Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Hlavní přehled Co je nového ... Nepřečtený obsah Moje příspěvky Vyhledat

Prohledat Finančník.cz

Zobrazeny výsledky pro štítek 'breakout'.

  • Filtrovat podle štítků

    Napište klíčová slova oddělená čárkou
  • Filtrovat podle autorů příspěvků

Typ obsahu


Diskuze

  • Otevřená sekce
    • Poradna
  • Uzavřené diskuze pro absolventy kurzů Finančníka
    • TechLab
    • Trading Room
    • AlgoLab: Stavba intradenní mean reversion strategie
    • Základy práce s programem Amibroker
    • FIMS A–Z: Profesionální daytrading orderflow
  • Archiv původních anonymních diskuzích
    • Obecné diskuze

Kategorie

  • Aktuality

Kategorie

  • Uzavřená sekce - FIMS1
  • Uzavřená sekce - FIMS2
  • Uzavřená sekce - AOS
  • Uzavřená sekce - AOS2
  • AlgoLab
  • TechLab

Kategorie

  • Praxe
  • Seriály
    • Komoditní Manuál
    • Psychologie obchodování
    • Obchodujeme FOREX
    • Obchodování spreadů
    • Obchodujeme opce
    • Cenové patterny
    • Software pro obchodování
    • Business jménem trading
    • Money-management
    • Live trading
    • Typy grafů
    • Profitabilní obchodování A-Z
    • Jak na obchodní plán
  • Získání kapitálu
  • Pronájem strategií
  • Obchodní strategie: průvodce mými obchodními plány

Kategorie

  • Slovník

Hledat výsledky v ...

Najít obsah, který ...


Datum vytvoření

  • Začátek

    Konec


Naposledy zaktualizováno

  • Začátek

    Konec


Filtrovat podle počtu...

