně určitý ideologický podtext touhy zničit bohatý a neférový Wall Street, ale zejména pokud nemáte s tradingem a investováním příliš vysoké zkušenosti, tak si myslím, že je i solidně edukativní. Ukazuje, co v oblasti psychologie peněz dělají emoce, jak může mysl ovlivnit bublina, ve které se pohybujeme a co to znamená pohybovat se na burze bez obchodního plánu. A nakonec i to, že otevřený profit je jen číslo na papíru a bez uzavření pozice není žádný profit jistý.

Obsah článku:

• Kde akcie koupit?
• Jaké akcie koupit a nenaletět?
• Jak nakupit akcii v platformě brokera?
• Kdo je majitelem koupené akcie?
• Kolik akcie vydělávají?
• Jak akcii prodat?
• Jak koupit akcie – shrnutí

Na Finančníkovi se věnujeme systematickému krátkodobému obchodování. A to z důvodu, že díky portfolio diverzifikaci systematických strategií v něm vidíme potenciál vyššího výnosu při nižším risku než u klasického investičního přístupu nakup a drž.

V rámci našich portfolií obchodujeme systémy využívající nejen akcie, ale i různé další typy produktů – zejména futures kontrakty (lidově komodity) a opce. Nicméně akcie jsou bezesporu trhem, kterému v současné době věnujeme nejvyšší pozornost a také trhem, který je z naší zkušenosti nejshovívavější pro začínající tradery.

Proto mnoho burzovních obchodníků na Finančníkovi s akciemi začíná.

Možná také patříte mezi začínající obchodníky, kteří se inspirovali některou z publikovaných statistických výhod a přemýšlíte, jak konkrétně s nakupováním akcií technicky začít? Právě pro vás je tento tutoriál.

Kde akcie koupit?

Akcie je cenný papír představující podíl na vlastnickém kapitálu společnosti. Tím, že nakoupíme akcii, a je jedno na jak dlouho, se stáváme vlastníky akcie. Akcie obchodované na veřejných trzích (burzách) nejsou distribuovány ve fyzické podobě, ale jen formou elektronických záznamů o vlastnictví. Tyto záznamy jsou spravovány centrálním depozitářem nebo prostřednictvím brokera. A právě brokera potřebujeme proto, abychom akcie mohli nakupovat a prodávat.

Brokerem je společnost s patřičnými licencemi. Akcie lze kupovat u bank, různých investičních společností, menších fintech společností (dělající například moderní mobilní aplikace) a u specializovaných firem, které se zabývají čistě jen obchodováním (právě ty se vesměs nazývají brokerskými společnostmi). Rozdíly mezi těmito společnostmi jsou především v poplatcích, servisu a důvěryhodnosti. Kde konkrétně akcie nakupovat záleží především na tom, s jakým cílem je chcete nakoupit a s kolika penězi pracujete. Čím aktivněji budete chtít s akciemi pracovat, tím větší pozornost je třeba výběru brokera věnovat. To stejné platí, pokud budete pracovat s vyšším kapitálem.

Sám mám například na investice do amerických akcií účet u amerického brokera (dnes je možné si otevřít účty prakticky po celém světě), protože ve Spojených státech zajišťuje ochranu účtu klientů tzv. Securities Investor Protection Corporation (SIPC) a účty jsou pojištěny obvykle do výše 500 000 dolarů na klienta, včetně až 250 000 dolarů v hotovosti. V EU takový komfort nemáme a u řady brokerů v EU je pojištění vkladů v řádech nižších desítek tisíc euro (hodně se to liší podle konkrétní země).

Stejně tak s poplatky. Za nákup akcie můžete u jednoho brokera zaplatit pár centů, u jiného za stejné množství zaplatíte třeba i vyšší jednotky dolarů. Pokud budete akcii nakupovat jednou za rok, patrně to tolik nevadí. Pokud budete aktivnější, rozdíl na svém účtu rychle poznáte.

Pokud plánujete obchodovat aktivněji tak, jak to děláme na Finančníkovi, pak je rozumnou volbou Interactive Brokers, kde obchoduje většina aktivních obchodníků. Účet se otevírá přímo na jejich stránkách a není to tak složitý proces, byť není v češtině. Existují i české alternativy. Například s českou podporou působí aktivně v Čechách LYNX broker, který zprostředkovává služby právě Interactive Brokers. Nabízí to stejné jako Interactive Brokers, ale s českým servisem. Za který si ale pochopitelně nechá dobře zaplatit. Opět – pokud budete obchodovat příležitostně, extra zvýšená komise vadit nemusí. Při aktivnějším obchodování to bude silný handicap.

A pak jsou zde i brokeři, u kterých lze obchodovat bez poplatků. To zní jako fantazie, ale jak už to bývá, za vše se platí. V případě brokerů bez poplatků jsou to právě obchodní příkazy (tzv. orderflow), které přeprodávají dál specializovaným firmám, které na nich vydělávají (což v důsledku musí někdo zaplatit). Mimochodem – v této oblasti se začíná spekulovat, že EU možná zavede regulaci kvůli ochraně zákazníků. Viz například tento článek, který zmiňuje brokery jako eToro a Trading 212, na které v této oblasti patrně narazíte.

Tedy otázka „Kde akcie koupit?“ není pro úplného burzovního nováčka snadno zodpověditelná. Svým známým doporučuji zmíněné Interactive Brokers, což je takový švýcarský nůž na vše a které sám používám (to je i jediný důvod mého doporučení, Finančník nemá z doporučení žádný finanční benefit). Jde o ohromnou firmu kotovanou na burze nabízející obchodování za nejnižší poplatky na trhu (pokud tedy hovoříme o srozumitelné struktuře poplatků, které se za obchod platí a nejsou schované do prodeje orderflow). Platforma umožňuje obchodovat prakticky všechny finanční produkty a to i automatizovaně skrz API. Na druhou stranu rozhodně nepatří k nejintuitivnějším a ze začátku je dobré mít po ruce někoho, kdo vám s ní poradí.

Jaké akcie koupit a nenaletět?

Možná jste zatím ve fázi, kdy jen přemýšlíte o tom, že byste si nějaké akcie nakoupili a vydělali na nich tak, jak se o tom píše v médiích.

Nakupovat „na slepo“ individuální akcie coby investici ale není dobrý nápad. Svět se mění a zářící firmy jako TSLA (burzovní ticker pro akcii TESLA, která je dnes pro mnoho začínajících investorů hodně oblíbená, protože se o ní všude píše) tu klidně za pár let být nemusí.

Pokud chcete akcii nakoupit jako investici, pak bych nakupoval tzv. ETF kopírující akciový index, tedy široký soubor akcií. Začal bych s S&P 500. V EU lze použít ticker CSPX (iShares Core S&P 500 UCITS ETF USD).

Na Finančníkovi nakupujeme (a prodáváme) akcie tak, že si nejprve postavíme obchodní plán, ten zbacktestujeme (tj. pomůže nám pochopit, jestli a jak by plán fungoval v minulosti – není to záruka budoucích zisků, ale alespoň něco) a teprve následně obchodujeme živě. Osobně pak akcie nakupuji čistě systematicky. Každý den spustím software Amibroker, ten mi zobrazí akcie, které mám podle dříve zbacktestovaných plánů koupit nebo prodat a podle toho zadám do Interactive Brokers obchodní příkazy (resp. vše mám již zautomatizované a používám autotrader – skripty, které se k brokerovi napojují přes jeho API).

Jak nakupit akcii v platformě brokera?

Jakmile máte otevřený brokerský účet a máte na něj převedeny peníze, můžete již akcie nakupovat. Používají se proto tzv. obchodní příkazy. Jak vše funguje máme na Finančníkovi popsáno v článku Typy obchodních příkazů (článek se týká obchodování futures kontraktů, ale akcie pracují se stejnými příkazy).

Takto například vypadá příkaz pro nákup 10 akcií CSPX (ETF kopírující S&P 500) v platformě Interactive Brokers:

V oranžovém obdélníku je vidět, že jsem do platformy zadal ticker CSPX, pak množství 10 ks a typ příkazu v tomto případě MKT. Následně by stačilo odeslat příkaz kliknutím na tlačítko Transmit a příkaz se odešle na burzu. Byl by proveden hned, jak burza otevře. Pokud bych chtěl nakupovat „se slevou“ na vybrané ceně, použil bych příkaz LMT a platnost GTC místo DAY. Je to opravdu jednoduché.

V platformě je vidět, že mám různé akcie nakoupené (např. NVDA, ADBE, META atd.). To jsou pozice, které držím právě v rámci zmíněných systematických obchodních plánů. První blok, kde je vidět aktuálně otevřený profit 73 668 Kč (poslední sloupec) se vztahuje k rotační momentum strategii na Nasdaqu. Druhý, kde je vidět aktuální otevřený profit 5 502 Kč, se vztahuje k breakout strategii MicroBreakout. Tyto a další obchodní plány na Finančníkovi sdílím, včetně průběžného komentáře a náhledů do mé brokerské platformy, v rámci obchodní skupiny Trading Room, kde se můžete různé styly obchodování naučit a především je skládat do portfolií (což je celý smysl toho, proč na Finančníkovi systematické plány obchodujeme).

Kdo je majitelem koupené akcie?

Jakmile akcii v brokerské platformě nakoupíte, stáváte se jejím majitelem. Máte právo hlasovat na valných hromadách (budou vám chodit různé pozvánky) a také právo na podíl ze zisku – tzv. dividendu. Ty vám budou automaticky připisovány na účet. Držené akcie lze převádět i mezi brokery (alespoň mezi těmi, kteří to podporují). Pokud by broker zkrachoval, měly by být akcie stále vaše, protože nejsou majetkem brokera.

Kolik akcie vydělávají?

Akcie se hýbou různě. Mají tzv. různou volatilitu. Některé mohou za rok vydělat 100 %, jiné mohou výrazně ztratit. Určitě je chybné dělat si naděje na zisky na základě toho, kolik akcie vydělala v minulosti (tzv. klam přeživších).

Pokud budete investovat do akciových indexů (např. CSPX), lze doufat v průměrný historický výnos, který byl cca 10 % ročně. Ale není to bez risku. Drawdown může být při tomto výnosu přes 50 % (tj. může se stát, že v průběhu roku polovinu peněz ztratíme a v této ztrátě se budeme pohybovat třeba několik let). Právě řízení risku je důvod, proč na Finančníkovi obchodujeme aktivněji a využíváme možnost diverzifikace mezi různými finančními nástroji a různou délkou držení pozice.

Jak akcii prodat?

Akcie které držíme se prodají podobným způsobem, jako jsme je nakoupili. Stačí použít příkaz SELL (prodejní příkaz). Samozřejmě pak nesmíme zapomenout na to, že jakékoliv zisky se na burze daní (viz daně a obchodování na burze).

Jak koupit akcie – shrnutí

Samotný technický nákup akcií složitý není. Je ale třeba si uvědomit, že finanční trhy jsou prostředí, kde peníze nejsou zadarmo. Jejich vydělávání je spojeno především s podstupovaným riskem, a tak je potřeba mít opravdu jasný plán, čeho chceme dosáhnout.

Je určitě v pořádku používat burzu pro akumulování bohatství skrz dlouhodobé investice. Pokud začínáte, pak se mi jako nejvhodnější jeví průběžné investování do ETF následující určitý index. Ovšem i tak je třeba připravit se na roky propadů kapitálu a investice by tak měla být v takové výši, o kterou se nemusíme průběžně strachovat. Protože nejlepší cesta, jak na burze z pohledu dlouhodobého investování vydělat, je prostě „nakoupit a zapomenout“.

Vyššího zhodnocení při nižším risku lze dosahovat při aktivnějším obchodování a třeba výběru jednotlivých akcií. Ruční vybírání akcií je analytický proces, pro který musí mít člověk potřebné znalosti a zkušenosti. Určitě nelze vybírat akcie na základě toho, co se dočtete „v novinách“. Osobně proto postupuji skrz tzv. mechanické obchodování. Akcie vybírám pomocí taktik, které mohu definovat mechanicky a otestovat jejich fungování v minulosti. Vše pak obchoduji automatizovaně jako tzv. AOS - automatizovaný obchodní systém. To samozřejmě není pro každého  a rozhodně to není bez práce. Ale skrz portfolio diverzifikace je to cesta, která dokáže určitým předvídatelným způsobem odměnit (sám mám na této strategii postavený i svůj alternativní fond).

Aktivní trading má mnoho výhod, současně je ale třeba si hlídat náklady – nejrůznější poplatky, které jsou s obchodováním spojené. Zejména jde o komise. Poplatek, který platíme za každé otevření a uzavření obchodu. Pojďme si ukázat, jak lze na obchodu občas dosáhnout až 50% úspory.

Mnoho aktivních obchodníků obchoduje u Interactive Brokers, velké globální brokerské společnosti patřící k těm nejlevnějším na trhu. Přesto i zde je dobré si hlídat, jak obchodujete a jak máte účet nastaven, protože lze komise snižovat a výrazně ušetřit.

Mimochodem – Interactive Brokers oznámili na začátku října 2023, že středoevropské účty již nebudou otevírány v maďarské pobočce, ale vše se převádí do Irska (včetně stávajících účtů). To je dobrá zpráva pro všechny, pro které maďarská pobočka nebyla důvěryhodnou destinací. Jak s ohledem na nepříznivý politický výhled v této zemi, tak i proto, že v maďarské jurisdikci nebylo možné vést účty v mnoha zahraničních měnách a libovolně převádět například koruny na dolary nebo koruny na eura (a zpět pochopitelně) tak, jak to je právě možné v Irsku.

Ale zpět k nákladům – komisím.

Interactive Brokers účtuje komise ve dvou režimech – Tiered a Fixed.

Takto vypadá aktuální ceník pro americké akcie:

Na nově otevřeném účtu jsou komise nastaveny na „Fixed“. Tyto komise zahrnují všechny náklady, které s transakcí souvisí. Platí se zejména samotnému brokerovi, ale ke každému obchodu se vztahují také drobné poplatky pro burzu, regulatorní orgány, clearingové společnosti a podobně. U Fixed není potřeba se o strukturu poplatků starat, protože Interactive Brokers účtuje vždy jednotnou sazbu 0,005 USD/akcie s minimální částkou 1 USD.

Pokud se například rozhodnete nakoupit 10 akcií americké společnosti Tesla (TSLA), která se aktuálně obchoduje za 260,53 USD/akcie, pak by Fixed komise byla 10 * 0,005 = 0,05 USD, což je méně než 1 dolar, takže Interactive Brokers naúčtuje 1 dolar – ten se platí za otevření pozice a pak znovu za uzavření pozice.

Pokud obchodujete aktivněji, rozhodně se podívejte na tarif „Tiered“. Ten na první pohled vypadá, že je výhodný pro velké obchodníky, protože obsahuje ceny podle objemů zobchodovaných akcií. A ty jsou na první pohled tak vysoké, že objemové slevy pro běžné tradery ani nepřicházejí v úvahu. To je pravda. Ale Tiered je zajímavý i v případě, že budete obchodovat malé objemy s malým účtem. Váže se k němu totiž nižší minimální výše komise (0,35 vs. 1 dolar u „Fixed“) a především jsou přesně rozpočítávány další poplatky, které se s obchodem váží (tj. zmíněné  drobné poplatky pro burzu, regulatorní orgány, clearingové společnosti a podobně). A tady nastává pro začátečníky možná největší překvapení – poplatek totiž může být negativní, ale i pozitivní (rabat). Záleží, s jakým typem příkazu budete operovat. Market příkazy jsou dražší – čerpají likviditu, Limitní příkazy jsou levnější – poskytují likviditu.