Registrace

  • Začátek

    Konec


Skupinu


Jméno autora

Nalezeno výsledků: 13

  1. Preferujete malé stop-lossy, ale současně nechcete být vyhazováni na malých korekcích trhů? Láká vás dosahovat vyššího ročního zhodnocení? Podívejte se, jak může vaše intradenní obchody posunout exekuce na opčním trhu. Obsah: Hledání edge day trading strategie Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Limity běžného stop-lossu v praxi Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí V Trading Room se poslední týdny intenzivně věnujeme vývoji breakout strategií pro intradenní obchodování indexů tak, aby jimi všichni zapojení obchodníci mohli obohatit své převážně momentum a mean reversion portfolio. Práce to není málo, ale úsilí začíná přinášet ovoce. Začali jsme obecným hledáním silných edge, na kterých lze stavět jednoduché systémy. Hledání edge day trading strategie Pro hledání edge používáme Google Colab, skrz který jsem nasdílel „edge finder“. Prostředí, ve kterém sám hledám obecné tržní tendence zvyšující šance na situace, které budou vyhovovat zamýšlenému obchodnímu systému. V případě strategií obchodujících intradenní breakout to jsou například silné trendové dny. Myšlenky zkoumáme bez konkrétních vstupů, jen z pohledu pravděpodobností určitého price action kontextu. Podobný přístup vnímám jako důležitý proto, abychom hned na začátku stavby systému nepreferovali přeoptimalizované kombinace vstupních a výstupních podmínek. V edge finderu hledáme jen obecné tendence. Má určitá kombinace kontextu vliv na to, jak se bude trh vyvíjet následující den? Pokud ano, vidíme například výrazně zvýšenou pravděpodobnost výskytu trendového dne vůči běžnému průměrnému dni. Jeden z vyhlídnutých edge vypadá například takto: Sledovaný kontext vede k výrazně zvýšené pravděpodobnosti, že následující den dojte k trendovému dni. Přesně to, co potřebujeme pro kvalitní breakout systém. V Trading Room můžete edge finder stahovat v tomto postu: https://www.financnik.cz/forum/topic/5064-hledani-edge/?do=findComment&comment=319033 (link bude fungovat jen do doby, než breakout edge dozkoumáme, pak se vrhneme na další oblasti a toto vlákno bude staženo). Nalezení silného kontextu pro breakout systémy je z mé zkušenosti klíčové. Samotný breakout je triviální a bude mít pravděpodobně nějakou podobnou formu: S tím, že breakout pásma počítaná pomocí ATR (nebo jiného způsobu výpočtu volatility) se nemusí časovat z otevírací ceny, ale třeba z ceny po určité době obchodování. Osobně jej ale časuji právě z otevírací ceny tak, abych mohl využívat své workflow vývoje intradenních systémů. Pokud bychom ale takový breakout obchodovali úplně každý den, nebude přístup funkční. Obchodů bude hrozně moc a průměrná velikost zisku příliš nízká na to, aby pokryla komise. Je tak potřeba breakout časovat do vybraného kontextu. V Trading Room jsme ve vláknu hledání edge identifikovaly dva takové silné kontexty. Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Jakmile máme kontext, přichází na řadu stavba konkrétního obchodního systému. Intradenní systémy testuji sám nejčastěji v TradeStation, byť vše pak obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers. A takto může vypadat skoro hotový systém, jehož kód vychází z nalezeného kontextu a který naleznete v podobě otevřeného kódu v Trading Room zde. Jde o aplikaci breakout logiky na trh S&P 500 skrz ETF SPY. V praxi sice tento ticker většina obchodníků využívat nebude, protože jej v EU není možné obchodovat na retailových účtech, ale v Trading Room máme k dispozici portfolio tester pracující s akciemi, a proto testujeme strategie na ETF. Následné obchodování systému s využitím e-mini futures vypadá velmi podobně, plus navíc plánujeme breakouty obchodovat skrz opce – viz dále). Zobrazená výkonnostní křivka zahrnuje běžné komise a obchody jsou prováděny long i short. Navíc princip funguje na všechny další běžné indexy a trhy jako ropa a zlato. Limity běžného stop-lossu v praxi Nalezený edge mě osobně motivoval natolik, že jsem si systém trochu upravil a nasadil skrz svůj autotrader živě. Pochopitelně s menším riskem, abych myšlenku nejprve určitou dobu v trzích testoval. Konkrétně jsem tomuto edge alokoval 300 dolarů na stop/loss a obchoduji několik akciových indexů. Tedy pracuji s riskem, který je vhodný i pro menší účty. A takto dopadl hned první obchodní den systému (obchody jsem prováděl na ETF typu SPY, QQQ a DIA proto, že je to jednodušší pro můj současný autotrader a coby profesionální obchodník mám k těmto trhům přístup). V první obchodní den systému jsem ve čtvrtek 4. 4. 2024 chytl v S&P 500 plný stop-loss (aby se následně trh otočil a pádil směrem původního breakoutu), v Nasdaq 100 (ticker QQQ) byl pak zisk 1 933 dolarů a v Dow Jones (DIA) byl zisk 2 084 dolarů. Nestává se mi to často, ale zde se tedy spuštění vysloveně povedlo. Jednak proto, že jsem vydělal trochu peněz, shortováním akcií jsem si zajistil své dlouhé pozice v momentum strategiích, dále proto, že ztrátový obchod vysloveně nahrál k tomu, kam plánuji v Trading Room systém posouvat – k exekucím skrz 0TDE opce. Ztrátový obchod vypadal totiž přesně tak, jako to potěší nejméně – S&P 500 doklesal k úrovni pro breakout short a systém vstoupil do krátké pozice. Těsně poté se trh obrátil a dostoupal k hranici stop-lossu. Ten zasáhl, chvíli šel do strany a pak přišel sešup, ve kterém by pozice vydělala pěkný peníz: Příliš přitom nezáleží na tom, kde je stop-loss umístěný. Podobné situace se budou stávat vždy. Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí Existuje lepší cesta risk managementu při day tradingu? Ano a dokonce velmi elegantní. V Trading Room pracujeme na řešení, kdy budeme podobné situace obchodovat skrz 0TDE opce. Podrobně jsem se jim věnoval v článku Opce – jak je obchodovat systematicky. V něm jsem ukazoval, jak mohou vypadat samostatné opční strategie (např. mechanické výpisy opčních spreadů). Těm se také plánuji věnovat, ale 0TDE opce můžeme využít i pro směrové obchody. Konkrétní opční pozice budu ještě v Trading Room zkoumat, ale začít můžeme i nákupem samotných opcí. Call pro long breakout a Put pro short breakout. Na myšlenku mě přivedl trader Petr Komínek, který breakouty obchoduje již mnoho let (mj. je prezentoval i na našich konferencích). Co se stane, když místo 300 dolarového stop-lossu použiji například ATM opce v hodnotě 3 % účtu, který má počáteční kapitál 10 000 dolarů? U obchodů riskuji stejně (300 dolarů na 10 000 účet), ovšem opce má tu výhodu, že její platnost nekončí zasažením stop-lossu. 0TDE opce vyprší až na konci dne. V našem případě obchodu SPY by tak pozice realizovala krásný zisk bez ohledu na ten dočasný růst trhu (a SPY opce lze obchodovat i na malých retailových účtech v EU). Jak by vypadal konkrétní dlouhodobější výsledek systému? Na odpověď můžeme povolat backtester a zde je výsledek. Pokud bych obchodoval breakout systém na trzích SPY a QQQ, long i short, tak od poloviny roku 2022, kdy se 0TDE opce začaly naplno obchodovat, by můj účet vypadal následovně (komise 1 USD na obchod započítány, graf je v logaritmickém měřítku): Počáteční účet 10 000 dolarů by byl za necelé dva roky na úrovni 82 833 dolarů! To je nárůst o 728,33 %! A pokud máte větší účet a můžete si dovolit obchodovat SPX opce, pak je zhodnocení ještě zajímavější. Risk je přitom stále naprosto jasně definován – 3 % na obchod. Při nákupu opcí je risk zcela jednoznačný. Riskujeme vždy přesně tolik, kolik za opci zaplatíme a nikdy nemůžeme ztratit více. Tato propozice se mi velmi líbí, už jen proto, že automatizace nákupu jednoduché opce je triviální. Byť věřím, že se nám v rámci dalšího testování může podařit vstupní logiku skrz opční kombinace ještě vylepšit. Pokud s breakout strategiemi pracujete, pak rozhodně doporučuji možnost exekucí skrz 0TDE opce otestovat. A pokud vás intradenní breakout strategie lákají, pak doporučuji se nyní zapojit do Trading Room, kde zkoumání této oblasti získává právě nyní na síle. V nejbližších týdnech: Budeme dál ladit samotný breakout systém a budu asistovat v dotazech pro dotažení šablony, kterou jsem poskytl. Pustíme se do výkladu opcí a ukáži, jak systémy s 0TDE opcemi backtestovat. Vytvořím jednoduchý Python autotrader, který bude umět automatizovaně obchodovat breakout signál skrz opce obchodované u Interactive Brokers a budu jej sdílet v otevřené podobě. A to vše mimo běžného provozu, který v Trading Room probíhá (viz Jak se na Finančníkovi naučit obchodování na burze – update 2024). Upozornění: vývoj breakout strategie neprobíhá formou kurzu, ale formou postupných zápisků publikovaných jednou za týden až dva. Do Trading Room se můžete přihlásit na adrese https://tri.financnik.cz/tradingroom.
  2. V článku Jak na první daytrading autotrader jsme si popsali pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu strategie pro intradenní obchodování akciových indexů. Článek obsahoval i hotový kód pro mechanické intradenní breakout strategie a jediné, co chybělo, bylo dotažení money managementu. Na to se zaměříme dnes. Obsah článku: Co je money management a risk management? Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Position sizing podle volatility Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) ETF a CFD pro menší účty Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Diverzifikace strategie na více trzích Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Co je money management a risk management? Money management a risk management jsou dvě základní komponenty, které jsou pro úspěšný trading nezbytné a představují různé, ale vzájemně se doplňující aspekty správy obchodního kapitálu. Money management se zaměřuje na celkové řízení kapitálu a jeho alokaci mezi různé investiční příležitosti, v našem případě mezi různé obchodní systémy. To zahrnuje strategie pro určení velikosti pozic, vah systémů, diverzifikaci obchodů z pohledů korelací trhů, délky držení pozice a podobně. Na druhé straně, risk management se více soustředí na identifikaci, analýzu a minimalizaci rizik spojených s jednotlivými obchody nebo tržními podmínkami. Jde například o proces nastavení stop-loss příkazů, sledování volatility a podobně. Oba přístupy nám pomáhají chránit kapitál a současně rozumně riskovat proto, abychom mohli realizovat v trhu ziskové obchody. Strategie bez zasazení do kontextu money managementu a bez správného definování risk managementu nedává smysl. Což si ukážeme na příkladu obchodního plánu představeného v minulém článku. Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Intradenní breakout systémy obchodují průlom určité historické cenové úrovně. Systém diskutovaný v minulém článku obchoduje průlom velmi krátkého pětiminutového otevíracího rozpětí. Každý průlom může vést k trendovému pohybu, nebo může jít o falešné proražení, kdy se cena vrátí zpět odkud přišla, a breakout pozice bude v tu chvíli prodělávat. Úspěšné obchodování breakoutů spočívá v tom, že budeme limitovat ztráty a ziskové pozice necháme růst. Breakout strategie mívají nižší pravděpodobnost úspěchu, ale pozitivní poměr risku a zisku (tzv. RRR). Tedy cílem je inkasovat více menších ztrát a občas větší profit. K intradenním breakout strategiím proto patří stop-lossy. Strategie z minulého článku umisťuje stop-loss na druhou stranu otevíracího rozpětí. Ovšem finanční vyjádření takového stop-lossu se bude měnit podle zvoleného trhu a podle jeho aktuální volatility. Pokud bude strategie obchodovat konstantně například 1 kontrakt trhu Micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ) a stop-loss budeme umisťovat na druhou stranu otevíracího pětiminutového rozpětí, může to znamenat, že podle velikosti první úsečky bude někdy stop-loss třeba jen několik dolarů a jindy ve vysoké volatilitě například stovky dolarů. Mnohem lepší je risk normalizovat. Používat pro obchodování takový počet kontraktů, aby náš dolarový risk byl na obchod pořád více méně stejný. Pokud je volatilita nízká a otevírací rozpětí malé, použijeme více kontraktů. Pokud je volatilita vysoká a otevírací rozpětí vysoké, budeme obchodovat s menším počtem kontraktů. Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní věc, ale má to ohromný dopad na celkovou profitabilitu. Podrobně jsem již o normalizaci risku psal před lety na Finančníkovi v článku Praktické tipy z money managementu – síla normalizace risku v ID obchodování. Znovu si to můžeme demonstrovat na mechanickém backtestu diskutovaných pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Takto vypadá mechanický backtest pravidel z minulého článku na futures trhu Micro e-mini Nasdaq 100 s použitím jediného kontraktu: A takto vypadá stejný systém, pokud budu v každém obchodu riskovat fixních 500 dolarů: Rozdíl je patrný na první pohled – jak ve vzhledu výkonnostní křivky, tak v absolutním výnosu (výsledky neobsahují komise). Position sizing podle volatility Normalizování risku je snadné. Vezmeme vzdálenost stop-lossu v bodech pro daný obchod, vynásobíme jej hodnotou bodu obchodovaného trhu. Výsledným číslem vydělíme částku, kterou chceme na obchod riskovat. Příklad ztrátového obchodu v MNQ 9.11.2023: Otevírací rozpětí podle definovaného plánu bylo 15419,25 – 15385,75 = 33,5. Jeden bod v Micro e-mini Nasdaq 100 má hodnotu 2 dolary. Konečný počet kontraktů pak při risku 500 dolarů na obchod vypočítáme jako 500 / (33,5 * 2) = 7 kontraktů (číslo zaokrouhlujeme vždy dolů na celé kontrakty). Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Studie citovaná v minulém článku výslovně zmiňuje akciový index Nasdaq 100. A z mé zkušenosti jsou akciové indexy pro intradenní breakouty nejvhodnější. Z diskuzí s ostatními tradery vím, že mnoho obchodníků má pocit, že když bude něco fungovat na akciovém indexu, bude to fungovat na individuálních akciích. Ale není tomu tak. Akciové indexy mají jinou charakteristiku pohybů a je mnohem snazší na nich funkční breakout strategii nalézt. Osobně podobnou breakout strategii obchoduji na akciovém indexu Nasdaq 100 a S&P 500. Jaký konkrétní produkt pro obchodování indexů použít, bude vycházet právě z money managementu. Tedy z toho, jaký produkt si můžete dovolit s ohledem na velikost vašeho účtu. Preferencí by měly být co nejlikvidnější a především co nejlevněji obchodované produkty z pohledu poplatků a spreadu. Vybírat lze mezi futures, ETF a CFD. Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) Jsou pro intradenní obchodování breakoutů na indexech patrně nejvhodnější. Trhy jako Nasdaq 100 nebo S&P 500 lze obchodovat pomocí několika futures derivátů, přičemž pro menší účty lze použít i zmiňované mikro kontrakty. I tak je ale dobré si spočítat, jak velký účet budeme potřebovat, abychom mohli flexibilně pracovat s různým počtem pozic v různé volatilitě. Určitě je důležité riskovat na obchod dostatečně vysokou částku, abyste si ve zvýšené volatilitě mohli dovolit obchodovat alespoň jeden kontrakt. Pokud byste riskovali 500 dolarů na obchod, jako ve výše uvedeném příkladu, pak je potřeba zvážit především jaké procento účtu těchto 500 dolarů představuje. Tedy kolik ztratíme v jediném obchodě. Jako rozumné se mi jeví pracovat s částkou maximálně 2 %. Tedy riskovat 2 % účtu na jeden obchod (osobně riskuji mnohem méně). Jednoduchou matematikou pak vychází, že potřebný účet by měl mít velikost 25 000 dolarů. Při podobném money managementu by neměl být problém ani s marginy. Margin bývá u jednoho futures mikro kontraktu několik set dolarů. ETF a CFD pro menší účty Pro menší účty bych použil buď ETF, nebo CFD. ETF jako QQQ (kopíruje Nasdaq 100) nebo SPY (kopíruje S&P 500) se mi jeví jako ideální, neboť věrně kopírují pohyb indexu, lze je obchodovat jako akcie a mají vysokou likviditu (a tudíž mají malý spread). Viz co je etf. Můžeme je tak nakupovat od 1 share, velmi dobře strategii škálovat s ohledem na volatilitu a pracovat s opravdu malými účty. Jak je vidět na mém screenshotu, co jsem dával na profil Finančníka na síť X, své breakout obchody nyní dělám právě s použitím trhů QQQ, SPY. Důvodem pro mě není velikost účtu, ale především co nejlineárnější škálování pozic s ohledem na volatilitu a také to, že vše obchoduji automatizovaně a můj autotrader je více přizpůsoben na akcie. Bohužel díky regulacím EU je třeba mít pro obchodování většiny amerických ETF status profesionála a na běžném retailovém účtu tyto tickery obchodovat nepůjdou. Zbývají pak ještě CFD kontrakty, které lze obchodovat u různých brokerů za různých podmínek. Sám obchoduji CFD pouze Interactive Brokers a pouze na měnách (používám je na účtu k zajištění kurzových rozdílů). U Interactive Brokers lze obchodovat CFD s tickery IBUS500 a IBUST100, které kopírují S&P 500 a Nasdaq 100. Při krátkodobém držení pozic by měly být komise u menších pozic 1 dolar (tedy 2 dolary nákup/prodej) (viz https://www.interactivebrokers.ie/en/pricing/commissions-cfd-index.php). V případě CFD by pak podobně jako u ETF bylo možné obchodovat bez páky a o to menší obchodní účet může být. Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Snižovat nároky na kapitál lze i volbou trhů. Breakouty obecně fungují dobře na volatilních trzích, jako je například právě zmiňovaný Nasdaq 100. Volatilita trhu ale s sebou prostě nese určité nároky na minimální kapitál. Pokud vám výpočty podle výše publikovaného návodu budou vycházet stále příliš vysoké, můžete zkusit strategii stavět na méně volatilním trhu. Příkladem je akciový index S&P 500 skrz Micro e-mini futures MES. Když backtestuji stejnou logiku, jako jsem použil výše na Nasdaq 100, dostanu při risku 200 dolarů na obchod následující výkonnostní křivku: Je vidět, že zde strategie v principu funguje také a z mé zkušenosti je potřeba na tento trh výrazně menší risk než v případě obchodování Nasdaqu. Diverzifikace strategie na více trzích V případě, že máte dostatečně vysoký účet, lze strategii obchodovat i na více trzích. Tak to přesně dělám v rámci portfolia já. Obchoduji intradenní breakout na Nasdaqu 100 a S&P 500. Poslední breakout obchod v těchto trzích jsem měl v pátek 10.11.2023 a včetně screenshotu z brokerské platformy jsem jej publikoval na svém profilu Finančník sítě X, kam dávám poslední dobou komentáře ke svému systematickému obchodování. Breakouty obchoduji na vzdálenějších úrovních, než je pětiminutové rozpětí. A velmi často se tak stává, že breakout nastává jen v jednom z trhů. V pátek byl breakout výrazně dříve na Nasdaq 100. A tak přestože v obou trzích (Nasdaq 100 i S&P 500) riskuji stejně (používám diskutované normalizovaný risk), vydělal breakout na Nasdaqu výrazně více. V Nasdaqu byl zisk po 3,5 hodinách v pozici +1 448,98 USD/obchod, v S&P 500 + 900,59 USD/obchod. Rozhodně obchodování stejné strategie na podobných akciových indexech určitý stupeň diverzifikace přináší a mohu jej doporučit ke studiu. Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Ve dvou článcích jsme si ukázali konkrétní edge, který v trhu existuje a který můžete zařadit do svého portfolia. Zmiňovanou studii bych ale v každém případě vzal jen jako základ, ze kterého se můžete odrazit. Osobně se mi zdá například stop-loss umístěný podle pětiminutového otevíracího rozpětí jako velmi blízký a sám pracuji se vzdálenějšími hodnotami vycházejícími tradičně z výpočtu ATR. Dnes jsme si ukázali, že u strategie je třeba dobře propočítat money management. Je to jednoznačně klíčové téma, protože strategie bude obchodovat s nižší úspěšnosti (ale vyšším RRR), a pokud budete pracovat s neadekvátně vysokým riskem, může strategie nakonec skončit se ztrátami i když v principu představuje breakout všeobecně velmi robustně fungující princip. V minulém článku sdílím i hotový kód pro testování strategie určený pro TradeStation, což je patrně nejjednodušší cesta, jak s podobným typem strategií začít pracovat. Sám strategie obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers, ale s jeho stavbou jsem strávil nemálo času a stále má své limity (a jak už jsem uvedl, i to je důvod, proč pozice obchoduji skrz ETF a ne skrz futures).
  3. Financnik.cz