Pokud tak budete častěji obchodovat s limitními příkazy (jako to dělám já u svých mean reversion systémů), pak budou komise v režimu „Tiered“ výrazně nižší, než v režimu „Fixed“.

Zde je konkrétní ukázka jednoho z mých obchodů z minulého týdne. Jde o účet, kde neobchoduji extrémní objemy akcií, a tudíž „Tiered“ netěží z objemových slev. Stejné komise budete mít i na velmi malém účtu.

4.10.2023 jsem limitním příkazem nakoupil 182 akcií LPG. Mám nastaveno účtování komisí „Tiered“ a komise byla účtovaná 0,46 USD. Pokud bych měl „Fixed“, byla by komise 1 USD. Tedy komise je méně než poloviční! Pozici jsem ukončoval stejný den. Pro výstupy používám běžně market příkazy, které jsou dražší. A je také vidět, že komise mi byla účtovaná 0,94 USD. Je to stále méně, než „Fixed“ komise, která by byla 1 USD, ale rozdíl již není tak markantní.

Velkých úspor se pak dosahuje u levnějších akcií. Ty obchoduji v amerických akciích například prostřednictvím systému MicroBreakout.

Zde jsem také otevíral pozici 4.10.2023. Konkrétně jsem nakupoval 676 shares akcie ESOA. Na svém živém účtu u Interactive Brokers vidím komisi 1,83 USD. Pokud bych pracoval v režimu „Fixed“, Interactive Brokers by mi účtovalo 676 * 0,005 = 3,38 USD. Tedy opět jsem platil výrazně méně.

Záleží na „pár centech“?

Pokud děláte pár obchodů ročně, tak patrně ne. Pokud jste také aktivní obchodníci, tak ano. Sám dělám ročně vyšší stovky, někdy tisíce obchodů (automatizovaně) a každý ušetřený dolar je na účtu znát. Dopad komisí se o to více projeví na malých účtech, kde vám v režimu „Fixed“ bude účtován prakticky pořád 1 USD, i když vaše pozice bude malá a s „Tiered“ byste mohli mít poplatky poloviční.

Osobně dnes nejvíce systematicky obchoduji akcie, proto se uvedené příklady vztahují k americkým akciím. Fixed a Tiered lze využívat i u futures, kde ale rozdíly nebudou tak markantní.

Z našeho bezplatného on-line kurzu Vyděláváme na burzovních trzích, který se zaměřuje na vysvětlení principů krátkodobých obchodů v akciových trzích, jsem tento týden dostal hned několik dotazů, jestli lze podobně obchodovat komodity.

Akcie a futures kontrakty (komodity) mají sice drobná vlastní specifika, v zásadě jde ale o technicky velmi podobně obchodovatelné trhy. Systematické strategie, se kterými na Finančníkovi pracujeme, lze aplikovat jak na akcie, tak na futures.

Některé strategie (například breakouty na akciových indexech) sám obchoduji s použitím akcií (resp. ETF, což je zjednodušeně řečeno akcie kopírující nějaký segment trhu či index) i využitím futures.

Důležité

Největší rozdíl mezi akciemi a komoditami je, z pohledu začínajícího obchodníka, v páce.

Akcie se dají obchodovat s poměrně malou pákou. Při intradenním obchodování musíme mít u brokera alespoň 25 % hodnoty nakoupených akcií.

Futures kontrakty (komodity) pracují s vysokou pákou. Pro kontrolu kontraktu o vysoké finanční hodnotě nám broker blokuje jen nepatrný margin.

S komoditami tak lze na první pohled dělat teoreticky s malým kapitálem mnohem vyšší zhodnocení. Ale upřímně tomu tak není. Přílišné využívání vysoké páky vede matematicky k vysoké pravděpodobnosti neúspěchu (podrobněji to rozebírám v knize Od myšlenky k reálným obchodům).

Rozumné obchodování futures kontraktů tak vyžaduje na startu mnohem vyšší kapitál než obchodování akcií. Což je mimo jiné i důvod, proč se na Finančníkovi více věnujeme právě systematickému obchodování akciových trhů.

Pojďme si to ukázat na příkladu.

Použiji akciový index S&P 500, který všichni známe a na kterém se dobře obchodují například různé intradenní breakout strategie.

Index jako takový obchodovat napřímo nelze. Musíme použít buď futures kontrakt, opce nebo ETF (akcie).

Nejmenší futures kontrakt pro obchodování S&P 500 je micro S&P 500 (zkratka MES), kde jeden bod má hodnotu 5 USD. Tj. tento kontrakt je 10x menší, než e-mini S&P 500 (zkratka ES), který mnoho začínajících traderů zkouší používat na malém účtu.

Aktuálně se MES obchoduje za cenu cca 4 280. Jeden kontrakt má tak hodnotu 21 400 USD. Pro intradenní obchodování u Interactive Brokers stačí margin cca 900 USD – tedy na účtu nám stačí cca tisíc dolarů, abychom mohli otevřít kontrakt v hodnotě 21 400 USD. Samozřejmě lákavá propozice pro začínajícího obchodníka. Protože pokud trh povyroste o 1 % - tj. z 4 280 na 4 322,80, vydělali bychom na účtu 42,80 * 5 = 214 USD, pokud bychom měli na účtu původně tisíc dolarů, jde o zhodnocení 21,4 %, třeba za hodinu práce! (protože pohyb o 1 % v S&P 500 není vůbec neobvyklý).

Denní graf trh S&P 500 s vyjádřenými procentuálními denními pohyby (High-Low). Trh se běžně hýbe o 1 % denně a více.

Ale samozřejmě každá mince má dvě strany – v tomto případě je druhou stranou risk. Ten budeme chtít u aktivnějších strategií kontrolovat stop-lossem. Je otázkou, jak vysoký musí být. Někdo může tvrdit, že v trzích typu S&P 500 stačí stop-loss „pár ticků“. Podle mě to v dnešních trzích reálné není. Sám využívám většinou stop-lossy na základě volatility – čím vyšší volatilita, tím vyšší stop-loss. Například pracuji se stop-lossy typu 0,5*ATR (polovina běžného rozkmitu trhu). Pro zjednodušení článku řekněme, že stop-loss budeme odvozovat z procentuálního pohybu trhu a budeme pracovat s 0,5 % pohybu trhu. Při MES ceně 4 280 a stop-lossu 0,5 % bychom riskovali 21,4 bodu. Jeden bod má v MES hodnotu 5 dolarů, celkový risk je tedy 107 dolarů.

A zde se dostáváme k tomu, že tolik nezáleží na tom, jak velkou páku nám broker dovolí využít. Ale jak vysoký risk je rozumný vůči stavu našeho účtu. Jak velký účet potřebujeme pro to, aby pro nás ztráta 107 USD byla přijatelná? Osobně u intradenních breakout strategií risku cca 0,2 % kapitálu na obchod, tj. sám bych potřeboval mít na účtu 53 500 dolarů (to může vypadat na první pohled jako vysoká částka na jeden kontrakt, ale pointa mého obchodování spočívá v tom, že kapitál využívá najednou více strategií obchodujících např. v jiném čase). Dokáži si představit hodně agresivní obchodníky, kteří budou riskovat 2 % na obchod, pak je potřeba na účtu  5 350 USD. To už je z mého pohledu pro intradenní obchodování extrémní risk, ale budiž.

Tedy pro otevření obchodu nejmenšího obchodu v S&P 500 skrz futures potřebujeme 5 350 USD. Ovšem co se stane, pokud ztratíme například pětkrát po sobě naší hypotetickou částku 107 dolarů? Stav účtu by byl 4815 a další obchod s riskem 107 USD již představuje risk 2,2 % účtu. Jistě tušíte, kam mířím – s malý účtem ve futures nemáme skoro žádné možnosti v reálné škálovatelnosti kontraktů.  Nemůžeme obchodovat 0,5 kontraktů MES. Musíme obchodovat jeden nebo dva atd.

Důležité

S malým účtem ve futures nemáme skoro žádné možnosti v reálném škálování kontraktů, a tudíž s řízením risku. Na obchodování strategií v portfoliích lze rovnou zapomenout.

Alternativou může být obchodování akcií.

V případě S&P 500 (ticker SPY) se aktuálně nabízí za cenu 423,50 USD/akcii. Opět bychom riskovali stejný stop-loss 0,5 % a tedy pohyb 2,12 bodů. Aby byl risk srovnatelný s výpočtem MES, tedy risk ve výši 107 dolarů na obchod odpovídající 0,5 % trhu S&P 500, mohli bychom otevřít 50 shares tickeru SPY. Hodnota nakoupených akcií by byla 50 * 423,50 = 21 175 USD. Což je stále objem, který technicky půjde u Interactive Brokers intradenně s kapitálem 5 350 USD otevřít (pro intradenní obchodování akcií je poskytována čtyřnásobná páka).

A jsme v zásadě u hlavního rozdílu práce s akciemi vs. futures u malých účtů.

Tam, kde si obchodníci mohou dovolit otevřít 1 MES kontrakt, mohou pracovat s 50 shares v ETF (akcii). A práce s 50 shares, je z pohledu risk managementu, mnohem, mnohem flexibilnější. Při poklesu účtu mohu shares snižovat – obchodovat 49, 48 nebo 47 akcií. Při růstu účtu mohu pozice o drobné jednotky zvyšovat. Tento princip o to více vynikne při práci v portfoliích (tj. obchodování více trhů najednou), což je z mého pohledu základ úspěšného burzovního obchodování.

Pokud s trhy začínáte, je z mé zkušenosti rozumnější dívat se kvůli efektivnějšímu risk managementu spíše na akciové trhy. Tak, jak to na Finančníkovi děláme. 

P.S.: V článku jsem použil pro obchodování S&P 500 ticker SPY, který je v EU regulován a běžní retailoví obchodníci jej nemohou obchodovat. Nicméně vysvětlovaný princip je univerzální – jde o to, že s pozicemi v akciích je možné kapitál efektivněji dělit do menších dílků, rozkládat riziko do více systémů a riskovat stále přiměřenou část kapitálu.

Jestliže začne začínající obchodník pátrat po obchodních systémech, narazí na dva základní termíny, kterými se v principu škatulkují obchodní přístupy ostatních obchodníků. Jeden přístup je tzv. mechanický, druhý diskreční. V aktualizovaném článku si tyto pojmy vysvětlíme a podíváme se na pozitiva i úskalí zmíněných přístupů. Zjistěte, který přístup je pro vás ideální a jak může ovlivnit vaši obchodní kariéru.

Článek je pro přehlednost rozdělen do následujících bloků:

• Co je mechanické (systematické) obchodování
• Co je diskreční obchodování
• Je profitabilnější obchodovat mechanicky nebo diskrečně?
• Je snazší obchodovat mechanicky nebo diskrečně?
• Výhody a nevýhody diskrečního obchodování
• Výhody a nevýhody mechanického obchodování
• Jak v trzích začít? Diskrečně či mechanicky?

Co je mechanické (systematické) obchodování

Mechanický obchodní plán je takový přístup k obchodování, kdy má obchodník veškerá pravidla svého obchodního systému definovaná  dopředu. Postaví na jejich základu do detailu popsaný obchodní plán a ten je schopen otestovat na historických datech. Následně v živém obchodování zjednodušeně řečeno "nepřemýšlí" - pouze zadává signály vycházející z obchodního systému, nebo má systém naprogramován ve své platformě a pouze na něj dohlíží.

Co je diskreční obchodování

Oproti mechanickému obchodování klade diskreční přístup výrazně vyšší váhu na zkušenosti a úsudek obchodníka. Diskreční obchodníci používají soubor pravidel jako vodítko, ale také zapojují svůj osobní názor a znalosti. Tento přístup klade větší důraz na intuici a porozumění trhu.

Je profitabilnější obchodovat mechanicky nebo diskrečně?

Obojí má své plusy i mínusy. Ze své více než 25leté praxe obchodníka na plný úvazek mám vypozorováno, že diskreční obchodování může vydělávat více než mechanické. Ale je to násobně náročnější.

Ostatně můžeme se srovnání pokusit kvantifikovat. Sám si nechávám své obchodování auditovat na stránce fundseeder.com, kde pak mám přístup ke globálním statistikám ostatních traderů. Web je specifický tím, že data pro statistiky čerpá přímo z obchodních účtů traderů u Interactive Brokers, data jsou tak velmi věrohodná. Web fundseeder sestavuje podle nastavení profilů obchodníků indexy a takto vypadá srovnání mezi výkonností systematických (mechanických) a diskrečních obchodníků:

Je patrné, že historická výkonnost obchodníků, kteří se na webu fundseeder zařazují jako diskreční, je přibližně 4,5násobná než těch, kteří se zařadili do skupiny systematických (mechanických obchodníků).

Ovšem pozor na klam přeživších! Podle dostupných informací (např. zde) jsou indexy vytvářeny z top 5 % ověřených účtů. Z publikovaného srovnání tak můžeme říci, že 5 % top ověřených účtů v kategorii „diskreční obchodník“ vydělává přibližně 4,5násobně více než, 5 % top ověřených účtů v kategorii „systematický obchodník“. S tím i ze své zkušenosti souhlasím.

Je snazší obchodovat mechanicky nebo diskrečně?

Začínající obchodník by ale neměl hledat v tradingu cesty, které vydělávají více, ale i ty, které přinášejí vyšší šance na úspěch.

A zde je má zkušenost jednoznačná.

Mechanické obchodování je opakovatelné a plně backtestovatelné. Pokud se mu budete věnovat dostatečně dlouho, šance na úspěch jsou vysoké, protože se potřebné znalosti dají naučit.

Diskreční obchodování se na druhou stranu naučit nedá. Vyžaduje úsudek a zkušenost obchodníka, určitou intuici a stupeň porozumění trhů, které lze částečně získat praxí, ale do velké míry jde o určité nastavení hlavy, které člověk buď má, nebo nemá.

Výhody a nevýhody diskrečního obchodování

Mezi hlavní výhody diskrečního obchodování, kromě ziskového potenciálu, patří skutečnost, že je méně náročné na celkovou infrastrukturu obchodování. Reálně vám stačí data trhů spolu například s fundamentálními informacemi.

Samozřejmě záleží také na stylu diskrečního obchodování. Sám jsem roky diskrečně obchodoval intradenní trhy s pomocí orderflow, což již vyžaduje placení např. kvalitních dat a specifických softwarů. Nicméně celá technologická náročnost je určitě u diskrečního obchodování nižší než u mechanického.

Velkou nevýhodou diskrečního obchodování je spotřebovaný čas u počítače a nároky na psychiku. Zejména u rychlého diskrečního obchodování, se kterým bych v dnešní době určitě nezačínal, neboť trhy se v posledních cca 5-10 letech neuvěřitelně změnily. A pokud někdo tvrdí, že dokáže diskrečně intradenně každý den obchodovat pro „pár ticků“ proti výkonným počítačům, jednoznačně trvejte na dlouhodobějších výpisech z účtů. Jinak se velmi snadno budete snažit naučit něco, co nefunguje ani těm, co to dnes učí.

Pokud vás zajímají fundamentální informace, tak si jejich zapojení do swingového diskrečního obchodování dokáži představit i dnes jako funkční cestu.

Výhody a nevýhody mechanického obchodování

Hlavní nevýhodou mechanického obchodování je potřeba zvládnutí většího množství komplexnějších činností. Je potřeba se naučit pracovat s daty, přemýšlet nad stavbou obchodních systémů (k tomu je potřeba už nějaká zkušenost s trhy), systémy je třeba se naučit skriptovat do obchodních platforem atd.