    Breakout

    Co je to breakout? Breakout je pojem v oblasti technické analýzy v tradingu, který označuje moment, kdy cena aktiva prorazí mimo dosavadní obchodní pásmo, často definované supporty (podpůrnými úrovněmi) a resistancemi (odpornými úrovněmi). Breakout může signalizovat začátek silného trendu v určitém směru. Pro tradery může breakout znamenat příležitost k nákupu (v případě proražení resistance) nebo k prodeji (v případě proražení supportu). Důležité je rozlišovat mezi skutečnými breakouts a falešnými proraženími, kdy se cena může rychle vrátit zpět do původního obchodního pásma. Na Finančníkovi obchoduje breakouty jak ve swingové (pozice držíme několik dnů), tak intradenní (pozice držíme několik hodin) podobě. Příkladem intradenního breakoutu na akciovém indexu Nasdaq 100 je obchod realizovaný 10.11.2023. Nasdaq 100 (na screenshotu reprezentovaný ETF s tickerem QQQ) překonával resistanci na cenně 374 Náš AOS nakoupil průlom trhu se vstupem do pozice za cenu 374,21. Celkem nakoupil 364 a pozici držel cca 3,5 hodiny do konce obchodní seance. Těsně před koncem obchodní seance akcii QQQ prodal za cenu 378,21, což představovalo zisk +1448,98 dolarů po odečtení poplatků. Takto vypadal obchod ve výpisu brokerské platformy Interactive Brokers: Pravidla breakout strategie Breakouty obchodujeme v rámci breakout strategií. Viz Úvod do breakout strategií Konkrétní pravidla mechanické intradenní breakout strategie vč. obchodní kódu naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
  4. Velikost účtu je jeden z faktorů ovlivňujících výkonnost a stabilitu obchodování. Zejména proto, že s většími účty se lze lépe diverzifikovat (a diverzifikace je v tradingu opravdu klíčová). Mnoho obchodníků začínajících s menšími účty už jen z tohoto důvodu funguje s určitým hendikepem. Určitě tak stojí za to přemýšlet, jestli jde podobný hendikep alespoň částečně využít v náš prospěch. Jeden princip, který se nabízí, je obchodování takových pozic, které větší obchodníci obchodovat nemohou. Jaké to jsou? Jde o obchody v trzích, kde se obchoduje s menšími objemy transakcí a větší obchodníci by své pozice do trhů buď vůbec nemohli umístit, nebo by získávali nepřiměřený skluz v plnění. Na Finančníkovi takový přístup popisuji v podobě systému Micro Breakout. Ten se zaměřuje na méně likvidní akcie (volume kolem 300 000 za den), kdy čeká, až akcie začne překonávat dlouhodobé cenové maximum a toto maximum nakupuje. V pozici se systém snaží vydržet co nejdéle (nepoužívá profit target, ale průběžně posouvaný stop-loss). Risk je pak řízen také obchodováním většího počtu akcií současně – systém drží až 25 akcií najednou, kdy do každé alokuje jen malou část kapitálu (podrobněji jsem systém popisoval například v článku Micro Breakout dva měsíce po spuštění). Zcela konkrétní detaily svých vstupů zde z pochopitelných důvodů nesdílím, nicméně systém je extrémně jednoduchý. Vlastně každý den pouze: Skenerem projdu cca 20 000 akcií, které sleduji na amerických trzích. Vyberu ty, které mají odpovídající likviditu (obchodovaný denní objem) a jejichž cena aktuálně proráží dlouhodobé maximum. Otevřu až 25 pozic. U pozic sleduji posouvaný stop-loss a zavírám je v okamžiku, kdy jej zasáhnou. Z testů vychází, že potenciál systému je generovat průměrný roční zisk 30–40 % zcela mechanickou cestou (časová náročnou při použití softwaru typu Amibroker je denně cca 5 minut práce). V tuto chvíli obchoduji přístup živě 7 měsíců a dlouhodobé pravděpodobnosti se zatím potvrzují. Od spuštění systém vygeneroval zhodnocení 26 %, což vychází na 46 % anualizovaně. Maximální drawdownu byl zatím 10,5 %. Aktuální sharpe ratio je 2,18 při anualizované volatilitě 18,2 %. Od spuštění v květnu 2020 systém zobchodoval 50 obchodů s úspěšností 50 %. Ovšem průměrném RRR 1 : 3 – průměrný zisk je přibližně 3x vyšší než průměrná ztráta. Takto vypadá equity křivka živě obchodovaných obchodů při kapitálu 10 000 dolarů: Na ní je zajímavé, že má poměrně nízkou korelaci s hlavními indexy. Zisky jsou tvořeny v situacích, kdy se najednou rozjede některá z nakoupených malých společností, která často posiluje o desítky procent. To se stává v situacích, kdy hlavní indexy rostou, ale i padají. Výzvy, které jsem se strategií řešil: Některé nakoupené tituly prošly pohlcením jinou společností a např. se mění tickery. Pro přesné porovnávání s backtesty je vyžadována detailnější evidence obchodů a právě tento systém mě donutil přepracovat evidenci všech obchodů v portfoliu do databáze, o kterém jsem referoval v TechLabu v posledním příspěvku na téma aktuální trhy a výkonnosti strategií. Začínající obchodníky tak systém může rychleji provést všemi různými reáliemi, které se v trzích dějí. Pozornost je třeba věnovat exekucím příkazů. Ty já rád zadávám do trhu před jejich otevřením. Nicméně u málo likvidních tickerů není možné používat market příkazy a limity zůstávající často nevyplněné. Situaci jsem vyřešil speciálními adaptivními příkazy, které jsou u IB k dispozici. Určitě je u méně likvidních titulů potřeba neustále sledovat hypotetickou a reálnou výkonnost. V každém případě se mi zatím jeví obchodování přístupu pro malé účty jako velmi nadějné. Do následujícího tutoriálu TechLabu proto pro inspiraci připravím popis, jak konkrétně každý den skenuji 20 000 tickerů amerických akcií (a že to vůbec není náročné) a také, jak konkrétně zadávám exekuce. Tutoriál naleznete v tradičním archivu videí TechLabu.
  5. petr

    Micro Breakout dva měsíce po spuštění

    Před dvěma měsíci jsem na Finančníkovi popisoval breakout strategii vhodnou pro menší účty obchodující akcie s nižší volatilitou. Strategii jsem v popisované podobě spustil live a zde je první várka zkušeností. V tomto článku jsem komentoval, proč může být obchodování s nižší likviditou zajímavé pro obchodníky s menším účtem a proč to může vést k nadstandardním výnosům. Pokud nechcete číst celý původní článek, zde kopíruji to hlavní: V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Ve svých portfolio přístupech dnes již pracuji s větším kapitálem, a více se tak orientuji na likvidnější trhy. Přišlo mi ale zajímavé strategii zkusit spustit s malým kapitálem na živém účtu a v praxi zjistit, jak je to především s kvalitou plnění. Strategii jsem nazval Micro Breakout, protože je zaměřena na malé akciové tituly. V zásadě nakupuji akcie, které proráží roční cenové maximum a pozice řídím pomocí ATR trailing stop-lossu ve vzdálenosti 3,5* ATR za 14 dnů. Systém sleduje všechny akcie obchodované na US burzách, co mám v databázi, tj. nezaměřuje se na akcie z vybraných indexů. Hlavním kritériem pro výběr akcie k obchodování je nižší denní volume. Nechci zde uvádět konkrétní parametry všech filtrů, protože systém je opravdu jednoduchý a je zřejmé, že při stejných vstupech stovek lidí ve stejný okamžik do shodných akcií už by mohlo dojít k ovlivnění plnění. Rámcově ale Micro Breakout obchoduje akcie s průměrným denním volume do stovek tisíc obchodů. Strategii jsem zatím spustil v testovacím režimu. Přidělil jsem jí kapitál 10 000 dolarů. Strategie může používat dostupnou páku a kapitál dělím do potenciálně 25 obchodů. Tedy každému obchodu v tuto chvíli přiřazuji kapitál 800 dolarů. Mým cílem bylo pracovat s větším množstvím vstupů právě proto, abych co nejdříve otestoval plnění obchodů. Zpětně se zatím zdá až 25 současně otevřených pozic jako zbytečně velké členění kapitálu, protože signálů po 2 měsících, i přes hodně rostoucí trhy, není tolik, a mnoho kapitálu je tak zbytečně nevyužito. A jaké jsou zkušenosti s plněním? Systém přirozeně v této fázi obchoduji ručně, abych získával co nejvyšší zpětnou vazbu. Pro vstupy používám limitní příkazy a testuji také adaptivní exekuční IB algoritmy. A musím říct, že v této oblasti jsem zatím nenarazil na problém. Plnění v řádech stovek kusů akcií probíhá bez problémů. A jak breakouty vypadají? Některé méně likvidní tituly se opravdu umí hýbat. Aktuálně mám například otevřenou pozici v tickeru EMX, kde systém otevíral při breakoutu pozici 24.6. Já vstupuji příkazy následující den při otevření trhů, tedy 25.6 a od té doby trh solidně vyrazil vzhůru: A celková výkonnost? Živě jsem systém spustil 29.4.2020. V aktuálním kontextu vydělává pochopitelně většina přístupů nakupujících akcie, takže není překvapením, že i Micro Breakout je v zisku. Co mě ale zajímá nejvíce, je porovnání výkonnosti a korelací s ostatními systémy. Pro většinu obchodníků na Finančníkovi bude patrně nejzajímavější porovnání se systémy Monday Buyer a Mopull Limit ze swingového workshopu. V tomto porovnání Micro Breakout (červená linka) zatím za výsledky ostatních strategií hojně obchodovaných na Finančníkovi pokulhává. Nicméně na druhou stranu byla průměrná expozice kapitálu v tomto systému jen 8,1 % –výrazně méně než například u Monday Buyer. Z mého pohledu jsou zajímavé i korelace zmíněných přístupů: Je patrné, že zatím systémy prakticky nekorelují – a to přesto, že všechny akcie nakupují a trhy rostou. Z tohoto pohledu se zatím jeví obchodování breakoutu na akciích s nižší likviditou jako zajímavý doplněk akciového portfolia. Mimochodem – nemohu si odpustit spojení všech tří systémů do jediné equity křivky, která opět demonstruje sílu diverzifikace směrem ke stabilitě výkonnosti: A když jsme v tom srovnávání. Zde je srovnání zmíněných systémů s indexem S&P 500 (v podobě nákupu SPY – zobrazeno šedivou křivkou): Je vidět, že Monday Buyer a Mopull Limit měly v dané periodě výkonnost dost podobnou jako index, ale při nižší volatilitě (risku), což je upřímně to, co mě zajímá. Micro Breakout si jde trochu svojí cestou, ale zase je třeba pamatovat na to, že v tuto dobu využíval jen 8,1% kapitálu. Rozhodně se mi líbí nízká korelace mezi strategiemi a indexem. Po dvou měsících živého obchodování jsem tak hlavně spokojen, že jsem nenarazil na žádná zásadní překvapení v plnění. Zatím mám v plánu jet systém ve stejném režimu několik dalších měsíců a uvidíme, jestli jej pak zapracuji do hlavního portfolia. Rozhodně se mi ale jeví, že obchodování breakoutů na akciích s nižší volatilitou stojí u malých účtů za pozornost. Pokud hledáte technickou asistenci v diskutované oblasti, tak zde jsou důležité odkazy: Kompletní otevřené kódy strategií Monday Buyer a Mopull Limit jsou k dispozici v archivu swingového workshopu. Jak postavit systém typu Micro Breakout jsem včetně kódů ukazoval v tomto tutoriálu v rámci skupiny TechLab. Jak konkrétně spojovat a analyzovat výkonnosti systémů v rámci portfolia jsem popisoval v tomto tutoriálu TechLabu.
  6. Dnešní zvýšená volatilita nejvíce nahrává breakout systémům. Tedy takovým, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle. Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě. Swingové breakout obchody Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování. V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto: Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem. Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů: Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě. Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty). Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému. Intradenní breakout obchody V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích. Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem: U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení. Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady: Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita: Závěr Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.
  7. Přibližně před rokem jsem popisoval nasazení intradenního systému, který po spuštění inkasoval ztrátu za ztrátou. Nyní má za sebou už reprezentativnější vzorek 100 obchodů a tento rok generuje zisk za ziskem. Myslím, že princip dlouhodobého vydělávání na burze nelze demonstrovat lépe. První popis nasazení systému naleznete v článku Očekávání vs. realita obchodování. Jak se připravit? V něm jsem popisoval, že přestože při obchodování vždy podvědomě doufáme v to nejlepší, musíme se připravit na realitu. Která může vypadat třeba tak jako u mého systému. Přestože má systém super historické výsledky a obchodovaný edge dává smysl, po nasazení live se mu příliš nedařilo. Od spuštění prakticky ztrácel. A nejen v rámci první série cca 13 obchodů popisovaných v článku. Systému se nedařilo ještě několik měsíců. Equity křivka se započítanými komisemi a skluzem (tick na vstupu i výstupu) vypadala do poloviny roku 2019 takto: Ten pohled vůbec není hezký. Zejména, pokud takový systém obchodujete jako nováček (třeba jste si jej koupili nebo pronajali), bez porozumění dlouhodobých pravděpodobností a podkapitalizovaně. Například s typickým účtem 10 000 USD, který se pro e-mini ES běžně doporučuje. V tom případě nyní čelíte drawdownu cca 45 % a ohromné nejistotě, jestli metoda funguje. Pokud jste tak již neučinili, pravděpodobně systém přestanete obchodovat. Přitom jak jsem ukazoval v nedávném vysílání zaměřeném na popis cesty tradera – dlouhodobým pravděpodobnostem nelze poručit, aby plynuly v konstantním složení. Máte-li systém s průměrným ziskem 150 USD/obchod, tak to neznamená, že tento zisk se bude dostavovat v každém jediném obchodě. Jde o dlouhodobý průměr. V praxi to znamená, že může přijít nejprve hodně ztrát a následně hodně zisků. Průměr se formuje za delší období – např. 100 obchodů. Sám dnes přemýšlím u strategií v horizontu let. Je tedy vždy extrémně důležité nastavit strategii správný risk management (například přidělený kapitál) a zejména obchodovat systémy v portfoliích. Protože pak nebudeme mít tendence vypínat to, co „vypadá, že nefunguje“ a necháme vyvinout dlouhodobé pravděpodobnosti. A jak vypadá tento sytém po přibližně 100 obchodech? Takto: Systém pookřál a volatilita je zvýšená (ještě, aby ne – jde o tzv. breakout volatility), a pokud bychom snesli loňský 45% drawdown, tak bychom letos inkasovali za první tři měsíce skoro 100% zhodnocení (po komisích a skluzech 93%): A tradičně – pokud se na equity systému podíváme z dlouhodobého pohledu, pak onen dramatický úvod na začátku roku 2019 vlastně vůbec tak dramaticky nevypadá: Co uvedené demonstruje? Základním bodem pro zvládnutí úspěšného obchodování je rozumět dlouhodobým pravděpodobnostem a zejména tomu, jakou volatilitu můžeme ve výsledcích obchodování očekávat. Uvedený 45% drawdown na hypotetickém desetitisícovém účtu je statisticky zcela očekávatelný – byť to tak z dlouhodobého backtestu vůbec nemusí vypadat. Strategie je potřeba obchodovat v portfoliích. Protože jen tak se dají rozumně přestát období, kdy se strategii nedaří (a taková období budou mít všechny strategie). Například nyní, ve zvýšené volatilitě plné dramatických poklesů akciových indexů, mi samozřejmě nevydělávají swingové systémy nakupující akcie (které ale mají krásně vyděláno z předcházející let). Příliš mě to ale nestresuje, protože žně mají například právě breakout systémy těžící z vysoké volatility. Volatilita strategie musí odpovídat velikosti účtu. Například popisovanou strategii v ES sám neobchoduji s alokací 10 000 USD, ale výrazně vyšší. Zde je extrémně důležité rozumět metrikám typu sharpe ratio. Viz Vyhodnocování obchodních systémů z pohledu dostupných metrik. Skutečně výnosy generujeme podstupovaným riskem a ten je třeba řídit. Jistě, pak nebudeme dosahovat zhodnocení 100 % za pár měsíců, ale budeme schopni strategie obchodovat dlouhodobě. Při obchodování strategií se musíme pídit po dlouhodobých risk profilech systémů a dobře rozumět tomu, co zvládneme obchodovat a co nikoliv. To, co v tradingu můžeme kontrovat, je risk. Pokud ten budeme mít rozumný, tak se výnosy dostaví. Spousta obchodníků naskakuje do systémů jen proto, že se jim daří poslední dobou. Třeba zrovna tak, jako mému ES systému. A pak jsou překvapeni, že jim takový systém třeba i vymaže účet. Proto jsem přesvědčený, že je lepší začít s pomalejšími swingovými systémy, které vyučuji např. ve workshopu swingového obchodování, zocelit psychiku a skutečně akceptovat všechny principy tradingu. A teprve následně se vrhat do agresivnějších a rychlejších přístupů. Intradenní breakout systémy mají jednoznačně místo v našem arzenálu strategií, ale jak vidíte, dokáže to být jízda. Na druhou stranu jde o strategie, které dobře dokáží vytěžit období s vysokou volatilitou, které není pro akciová portfolia nejpříznivější.
  8. petr