Výhodou je zmíněná jednoznačnost. Jakékoliv informace, se kterými se budete setkávat, se dají ověřit jednoznačnými backtesty. Vše, co budete pro mechanické obchodování potřebovat, se dá naučit. A jakmile vše zvládnete, představuje ohromnou výhodu časová nezávislost. Sám dnes obchoduji plně mechanicky s využitím automatizace a nad trhy nemusím v době jejich otevření trávit žádný čas (což je upřímně i nesmírná psychická úleva).

Jak v trzích začít? Diskrečně či mechanicky?

Můj názor není objektivní, protože jsem dnes plně mechanický obchodník. Na druhou stranu mám za sebou v trzích přes 15 let diskrečního obchodování.

A ze své zkušenosti bych určitě začal trhy testovat z mechanického pohledu. Doporučuji začít s jednoduššími strategiemi, které budou držet pozice týdny nebo měsíce. Jak takové strategie vyvíjet, ukazuje například již dříve publikovaný seriál Profitabilní obchodování A-Z.

Pokud vás mechanické obchodován láká, připravte se na start dlouhý 2-3 roky. Kdy postupně budete muset ovládnout základy práce s většími daty a některou z backtestovacích platforem. Ovšem na konci této cesty budete vybaveni know-how, na kterém můžete dál stavět.

Pokud se budete na startu tradingu věnovat 2-3 roky diskrečnímu obchodování, velmi pravděpodobně na konci tohoto období zjistíte, že to v dnešní počítačové době „nějak nefunguje“ a budete v tradingu tam, kde jste dnes nyní.

Základem mého živého obchodování je jednak stavba mechanických systémů, ale zejména jejich skládání do portfolií tak, aby systémy optimálně využívaly sdílený kapitál. Spolu s diverzifikací je to skutečně „svatý grál“ tradingu. Podívejte se, jak dnes tyto informace analyzuji pomocí nového Analyzátoru, který na Finančníkovi sdílím v Trading roomu.

Přes 25 let praxe živého obchodování mě v trhu naučilo, že pokud chci s krátkodobými strategiemi v tak silně konkurenčním prostředí uspět, musím myslet a fungovat jinak než ztrácející většina.

Konkrétně to znamená, že se v tradingu nezaměřuji na jednotlivé strategie, ale na portfolio. Tedy skupinu strategií, které jsou postaveny na různých principech. Jednotlivé strategie stavím jako co nejjednodušší (abych se vyhnul přeoptimalizaci) a nesnažím se je vytvářet tak, aby měly perfektní historickou výkonnostní křivku. Výkonnost a risk sleduji až na úrovni výsledného portfolia. Strategie navíc skládám do celku tak, aby byly schopny efektivně sdílet stejný kapitál (například když neobchoduje long strategie, obchoduje short strategie atd.), což neuvěřitelně přispívá k tomu, jak dobře může portfolio jako celek fungovat.

Bohužel analýza portfolií s sebou nese vyšší nároky na software a práci s daty (většina retailových produktů vůbec s analýzou portfolií nepočítá). Což jistě v nemalé míře stojí i za tím, že mnoho začátečníků do této oblasti ani nenahlédne.

Na Finančníkovi jsme poslední roky sdíleli řadu návodů, jak portfolia analyzovat, nicméně byly stále potřeba specifické nástroje typu python skriptů.

Nyní máme konečně nástroj, který je snadno ovladatelný, nevyžaduje žádné pokročilé nastavení a plně reflektuje, jak se na trhy dívám. V Trading roomu jsme zpřístupnili modul Analyzátor. Ten nyní umožňuje vytvářet vlastní portfolia se sdílených strategií, brzy přibude i možnost nahrávání vlastních obchodů.

Modul je přístupný účastníkům skupiny Trading Room, ale pro inspiraci, jak vše funguje, publikuji jeho video představení. I v něm si můžete udělat představu, jak silný nástroj kombinace systémů do portfolií představuje. 

Analyzátor budeme používat také v novém běhu Workshopu profitabilního obchodování od A do Z, který startuje 2.10.2023.

Historické backtesty jsou pro profitabilní obchodování klíčové. Nezaručují sice, že obchodní strategie bude v budoucnu vydělávat tak jako v minulosti, ale dokážou otestovat, jak si obchodovaná myšlenka vede na statisticky relevantním vzorku dat. A také poskytnout představu o výkonnosti a risk profilu strategie.

Pod risk profilem strategie se skrývá vše, co ohrožuje náš kapitál a co musíme překonat, abychom se dostali k profitům. Vesměs platí, že risk viditelný na historických backtestech nás minimálně v podobné (ale pravděpodobně vyšší) formě čeká i v budoucím živém obchodování.

Nejběžněji se coby zástupce risku strategie posuzuje například historický maximální drawdown. Nejvyšší historický procentuální pokles kapitálu na výkonnostní křivce strategie.

Osobně používám raději jiné metriky, například anualizovanou volatilitu, protože drawdown je přeci jen jediné číslo, a tudíž vždy jde z pohledu testů o určitou „náhodu“. Ale z pohledu dnešního článku na tom příliš nesejde.

Chci ukázat, že informace o risku, které vycházejí z backtestů, je vždy potřeba brát s rezervou. A reálně v praxi očekávat, že drawdown může být třeba dvakrát vyšší, než ukazují historické backtesty.

Konkrétní hodnota drawdownu totiž bude záležet na mnoha faktorech.

V průběhu týdne jsem například dělal porovnání výkonnosti mean reversion strategie (jde o strategii SMR, jejíž otevřené kódy jsem poskytl na Finančníkovi k dispozici zde: Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“). Strategii obchoduji živě jak na svém účtu systematického fondu, tak ji sdílím v Trading Room.

Strategie jak ji obchoduji živě drží obchody jen dva dny (pozice je otevřena maximálně přes jednu noc). Zkusil jsem tak porovnat, jak se liší grafy výkonnosti a risku, když:

1. Výkonnost posuzuji jen na základě zisků/ztrát uzavřených obchodů.
2. Výkonnost posuzuji na základě denních výkyvů stavu účtu. Tedy jsou zohledněny výkyvy stavu účtu i po dobu otevření obchodů (s použitím denních dat).

Následující porovnání pracuje s klidným obdobím strategie v letech 2020–2022, kde jsem neočekával příliš velké rozdíly mezi jednotlivými testy. A přesto mě srovnání docela překvapilo.

Takto vypadá porovnání obou výkonností:

Oranžová linka představuje „variantu 2“ - denní výkyvy stavu účtu. A podle očekávání je trochu volatilnější. Rozdíly oproti modré lince jsou dané tím, že první den může obchod skončit ve ztrátě, ale nakonec je druhý den uzavřen v zisku nebo menší ztrátě.

Při pohledu na procentuální drawdown je rozdíl mnohem patrnější:

Maximální drawdown při sledování statistik vycházejících z uzavřených obchodů je cca -10 %, maximální drawdown při každodenním sledování stavu účtu je přes -16 %. To už je podstatný rozdíl.

Podobný pohled nabízí i srovnání průměrné anualizované volatility:

Závěr?

Při posuzování risku z backtestu je dobré chápat, že čísla, která máme k dispozici, jsou jen orientační a z pohledu risku bychom neměli obchodovat na hraně.

Na výše uvedených grafech je zobrazeno srovnání risku z pohledu vyhodnocování uzavřených obchodů vs. denní výkyvy účtu. A vidíme, že už jen zde máme poměrně vysoký rozdíl v maximálním drawdownu. Pokud bychom brali dále v potaz i intradenní fluktuaci (tj. změny stavu účtu v průběhu dne), bude volatilita a drawdown ještě vyšší.

Možná si říkáte, že na tom nezáleží. Že hlavní statistiky jsou ty, které zahrnují uzavřené obchody. S tím do velké míry souhlasím, ale současně to znamená, že obchodník skutečně nesmí ztrácet nervy v průběhu otevřených obchodů, protože jej přeci zajímají jen uzavřené obchody.

Z praxe ale vím, že intradenní průběhy obchodů dokáží pořádně zamíchat s psychikou. A to i při automatizovaném obchodování. Sám se proto snažím brát veškeré informace o drawdownech z backtestů s velkou rezervou a vesměs chci být v praxi připraven i na to, že drawdown může být dvakrát vyšší, než mi ukazují backtesty.

Jeden z principů, který připomínám začínajícím traderům stále dokola je, že na jednotlivých obchodech příliš nezáleží. A jednotlivé obchody nelze "pilovat" k dokonalosti.

Důležité

Trading je business založený na dlouhodobých pravděpodobnostech a pravděpodobnosti přicházejí ve spojení s konkrétním riskem.

Vím, že mnoho začínajících obchodníků má pocit, že vztah mezi pravděpodobností a riskem mohou ovlivňovat svými schopnostmi. Tedy například, že se naučí vyhledávat jednoduché cenové patterny s vysokou úspěšností a vysokým poměrem průměrného zisku na občasné ztráty. To je ale typický příklad kognitivního zkreslení, kterým se všichni více či méně necháváme ovlivňovat. Jedním z nejznámějších kognitivních zkreslení spojených s přílišnou sebedůvěrou je "overconfidence bias" (zkreslení přehnané sebedůvěry). To vede zejména začínající obchodníky k přecenění vlastních schopností, dovedností nebo informací. V kontextu tradingu může tento jev vést k rozhodování na základě nedostatečných nebo nesprávných informací, protože obchodník si myslí, že ví víc, než ve skutečnosti ví. Například trader může přecenit svou schopnost předpovědět pohyb trhu, a může tak podstupovat zbytečná rizika. Třeba proto, že z příspěvků na sociálních sítí má pocit, že to „musí jít“.

Jednoduše řečeno – některé věci v tradingu kontrolovat můžeme, jiné nikoliv.

Jednou z oblastí, kterou v tradingu kontrolovat nemůžeme, je výrazné zvyšování výkonnosti běžných obchodních přístupů, aniž bychom nezvyšovali risk.

Sám obchoduji mnoho strategií. Mám rád například swingové mean reversion akciové strategie. Obchoduji je ale prakticky v té nejjednodušší možné podobě. Protože vím, že v reálném světě není cesta, jak zvýšit jejich výkonnost například 5x, aniž bych podstatným způsobem nezvyšoval risk (a to třeba skrytou cestou, kterou neuvidím v backtestu, protože testy vedoucí k podobné výkonnosti budou jednodušše přeoptimalizované).

Výkonnost proto vždy posuzuji ve vztahu k risku. Metrik, jak to dělat, je celá řada. Osobně používám sharpe ratio. To velmi stručně řečeno udává poměr průměrné výkonnosti k průměrnému risku a opravdu hodně volně bychom mohli říct, že strategie se sharpe ratio 1 může mít průměrnou výkonnost například 20 % při max. drawdownu také cca 20 %, nebo 10 % při max. drawdownu také 10 % (sharpe ratio v praxi nepracuje s drawdownem, ale volatilitou výnosů).

Strategie, které živě obchoduji, mají sharpe ratio někde mezi 0,5-1,5.

Začínající obchodníci často hledají strategie, které budou mít sharpe ratio „v nebesích“ – například doufají v průměrné zhodnocení 100 % při maximálním drawdownu 5 %. To je upřímně s běžně dostupnými strategiemi naprosto nereálné.

A čas v trzích vás naučí, že ani nemá smysl se pokoušet podobným směrem strategie posouvat.

Cesta, jak výkonnost zvyšovat, je diverzifikace v rámci portfolií.

Tím, že budete postupně obchodovat více nekorelujících strategií, zachováte jejich výkonnost, ale celkový risk bude klesat. Sharpe ratio se bude zvyšovat.

 Velmi dobře to v krátkém videu vysvětluje Ray Dalio (americký miliardář a významný hedge fund manager):

https://www.youtube.com/watch?v=Nu4lHaSh7D4

Ray ukazuje, že to, co ovlivňuje celkový risk našeho obchodování, je počet systémů (nebo zdrojů příjmů) a jejich korelace.

To je mentální posun, který je potřeba si v tradingu osvojit. Je potřeba odpoutat pozornost od jednotlivých obchodů  a začít přemýšlet o systémech pracujících v celku.

Na první pohled to nemusí vypadat složitě. Ale úplně snadné to není. Je potřeba vytvořit workflow, které zajistí, že jednotlivé systémy spolu dobře fungují, že se příkazy zadávají bez chyb, že dokážeme vše spolehlivě vyhodnocovat a podobně. Rozhodně to ale není nepřekonatelné. Podstatné je, do jaké oblasti trader zaměřuje svoji pozornost.

V pochopení důležitých a méně důležitých věcí v tradingu mohou pomoct také simulace.

Na Google Colabu s vámi sdílím svůj python simulátor náhodného obchodování.

Naleznete jej na této adrese:

https://colab.research.google.com/drive/1eLZr0-UuCx6srHLkF4QM0L_1LB5XvnzT?usp=sharing

Skript si uložte na svůj Google Drive a můžete jej spustit černou šipkou v záhlaví. Pak stačí vyplnit příslušná políčka a kliknout na „Spočítej“:

Prostředí je jednoduché. Skript generuje hypotetické systémy podle zadaných parametrů. Průměrný roční výnos 0,2 říká, že generujeme systém průměrně generující 20 % p.a. Pak je důležitá roční volatilita. Hodnota 0,2 stručně řečeno znamená, že můžeme očekávat drawdown cca 20-30 %. Dále zadáme počet let v simulaci a počet generovaných strategií.

Klikneme na Spočítej  a dostaneme například podobný graf:

Je zde daný počet equity křivek, které jsou vygenerované náhodně, ale s výchozími parametry výnosnosti a risku.

Některé systémy z principu vydělávají více, jiné méně. Pod tabulkou naleznete základní pohled na výnos a risk:

CAGR mean: 21,13 %
CAGR max: 30,97 %
CAGR min: -0,69 %
Drawdown max: 40,15 %
Drawdown min: 21,95 %
Drawdown mean: 30,31 %

Hodnoty se pochopitelně liší s každým během skriptu (křivky jsou generovány náhodně), ale rámcově budou při stejných parametrech vypadat podobně. Zde vidíme, že drawdown systémů se pohyboval v rozmezí 21,95 – 40,15 %. Výnosnost od -0,69 % do 21,13 % (ano, jedna strategie ztrácela podobně, jako se nám to bude dít na živých účtech).

Všech deset systémů má průměrné zhodnocneí 21,13 % při průměrném drawdownu 30,31 %. To je relativně realistický poměr.

Pokud ale v živém obchodování budete obchodovat se systémem, který má průměrné zhodnocení 21,13 % při drawdownu 30,31 %, není skutečně způsob, jak snížit drawdown nějakými "pokročilými taktikami" třeba na polovinu.

Až na jedinou taktiku. Doslova hlavní „svatý grál“ tradingu, který se odehrává na úrovni portfolia.

Řekněme, že bychom každé strategii přiřadili 1/10 kapitálu (na ukázce pracujeme s 10 strategiemi) a obchodovali je všechny najednou. Výkonnost portfolia by pak vypadala následovně:

Max Drawdown: -4.90 %
CAGR: 23.05 %
Annual Volatility: 5.23 %

Celkové portfolio má najednou průměrné roční zhodnocení 23,05 % při maximálním drawdownu -4,90 %.

Věřím, že tento příklad hovoří za vše a maximálně doporučuji, abyste si s testerem hráli chvíli sami.

Jsem přesvědčen, že po čase každému obchodníkovi začne docházet, jak hodně záleží na kombinaci strategií do celku (portfolia) a jak minimálně jsou podstatné jednotlivé obchody.

Samozřejmě, že praktická implementace portfolií systémů má mnoho aspektů, které musíme řešit a sdílený python skript problematiku přibližuje jen ve zjednodušené a teoretické rovině. V praxi musíme systémy vytvářet, řešit rozdělování kapitálu mezi strategie, zajišťovat nízkou korelaci, systematicky obchodovat mnoho signálů atd.