    Intradenní breakout volatility

    Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatilita představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní obchodní strategie musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…
  9. Každý trader chce v trzích vydělat peníze. Jakmile se ale do obchodování pustí, zjistí, že vše není tak jednoduché, jak to může vypadat z pohledu backtestu nebo papertradingu. Dostaví se nejistota z prvních ztrát a patrně i chuť strategie měnit nebo zahodit. Trading je náročný už jen proto, že často uděláme vše dobře a stejně můžeme ztrácet peníze. Alespoň krátkodobě. Na ztráty přitom většina začínajících obchodníků není vůbec připravena. Jednak je přirozeně považují za určitou „prohru“ a samozřejmě klidu nepřidá, že jim většinou rychle ukrajují část těžce naspořených úspor. Začínajícím traderům se jen těžko vysvětluje, že obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Z krátkodobého pohledu může vše často vypadat doslova bláznivě. Úspěch v obchodování pak spočívá zejména v tom, dokázat přístupy obchodovat dlouhodobě. Zde je jeden konkrétní příklad z poslední doby. Do intradenního portfolia jsem nasadil mechanický obchodní systém, jehož výsledky jsou dlouhodobě stabilní. Systém obchoduje momentum na dlouhou i krátkou stranu v akciovém indexu e-mini S&P 500. Krátce po nasazení vypadají obchody systému následovně: Snad by se dalo říct, že hůř obchodovat ani nelze. Ať systém vstoupil long nebo short, vždy to bylo na prakticky nejhorším možném místě, těsně předtím, než se trh obrátil. Tomu odpovídá i krátkodobá equity křivka: Po spuštění se systém velmi rychle propadl ke ztrátě přibližně 3 000 USD na jediný kontrakt (výsledky jsou v živém obchodování ještě o trochu horší díky komisím a skluzům v plnění). Představte si, že s obchodováním začínáte. Máte typický účet 5 000-10 000 USD a dostanete se do podobné situace. To je samozřejmě velmi psychicky náročné. Ještě jste nic nevydělali a už vám z účtu zmizela třeba polovina úspor. Přitom vůbec netušíte, jestli propad skončil nebo bude pokračovat. Jestli je obchodovaná výhoda v trhu ještě přítomná, případně jestli tam vůbec někdy byla (tj. jestli váš backtest nebyl od začátku například přeoptimalizovaný). Hodně obchodníků v podobné situaci hodí ručník do ringu a strategii přestane obchodovat. Buď trading zabalí, nebo se pokusí najít jiný přístup. U kterého se situace ale může kdykoliv opakovat. Toto je bohužel realita tradingu. To, že strategie vykazuje nyní ztráty a dělá „divné obchody“, je prostě dané tím, že pár obchodů nic neznamená. Sám mám tento konkrétní přístup zbacktestovaný od roku 2000. V tomto období strategie zobchodovala 740 obchodů s průměrným ziskem 133 USD (včetně komisí a skluzu) na obchod. Strategie je založena na obchodování momenta. Aktuálně se ES obchoduje v pásmu, které neproráží. To znamená pro danou strategii ztráty. Pokud se podívám do historie backtestu na přehled zisků a ztrát po jednotlivých kalendářních měsících, vidím, že občasné podobné ztrátové měsíce nejsou výjimkou: Oproti tomu jsou v historii ale také občasné silně ziskové měsíce, které přijdou v momentě, kdy se trhy dají do směrového pohybu. Abych takové inkasoval také v budoucnosti, je potřeba hlavně být se strategií v trhu. A tedy i přijímal ztráty, které k ní patří. Podobnou řečí hovoří i celkový drawdown. Strategie si sice nyní prochází maximálním drawdownem, ale ten zatím nijak nevybočuje z čísel, která jsem získal z backtestu: Co se dá tedy v podobné situaci dělat? Jak strategii vylepšit? Pro úspěch v obchodování je opravdu potřeba rozumět tomu, že podobný průběh je naprostá realita obchodování. Po spuštění jakékoliv strategie přichází období, ve kterém může krátkodobě hrát roli určité štěstí/smůla. Někdy equity strategie vyrazí po spuštění prudce vzhůru a systém vydělá třeba desítky procent během velmi krátké doby. Jindy se nejprve dostaví hluboký drawdown. Toto se nedá ovlivnit. Vše, co můžeme pro úspěch strategie udělat se odehrává již ve fázi její přípravy. Je potřeba mít důvěru ve způsob, jakým strategii vytváříme a testujeme. Je dobré mít dopředu nastavený rámec pro řízení rizika. Vědět, kdy strategii vypneme a do té doby do ní nezasahovat. Viz například Kdy vyřadit ztrácející intradenní strategii? Je potřeba pracovat s adekvátním kapitálem. Samozřejmě je rozdíl, pokud podobný drawdown nastane na velmi malém účtu nebo pokud se odehrává na větším kapitálu. Velmi pomáhá začít strategie obchodovat v portfoliích. Těžko toto více zdůraznit. Obchodování 3-4 méně korelujících strategií je paradoxně mnohem méně riskantní než obchodování jediného systému. Pro dražší trhy typu futures je potřeba mít už zocelenou hlavu. Pokud vás ztráta pár tisíc dolarů může rozhodit, opravdu doporučuji začít se swingovým obchodováním akcií. Třeba tak, jak si to ukazujeme v základním kurzu. V obchodování musíte být relaxovaní a nestresovat se z každé ztráty. Tato schopnost přichází praxí. Je lepší naučit se obchodovat nejprve tak, že ztrácíte jednotky dolarů (což v akciích není problém, je možné je obchodovat od jednoho kusu) a postupně risk zvyšujete. Nejhorší, co může začínající obchodník udělat, je vrhnout se do příliš dravých trhů/systémů jen proto, že vnímá možné zisky, ale podceňuje risk. Výsledkem takové psychické a finanční nepřipravenosti jsou pak jen zbytečné ztráty. Doufejte v to nejlepší, ale vždy se připravujte na to nejhorší.
  10. Začátek letošního roku jsem strávil cestováním po pro mě inspirativních oblastech, abych získal trochu odstupu od svého tradingu a mohl přijít s novými nápady a myšlenkami, které by byly co nejvíce "out-of-the-box". Obzvláště silný dopad má v tomto ohledu na mě Singapur, kde vždy přijdu s celým tuctem nových nápadů. S jednou zajímavou věcí, která mě napadla právě v tomto inspirativním městě, se podělím dnes. V Singapuru jsem letošní rok udělal nevídaný kus práce, mimo jiné vytvořil svůj první breakout systém, který funguje rámcově na 27 trzích. To však není podstatou dnešního článku, tím je nápad zcela jiný. V podstatě to začalo, když jsem se snažil vytvořit systém na japonský NIKKEI, abych se mohl začít pomalu diversifikovat i mimo USA a Evropu. Na vývoji systému pro Nikkei jsem strávil po cestách hodně času, nicméně nutno říci, že se mně ze začátku moc nedařilo. V prvé řadě bylo nutné přejít od intradenních systémů ke swingovým, protože intradenní systémy generovaly příliš malé průměrné profity – a tak po započtení komise a skluzu nebyly výsledky zrovna valné. Jak se ale následně ukázalo, se swingovými systémy to bylo ještě horší! Ať jsem dělal, co jsem dělal, equity mých kandidátů vypadaly vždy zhruba následovně: Neustále jsem tedy přemýšel, s jakým novým nápadem se pokusit ještě přijít, abych dosáhl zlepšení. Podobné situace mě vždy "hecují" k maximálnímu zapojení mé kreativní části mozku, a i když přinášení nových nápadů je občas bolestivé, později často stojí za to. Problém všech podob mých Nikkei systémů byl v tom, že equity vypadaly podobně i po pravidelné reoptimalizaci a to v případě všech 10 systémů, které jsem zkušebně vytvořil. Nakonec jsem ale dostal onen nápad: Co kdybych namísto pravidelné roční reoptimalizace parametrů (což je nedílná součást mého úspěšného workflow stavby breakout strategií) zkusil raději přímo přecházet ze systému do systému? Jinými slovy: Vezmu všech 10 systémů, které mám na Nikkei již vytvořené (byť všechny equity vypadají jako ta výše), a vytvořím kritérium, dle kterého budu v pravidelných intervalech přecházet z jednoho systému do druhého. Je to jako pravidelná roční reoptimalizace systému, akorát zde je to spojení 10 systémů do jednoho a na roční bázi přecházení z jednoho vstupního pravidla na jiné. Dopracovat tento nápad do reálné podoby trvalo nějaký čas, ale výsledek mně doslova vyrazil dech. Celá idea přinesla v rámci již zcela prvního testu takovýto výsledek: To je nepopsatelné zlepšení a i další testy začaly ukazovat, že tato myšlenka je vcelku nosná. Má sice řadu praktických úskalí, jedním z nich je například vytvořit robustní pravidla pro výběr systému, na který budeme v dané periodě chtít přecházet (to své pravidlo z pochopitelných důvodů prozrazovat nebudu). Ale jako už to bývá, s každým novým nápadem je vždy spojena řada praktických aspektů, které je třeba vyřešit – což je mimo jiné schopnost, která později odděluje úspěšné od neúspěšných. Tento zajímavý březnový "objev" v Singapuru navíc přinesl další věc – upevnil ještě více mé přesvědčení, že v dnešní době dynamických trhů je naprostou nutností přinášet řešení, která se neustále přizpůsobují (adaptují) na ony změny trhů. Jinými slovy, pokud jsem o pravidelné reoptimalizaci ještě minulý rok váhal, zda je to skutečně to nejlepší, co lze v mém způsobu a workflow obchodování dělat, dnes už jsem o tom skálopevně přesvědčený. Konec konců, hned po návratu jsem udělal bezpočet dalších potvrzovacích testů, přitom některé z nich byly skutečně šokující (například zjištění, že využití 3D optimalizačních grafů při optimalizaci je jedna z nejrychlejších cest do pekel). Pravidelná reoptimalizace je pak dle mého názoru často nezbytná i u řady intradenních diskréčních strategií, kdy musí být trader schopen reagovat na neustálé změny volatility a dle toho měnit například velikosti stop-lossů, profit targetů atd. V tomto případě to není až tak mechanicky specifikovaná oblast, ale každý diskréční trader už ví, jak hodně může změna volatility potrápit – a dle toho by měl mít i nějaký plán na adaptaci při takových změnách. Z mého pohledu už je to krok, který opět nazývám reoptimalizací.
  11. Mám za sebou nějakých 5–6 let živého obchodování automatických breakout strategií na indexech. Za tu dobu jsem si zažil mnoho zajímavých a cenných poznatků a zkušeností. Obzvláště zajímavé byly předchozí dva roky a zatím i rok letošní. Rozhodl jsem se tedy provést rekapitulaci, která pro mě samotného přinesla mnoho zajímavého. Půjdu dnes rovnou k věci – dovolte mně prezentovat několik souhrnných dat a na nich popsat vše podstatné. Začněme rokem 2013. V roce 2013 jsem měl celkem 13 breakout strategií na indexech. Pokud bych všechny obchodoval s jediným kontraktem (měl jsem však různé počty kontraktů), pak za rok 2013 byl souhrnný profit těchto strategií při jednom kontraktu celkem +41 950 USD. 92 % strategií vydělalo peníze, přitom ty, které nevydělaly, se spíše pohybovaly kolem záporné nuly. Průměrný profit na strategii byl +3 227 USD (veškerá prezentovaná čísla jsou bez transakčních nákladů, takže všude uberte 10–20 %). Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, takže se jednalo o fenomenální rok. Vydělal jsem daný rok spoustu peněz a mimo jiné za část z nich jel na 4měsíční cestu kolem světa luxusní lodí. Když se v trzích zadaří, stojí to většinou za to. Co jsem se v tomto roce naučil: V roce 2013 jsem poprvé skutečně výrazně dopiloval celé své workflow vývoje strategií a naučil se díky tomu vytvářet velmi rychle robustní strategie. Získal jsem ve své workflow velkou důvěru a nabyl falešné přesvědčení, že obchodovat AOS je nesmírně lehké. Nyní postupme o rok dál – k roku 2014. Posílen sebevědomím z předešlého roku, jsem pro rok 2014 vytvořil celkem 32(!) strategií pro indexy (vše breakouty). Měl jsem skutečně velké přesvědčení, že i rok 2014 bude stejně úspěšný. Opak byl pravdou a rok 2014 byl můj nejnáročnější ze všech. Výsledek za rok 2014 byl -508 USD (po transakčních nákladech přidejte ještě mínus pár tisíc) a vydělalo pouze 50 % breakout strategií. (Nutno ale říci ještě jednu věc: Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, které fungovaly vcelku dobře, navíc ne všechny breakout strategie jsem jel živě, toto není to můj konečný stav na mých účtech – i tak se ale nejednalo o nic světoborného). Co jsem se v tomto roce naučil: Mnoho věcí, vlastně nejvíce za posledních 5–6 let v AOS. Nejprve jsem nevěděl, kde je problém – zda v trzích, nebo mém workflow a způsobu vývoje strategií. Jako první jsem do detailu projel znovu celé workflow vývoje strategií, všechny své testy robustnosti. Každý sebemenší detail jsem znovu zvážil, otestoval, hledal, zda někde není chyba nebo slabina. V zásadě jsem došel k závěru, že workflow je zcela v pořádku, i tak jsem ale provedl díky škále nových testů řadu drobných úprav a změn (bylo jich opravdu vcelku dost, myslím, že když jsem na konci roku všechen ten upgrade zaslal svým VIP klientům, byli trochu zaskočení). Díky roku 2014 jsem myslím vypiloval vše téměř k dokonalosti. Dále jsem si provedl velký research mezi ostatními tradery a zjistil, že na AOS breakoutech v indexech si příliš nevedl daný rok nikdo. Pár se jich našlo, ale byly to výjimky. Také jsem se vrátil k několika z dřívějška načrtnutým strategiím na zcela jiných trzích a zjistil, že některé trhy si v roce 2014 vedly velmi dobře, takže s diversifikací mimo indexy by konečný stav účtu byl někde úplně jinde. Nakonec jsem si detailně znovu projel všechny obchody a zjistil, že jedna z velkých ztrát byla mimo jiné způsobena technickou chybou a že největší chyba byla v risk managamentu, kdy jsem dovolil otevírat příliš mnoho strategií stejným směrem v jeden okamžik a jejich risk se tak sčítal do nehezkých čísel. Konec konců, 50 % strategií stále vydělávalo! To není tak špatné, při troše rozumného risk managamentu se dá i z tohoto ještě něco málo vymáčknout. Celkově se tedy jednalo o kombinaci slabého roku pro indexy a několika závažnějších chyb z mé strany. Nyní ale koukněme na rok 2015. Indexy se vrátily ke svému normálu a situace ohledně mých 32 indexových breakout strategií je následující: 1) K dnešnímu dni se drtivá většina strategií vyhrabala ze svého drawdownu, nebo k tomu mají už jen malý kousek. 2) Souhrnný profit těchto 32 breakout index strategií při obchodování jediného kontraktu je k aktuálně +91 046 USD. Úspěšnost je velmi vysoká: 91 % z těchto strategií aktuálně vykazuje profit. Zbylých 9 % se spíše jen plácá kolem nuly. Průměrný profit na strategii je +2 845 USD. 3) Někteří studenti, kteří přes slabý rok 2014 vydrželi, mně dnes píší s tím, že jsou zpět ze svého DD venku a s účtem se dostávají na zcela nové vrcholy, se skvělými výsledky. Zajímavé také je, že pokud bych izoloval pouze oněch 13 strategií z roku 2013, tak i ty jsou dnes celkem +29 810 USD v profitu, průměrný profit na strategii je +2 293 USD a vydělává 77 % strategií, zbytek se plácá kolem -200 až -500 USD (také nutno dodat, že tento stav by byl s parametry z roku 2013, ovšem strategie každý rok reoptimalizuji, pro lepší výkonnost v roce následujícím). Já sám bohužel aktuálně jedu v odlehčeném módu, protože dokončuji jistý tradingový projekt (aplikaci s názvem Trading Director, která právě bude kontrolovat expozice risku na různých úrovních, aby se neopakovaly chyby přeexpozice z roku 2014 – aplikace bude jen pro vlastní účely), který vyžaduje extrémní soustředěnost, takže profituji na této skvělé jízdě mnohem méně, než by se mně líbilo. I tak ale zaznamenávám výrazně pozitivní růst equity. Co si z toho všeho vzít Vše toto považuji za velmi cenné lekce, které mně pomáhají být neustále lepším a lepším AOS traderem. Jsem za ně vděčný a díky nim také mohu čím dál tím více cestovat s vědomím toho, že mé AOS jsou lepší každým dnem, a pracují za mě stále lépe na mých cestách. Před lety jsem si v hlavě vytvořil koncept tradingu který jsem pro sebe nazval „Trading bez hranic“ a AOS ho pro mě zcela naplňují, i když stále ještě dostávám tvrdé lekce – ze kterých je třeba se učit, zlepšovat se a jít dále. Dále jsem si udělal následující souhrn: 1) V tradingu je třeba být konzistentní a počítat s tím, že občas přijdou slabá období. Konzistencí myslím to, abychom pokračovali i přes slabá období, pokud svému způsobu vývoje strategií věříme. Já své stavbě a testování breakout strategií věřím na 110 %. 2) Nejlepší, co můžeme dělat, je diversifikovat se. Řada trhů měla úžasný rok 2014, takže při troše diversifikace se dalo velmi dobře vydělat i přes slabotu v indexových trzích. Cenná a důležitá lekce i pro mě. Posledních pár měsíců intenzivně pracuji na portfoliu a diversifikaci. 3) Důležité je nepřeexponovávat účet. To proto, abychom zde byli i v momentě, kdy se situace otočí k lepšímu. V tradingu bohužel nejsou garance. Lepší je být konzervativní a omezovat risk ve strategiích, které mají tendence obchodovat současně. 4) Můj způsob vývoje strategií a testování robustnosti je kvalitní a je to to nejlepší, co doposud znám. Nezapomínejte, že mojí profesí je právě trading, takže na rozdíl od většiny nedělám v 99 % pracovního času nic jiného, než se věnuji právě věcem jako zjišťování, kde ještě věci vylepšit, nebo zda neexistuje někde něco lepšího. Za 6 let usilovné práce, hledání, testování, experimentování a srovnávání o ničem nevím. Naopak si více a více uvědomuji nutnost držet se jen svého workflow, protože jsou v něm tisíce hodin práce a protože zkrátka už vím a mám na živých trzích odzkoušeno, že to funguje. 5) Občas přemýšlím, zda by také nebylo dobré být k AOS diversifikovaný ještě mezi spready. Je to další přístup, který je časově nenáročný, tudíž se dá v klidu dělat i během cestování. Navíc spready nám také vždy velmi dobře fungovaly (a fungují i mnoha našim studentům). Pohrávám si s myšlenkou, že část účtu oddělím a přidám si ke svým AOS ještě právě i spready, protože tady se jedná o velmi kvalitní diversifikaci – AOS a spready jsou naprosto rozdílné přístupy (zrovna tak spreadoví obchodníci mohou naopak najít skvělou alternativu diversifikace v AOS). A to je celé. Mějte se krásně a přeji všem dobré obchody.
  12. tomnes