Podstatné ale je, kam ve svém tradingu zaměřujete pozornost – na precizování např. vstupních situací nebo na pilování portfolia jako celku...

Pro nové čtenáře zrekapituluji, že v rámci svého fulltime tradingu obchoduji dnes výhradně portfolia plně mechanických strategií. V tuto chvíli s využitím akcií. Na tento styl obchodování jsem přešel před lety, kdy se diskreční obchodování v trzích saturovaných počítači již stalo neudržitelné a zpětně si nemohu tento krok vynachválit. Snad jsem jej mohl udělat ještě o pár let dříve.

Má práce tradera dnes spočívá v tom, že průběžně testuji nové myšlenky a stavím obchodní systémy. Jakmile jsou hotové, předám jejich obchodování počítači a reálně s jejich tradingem netrávím žádný čas (AOS). S nadsázkou občas vysvětluji, že se cítím jako „trading manažer“. Přemýšlím nad svým portfoliem z pohledu strategických vizí a plánování. Denní práci pak přenechávám „pracovníkům“, jednoduchým python skriptům, které za mě trhy sledují a obchodují.

V tomto směru se za poslední roky tedy nic nezměnilo. Stále obchoduji velmi podobné strategie. Zejména swingové mean reversion (long a short), swingovou breakout strategii, momentum strategii na Nasdaqu a intradenní mean reversion (long a short). O vývoji intradenní strategie jsem podrobně informoval na finwin.cz, kde jsem dlouho publikoval i plnění z obchodů v reálném čase. To již nedělám poté, co Muskův „X“ začal odmítat mého bota, ale strategii obchoduji stále dál (plnění reportuji již jen do Trading Room, kde jsem obecně se svým tradingem maximálně transparentní – včetně toho, že ukazují svá plnění).

Nově jsem v portfoliu začal obchodovat dvě swingové short breakout strategie na akcie. Před nasazením mám long/short breakout na akciové indexy.

Co se výkonnosti týče. Poslední měsíce mé portfolio trochu trpí nízkou volatilitou v trzích. Obchody vydělávají, nicméně většina kapitálu není zapojená a absolutní zhodnocení se tak pohybuje jen v nízkých jednotkách procent. Toto je ale ohromná výhoda mechanického obchodování. Tím, že s obchody netrávím čas a nemám potřebu „klikat“, nechávám portfolio dělat svou práci. Jsem přesvědčen, že dříve či později bude opět generovat alfu (překonávat indexy) jako v minulosti.

Ostatně poslední dobou už se aktivita portfolia opět začíná pěkně zvyšovat a třeba za minulý týden vypadaly exekuce strategií, které na Finančníkovi sdílím, takto:

Screenshot živých obchodů platformy Interactive Brokers. Barevně podbarvená pole udávají zisk (modře) a ztrátu (červeně) uzavřených obchodů. Reportováno v USD.

Je vidět, že krátkodobě opět nejvíce vydělávají shorty (jde o klon swingové „Simple mean reversion“ strategie, ke které na Finančníkovi poskytuji i otevřené kódy). Ty pěkně doplňují dlouhé pozice, které mám otevřené dlouhodoběji – např. ve swingové trendfollowingové MicroBreakout strategii (long breakout na méně likvidních akciích) a momentum SMO (rotační strategie držící technologické strategie s nejvyšším momentem – ta mimochodem letos v portfoliu vydělává snad nejvíce).

Důležité

Vzájemná interakce strategií v portfoliích je pak tedy to hlavní, co v tradingu skutečně řeším. Právě v této oblasti (portfolio diverzifikace) vnímám hlavní svatý grál obchodování.

Strategie obchodující různé logiky totiž reálně obchodují v odlišnou dobu a mohou přitom spolu sdílet jeden kapitál. Jako celek pak strategie fungují lépe, než jakákoliv strategie samostatně.

Sdílení know-how tímto směrem je pak to, na čem na Finančníkovi poslední měsíce pracuji nejvíce. Jsem dnes přesvědčený, že čím dříve si tento princip osahá jakýkoliv trader, tím dříve se posune do skutečně funkčního tradingu a ušetří moře času hledáním svatých grálů v podobě zázračných individuálních systémů.

K tomu se váže hlavní novinka, kterou na Finančníkovi spustíme snad již v řádech dnů. Jde o portfolio analyzer, který bude umět individuálně analyzovat portfolia systematických strategií. Zatím těch, které sám na Finančníkovi sdílím v Trading Roomu (tj. ty, co sám živě obchoduji), později snad i těch, jejichž data si uživatel do systémů sám načte. Analyzer vytváří portfolia podle zadaného nastavení risku a kapitálu a například umí i vyřazovat pozice otevírané ve stejných trzích, čímž by se neúměrně zvyšoval risk.

Podívejte se například, jak vypadá v analyzeru jednoduchá kombinace dlouhodobé momentum strategie SMO NDX (červená linka) s krátkodobou short swingovou mean reversion strategií (zelená linka). Celková výkonnost portfolia (černá křivka) výrazně překonává benchmark (šedá linka) a to při nižší volatilitě (nižším risku) – viz spodní graf drawdownu.

Přitom podobné portfolio nemá zdaleka alokován všechen kapitál a je možné výkonnost dál posouvat přidáváním dalších strategií s nižší korelací.

To je tedy v kostce i popis cesty, kterou své burzovní obchodování směřuji.

A také směru, ve kterém je na Finančníkovi koncipována výuka. Jejím cílem je samozřejmě předávat to, co vnímám v tradingu jako podstatné a co mně samotnému funguje. A to je jednoznačně zaměření na obchodování systémů v portfoliích.

Což je ale na druhou stranu pochopitelně dost jiná úroveň komplexnosti vzdělávání, než když člověk začíná například s diskréčním vyhledáváním cenových patternů (mimochodem podle mě v dnešních trzích naprostá ztráta času a peněz, přesto na toto téma naleznete na internetu mnoho kurzů). A proto jsme tomu na Finančníkovi přizpůsobili v posledním roce i formát výuky.

Pokud se chcete naučit obchodovat podobně, jako to dělám já, začněte novým Workshopem profitabilního obchodování od A do Z. Jde o dvouměsíční kurz, kde první měsíc vysvětluji vše, co považuji pro zvládnutí obchodování za podstatné. Další měsíc pak společně obchodujeme portfolio systematických strategií a osobně odpovídám na veškeré dotazy týkající se tradingu. Nově bude k dispozici právě i výše zmíněný portfolio analyzer, na kterém si všichni v praxi budou moci odzkoušet benefity toho, co vyučuji.

Dlouho jsem přemýšlel, jestli výuku nějak „dávkovat“, ale nakonec tedy nově vše důležité předávám v tomto jednom kurzu. A jelikož jsem si vědom, že profesionální obchodování portfolií reálně není pro každého, je ke kurzu velmi benevolentní 100% garance vrácení peněz. Mým cílem je na Finančníkovi dlouhodobě komunikovat s obchodníky, kteří vydělávají peníze podobným směrem jako já (tedy časově efektivně bez vysedávání před monitory). Pokud vás zaujalo, co dělám, maximálně mohu cestu mechanických diverzifikovaných portfolií a tedy i samotný workshop doporučit. A když v průběhu výuky před začátkem praktického live tradingu uvidíte, že moje cesta vám nesedne, obratem vracíme kurzovné (viz popis v nabídce workshopu). Věřím, že jde o snad nejtransparentnější cestu, jak sdílet know-how a zároveň nezatěžovat (časem a penězi) ty, pro které má cesta nebude zajímavá.

Aktivní obchodování je plné výzev. Zejména, pokud také budete obchodovat často. Jedním z hlavních úkolů je zpětně rozpoznat a analyzovat, které obchody patří do kterého obchodního systému/přístupu. A zde přichází na řadu v Interactive Brokers funkce Order Ref, která má několik svých specifik, se kterými je dobré počítat dopředu.

Proč obchody identifikovat?

Každý obchodník ví, jak rychle může být přehled o obchodech ztracen. O to více, pokud budete obchodovat aktivně a provádět například desítky obchodů týdně.

Sám obchoduji portfolia mechanických obchodních systémů a zpětně je pro mě pochopitelně absolutně klíčové podrobně rekonstruovat, jak se každému ze systémů vedlo v živém obchodování a například porovnat jeho výkonnost s backtestem.

Stejnou potřebu má více méně každý obchodník, který obchoduje podle nějakého obchodního plánu – ať již systematického nebo diskrečního.

Úplně každý obchod, který do Interactive Brokers zadáváme, je tak dobré opatřit „štítkem“, který nám poslouží v jeho budoucí identifikaci. Osobně jako štítek používám jméno obchodního systému.

Interactive Brokers říká takovému štítku „Order Ref“.

Jedná se o referenční popisek, který můžeme přiřadit každému zadávanému příkazu, což nám zpětně po vyplnění obchodu umožní rychle a snadno identifikovat, k jakému obchodnímu systému obchod patří.

Bohužel s Order Ref se v Interactive Brokers pojí několik specifik, které mohou začínající obchodníky překvapit. Tím největším je, že Order Ref je v platformě k dispozici prakticky jen sedm dnů! Samozřejmě platforma nabízí různé historické výpisy obchodů, kde můžeme obchody dohledat třeba několik let zpět, ale v těchto výpisech Order Ref není. Výpisy obsahují jen označení obchodovaných trhů, velikost pozice, směr obchodu, ale nikoliv Order Ref.

To může nemile zaskočit každého, kdo se pustí do obchodování s tím, že analýzy systémů podle Order Ref provede později…

Důležité

Order Ref je potřeba nejen vyplňovat, ale také obchody s jejich identifikací průběžně ukládat.

Pojďme ale popořadě.

Vyplnění Order Ref

V Interactive Brokers se Order Ref definuje jako součást obchodního příkazu. A to ať jej zadáváte automatizovaně přes API nebo ručně v TWS.

Ručně lze zadat obchod v TWS mnoha způsoby. Například lze kliknout na ikonu Order, zadat obchodní příkaz a v sekci „Miscellanous“ vybrat Order Ref.

Jednou použité Order Ref se ukládá do seznamu. Ten se zobrazí po kliknutí na šipku rozbalovacího menu. Určitě je dobré pro jeden systém pracovat se stále stejným Order Ref.

Pokud zadáváte obchodní příkazy v TWS často ručně, můžete si vytvořit pro každý systém záložku/stránku s tím, že příkazy zadávané v rámci takové stránky budou mít Order Ref předvyplněné. Takto si například vytvořím stránku TEST, kde všechny zadané příkazy budou mít Order Ref „TEST“:

Dobré mi také přijde zobrazovat Order Ref u všech zadaných příkazů. Můžete toho dosáhnout tak, že najedete do záhlaví tabulky, kliknete pravým tlačítkem myši, vyberete „Customize Layout“ a následně do Order Columns přidáte Order Ref (je třeba vyhledat v pravém sloupci v Available Columns):

 Zobrazení Order Ref

Nejsnadnější způsob, jak Order Ref u obchodů zobrazit, je podívat se do „Trade History“:

I zde můžeme kliknutím pravým tlačítkem myši do záhlaví tabulky definovat, jaké sloupce zobrazovat a Order Ref určitě chcete mít mezi viditelnými sloupci.

V záhlaví okna se také volí, jak dlouhou historii obchodů chcete mít zobrazenou. Na screenshotu je „Last 7 Days“ – posledních 7 dnů, což je nejdelší možná historie.

Delší historii obchodů lze získat už jen ve webové administraci Interactive Brokers v sekci reportů, zde již ale není Order Ref k dispozici.

Ukládání dat s Order Ref

Jelikož je identifikace obchodu s využitím Order Ref k dispozici skutečně jen velmi krátkou dobu, maximálně doporučuji tuto informaci průběžně ukládat.

Ručně lze například jednou týdně exportovat data z výše uvedeného okna „Trades“ pomocí File > Export Displayed Reports, kdy se data uloží do csv. Csv data můžeme načíst do Excelu a zde je následně archivovat a analyzovat.

Data lze stahovat i skripty.

Takto například vypadá kompletní Python skript, který stáhne informace o exekucích (tedy i s Order Ref) a uloží je do csv:

from ib_insync import IB, util
import pandas as pd

def stahnout_zaznamy_a_ulozit_do_csv():
    # Vytvoříme instanci IB a připojíme se k TWS nebo IB Gateway
    ib = IB()
    ib.connect('127.0.0.1', 7497, clientId=1)  # upravíme hosta a port podle našich potřeb

    # Získáme všechny záznamy o dokončených obchodech
    fills = ib.fills()
    
    # Převedeme záznamy na DataFrame
    df = util.df(fills)
    
    # Uložíme DataFrame do souboru CSV
    df.to_csv('fills.csv', index=False)
    
    # Odpojíme se od IB
    ib.disconnect()
    
    print("Záznamy jsme uložili do fills.csv!")

if __name__ == "__main__":
    stahnout_zaznamy_a_ulozit_do_csv()

Není to nic složitého a přesně takové jednoduché skripty jsou to, co mi v tradingu hodně pomáhá s efektivitou. Pokud hledáte asistenci s rozchozením podobné automatizace, pak doporučuji TechLab, kde se přesně podobným python skriptům věnujeme. Rozhodně to ušetří spoustu času. Nebo si pochopitelně můžete nainstalovat Python a začít se skripty tohoto typu experimentovat sami.

Závěr

Historii obchodů z brokerské platformy nezbytně potřebujeme pro průběžné vyhodnocování našeho živého obchodování a hledání cest, jak se posouvat kupředu. Hodně informací můžeme získat z exportů v podobě reportů na interactivebrokers.com. Ovšem tak potřebná informace, jako Order Ref sloužící k identifikaci obchodu v rámci našich systémů, zde zpětně k dispozici není. Je tak klíčové ji ukládat průběžně. Následně můžeme i plně automatizovaně vytvářet ze stažených dat například obchodní deník, ve kterém bude jasně rozlišené, jak se na celkové výkonnosti podílel který systém. Pokud ale tato data nebudeme mít uložená, rozdělení obchodů do jednotlivých systémů už reálně nikdy nedáme dohromady (při jen trochu větším počtu obchodů).

Představte si, že byste mohli jednoduššími způsoby zefektivnit vaše obchodní aktivity. Zní to lákavě? V rámci skupiny TechLab spouštíme 25.8. další minikurz, tentokrát zaměřený na základy automatizace obchodování prostřednictvím platformy Interactive Brokers. Během minikurzu se postupně seznámíte, jak pomocí Python skriptů získávat automaticky informace z platformy TWS, jak pracovat s obchodními příkazy či jak získávat z TWS data. 

Kurz je určen pro neprogramátory. Nabízí možnost zvládnutí podstatných základů automatizace komunikace s Interactive Brokers tak, abyste postupně mohli zefektivňovat své obchodní workflow. Třeba tak, že budete skrz Interactive Brokers automatizovaně obchodovat, zpracovávat tržní data, analyzovat prováděné obchody či si postavíte skript hlídající dění na vašem účtu. Možnosti jsou skutečně neomezené.

Jako každý minikurz, bude i tento aktivně moderovaný. V rámci lekcí můžete pracovat na domácích úkolech a jakékoliv dotazy hned komunikovat s lektorem. Minikurz je zdarma dostupný všem účastníkům skupiny TechLab. Pokud ve skupině nejste, můžete se zapojit registrací na této stránce a minikurzu se zúčastnit.

Minikurz automatizace Interactive Brokers bude probíhat v následující struktuře (lekce jsou publikovány na konci týdne):

1. Získávání informací z IB
   • Příprava prostředí
   • Otevření a testování spojení s IB
   • Načtení informací o účtu
   • Procházení položek portfolia
   • Datový formát tuple, výběr jednotlivých hodnot
2. IB jako datafeed
   • Kontrakty, typy, parametry
   • Stažení ID dat
   • Jednoduchá vizualizace stažených dat
   • Nastavení časové zóny v Pythonu
3. Odesílání příkazů
   • Princip
   • Parametry
   • MKT a LMT příkazy
   • Bracket
4. Sledování informací o průběhu
   • Otevřené obchody, fills
   • Převod do dataframe a iterování hodnot
   • Sledování hodnot po odeslání příkazu
5. Stavíme vlastní autotrader
   • Spojení znalostí získaných v předchozí výuce 
   • Vytvoříme jednoduchý ID autotrader, který u vybraného titulu spočítá velikost pozice, bude v režimu on-line načítat ceny z IB  a otevře obchod při proražení nastaveného otevíracího rozpětí.

Do skupiny TechLab se můžete registrovat zde.

V březnu jsem na Finančníkovi poskytl k dispozici v otevřené podobě kódy strategie tvořící jednu z hlavních součástí mého alternativního fondu – swingové mean reversion strategie SMR. Jak si mechanická strategie vede od publikování kódů?

Princip mean reversion strategie je jednoduchý – shortuji/nakupuji akcie, které se příliš vzdálily od určité „férové hodnoty“. Pozice držím maximálně několik dnů. Naprosto konkrétně popisuji mean reversion strategie v bonusové video lekci dostupné ke knize Od myšlenky k reálným obchodům, kterou vnímám jako stále velmi aktuální a doporučuji k prostudování. Vše, co nyní dělám, jsem se snažil předat právě v této knize.

A protože jsem přesvědčený, že nejdůležitější pro zvládnutí profitabilního obchodování je praxe, rozhodl jsem se na Finančníkovi nakonec sdílet i samotné kompletní otevřené kódy mechanické swingové strategie, kterou sám používám. Kódy jsem začal sdílet v březnu 2023 a na Finančníkovi je sdílím zde.

Jaké trhy s mean reversion strategií obchoduji a co od ní očekávám, jsem v březnu popisoval v článku Simple mean reversion – statistiky, různé akcie a portfolio kouzla. V ní zmiňuji, že swingové mean reversion obchoduji v USA na všech akciích s určitou likviditou (podrobná pravidla jsou součástí sdílených kódů, ke kterým je připraven i další podrobný výklad v podobě videí).

Pojďme se podívat, jak se sdílené strategii na US akciích vedlo od března 2023, kdy jsem kódy sdílel:

Červená linka je výkonnost SMR short, modrá linka SMR long, černá linka výkonnost obou strategií dohromady.

V grafu jsou uvedeny hypotetická plnění všech signálů tak, jak je generuje software (pochopitelně se zahrnutím komisí). Vstupuji limitními příkazy. Podle obchodovaných pozic tak nemusí vždy dojít k plnění, ale sám s tímto v alternativním fondu nemám problém. U short strategie zase nemusí být vždy k dispozici shares k shortování akcií – tedy uvedená výkonnost není garancí toho, jakých výsledků bychom přesně dosáhli, ale shrnutím výsledků testu sdílených pravidel.

A výsledky od března do konce června vůbec nejsou špatné. Od března měl systém (long/short) celkem 195 obchodů, anualizované zhodnocení odpovídá hodnotě 27,65 %, systém obchodoval s úspěšností 63,08 %, anualizovanou průměrnou volatilitou 16,25 % a sharpe ratio 1,65.

To pochopitelně v případě, že byste obchodovali systém samostatně, s alokací celého účtu, a exekvovali všechny jeho signály.

Na sdílenou strategii, která vás může provést začátky systematického obchodování s mechanickými pravidly, to myslím vůbec není špatné. Samozřejmě v budoucnu se budete patrně chtít, stejně jako já, diverzifikovat dalšími obchodními styly, ale swingové mean reversion mohou být cesta, jak konkrétně začít.

Sdílená strategie pochopitelně nepředstavuje svatý grál. Je to ale konkrétní nástroj, se kterým se můžete s trhy seznamovat skrz reálnou strategii a reálné obchodní situace. A ty z mé zkušenosti naučí obchodovat nejvíce. Na výše uvedeném grafu je například vidět, že SMR short si prošla v minulém měsíci menším drawdownem, ze kterého se poslední týdny vyšplhala zpět na nové maximum. A to jsou z mé zkušenosti přesně situace, kterými si musí projít každý obchodník, aby začal svému stylu obchodování důvěřovat a postupně byl mentálně schopen riskovat vyšší kapitál.

A pokud hledáte v této oblasti asistenci, tak mohu doporučit Trading Room, kde mj. sdílím každý den signály k více než deseti strategiím (pro jejich sledování tak nepotřebuje mít žádná data ani software), diskutuji co a jak v trzích v rámci systematického portfolia dělám a především jsem k dispozici poradit se vším, s čím v trzích budete bojovat. V rámci předplatného Trading Room získáte navíc přístup k různým kurzům, nyní aktuálně k probíhajícímu Workshopu profitabilního obchodování od A do Z, ve kterém budeme od pondělí měsíc společně obchodovat a diskutovat swingové portfolio obsahující právě i simple mean reversion systém.

Obchodní systém je pro profitabilní systematické obchodování nezbytným základem. Zde jsou mé tipy, jak postupuji při jeho vytváření. Konkrétně na systému, který právě vyvíjím.

Nejrobustnější jsou ty nejjednodušší přístupy

Může to znít paradoxně, ale čím komplikovanější pravidla systému máte, tím snazší je takový systém na historických datech vytvořit. Budete-li pracovat například s kombinací pěti indikátorů, poměrně rychle na historických datech naleznete takové systémy, které historicky vytvářejí krásně rostoucí výkonnostní křivky. Bohužel ty se ale skoro s jistotou nebudou opakovat v budoucnosti, protože vytvořené systémy budou přeoptimalizované (tj. napasované na historická data).

Mnohem těžší je vytvářet jednoduché systémy. Hlavně proto, že pro jejich nalezení musíme otestovat mnoho cest, které nikam nevedou. Ale právě o tom je práce tradera.

Ostatně tento „paradox“ je důvodem, proč většina začínajících obchodníků funkční systém na začátku své kariéry tradera nevyvine. Skrz systémy se snaží replikovat „přemýšlení“ nad trhy, což vede k logikám plným podmínek a tudíž k přeoptimalizaci.

Základem systému, který má šanci na profitabilitu v budoucnu, tak musí být jednoduchá funkční myšlenka.

Jak ji nalézt? Dobrým tipem může být zkoumat trh nejprve jako celek.

Například takto vypadá můj jednoduchý tester, ve kterém vyhodnocuji pravděpodobnosti toho, jestli trh další den poroste nebo bude klesat a jestli bude pohyb výrazný. A to jak na všech úsečkách, tak i poté, co je splněna na předcházející úsečce určitá podmínka, kterou bych mohl použít do systému.

Pointou tohoto přístupu je, že jednak zkoumám velký vzorek dat, ale především testuji myšlenku bez ohledu na konkrétní vstupy, výstupy, stop-lossy, kde již pravděpodobnosti výrazně ovlivňují kombinace všech použitých prvků systémů. A nemusí tak být zcela jasné, jaký prvek má na výsledek nejvyšší vliv.

Na výše uvedeném screenshotu například vidím, že pravděpodobnost toho, že trh Nasdaq bude v denní seanci klesat, je za sledovaných 5 252 obchodních dnů 45,89 % (bod 1). Pokud se podívám na podmínku, že včera trh uzavíral níže, než byl průměr uzavíracích cen za předchozích 20 dnů, tak vidím, že této podmínce odpovídá 1 932 obchodních dnů (bod 2) a v těch následující dnech klesala obchodní seance v 47,05 % (bod 3). Daná podmínka tak určitě jako nějaký zásadní indikátor pro pokles nevypadá. Stejně tak nezvyšuje volatilitu pohybu. V libovolný obchodní den je šance na pokles větší než průměrný předchozí denní rozkmit trhu (ATR) 4,84 % (bod 4), v případě splnění testované podmínky je to 5,43 % (bod 5).

A takto se dá pokračovat.

Podobnou jednoduchou logikou lze vysledovat, co má na trh vliv a co nemá. A pak stavět systém například jen s využitím jediné logiky.

Použitý nástroj je jednoduchý, ale proces vytváření robustních systémů snadný není. Hlavně proto, že budeme vesměs nacházet logiky, které nefungují, což může být pro začínající obchodníky frustrující.

Ale opět to dává smysl. Většině obchodníků se v trzích nedaří. Pokud chce člověk uspět, musí jít méně pohodlnou cestou, kterou se většina nevydává.

Aby člověk uspěl jako trader, musí tak chtě nechtě pracovat i na sobě samém. Většinou je třeba zapracovat na našich modelech přemýšlení a chování, abychom byli schopni dotahovat procesy, které jiní vzdají. Osobně se snažím na sebe aplikovat různé prvky kognitivních behaviorálních tréninků. Pracuji se strukturou úkolů, které jsou praktické a mají jasné cíle. Osvědčilo se mi práci průběžně komunikovat tak, jako bych ji sdílel s  koučem, který mi poskytuje zpětnou vazbu. Dříve to byli různí jednotliví spolupracovníci, dnes mám za kouče tým v Trading roomu, kde svůj progres sdílím. Toto je myslím velmi dobrá rada – pokud pracujete na velkých úkolech, jako je vývoj celosvětově konkurenčního obchodního systému, nesnažte se nad ním přemýšlet izolovaně. Najděte si někoho, kdo bude vaším kritikem a s kým můžete myšlenky sdílet. Donutí vás to dodržovat smluvené termíny vývoje, formulovat závěry bádání do jasných výstupů (a tudíž myšlenky dotahovat), ale také se na vše dívat kriticky. Je to proces, který vám pomůže nejen v tradingu samotném, ale solidně pomáhá ke změně pracovních návyků, čímž nám dále pomáhá stát se lepšími obchodníky.

Nyní například pracuji na strategii intradenních breakoutů volatility.

Tím, že všechny své myšlenky vývoje sdílím se svým „koučem“, kterým je pro mě tým v Trading roomu, mě už samotná komunikace nutí fungovat určitým stylem. Například jsem některé testy dopracoval do podoby, abych je mohl sdílet a rozuměli jim ostatní. Už jen tím jsem si uvědomil určité souvislosti nad daty, které jsem dříve přehlížel a mohl se posunout dál.

Navíc mi „kouč“ v podobě pracovního týmu pokládá otázky, na které musím hledat odpovědi:

Podobné dialogy jsou klíčové a to i v případě, kdy je třeba mým cílem odpovědět na to, proč daným směrem strategii stavět nechci, kdy pro své odpovědi musím hledat logické argumenty. Už to vede k myšlenkám, které bychom jinak nenacházeli.

Vaším koučem může být někdo z kamarádů, rodiny. Nemusí jít o lidi vysoce zkušené v obchodování. Protože i hledání odpovědí na jejich dotazy může odhalit nedostatky, které jste zatím nedomysleli a motivovat vás k práci na bádání novými směry.

To je přesně to, čím například nyní procházím ve své skupině. Po několika týdnech práce jsem vytvořil první prototyp long/short breakoutu volatility, který generuje velmi solidní výkonnostní parametry s absolutně triviální logikou, u které nemám pochyby o tom, že bude pracovat do budoucna. Zatím jsem myšlenky testoval jen na datech akciových indexů, na kterých jsem sám plánoval strategii obchodovat. Několik obchodníků mě ale doslova tlačilo otestovat myšlenku na intradenních datech samotných akcií. To nebyl úplně jednoduchý krok, neboť systémy vyvíjím v co nejjednodušších nástrojích (de facto pracuji s analýzami podobnými práci s tabulkovými procesory, které se dají skriptovat – konkrétně používám Python Pandas, které se na Finančníkovi hodně věnujeme v TechLabu – viz poslední minikurz). Musel jsem tak určitým způsobem opět vystoupit z komfortní zóny toho, „co mi funguje“ a pustit se do práce na nové oblasti. Ovšem už první testy ukázaly, že to možná nebyl špatný krok a kdo ví – možná nakonec budu strategii obchodovat na jednotlivých akciích.

První test logiky intradenního breakoutu volatility, který jsem na žádost „kouče“ v podobě obchodníků z týmu Trading Roomu přenesl na data akcie TSLA. Konkrétně short breakout a na první pohled tendence nevypadá špatně. Přitom jde o směr, kterému bych se patrně bez zpětné vazby vůbec nevěnoval. Uvidíme, kam mě další testování a zpětná vazba týmu nad průběžně publikovanými výsledky dovede.

Trading je o kontinuálním vývoji. Systémů a sebe sama. Tomu je dobré vše přizpůsobit. Protože jinak budeme k obchodování přistupovat v momentě, kdy hledáme jeden „svatý grál“ a jinak v situaci, kdy víme, že musíme být v určitých ohledech vždy lepší než většina a tímto směrem se rozvíjet.

Shrnutí mých tipů při vývoji systémů:

• Snažte se vytvářet co nejjednodušší systémy obsahující jen logiky, které prokazatelně trhy ovlivňují.
• Najděte si prostředí/kouče, před kterým budete muset svůj vývoj obhajovat a vysvětlovat vše, co není jasné.
• Čím méně sofistikované nástroje pro vývoj budete používat, tím vyšší je z mé zkušenosti šance, že naleznete principy, které budou fungovat v budoucnu. Je extrémně snadné nahodit některou z moderních platforem pro backtestování, během pár minut naklikat základní podmínky obchodního systému, spustit backtest a s testovanou myšlenku skončit. Používání méně sofistikovaných nástrojů vás povede také k vývoji jednodušších, ale o to potenciálně robustnějších systémů.
• A jako vždy – o obchodování nového systému přemýšlejte v kontextu celého obchodovaného portfolia. Naším cílem by nemělo být vyvíjet perfektní systémy, ale dobře fungující diverzifikované portfolio.

Hlavním směrem obchodování na Finančníkovi jsou systematické strategie, jejichž fungování je možné automatizovat, a tudíž provádět s minimální časovou náročností i při práci s širšími diverzifikovanými portfolii (která považujeme za hlavní svatý grál retailového obchodníka).

Systematizace obchodování s sebou nese potřebu osvojit si technické nástroje a postupy, které nám v tradingu následně šetří čas a zvyšují efektivitu. Podle toho, z jakého zázemí obchodník přichází (sám nejsem programátor, ani jsem dříve příliš technice nerozuměl), je pak přirozené, že technické výzvy mohou vyvolávat mnoho průběžných dotazů a nejistot. Proto na Finančníkovi vznikla skupina TechLab, jejímž cílem je všem pomoci překonat technické problémy a inspirovat se, jak situace řeší v tradingu ostatní. Ve skupině je dnes mj. přes 5 000 příspěvků, množství video tutoriálů a dokonce kompletní hotové Python řešení pro automatizované obchodování.

V TechLabu naleznete technickou podporu, průběžně publikované nové technické tutoriály, ve kterých ukazujeme, jak v praxi zvládáme klíčová témata spojená se systematickým obchodováním a také celé minikurzy, jejichž cílem je předávat vzdělávání v komplexnější podobě.

Minikurzy jsou aktivně vedeny lektorem, který s vámi bude vyhodnocovat zadávané domácí úkoly a pochopitelně odpovídat na všechny otázky. Nabízí tak reálnou cestu, jak si osvojit technické oblasti, které v systematickém obchodování považujeme za klíčové.

Na léto a podzim máme v uzavřené skupině TechLab připravené dva nové běhy minikurzů – praktické začátky s Pythonem a API komunikace se systémem Interactive Brokers. Pro účastníky TechLabu jsou minikurzy zdarma.