    Úvod do breakout strategií

    Co jsou to breakout strategie? Jedná se o jeden z nejstarších obchodních přístupů vůbec. Breakout strategie jsou v podstatě strategie založené na průlomu. Vychází se z předpokladu, že pokud trh prolomí určitou úroveň, bude pokračovat v započatém směru a přinese profity. V podstatě je to podobný princip, jako u obchodování momenta. Pokud například vezmu naše diskréční obchodování se systémem FinWin, pak v tomto případě vstupujeme na nějakém momentu generovaném s pomocí indikátoru CCI a spekulujeme na kratší pohyb (momentum) v trhu. U breakout strategií čekáme na průlom, což je v podstatě takové "větší" momentum, u kterého spekulujeme na delší pohyb trhu. Oba přístupy lze i kombinovat - například s pomocí breakout signálu určit směr trhu a následně obchodovat momentum už pouze do takovéhoto započatého směru (tj. nechat si vygenerovat "dlouhodobější" momentum skrze prolomení breakout úrovně a pak jemně časovat vstupy na korekcích do takového směru, například se systémem FinWin, s PriceAction, atd.) Fungují breakout strategie i dnes? Ano. Přístup k vývoji breakout strategií však již vyžaduje větší invenci a především kvalitní proces testování robustnosti, abychom mohli vyloučit veškeré potenciálně nefunkční, nebo slabé přístupy, které se obvykle krátce po spuštění "rozpadnou". Právě procesu testování robustnosti jsem věnoval v minulosti nejvíce času a energie. Jsou breakout strategie složité? Mé strategie jsou ultra-jednoduché, doslova na pár řádek velmi jednoduchého kódu. Pochopit je musí i člověk se základní školou. Daleko větší pozornost a prostor jsem věnoval procesu testování robustnosti, který je již o poznání komplexnější. Samozřejmě, je možné stavět i velmi složité breakout strategie, vše záleží na invenci autora. Mně se zatím osvědčilo, že jednoduší je lepší. Co je hlavní jádro breakout strategií? Pro mě osobně jsou to prostor a čas. Pokud správně určíte vzdálenost v prostoru, kde má k průlomu dojít a zároveň časový rozsah, kdy má k němu dojít, máte základ breakout strategie. Existuje miliony kombinací, jak k prostoru a času přistoupit. Ve finále ale rozhodne stejně až test robustnosti. Osobně používám velmi jednoduché výpočty času i prostoru, zvládnutelné s papírem a tužkou. Pokud najdu zajímavý model, později přidávám ještě některý ze svých filtrů k vyhlazení equity a zlepšení výsledků. Testoval jsem stovky různých filtrů, ve finále jsem našel opravdu silných a zajímavých pouze pár, které však používám velmi často. Breakout strategie si můžeme velmi zjednodušeně představit takto: Jsou to vlastně "chytře" spočítané křivky kolem aktuální ceny trhu. Pokud se trh pohybuje mezi křivkami, nemá žádný trend. Pokud prolomí horní (zelenou) křivku, je pravděpodobné, že začal větší pohyb vzhůru (a nebo také ne). Pokud prolomí spodní (červenou) křivku, je pravděpodobné, že začal větší pohyb dolů (a nebo také ne). Takové křivky můžeme hledat mnoha způsoby a nadále zefektivnit skrze konkrétní časový rozsah a jednoduché filtry (používám jak price-action filtry, tak indikátory). Osobně pak držím pozice až do konce dne, protože pokud u mých breakout strategií nastane průlom správným směrem, nezřídka bývá výrazný. Mým zájmem je tedy zachytit celodenní trend a maximalizovat průměrný profit na obchod. Co jsou největší výhody breakout strategií? Jak jednou breakout strategii dokončíte, pustíte jí na své platformě a máte hotovo. Vše další už probíhá zcela automaticky. Nedávno jsem absolvoval čtvrtletní poznávací cestu po Asii. Díky časovému posunu nebylo možné obchodovat diskréčně. Byl jsem tedy odkázaný pouze na statistické arbitráže, opce a breakout strategie. Pouze samotné breakout strategie zaplatily za tu dobu velký kus nákladů na tuto ne zrovna levnou cestu. Vše přitom běželo z části zcela samo na mém počítači v Praze (v server house), ke kterému jsem se vzdáleně přihlašoval pro kontrolu, občas i přes svůj mobil - z části na dalším serveru a z části u Martina Lembáka ve firmě Striker, který se mně staral o řadu "náročnějších" strategií, mimo jiné i se zadáváním počtu obchodovaných kontraktů pro příští den na základě instrukcí, které jsem mu dal předem. Za celou dobu své cesty jsem neměl prakticky žádný problém. Samozřejmě, ne každý měsíc je profitabilní. Pokud však máte portfolio různých dalších strategií (s nízkou korelací), už je pravděpodobnost stabilnější distribuce zisků podstatně vyšší. Jelikož bych i v budoucnu rád podniknul další delší poznávací cesty po různých koutech světa, byla to má hlavní motivace "opřít" se do problematiky breakout strategií a mechanických přístupů celkově. Jak už jsem psal, nejvíce času jsem nakonec věnoval procesu testování robustnosti. I kvůli němu mně dnes trvá delší dobu přijít s novou strategií - opravdu velkou část strávím testováním robustnosti a dokumentací. Snažím se být v tomto ohledu možná až příliš pečlivý a opatrný. Na jakých trzích breakout strategie obchodovat? Nejzajímavější jsou indexy. Konkrétně e-mini Russell, e-mini DowJones, e-mini S&P500, e-mini S&P100, e-mini NASDAQ, případně DAX. Dobrá strategie funguje na všech těchto indexech. Má preference je trh e-mini Russell a to z důvodů vysoké volatility. V opravdu volatilní dny, jako byl ten 18. 10. 2011, mohou breakout strategie na trhu e-mini Russell 2000 přinést i tisícové profity na kontrakt za jediný den - pokud jsme tedy v daný den na správné straně trhu. Trh e-minu Russell nabízí naprosto největší potenciál, logicky ale i největší drawdowny. Jak velký účet musím mít k obchodování breakout strategií? Vše záleží na trhu a strategii. Osobně kapitalizuji své strategie 4x více, než byl největší historický drawdown. V případě portfolia pak kouknu na kombinovaný celkový historický report a kapitalizuji celé portfolio 6x více. Osobně nemám problém s drawdownem kolem 15-20% na úrovni portfolia, obzvláště u mechanických strategií, které sleduji jen minimálně a u kterých vím, že drawdowny většinou netrvají dlouho. Navíc se na celkový příjem dívám minimálně z pohledu kvartálních výsledků, jako je tomu u většiny firem (na své portfolio hledím jako na malou firmu). Sám obchoduji breakout strategie na trhu e-mini Russell 2000, které mají nejvyšší volatilitu, tedy i největší drawdowny. Tj. například strategii s drawdownem 3 000 USD kapitalizuji účtem 12 000 USD. Pokud bych obchodoval klidnější e-mini DowJones nebo EMD, a drawdown by byl 2 000 USD, pak bych kapitalozoval částkou 8 000 USD, atd. Pokud mám například portfolio 4 strategií na trhu e-mini Russell s kombinovaným maximálním drawdownem 5000 USD, kapitalizuji toto portfolio částkou 30 000 USD, atd. Nutno také podotknout, že breakout strategie pracují s mnohem většími stop-lossy, než u diskréčního obchodování. Nejnižší možný stop-loss u breakout strategií se mně osvědčil v případě volatilního trhu e-mini Russell 2000 na úrovni 400 USD, pracuji však i se stop-lossy vyššími. Význam stop-lossů je však u breakout strategií trochu jiný, než u diskréčního obchodování. Stop-loss zde slouží skutečně jako "nouzová ochrana", stop-loss je zde zasažený mnohem méně, než u diskréčních strategií. Občas třeba i jen 1x za 3 měsíce. To však neznamená, že by nebyly po 3 měsíce ztrátové obchody. Mé strategie vystupují na konci dne a to jak se ziskem, tak se ztrátou. Rozdíl je ten, že ztráta na konci dne může být i po řadu týdnů menší, než je zvolený ochranný stop-loss, proto je stop-loss u breakout strategií zasažený méně často (ale také je adekvátně větší). Jedna z (mála) mých breakout strategií, která prošla náročnými testy robustnosti. Close-to-Close drawdown je u této strategie na úrovni cca 4000 USD, což je dáno vysokou volatilitou trhu e-mini Russell. Systém tedy dle mých požadavků vyžaduje kapitalizaci 16 000 USD (v případě zasazení do portfolia je třeba vypočítat kapitalizaci s ohledem na max. drawdown portfolia). V průměru systém generuje kolem 900 USD (18 000 kč) za měsíc na jeden kontrakt a to zcela automaticky. Jaké očekávat zhodnocení? Osobně mířím se všemi svými AOS portfolii na kombinovaný finální výsledek kolem 60% - 65% bez position sizingu, s position-sizingem, který je v mém případě poměrně konzervativní, ideálně na +100% a více ročně (spokojím se ale i s menším zhodnocením). To není až tak mnoho v porovnání s možnostmi diskréčního obchodování, ale zase se mění "pravidla hry" - vše, co potřebujete, je 1 minuta denně na překontrolování, že běží platforma (pokud si to nezařídíte jinak, například strategie, které mně běží u Martina Lembáka, nesleduji vůbec, kolikrát se i na statementy kouknu třeba jen 1x týdně, takže celý týden vlastně ani nevím, že mně nějaké strategie běží - což mně vcelku vyhovuje). Závěr Breakout strategie nejsou v žádném případě svatý Grál. Je to jen jeden z dalších mnoha obchodních přístupů. Osobně mně na tomto přístupu však vyhovuje jednoduchost, neboť netřeba vymýšlet nic nového a složitého, ale zároveň zůstává široká variabilita vybízející k invenci nových nápadů a kombinací, takže neustále existuje prostor k hledání něčeho nového. Navíc je stále možné nalézt skutečně robustní breakout strategie a stavět takové do celého robustního portfolia - což je přesně to, co se snažím dělat. Největším benefitem pro mě ale zůstává absolutní automatizace, přitom s velmi zajímavým potenciálem zhodnocení. Časová volnost a flexibilita jsou pro mě čím dál tím více prioritou. Vývoj breakout strategií samozřejmě vyžaduje čas a trpělivost, ale je to čas, který si na 100% mohu řídit dle svých požadavků. Následně je možné disponovat s časem už zcela libosti - protože jak jednou breakout strategii, která prošla všemi důležitými testy robustosti (což je jedna z mnoha) spustíte, veškerý čas už je zcela váš.
  13. Dnes navážu na svůj minulý článek „Studujeme intradenní systémy - breakout první korekce“ a prakticky vám ukážu, jak přibližně složité je vytvořit automatický test strategie, jehož výsledky byly v článku uvedeny. S Tomášem skoro na každém našem kurzu diskutujeme na téma, zda-li obchodní strategie programovat či nikoliv. Odpověď je vždy jednoznačná – pokud člověk s tradingem začíná, měl by se z naší zkušenosti programování čehokoliv vyhnout. Je totiž jen velmi nepatrná šance, že začátečník, který má o burze jen minimální povědomí, naprogramuje něco, co by mělo reálnou šanci „samo“ vydělávat peníze. Obzvláště to platí v oblasti intradenního obchodování. Jediné, co může začínajícího tradera posunout vpřed je studium grafů. A začátečníkům, kteří se snaží dívat na trhy skrz mechanické programování, bohužel navždy unikají ty nejzákladnější principy. Situace se pochopitelně mění u zkušených obchodníků. Pokud již rozumíte principům obchodování, máte dobře osahané své strategie (nejlépe skrz dlouhodobější živé obchodování), mohou vám různé programové nástroje zvýšit efektivitu nejrůznějšího testování nebo pomoci při nejrůznější automatizaci. Osobně používám programovatelné nástroje pro hledání tendencí nebo problematických období. Jednoduše řečeno jsem si vědom, že nejsem žádný programátor a nejsem schopen naprogramovat veškeré nuance obchodních přístupů, které používám. Většinou si tak vytvořím nějaký jednoduchý kód vystihující z principu určitou myšlenku a mohu chtít mechanicky otestovat její robustnost v čase předtím, než ji začnu jemně testovat ručním backtestem. Nástrojů, ve kterých lze testovat mechanické principy existuje obrovské množství. Poměrně dost tipů můžete získat ve starším článku „Jaký software pro backtesting a vytváření vlastních obchodních systémů a indikátorů?“. Osobně dnes používám programy TradeStation a Microsoft Excel. Krátce o TradeStation TradeStation je brokerská analytická platforma, kombinující skoro vše, co obchodník potřebuje pro technickou analýzu a mechanické programování nejrůznějších algoritmů. Podrobněji viz např. náš seriál „Pracujeme s TradeStation (1)“. Dnes samozřejmě existují i další podobná řešení, já osobně ale upřednostňuji právě TradeStation, kterou ke své spokojenosti používám již velmi dlouho. Mezi hlavní důvody patří snadná práce s daty (v podstatě historická data vůbec neřeším, protože se mi vždy načtou od brokera, byť např. ticková data jsou zde omezená pouze na 6 měsíců), velmi rozsáhlá uživatelská komunita (když potřebuji tak na diskuzním fóru vždy najdu řešení svého problému) a samozřejmě technické možnosti. Jenom pro dokreslení obrázku - platforma je zdarma klientům TradeStation (pokud děláte alespoň skutečné minimum obchodů) nebo se platí cca 100 dolarů měsíčně (plus je třeba vždy platit poplatky burzám za jejich data), komise jsou podobné jako u InteractiveBrokers. TradeStation má pochopitelně také své ALE – vývoj platformy je poměrně dost pomalý a např. až letos do platformy přibyla možnost obchodování rangebars (vteřinové grafy pořád chybí) a pro obchodníky z Evropy je nepříjemné, že prakticky příliš nelze obchodovat evropské trhy. Podoba kódu pro testování konceptu proražení první korekce Abyste si dokázali udělat představu o náročnosti programování v TradeStation, přikládám svůj kód pro diskutovanou strategii proražení první korekce. Upozorňuji, že nejsem programátor, ale uživatel. Je tak pravděpodobné, že věci jdou dělat efektivněji nebo jinak. Aby byl kód přehledný, uvádím jej jako obrázek, pokud by měl někdo zájem, napište do diskuze a vložím jej v textové podobě: Jak vidíte, kód není příliš dlouhý. Nejprve se definují používané proměnné a vstupní hodnoty. Následná zhruba třetina kódu sleduje, kolik uděláme obchodů za den. V této chvíli obchoduje strategie jediný obchod denně, počítání obchodů se děje přes proměnnou numTradesToday a jakmile má tato proměnná hodnotu 1, další obchody bude software „obchodovat“ až následující den. Teprve až posledních několik řádků obsahuje kód samotné strategie. Obchodujeme pouze v určité hodiny (zde nastaveno přes proměnné čas 9:33 až 10:00, což je lokální čas obchodování trhu TF, budete-li chtít obchodovat např. trh NQ je třeba nastavit lokální čas o hodinu nižší, neboť TF a NQ se obchodují na jiné burze, v jiném časovém pásmu) a sledujeme, zda-li trh překoná v daném čase první korekci. V takovém případě zkoušíme nastoupit stop příkazem nad high (v případě dlouhé pozice) poslední úsečky. Výstupy v tomto kódu definované nejsou, protože používám předpřipravené kódy dostupné v TradeStation. Strategie ani neřeší „premarket“, protože v TradeStation můžeme strategii automaticky aplikovat pouze na data v hlavní obchodní hodiny – v našem případě zvolím „ticker“ @TF.D. Shrnutí Článkem jsem chtěl ukázat, že pro určité typy situací může být efektivní použít programové prostředky a otestovat si robustnost myšlenky tímto způsobem. Pochopitelně, že vytvoření kódu např. v TradeStation vyžaduje určitou zkušenost, ale můžete mi věřit, že sám ovládám jen minimum příkazů, většinou kód buduji systémem pokus-omyl-diskuze, ale i tak je vytvoření podobného kódu otázka maximálně několika málo hodin práce (a zkušený programátor toto pochopitelně má hotové za pár minut). Zdůrazňuji, že je nutné rozlišovat situace, pro které má mechanické testování smysl dělat, a pro které nikoliv. Pokud však obchodník buduje jednoduché strategie, které plánuje obchodovat čistě mechanicky a tyto lze naprogramovat, tak by se o to myslím mohl pokusit. Jednak proto, že si poté velmi zkrátí čas s hrubým otestováním robustnosti přístupu (aplikováním na roky historie zpět, další trhy atd) a jednak proto, že může kód použít pro zautomatizování exekucí, protože proč nenechat jednoduchou strategii tohoto typu zobchodovat počítač, pokud je vše nadefinováno mechanicky? Na závěr připomenu, že sám jsem diskréční typ obchodníka a mechanické přístupy testování používám většinou na vyšší timeframe (většinou denní), navíc za účelem sledování různých základních tendencí a pravděpodobností, nikoliv pro budování AOS. V rámci intradenního obchodování neobchoduji přístup, který by bylo možné naprogramovat, ale na druhou stranu se určitě nezdráhám použít nejvhodnější nástroje v případech, které jsou k tomu vhodné.
×
×
  • Vytvořit...