Výuku pythonu začínáme 2.6.2023. Jde o klíčový minikurz, který vás naučí pracovat se skriptovacím jazykem tvořícím dnes pilíř technické stránky našeho tradingu (Python používáme pro řízení automatizace, práci s daty, nejrůznější podpůrné skripty atd.). Minikurz opakujeme jednou za cca 18 měsíců, proto tento aktivně lektorovaný termín nezmeškejte.

Minikurz Základy zvládnutí Pythonu je určen především neprogramátorům a obsahuje následující lekce (lekce jsou publikovány jednou za týden):

Lekce 1 – Úvod do Pandas. Hned od první lekce se pustíme do práce s poskytnutými datasety. Po úvodním představení kurzu a shrnutí přípravy prostředí se naučíme do Pandas načíst data z csv souboru. Dále si ukážeme funkce pro omezení záznamů a řekneme si, jak následně provedené změny uložit.

Lekce 2 – Datové typy. V lekci si vysvětlíme, co to jsou základní datové typy. Ukážeme si funkce pro zjištění, s jakými datovými typy v jednotlivých sloupcích tabulky pracujeme a také se naučíme techniky převodu dat, které nám umožní předcházet případným chybám vycházejícím z nesouladu datových typů.

Lekce 3 – Seznámení s DataFrame. V této lekci se podíváme trochu komplexněji na datové typy, představíme si nejběžnější složené datové typy. Také si řekneme, co je to dataframe a naučíme se základní operace napříč tabulkou.

Lekce 4 – Získáváme první data. V této lekci si vysvětlíme, jak pracovat s osami v rámci dataframe, dále se naučíme postupy pro ošetření prázdných hodnot v načtených datech a také si ukážeme, jak aplikovat na datech základní statistické operace.

Lekce 5 – Práce s indexy. Lekce zaměřená na práci s indexy, vysvětlíme si, jak s indexy pracovat a naučíme se, jak můžeme díky indexu efektivně získávat z dataframe požadované hodnoty a také, jak pomocí stejných principů nahrazovat hodnoty za jiné.

Lekce 6 – Seskupování dat. Pokud bude dataset obsahovat záznamy více systémů, pak nás kromě pohledu na celkový stav portfolia budou zajímat také dílčí výsledky jednotlivých strategií. Vysvětlíme si principy seskupování dat, které nám umožní právě tyto dílčí výsledky získávat rychleji a efektivněji.

Lekce 7 – Spojování tabulek. V lekci se naučíme spojovat tabulky, vysvětlíme, jak řešit dva nejčastější důvody spojování tabulek, kterými jsou přidávání dalších řádků ke stávajícím záznamům a také rozšíření tabulky o další sloupce. Současně připojíme další dva datasety. První obsahuje data našeho pracovního portfolia za delší období, druhý pak doplňující informace o průběhu jednotlivých obchodů.

Lekce 8 – Smyčky. Zaměřeno na smyčky, které patří mezi nejčastěji používané techniky v programování a setkáme se s nimi v téměř každém Python skriptu. V našem minikurzu si podrobněji vysvětlíme, jak funguje smyčka for...in, která nám umožní procházet záznamy v dataframe poměrně jednoduchou a srozumitelnou syntaxí.

Lekce 9 – Vizualizace dat. V závěrečné lekci minikurzu se naučíme data vykreslovat do grafů. Vysvětlíme si základní principy použití funkce plot a předvedeme, jak zobrazit průběh equity celého portfolia i jednotlivých strategií.

Po minikurzu Pythonu bude v TechLabu následovat několik samostatných video tutoriálů ukazujících tipy, které mě s Bogdanem pomáhají v trading praxi.

Následně spustíme nový minikurz, ve kterém se naučíme komunikovat se systémem Interactive Brokers pomocí rozhraní API. Použijeme k tomu právě Python a knihovnu ib_insync. V průběhu výuky postupně vysvětlíme principy, které umožňují získávat z TWS požadované informace o prováděných obchodech, ale také si ukážeme postupy, které mohou tvořit základ pro stavbu vlastního řešení automatizovaného obchodování, tzv. autotraderu.

Obsah minikurzu:

Lekce 1 - Obecné seznámení s knihovnou ib_insync. Naučíme se otevřít komunikační kanál a také získávat z IB informace o cenách vybraného trhu.

Lekce 2 - Ze systému IB načteme informace o obchodním účtu a obsahu portfolia. 

Lekce 3 - Ukážeme si, jakým způsobem odesílat příkazy do trhu. Vysvětlíme si, jak vytvořit objednávku a rozdíl mezi zadáním MKT a LMT příkazu.

Lekce 4 - V této lekci se budeme věnovat sledování otevřených pozic a čekajících příkazů.

Lekce 5 -  Na závěr minikurzu spojíme všechny získané informace a vytvoříme si jednoduchý autotrader, který odešle do IB příkazy na základě signálů připravených v csv souboru.

Pro zapojení do minikurzů se stačí přihlásit do skupiny TechLab.

Podrobnosti o TechLabu a možnostech přihlášení naleznete na stránce https://tri.financnik.cz/techlab

Diverzifikace portfolia: Sázka na kanadské trhy a testování australských akcií. Jak může hedging mean reversion strategií zvýšit výkonnost vašeho portfolia? A objevte nový přístup k short-term momentum obchodování, který vám pomůže snížit drawdowny v dobách nestability na trzích.

Diverzifikace skrz mimo americké trhy

Tento směr se mi zatím v portfoliu velmi osvědčuje. Mimo americké trhy obchoduji živě v současné době swingovou mean reversion strategii (pouze long stranu), kterou v Trading Room sdílím pod názvem TDMR1. Ta obchoduje kanadské akcie. Zajímavé je strategii porovnávat s podobnou long mean reversion strategií, kterou pod označením MR3000L obchoduji na amerických trzích. Skrz TDMR1 jsem k minulému týdnu zobchodoval letos 31 obchodů, obdobně je na tom MR3000L, která obchoduje přibližně shodné situace, ale na amerických trzích. Ta měla letos 45 obchodů. Ovšem TDMR1 obchodovala s úspěšností 74,19 % a sharpe 3,28, kdežto MR3000L s úspěšností 51,11 % a sharpe 1,16.

Kanadské trhy se přitom obchodují velmi podobně jako americké – můžeme používat stejné typy příkazů, otevřené jsou ve stejné době. Komise jsou trochu vyšší, ale i přes ně mají strategie výrazně vyšší výkonnost než na amerických trzích. Tipoval bych si, že je to proto, že na kanadské trhy se zatím tolik algo traderů nesoustředí.

Každopádně svoji strategii TDMR1 jsem začal sdílet v Trading Roomu, a pokud hledáte inspiraci bez toho, aniž byste si museli předplácet kanadská data, můžete se inspirovat v novém dashoardu, kde strategie vypadá takto:

Mimo kanadské a americké trhy jsem se pustil do testování australských akcií. Ty jsou ještě méně likvidní než kanadské a z pohledu poplatků dražší na komise. Tak uvidíme, jestli se mi podaří tam nějakou strategii rozchodit. Zatím to vypadá tak, že cokoliv trochu funguje na australských trzích, tak generuje mnohem lepší backtesty na kanadských akciích. S velkou pravděpodobností tak spíše svoji pozornost zaměřím na spuštění dalších strategií na kanadských akcích.

Hedging mean reversion strategií

Pokud obchodujete swingové mean reversion strategie, možná jste stejně jako já přemýšleli, jak zejména long otevřené pozice zajistit (provádět hedging) proti případnému velkému krachu trhů v momentě nějaké významné makro události.

Jako nejvhodnější se mi po dlouhém testování jeví hedgování long mean reversion pozic skrz short pozici v S&P 500, do kterého můžeme vstupovat například přes mikro kontrakty. Před testy jsem měl obavu, že podobný hedge bude výrazně ubírat na výkonnosti, ale nakonec to tak hrozné vůbec není. Naopak – na svém účtu jsem začal  hedgovat i short mean reversion pozice (long pozicí v S&P 500) a oba tyto hedge dohromady dlouhodobě v backtestech nestojí žádnou výkonnost – naopak ještě trochu vydělávají.

Přitom zajištění swingových mean reversion pozic umožňuje se stále rozumným riskem přiřadit systémům v portfoliích vyšší váhu – a tudíž z dlouhodobého pohledu více vydělávat. Rozhodně se mi tak vyplatilo s tímto testováním strávit čas a tento směr doporučuji. V Trading Roomu sdílím své testy a popis finálního nastavení zde.

Long/short krátkodobé momentum v akciích

Pokud jste před několika lety nemohli v akciových trzích najít funkční krátkodobé momentum strategie na short stranu, doporučuji zkusit zrevidovat testy. Tržní kontext posledních měsíců pomáhá zvýraznit strategie, které bylo možné dříve snadno přehlédnout. Osobně jsem takto našel velmi triviální přístup, který obchoduje de facto opak mean reversion strategií a kterému se logicky daří v aktuálním kontextu.

Takto pro ilustraci vypadá equity křivka pouze této short momentum strategie (křivka obsahuje přes 1 200 obchodů, takže je solidně statisticky relevantní):

Na první pohled je patrné, že strategii se daří zejména v tržních propadech posledních měsíců a patrně bude dobrým doplněním celého mého aktuálního portfolia obchodujícího z velké míry mean reversion přístupy.

Strategie je tradičně velmi jednoduchá – de facto vstupuje short po volatilním klesajícím pohybu (short verze), nebo long po volatilním rostoucím pohybu (long verze) a pozici drží max. několik dnů. Co je ale podstatné – samu o sobě bych ji patrně neobchodoval – dlouhodobé sharpe ratio backtestu short strany je jen kolem 0,6. Strategie ale podstatným způsobem vylepšuje průběh celého mého portfolia.

A podobným situacím možná čelíte také –  v zásadě jste spokojeni s hlavními strategiemi svého portfolia, ale hodil by se vám přístup, který portfoliu pomůže v určitých momentech snížit délku a hloubku drawdownu. Přesně pro to mohou být dobré dnes popisované přístupy – jednak hedge skrz S&P 500 a pak tento hrubě popsaný momentum přístup. Ten sám zatím ještě paper traduji, ale v nejbližší době plánuji nasadit do živého portfolia. Jakmile se tak stane, nahodím jej také do dashboardu Trading Roomu.

V tradingu nezáleží na jednotlivých obchodech a do velké míry ani na samostatných systémech (byť musí mít funkční logiku). To nejpodstatnější se odehrává na úrovni portfolia, na které je dobré zaměřit pozornost už od samotného začátku. Aneb jak s jednoduchými strategiemi dosáhnout ročního zhodnocení +57%.

Začínajícím obchodníkům se může zdát, že vytváření portfolií je až určitá nadstavba nad samotným zvládnutým profitabilním tradingem. Z mé zkušenosti je opak pravdou. Zaměření na portfolio je klíčové a pár jednoduchých „triků“ posune obchodníky často tam, kde by chtěli být – se stávajícími, často jednoduchými strategiemi.

Skládání strategií do portfolií není jen o tom, že se obchoduje několik strategií najednou na stejném účtu. Můžeme ovlivňovat neuvěřitelné množství souvislostí – například to, jak strategie mezi sebou sdílí kapitál, jak se strategie budou doplňovat, jak se budou chovat při možném obchodování stejného trhu atd. V rámci portfolia se také lépe zajišťuje risk – můžeme do něj zapojit strategii, která by sama o sobě nedávala smysl (strategie ani nemusí dlouhodobě vydělávat), ale bude pomáhat vyhlazovat výkonnostní křivku portfolia v momentech, kdy budou hlavní strategie v drawdownu.

Pojďme si sílu portfolia ukázat na příkladu strategií, které dnes sám používám v živém obchodování (jsou to mechanické strategie, se kterými obchoduji svůj osmiciferný korunový účet, tedy mám k nim opravdu velkou důvěru). Používám strategie, které jsou jednoduché a nejsou optimalizované. Rozumím tomu, že strategie mají období, kdy fungují lépe a kdy hůře. Všechny strategie sdílím na Finančníkovi, jednak v Trading Roomu coby „výukové signály“, ale často také v plně otevřeném kódu, který si může každý osvojit pro své vlastní obchodování. Obchoduji 4 long/short swingové mean reversion strategie (ty sdílím skrz kód nazvaný SMR), 2 long/short intradenní mean reversion strategie (ty sdílím s kompletními kódy v kurzu Stavba intradenní mean reversion strategie a to včetně mého Python autotraderu, plus živě publikuji výsledky na web Finwin.cz) a 2 momentum strategie držící pozice delší dobu (lehce upravené SMO z Workshopu swingového obchodování, plus MicroBreakout).

V tuto chvíli tak obchoduji 8 strategií, které jsou sice velmi jednoduché, ale míří na různě dlouhé obchody (intraday vs. několik dnů vs. několik týdnů), různé tržní pohyby (3 strategie obchodují short, 5 long) a různé trhy (jedna strategie obchoduje kanadské akcie).

Řekněme, že bychom každé z 8 strategií přiřadili v portfoliu váhu 50 %. Pokud bych měl účet 100 000 dolarů a strategie by otevírala 5 obchodů, pak bych tedy jednomu obchodu přiřadil kapitál 10 000. Na první pohled to vypadá, že pro obchodování 8 strategií s takovou portfolio alokací budu potřebovat obchodovat hodně na páku, což v akciích často není vůbec možné (běžně brokeři přes noc vyžadují, abychom měli pozice pokryté z 50 % vlastního kapitálu) a bylo by to hodně riskantní.

Jenže realita je jiná. Zde je backtest diskutovaného portfolia od roku 2010, ve kterém by každá strategie měla váhu 50 %. Backtest je proveden s počátečním kapitálem 50 000 dolarů a komise jsou samozřejmě započítány. A takto vypadá využití kapitálu:

Průměrná noční expozice všech systémů dohromady je jen 74,71 %! Tedy celé portfolio průměrně nevyužívá v noci margin. Maximální noční expozice je 167,60 % kapitálu (tedy v rámci běžného marginu). Maximální intradenní expozice kapitálu je 207,60 % (tedy opět v rámci běžných marginů, neboť intradenně můžeme u brokerů obchodovat akcie s až čtyřnásobným kapitálem, než který máme na účtu).

Toto je patrně překvapivé a přitom velmi zásadní zjištění.  Do portfolií se nám většinou vejde mnohem více systémů, než jak to na první pohled vypadá (mimochodem tématu vytváření podobných základních grafů vytížení portfolia se budeme věnovat v nejbližším minikurzu TechLabu, který budeme spouštět 31.3. Podrobnosti jsme popisovali zde).

Pochopitelně kombinace několika aktivnějších systémů umožňuje generovat statisticky zajímavé vzorky obchodů. Výše diskutované portfolio by od roku 2010 uskutečnilo přes 14 000 obchodů! Osobně mám tak poměrně vysokou důvěru v to, že jako celek bude portfolio s vyšší pravděpodobností vydělávat i v budoucnosti (byť v trzích si člověk nemůže být nikdy jist ničím). Mimochodem takto vypadá equity křivka portfolia v porovnání s držením trhu SPY (graf je v logaritmickém měřítku):

Důvodem stability výnosů je diverzifikace. Jednotlivé systémy nemají příliš vysokou korelaci výnosů:

Což je důležité u portfolií sledovat – nechceme skládat do portfolií systémy, které jsou hodně podobné.

Korelaci sleduji i za kratší období. Takto vypadá korelace u diskutovaného portfolia například za poslední rok:

Opět se mi líbí, že si systémy drží svoji diverzitu. A to například i long swingové mean reversion TDMR1L a MR3000_1L, které mají stejný kód (ten, co sdílím jako SMR) a liší se jen délkou držení pozice a tím, že jedna strategie je aplikovaná na US trhy a druhá na kanadské.

Překvapivé, ale velmi poučné může být, že přestože výkonnost portfolia je solidně stabilní, výkonnost jednotlivých systémů v čase velmi kolísá. Částečně je to vidět na tomto grafu, kde jsou zobrazeny výkonnostní křivky portfolia i jednotlivých systémů:

Možná přehlednější je pohled na tabulku s metrikami:

Jednotlivé systémy nemají „výkonnost nic moc“ (výkonnost je počítána vůči kapitálu celého portfolia, ovšem jak jsem zmínil výše, každá strategie pracuje jen s polovičním kapitálem) a občas si procházejí svými nepěknými drawdowny. Dalo by se říci, že jednotlivé strategie mají výkonost „pár procent ročně“. Ovšem podívejte se do posledního sloupce se souhrnnými statistikami portfolia. Ve zvýrazněném boxu je celková výkonnost: 56,85% při drawdownu -16,52 %. To je velmi solidní!

Určitě je potřeba zdůraznit, že jde pouze o backtest, který má svá úskalí, nedostatky a jen orientační vypovídající hodnotu pro budoucí obchodování (nicméně vzorek 14 000 obchodů má svoji statistickou váhu).

Podstatou článku nebylo slibovat vysoké výnosy, ale ukázat, jak důležité je zaměřit svůj pohled na samotné portfolio a nikoliv na jednotlivé strategie.

Jinak co se výše uvedených strategií týče, tak ano, všechny obchoduji ve zmiňované podobě živě na svém velkém účtu jen s tím rozdílem, že používám jiné váhy v portfoliu. Jste-li účastníky Trading Roomu (pokud nejste, tak se případně můžete přihlásit na čekací seznam, postupně skupinu občas rozšiřujeme), pak aktuální váhy včetně zdůvodnění rozebírám v tomto vlákně Stavby portfolia. Tím, že v Trading Roomu otevřeně sdílím všechny své strategie (tj. včetně toho, že ukazuji vstupy/výstupy plánované dopředu před otevřením burzy), můžeme nyní společně velmi transparentně stavbu a přínos portfolií diskutovat a posouvat se kupředu. Portfolio by skutečně nemělo být v tradingu až někde na konci úvah, ale paradoxně právě na samotném začátku…

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak se na Finančníkovi naučit obchodovat systematické strategie v portfoliích?

Ideální je zapojit se do Trading Room. Nepotřebujete žádný software, data, know-how. Můžete pro výukové potřeby pracovat s mými vlastními signály, následovat mé portfolio, sledovat mé poznámky, portfolio výuku a postupně si z dalších systémů vytvářet vlastní systémy a posouvat se vpřed.

Pokud chcete zvládnout vlastní vytváření systémů a automatizovaných portfolií, pak začněte Workshopem swingového obchodování a následně se zapojte do TechLabu, kde se postupně naučíte zvládnout všechny potřebné technikálie.

V TechLabu, skupině technické podpory, připravujeme průběžně interaktivní minikurzy, jejichž cílem je propojit teoretickou výuku přípravy systematického obchodování s praxí. Nový minikurz se zaměří na základy portfolio analýzy.

Minikurz bude rozdělen do šesti lekcí s následujícím obsahem:

Lekce 1 – Ukážeme si různé alternativy zpracování exportovaných dat.

Lekce 2 – Naučíme se do grafu přidat benchmark a také porovnávat BT s výsledky skutečných obchodů z automatizovaného deníku.

Lekce 3 – Vysvětlíme si, proč je dobré spojovat systémy do portfolií.

Lekce 4 – Přizpůsobíme původní kód CBT k získání dalších dat pro pokročilejší analýzu.

Lekce 5 – Naučíme se zpracovat získaná data na úrovni jednotlivých strategií.

Lekce 6 – Analyzujeme data na úrovni portfolia.

Pracovat budeme s Amibrokerem a základními funkcemi Pythonu.

Cílem minikurzu je upravit kódy strategií tak, abychom mohli exportovat informace o využití kapitálu v čase. Tyto informace pak budeme spojovat a sledovat, jak je při různých váhách systémů využíván celkový kapitál portfolia – jestli je využíván margin, případně jestli máme v portfoliu „místo“ pro další systém. Cílová analýza bude mít podobnou formu:

V grafu je vidět procentuální využití kapitálu při obchodování čtyř systémů.

Jednotlivé lekce minikurzu mají vždy domácí úkoly, které účastníky motivují k aktivnímu zapojení se do práce a osvojení probíraných informací. V průběhu konání minikurzu je k dispozici lektor, který pomůže překonat jakýkoliv technický problém.

Minikurzu se může automaticky bezplatně účastnit každý účastník TechLabu. Pokud nejste v TechLabu zapojeni, doporučujeme toto důležité téma nezmeškat. Registrovat se do TechLabu můžete na této adrese:

https://tri.financnik.cz/techlab

V TechLabu lze využít různé formy předplatného. Doporučujeme „TechLab AUTOMATIZACE – 12 měsíců“, kde kromě všech informací TechLabu získáte ještě otevřený kód našeho Autotraderu (s výkladem), plus přístup k archivu již proběhlých minikurzů. Ten v tuto chvíli již obsahuje následující minikurzy:

K nově publikovaným hotovým kódům strategie Simple mean reversion jsem dostal řadu dotazů na výkonnost a chování na dalších trzích. V článku přináším mnoho testů, které mohou poskytnout inspiraci i při obchodování jiných vašich systémů.

V prvé řadě ale malé upozornění. Historické backtesty jsou vždy jen orientační. Pokud vám v testech vyjde například nejvyšší historický drawdown 15 %, tak to neznamená, že v budoucnu nebudete mít vyšší. Naopak. S velkou pravděpodobností tomu tak bude. Osobně se tak více orientuji na metriky typu sharpe ratio, průměrná historická volatilita a na testech sleduji hlavně stabilitu výsledků na různých trzích a obdobích. Testy dokonce provádím na více platformách. Jednak proto, abych eliminoval možnost chyby v kódech (na každé platformě skriptuji strategii samostatně) a také proto, že různé platformy jsou různě pokročilé a umí třeba trochu něco jiného. A dnes už mě vůbec nepřekvapuje, že i po maximálním odladění skriptů mohou být v testech na různých platformách rozdíly – na jedné vidím např. průměrné roční zhodnocení 14 % na druhé 15,5 % a podobně. Důvodů může být celá řada, ať již drobné odchylky práce s historickými daty, nebo trochu jiné způsoby výpočtů indikátorů. Podstatné je, že výsledky různých testů se mohou trochu lišit. V dnešním článku publikuji testy z workflow, kde jsem více schopen používat portfolio simulace a maximálně přesně používám historická data akcií tak, jak byla obchodována v minulosti (samozřejmě zahrnuji delistované akcie, odděluji účtované dividendy atd.). Výsledky se tak v detailech mohou lišit od backtestů např. v Amibrokeru nebo MultiCharts. Ale jde skutečně o detaily, které osobně nepovažuji za podstatné.

Všechny níže uvedené testy jsou za období 1.1.2000 – 5.3.2023. Backtest startuje s účtem 20 000 dolarů (lze použít i menší). Jsou aplikovány komise účtované běžně Interactive Brokers. Co se páky týče – jednotlivé strategie obchoduji bez páky. Každé strategii vždy přiřadím celkový dostupný kapitál (tj. první obchody pracují s 20 000 atd.). Na úrovni portfolia (SMR Short + SMR Long) je tedy použitá maximálně dvojnásobná páka v momentě, kdy by byly obsazeny všechny pozice Short i Long strany strategie (což se prakticky nestává).

Níže uvedené testy pracují se zcela shodným nastavením, jako poskytuji v hotových kódech Simple mean reversion.

Test 1 – základní SMR long a SMR short (Russell 3000)

V doprovodné výuce k hotovým kódům Simple mean reversion aplikuji strategii na americké akcie obchodované v rámci indexu Russell 3000. Tato data jsou pro vytváření signálů poměrně dobře dostupná i bez toho, aniž by bylo potřeba používání dražších Norgate dat (můžete vyjít například z našeho Yahoo downloaderu poskytovaného v Techlabu, jehož součástí jsou i aktuální konstituenty právě indexu Russell 3000).

Backtest indikuje zhruba následující historický průběh:

Červená linka představuje SMR short, modrá SMR long, černá linka „portfolio“ SMR short + SMR long. Šedá výkonnost benchmarku – držení SPY (S&P 500 osobně používám jako univerzální benchmark ve svých portfoliích).

Upozornění – zejména u shortů je historická výkonnost jen orientační, protože v backtestu nelze ověřit, jestli byla akcie skutečně shortovatelná či nikoliv.

Strategie v tomto testu reinvestují kapitál, ale pouze „sami do sebe“ – tedy pozice SMR long se zvyšují tak, jak se zvyšuje equity křivka SMR long a stejně tak u SMR short.

Základní statistiky celého portfolia (long + short):

Počet obchodů: 12 930
Průměrné roční zhodnocení: 25,77 %
Maximální drawdown: -28,77 %
Průměrná historická volatilita: 9,62 %
Sharpe ratio: 1,85
Úspěšnost: 61,83 %
Průměrný zisk: 3,87 %
Průměrná ztráta: -4,27 %
Průměrné využití kapitálu: 59,15 %

Test 2 – základní SMR long a SMR short (všechny US akcie)

S poskytnutými hotovými kódy ale není nutné se omezovat na akcie konkrétních indexů. Sám například obchoduji všechny aktuálně obchodované US akcie.

Pokud úplně stejný kód jako v testu 1 aplikuji místo na akcie Russell 3000 na všechny US akcie, dostanu následující výsledky:

Červená linka představuje SMR short, modrá SMR long, černá linka „portfolio“ SMR short + SMR long. Šedá výkonnost benchmarku – držení SPY (S&P 500 osobně používám jako univerzální benchmark ve svých portfoliích).

Strategie v tomto testu opět reinvestují kapitál pouze „sami do sebe“ – tedy pozice SMR long se zvyšují tak, jak se zvyšuje equity křivka SMR long a stejně tak u SMR short.

Základní statistiky celého portfolia (long + short):

Počet obchodů: 14 020
Průměrné roční zhodnocení: 35,50 %
Maximální drawdown: -15,53 %
Průměrná historická volatilita: 10,88 %
Sharpe ratio: 2,29
Úspěšnost: 62,45 %
Průměrný zisk: 4,23 %
Průměrná ztráta: -4,53 %
Průměrné využití kapitálu: 63,51 %

Stejná šablona, ovšem lepší výsledky díky tomu, že obchodujeme více akcií.

Test 3 – rebalancované portfolio (všechny US akcie)

A nyní si pojďme ukázat malý trik, který má zásadní dopad na výsledky obchodování. Do obchodování zapojím rebalancování portfolia.

SMR long je přidělen každý den 100 % dostupného kapitálu na úrovni portfolia. A stejně tak SMR short – také pracuje každý den se 100% dostupným kapitálem. Oproti testu 1 a 2 se tedy portfolio každý den rebalancuje. Pokud jedna strategie začne hodně vydělávat, výdělky jsou před novým vstupem rovnoměrně rozděleny do obou strategií – výdělky jedné strategie jsou použity nejen pro tuto jednu strategii, ale i pro druhou (a stejně při prodělcích).

Stále pracuji se stejnou obchodní logikou a stejným nastavením kódů, které poskytujeme v rámci hotových kódů simple mean reversion strategie. Jen obchodovaná pozice je ovlivněna rebalancováním portfolia (tato simulace je dělána mimo Amibroker).

Černá linka je equity rebalancovaného portfolia (SMR long + SMR short), šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY).

Základní statistiky celého portfolia (long + short):

Počet obchodů: 14 020
Průměrné roční zhodnocení: 71,83 %
Maximální drawdown: -22,83 %
Průměrná historická volatilita: 19,02 %
Sharpe ratio: 2,54
Úspěšnost: 62,50 %
Průměrný zisk: 4,23 %
Průměrná ztráta: -4,53 %
Průměrné využití kapitálu: 63,51 %

Rebalancování systematických portfolií je skutečně hodně mocná taktika, kterou sám u těchto strategií v rámci svého alternativního systematického fondu používám.

Pozn.: Rebalancování portfolií nelze s poskytnutými hotovými kódy historicky simulovat (Amibroker toto neumí), ale samozřejmě taktiku lze s hotovými kódy aplikovat na budoucí obchody.

Test 4 – rebalancované portfolio (všechny US akcie), výstup další den na OPEN

V rámci Simple mean reversion strategie vystupuji při uzavření trhů a má to jednu ohromnou výhodu. Jelikož používám „MOC“ (Market On Close) příkazy, vystupuji za cenu, která je prakticky skoro vždy shodná s tou, kterou vidím jako denní uzavírací cenu na historických grafech (a tudíž mám ve svém obchodování vůči backtestům vesměs jen minimální skluz v plnění – vstupuji limity a vystupuji právě pomocí „MOC“ příkazů).

Strategii lze ale určitě obchodovat i tak, že vystupujeme „další den za otevírací cenu“. Níže je uveden backtest, který se kromě času výstupu neliší s testem 3. V praxi ale bude třeba ještě u výstupu na otevírací ceně počítat se skluzem v plnění.

Černá linka je equity rebalancovaného portfolia (SMR long + SMR short), šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY).

Počet obchodů: 14 094
Průměrné roční zhodnocení: 74,58 %
Maximální drawdown: -21,53 %
Průměrná historická volatilita: 20,09 %
Sharpe ratio: 2,47
Úspěšnost: 61,85 %
Průměrný zisk: 4,50 %
Průměrná ztráta: -4,74 %
Průměrné využití kapitálu: 63,28 %

Výsledky jsou při výstupu tedy teoreticky dlouhodobě ještě lepší než na close. V praxi je ale třeba započítat skluzy v plnění a osobně bych si tipl, že výsledky tak budou s variantou 3 hodně podobné.

Test 5 – rebalancované LONG portfolio (US a kanadské akcie)

Poskytnuté hotové kódy lze použít nejen na americké akcie. Osobně strategii obchoduji i na dalších trzích – v tuto chvíli hlavně na kanadských, ale postupně plánuji spustit i další.

Zde je pro ilustraci ukázka, jak vypadá rebalancované portfolio long strany (tedy bez shortování akcií, které zatím mimo US nedělám) amerických a kanadských akcií.

Pro obchodování kanadských akcií je použit stále stejný kód, kde bylo jen nastaveno obchodování akcií od 1 USD (na kanadské burze jsou i velmi likvidní akcie obchodovány za nižší ceny). Jsou aplikovány komise tak, jak je účtuje Interactive Brokers (obchodování kanadských akcií je dražší než v US). POZOR: Pro zjednodušení není řešen kurzový rozdíl kanadský vs. americký dolar – akcie jsou obchodovány ve stejné měně (tedy backtest je v tomto směru orientační a neuvádím zde podrobné statistiky).

Modrá linka US akcie, zelená kanadské akcie, černá portfolio – SMR long na kanadských a amerických akciích, šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY).

Test dobře ilustruje, jak je strategie robustní – lze ji bez modifikací pustit i na další trhy a lze se tak diverzifikovat (dlouhodobá korelace mezi oběma trhy na výše uvedeném grafu je jen 0,28).

Shrnutí

Swingové mean reversion strategie vnímám jako velmi robustní a tvořím s nimi jeden ze základních pilířů mého systematického portfolia. Samozřejmě strategie mají horší i lepší měsíce (a roky), ostatně o těch horších jsem psal nedávno v článku Co mi nyní funguje v obchodování? II. Ale dnes publikované testy ukazují, že základní princip swingového mean reversion je velmi silný. Za důležité považuji poměrně vyšší frekvenci obchodů, s jejíž pomocí lze podstatně zlepšovat výkonnost prostřednictvím rebalancování (viz výsledky testu 3 vůči testu 2). Strategie přitom obchodují se stále stejnou logikou. Jediné, co se mění, je position sizing.

Konkrétní sdílenou strategii dále v portfoliu kombinuji s dalšími přístupy. Ale jak je vidět na výše uvedených testech, i jen samotné obchodování Simple mean reversion strategie představuje silnou obchodní taktiku. Tu můžete v naprosto stejné podobě zapojit do svého tradingu skrz poskytnuté hotové kódy strategie Simple mean reversion.

Kvalitní data jsou v tradingu absolutním základem. Ostatně v profesionálních trading firmách jsou specialisté, jejichž pracovní náplň je připravovat data pro trading a průběžně je kontrolovat.

V podmínkách menšího tradingu, který zde provozuje většina obchodníků, se musíme spolehnout na služby poskytované našimi poskytovateli dat. Jen těžko si lze představit trávit nad jejich kontrolou drahocenný čas.

Mohlo by se zdát, že pro systematické obchodování akcií, kterému se věnuji nejvíce, stačí stahovat data například ze stránek typu Yahoo nebo Google, kde jsou zdarma k dispozici. Bohužel kvalita dat je zde úměrná jejich nulové ceně. Některé dny data chybí, data se svévolně mění v minulosti, nelze se spolehnout na správné ošetření všech dividend atd.

Přestože si náklady na trading velmi hlídám, nakonec jsem začal pro obchodování akciových strategií používat data od australské společnosti Norgate data a tuto volbu mohu všem naprosto doporučit.

Norgate data poskytují nejen EOD data (tedy v denním rozlišení) z různých světových burz, ale i další nástroje, které trading výrazně ulehčují a zpřesňují testování. Například:

• Data Norgate sám řadí do watchlistů. Norgate udržuje aktuální seznamy všech běžných indexů obchodovaných v USA, Kanadě a Austrálii. Pro testování například „akcií indexu Russell 3000“ tedy stačí zvolit příslušný watchlist v Amibrokeru a máme k dispozici aktuální seznam konstituentů.
• Downloader Norgate umožňuje vytvářet vlastní watchlisty vycházející z fundamentálního rozřazení akcií, které je k dispozici v prostředí softwaru. Od roku 2023 se například v USA platí 10% transakční daň na obchody se společnostmi spadajícími do kategorie Public Limited Partnership. Takové je tak samozřejmě potřeba vyřadit z jakéhokoliv krátkodobého obchodování, protože bychom na dani rychle ztratili velké peníze. V případě Norgate mám nadefinovaný dynamický watchlist, který mi automaticky připravuje aktuální seznam těchto společností, které se dají v Amibrokeru automaticky vyloučit z obchodování.
• Data ve verzi Platinum umí testovat historické konstituenty indexů. Tato funkcionalita byla původně hlavním důvodem, proč jsem začal data od Norgate používat – dosud nevím o jiných retailových datech, která by toto uměla. Funkce umožňuje testovat strategie na historickém složení indexů v konkrétní den v minulosti – a to včetně delistovaných akcií. Podobné backtesty jsou mnohem přesnější, než testování pouze se současnou podobou konstituentů indexu.
• Ohromnou výhodou pro mě dále je, že Norgate poskytuje stejně kvalitní data ze tří regionů – USA, Kanady a Austrálie. Mohu se postupně diverzifikovat a neřešit přitom samotná data, která mám stále ze stejného zdroje, jehož kvalitě zatím plně důvěřuji.
• Norgate poskytují dobrou integraci do programů, které používám (Amibroker a Python). Mohu testovat na cenách s/bez dividend, pracovat s původní hodnotou volume a close i v případě adjustovaných dat atd. Pro Amibroker jsou pro to vytvořeny speciální funkce, které lze používat v běžných AFL skriptech.

Norgate data nejsou bohužel úplně levná.

Pro americkou burzu je lze pořídit v několika balíčcích, kdy největší smysl mi dávají dva. Silver, který stojí 270 dolarů na rok, tedy cca 520 Kč/měsíc. Tento balíček je dostatečný pro kvalitní živé obchodování a orientační historické testování. Jsou v něm definovány aktuální konstituenty indexů a lze si vytvářet vlastní dynamické watchlisty (například pro vyloučení zmíněných  Public Limited Partnership společností). Osobně bych tento balíček doporučil každému, kdo živě obchoduje a sám si generuje signály například z Amibrokeru, ale nechce do dat investovat více, než je nezbytné.

Osobně používám balíček Platinum, jehož hlavní výhodou je, že obsahuje i historické konstituenty indexů (a delistované akcie) a delší období historických dat. Platinum je tak vhodný pro vývoj strategií a jejich pečlivé backtestování. Jeho roční předplatné stojí 630 dolarů.

Slevový kupón

Slevový kupon již bohužel není k dispozici.

V minulém článku jsem popsal, co mi poslední měsíce funguje v rámci portfolia nejvíce – konkrétně short mean reversion strategie. Jak jsou na tom ale long mean reversion obchody?

Mean reversion strategie obchodující akcie tvoří v tuto chvíli páteř mého portfolia, na kterém mám mj. postavený svůj systematický alternativní fond. Strategie obchoduji na long i short stranu – tedy  nakupuji jak krátkodobé propady (mean reversion long), tak shortuji krátkodobé vrcholy (mean reversion short). Obchodované strategie se snažím vytvářet opravdu co nejjednodušeji (a co jsem dříve považoval za jednoduché, jsem poslední rok ještě zjednodušoval), a tak nikoho patrně nepřekvapí, že long a short mean reversion mají stejnou logiku, jen „zrcadlově obrácenou“.

V minulém článku jsem ukazoval, že mean reversion short strategiím se poslední dobou daří solidně. S longy to byla v roce 2022 trochu jiná písnička.

Long mean reversion obchod v mém pojetí znamená, že systém vyhledává trhy, které si v posledních obchodních seancích prošly výrazným poklesem. U těch zadávám limitní příkaz ve vzdálenosti určitého běžného rozkmitu trhu pod poslední uzavírací cenu. Pokud k této ceně trh intradenně klesne a jsem vyplněný, existuje vysoká šance (dlouhodobě více než 60 %), že se v nejbližších několika dnech trh „nadechne“ a systém bude moci ukončit pozici v zisku. Podrobně se popisu mean reversion strategií věnuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům, jejíž přílohou je i komplet videí popisujících konkrétní pravidla mean reversion strategie.

Logika long mean reversion vstupů je dobře vidět i na pozicích, které mám právě dnes (25.2.2022) otevřené na jednom ze svých účtů u Interactive Brokers:

Hlavní graf zobrazuje long pozici v akcii CMC, která má za sebou výrazný pokles. V páteční seanci jsem proto zadával limitní příkaz na cenovou úroveň 50,96. Limitní příkaz byl vyplněn a na konci obchodní seance jsem zatím v otevřeném profitu +309 dolarů. Mimochodem vstupy u všech tří zobrazených pozic jsem dopředu rozesílal v rámci skupiny TradingRoom. Tedy jedna z ohromných výhod této metody obchodování je možnost si vše připravit dopředu evropské ráno a následně již s tradingem žádný čas netrávit.

Aktuální pozice jsou v plusu, nicméně rok 2022 byl pro longy v mean reversion výzvou – zejména první měsíce 2022, kdy padaly technologické tituly často bez jakýchkoliv korekcí. Equity křivka mých long mean reversion systémů vypadala zhruba takto:

Jaro 2022 poslalo long mean reversion do drawdownu, z kterého se systém dostává zatím jen velmi pomalu.

Osobně toto ale nevnímám jako žádnou zásadní tragédii. Zejména proto, že obchoduji jednoduché strategie, u kterých rozumím jak vznikají jejich zisky a ztráty. A ztráty z longu u mean reversion akciových strategií byly začátkem roku 2022 v kontextu chování trhů prostě přirozené. Na výše uvedeném grafu je navíc vidět, jaké neuvěřitelné zisky měly long mean reversion strategie v roce 2020 a 2021. Jsem přesvědčený, že u strategií v budoucnu opět uvidíme nová high.

Ovšem ztráty strategie 2022 mě průběžně nutily přemýšlet o tom, jak jednoduché mean reversion strategie dále diverzifikovat. Jako velmi triviální cesta se ukázala začít je obchodovat na dalších trzích.

Takto v betaverzi mé aplikace pro TradingRoom vypadá equity křivka prakticky stejné long mean reversion strategie na kanadských akciových trzích:

Strategii se zde daří poslední měsíce mnohem lépe (výsledky strategie vytváří nová maxima zisků) než v USA, přestože logika systému je úplně stejná.

Dnes kanadskou verzi mean reversion systému již obchoduji spolu s US verzí živě na svém účtu a mým plánem je postupně do portfolia přidávat další regiony. Tento přístup velmi dobře reprezentuje můj pohled na profitabilní trading. Pracuji s jednoduchými strategiemi, kterým rozumím. Chápu, že strategie nemohou vydělávat 100% času a je potřeba se diverzifikovat do portfolií. V těch lze ale vymýšlet jen omezený počet logik. Další diverzifikaci tak přináší obchodování stejných logik na dalších trzích.

A když už jsem zmínil téma portfolií, zde je ukázka toho, jak vypadá dohromady long mean reversion strategie se short mean reversion strategií. Jde o strategie vyučované ve swingovém workshopu, kde jsou nazvány SMR_S (short mean reversion - červená linka) a SMR_L (long mean reversion - zelená linka). Strategie jsou velmi podobné těm, co sám obchoduji jako MR3000. Černá linka reprezentuje portfolio výkonnosti obou strategií dohromady:
 

Long i short verze mají pochopitelně své propady (ty pro dlouhé pozice jsem ostatně popsal v tomto článku). Výkonnost obou strategií dohromady je ale mnohem stabilnější. Už jen tyto dvě strategie dohromady dlouhodobě překonávají benchmark při výrazně nižší volatilitě a především s výrazně nižším zapojením kapitálu (jen cca 50 % kapitálů vůči tomu, co je potřeba při držení indexu). Takto vypadá spojená výkonnost backtestu long + short mean reversion vs. benchmark v podobě S&P 500 (šedá linka):

Volný kapitál je tak možné využívat do dalších strategií (nebo trhů) a tím dál posouvat výkonnost a snižovat volatilitu. Což je přesně princip, který ve svém obchodování využívám a důvod, proč se tolik nezatěžuji drawdowny v rámci jednotlivých strategií.

Poslední rok v trzích je pro tradera výzvou. Na svět působí mnoho nových fundamentů a spousta principů v trzích funguje jinak než dříve. Některé dříve perfektně fungující strategie tak aktuálně stagnují, jiným se daří nadmíru dobře. Pojďme se podívat na to, které to jsou.

Patrně nejprofitabilnější jsou za poslední měsíce různé short breakout strategie, které ale ve větší míře v portfoliu nemám. Shorty obchoduji zatím hlavně přes mean reversion – tedy prodávám trhy, které krátkodobě rostou. Ovšem i tak jsou to právě short mean reversion strategie, kterým se poslední měsíce daří opravdu dobře.

Short mean reversion strategie obchoduji na amerických akciových trzích. Princip je velmi jednoduchý – shortuji akcie, které se příliš vzdálily od určité „férové hodnoty“. Pozice držím maximálně několik dnů. Naprosto konkrétně, tj. včetně všech pravidel, popisuji mean reversion strategie v bonusové video lekci dostupné ke knize Od myšlenky k reálným obchodům, kterou vnímám jako stále velmi aktuální a doporučuji k prostudování. Vše, co nyní dělám, jsem se snažil předat právě této knize.

Mé obchodování je 100% mechanické, a tudíž replikovatelné. O to větší hodnotu vnímám ve sdílení zkušeností, jak se strategiím daří.

Swingové short mean reversion strategie mám ve svém živém portfoliu dvě.

Zde je náhled na výsledky swingové strategie MR3000S skrz nový dashboard, který již brzy spustím pro účastníky TradingRoomu. Jde o skupinu, ve které sdílím strategie, které sám obchoduji na svých účtech (včetně svého alternativního systematického fondu):

Strategie má za sebou poslední rok výjimečně stabilní období. Začátkem roku 2021 překonala poslední drawdown a od té doby vytváří prakticky stále nová maxima.

Podobně je na tom druhá short swingová strategie MRS2, kterou živě obchoduji a kterou také budu v novém dashboardu TradingRoom sdílet. Tato strategie obchoduje podobný princip jako MR3000S, jen čeká na větší cenové extrémy, proti kterým vstupuje short.

I zde je vývoj posledních měsíců velmi pozitivní.

Short mean reversion strategie tedy vítězí v bitvě o profity v rámci mnou obchodovaných portfolií za poslední měsíce na plné čáře. To, že fungují i ostatním, dokládají výsledky publikované ukázky tradera Illka, které jsme sdíleli zde. V jeho portfoliu ubyla nejvýnosnější strategie FastShort, kterou jsem vyučoval na Swingovém workshopu (a která byla v mém portfoliu předchůdcem právě MR3000).

Jaké jsou mé pohledy na další vývoj short swingových strategií?

Výkonnost strategií se v čase mění podle makroekonomického kontextu. Proto obchoduji portfolio strategií, které se vzájemně doplňují a sdílejí mezi sebou kapitál. Například v aktuálním kontextu trhů řada dlouhodobých strategií nakupujících akcie stojí „stranou“ a jejich kapitál ideálně zužitkovávají například právě short strategie.

Short akciové strategie vnímám jako vhodnou součást portfolia. Nicméně to, že dobře fungují nyní, by nemělo vést k příliš vysokým alokacím. Přeci jen dlouhodobě mají výrazně lepší risk profil long strategie. Osobně alokuji do jedné short swingové pozice dnes maximálně 2,2 % kapitálu portfolia (do longu i více) a zvažuji, že alokaci budu ještě trochu snižovat. Větší alokaci dávám do swingových long strategií, které jsem začal obchodovat i na trzích mimo USA (podrobněji se chci tématu věnovat v dalším článku) a zvyšoval jsem také alokace do intradenních long i short mean reversion strategií. Jejich obchody stále v reálném čase publikuji na finwin.cz. Výhodu short intradenní pozice vnímám jednoznačně v lépe kontrolovatelném risku, protože pozice není držena přes noc, kdy v akciích nelze používat stop-lossy.

Každopádně na výše uvedených screenshotech je patrné, že i mean reversion akciové strategie mohou ve své short podobě hodně portfoliu pomoci v době, kdy trhy padají a strategiím nakupujícím akcie se nemusí dařit tak dobře jako v době celkového růstu trhů.

Jak zvládnout obchodování swingových mean reversion strategií?

Začít doporučuji zmíněnou knihou  Od myšlenky k reálným obchodům poskytující nezbytný psychologický základ  k tomu, aby byl člověk vůbec schopen profitabilní obchodování správně uchopit. A následně v knize (resp. její on-line příloze) naleznete i konkrétní principy swingových mean reversion strategií. Pro pomoc při uvádění strategií do praxe živého obchodování doporučuji Swingový workshop, který budeme letos pořádat v přepracované podobě a budu v něm sdílet mj. právě i swingovou strategii MR3000 long/short. Tip: V případě zájmu se přihlaste pomocí formuláře na spodu stránky s popisem swingového workshopu k odběru avíza na nový termín, většinou před spuštěním posíláme na zadané e-maily speciální nabídku.